Náhradník: Knihu o tramvajích v Sarajevu jsem asi na jaře viděl v prodeji v knihkupectví Corona: http://corona-knihy.eshop-zdarma.cz/index.php?s=kontakt
Ale už ji asi mají vyprodanou - v poslední době už tam k vidění nebyla.

Jenda_z_hk: pěkné fotky... co ta 13N v GOPu? To je nějaká historická jízda?

Z finské továrny vyjela do Helsinek první tramvaj s logem Škoda
http://ekonomika.idnes.cz/z-finske-tovarny-vyjela-prvni-tramvaj-s -logem-skoda-fh5-/ekoakcie.aspx?c=A151123_120425_ekoakcie_fih

Docela mi vzhledově připomínají berlínské tramvaje Flexity Berlin od Bombardier. Jak to? Náhoda?

První tři fotky jsou ze Strausbergu, poslední dvě z Berlína:

Fabi: Historické tramvaje v Katowicích tradičně jezdily o letních nedělích na lince 0, ale letos, možná v souvislosti se zařazením této ex-varšavské 13N, byla místo toho v podobné trase zřízena nová čistě historická linka č.23, která jezdí o všech volných dnech od poledne do pozdního večera (zatahuje až před 22. hodinou), a to, jak se zdá, celoročně! Docela jsem na to zíral...

A jaké další vozy na té lince jezdí?

Adam_z_prahy: V "mimosezónním" období je vypravován 1 vůz, a to převážně právě tato 13N, o letních nedělích má linka ještě druhé pořadí, na němž bývá souprava eNek. No a výjimečně se může objevit třeba 102Na nebo 105N, zrekonstruovaná do původního stavu po dodání.

Jenda_z_hk: dík za odpověď - ani jsem netušil, že v Katowicích vůbec nějaká 13N v současné době je...

Zkušební provoz vlaku metra s Kim Čong Unem na palubě

Pchjongjang, 20. listopadu 2015 (KCNA) - Zkušební provoz nově vyrobeného vlaku metra byl proveden s Kim Čong Unem, prvním tajemníkem Korejské strany práce, prvním předsedou Komise národní obrany KLDR a nejvyšším velitelem Korejské lidové armády, na palubě.
Kim Čong Un dorazil do stanice pchjongjangského metra Kaeson, kde byl zkušební provoz zahájen ve čtvrtek (19. 11. 2015) ve 22.30.
Procházeje se kolem stanice, řekl, že tohoto dne postrádá více než kdy předtím prezidenta Kim Ir Sena (Kim Il Sunga) a vůdce Kim Čong-ila a dodal, že pchjongjangské metro je pokladem národa a velkou monumentální stavbou, jsouc spojeno s láskyplnou péčí prokazovanou mu lidmi po celý jejich život, aby zajišťovalo lidu podmínky pro bohatší a civilizovanější život.
Poznamenal, jak rádi by byli viděli v provozu vlak metra vyrobený našimi dělníky, vědci a techniky.
Přepravil se ze stanice Kaeson vlakem metra do stanic Thongil, Sungri, Ponghwa a Jonggwang, seznamuje se podrobně s jeho zkušebním provozem.
Výkon vlaku metra je velmi dobrý, řekl a dodal, že jeho rychlost je uspokojivá a brzdy fungují bezchybně.
Vlak metra vypadá moderně a zařízení a informační systémy rovněž splňují moderní požadavky, řekl. Poznamenal, že lidé budou velmi rádi cestovat podzemním vlakem vyrobeným Korejci s původní technologií.
Naše hrdinská a vynalézavá Kim Ir Senova a Kim Čong-ilova dělnická třída, vědci a technici bezmezně věrní straně ukázali v praxi, nikoli slovy, že slova „náklonnost k importu“ by měla být odstraněna z myslí lidu prostřednictvím úspěšného zkušebního provozu, zdůraznil a dodal, že toto jej povzbudilo více než cokoli jiného.
Vyfotografoval se s funkcionáři, vědci a techniky z Kim Čong Thaeova komplexu elektrických lokomotiv a příslušných odvětví, kteří se zúčastnili zkušebního provozu.
Uvedl důležité úkoly, které mají být splněny pro vylepšení pchjongjangského metra, aby splňovalo požadavky vysoce civilizovaného socialistického národa a mají pozvednout řízení a provozování metra na vyšším moderním a informačně-technologickém základě.
Byl doprovázen Pak Pong Čuem, Kim Jang Gonem, O Su Jongem, Čo Jong Wonem a Han Kwang Sangem.

http://kcnawatch.nknews.org/article/fho4

Ježíšmarjá, už je to tu zase! Vždyť něco podobného tu bylo už 6. listopadu.

Ale zkusil jsem si představit tuto scénu s inaugurací nové soupravy metra v Berlíně a místo severokorejského Kima - Angelu Merkelovou. Pak se nelze divit takovýmto reakcím německého publika: http://www.securitymagazin.cz/zpravy/uz-je-tady-zase-nemci-vitali -hitlera-1404047668.html

Náhradník, Cogwheel:
Dá se někde v Praze sehnat kniha o tramvajích v Sarajevu?

Chlapi, moje maličkost je autorem té knihy:
Kniha se dá nadále koupit u kolegáčků v Rakousku na www.bahnmedien.at, ale nemám přesně potuchy, jak to dělají s platbou a zasíláním mimo Rakousko.

Každopádně pro "pobavení", už přes rok mi leží doma bosensko-česká poněkud rozšířená verze téže knížky, zde ukázka:
https://www.dropbox.com/s/v2jzmmqnt6xl2wx/Sarajevo_BSCS_265_ukazk a.pdf?dl=0

Zbývá mi už jen dodělat poslední korekturu textu a obálku. Na obálku mám zcela unikátní BAREVNOU fotku sarajevských úzkorozchodných tramvají z konce 50. let, kterou ovšem nesmím nikde uveřejnit na internetu, což jsem majiteli podepsal krví.

Bohužel celá ta sranda má jeden zádrhelíček, a to jsou prachy. Asi máte leckdo představu, jaké marže si dávají knihkupci a obchodníci, a fakt jsem nechtěl, aby ta kniha stála k tisíci korunám (za takovou cenu mi ji v Bosně vůbec nikdo nekoupí, tam berou lidi stěží 12 tisíc čistého). Zkoušel jsem a zkouším najít nějakého sponzora, ovšem dosud se na mě všechny velké české firmy slušně řečeno vykákly. Nejveselejší přístup jsem zaznamenal od Škoda Transportation, ti člověka jednoduše ignorují, nenamáhají se ani odpovědět jednou větou "s politováním Vám sdělujeme, že na projekty tohoto typu nemáme schválené finanční prostředky" a madam tisková mluvčí není k dosažení ani po telefonu. Zkoušel jsem na sponzoring tisku knihy uhnat jistý krajský úřad, jenže na dotace z těchhle fondů musíte mít právníka, ekonoma, pistolníka a iluzionistu, abyste zvládli správně vyplnit všechny ty jejich žádosti, formuláře a předložit "projekt". Takže upřímně smiřuju se s tím, že ta kniha halt bude drahá a šetřím na ni vlastními silami. S ohledem na české platy a výdaje to jde ztěžka a pomalu. Musím nějak dát do kupy částku odpovídající ceně mírně ojetého solidního auta. Rámcově hodně desítek tisíc korun. Že si např. před Sarajeváky připadám jako blbec, asi nemusím dodávat. Kdybyste měli někdo bohatého strýčka nebo se kamarádili s někým z obřích korporací, kdo neví co s penězi, prosím o kontakt

Cogwheel:
A tady je to v originále i s fotkami - jde o titulní stránku deníku Dělnické noviny:
(Příjemné počtení)


(Příspěvek byl editován uživatelem Kejvačka.)

Tie podržtašky so zápisníkmi ma už tak nerozosmejú ako kedysi.

Dresdener: Jen tak mě napadlo, jestli by vydání knihy o sarajevských tramvajích, napsané ve 2 slovanských jazycích, nemohl podpořit Slovanský ústav AVČR, viz: http://www.slu.cas.cz/ (beztak se tam nimrají hlavně v náboženství apod. zbytečnostech). Nebo by Vás tam mohli aspoň nasměrovat na nějaké granty pro vydávání dvojjazyčné literatury.

A co ji vydat v každém jazyce samostatně? Měla by míň stran, takže by mohla být levnější a tudíž cílovým trhům dostupnější. A nebo ji vydat jen v jednom jazyce a jako přílohu překlad vytištěný úspornou sazbou na obyčejném lacinějším papíře.

Cogwheel: Díky za tip, vidíte, tohle mě ještě vůbec nenapadlo!!! Za dotaz nic nedám!
Pad: Celá ta idea stála právě na tom, že knížka bude dvojjazyčná. Plus ono je v ní tolik obrázků, že vyhození jedné jazykové verze by ji zmenšilo nejvýš o čtvrtinu - což zase moc rozdíl není. Rozhodně bych se nechtěl pouštět do úsporné verze ala samizdat, chtěl jsem, aby to k něčemu vypadalo stejně jako to první německo-anglické vydání, takže ne paperback. I Láďa Hruška se tiskne plnobarevně na křídě. Navíc přesázet celou tu knihu a předělat tabulky (které už mám natvrdo dvojjazyčné) by bylo zas na pár týdnů intenzivní práce. Plus ta dvojjazyčnost by měla dělat tu knížku právě něčím specifickým, povzbudit vzájemný zájem Čechů o Bosnu a Bosňanů o Česko, a i symbolizovat 40 let společných dějin - a nesmazatelné stopy, které Češi v Sarajevu zanechali. Mimochodem ředitelem Elektrické pouliční dráhy byl do roku 1939 jistý "Josip Křivanek" jak ho nazvali v nekrologu v místních novinách - vypátral jsem i jeho pravnučku a skutečně to byl Čech jako poleno.

Jsem se dočetl, že v Lipsku končí trať do Markleebergu (linka 9). Má k tomu někdo něco v nějakým srozumitelným jazyce, tj. ideálně česky?

Zxs91: Pane kolego, opravdu NENÍ humorné ani frajerské se chlubit, že zvládáte vstřebávat informace akorát v češtině.
Ale k Vaší otázce, cituju z nejnovějšího čísla časopisu Blickpunkt Straßenbahn:
39 hlasy pro a 29 hlasy proti se 28.10. vyslovila Lipská městská rada většinou hlasů Sociálních demokratů, Křesťanských demokratů a Zelených (!!!) pro ukončení provozu tramvajové linky až do Markkleeberg-West. Stejná většina následně odhlasovala zkrácení a přeložení linky č. 9 do Klemmstraße (S-Bahnhof Connewitz) a prodloužení autobusové linky 70 až do Markkleeberg-West a zavedení 10minutového intervalu o sobotách (vyjma linky 14) počínaje 28. listopadem 2015.

V klidu zvládnu vstřebat informace i v angličtině a ruštině, ale němčinu opravdu neovládám... Ale díky

Není povinností umět cizí jazyky a ne každý má předpoklady pro nauku cizího jazyka.

Z mé další letošní cesty, za 25 hodin autem z Prahy tento příjemný tramvajový provoz v Portugalsku (Lisabon).

To vypadá jak párek s hořčicí. Hrůza. Za tím bych se 25 hodin nevláčel.

Dresdener:

Idea dvojjazyčnosti je sice pěkná, ale v tomto případě poněkud nešťastná. Smysl má, když je kniha v jazyce lokálním + jednom světovém jazyce, aby si početli i zájemci z jiných zemí... Česko-bosenská kniha je počinem velmi netradičním a mám obavu, že šotoušské publikum jej příliš nepochopí - bude část v "tom druhém jazyce" vnímat jako neužitečný balast...

Ale mám dotaz z trochu jiného soudku - mám Vaší knihu o Sarajevu, vydanou v Rakousku, a přijde mi, že tam není skoro nic o fungování MHD během války v letech 1992-1995. Přitom z kusých informací, které o té době mám, mi přijde, že to je historie sice děsivá, ale nesmírně zajímavá - až tak, že by vydala na samostatnou knihu. To, jak MHD postupně přestávala fungovat, ale kolikrát ještě fungovala za okolností, za nichž by to našinec rozhodně nepředpokládal, jak po celou cobu války dopravní podnik stále provozoval autobusy - jako evakuační vozy, na zaměstnaneckých svozech pro životně důležité provozy a na jedné jediné "válečné" lince MHD - a jak se po válce provoz obnovoval za využití nejrůznějších darovaných vozidel... Nebo třeba i přestavba některých autobusů na improvizované obrněné vozy je velmi zajímavé téma. Myslím, že s Vašimi kontakty by se taková kniha dala dát dohromady. Neuvažujete o tom?

přestavba některých autobusů na improvizované obrněné vozy je velmi zajímavé téma
To snad raději knižně nezpracovávat. Pro ilustraci drsný obrázek na téma nějaké počítačové hry:

Děkuji - nechci!!!!!!

Cogwheel: Něco jiného je fikce z počítačové hry a něco jiného sarajevská válečná realita...

Jenda_z_hk:
I šotoušské publikum se může přiučit něco z jazyka jižních Slovanů Ne, vážně, ono to má za cíl symbolizovat propojení české a bosenské historie, které bylo daleko větší než kdo tuší, a v dopravě se v podstatě táhne do současnosti. Navíc dostal jsem layout propůjčen od kolegů z Vídně pro další vydání a kompletně ho překopat v tom nepříliš uživatelsky vstřícném sázecím programu by byla práce na několik měsíců (noci/víkendy), už takhle mi to trvalo týdny. Krom toho jedině s touhle dvoujazyčností jsem našel dostatek nadšenců a bláznů, kteří nabídli záštitu při organizaci a distribuci (část nákladu do Česka, část do bývalé Jugoslávie). Bohužel to je hodně o kompromisech.

Co se týká válečné kapitoly, teď jste mě zaskočil, musel jsem se kouknout: Období 1992-1995 je tam věnováno myslím docela dost textu, od stran 122/123 až po 130/131.

Co chybí, a v čem byste měl pravdu, jsou "válečné" obrázky. Průšvih totiž je, že většina známých válečných fotek je vlastnictvím zahraničních profi reportérů a agentur, a ti by si za použití nechali zaplatit šílené částky ve stovkách až tisících EUR. Pro nové vydání jsem získal jen jednu "válečnou" vypálené K2YU na nábřeží nedaleko Právnické fakulty, autorem je pán žijící dnes ve Francii - omlouval se mi, že toho nemůže poskytnout víc, jenže podle vlastních slov mu z obřího fotoarchivu zbylo to, co měl v tašce a po kapsách, byt v paneláku slízl zásah zápalným projektilem. Takhle tam bohužel doznala zkázy spousta osobních archivů. Co je nejsmutnější, zčásti i s obyvateli - vyslechl jsem story o dlouholetém zaměstnanci DP, který byl pochodující knihovna v tomto oboru a doma měl všechno možné o historii dopravy, jenže nepřežil - při jednom nočním poplachu se na poslední chvíli ještě rozhodl, že něco zapomněl v bytě, takže se prodral nahoru ze suterenu z kočárkárny mezi sousedy, vešel do bytu, rozsvítil... a po asi dvaceti vteřinách přiletěla do bytu tanková střela. Takže jsem postupně zjistil, že fotomateriálu přímo od občanů opravdu moc není - člověk měl jiné starosti ve chvíli, kdy kilo cukru na černém trhu stálo desítky německých marek, všude kolem lítaly různé kovové předměty, lidi kopali studny mezi paneláky a místo hřišť sázeli mrkev a celer tak, aby byl záhon v zákrytu před snajpry. V takové době se bohužel opravdu nenašel žádný místní amatér, který by pobíhal a fotil MHD a její ruiny. A věci jako fotografické vybavení (kinofilmy, vývojky, ustalovače, papíry atd.) nebyly ve městě k sehnání skoro vůbec.

Celé to válečné období mi dalo zabrat i na těch pár stránkách, protože v Sarajevu vládla naprostá anarchie a prakticky o ničem nejsou písemné nějak dostupné doklady, včetně MHD. Dokonce jsem musel jít na panáka, když jsem zjistil, že DP žádný vlastní archiv jako takový v podstatě nemá, protože "nojo, tady bejvaly nějaký starý papíry v kůlně za lakovnou, ale s těma jsme topili za války, abysme nepomrzli". Už v jejich firemních publikacích je spousta nepřesností k válečným událostem, včetně různých trošku vymyšlených "partyzánských" báchorek od zlodějských direktorů. Takže nakonec jsem se zavřel ve státním archivu a pročítal jsem denní tisk, kterej se ukázal jako nejdůvěryhodnější zdroj informací - tedy články, které stroze referovaly o tom, co se stalo předchozí den. Naprostý chaos byl např. v datech opětovného uvedení tramvají do provozu v roce 1994, březen sem, duben tam, až denní tisk poskytl celkem rozumné řešení záhady. Jinak autobusový provoz v knize zmiňuji naprosto okrajově, protože o tom opravdu prakticky žádné "tvrdé" informace dohledat nejdou a na vzpomínky pamětníků se spoléhat nechci, to se skutečně zčásti dostávám do říše bájí a pověstí - nic ve zlém proti nikomu, ale v tom jsem už tvrdě narazil.

Do knihy jsem zařadil jen těch několik drobků informací, které se mi o autobusech podařilo najít a hlavně prověřit aspoň ze dvou zdrojů a neprotiřečily si. Jinak s těmi kontakty musí člověk opatrně, jednak se mi stalo, že dva zcela nejmenovaní pánové přišli na to, že je znám oba, takže se pokaždé pokoušeli na kafi se mnou na toho druhého nakydat co nejvíc špíny (jeden o druhém tvrdil, že je to starej zloděj a podvodník, druhej o prvním, že je to starej práskač a konfident už od dob jugoslávské UDBA). Moc objektivních informací přímo k tématu z nich při tom nevypadlo.

Plus jeden velmi důležitý aspekt, po těch letech už odmítám své sarajevské známé obíhat a jak sup z nich tahat jejich zážitky a vzpomínky na válku, kterou se tam naprostá většina lidí snaží zapomenout a vytěsnit, aby nezcvokla...

Dresdener:

Omlouvám se s tím tvrzením o "skoro ničem" z období války, to je opravdu moc příkré... Je to už delší doba, co jsem knihu četl, a utkvělo mi v paměti, že z daného období jsem se z knihy nedozvěděl nic moc nového. To je dáno jednak absencí fotek a jednak tím, že informace tam sice jsou, ale podstatnou část z nich jsem už předtím četl na různých diskuzních fórech...

Třeba mě fascinovala ta "válečná autobusová linka". Těžko říct, jestli byl její význam více symbolický - aby se dalo i v nejtěžším období války říct, že "nějaká MHD jezdí" - nebo spíše šlo o to, že nebýt autobusu, určité čtvrtě by zůstaly v podstatě odříznuté od zbytku města, jelikož je oddělovala Alej sniperů a největší šanci na její překonání bez ztráty života poskytovalo právě rychle jedoucí motorové vozidlo...

Každopádně Vaše důvody, proč se v této historii nechcete více vrtat, plně chápu a respektuji.

Jenda_z_hk:
V pohodě, nemusíte se omlouvat, celkem Vás chápu, jako badatele mě trošku mrzelo, že jsem spoustu věcí musel nechat bokem, protože je nešlo nijak prověřit - ačkoli per huba jsem u "kahvy" vyslechl spoustu věcí. Zkusím uvést namátkou:
Šéfinženýr tramvajového provozu mi teď v létě vyprávěl, že měli před rokem 1992 dost velké kapacitní problémy a K2YU prostě kapacitně nezvládaly. To už si leckdo v DP trhal vlasovej porost, že se deset let předtím nemilosrdně vyřadily a zvětšiny sešrotovaly vozy T3YU, které měly výbavu pro mnohočlenné řízení, a i pět souprav 2x T3YU by v provozu dost pomohlo. Připomínám, že těch dvacet vozů si v Sarajevu odjezdilo pouhých cca 15 let a šly do šrotu - to je jev klasický pro Balkán, buď tam prožívali v historii období hojnosti a prostě se nemyslelo na zadní kolečka, nebo třeli (a teď třou už dvacet let) bídu s nouzí a smutně vzpomínají na dřívější časy. Každopádně jak víte, před válkou tam dorazila první KT8D5 z pchjongjangské série. Byla placena kompletně z prostředků dopravního podniku (GRAS), protože od poloviny 80. let to šlo s Jugoslávií hospodářsky od desíti k pěti a mimo jiné byla šílená inflace, desítky až stovky procent měsíčně. Takže když např. GRAS rozprodal roční kupony, tak prachy z nich byly spotřebovány do dvou-tří měsíců, pak už ta částka neměla žádný význam. Protože kolabovaly i obecní rozpočty, nikdo nebyl schopen ani ochoten jakkoli zadotovat MHD a nákup nových vozidel, proto z dalších dodávek "Kačen" sešlo, prostě na ně nebyly peníze. A to se velkoryse počítalo s až snad 70 kusy, v podstatě kompletní obměnou vozového parku plus rezerva pro tehdy plánované tratě na Dobrinju, kam měla být protažena pětka z Nedžarićů, a už tehdy se hodně řešila trať z Ilidže do Hrasnice a až k tehdy funkční obří strojírně FAMOS (Fabrika motora Sarajevo)na úpatí hory Igman.
Každopádně protože nebyly ty prachy, tak vymysleli, že by vozy K2YU adaptovali na mnohočlenné řízení pro jízdu ve dvojicích - a skutečně byly na přelomu roku 1991/1992 rozmontovány a překabelovávány dva vozy na zkoušku. Evidenční čísla bohužel už nikdo z hlavy neví, protože v dubnu začalo to, co začalo. Takže se to nikdy nepodařilo dotáhnout do konce. Mimochodem šílené politicko-národnostní handrkování se podepisovalo i na MHD, např. Karadžićova strana SDS se pokoušela vystrnadit ze "srbských" čtvrtí veškeré předprodejní kiosky DP, protože v nich často pracovaly manželky a potomci "muslimských teroristů" z řad zaměstnanců DP.

Co se válečné autobusové linky týká, tak ta jezdila skutečně dost nepravidelně, kvůli bojům a zejména nedostatku nafty. Několik autobusů bylo rovněž nasazeno pro účely odvozu pracovníků např. velkopekárny (velepekara) KLAS v Paromlinské ulici, další zejména mikrobusy jezdily pro návoz a odvoz vojáků z fronty. Válka tam byla zvláštní i v tom, že většina chlapů zejména ve strategických firmách, nemocnicích atd. byla odvedená tak napůl - měli jednou "šichtu" na frontě, podruhé zas ve svém civilním zaměstnání, to se týkalo i dopraváků. Samozřejmě kdo nedorazil na frontu, ten byl tvrdě trestán jako zběh.

Bohužel nejsou k dispozici žádné detailnější provozní informace o JŘ ani o nasazovaných vozidlech, každopádně všichni vzpomínají na to, jak byly kabiny řidiče u 2-3 autobusů obrněny plechem myslím tloušťky 8 mm jako pokus o ochranu proti snajprům. Šofér měl v principu vevnitř kolem sebe svařenou "kadibudku" a měl jen poměrně malý průzor dopředu. Cestující se halt museli modlit k některému z božstev.

Je rovněž známo, ale nejsou žádné počty, statistiky a konkrétní cifry, že snad až 30 autobusů a mikrobusů ukradli zaměstnanci DP, kteří se nechali zlanařit ze strany Karadžićovců. Prostě přišli do služby, s natankovaným vozidlem vyjeli z brány garáží a frnk, byli pryč a jeli "ke svým". Řada vozidel s logem GRAS prý pak sloužila v Pale (centru Karadžićovců) a v dalších městech kontrolovaných Karadžićovou armádou a vraky autobusů GRASu se pak vyskytovaly a prý ještě vyskytují na územích Republiky srbské jako kůlny, seníky atd. a jsou jasně poznatelné podle laku a popisků. Kamarád - fanatik do autobusů - ze Sarajeva se pokoušel něco i nafotit, ale moc úspěšné to nebylo, v některých oblastech vládne silná kolektivní paranoia a pokud zamíříte objektivem foťáku na něčí pozemek, tak se můžete dočkat reakce, že budete hodně rychle utíkat (ujíždět). Ale to tu nechci řešit do detailů, každopádně i mě jako jedince se "slovinským" přízvukem zkoušejí různí zapálení "vlastenci" vyslýchat a školit mě o strašném utrpení svatého toho či kterého národa od doby kamenné až po dnešek. Naprostí šampioni jsou v tom právě v té Republice srbské, kde se důsledně likviduje všechno co by připomínalo historii Bosny od dávného Bosenského království, od umazávání přívlastku "Bosanski" z pomístních názvů starých stovky let, přes budování soch "otcům národa" a vládcům, kteří s Bosnou objektivně neměli nic společného. Bylo by to směšné, kdyby to nebylo smutné, stejně jako úporná snaha hodně moc lidí mluvit zásadně tvrdou bělehradskou ekavicí (stejně jim to po chvíli začne v hubě ujíždět do ijekavice). Zas na druhou stranu stejně mě dokážou vytáčet k nepříčetnosti kreténi, kteří po Sarajevu pobíhají s tureckými vlajkami a s vymatlanou palicí pořvávají o tom, že "Erdogan je tatíček všech pravých musulmanů". Tak toho zlého dědka jim teda přeju (ironie).

Další info bez ověření pochází z bosenského tisku, který se krátké období koncem 90. let docela solidně navážel do válečných a poválečných sviňáren a např. si pamatuju reportáž o piklích pana prof. Jusufraniće, což je pán, který odklonil neuvěřitelné prostředky z DP jakožto dlouholetý generální direktor. Nikoli já, ale novináři tvrdili, že pán kradl co to dalo už před vypuknutím války, snad byl už údajně koncem 80. let namočen do falšování měsíčních kuponů, a údajně svému kamarádovi dislokoval do Hadžićů (obec za Ilidžou směr Mostar, po celou dobu území pod kontrolou sarajevské vlády) snad dvacet autobusů GRASu, a ten pán tam pak těžce rejžoval na lokální MHD a přepravě vojáků i civilistů na zákázku úřadů, což si nechal velice tučně platit.

Co se mi podařilo objevit, tak až 28. prosince 1994 začala fungovat jakžtakž pravidelná komerční mikrobusová linka od Katedrály do Dobrinje (tehdy se podařilo prorazit obklíčení Dobrinje, která byla dva roky sevřená ze všech stran, Karadžićova armáda držela dlouho i pásmo od vodáren na kopci Mojmilo (nad olympijskou vesničkou) směrem k Ilidži). Cena jízdenky na úseku Katedrála - Dolac Malta byla 200 bosenských dinárů (2 DEM), kdo jel dál, platil 300 bosen. dinárů (3 DEM). Suma to byla dost značná s ohledem na to, že platy se pohybovaly tak max. do 100 DEM měsíčně. Byl to v té době jediný příjem DP, v tramvajích se jezdilo zdarma a na vlastní nebezpečí (jak jste zmínil, Alej ostřelovačů). Autobusy/mikrobusy jezdily z centra "zadem", kolem Vojne bolnice (vojenské nemocnice) a hlavního nádraží přes Pofaliće, ulicemi paralelně k hlavnímu bulváru, ale o něco severněji (vlastně podél železniční trati) a byly tak relativně více z dosahu palby. V podstatě tohle bylo zrození tzv. "komerciály", čili linky údajně vyšší kvality, kde se platí hotově za každého pasažéra a neuznávají se časové kupony - dnes má DP linku 31e (Vijećnica-Dobrinja), která platí jako expres, je skutečně dost rychlejší než trolejbus z centra.

Mimochodem pokud někoho zajímá celkově život v Sarajevu a autenticky popisované dění (ale bez zmínek o MHD), tak právě v těchto dnech vychází u nás knížka "Sarajevská princezna", napsal ji pan doktor Edo Jaganjac, který už dvacet let žije v Praze a pracuje dál jako lékař. Byl tehdy dva roky chirurgem právě v té Vojenské nemocnici a je to vyprávění lékaře z válečné zóny.

Jinak v té historii bych se s chutí vrtal, kdyby mně někdo ukázal kumbál s tunou papírů a "hledej si, šmudlo". S chutí se prokoušu stohy dokumentů a lejster. Ale právě k nějakému ústnímu páčení šotoušovin z tamních lidí už mám odpor, protože jak jsem říkal, tehdy šlo lidem o naprosto jiné věci než o kraviny typu "nasazení vozidel" a "jízdní řády" a "technické úpravy vozidel", aby to někdo sypal z hlavy. Bohužel všichni západňáci mají takový trošku morbidní zájem o válečné historky a informace, a až na pár profesionálních vzpomínačů, kteří se tím živí, chce fakt většina lidí nechat tuhle hroznou kapitolu života daleko za sebou.

(Příspěvek byl editován uživatelem dresdener.)

Hodně zajímavé informace. Těžko uvěřit, že se něco takového vůbec mohlo stát a že dnes od toho nejsme daleko...

Tak jsem o vikendu navstivil Drazdany a docela jsem koukal, jak tise tam jezdi tramvaje. Kdyz to porovnam v Praze napr. s prujezdem 15T v Jindrisske nebo nebo na zrekonstruovanych Petrinach, to je nebe a dudy. Cim to je? Nove opravene trate v Praze snad nejsou horsi nez v Drazdanech. To je opravdu 15T tak strasna tramvaj?

Krom toho, že v Drážďanech jezděj tramvaje tiše, tak tam taky pěkně svižně jezději přes výhybky :-)

15T = Rachotina z Plzně. To nemá v popisu jezdit tiše.

15T rachotina? A čo je potom 14T?

14T je Odstavená rachotina .-)

Borovička:
To ako vážne sú všetky definitívne odstavené? A čo bude s tými vozmi ďalej? Šmelc?

dopravopat
I kdepak, jezdí. Tří :D a ostatní by se teoreticky taky měly postupně dostávat do provozu... časem :D

(Příspěvek byl editován uživatelem ZXS91.)

Odpredáte do Brna alebo Wroclawi

dopravopat: Ano v srpnu 2014 jeden den jezdily a další den nic. A od té doby ty 2 či 3 vozy.

Pravidelný report o provozu tramvají ČKD Tatra v Německu. Inspirujte se, kam vyrazit na adventní trhy.

Provoz tramvají ČKD Tatra v Německu (k 30. 11. 2015) ► http://mhd86.cz/2015/12/09/provoz-tramvaji-ckd-tatra-v-nemecku-k- 30-11-2015/

A má Praha vôbec dosť vozov keď odstavila všetky 14T? Výprava stíha alebo sa musia vypravovať aj vozy v horšom stave, ktoré mali byť už vyradené? Narážam najmä na staré T3 so skriňami z 1960-tych rokov.

Praha má tramvají na rozdávání - provoz to neomezuje, alespoň si dojezdí své kilometry. Na vyřazení jdou ty T3 z 80. let. A originální skříň z 60. letech, to bych neřekl, že je k vidění. Asi nejstarší kastle mají tyristorky 80xx.

Borovička:
Ja som mal pocit že dosť vozov T3P má skrine ešte z 1960tych, ale to sa zrejme mýlim.

Zde je přehled vozů T3R.P a původních vozů. Takže tyto tramvaje jsou z let 196x a 1970x.
Např. toto je původní vůz 6139 z roku 1962.

Že je nějakej kus železa z 60.let, to provoz absolutně neomezuje, i když momentálně se začíná nedostatek vozů docela projevovat, ale je to spíš kvůli nehodám.
Vyřazují se vozy s nejstarší výzbrojí, tj. TR37, TV1 (neDVC) a TV3 a to postupně podle najetých kilometrů.

Jenže co je na té skříni původní z roku 1962? Moc toho nebude. Možná papíry a kostra. To ty vozy 80xx jsou původnější včetně kabin řidiče atd.

Dobrý den přeji!
Nevím kam s tím a toto vlákno mi přijde nejvhodnější. Mám otázku ohledně rižských tramvají RT-48, RT-54, RM-56, RM-62, RM-65 - RM-68 + rižských vlečných motorových vozech.
Jsou tyto vozy nově postaveny dle RVZ-6 / RVR-6 (jako kopie) nebo se jedná o úpravy vozů z této vagónky?
Vše, co jsem vyhledal, zjistil jsem pouze, že RM-65 ex RVZ-55, RM-67 ex MTV-82 a RP-61 ex RM-56 (ovšem 18 ks z 51 ks). Čerpal jsem ze stránek riga.maschke.org a tam je uvedeno pouze u 3 vozů RVZ-6, že byly přestavěny na RM-66, resp. RM-68.
Pokud víte, upřesněte, prosím. Stačí na e-mail.

edit: riga.mashke.org

Demon3:
TV3? Takže sa vyraďujú T6A5? Dúfam že z toho nákupu T6A5 z Prahy o ktorom sa špekulovalo v Bratislave nič nebude. Radšej podojiť eurofondy na nové Škodovky. Zatiaľ s nimi prevláda spokojnosť cestujúcich aj prevádzkovateľa. Nákup pražských T6A5 sa vďaka štedrým eurofondom nemusí riešť.

Nepoviem ako by vyzerala situácia keby sa dali T6A5 rekonštruovať na spôsob pražských reko KT8, to je aspoň čiastočne nízkopodlažné a najbližých 25 rokov tomu nič nechýba. A keby na také reko šli dojiť fondy. Lenže to je pri T6A5 dosť nepravdepodobné, navyše drahé. K tomu by na také veci asi nešli dojiť eurofondy.

Už skoro 20 vozů je odstavených a po zmiňovaný Sofii se hledá kupec pro další, takže máte šanci.
A že by tomu nic nechybělo si nemyslim, minimálně to chce vyměnit výzbroj a dveřní systémy, na muj vkus ani staťáky nejsou žádná hitparáda a informační panely už maj taky svoje nejlepší leta za sebou...

Kresta: Někde na transphoto.ru psali, že to byly překopávky nových vozů - úprava spočívala ve zúžení skříně z levé strany, protože v rižské síti mají poněkud menší osovou vzdálenost kolejí. Dodneška tam jezdí T3 a T6 bez levých zrcátek.
(Když si představím analogii v podmínkách Prahy - na Smíchově by vyrobili novou tramvaj, kterou by ale vzápětí znova kuchala jiná parta v Rustonce nebo Hostivaři )

No jedinou úpravou co jsem pozoroval, bylo znepohybnění levých oken ( to samé mají T3 a T6). To si spíš upravili nějaké komponenty za lepší, či podle svých zvyklostí.

Jak jsou na tom T4R v Rumunsku? Jezdí tam ještě nějaké?

Víkendový Arad a Temešvár - omluvte sníženou kvalitu fotek (mobilem)

Víkendový GOP

Berlínská BVG vydala svoje přepravní podmínky v podobě hudebního videa:

https://www.youtube.com/watch?v=xvcpy4WjZMs

Něco z Vídně.
Ale dojela daleko...

Viac foto:

http://www.heute.at/leser/art23650,1244655

Ten musel s tým ULFom riadne vleteť do toho oblúku, keď vyletel tak ďaleko a prakticky všetkými nápravami skončil celé metre od koľají a ešte cestou zostrelil SUVčko. Nebyť obrubník (na ktorom sa vraj ťažko poškodil jeden portál aj článok) tak skončí určite ďalej. Podľa fpdwl.at je v tom oblúku 15ka a niektorí napísali že vletel rýchlosťou 55 km/h, iní že 30 km/h. Podľa toho kde zastavil a ako sa vryl do asfaltu by som veril aj tomu vyššiemu údaju. Objavili sa aj tvrdenia že radič bol v polohe núdzovej brzdy, ale voz nebrzdil vôbec. Všetko šotošpekulácie.

Navštívil jsem v Polsku tramvajové provozy ve Varšavě, Vratislavi, Gdaňsku, Krakově a Štětíně. Které z dalších byste mi doporučili, které stojí za návštěvu? Dík za tipy!

Olsztyn

Katowice. To je fakt provoz jak někde na Ukrajině.

Lodž. Provoz na 1000 mm rozchodu a kouzelný příměstský tratě.

GOP, GOP, GOP!

Jinak asi každý polský provoz má něco do sebe, třeba Poznaň tady ještě nikdo nezmínil. Ale přidávám se k Fkam-ovi

V poslednej dobe sa v Katoviciach (celom KZK GOP) zrekonštruovalo/rekonštruuje viacero tratí. Vzhľadom na počet km tratí a nízke využívanie niektorých z nich (bane, oceliarne) je to pochopiteľné. Mám v Katoviciach priateľku, takže tam nechodím kvôli električkám. Z toho, čo som videl, sa opravila trať v centre Katovíc, Brynów, centrum Sosnowca, námestie v Chorzowie... Pribudli aj nové Pesa Twist.
Navyše financie z eurofondov idú hlavne na metro vo Varšave, električky v Olsztynie, takže na modernizácie tratí v GOP toho veľa neostane.

(Příspěvek byl editován uživatelem Andreso.)

Já osobně bych doporučil Gdańsk. Poměrně pestrý vozový park (Pesa, Konstal, Düewag+Modertrans, Alstom, Bombardier), krásné tratě (včetně 3 nových), krásné město jako takové. Moc rád se tam vracím.

Jako druhý provoz bych doporučil Poznań. Obzvlášť, pokud se chcete svézt vozy RT6 nebo Solarisy.

Moc rád mám taky Toruń, ale to spíš kvůli nezaměnitelné atmosféře samotného města. Když jsem tam byl, nejezdilo tam nic jiného než Konstaly. Teď už mají i Pesy.

Dík všem za tipy! Katowice vypadají vážně dobře a jsou dost blízko, takže tentokrát se vypravím tam. Stojí nějaká z tamních mnoha tratí za projetí/vyfocení více než ostatní?

Adamek, záleží od toho, čo je pre teba zaujímavé. Ja osobne by som ti odporučil linku 9. Pozri si trate tu: http://i.imgur.com/24p4pca.png . Okrem L18 všetko jazdí podľa plánu.

Ve východní části na tratích do Myslowic a Kazimierze Górniczého má síť hodně venkovský charakter a asi největší zážitkovou hodnotu Jenom koncem října stále probíhala rekonstrukce křižovatky v Dańdówce. Nevím, jak se jezdí dnes.
Na Youtube je hned několik videí z řidičova pohledu, třeba od tohoto uživatele: Tramwaje Śląskie Linia 27 Mysłowice Dworzec PKP - Kazimierz Górniczy Pętla

CH Waldenburgerbahn 750 mm projekt přestavby na rozchod 1000 mm : http://www.waldeburgerli.ch/wp/vorteile_75cm/ ; http://www.waldenburgerbahn.ch/2014-05-15-WB-Medienmitteilung.pdf ; http://bazonline.ch/basel/land/waldenburgerbahn-soll-in-die-norma lspur/story/30386461 ; http://bazonline.ch/basel/land/Meterspur-fuer-Waldenburgerbahn-st att-Bus/story/18367029 ; http://www.bzbasel.ch/basel/baselbiet/waldenburgerbahn-sowohl-met erspur-als-auch-dampflok-sind-moeglich-129665462 ;
Dle mého názoru by se mi líbila přestavba na tříkolejnicovou splítku 750/1000 mm, jak je v některých diskusích navrhováno.