Miroslav Zikmund - u 17tiletýho hmotnou odpovědnost podepisovali rodiče. Občanka se určitě při sepisování brigády musela předkládat, ale asi nikdo nepředpokládal nějaké chybějící měsíce a tak to ani nepočítal, zda to je dostatečný věk. Hlavní byl papír od zkoušek s jejich výsledkem, a na něm byl datum narození vyhovující podmínkám. To ostatní, včetně kabinetu bezp. už byly jen nezbytné doplňky.
Ty první prázdniny (po druháku) jsem byl ze strojárny jediný, co dělal průvodčího, ostatní byli z dopravky. Další prázdniny už jsme byli 3, všichni z jedné třídy, takže jsem se zasloužil o popularizaci této profese mezi spolužáky a tím i o umožnění výběru dovolené většímu počtu zaměstnaců. Současně to dokazuje nenáročnost oné profese, když průměrně zdatní jedinci ze strojárny dokázali zvládnout komerci během pár dnů školení, zatímco na dopravce ji probírali celý rok.
Ten zákoník práce asi musel být pozdějšího data než 1965. Ještě nějakou tu dobu stačilo 17.

Němec_z_ova: Já to pochopil, ale jaksi mi z toho pořád nevychází argument. Může teoreticky tramvaj mít poličky i magnety učinkující i při rychlosti pod 50km/h? (bez ohledu na to, že neznám moc tram linek, kde by se polička hodila.) Pokud ano, kde je ten rozdíl oproti vlaku?

Leinad: Při použití magnetů se jedná u železnice a u tramvaje o poněkud jiné věci. Řekněme, že problémem je uváznutý automibil v průjezdném průřezu a že ho strojvedoucí/tramvaják spatří na vzdálenost 300 m. Zatímco strojvedoucí vlaku v rychlosti 90 km/h už může jenom brzdit, aby byla co nejmenší škoda, tramvaják v rychlosti 60 km/h může klidně 100 m zvonit, jestli se to auto nehne a když ne, zastaví provozně. A ten rozdíl není způsoben tolik vyšší rychlostí, jako tím, že souprava dvou T3 má stále o polovinu menší hmotnost, než takový brejlovec, o zapřažené soupravě nemluvě. U tramvaje je nouzová brzda potřeba spíš kvůli náhle vzniklým překážkám, o než není v městském provozu nouze.

Leinad: když budu s příjemným odrychlením projíždět třeba jiný vlak, tak krosna nespadne?
Jistěže spadne. Ale je potřeba nejdřív zodpovědět otázku, jak často vlak brzdí nouzovou brzdou a jak často do něčeho opravdu vrazí (a kolikrát by mu pomohlo těch pár metrů, o které by to magnety zkrátily).
Zatímco toho druhého jsou jednotky případů za řádově stovky dní (a ty magnety by ve většině případů byly -gh-), tak toho prvého jsou desítky denně (falešné zásahy Mirelu, závory přizvednuté nedočkavými cyklisty, ...).

Je tu někdo, kdo si hrával (či stále hraje) se simulátorem Gordikon?? Kdysi dávno jsem jej hrával a dnes jsem zjistil, že funguje nově i na WIN 7... Jenže jsem už jaksi zapomněl polovinu věcí. Byl by ochoten někdo poradit?

Gapa ...zkus to ve vlákně o Simulátorech/Gordikon

Zdravím, pojedu s kolem ECčkem z Pešti do Prahy. Na trase je povinná rezervace pro kolo, je možné si lístek pro kolo koupit zvlášť komplet pro celou trasu? Nebo musím v každém státu zvlášť?
Na webu drah jsem nedokázal dohledat mezinárovní tarif pro jízdní kola. Děkuji za pomoc.

AD Gapa no super dík za radu... a link by nebyl? Jelikož tady na K-repu jsem ho teda nenašel a co jsem našel weby jiný, tak je to trochu mrtvý

Tak to zkuste ještě jednou. Snažte se. Jsou tam všechny tři Konrádovy simulátory v hlavičce.
Taky na káčku.
Poslední příspěvek je tam z 26.6.2015

Gapa...aha..tak ještě jednou...myšleno bylo samozřejmě diskuzní vlákno zde na K-Reportu..tedy Diskuse/Hry,Simulátory/Gordikon...tedy zjednodušeně řečeno...

Už jsem našel a omlouvám se... Nějak jsem to stále hledal v této sekci a nenapadlo mě, že je tam přímo hlavní vlákno o simulátorech...

Leinad: Dovolim si doplnit Hajneho - zminil problem rozpoznani synchronniho smyku. To se muze samozrejme stat i u tramvaje, ale tramvajovy vlak je zpravidla tvoren jednim max. dvema vozy a ridic ho muze velmi rychle rozpoznat. Jeho zasah pak take muze byt velmi rychly a efektivni - povoli EDB, podsype (s piskovaci zpravidla pred kazdou druhou napravou) popr. si pomuze KB - to je max. nekolik malo sekund. Na "velke" draze by fira nejdriv zjistil, ze mu tretina vlaku jede jako sane a velmi dlouho by trvalo, nez by s tim neco mohl udelat - podsypat (piskovani zpravidla jen na prvni ev. i treti naparve) odbrzdit a znovu nabrzdit prubezbou brzdou - to bude trvat nejmene desetkrat dele.

Pánové si taky dovolím,coby bývalý"madlař".
Tak není silniční,ale drážní vozidlo.

Bubák2003: Drážnym vozidlom ale je aj taký trolejbus

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Asdf:já vím přecedo..jen jsem si dovolil poopravit Hajného(upsat se může každý)

Bubák2003: Ja som naznačoval, že on to možno Hajnej myslel trochu inak...

To jo,ale "tykadlo"nemá tu mg.brzdu,poličky ty jaltský možmá mají

Bubák: přísně vzato máš pravdu, ale já měl na mysli úplně jiný vztah k okolnímu provozu.

Jak je to teď se zrychlování vlaku na vyšší rychlost, pokud jedu kolem návěstidla, kde svítí spodní žlutá s něčím. Dříve se mohlo zrychlovat po minutí obvodu výhybek, ale teď jsem si všiml, že některé vlaky zrychlují ještě před poslední výhybkou.
Dík za odpověď. D.

Darla:

Nic se nezměnilo, může případně zrychlovat, až když celý vlak mine obvod výhybek přilehlých k příslušnému návěstidlu.

Jak je to teď se zrychlování vlaku na vyšší rychlost

Možná by to chtělo přečíst si předpis,bo tam to vše je psané ..

A nebudou se do vozů s Mg montovat pásy a airbagy?

Neměl by prosím někdo platné ZTP JOP?


Darla: Stále až za poslední výhybkou, když nejsou výhybky, tak až k dalšímu hl. návěstidlu. Za poslední výhybkou smí ale zrychlit jen v těchto případech, jinak musí dodržet navěštěnou rychlost až k dalšímu návěstidlu:
a) vidí, že následující návěstidlo dovoluje jízdu rychlostí vyšší (nebo to zjistil z návěsti předchozího návěstidla, předvěsti, opakovací předvěsti či z návěstního opakovače VZ)
b) šlo o odjezdové návěstidlo (vjezdové návěstidlo odbočky)
c) bezpečně zjistil, že kolej k dalšímu návěstidlu je volná, a to při vjezdu na rozkaz, PN, RPN a návěstí "Jízda podle rozhledových poměrů" a při vjezdu na tyto návěsti (a návěst Rychlost 40 a Výstraha) není umístěna přenosná návěst Stůj.
d) při umístění indikátoru či indikátorové tabulky "3" může zrychlit na 40 km/h.

Daria
Stále platí, že u dvousvětlové návěsti jezdíme v obvodu přilehlých výhybek rychlostí návěstěnou dolním světlem, není- li k návěstidlu přilehlý obvod výhybek ,jedeme podle dolního světla až k dalšímu hlavnímu návěstidlu.

Dobrý večer, sice to patří do autobusů, ale v železničních vláknech bývá spousta elektrikářů, takže je tu větší šance: myslíte, že jsou zásuvky v busech SA Fun and Relax dimenzovány, aby utáhly dva elektronické spotřebiče? Pojedu na delší cestu a jestli vedle bude sedět někdo s tabletem/notebookem, tak se mi nechce rozehrávat hru "chvíli ty, chvíli já", tak bych tam strčil rozdvojku, ale nerad bych vyhodil nějaké "pojistky".

Sorry za hodně laický dotaz, v tomhle oboru jsem fakt vemeno.

Díky za vysvětlení mg.

Focus1976: Jakej je tam jistič sem nenašel, ale věřil bych tomu že dva tablety jsou v pohodě.

Focus1976: Samo o sebe by to nemalo byť problém. Tie zásuvky sú väčšinou istené všetky ako jeden okruh, takže by už všetky zásuvky museli byť používané a to výkonnými zariadeniami, aby ste boli tou "poslednou kvapkou". Ak chcete riziko ešte znížiť, nepripájajte tam tie zariadenia v jeden okamih, tzn. pripojte jedno, pár sekúnd počkajte a pripojte druhé. PC/NTB/spínané zdroje majú vyšší počiatočný odber.

Díky!

Asdf: nevím, jak je to ve vozidlech, ale u domovních instalací říká norma ČSN 33 2130 něco o tom, že na jeden přívod (a tedy jistič) může být zapojeno max. 10 zásuvek (dvojzásuvka se zde považuje za jednu).
Nicméně, rozdvojka a dva zdroje, navíc připojované postupně, budou v daném případě v pohodě.

U vlaku bezne rozdvojku vozim, pokud vim, ze pojedu vozem, co nema pro kazde sedadlo svoji zasuvku. Problem s tim neni, limitni je zatizeni zdroje ve voze a ne jedne zasuvky.

Zlámalík: Áno, v tej norme to tak je, ale vo vagóne som si nikdy nevšimol, že by tie zásuvky boli rozistené nejak presnejšie, resp. istené vôbec - ten jeden istič, ktorým sa to istí podľa mňa spína skôr okruh k tomu meniču. Možno svoje zohráva práve to, že to nie je napájané priamo zo siete, ale skrz menič, ktorý môže mať nejaké ochrany priamo v sebe.

ad Asdf : před mnohými lety (éra ČSD) - v době, kdy byla zásuvka na tehdejších 220 V pouze na WC - jsme dělali pokus, zda by se dal použít ponorný vařič s výkonem 300 W, proud cca 1,4 A ... nejdříve jsme použili zkoušečku, pak holicí strojek, ale vařič nefungoval, po vyjmutí přívodní šňůry vařiče a zapnutí holicího strojku byla zase zásuvka pod napětím ...
Kdosi z vagonové branže nám pak říkal, že je to chráněno elektronickou pojistkou (nebo tak nějak) ...

Už pred 30 rokmi sme zistili podobný patent v hoteli Erma vo Varne, Zlatých pieskoch, BG. Upozorňovali nás delegátky na to, že kávu si musíme dať uvariť na recepcii. Všetky zásuvky, a nielen v kúpelni neutiahli kávovariče, rýchlo variče vody a pod. prístroje. Na hol. strojčeky boli zvláštne zásuvky.

Ziki: Zásuvky na holicí strojky v "umývárnách" byly napájeny vibračními měniči, které se rozeběhly pouze při příkonu, který zhruba odpovídal příkonu holícího strojku. Třeba mobil to nenabilo (příkon byl příliš malý), notebook na to šel.

je to chráněno elektronickou pojistkou (nebo tak nějak)
No on to taky musí být pro elektrickou soustavu vozu mazec, když si nádražníci začnou svými ponornými vařiči dělat kafe ve všech kupé najednou, protože v automatu je za dvanáct korun moc drahé...

ad T_._H_. : kdyby vážený chápal psaný text, tak by mu došlo, že se tenhle pokus (nudili jsme se a tak jsme experimentovali) dělal v době ČSD, čili před více jak 22 lety (reálně před necelými 30 lety). V té době - vážený - v socialistickém Československu automaty na kávu za 12 korun (tehdá Kčs) na nádraží neexistovaly ...

ad S4991023 : v lůžkách a "salonech" byla taky zásuvka na 220 (230) V, ale s notebookem byly před 20 lety taky potíže ... když se spuštěný NBK (jeho napáječ) připojil do zásuvky, tak její ochrana zaúčinkovala ... aby k tomu nedošlo, musel se nejdříve připojit do zásuvky napáječ (bez odběru) a až pak připojit k NBK ... používaný napáječ měl poněkud větší výkon a proudový náraz vyhazoval ochranu ...

Kdyby vážený chápal psaný text, tak by mu došlo, že mluvím o době současné. Ostatně automaty na kafe byly před dvaadvaceti lety stejně časté, jako nádražník operující notebookem, a visa-audita příběh s nádražnicí, které bylo kafe z automatu v Margecanech za 6,- Sk drahé a proto si ho vařila na peróně na liháku, se datuje do roku 2002, přičemž se dodnes nic nezměnilo.

Dobrý den můžu se zeptat co znamenají ty čísla u řazení ?

Tie čísla sú kódy smerovania vozňových zásielok a prázdnych vozňov pre nákl. dopravu. Je to relácia Břeclav - Přerov, a táto relácia obsahuje zásielky určené a prepravované týmto smerom.

ad T_._H_. : především záleží na tom, jaké kafe chcete a kolik ho automat za tu cenu nabízí ... Já jsem si kafe z automatu jednou koupil - množství jako pro trpaslíky od Sněhurky, chuť nic moc - taková obarvená voda (když to jiným chutná, ať si pochutnají) ... kelímek horký, ani se pořádně nedá udržet v ruce ... takže dám raději přednost tomu, co si udělám minimálně ve dvojnásobném množství na liháku (vím co si dělám) nebo to mám s sebou v termosce ... není nad pořádný - zdraví škodlivý - lógrák ...

Miroslav Zikmund: doporučuji pokus o zakoupení opakovat. Já sice nejsem jemný šmekr, ale pitelné kafe za cca 15 v tepelně téměř nevodivém kelímku jsem už měl i na nějakém nádraží. Paměť neslouží, ale vzadu v hlavě našeptavač hlásí (bez záruky) Pardubice.
Perlička z oboru - na staré Ruzyni (vládní a miliardářské lety, též centrum exkurzí), předloni klasika v hnědém kelímku za 6 Kč!!! Jistě chápete, že z vyjmenovaných možností jsem byl v té třetí.
Na vojně jsem sloužil v Čáslavi na letišti a leccos viděl. Ale turbulence za startujícím nákladním Jumbem mě přinutily zírat s otevřenou hubou!

Hádku Hádku,člověče,co ty v tom MTR vlastně děláš,mě tak přijde,že nápln tvé pracovní doby je sledovat K-Report a neustále na různých vláknech poučovat a pokud to sleduješ a píšeš ve volnu,tak bys asi potřeboval nějaké domácí práce

Ahoj Lidičky. Měl bych dotaz a prosbu k vlakovému spojení do města Leba v Polsku. Vyrazit chceme 1.8 (sobota) následujícím spojení
Kolín 13:34 – 13:36 R 891 Hradistan
Lichkov 15:36 – 15:41 Os 6287 Czerna Góra
Wroclaw Glowny 18:26
z Glowny do Leba jede noční přímý vlak kolem 23hod.
Můj dotaz zní zda zde uvedené vlaky na sebe čekají a zda je reálná šance že nám nic neujede. (neznalost uvedených nádraží). Cestovat takto chceme hlavně díky skupinové jízdenky plus Polsko za 350 Kč která by nám platila z Kolína do Wroclaw. Nebo zda by se nenašlo alternativní spojení využívajíc takto levnou jízdenku. Jsme od Litoměřic. Dále se chci zeptat jak je to v Polsku se slevou pro děti. Zda stačí prokázat že jim je tolik a tolik, nebo zda dětská sleva platí jen pro Polské děti. Dále, zda vyjde levněji zakoupit jízdenku z Wroclaw do Leba předčasně nebo až v polsku u přepážky. Děkuji. Michal

Může mi někdo vysvětlit proč ve vlaku IC 551 "Zlínský expres" ve voze ZSSK Bmpeer (61) nefunguje internet ačkoliv je ve voze velký písmem uvedeno Wi-Fi free a ve vlakovém průvodci je také uvedeno že zde je wifi?

Pokud internet funguje pouze na území Slovenska, tak proč to tam není uvedeno?

(Příspěvek byl editován uživatelem Pavlík.)

Dotaz na starsi a pokrocile k pojmu "prokluzova vzdalenost". Na elmechu se - pokud mi pamet slouzi - pouzivala i v nasich krajich, definitivne padnout mela nekdy v pulce osmdesatych let. Chapu ze v Nemecku ma vazbu na zpusob fungovani "Indusi", pocitalo se s nejakym takovymto zabezpecovacem (ktery umozni lehke projeti Stuj) i u nas, nebo to byla jen z monarchie zdedena pojistka proti skluzu nebo chybe lokomotivni cety?

Pavlík: nefunguje internet ačkoliv je ve voze velký písmem uvedeno Wi-Fi free
Tak pak je to správně ne?
Lead free je (benzín) bez olova,
Toll free je (dálnice) bez poplatku,
Alcohol free je (pivo) bez alkoholu, a tudíž zcela analogicky:
Wifi free je (vagon) bez wifi.

To mi připomíná tu lednici s Birellem v děčínské nádražce s nápisem "free alcohol".

Mikulda: Toho jsem si nevšim, budu požadovat ve středu alkohol zdarma :-).

To souvisí s potřebou či touhou používat panský jazyk místo toho, který nám narost. Stejně jako v dobách temna i dnes se mnozí rádoby lepší lidé začínají stydět za svůj nízký slovanský původ. A tak si na svůj papírnický krámek pověsí ceduli hlásající "paper shop", na svou zaplivanou čtverku potom třeba "pub" a na normální oficínu "hair studio". Jsou k smíchu. Už tím, že ten cizí jazyk ani správně neovládají. A stejně jako v dobách temna i oni současní "lepší lidé" jsou póvlem společnosti. I když si to o sobě nemyslí. P.

To se zásadně pleteš. Je všeobecně známo, že exportní zboží bývá lepší, než pro tuzemce, takže tuzemci jsou vycvičení brát krabičku s cizím nápisem. Marketink toho jen využívá. V dobách temna, kdy byli všichni negramotní, měli ševci vyvěšenou botu, aby tomu každej rozuměl. Dneska všichni zákazníci rozumí aspoň trochu anglicky, tak jsou cedule trochu anglicky.

Na nádraží Inter City, Euro City a Super City. A když jsem vlez do Erotic City, tyvole, vláčky tam fakt neprodávali, akorát časák se stevardkama z LEO expresu.

Podroužek: To souvisí s potřebou či touhou používat panský jazyk místo toho, který nám narost.
To si takhle jeden chtěl otevřít službu na odvoz opilých řidičů, akorát se mu nelíbil anglickej název Drink & Drive.
No tak ho přeložil do češtiny, ale když pak zvedal telefon a představoval se "Pij a řiď", tak se každej druhej volající omlouval, že do gay klubu fakt nevolal...

a na normální oficínu "hair studio". Jsou k smíchu.

Možná nějakým kvazi-národovcům, kteří se holedbají, jací jsou puristé. Mně je trochu k smíchu člověk, který používá slovo "oficína". Kdysi chodili muži do "holičství" a ženy do "kadeřnictví". Dnes se každý normální chlap holí sám, ale stříhat se chodí do ... kam? "Kadeřnictví"? Tak třeba "hair studio" je unisex název, navíc ve městech s větší koncentrací cizinců.

Deal with it.

Focus - řekl bych, že nejde ani tak o anglicismy či jiný -cizmy (ta oficírna jak správně uvádíš je taky "gut czechische"), jako spíš o snahu hrát si na něco víc než jsem. Takže stejně jako "kancelářská budova" je tudíž poněkud out, tak "office center" má zvuk, a stejně tak (ať zůstanem u dráhy) "city elefant", či "regioshark" má přece nepoměrně lepší zvuk než nějakej "panťák" či "motorák do Horní-Dolní", no ne? Už z názvu je patrný, že to přece musí být "něco lepšího". Ono ve skutečnosti většinou není, ale lidi jsou bohužel tak blbý, že to žerou. Tak co je nenakrmit.

Bobik: přesně tak! Třeba takový Railjet také není "tryskáč na kolejích", ale zní to dobře, a lidi nový název nalákat dokáže. A tenhle dokonce vymysleli v Rakousku!

Focus1976: podle mého názoru se každý normální chlap nechodí stříhat do "kadeřnictví", "hair studia" ani "oficíny", ale do "holičství". Nejen kdysi, ale i dnes.

Hajnej: výbornej vtip!

Zdar kluci,
ta oficína byla ovšem má snaha o zlehčení již tak nevážného tématu. Navíc se železnicí málo společného. A panu Hajnýmu děkuju za bezva fór.
Jinak mí přátelé v Německu se pohoršují nad plevelením jejich mateřštiny často zbytečnými anglikanizmy taky. Lidi jsou všude stejný....

Zásuvka a zásuvka. Ta velká spodní je pro propojení s 010 alias Btax, že? Dveře a tak. Co ta horní, malá, šedá? K čemu to tam je?

Chary: Takovou malou zásuvku (typu UIC) jsem měl na své 810 taky. Byla určená pro propojení Odbavovacího a informačního systému s přípojným vozem, který ho měl. Musela být vždy bezpečně uzavřená, jinak do ní natekla voda a systém přestal fungovat.

Odbavovací systém je co? Informační chápu, že to je nějaká plechová huba, příští stanice, plus displej.

Podroužek: ono je to třeba v IT s těmi anglikanismy dost těžký - i kdyby se to přeložilo do národního jazyka, bude každej přemýšlet, co to jako má bejt...
Jednou jsem dostal do ruky "humanitní" překlad katalogového listu (angl. datasheetu ) obvodu pro sériovou komunikaci (angl. UARTu). V registru, ve kterém jsou příznaky změny na zpětných signálech od modemu, byly názvy bitů doslovně přeloženy. Bohužel si překladatel neuvědomil, jak názvy bitů vznikly, takže bit deltaCTS (změna signálu Clear To Send) přeložil jako "je třeba vyslat signál delta mazání" a bit deltaDSR (změna signálu Data Set Ready) jako "nastavit připravenost delta dat" nebo tak nějak...

Odbavovací systém bych předpokládal že jsou označovače na jízdenky.
Spíš mě zaujalo, že to někdo nějak vtělil do UIC zásuvky. Bylo by docela zajímavé štábní cvičení zkusit odhadnout předem, co všechno by to udělalo, kdyby se to propojilo s nějakou 843...