Autor |
Příspěvek |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 544 Registrován: 11-2007
| Odesláno Čtvrtek, 28. srpna 2008 - 13:31:46 |
|
Pajik, David: ty cestující ze Slaného do Loun získáte jak? Nevšimli jste si, že v Lounech je nádraží od města poněkud excentricky? Že tak nabízíte zájemcům o takovou cestu půlhodinovou procházku pěškobusem?? |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 545 Registrován: 11-2007
| Odesláno Čtvrtek, 28. srpna 2008 - 14:05:16 |
|
Pajik, David: Pokud byste chtěli smysluplnou dopravu Slaný -Louny, pak by šlo o trasu Slaný-Louny-Postoloprty, aby tak byly obslouženy zast. Louny-střed a Louny-město, které pro obsluhu Loun mají nějaký význam. Jenomže v této trase jezdí linka Most - Rakovník, která je pro louňáky významnější, než nějaký Slaný. Alespoň, pokud jde o železnici. Takže nakreslete si to: jednokolejka Louny - Louny město, souběh tras Lovosice - Postoloprty a Most -Rakovník, do toho něco jako Slaný-Postoloprty a zjistíte, že pokud to chcete vyjezdit. tak nemáte přípoj odnikud nikam. Sebemodernější vozidla Vám nepomohou - limitující jsou koleje. A důvod ke stavění dalších kolejí mezi Louny-Louny město skutečnš není - provoz zvládají 810 event Regíny, jsou-li. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 567 Registrován: 9-2007
| Odesláno Čtvrtek, 28. srpna 2008 - 21:15:15 |
|
ad Sp Praha-Slaný: zajímavý nápad, ale vidím četná "ale". Uživatelsky zajímavý by tento vlak byl jen ve špičkách, kdy hrozí dopravní zácpa na R7 a na Evropské, čili špičky prac. dne, a neděle podvečer. V sedle a o víkendu myslím, že by se spíš měl zahustit rychlíkový bus. Významnější roli vlaku bych viděl až ve chvíli, kdy se nějak významně znevýhodní autobusová doprava (třeba většími zácpami, nebo idiotským ukončením busů na Dlouhé míli s přestupem na polookružní Chalupoidu), a zároveň by se podstatněji zrychlila trať Kralupy-Slaný. Také bych považoval za nutné zastavení na zastávce Slaný,předměstí. Zřejmě by bylo třeba zastavit v Holešovicích. Možná by mělo smysl i zastavení ve st. Kralupy,předměstí. Přestup směr Louny by měl významnější smysl jen do Zlonic, dál je trať naprosto nekonkurenceschopná. V realitě české železnice by určitě nešlo vše vyjezdit jen dvěma soupravami, musely by být tři. Neboli střídavě ostrý a volný obrat. Otázka je, zda má Masna volnou kapacitu, možná by se musely vlaky ukončit v Holešovicích. To by mělo tu výhodu, že by možná stačily dvě soupravy. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 568 Registrován: 9-2007
| Odesláno Čtvrtek, 28. srpna 2008 - 21:25:24 |
|
Ještě drobnost. Pokud chcete, aby kraj začal optimalizovat železniční dopravu, tak asi budete muset udělat "první středočeskou defenstraci". I kdyby se defenestace zdařila, tak finance Vám neumožní navýšit vlkm. Takže přemýšlejte, kolik km by Sp Praha-Slaný týdně najezdily, a které osobáky nebo rovnou celé lokálky byste neobjednal (čili zrušil), aby Vám celkové vlkm vyšly plusmínus beze změny. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 321 Registrován: 12-2007
| Odesláno Čtvrtek, 28. srpna 2008 - 23:22:21 |
|
Tak aspoň se mi povedlo tuto diskusní stánku oživit... Aby jezdily vlaky od Slaného přes Louny město/střed, tak do těch míst se za současné situace nevejdou, ale jestli cesta z lounského nádraží do centra trvá 30 minut, pak už je lepší počkat 10 - 12 minut na přestup a jet vlakem od/do Postolopry až do Loun středu/města. Bručoun: snad by rozdíl tržeb a nákladů (tedy ztráta), vztažený na 1 km, bylo možné snížit právě zavedním skutečného IDS Středočeského kraje (tedy vlastní jízdenky, jednorázové i předplatní, vlaky páteří systému, takže by se zvýšil počet cestujících v přepočtu na 1 vlak; autobusy jako navazující; kde autobus obslouží území lépe než vlak, tak tam vlak holt zrušit) v celém kraji, což by se po té "defenestraci" mohlo třeba stát, tak možná potom... |
Zamcan Neregistrovaný host Odeslán z: 217.119.116.34
| Odesláno Pátek, 29. srpna 2008 - 17:53:57 |
|
Čisto akademicky neviete niekto aké sú návrhy ČD v GVD 2010 v medz.doprave v úseku Praha-Brno-Breclav Wien/Blava príp. aj Berlin-Praha.GVD 2010 je obdobie kedy by mali nastúpiť nové lokomotivy ČD a OBB čo by sa mohlo prejaviť zrušením SC (pendolin) a presunutím len na severnú vetvu a uvolnil by sa priestor na presný takt Praha-Breclav na 1 hod.? |
Jirka_kraťas
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1670 Registrován: 4-2005
| Odesláno Neděle, 31. srpna 2008 - 19:10:08 |
|
Zamcan: Pak ale nevím, proč byly jednotky řady 680 vyrobeny jako třísystémové, když by podle Vašeho návrhu měly jezdit jen na severní větvi, která je pouze stejnosměrná. |
Romcajet
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 18 Registrován: 5-2008
| Odesláno Neděle, 31. srpna 2008 - 19:23:41 |
|
Jirka_kraťas: možná proto, že měly jezdit napříč Evropou ..ale nějak to nevyšlo! Němci za to můžou! Otázka: Nevíte někdo, jestli Taurus zkrátí jízdní dobu Břeclav-Praha-Dresden o něajaký kousek oproti 350/371? |
Thomas16x07
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 32 Registrován: 12-2007
| Odesláno Neděle, 31. srpna 2008 - 19:46:39 |
|
Romcajet...pokial viem tak 371 ani nedosiahnu rychlost 160km/h takze urcite skratia aspon tie jazdne doby. A myslim si ze aj za gorily lebo kolkokrat ked islo namiesto gorily rychle eso 362 tak ani nevznikali meskania celke...a hlavne nie medzi Prahou a Brnom....ale zas tam 160 sa asi ani neda dosiahnut..."koridor" |
Zamčan Neregistrovaný host Odeslán z: 217.119.116.34
| Odesláno Neděle, 31. srpna 2008 - 21:01:58 |
|
Jirka Kraťas To nie je môj návrh,povedzme že to mám z dobre informovaného zdroja |
pryž Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.171.135
| Odesláno Neděle, 31. srpna 2008 - 21:05:05 |
|
ad thomas16x07: 371 sice není žádný zázrak, ale s 9 vozy lze dosáhnout rychlosti 160 na VŠECH úsecích mezi Prahou a Děčínem, kde je tato rychlost povolena. Jinou věcí je samozřejmě smysluplnost "vyjíždění" toho zubatého rychlostního profilu... |
Thomas16x07
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 36 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pondělí, 01. září 2008 - 15:14:15 |
|
pryž aha no tak potom beriem spat. Lebo niekto raz pisal tusim na vlaky.net ze taku rychlost nedosahjuju ozaj daju sa nekde zohnat TTP na sieti SZDC? |
pryž Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.171.135
| Odesláno Pondělí, 01. září 2008 - 23:01:39 |
|
ad thomas: TTP byly zveřejněny svého času na danone spolu se služebními pomůckami, ale všechno to zmizelo... Ještě ke 371 - některé úseky na 160 jsou skutečně tak krátké (např. 4 km mezi omezením na 140 a na 130 Horní Počaply - Hněvice), že skutečně tu rychlost dosáhnete a brzdíte, takže reálný časový efekt se poněkud nedostavuje - ale to je problém koridoru a ne 371, tam ani ten Taurus díru do světa neudělá... |
Transdanubium
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 49 Registrován: 3-2007
| Odesláno Středa, 03. září 2008 - 14:58:38 |
|
Tahle diskuze podle názvu se má zabývat podobami GVD ve větším horizontu. Mně nedávno napadlo jedno spojení,o kterém si myslím,že by mohlo být docela zajímavé,i když nemám potuchy jakou úroveň využitelnosti by mělo. Košice-Bohumín-Wroclaw-Berlin a zpět, eventuelně Miskolc-Košice-Bohumín-Wroclaw-Berlin a zpět eventuelně s přímými vozy do Poznaně Já myslím,že docela účelné spojení východu Maďarska,východu a severu Slovenska i Ostravska s jižním a západním Polskem a Berlínem,potažmo Německem. Němci by mohli zas do Tater. Chápu,že pro ČD asi ne moc atraktivní spojení,když by vlak jel na tak krátkém úseku a taky tvořil konkurenci spojení vlakům využívajícím českých kolejí na podstatně delších trasách. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1797 Registrován: 6-2005
| Odesláno Středa, 03. září 2008 - 15:19:40 |
|
Transdanubium: To jste se inspiroval Kursbuchem 1944?
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1402 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 03. září 2008 - 15:39:16 |
|
ad Transdanubium: V současnosti je špatné i spojení Berlín-Wroclaw. Berlín-Ostrava bude rychlejší přes Prahu, Berlín-Katowice asi už přes Varšavu. Ale třeba by se dalo vytvořit spojení Wroclaw-Vídeň |
Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Středa, 03. září 2008 - 16:21:51 |
|
V relaci Wien - Wroclaw byla už před >65 lety rozestavěna dálnice. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 409 Registrován: 12-2007
| Odesláno Středa, 03. září 2008 - 16:41:22 |
|
Cogwheel: a v jistém úseku (Brno-Lipůvka-Boskovice-Velké Opatovice-Moravská Třebová) bude po nějakých 70 - 75 letech od rozestavění dostavěna... |
čelakovičan
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 611 Registrován: 8-2006
| Odesláno Středa, 03. září 2008 - 20:51:25 |
|
Transdanubium: Němci mohou do Tater i nyní, a to vlakama EC179 + Šírava (Slovakia) s přestupem v Praze. Od prosince to půjde i "spodem" přes Blavu. "Metropol" má psaný (zatím) příj. do Blavy v 5:40 a R na Žilinu a Poprad ( a Košice) odjíždí kolem šesté z Blavy. Co se týče středního Slovenska, tak cca v 6:20 zůstává "Horehronec" na Zvolen a BB. ("Horehronec" pochopitelně pokračuje dál na Margecany a Košice. Nepředpokládám ale, že by někdo jel z Blavy do Košic touto trasou.) |
Transdanubium
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 50 Registrován: 3-2007
| Odesláno Pátek, 05. září 2008 - 10:41:57 |
|
Nevím,kdo je Kursbuch 1944. Inspirace historií.Od dob existence KBD do roku 1945 bylo možné se s přestupem v Bohumíně po takové trase celkem dobře dostat. Od roku 1945 kvůli přesunům hranice nastala změna.Taď ale,když už je EU taková dáseříci "polofederace" už veškeré hranice docela strácají smysl a co nešlo dříve,teď může být i jinak. Relaci Wien-Wroclav bych se sice nebránil,ale je pravda,že Berlin je metropole Německa,tedy jednoho s nejvíce hospodářsky vyspělých státu,takže si myslím,že smysl by to mělo. Zlepšilo by se tím třeba i spojení polského Těšína s Wroclaví,jihovýchodním Polskem,Německem.Prostě přejdou hranici a je to.Přestupovat v Goleszowě(eventuelně v Bílsku) a pak v Katowicích,ještě ke všemu při malém počtu spojů v Polsku asi ne moc výhodné. Pokud jde o ty Němce do Tater,jistě můžou přes Prahu nebo Bratislavu a přestupovat.Ale třeba by přímý R nebo EC uvítali. Těch důvodů existence takového vlaku by bylo více. Já bych to vyskoušel,dal masovou reklamu a v případě nezájmu po roce zrušit. |
Zamcan Neregistrovaný host Odeslán z: 217.119.116.34
| Odesláno Pátek, 05. září 2008 - 11:53:56 |
|
Transdanubium Ten trend ktorý teraz je nenahráva takým spojom,aké navrhuješ.Všetko sa dáva do taktu a v uzloch by mali byť zabezpečené prestupy.Jediné nočné spoje sú výnimkou.Tak napr kedysi jazdil priamy vlak z Prahy do Paríža či už cez Dresden,alebo Munchen dnes je stanovená trasa Praha-Berlin-Hamburg a dole Praha-Norimberk (munchen) tiež by sa dalo uvažovať prečo nie ďalej.Jednoducho do taktu nebude pasovať nejaký solo rýchlik,ktorý by súťažil s jednotkami ICE 401,403 |
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1403 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 05. září 2008 - 12:14:03 |
|
Myslím, že noční spoj Berlín-Wroclav-Bohumin-Tatry, třeba s přímými vozy Poznań-Wroclaw-Vídeň by se (v sezóně) uživil, otázkou, je jaké by se daly dosáhnout jízdní doby na polském úseku. Přes den je asi důležitější taktová relace Berlín-Wroclaw (zde možná přestup) - Katowice-Krakov. A co takhle noční spoj Vídeň-Karlovy Vary po FJB? Jízdní doba by mohla vyjít tak na 8-9 hodin. |
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4701 Registrován: 8-2004
| Odesláno Pátek, 05. září 2008 - 16:45:56 |
|
Transdanubium: Nevím,kdo je Kursbuch 1944. Spíš CO ... je to KJŘ (knižní jízdní řád) z roku 1944. Ohledně vaší relace - zkusil bych interpelovat spíš u PKP. ČD může být tento vlak vcelku ukradený, bo přes ně třeba vůbec nemusí ani jet (anebo jen velmi krátký úsek).
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1801 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pátek, 05. září 2008 - 18:52:39 |
|
Transdanubium: Tak klikněte na ten můj odkaz. Iiii: A co takhle noční spoj Vídeň-Karlovy Vary po FJB? Jízdní doba by mohla vyjít tak na 8-9 hodin. A to si myslíte, že se naplní vlak ve Vídni a bude vyprazdňovat za Plzní? Osobně tomu nedávám z frekvenčního hlediska moc šanci (Nejezdí náhodou i letos lůžko Wien - KV přes Přerov? Nebo je to do Mariánek? Nevěděl by někdo, jak jezdí plné?). Když už na naší FJB přidávat, tak zahustit špičky v dálkovce nebo dokonce jít v dálkovce od Číčenic po Stříbro na celodenní hodinový takt s tím, že dál na PlChu to bude stavět osobákově a stejně tak v úseku Číčenice - ČB (z důvodu nevyžrání trasy osobáku). (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4704 Registrován: 8-2004
| Odesláno Pátek, 05. září 2008 - 18:58:49 |
|
Mibl: Do Chebu už lůžko z Vídně nejezdí a když jezdilo, tak stejně vozilo lidi spíš do/z Prahy, dál pomálu.
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1802 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pátek, 05. září 2008 - 19:44:06 |
|
Hroch: Občas jsem to vídeňské lůžko zahlídnul v Plzni, ale skoro nikdy jsem neviděl, že by do toho někdo nastupoval. Na druhou stranu je to i otázka ceny, neb skoro tisíc Kč (nebo kolik to bylo) bych osobně za lůžko v této relaci nedal. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Transdanubium
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 52 Registrován: 3-2007
| Odesláno Úterý, 09. září 2008 - 21:55:45 |
|
Hrochu díky za upozornění.Jaksi neumím německy.Myslel jsem si,že se tak jmenuje nějaký diskutující,který něco podobného již navrhoval.Píše tu dost lidí,nedá se to registrovat. Jinak ohleně toho mnou navrhovaného spoje taky intervenovat u slovenských. Co se týče polské sítě a trasy Berlin - Krakow už jezdí EC Wawel.Navíc poláci například u relace Warszawa-Lodź-Wroclav vypravují jen 3 spoje za den,tak jakýpak takt. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 486 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 19:17:17 |
|
Jct: Vvýj, Vmax 200, Taurus (nebo tak něco) a 3 zastavení jsou hodně na hraně: malá vata, JD asi 58 minut pokud si dobře pamatuju, prakticky obávám se nepoužitelné. 1-2 zastavení by ale snad šly, Hořovice už jsou přece jen zase významně menší než RO a BE, a zejména směr Praha zastavením 2-3× navíc (Sp) zas tak neutrpí (= vlak je konkurenceschopný již dnes, pořád půjde o zrychlení, jen nebude tak velké. Je to škoda. S TISem by to ale vyšlo. Možná jednou uzraje doba, že se všichni otřepou z nepovedených italských $ߤ¨§ů a nějaký masivní nákup naklápěček se provede. V momentě kdy by to nebylo pár nesystémových nesmyslů, ale systémotvorné řešení, neměl bych s nimi problém (nejen tady, takové Znojmo odbočující z VRT, současný R například do Ústí apod). Asi jako v tom mém oblíbeném Švajcu (a nedám si pokoj a nedám). :-) Na druhou stranu - podle mých skromných odhadů bude i dvouvrstvé řešení zejména ve špičce bohatě obsazeno, takže snad žádná tragédie typu "máme dva systémy, oba poloprázdné, ale sjednotit to nejde protože by se to ještě zhoršilo". Doufejme. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 44582 Registrován: 4-2003
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 19:53:57 |
|
Jen trochu vpluju... TZ: Mezi 194 a 196 má být v ČB po rekonstrukci interval mezi vlaky 6 (ŠEST) minut. Opět investice, která se vyplatí... ...a zase vypluju...
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1811 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 20:51:44 |
|
K Plzním ale i Chebům lze poměrně zajímavé informace najít na webu Plzeňského kraje. Jeli to takto vyjezditelné (čemuž bych vzhledem ke zpracovateli ITG v této studii věřil - narozdíl od různých "vizí" SUDOPu), tak to osobně na PlChu považuju za dobrý kompromis. Jak je to navrženo mezi Prahou a Plzní jsem detailně nestudoval, ale cílem bylo patrně jezdit jednovrstvě v půlhodině (inspirace podobnou švýcarskou relací se srovnatelně velkými městy a a JD 58 minut, kde jsem bohužel zapomněl jména měst) s tím, že cílem je mj. uzel Rokycany 15/45 a to celé i za cenu mírně přetažené Prahy, o níž ale nevím, zda to bude s ohledem o ostatní směry reálné.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4780 Registrován: 8-2004
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 21:08:49 |
|
Jct: Tam kde je organizátor je situace znatelně lepší. No ani bych neřekl. Je pravda, že není organizátor jako organizátor. Ale třebas na 244 nějaké Sp postrádám. V Moravskoslezském kraji už vůbec. I ten Královéhradecký by mohl přijít do Jičína s něčím lepším. A Liberecký má, mám dojem, také organizátora ... T.Z.: interval následných vjezdů (předvěsti apod) na tutéž kolej nijak neřeší Neřeší. Ale podle mě lepší trochu delší mezidobí v jednom úseku, než dvě přímky několik desítek až set kilometrů. Olomouc - Těšín přes střed je sice hezké, dejme tomu že problém s délkou perónů by se vyřešil, ale: Přiznám se, že místa zastavení jsem moc neřešil - jen takový hrubý nástřel. Do Karviné jsem počítal s přímými vozy od EC do Polska. Případně pokud by to nestačilo, je možné vést přímé vozy i ze Svinova od těch slovenských EC - pak už je skoro libovolné kudy pojede kmen a kudy násled-přímé vozy. F-M by byl napojen buď v Kunčicích nebo na hl.n. (jako dnes). ten půlmilion lidí si dvě linky snad zaslouží Která část z toho půlmilionu bude odsouzena k nižší vrstvě (tj. předpokládám delší JD do Prahy)??? Proti tomu vidím prodloužení JD Olomouc-Havířov trs střed za malé a nepodstatné, zvlášť když k tomu přidám, o kolik se zhorší JD Olomouc-Opava/Bohumín.
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 633 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 21:25:42 |
|
IC540: "Navíc je to minut 20.A Ostrava není jen Svinov nebo hlavní,prostě min.jeden neli dva,začinající za OVOU,Těšín/Třinec,určitě přes Vítk." Nevím jak jste přišel na 20 minut navíc. Pokud by Hutník v novém GVD zastavil dvakrát (Svinov, hlavní), obdobně jako letos (Vítkovice, Kunčice), tak mi vychází prodloužení jízdní doby Studénka-Havířov asi o 10 minut. Pokud zastaví v novém GVD ještě na středu, tak bych hádal prodloužení asi o 12 min. Dalšího věštění zanechám, počkám si na konečný návrh GVD, kde by to mělo být černé na bílém. Jistě, že Ostrava nejsou jen Svinov a hlavní. Nezapomeňte ale, že reálný interval vlaků Ostrava-Praha je 2 hodiny. To je samo o sobě nic moc, a ještě, aby se jezdilo pokaždé z jiného nádraží... Mimoto Vítkovice jsou značně nevýhodné pro Opavu a Karvinou, a pro eventuelní přípoj z Polska. I kdyby odešly vlaky SC do vlakového pekla, tak bude interval hodina, to pořád ještě není dobré, aby byly Svinov a hlavní míjeny nějakými vítkovickými superexpresy. Trasa Svinov-hlavní-střed-Havířov zajišťuje přestupy do všech směrů. Těch deset minut navíc za to prostě stojí. Mmch. v Praze bude problém hlavní vs. Holešovice vyřešen jednoznačně ve prospěch hlavního, i za cenu prodloužení jízdní doby. Nevím, proč by se Ostrava měla řešit jinak. Ti, co od Prahy tranzitují směr Havířov-Těšín-Třinec-Slovensko jsou jednoznačně v menšině. Mnohem větší frekvenci očekávám, až se přestane kopat = bude hotová 010/011 ... dnes opticky poměrně slabé relace typu Praha - 260 nebudou mít tendenci jet autem / přestupovat z ostravských IC v Třebové." Až bude 010/011 hotová, a bude možno se spolehnout na dodržení JŘ v trase Praha-Brno, tak lze očekávat značný přesun z busů do vlaků v relaci Brno-Praha, protože průměr reálných jízdních dob busů či aut po D1 se plíživě prodlužuje, a hlavně roste nepředvídatelnost skutečné jízdní doby. Zatím je železnice v průměru horší (téměř jistota zpoždění), ale to by se mělo po dokončení 010/011 obrátit. Pro menší sídla na 260 to nebude zas tak významné. Spádovost Svitav, Blanska a menších sídel ke Praze není nijak výrazná. Ani nejde o zvlášť velká města. Když za každou cenu přímé taktové vlaky Blansko-Svitavy-Praha, tak proč ne Jindřichův Hradec-Praha? Z Hradce se dojíždí do Prahy víc, než z celé 260 dohromady. Akorát že z Hradce víc lidí, i studentů(!) volí auto nebo bus. (Pouze srovnávám. Neprosazuju takové vlaky.) Mmch., Vaši vizi výrazného nárůstu počtu pravidelných celotýdenních taktových vlaků považuju za ekonomicky nereálnou. Myslím, že je to pouhá chiméra. Hroch: "jinde už se ke Sp hodně blíží - hlavně na neelektrifikovaných hlavních tratích nebo třeba na 090. Myslím, že zastavování na 090 je řešeno dobře. Když jezdí v hodinovém taktu rychlé R a EC, tak je třeba dát pomalým R smysl a hlavně nějaké cestující. "Klasicky zastavující" R se podle mě nehodí jako druhá vrstva pod IC/EC. Obdobně to vidím na 170. Pokud bude rychlá vrstva projíždět z z Prahy do Plzně (doufám, že někoho nenapadne projíždět i Smíchov), tak bude třeba zvolit na jedné straně tak málo zastávek, aby R byl ještě přitažlivý pro lidi jedoucí z Rokycan do Prahy, a zároveň dost, aby se vlak naplnil lokální frekvencí, a obsloužil různá městečka místo neexistujícího Sp. (Čtyřvrstvou 170 (IC, R, Sp, Os) bych považoval za ekonomický nesmysl.) Rokycany jsou docela malé hnízdo, Hořovice sotva poloviční, takže nemůžou R celotýdenně naplnit. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 634 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 21:43:31 |
|
"F-M by byl napojen buď v Kunčicích nebo na hl.n." Zastavení IC Kunčice i střed, to už je myslím moc. U středu je (resp. ještě nedávno byl) centrální autobusák, tak bych to zastavení viděl zde. Přestup FM-Slovensko přes střed nevidím jako nijak dramatický. |
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4781 Registrován: 8-2004
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 21:44:35 |
|
Bručoun: a bude možno se spolehnout na dodržení JŘ v trase Praha-Brno Bude to chtít také zapracovat na vozovém (a lokomotivním) parku a jeho spolehlivosti. Myslím, že zastavování na 090 je řešeno dobře. Já také nemám námitky. Pouze konstatuji fakt. Edit: Zastavení IC Kunčice i střed, to už je myslím moc. Počet a rozmístěni zastavení není pro tuto chvíli až tak podstatný. Viděl bych to v Ostravě na 3 zastávky, ale zda tou třetí bude střed nebo Kunčice ponechám na jiných. (Příspěvek byl editován uživatelem Hroch.)
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 635 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 22:23:47 |
|
"Bude to chtít také zapracovat na vozovém (a lokomotivním) parku a jeho spolehlivosti." Souhlas. A taky na disciplinovanosti personálu. (Zažil jsem 10 min. zpoždění R z HK do Prahy, protože k němu v HK připojili jinou "hospodu" než měli. Z toho 8 minut se dohadovali, jestli je to opravdu špatně a kdo za to může, a 2 minuty ji zase odpojovali. Naštěstí bylo rozhodnuto, že správná "hospoda" ten den nepojede, protože by zpoždění mohlo narůst na půlhodinu.) Koridory mají být interoperobilizovány (no to je slovo, prostě sem budou moct cizí mašiny). Kdyby ČD v té době nebyly schopny nabídnout přiměřené mašiny a vagóny, bude naštěstí možno je poslat k šípku. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 487 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 22:26:45 |
|
Hroch: podle mě lepší trochu delší mezidobí v jednom úseku, než dvě přímky několik desítek až set kilometrů. Pro koho a proč, resp. čím? Mibl: Tady se na 99% vychází z dolních rychlostníků, kdy ten model "Milíkov - Marienbad" nevychází ani s Taurusem a téměř bez rezerv. Bohužel, o kilometr delší Milíkov nebo dvojkolejka kus od ML k Chodovce, a už by asi nezbylo na ty protihlukový stěny. :-( Praha - Plzeň dává poměrně přesnou představu o dosažitelných JD: Prostě pokud se zastavuje, tak to nevychází, nebo jen nějak všelijak pokrouceně. Jinak jsem to teď nestudoval; přiznám se ovšem že ty pobyty bych osobně raději natáhl (pokud to není v JD nebo "rezervoidních" přestupech např. v Plzni). Pokud ale například bude EC-090 fixováno v Německu jak je, tak si to v Praze asi o minutu ujede směr Plzeň (možná se počítá s 380, což oproti 371 může pár minut udělat), těžko říct. Bručoun: Pokud bude rychlá vrstva projíždět z Prahy do Plzně (doufám, že někoho nenapadne projíždět i Smíchov), tak bude třeba zvolit na jedné straně tak málo zastávek, aby R byl ještě přitažlivý pro lidi jedoucí z Rokycan do Prahy, a zároveň dost, aby se vlak naplnil lokální frekvencí, a obsloužil různá městečka místo neexistujícího Sp. Právě. Odtud snaha o zastavení R aspoň BE a RO, aby Sp mohl být opravdu Sp (a nahradit třeba o Os, jeho účelem by prakticky byla obsluha oblasti Králův Dvůr - Zbiroh do Prahy i Plzně). I ta bohužel vychází na dolní rychlostníky velmi "nakřivo". Holt budou na těchto R (pojmenovaných třeba IC) muset jezdit prioritně Bmz (Vmax i Vvýj), no bude ještě legrace. Taky když se oddělí Hořovice od BE a RO (což jim samotným až tak nevadí), vzniká potřeba třívrstvé obsluhy. No a pokud ten Sp zastavuje spíš víc (jako že asi jo), tak ta nejnižší je logicky spíš autobusová, což "se asi nechce" a tak pořád dokola. Když za každou cenu přímé taktové vlaky Blansko-Svitavy-Praha, tak proč ne Jindřichův Hradec-Praha? Z Hradce se dojíždí do Prahy víc, než z celé 260 dohromady. O to vůbec nejde (nebo jen málo). Primárním důvodem existence R je existence EC. Aby toto mohlo jet rychle (= řešit vztahy "před Prahou včetně až za Brnem včetně"), je potřeba uvolnit si ruce od jakýchkoli vazeb na 010/260, a ty přenechat k řešení R. Protože ale PU+HK jsou velevýznamné, v Perníkově se tedy staví. Kolín je trochu otázka, asi tu prostě něco vychází nebo je "hranice pásma" až v Pardubicích, to teď nehodlám řešit. Takže R-260 řeší prostě "do Prahy a Brna a přech. od Týniště, Letohradu, Poličky,...", popř. tuto funkci zastává primárně z Pardubic, do kterých prostě zahusťuje EC/IC (představme si teď již Bimz) a doplňkově řeší Přelouč. Jižně od Svitav jde/mělo by jít samozřejmě o nosný systém regionální páteře k Brnu, kde je "dáková" role spíše parazitní, to je asi jasné. Z tohoto hlediska je stále trochu nevyjasněná role R-270. Já jsem názoru že by nemusely být vůbec a stačí přestup v Třebové (jih, západ - východ; toto umožňuje jet na 010 opravdu dost pomalu a uvažovat o rušení Os), jiní jsou názoru že je hraničním místem lépe Olomouc (IC/EC pak projede až sem vše mimo Pardubice, popř. Kolín) s případným přímým přechodem v (mezi)regionální vlak spojující Olomoucko a Valašsko (bez ambice vozit lidi Zlín/Vsetín - Praha, spíš kvůli nedostatku perónů v Olomouci), ještě jiní vidí jeho úlohu až po cca Ostravu (obsluha Suchdolů a spol směr Praha) a pak se tak nějak všeobecně trochu tápe. Sám jsem postupem času zastával všechny tyto názory, včetně poněkud extrémního že by měla "srágora" jet až do Košic (protože jsem nedokázal najít jednoznačné místo, kde to zlomit, a zejména pokud by měly být ambice na rychlé denní spojení Ostrava - Košice), každé z nich bych dokázal dlouho obhajovat a myslím, že to nemá cenu. Buď je to skoro jedno a nebo není, každopádně jasné rozřešení může dát jedině nějaký spolehlivý poptávkový model. Z rozřešení této hádanky pak také už víceméně automaticky vyplyne řešení segmentů vyšších, protože jejich role je na ne/existenci srágory v tom kterém úseku (a popř. jejího vlastního pásmování zejména na 010 a z toho plynoucí afinitě například ZnM ji ne/používat) přímo závislá. Jsem tedy názoru, že pokud bychom se o řešení 270 měli seriózně bavit, je třeba začít od tohoto středního segmentu v úzké provázanosti k ne/existenci Os tu či onde. Problematika Ostravy má ještě jeden zásadní háček, a sice ten Havířov. Kdyby ho tak postavili v Karviné u nádraží... :-)) Samozřejmě nejde jezdit všude přímo, ale on má obyvatel jako součet za celý PlCh nebo 230. Do Prahy by sice asi přestupovat / být zdržování ostravským kličkováním mohli, ale do Olomouce, Brna (zvlášť po zrychlení 300)? Zamíchá s tím nějak případná zastávka Zábřeh? Otázkou taky je, jestli opravdu Opava potřebuje do Prahy (ale i Olomouce) rychlou půlhodinu (a to tam prosím jezdím ), popř. jestli vlaky na Svinov mají vůbec nějak souviset s vlaky do Havířova, jak jezdit z Rakouska do Polska atd... |
Ic540
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24 Registrován: 6-2008
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 22:58:20 |
|
Bručoun: Vy jste snad nečetl mé příspěvky,nebo já se špatně či nesrozumitelně vyjádřil.Možné.Tak znovu.Píši jen o doplnění k taktu,co jezdí IC EC PO 4,6,8 až 20hodině vlaky přes Svinov A Hl.nadr.Tak aby ráno v tom mezitaktu jely jeden či dva vlaky přes Vítkovice a večer zpět. Hroch:Denní vlak,zatím jezdí z a do Zvolena Detvan,samozrejmě přes Svinov A Hl.nadr.byť ho zatím tahají přes Vítk. Pokud by dali i denní vlak přes OVU.třeba na Košice(dříve jezdil Košičan),tak také přes Svinov a Hl.nadr. ŠLO MI JEN O TY RANNÍ. Ten rozdíl je 18.minut,dívám se zrovna na starý a porovnávám s novým.Tak jsem se o 2minuty sekl. Bručoun: Nic proti,ale zdá se mi,že nejste ze sever.moravy,neboť nějak nemůžete rozpoznat specifika Ostravského uzlu.nebo já špatně prezentoval svůj návrh(aby aspoň Hutnik ponechali z důvodu dříve uvedených argumentů)No snad proto diskutujeme. Takže Vítkovice nebráním z důvodu nějaké srdeční záležitosti,ale argumentuji,že je potřeba nechat aspon jedno toto spojení,protože má svou tradici a je využité v ranní špičce tam a večer zpět.Také by svým zastavením ve Studénce a Suchdole,řešilo tuto oblast.IC EC ze Svinova by nestavěly. |
Ic540
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 25 Registrován: 6-2008
| Odesláno Pátek, 19. září 2008 - 23:14:51 |
|
Tomáš záruba:321 trať se sice lepí,ale do koridoru hoodně daleko.Na 320 to Sakmarovo údolí i na kole je třeba dávat tam bacha,aby se někde nepropad,těch terénních zlomů tam teda je.Občas tudy projíždím.Rychlosti samozřejmě nic moc a to i mimo zminované území. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 636 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 01:00:54 |
|
Tomáš Záruba: "snaha o zastavení R aspoň BE a RO, aby Sp mohl být opravdu Sp" Mně se zastavování nejrychlejší vrstvy mezi Smíchovem a Plzní vůbec nelíbí ze tří důvodů: Plzeň má desetkrát více obyvatel než BE nebo RO, dále je nesrovnatelně významnějším uzlem, a v neposlední řadě to znamená nadbytečné zastavování dálkových mezistátních vlaků. Pokud má být třívrstvá obsluha, tak bych byl pro opravdu expresní nejrychlejší vrstvu. I za cenu problémů s obsluhou ostatních sídel na 170. Na druhou stranu, nejekonomičtější funkční model pro 170, splňující zároveň požadavky krajů na ZDO, je v úseku Zdice-Rokycany dvouvrstvý: 1) R: Praha-Smíchov-Beroun-Rokycany-Plzeň (odpovídá historickému zastavování R, s tím rozdílem, že se prý projížděl Beroun, a stavělo ve Zdicích) 2) Sp: z Prahy tunelem do BE, dále Kr.Dvůr-Zdice, ze Zdic zastávkově do Rokycan (projet Kařízek), dále zrychleně do Plzně. 3) V úseku Zdice-Rokycany žádný os. vlak. Existující autobusové souběhy Rokycany-Mýto a Beroun-Hořovice do prokladu se Sp. "010/260 ... jasné rozřešení může dát jedině nějaký spolehlivý poptávkový model." Souhlas. S tím, že nejvíc bude záležet na nastavení priorit. Jiný výsledek bude přepočítání přes tržbu, jiný přes člověkospojení, a jiný při upřednostnění zákonné definice ZDO. "Havířov... Do Prahy by sice asi přestupovat / být zdržování ostravským kličkováním mohli, ale do Olomouce, Brna?" Do Brna dneska nejezdí nic přímého. Otázka je, proč by se mělo jezdit přímo zrovna z Havířova: HAVÍŘOV 85 tis. obyv. KARVINÁ 65 tis. OPAVA 60 tis. FRÝDEK-MÍSTEK 60 tis. O co má Opava nebo Frýdek méně obyvatel než Havířov, o to větší význam mají obě města jako centra pro okolí a jako dopravní uzly. Rozhodně nelze jezdit přímo taktově ze všech čtyř měst. IC540: Pokud uvažujete přes Vítkovice ranní a odpolední posily, a ne vlaky celodenního taktu, tak jsem pro. Akorát se obávám, že žádné ranní/odpolední posily v dohledné době nebudou. Těch 18 min. navíc se mi nezdá. Dokud to neuvidím v konečném návrhu, tak tomu nevěřím. "aby aspoň Hutnik ponechali z důvodu dříve uvedených argumentů" No to právě ne. Čtyřhodinové díry Opava-Praha a Opava-Olomouc nebrat. Mibl: "K Plzním ale i Chebům lze poměrně zajímavé informace najít na webu Plzeňského kraje. Jeli to takto vyjezditelné (čemuž bych vzhledem ke zpracovateli ITG v této studii věřil - narozdíl od různých "vizí" SUDOPu)," Mně celá ta studie přijde, jako kdyby ji psali někteří ultrašotouši z tohoto fóra. Počítat vážně s tratí Bezdružice-Teplá, nebo s přeložkami tratě Mirošov-Nezvěstice, to považuju za naprosté mimoňství. Seznámil někdo pány odborníky s frekvenčními údaji úseku Příkosice-Nezvěstice? Tuhle trať tak maximálně pojíždět, než se rozpadne. Názor sudopáků, že se má popravit celý úsek Mirošov,město-Nezvěstice je snahou postavit VHD na reálné ekonomické základy, i když je mezi ajznboňáky jistě nepopulární. Tito ITG odborníci by vyplýtvali na vlaky nepředstavitelné peníze, čímž by v konečném důsledku opět ostrouhali lidi z obcí, kam vlak nejezdí. Málem mi vypadly oči z důlků, když se se dočetl o představě taktové tangenciální linky Lipnice-Spálené Poříčí-Blovice. Vědí vůbec p.t.odborníci, jaká je ekonomická realita ČR, a že Spálené Poříčí nemá pravidelné spojení ani do Nezvěstic? Nebo snad chtějí, aby se z Poříčí jezdilo do Nezvěstic přes Lipnici? Podle mě jediný ekonomicky reálný způsob, jak dostat do Spáleného Poříčí pravidelnou linku jak do Nevěstic, tak do Mirošova, je lokálku v tomto úseku zcela zrušit. Studii doporužuju zejména občanům Dobřívi, Strašic a většiny Hrádku. Pokud by se totiž krajští radní studií řídili, tak by jim zrušili busy, a nahradili je pro ně nevýhodnými přestupy, resp. nepohodlnou docházkou do kopce. Proto by měli strašičtí, dobřívští, a hrádečtí vzít dostatek vidlí, a zapíchat je veleslavným odborníkům do Bohužel je vidět, že autoři brutálně upřednostňují železnici, a odmítají se na dopravní systém podívat očima člověka, bydlícího daleko od zastávky, nebo dokonce zcela mimo železnici. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1812 Registrován: 6-2005
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 09:07:17 |
|
Bručoun: Regionálku navrženou v oné studii nehodnotím a myslím si o ní své. To, na co jsem upozorňoval, byly jízdní doby dálkovky, které dávají jakž takž představu o budoucích JD mezi Prahou a Plzní. Těmto JD napočteným iRFP věřím více než JD napočteným SUDOPem. Mimochodem zpracovatel ITG v této studii není zpracovatelem celé studie. Tečka. Více k tomu psát nebudu. Co se týká zastavení BE + RO výměnou za poloviční takt, tak bych to z hlediska Plzně neviděl tak jednoznačně pro dvojvrstvou dálkovou. TZ: Uvažují stavění ve Svojšíně jen ve dvouhodině (= jen s pomalejší dálkovou od Budějc) a pak by to snad mělo klapnout do Mariánek bez problémů. Nebo ne? Klíčová slova: Plzeň 00 a možnost prokladu dvou ne úplně stejných dvouhodinových systémů. ad nepřípoj od Drážďan: Je třeba si uvědomit, že autoři uvažují Plzeň v 00 a SJD jemně přetažených 60 minut, tedy celkem o nic nejde a v Praze v půl by dle nich měla být doplňková linka jedoucí do Plzně na 30, kdy v Plzni nebudou tak těsné skupiny. V souhrnu: Z hlediska dálkovky tuto studii vnímám jako další příspěvek k tomu, jak bude vypadat takt na 170, ale myslím, že realita bude mezi Prahou a Plzní nakonec ještě maličko jiná.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 637 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 10:12:46 |
|
Pokračování včerejších úvah o studii objednané Plzeňským krajem: "Pro kvalitní koncept regionální dopravy vyžadující relativně malá infrastrukturní opatření je třeba dodržet v dálkové dopravě zcela čistý uzel v minuty 15/45 v Rokycanech. Jen tak bude možné dosáhnout křižování a uzlu 00 v Mirošově" Nelze klást takovéto podmínky pro budování celostátní rychlíkové sítě. Uzlů velikosti Rokycan je příliš mnoho. I kdyby byly zvoleny jednovrstvé rychlíky po půlhodině, a potkávání v Rokycanech se podařilo, tak není tato koncepce reálná. Dejme tomu, že se v Rokycanech potkají rychlíky v 45/46 a 15/16 od Prahy, a 14/15 a 44/45 z Plzně (nebo opačně, na tom nesejde). Potřebuju 3 minuty na přestup (2 min. + 1 min. vata), odjezd tedy může reálně být v xx,49. 8 km do Mirošova, hypoteticky rychlostí 80 km/h bych ujel, i s rozjezdem a bržděním ve výchozí a koncové zastávce, za 7 minut. Cestou jsou čtyři frekventované zastávky. Na každou potřebuju minutu a půl, takže bych to při TR 80 km/h dokázal ujet za 13 minut. Příjezd do Mirošova tedy v xx,02. Pro mírně navatované křižování bych ale potřeboval příjezd xx,59. Tři minuty nadbytečné vaty v takto vypočtené jízdní době ale rozhodně nemám, nehledě na to, že nepovažuju za reálné mít v celé délce TR 80 km/h. Považuju tedy za prokázané, že nelze mít v Rokycanech obousměrné přípoje v 15/45, a zároveň křižování v 00 v Mirošově. Ještě vysvětlení nepřijatelnosti přestupní koncepce pro Strašice a Dobřív: Ze Strašic jezdí do Plzně přímé busy (převážně ve špičkách). Jízdní doba Dobřív-Rokycany je v průměru 15 minut. Autoři koncepce chtějí autobusy otočit na stanici Mirošov, a ušetřené km věnovat výhradně na navýšení vlaků. Strašice tímto modelem tedy nezískají ani spoj navíc, budou jen tratit. 1) Prodlouží se jízdní doba Dobřív-Rokycany (a tedy i Strašice-Rokycany) asi o 10 minut (cca 25 min. místo 15). 2) Přímé spoje Strašice-Plzeň budou nahrazeny spojením s dvěma přestupy. Pro ty cestující, kteří mají cíl cesty v docházkové vzdálenosti autobusového nádraží dokonce s třemi přestupy. 3) Nebude obsloužena obec Pavlovsko. Navrhovaný přestupní model je pro špičky všedního dne naprosto nevhodný. Použitelný by byl v sedle, večer a o víkendu, ovšem s tím, že km ušetřené v úseku Dobřív-Rokycany budou věnovány na zvýšení spojů v úseku Strašice-Mirošov. |
Nádražák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 422 Registrován: 3-2006
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 10:33:17 |
|
Hroch: "Ne že bych byl teda ze Studénky a Suchdola cedenně odvázaný, ale je fakt, že v cizině není výjimkou zastavování alespoň v některých úsecích třeba i každých 10-15 minut. " V cizině taky nebývá vyjímkou garantované nasazení souprav odpovídajících standardům vlaků vyšší kvality . Kkdyž už se tu tak oháníme zahraničím, tak prosím aspoň se vším všudy |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 638 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 10:37:37 |
|
"Mimochodem zpracovatel ITG v této studii není zpracovatelem celé studie." Sorry, přehlédl jsem se. Nezbývá, než uvést skutečné autory nejšílenějších šotoušovin: 1) iRFP, Ing. Jiří Pospíšil, Ing.Vít Janoš PhD. 2) Ing. Jiří Kalčík |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 639 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 10:54:33 |
|
Oprava: odjezd tedy může reálně být v xx,48. .... Příjezd do Mirošova tedy v xx,01. Pro mírně navatované křižování bych ale potřeboval příjezd xx,59. Dvě minuty nadbytečné vaty v takto vypočtené jízdní době ale rozhodně nemám, nehledě na to, že nepovažuju za reálné mít v celé délce TR 80 km/h. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 488 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 11:27:31 |
|
Bručoun 636: Na druhou stranu, nejekonomičtější funkční model pro 170, splňující zároveň požadavky krajů na ZDO, je v úseku Zdice-Rokycany dvouvrstvý: 1) R: Praha-Smíchov-Beroun-Rokycany-Plzeň (odpovídá historickému zastavování R, s tím rozdílem, že se prý projížděl Beroun, a stavělo ve Zdicích) 2) Sp: z Prahy tunelem do BE, dále Kr.Dvůr-Zdice, ze Zdic zastávkově do Rokycan (projet Kařízek), dále zrychleně do Plzně. 3) V úseku Zdice-Rokycany žádný os. vlak. Existující autobusové souběhy Rokycany-Mýto a Beroun-Hořovice do prokladu se Sp. Asi tak. Ohledně "oprávnění Plzně mít to bez zastávky" - nesouhlas, jde prostě jen o míru ovlivnění. Jakkoli tedy k bezzastávkovým IC také inklinuji, pokud by se splnily pesimistické předpovědi o počtech cestujících nepůjde to. Protože Pak by zcela určitě R nestavěl jen RO+BE (popř. Hořovice), ale jako Sp (byť o něco rychlejší a tedy s tlakem na zachování Os), a tedy by řešil blbě Hořovice - Plzeň a úplně nepoužitelně Praha - Rokycany a Beroun (a přech) - Plzeň. Další k tomu napsal Mibl. Rozhodně nelze jezdit přímo taktově ze všech čtyř měst. Ne, ale s 1 přestupem, jak to nazvat, "nezdržujícím" (= ležícím na nejkratší trase)? Tj. od FM v Kunčicích (a dále do Polanky) a od Opavy ve Sviňově. Jinak ty přímé vlaky do OP by mohly být, nějaké večerní záležitosti co končí v BI (a kdy už R88X dál za OP stejně nejede), mimochodem. Ale tady fakt dost záleží na celkové koncepci dopravy na Moravě, která je velmi obtížně řešitelná. Existuje několik vnitrostátně velmi zajímavých řešení, ale jak se tam pak člověk snaží našroubovat Wien/Blava - Polsko, tak to nějak drhne... Pokud by se jezdilo každou hodinu rychle i pomalu do Brna (po modernizaci 300) i Olomouce (dál do Prahy všechno rychle), dají se udělat velmi pěkně vzájemné proklady s prostřídáním obsluhy KI nebo HA s tím, že jeden nebo druhý vždy v Těšíně na SK přestupuje, a nejdelší dálkový interval je 2 hodiny (a přitom existuje možnost popojet v prokladu Os k té druhé lince). Například. Mibl - Ne bez problémů, ale snad by to šlo. Problém: Proč tedy v tom Svojšíně zastavujete? Z regionálních, nebo dálkových důvodů? Praha - i skupina v 00 by mohla z jiných tratí vyjít dost těsně. Těžko říct, do jakého rámce to vlastně má být zasazené. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 640 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 13:33:00 |
|
"s 1 přestupem, jak to nazvat, "nezdržujícím" (= ležícím na nejkratší trase)? Tj. od FM v Kunčicích (a dále do Polanky) a od Opavy ve Sviňově." Směrem na Prahu to v současné realitě není možné. Při intervalu 2 hod. je jediný rozumný model vše z hlavního a ze Svinova. Od FM přestup na hlavním, od Havířova ve Svinově. Pokud by se pendolína vystřelily na mars (nebo aspoň do Brna), tak bude interval hodinový. I v takovém případě se přikláním k jednotným nástupním zastávkám hlavní, Svinov, a k přestupům zde. Přes Vítkovice bych viděl až třetí vlak ve dvouhodině. Což se mi nezdá celotýdenně reálné ani do Prahy, ani do Brna. Na trati 300 bych výhledově neposílal vše na Ostravu a Olomouc, ale zavedl třetí směr: Brno-Kroměříž-Zlín. Na první pohled to vypadá kostrbatě, ale jde o trasu s celkem konkurenceschopnou jízdní dobou, dobře vymetající větší osídlení. Rozhodně lepší kauf, než Brno-Kroměříž-ValMez. (R Brno-Zlín by se překvapivě vešel už teď, v prokladu s vlaky Brno-Olomouc. Musely by se jen trochu proházet jízdy rychlíků po 300 a 340 v úseku Brno-Holubice, a mírně přizpůsobit Sp Brno-Uherské Hradiště. Větší vliv by to mělo na časové polohy osobáků, takže by to asi nebylo "kordisácky průchodné".) |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1813 Registrován: 6-2005
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 18:49:06 |
|
Bručoun: K těm "šotoušům" a studiím: Nezapomínal bych na to, že zde platí, že ten, kdo platí, tak poroučí. Minimálně Plzeň - KV bych sunul do tohoto chlívku. Nebo Vy byste snad odmítl napsat studii na politickou objednávku za předpokladu, že byste se něčím takovým živil? Ad Brno-Kroměříž-Zlín: Když si člověk odmyslí problémy s kapacitou (tady ten stejný Bručoun, který považuje za důležité nechat taky něco Cargu např. na 171 či mezi Koterovem a Nepomukem, kupodivu navrhuje zahustit osobní dopravu), tak to předpokládám stojí na potřebě naklonovat esa a zadrátovat Zlín. Nebo byste to chtěl jezdit v motorech? TZ: Nevím, v tom jasno nemám. V první etapě bych se k tomu stavěl tak, že i celodenní dvouhodina na trati Svojšín - Bor by byla velký úspěch a mít systémově Plzeň - Bor za 60 minut a tedy rozumně přístupný Český les (z důvodu taktového uzlu v Boru) by bylo příjemné. Spíše by mě zajímalo zda se kříže v Milíkově dají ve směru od Plzně vyjezdit s 242+4vz na dolní rychlostníky (coby vlaky od ČB dále za Stříbrem osobákově zastavující - já vím fuj dvouhodinová regionálka :-) ) a 363(2?)+5-6vz taktéž na dolní rychlostníky (R od Prahy). Uvažuju ještě dobu předtunelovou těsně po dokončení PlChu. Vysvětlovat mi, že ten motor by během stání ve Svojšíně ještě jednou dokázal otočit do Boru nemusíte. Odpovědět můžete klidně do mailu, ať to tady neplevelíme.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Fajo22
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 82 Registrován: 6-2007
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 18:54:39 |
|
Rick_hunter: Mala by to byť otázka či už je vonku konečný radenia vlakov? |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1814 Registrován: 6-2005
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 19:05:59 |
|
Ještě se vrátím k problému toho, že se 210 ani v příštím roce nevejde na Wilson. Nepomohlo by kdyby se R-220 stejně jako S9 (=nejen S29) důsledně provážely do Vysočan a otáčely až tam? V dálkovce by to asi stálo soupravu navíc, v regionálce nejspíše taky, stálo by to něco "vlkm" a trochu by to ztížilo provoz ve Vysočanech, ale nejspíše by se tím dala hrana potřebná pro Pacifik získat. Tohle samozřejmě bude fungovat za předpokladu, že to visí na hraně. Pokud je problémem propustnost zhlaví, tak to nepomůže.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 642 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 19:55:19 |
|
"platí, že ten, kdo platí, tak poroučí." Prodejnost má (mít) své meze. Tento aspekt ale nehodlám posuzovat. Vzhledem k většímu množství excesů je třeba na studii nahlížet velmi obezřetně, a mnohé závěry brát s rezervou. "Když si člověk odmyslí problémy s kapacitou ... tak to předpokládám stojí na potřebě naklonovat esa a zadrátovat Zlín. Nebo byste to chtěl jezdit v motorech?" Klidně v motorech, obdobně jako Praha-Příbram-ČB. Trať 300 hádám bude zdvojkolejněna dřív, než bude hotový berounský tunel, takže se bavíme o kratším časovém horizontu. (Dodávám, že úvaha o volné trase dnes byla na teoretické úrovni, pokud to z minulého příspěvku není jasné.) |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1815 Registrován: 6-2005
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 20:15:53 |
|
je třeba na studii nahlížet velmi obezřetně, a mnohé závěry brát s rezervou. V tom se shodujeme. Já z toho považuji za zajímavý jen zase jiný pohled na dálkovku na 170 a pak informace o dosažitelných JD (byť ani ty nelze chápat jako univerzálně platné). K Brno-Kroměříž-Zlín: Nebude to ale přes Břeclav i tak rychlejší? Resp. předpokládáte, že takovou linku naplní především Vyškov a Kroměříž?
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
810 292-3 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.82.18
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 21:27:46 |
|
R na 300 bych si představoval takto (samozřejmě po zdvojkolejnění): 1 hod: R Brno–Vyškov–(Kojetín*)–Přerov…**Ostrava (*v Kojetíně stavět po 2 hod. když nejede Sp do Zlína; **Přerov–Ostrava střídavě rychle a pomalu jako teď) 1 hod: R Brno–Vyškov–Nezamyslice–Prostějov–Olomouc–(Jeseník/Šumperk) 2 hod: Sp Brno–Rousínov–Vyškov–Ivanovice–Němčice–Kojetín–Kroměříž–Hulín–Otr okovice–Zlín (mezi Brnem a Otrokovicemi proklad s R přes Břeclav – ten jede také po 2 hod.) |
Petr_vlček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1310 Registrován: 5-2004
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 21:57:58 |
|
Mimochodem-čím budou ČD vozit vlaky vyšší qality napřesrok, kdy přibudou EC/IC na Brno? Ve středu lichý Hradčany reprezentativně Aee, BDmee,5xB, sudej Perner pro změnu místo Ampz nějaký A (Aee??)... Jinak ač není tunel, tak Bručounova vize likvidace osobáků na 170 zahájena letošní redukcí (z KD na Prahu v kladiva o čtvrtinu, so dokonce o 50%). |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 643 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 23:08:04 |
|
Petr vlček: není to spíš plánovaným zahájením koridoru? Přijde mi, že pro Královák by byl popsaný spěšňák, co staví z Berouna do Rokycan všude mimo Popovic a Kařízku, docela dobrý. Když by se k tomu přidalo zastavování vlaků z 200, tak skoro nevím, co víc chtít. (Teda vím, aby ten spěšňák projel všechny zastávky, kam se nikdy nikdo z Králováku nepodívá ...) |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 644 Registrován: 9-2007
| Odesláno Sobota, 20. září 2008 - 23:29:19 |
|
"K Brno-Kroměříž-Zlín: Nebude to ale přes Břeclav i tak rychlejší?" Pochybuju. Na dnešní infrastruktuře vychází jízdní doba Brno-Kroměříž-Otrokovice i s křižováními na 1:40. Přes Břeclav by to dneska s dvěma přepřaháníma bylo asi 1:35 (myšlena doba, za kterou je vlak připravený v Otrokovicích k odjezdu do Zlína). Zdvojkolejněním na 300 odpadnou křižování, už jen tím se jízdní doba vyrovná. Předpokládám, že se modernizací trať taky zrychlí. I kdyby jel motorák z Brna do Kojetína jen 100 km/h, tak srazí dalších 10 minut, a bude jasně rychlejší. |
Chomutovák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1058 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 00:08:27 |
|
Ad ZLín: Nebylo by jednodušší (a pro začátek levnější) zavést spěšňáky Kojetín-Kroměříž-Otrokovice-Zlín jako přípoje k rychlíkům od Brna? |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 681 Registrován: 12-2007
| Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 00:16:05 |
|
Chomutovák: No jo, spěšňáky... Tím vzniká jiná otázka: "je ochoten Zlínský kraj takové spěšné vlaky objednat?" Myslím, že kraj by ochoten nebyl. |
Chomutovák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1060 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 00:55:05 |
|
Ad David: Spěšňák nebo krátký rychlík. Financování jsem neřešil. Spíš bych to viděl v kompetenci MD, přeci jen jde o meziregionální spojení, byť vnitroregionálním vlakem (nebo Kojetín patří ještě k Jihomoravskému kraji?). Mimochodem, nové rychlíky Brno-Břeclav-Přerov-Olomouc mají několik mezizastávek před Břeclaví. To je záměr nebo jen dočasnost kvůli modernizaci Břeclavi? |
KT Neregistrovaný host Odeslán z: 82.114.202.238
| Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 09:51:38 |
|
Chomutovák: Kojetín je v Olomouckém kraji. Zastávky R na 250: Požadavek Kordisu. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 645 Registrován: 9-2007
| Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 09:52:38 |
|
Tomáš záruba: "... "oprávnění Plzně mít to bez zastávky" - nesouhlas, jde prostě jen o míru ovlivnění.... pokud by se splnily pesimistické předpovědi o počtech cestujících nepůjde" Hlavně jde o to, jaké jsou celkové počty cestujících Praha-Plzeň, Praha-Rokycany a Beroun-Plzeň. Myslím, že by železnice neměla paběrkovat, a řešit v první řadě nejsilnější přepravní proudy. Vyplatí se nahlédnout, jak vypadají autobusové spoje. Praha-Beroun: v odpolední špičce 4-5 rychlých spojů za hodinu (z toho 3 do Zdic a 1-2 až do Hořovic) Praha-Plzeň: ve špičce asi 3-4 spoje za hodinu, Praha-Příbram: asi 6 spojů za hodinu (z toho 3 přímé a 3 přes Dobříš) Praha-Rokycany: jeden spoj denně Beroun-Plzeň: nula V odpolední špičce jsou všechny spoje vesměs plně vytížené, t.j. asi 40-60 lidí/bus. Frekvence v busech je zjevně velmi odlišná od frekvence v rychlíkách. Je tedy třeba obě frekvence sečíst, protože s tunelem se výrazně zvýší výhodnost vlaku, hlavně pro ty relace, které jsou dosud převážně autobusové. Dejme tomu, že v "době tunelové" už ze strany krajů poklesne tlak na couráky (třeba konečně přijdou na to, že busy jsou pro plošnou obsluhu mimo velké aglomerace výhodnější). Pak by vlakové linky z Prahy, aby kopírovaly frekvenci, vypadaly asi takto: 1) EC/IC, průjezd ze Smíchova do Plzně 2) R -Beroun-Zdice-?-Jince(?)-Příbram 3) Sp -Beroun-Kr.Dvůr-Zdice-Hořovice-Kařez-Mýto-Holoubkov-Rokycany-Doub ravka-Plzeň 7 mezilehlých zastávek Praha-Rokycany, čili asi 12 minut navíc, je po přepočtení na reálnou i potenciální frekvenci menší ovlivění, než dvě zastávky z Prahy do Plzně. Jízdní doba Praha-Rokycany bude díky tunelu i s těmito mezilehlými zastávkami velmi konkurenceschopná. Mezilehlé zastávky Beroun-Plzeň bych neřešil vůbec, stačí, že to nebude courák. |
|