Ahoj, zde moc nechodím, ale mám dotaz.
Řeším jedno dilema. Nastíním celou situaci.

Za jak dlouho by mohl osobní vlak (orientačně, jedná se mi o to, zda by to stihl za 2 nebo 3 minuty) odjet z Ostravy Bartovic po průjezdu vlaku dopravní kategorie Ex směrem na Ostravu-Kunčice. Předpokládejme, že oba vlaky již budou pomocí EDD nabídnuty.

Parametry:
Ostrava Bartovice je vybavena reléovým zabezpečovacím zařízením cestového typu, Ex by jel po hlavní, osobní by jel z vedlejší koleje, na trati je autoblok. Odjezdové návěstidlo 2SK a první oddílové návěstidlo jsou od sebe vzdáleny 1,927 km. Maximální rychlost při průjezdu stanicí po hlavní koleji (2SK) i na trati je 80 km/h (elefant pojede z odbočky, to už ale není podstatné). Teoretizuji z důvodu možného předjíždění.

Když použiji jednoduchý vzorec, za jak dlouho vlak RJ opustí obsazený oddíl, tzn. t = s/v, tzn. 1,927/80*60 = 1,44 minuty = 1 minuta 26 vteřin.

A teď mě zajímá, i když to asi záleží na místních poměrech, za jak dlouho zabezpečovací zařízení pomocí kolejových obvodů vyhodnotí volný oddíl a jak dlouho může trvat příprava odjezdové vlakové cesty pro osobní výpravčímu. Nemyslím tím, za jak dlouho se zvedne ze židle, předpokládejme, že bude stát u pultu, ale za jak dlouho se přestaví všechny výměny, provede závěr JC a rozsvítí návěst povolující jízdu a pak samotná výprava vlaku - návěsti souhlas k odjezdu apod.

Stihne se to vše orientačně za těch 34 vteřin (indikace volného oddílu, postavení VC, výprava vlaku), nebo to chce ty 3 minuty?

Já si myslím, že stihne, z praxe vím že samotná výprava vlaku může trvat 10 vteřin, a 24 vteřin je docela dlouhá doba pro reakce ZZ, ale chci to mít potvrzené .

Jestě bych podotknul, že doba cca sedi, doba mezi průjezdem cela 460 kolem odjezdoveho navestidla a konců 460 kolem navestidla AB dle mých stopek byla 83 vteřin.

Banan: cesta pro Os se dá stavět (míněno točit výměny a dávat je pod závěr) hned po průjezdu Ex zhlavím, tak jak postupně uvolňuje jednotlivé úseky. Jenom se nerozsvítí volnoznak a zůstane tam na stůj až do uvolnění vzdalovacího úseku.

Hajnej: Díky, tenhle podstatný fakt jsem si neuvědomil. Teoreticky tím pádem se dá úplně v pohodě vyjet do těch 2 minut, ne? Když vlak v oddílu je cca 84 vteřin. Protože pokud se mi již uvolní oddíl, tak je pravděpodobně maximálně v několika vteřinách, než mi na to SZZ zareaguje a rozsvítí se volnoznak a půl minuty je relativně dlouhá doba na výpravu vlaku.

K uvolnění oddílu dojde, až když konec prvního vlaku mine návěstidlo, tedy k 1,927 je třeba ještě přičíst délku vlaku. Čas pro zab. zař. dle Sm. 104 je 0,15 min, výprava 0,3 min. Když bude první vlak dlouhý 200 m, vychází interval na 2,05 min, což se zaokrouhlí na 2,0 min.

Pdt: Díky .

MTZ a spol: Také by se mi to schéma hodilo (když už celá ústředna asi k dispozici nikde není), pokud ho někdo někde vyhrabete, pošlete prosím: ns.filip@email.cz

Nekvalitně dokumentačně, kdysi Mstětice:


Zde původ neznámý, (Ouvalák - nevíte?), k němu právě sháním ústřednu nebo možnost jak zapojit alespoň jedno MB nebo tu pevnou.


Ouvalák: Pane sousede, ozvěte se mailem, dáme spicha ve Zruči a po šichtě na Sázavan zajdeme. Samozřejmě s klíčem.

Věděl by někdo k čemu tohle zařízení sloužilo? Předem díky.

To: JoVi

Připojení pětidrátové izolované kolejnice s magnetickým dotekem WSSB, made in DDR

Takže pozůstatek po PZZ. Dodám i do sousedního vlákna.

JoVi: Pokiaľ ja viem päťdrôtové zapojenie IK s koľajnicovým spínačom WSSB sa používalo pre vyhodnotenie prejazdu vlaku a následné uvoľnenie hradlovej zarážky na stavadle elektromechanického SZZ.
Nemám info o tom žeby sa používalo u PZZ.

V Horních Počernicích jsou v kolejišti taky takové skříňky WSSB ale vedou z nich jen dva vodiče. Co tam vlastně dřív bylo nebo je za vzor zabzař, že tam použili tyto skříňky?

Papagáj477013 : Pokud by to bylo pro vyhodnocení průjezdu vlaku a následné uvolnění hradlové zarážky tak se mi to zdá dost daleko, je to zhruba v půli mezi vjezdovým návěstidlem a předvěstí. Navíc kdysi vjezdové mechanické návěstidlo bylo umístěno blíže ke stanici, takže to mohlo být blíže mechanické předvěsti. Ale opravdu nevím jen jsem si myslel, že to má souvislost s PZZ.

Izolovaná koľaj sa umiestňuje vždy za poslednú výhybku vo vlakovej ceste.
Pri vchodových cestách je izolovaná koľaj v každej staničnej koľaji za poslednou výhybkou.
Pri odchodových cestách je takisto za poslednou výhybkou čiže v prípade toho čo ste odfotil Vy sa môže jednať práve o IK pre odchodové cesty.

Pre lepšiu predstavu prikladám aj foto indikačnej tabule zo stavadla el. mech. zab. zar.
Izolované koľaje sú vyznačené v krúžkoch.

Dovolil jsem si upravit Váš obrázek, zelený ovál ukazuje umístění mnou vyfoceného magnetického spínače WSSB.

A nebyla to skříňka od usměrňovače ventilového KO...?

Hajnej: na těch fotkách je to opravdu skříňka k WSSB doteku. Na druhém snímku jsou vidět i ty čtyři otvory pro průchodky připojovacích vodičů ke kolejnicím. Jak píše @Zdroj - jedná se tzv. "pětidrát" WSSB

takže WSSB přejezd měl něco jako Ik v žst?

Jo, používalo se to k vyhodnocení průjezdu.

Bobo: Ono tam skôr fungovalo ako zapojenie PZZ s jedným ASE.

zařízení WSSB je v provozu v žst. Chotětov

Nevím, zda se to zde už někdy řešilo, ale při dnešní cestě po trati 280 SŽDC mě napadlo otázka - proč vlastně není autoblok v úseku Hranice na Moravě - Hustopeče nad Bečvou? Úsek Hranice na Moravě - Hranice na Moravě město vůbec není členěn a úsek Hranice na Moravě město - Hustopeče nad Bečvou je členěn na dva oddíly - nevím, zda je zde hradlový či reléový poloautoblok či AHr? Přitom dále z Hustopečí na Valmez, Vsetín a Horní Lideč autoblok je a taktéž je i na navazující trati 125 ŽSR Horní Lideč - Púchov. A hustota provozu je na celé trati přibližně stejná.

JK: co jsem o tom slyšel, tak se kdysi uvažovalo o stavbě přehrady a tím vyvolané přeložky tratě, proto se tam autoblok nedělal.

Hajnej: Aha, a pak se stavba přehrady nekonala, tím pádem se nekonala ani stavba přeložky tratě a bohužel se "zapomnělo" i na autoblok.

Přehrada by snad stále měla být v územním plánu(?), nebo v jiných plánech, a stále se s ní nějak počítá, mluví o ní.

A možná to teď zase začne být aktuální...

Jirka_kraťas: Je tam automatické hradlo. Jinak na celé trati 280 je momentálně autoblok, vzhledem k tomu tragickému provozu celkem k ničemu.

se kdysi uvažovalo o stavbě přehrady
AKW Blahutovice

Johnson: Je pravda, že provoz z Hranic na Horní Lideč je podstatně menší než na Ostravu, ale že by byl tragický? Nevím, nevím...

Souhlasím s tím, že počet vlaků na trati 280 je, hlavně v úseku ze Vsetína nahoru, dost tragický. Stačí se podívat do GVD. V "nejsilněji" zatíženém úseku jsou AHr a stačí to.

Jirka kraťas: Podívej se na letošní plachtu a třeba na plachtu z GVD 2007/2008. Nebo ještě docela zajímavé čísla jsou tady http://www.koudsk.estranky.cz/clanky/pps-horni-lidec.html

Ze Vsetína na kopec je letos v GVD v čase 0-12 hodin zakresleno 26 vlaků s pravidelnou trasou, takže vybavení tratě je opravdu na takový provoz luxusní. Oproti tomu na trati Praha - Kladno, kde je zatížení cca 80 vlaků/24 hodin na jednokolejné trati, se stále v některých úsecích jezdí na telefonické dorozumívání

M62- a to jsou myšleny i náklady?
Zkusil jsem si pro zajímavost sečíst trať 300:
-v úseku Sokolnice-Křenovice (telefonika) je to 40 vlaků os. dopravy za den (plus jeden bumlák a občasné protažení rychlíku spoedm z Holubic na Brno)
-v úseku Vyškov-Nezamyslice (AH) je to 72 vlaků os.dopravy za den, k tomu náklady.

Která jednokolejná trať v ČR by v takovém srovnání měla nejvyšší denní zátěž?

Asi trat 120 v Useku Hostivice - Kladno, tam se taky este porad jezdi na telefon...

Alebo 020 HK - Týniště. Tiež s telefonikou. Alebo Stéblová - Opatovice pred zdvojkoľajnením.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

22michal: V úseku Sokolnice - Křenovice je AH.

Plech 2015: ani náhodou , telefonika

22michal: Jo, včetně nákladů.
A tu nákladku v úseku Vyškov - Nezamyslice tvoří čtyři páry směsek (dva páry suplují bumlák) a jeden pár ucelenek....

Parmezano: Kdepak, v úseku Sokolnice - Křenovice je AH.

Plech 2015 : a od kdy ?

je teda fak, že to už není ono , když jezdily odklony a uhlí , to jsem taky napsal v Holubicách 75 vlaků na dení

Parmezano: Od července.

Plech 2015 : tak , to je novinka , dík

Johnson a M62: Co se týče provozu na trati 280 SŽDC/125 ŽSR - tak tedy uznávám, že v porovnáním s jinými uvedenými tratěmi to tragédie je a ten autoblok tam je opravdu luxus. V tom případě to AHr je v úseku Hranice - Hustopeče dostačující. V úseku Hustopeče - Valmez je autoblok tuším ze začátku 80. let, respektive v roce 1984 už byl v provozu (tehdy jsem po té trati jel poprvé). V úseku Valmez - Vsetín - Horní Lideč se budoval tuším v roce 1989. Tím pádem zde už má svoje odslouženo a pokud by se zde v dohledné době dělala nějaká oprava či rekonstrukce zabezpečovacího zařízení, možná by stálo za to tento autoblok demontovat a nahradit ho AHr. Co se týče slovenského úseku, tak zde byl instalován autoblok někdy kolem roku 2000 (znalejší mohou upřesnit), nicméně vzhledem k tomu, že v roce 2017 ŽSR chystají celkovou rekonstrukci svého úseku tratě v souvislosti s jejím přepnutím na střídavinu (dělení na státní hranici mezi zastávkami Strelenka a Střelná), tak lze předpokládat, že v tomto úseku autoblok též nahradí AHr. Ostatně AHr mají i na svém koridoru z Bratislavy do Púchova (prozatím).

A nechtěli byste ještě i vytrhat jednu kolej když už je tam dle vás teda takový slabý provoz...? Mnohem větším problémem jsou dlouhé mezistaniční úseky. Když se teď bude jezdit jednokolejně HnMM-Hustopeče, VM-Jablůnka a Polanka-Lideč, to bude propustnost jak víno.

Nevím, jestli to bylo v rozpočtu SFDI, nebo jiném vládním dokumentu, ale psalo se tam mmj. o dostavbě AB Hranice - Hustopeče. Jestli to je aktuální, nebo "projekt do zásoby" netuším.

El ron de cuba a Vojtag: Pokud se časem předpokládá větší frekvence než v současné době, pak by ten autoblok význam měl včetně jeho dostavby v úseku Hranice - Hustopeče.

O tom, že by (konečně) zbudovali AH v úseku Sokolnice - Křenovice horní, jsem teda neslyšel. Holt uvěřím, až uvidím novou mapu TZZ.

280 - nevidím jediný důvod, proč by se musel kompletně měnit autoblok zprovozněný v roce 1990 (v dohledné době taky nikdo nic takovýho dělat nebude), a i kdyby, určitě by nebylo moudré ho nahrazovat AH. Už jenom kvůli odklonům - když se ve směru přes Ostravu něco stane, vše, co míří na Žilinu či dál, pojede přes 280. Pokud vím, tak na 250 v úseku Sklené - Ostrov nad Oslavou vyměnili při opravě původní autoblok z roku 1979 za nový, přestože v posledních pár letech je mezi KH a Tišnovem hodně ubohý provoz, který by zvládlo AH. Ale kvůli odklonům nejde jinak.

Pokud jde o SK část, co jsem četl ohledně výměny TV a pozdějšího přepnutí, má dojít pouze k úpravám TZZ, nikoli k jeho náhradě novým (ještě to tak, poslat AB a RZZ z roku 1997 do kytek).

O tom, že by (konečně) zbudovali AH v úseku Sokolnice - Křenovice horní, jsem teda neslyšel. Holt uvěřím, až uvidím novou mapu TZZ.

Kdo nevěří, ať tam běží...

Pepa_l: Díky. A sousední úsek do Chrlic se v dohledné době neplánuje? Nebo jim tam stačí hradlový poloautoblok?

Jirko kraťasi a teď si představte, že by se mezi VM a Jablůnku vložila dvojice šlajfek na 100km/h!
Sice na trati 280 vlaků nejezdí tolik, ale zrušit autoblok a nahradit ho pro "úsporné" důvody je kravina hodna průměrného ekonoma.
Krásným příkladem budiž úsek HnM-město - Hustopeče, kde pernamentně něco postává u oddílu AHr.

ad AB a jeho rušení v různých místech:
třeba zabezpečováci v Plzni se vysrali na údržbu FELBu z Plzně-Koterova do Starého Plzence, až to došlo do stavu, že se prostě musel vypnout a odstranit. A tupost zabezpečováků v Plzni (hlavně bafuňářů v kancelářích) pokračovala dál.
Místo aby si řekli: hmm to se nám to s tou neúdržbou moc nepovedlo, tak tam aspoň dáme AHr s oddílovým návěstidlem.
Tak si to zjednodušili co to šlo. AB zrušili a místo tří prostorových oddílů udělali jeden. Výsledek je při nepravidelnostech ještě větší nárůst zpoždění. Při jízdě z Plzně a mírném zpoždění rychlíku, kdy odjíždí rychlík a osobák současně nebo osobák o minutku dvě před rychlíkem, tak si to osobák pěkně odstojí v Koterově, kdy nikdo nevystupuje, místo toho, aby si postál v Plzenci, kde už vystupuje docela dost lidí. O komplikacích pro nákladku není třeba mluvit.
Hlavně, že se zabezpečováci v Plzni mohou poplácat po zádech, jak vyřešili dvě mouchy jednou ranou, mají svatej klid a ještě ušetřili.
Silně pochybuju, že se během měsíce dvou stav AB tak zhoršil, že by vyžadoval jeho vypnutí. Spíš si myslím, že to trvalo rok, možná i víc a za tu dobu si mohli připravit akci náhrada AB AHr s oddílovým návěstidlem, klidně se dalo využít i původních návěstidel na trati. I když díky roztroušené výstroji by to možná mohl být problém. Každopádně všechno se dá vyřešit, když se chce.
Martin

Martin 2 - na té budějovické možná to tak dopadlo, ale o ruskou reléovku na Chebské se starali celkem dobře aspoň na úseku Plzeň - Pavlovice. Hlavně má na tom mají zásluhu zabezpečováci,kteří také patřili pod Plzeň ale měli své stanoviště v Křimicích, Plešnicích, Pńovanech, Stříbře a Svojšíně, bez nich by asi těžko sloužila neuvěřitelných 43 let, když původní životnost té reléovky namontované v roce 1967 končila v roce 1987. a to se jim ještě povedlo v roce 1998 přesvědčit mocipány aby dali peníze na její generálku, která probíhala od 1998 - 2001.

(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.)

Přikládám pár fotografií zabezpečovacího zařízení z Bečova nad Teplou, jehož čas se má po více než 100 (115?) letech naplnit v příštích dnech, alespoň podle nedávných informací z vlákna "tratě v Karlovarském kraji" (St.1 však bylo zrušeno již v září roku 2013). Jedná se o již zcela raritní stavědlové přístroje Siemens & Halske typu 3414 (v DK je Rank), zřejmě poslední tohoto druhu v ČR (a kdo ví, zda jen v ČR...), ostatně nesporně jde o jedno z nejstarších zabezpečovacích zařízení u nás. Nic více fascinujícího jsem osobně na české železnici zřejmě nespatřil... Takže pro lecjakého nenapravitelného staromilce, jakým jsem i já, bude samozřejmě konec této kapitoli dějin zabezpečovací techniky tuze smutný...

Smrž- skvělé fotky.

v knize o M286.0 se píše, že tam bylo/měl být nainstalován bodový vlak. zabezbečovač (BVZ). co to mělo být a jak to mělo fungovat?

Bodovy VZ jsem znal jen ze zminky z nejaky starozitny D1. Podle toho, jak to tam bylo popsano, tak by se melo jednat o cosi funkcne podobnyho tomu, cemu se rika po polsku "czuvak," jinak tez znamej bazmek SHP. Predpokladam, ze v dobe, kdy do CSSR zajizdely polsky Bobiny (EP05 neb o EU05,) tak tyto nase LVZ pravdepodobne nemely a jezdily na SHP, tj. asi jako jezdit na KBSE (muj osobni doad.) Jak funguje SHP neznam nijak polopaticky, jen vim, ze je ponekud "sto let pozadu" i za nemeckym letitym PZB.

Agent: a neměl to být BVZ Paspa-Suchánek...?

asi jo. pochybuju, že by na M286 montovaly nějakej polskej verk

a neměl to být BVZ Paspa-Suchánek...?

Taky bych to viděl na bodový zabezpečovač kolektivu Ing. Suchánka s permanentními magnety. V literatuře se proň užívá spíše název ZBVZ tedy Zjednodušený bodový vlakový zabezpečovač.