Archiv do 27. září 2008

Autor Příspěvek Jct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 12-2007 Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 09:55:22       Hroch: No ani bych neřekl. Je pravda, že není organizátor jako organizátor. I tak je to minimálně o úroveň lepší než "úřednický" přístup a lá Středočeský kraj nebo Vysočina. I ten Královéhradecký by mohl přijít do Jičína s něčím lepším Zkuste to rozvést - docela mě to zajímá. Bručoun: A taky na disciplinovanosti personálu. (Zažil jsem 10 min. zpoždění R z HK do Prahy, protože k němu v HK připojili jinou "hospodu" než měli. Z toho 8 minut se dohadovali, jestli je to opravdu špatně a kdo za to může, a 2 minuty ji zase odpojovali. Naštěstí bylo rozhodnuto, že správná "hospoda" ten den nepojede, protože by zpoždění mohlo narůst na půlhodinu.) Jaký vlak a kdy to bylo ? Případně na mail, díky. Jct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 12-2007 Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 09:58:57       Martin Zlivský: Mezi 194 a 196 má být v ČB po rekonstrukci interval mezi vlaky 6 (ŠEST) minut. Ještě dvě minuty a máte Starou Paku mezi tratěmi 030 a 040 na Roškopově Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 44618 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 10:57:26       Snad tu někdo nechce zpochybňovat moderní trať vybavenou PHS a rychlostníky pro pendolina. Stále doufám, že v tomto případě šlo jen o nepovedený vtip, nebo že jsem to špatně pochopil. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Racek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 5-2004 Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 11:03:59       Chomutovák: Kojetín je v Olomouckém kraji, ale v tomto případě je to asi jedno. Pokud "mezizastávkami" myslíte stavění v Šakvicích až Podivíně, tak to je záměr. On to v podstatě není až tak rychlík, spíš státem sponzorovaný spěšňák zavedený jako rychlá linka IDS. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 646 Registrován: 9-2007 Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 11:06:34       Jct: "Jaký vlak a kdy to bylo"? Pokud se dobře pamatuju, tak to bylo loni v srpnu, pátek podvečer. Další detaily už nevím. (Takto "úderná konkrétnost" myslím zveřejnění snese ...) Petr_vlček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1311 Registrován: 5-2004 Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 11:51:03       Bručoun: v ranní špičce se vešlo vše směr Plzeň, nevešlo směr Beroun?? Mimoto nově je Berounka superrychlík na superhodinu do Prahy, takže jaksi nestaví (asi aby s tím nejezdili lidi...). Slušná redukce je i odpoledne o víkendech, podvečery na 200 kde poslední Os ze Zdic je v 17.10 (večerní R asi abx nevozil lidi staví "taktově" tedy ne v Lochovicích). To že stejně 10 let nebudou os použitelné protože koridorizace (každý rok jinak a pozdě = bez jistoty přípojů) je další smutný fakt. Letos je třeba přes den takt do berouna posunut o hodinu, 3 minuty přestup v Berouně na Prahu jsem zvědavej jak bude fungovat. A dle zkušenosti s korytorizací zatím snad všech tratí bude i 170 díky bordelu a náhodným dojezdům od včas do +60 znamenat další úbytek substrátu a posílení souěžných busů. A dokud nebude tunel (což nebude ještě nejmíň 20 let), tak se to měnit ani po dokončení úseku Berou n - Plzeň nijak zásadně měnit nebude. Jízdní doba a spolehlivost zůstane zakonzervována rozpadající se přetíženou 171. Takže nějaká třívrstvá obsluha Plzně tak za 20 a více let. Třeba se ale mejlím a půjde to rychlejc než na jinejch tratích... Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 647 Registrován: 9-2007 Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 13:33:24       "A dokud nebude tunel ... tak se to ... ani po dokončení úseku Beroun - Plzeň nijak zásadně měnit nebude." Pro spojení ze Zdic, Králováku a Berouna do Prahy nebude mít dokončení koridoru Beroun-Plzeň žádný podstatný význam, to je fakt. Ani pro Holoubkov, Mýto, Zbiroh. Petr_vlček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1313 Registrován: 5-2004 Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 14:12:49       Ani pro Rokycany a Plzeň. Protože těch několik minut zkrácení jízdní doby bude bohatě kompenzováno různým poskakováním za panťáky na 171. O lomech kolejí a spadlejch drátech nemluvě. Co vlastně po takovým koridoru bude jezdit? Že totiž na prvním a druhým je A, B, ba Bt rychlíkovej standard a stále častěji se i na Ex ba IC objevují B, B255, A150 a jiné hnusy. pryž Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.171.135 Odesláno Neděle, 21. září 2008 - 23:39:32       Bručoun 638: děkuji Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1816 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 10:50:06       Bručoun 645: Chápu vaši logiku, ale upozorňuji, že nejde jen o snahu jet durch, ale třeba i o poloviční interval. Z hlediska souprav, vlkm, ... jsou dvě vrstvy po hodině a jedna v půlhodině z hlediska nákladů srovnatelné. Pak můžeme sčítat dopravní proud v busech s porudem ve vlaku a můžeme při půlhodinovém intervalu a rozumné JD poměrně dost vyžrat i z dálnice. Tak jak jsem dříve byl přesvědčen o potřebě dvou vrstev po hodině, tak teď už to tak jasně nevidím. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 652 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 16:01:14       Napadají mě zhruba tyto modely pro trať 170 v "době tunelové" 1) úsek Zdice-Rokycany téměř beze změn: - R, včetně Hořovic, bez Zdic a Kařezu, takt 1h - zr.Os, projíždí Smí-Be, Ro-Plz, takt 1h špička/2h sedlo celkem 1,7 vlaku Zd-Ro za hodinu, 1,7 plzeňských vlaků v tunelu za hodinu 1,7 rychlých vlaků Ro-Plz za hodinu 2) kombinace R a pomalého Sp - R, bez Hořovic, včetně Rokycan, takt 1h - Sp, projíždí Smí-Be, Pop, Kař, Ro-Plz, takt 1h celkem 2 vlaky Zd-Ro za hodinu 2 plzeňské vlaky v tunelu za hodinu 2 rychlé vlaky Ro-Plz za hodinu 3) kombinace IC a rychlého Sp - IC, projíždí vše, takt 1h - Sp, staví Be, KD, Zd, Hoř, Kař, Mýto, Hol, Ro, takt 1h - bus náhrada Os, takt 1h špička/2h sedlo celkem 2 vlaky Zd-Ro za hodinu a dohuštění stávajících busů 2 plzeňské vlaky v tunelu za hodinu 2 rychlé vlaky Ro-Plz za hodinu 4) obdoba dnešního provozu na trati 090 v úseku Vraňany-Roudnice - IC, projíždí vše, takt 1h - R, včetně Zdic, Hořovic, Kařezu, takt 1h špička/2h sedlo - zastávkový Os, Beroun-Plzeň, takt 1h špička/2h sedlo celkem 2,4 vlaků Zd-Ro za hodinu 1,7 plzeňských vlaků v tunelu za hodinu 1,7 rychlých vlaků Ro-Plz za hodinu 5) obdoba tratě 090 v úseku Vraňany-Roudnice, s dohuštěním R - IC, projíždí vše, takt 1h - R, včetně Zdic, Hořovic, Kařezu, takt 1h - zastávkový Os, Beroun-Plzeň, takt 1h špička/2h sedlo celkem 2,7 vlaků Zd-Ro za hodinu 2 plzeňské vlaky v tunelu za hodinu 2 rychlé vlaky Ro-Plz za hodinu Až sem to jsou modely, které považuju za ekonomicky přiměřené. Teď zkusím domyslet ten Váš: 6) půlhodina Praha-Plzeň - R, staví Beroun, Hořovice, Rokycany, takt 0,5 h - zr.Os, projíždí Smí-Be, Ro-Plz, takt 1h špička/2h sedlo celkem 2,7 vlaků Zd-Ro za hodinu 2,7 plzeňských vlaků v tunelu za hodinu 2,7 rychlých vlaků Ro-Plz za hodinu Nemůžu si pomoct, ale ten Váš půlhodinový model je i v nejúspornější podvariantě nákladnější, než jakýkoli z těch, které jsem někdy popisoval, i než by odpovídalo frekvenčně podobné trati 090. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 489 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 16:43:43       Frekvenčně podobná trať 090 - na to jste prosím přišel kde? Pohledem do mapy asi ne... Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 654 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 16:46:55       Tomáš záruba: Sprostým odhadem. Žádná data nemám, a zas tak často tam taky nejezdím. Podle Vás je to jak? Myšleno v prostředním úseku, za den. Aby se do toho nemíchala příměstská doprava. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1820 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 16:51:06       Bručoun: Já bych porovnával variantu 5 s tím, že i osobák celodenně po hodině až do Prahy a variantu 6 s tím, že z Ro do Plzně se s osobákem klidně pojede pomalu a rychlík nezaství v Hořovicích, neb se to nevejde do JD. To pak podle mě vychází cca na stejno. Nebo se snad budeme handrkovat o jeden pár vlaků za hodinu v tunelu, který bude stát nějakých 20 GKč? Náklady vynaložené na dopravní cestu (=její vybudování) jsou těžce neefektivní (=proinvestované peníze nic přímo nepřináší) a tak tu neefektivu lze pouze snížit tím, že tam budeme jezdit poměrně hustě. Samozřejmě je otázkou frekvenční odůvodnitelnost, ale bude-li poptávka po půlhodinovém taktu a vejde se to na SJD, tak proč ne. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 656 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 17:36:25       Mibl: "bych porovnával variantu 5 s tím, že i osobák celodenně po hodině až do Prahy a variantu 6 s tím, že z Ro do Plzně se s osobákem klidně pojede pomalu a rychlík nezaství v Hořovicích ..." Takovéto navýšení varianty 5 nepovažuju za pravděpodobné. Jsem ochotný připustit, že by v nejmarnotratnější variantě by vývoj mohl směřovat k tomuto modelu: 5b) obdoba tratě 090 v úseku Vraňany-Roudnice, s dohuštěním R i Os - IC, projíždí vše, takt 1h - R, včetně Kr.Dvora, Zdic, Kařezu, bez Mýta a Holoubkova, takt 1h - zastávkový Os, Beroun-Plzeň, takt 1h celkem 3 vlaky Zd-Ro za hodinu 2 plzeňské vlaky v tunelu za hodinu 2 rychlé vlaky Ro-Plz za hodinu Vaše poznámky k variantě 6 si vysvětluju takto: 6b) půlhodina Praha-Plzeň - R, staví Beroun, Rokycany, takt 0,5 h - zr.Os, projíždí Smí-Be, takt 1h celkem 3 vlaky Zd-Ro za hodinu 3 plzeňských vlaků v tunelu za hodinu 2 rychlé vlaky Ro-Plz za hodinu Když Vaši nejlevnější verzi srovnám s nejmarnotratnější "klasickou verzí", tak Vám pořád přebývá ten jeden vlak za hodinu v berounském tunelu. "Nejmarnotratnější klasická verze" je oproti dnešku nárůst tak asi o 50%, Vaše nejlevnější ještě více. A to ta Vaše nejlevnější verze špatně řeší relace Zdice-Plzeň a Hořovice-Plzeň, ideální není ani Praha-Hořovice. Ne, že by to bylo fatální, ale za ty peníze ... "Nebo se snad budeme handrkovat o jeden pár vlaků za hodinu v tunelu, který bude stát nějakých 20 GKč?" Nezapomeňte na příbramské rychlíky s předpokládaným intervalem jedna hodina. To už máte ve Vaší variantě čtyři rychlé vlaky Praha-Beroun za hodinu. Po tak hustém spojení nebude poptávka ani ve špičce, natož v sedle. I tři "tunelové" vlaky za hodinu podle mě budou v sedle značně převyšovat poptávku. "Náklady vynaložené na dopravní cestu (=její vybudování) jsou těžce neefektivní (=proinvestované peníze nic přímo nepřináší) a tak tu neefektivu lze pouze snížit tím, že tam budeme jezdit poměrně hustě. Samozřejmě je otázkou frekvenční odůvodnitelnost" Frekvenční odůvodnitelnost, to je to. Myslím, že mimo nejšpičkovatější špičky se tak velký induktivní efekt hustého spojení naprosto nedá předpokládat. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 490 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 19:13:59       Obdoba s tratí 090 na 170 neexistuje. Důvod: - 090/091 oproti paralelní dálnici/silnici vede hodně velkou oklikou, s velmi ošklivým rychlostním profilem. - Severní Čechy mají rozptýlené osídlení a je tak nutno na Aussig HBf připočítat ještě dost podstatné přístupové doby např. z Teplic nebo Děčína, které jinak s UL dohromady mají cca podobné osídlení jako Plzeň, která je naopak naprosto ukázkovým osídlením unocentrickým = k nádraží Plzeň hl.n. jednoznačně a bezproblémově spádujícím. Takže odhadovat přepravní proudy na "tunelové" 170 lze podle 090 jedině tak, že budou mnohem větší. S ohledem na podíl poměrů JD vůči silnici odhaduji, že tak o 100%. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 658 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 20:25:00       "Takže odhadovat přepravní proudy na "tunelové" 170 lze podle 090 jedině tak, že budou mnohem větší. S ohledem na podíl poměrů JD vůči silnici odhaduji, že tak o 100%." To si nemyslím. Když vezmete dnešní frekvenci cestujících, tak na 090 je (odhadem) větší. Obdobně vytížené vlaky (v průměru poloprázdné R a ve středním úseku téměř prázdné Os), ale dvakrát tolik rychlíků. Dnešní frekvenci na středním úseku 170 odhaduju nanejvýš tak asi na dvě třetiny dnešní 090. Předpokládám výrazné zvětšení frekvece, to jo. Ale o 100% oproti dnešní 090, t.j. o 200% oproti dnešní 170? To by znamenalo, že ČD by musely zcela zničit autobusovou konkurenci, a ještě přetáhnout davy ze silnice. To je myslím zbožné přání. Podrobnější věštění myslím nemá cenu, protože nemám k dispozici frekvenční data. Mmch. po přečtení posledních dvou Vašich příspěvků se vkrádá neodbytná otázka, že jste si otestoval, co vím, abyste věděl, jak velké bulíky mi můžete věšet na nos. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 659 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 20:53:39       Mibl: Pro srovnání: 0) GVD 2009: - R, takt 1h - Os, Beroun-Plzeň, takt 1h špička/2h sedlo celkem 1,7 vlaku Zd-Ro za hodinu, 1 plzeňský vlak za hodinu v úseku Pha-Be 1 rychlý vlak Ro-Plz za hodinu Současný stav = 100% Mnou navrhované varianty: Var. 1) - 110% současného stavu 2) - 130% 3) - 130% Varianty obdobné trati 090, resp. odhadu budoucího vývoje 090: 4) - 135% současného stavu 170 5) - 155% 5b) - 165% Vaše nejlevnější varianta: 6b) 185% současného stavu tratě 170 Toto je asi hlavní důvod, proč se nikdy nemůžeme shodnout. Počítáte s tím, že bude MD stále více a více štědré, kdežto já s tím nepočítám, a hledám modely "za stejnou dotaci, nebo její mírné zvýšení, hodně muziky". Levné modely v podstatě znamenají někde odstranit souběhy (ať tak nebo onak), někde zrušit os. vlaky a nahradit busem, co nejméně souběhů různých typů vlaků atd. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4786 Registrován: 8-2004 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 21:53:14       Tady se toho zase urodilo... Tomáš Záruba: podle mě lepší trochu delší mezidobí v jednom úseku, než dvě přímky několik desítek až set kilometrů. Pro koho a proč, resp. čím? Především pro nákladní dopravu a pak také pro příměstskou dopravu kolem aglomerací - především Prahy. Ono např. taková 011 není nafukovací a čekat s osobákem na trase Kolín-Praha (i jinde) na předjíždění více než jednou považuju za zvrhlost. Nádražák: V cizině taky nebývá vyjímkou garantované nasazení souprav odpovídajících standardům vlaků vyšší kvality . Když už se tu tak oháníme zahraničím, tak prosím aspoň se vším všudy. Koncepci dopravy a zastavování vytváří MD. Myslím, že i oni by rádi, aby jezdily lepší vozy. (Ovšem nic jim nebrání vyhlásit třeba výběrové řízení, že...) Mibl: Nebo Vy byste snad odmítl napsat studii na politickou objednávku za předpokladu, že byste se něčím takovým živil? Samozřejmě nemohu posuzovat konkrétní důvody těchto jedinců, které je v tomto konkrétním případě ke zpracování studie vedly. Ovšem řekl bych, že pokud mi někdo zaplatí za studii, kde navrhnu (přeženu to) 15-minutový takt na Kolešovce, snižuju tím svůj kredit v očích ostatních odborníků, příp. i další veřejnosti. K Brno-Kroměříž-Zlín: Nebude to ale přes Břeclav i tak rychlejší? Předpokládám, že na 300 dojde spolu s dvoukolejněním i k modernizaci. (Tím neříkám, že R/Sp Brno-Zlín ano.) Jct: I ten Královéhradecký by mohl přijít do Jičína s něčím lepším Zkuste to rozvést - docela mě to zajímá. Tak Jičín je jediné býv. okresní město v Královéhradeckém kraji, které nemá žádné rychlé vlaky do HK (přímo nebo s přestupem). Je tedy pravda, že i trať stojí za dvě věci. Petr Vlček: A dle zkušenosti s korytorizací zatím snad všech tratí bude i 170 díky bordelu a náhodným dojezdům od včas do +60 znamenat další úbytek substrátu a posílení souěžných busů. A dokud nebude tunel (což nebude ještě nejmíň 20 let), tak se to měnit ani po dokončení úseku Berou n - Plzeň nijak zásadně měnit nebude. Jízdní doba a spolehlivost zůstane zakonzervována rozpadající se přetíženou 171. Takže nějaká třívrstvá obsluha Plzně tak za 20 a více let. Naprostý souhlas. Ale musím poznamenat, že na 221 se začínají cestující do osobáků pomaličku vracet - teda alespoň se mi to tak jeví. k trati 170: Bohužel si nemyslím, že bych to tam (zejména v úseku Be-Ro) dostatečně dobře znal, takže se raději zdržím komentářů. Toto ale podepisuju: Počítáte s tím, že bude MD stále více a více štědré, kdežto já s tím nepočítám, a hledám modely "za stejnou dotaci, nebo její mírné zvýšení, hodně muziky". Jinak doplnění k frekvenci v R na 010: Dnes do Pardubic dorazil R 624 "Vsacan" (odj. 13:56; 162+7*B+BDbmrsee+WR+A) s obsazeností cca 1-1,5 člověka na kupé (2.třída), v 1.třídě přijel 1 člověk. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 44682 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 22:26:17       Sluší se dodat, že navíc zrovna v tomto případě 13 minut před Vsacanem nejede žádný rychlý spoj, pouze už v 22 EC do Holešovic. Na druhou stranu počet cestujících na příjezdu do Pbic jen trochu vypovídá o počtu před MuNem a za Pbicema. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 662 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 22. září 2008 - 23:23:16       ... a hlavně z Olomouce jede předchozí vlak o hodinu dřív a následující o hodinu později. Z Přerova jede předchozí vlak o dvě hodiny dřív a následující o dvě hodiny později. Kdyby Vsacanu vyžral frekvenci z Přerova a Olomouce nějaký rychlý vlak, tak by celkem jistě vezl téměř čistý vzduch, narušovaný jen nějakými bratru 30 jedinci v celém vlaku. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1821 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 23. září 2008 - 15:02:50       Bručoun: Ty schematické výpočty jsou hezké, ale neviděl bych to tak černobíle. Dost by záleželo na tom, o kolik při půlhodinovém modelu vyskočí tržby, a taky na tom, zda provezení osobáku bez zastavení do Prahy neumožní zkrátit soupravy na rychlících. Kromě toho dojde ke zkrácení SJD oproti dnešku, takže potřeba personálu ale i souprav by měla být menší. Tím neříkám, že to nebude dražší, ale šmahem bych pomocí nějak nastavených okrajových podmínek něco takového nezamítal rovnou. Na druhou stranu, i já inklinuju k modelu 5 a model 6 považuju za nepříliš pravděpodobný. Hroch: Ovšem nic jim nebrání vyhlásit třeba výběrové řízení, že... Nějaké důvody za současné situace jsou. Ale to nebudeme propírat tady. Když tak po mailu. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 663 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 23. září 2008 - 17:06:18       Mibl: Dost by záleželo na tom, o kolik při půlhodinovém modelu vyskočí tržby, a taky na tom, zda provezení osobáku bez zastavení do Prahy neumožní zkrátit soupravy na rychlících. Kromě toho dojde ke zkrácení SJD oproti dnešku, takže potřeba personálu ale i souprav by měla být menší." Souhlasím s tím, že tohle všechno má (resp. mělo by mít) vliv na cenu vlkm pro daný typ vlaku, a tím i výši dotace. To co jsem vypočetl, považuju za jakýsi základ, vhodný pro přenásobení nějakým koeficientem. Výše koeficientu ale mimo jiné záleží na tom, zda ho vypočtu "suše přízemně", nebo zda výpočet pojmu jako Public relations pro určitou variantu. Realista Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.124.6 Odesláno Středa, 24. září 2008 - 08:01:05       Ať žije unikátní vysočinská doprava v čele s geniálními dopravními odborníky na kraji v Jihlavě. Mají to vymyšlené, jak vyřešit páteřní železniční dopravu: http://extranet.kr-vysocina.cz/vz/index.php?akce=detail&tender=&i d=822. Tady stačí kliknout na odkaz "Soubor výzvy", aby se otevřel soubor http://extranet.kr-vysocina.cz/vz/soubory/v_124-ODSH-2008.rtf. Nezbývá než doufat, že k tomuto nedojde . Nevíte někdo, kdo tuto soutěž na vypracování studie vyhrál? David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 746 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 24. září 2008 - 08:22:43       Realista: Hejtman Vystrčil pak kolem 10. srpna na svých www stránkách uvedl, že "vlaky pojedou", a to ve stávajícím rozsahu (volby se blížily a teď jsou ještě blíž, ...), což má souviset s tím, že ČD náhle razantně slevily na požadované výši dotace. Takže alespoň ten rok 2009 byl (snad) zažehnán, ale jak vyplývá z podrobných informací, tak tato "zakázka" se stejně týká až dalšího JŘ. To už tu nemusí nikdo z těch zadavatelů (politicky) být, že? Kdo tuto zakázku vyhrál, to nevím, ale jestli to vyhrála nějaká rozumná organizace, tak aby se kraj nedivil, když jim ta organizace bude mluvit o "návaznosti vlak/bus", "integrovaném dopravním systému" a dalších způsobech úspory... Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1822 Registrován: 6-2005 Odesláno Středa, 24. září 2008 - 09:44:40       V rozdílu přízemní výpočet versus PR výpočet se shodneme. ALE počítat náklady na vlak pomocí vlkm a nějakého koficientu je zvěrstvo, které toliko umožní Dopravci zachovat současný neprůhledný stav. Jediné rozumné řešení je sestavit oba GVD včetně oběhů a délky souprav, turnusů čet, ... a vše pěkně počítat v penězích např. na rok provozu. Ve finále je to věštění z křišťálové koule, neb nelze odhadnout, zda a) bude zachován stejný systém platby za DC jako dnes? b) bude i v té době platit, že za trakci se platí 38 Kč za km bez ohledu na délku a hmotnost soupravy (pokud to tak nefunguje nyní, tak mě prosím někdo opravte)? c) bude cca současný poměr mzdových nákladů ke všem ostatním položkám? d) bude vzhledem ke zkrácení JD a zvýšení komfortu možné jít s jízdným nahoru? A jistě by se našlo více otázek, ale spíše bych věřil výpočtu podle současných cen vstupů než podle vlkm*koeficient. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 671 Registrován: 9-2007 Odesláno Středa, 24. září 2008 - 14:54:43       "Jediné rozumné řešení je sestavit oba GVD včetně oběhů a délky souprav, turnusů čet, ... a vše pěkně počítat v penězích např. na rok provozu." Nevím, zda se to takhle bude počítat v reálné praxi, ale ekonomicky je to zcela správně. "spíše bych věřil výpočtu podle současných cen vstupů než podle vlkm*koeficient." Metoda koeficient*vlkm může pomoct při předběžném výběru, vyřadit evidentní ekonomické nesmysly. Pro detailní hodnocení variant v užším výběru je pochopitelně lepší Vaše metoda. 3xHonzík Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.139.68 Odesláno Středa, 24. září 2008 - 16:09:29       Jičín je stále okresním městem, akorát není sídlem okresu, protože okresní úřady zanikly. Stejně tak existují stále i kraje z roku 1960. Což jen potvrzuje nesmyslnost správního členění 2000, které odmítalo měnit okresní hranice. Přitom by se nabízelo, aby Dačicko a Slavonicko se staly součástí kraje Vysočina a Svitavsko a Moravskotřebovsko součástí Jihomoravského kraje, kam přirozeně spádují. Já stále ale podporuji zemské zřízení, jako je v Rakousku, Německu, Belgii, Nizozemsku, Španělsku, Británii, Itálii, atd. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 673 Registrován: 9-2007 Odesláno Středa, 24. září 2008 - 17:28:44       "Zpracování projektu pro realizaci náhrady části rozsahu veřejné drážní osobní dopravy, veřejnou linkovou osobní dopravou v rámci základní dopravní obslužnosti území kraje Vysočina" Pro ajznboňáky a šotouše něco jako morová rána. Pro místní občany to může být dobrá, neutrální, nebo špatná zpráva. Záleží na tom, jaké zadání od kraje zpracovatel dostal, a jestli bude usilovat nejen o formální splnění zadání, ale i o zlepšení spojení pro lidi. Pokud někde jezdí lokálka osmkrát denně, a v souběhu v kladiva pětkrát denně autobusová linka, vymetající vlakem vynechané obce, a mimochodem zastavující i tam kde vlak, tak z toho může vzniknout užitečná autobusová linka s osmi spoji o víkendu a třinácti v kladiva. To by pro místní byla vyloženě výhra. Taky může být v zadání dodržet stávající obslužnost, a souběhy ušetřit, pak to výhra spíš nebude. Podobné to bude s páteřními vlakovými linkami. V zadání může být, že ušetřené vlkm můžou být zčásti převedeny na páteřní vlakové linky, a taky to tam být nemusí. (Zadáním mám na mysli to, co se dozví zájemce o zakázku při ústním jednání na krajském úřadě. Samotná výzva je příliš stručná, než aby šlo vyčíst o co přesně krajskému jde. Možná jen o prachy, to by byla ta nejhorší varianta.) (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 749 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 24. září 2008 - 17:42:43       Bručoun: vzhledem k tomu, že víkendová autobusová doprava v kraji Vysočina se až na výjimky rovná nule, kraj to zdůvodňuje mj. tím, že závazek ZDO splňuje, takže je docela možné, že ta "náhrada" autobusy by sice ZDO splňovala, ale oproti dnešnímu stavu by to reálně znamenalo výrazné zhoršení. V zadání může být, že ušetřené vlkm můžou být zčásti převedeny na páteřní vlakové linky Můj názor: je-li nějaká páteř (hlavní železniční trať), musejí přímo z ní vycházet "nervová vlákna" (autobusové linky). Dokud nebude existovat návaznost vlaků a autobusů (a naopak), tak žádný vlak nebude "páteřní" a vlaky s autobusy si budou konkurovat navzájem. Zajímavé je také, že podle toho zadání jde čistě o snížení 5 - 30% vlkm, bez ohledu na to, zda jde o vlkm motoru 810 nebo (velmi neekonomické) soupravy 363+2x Bdmtee. Takže snížení rozsahu vlakové dopravy i o 30 % může nakonec přinést úsporu jen několik %. A vlk zůstane hladový a koza bude sežraná... Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4801 Registrován: 8-2004 Odesláno Středa, 24. září 2008 - 23:31:20       A vlk zůstane hladový a koza bude sežraná... Toto je typický přístup některých krajů, ke kterým bohužel patří i Vysočina. Osobně očekávám, že jde jen o prachy, to by byla ta nejhorší varianta. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). 3xHonzík Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.139.68 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 00:32:31       Kraj Vysočina je sám o sobě nesmyslným krajem. Jihlava netvoří žádný mezoregion, ale jen mikroregion vyššího stupně. Ale zřejmě je to podle zásad Bručouna. David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 758 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 00:41:16       3xHonzík: může být krajem stokrát nesmyslným, ale je rozhodujícím orgánem veřejné správy ve věci (ne)zajištění veřejné dopravy na území tohoto "mikroregionu vyššího stupně"... Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4805 Registrován: 8-2004 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 13:51:30       Dotaz na T.Z.: Máš v té své práci plachtu 011 (alias 501)? Docela by mě zajímala, zkoušel jsem něco nakreslit, ale stejné trasy po půlhodině se mi tam dostat nepodařilo. Možná jedině kdybych opustil nulovou symetrii ... nebo nějak pokroutil čtvrthodinu osobáčků. Ď. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). 3xHonzík Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.139.68 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 13:58:22       Davide, tys mě zřejmě nepochopil. Mikroregion Jihlavy vyššího stupně tvoří převážná část jihlavského okresu s Dačickem a Slavonickem. A tím to končí. Moravská část kraje Vysočina patří do mezoregionu nižšího stupně spádově pod Brno a česká část pod Prahu. Ano je to tak, ani pod Pardubice, ani pod České Budějovice. Zde je zajímavé, že přes 80 let starý návrh pražské župy odpovídá spádovosti obcí daleko lépe než Středočeský kraj. Ale protože, je to starý návrh předválečný, tak je to špatné a musíme mít přeci to nové, přestože to neodpovídá ničemu. Čeksomoravská vrchovina je krásný fyzickogeografický region, ale sociálněgeografický není. Je to stejné jako s Krkonošema. Také je to jeden FG celek, ale tvoří je 2 celky sociogeografické, jeden do Čech a druhý do Slezska. Uvědomte si, že toto nižší pohoří Čechy a Moravu oddělovalo a nikoliv spojovalo. A ani komunisté to v letech 1949-60 lidi nenaučili, ba ani v letech 1960-99. Podívejte se na Svitavy, ty sice patří k Pardubickému kraji, ale i laik pozná, že spádovost mají k Brnu. To věděli i komnisté v letech 1949-60, ale Novotný to již nevěděl a myslel si, že mají spádovost k Hradci Králové. Brno samo o sobě je větší než hradeckopardubická aglomerace a brněnská aglomerace pak toto osídlení jasně válcuje. Přesto doteď nedošlo k změnám a vy tu pořád přemýšlíte, jak zlepšit spojení této části země do Pardubic. Já vám říkám, oni pokud nechtějí do Brna, tak pak už jedou rovnou do Prahy, přes Pardubice jen projíždějí. A víte které kraje hezky odpovídají? Plzeňský a Karlovarský. 2 z 13, což je síla. Dá se diskutovat o Hradeckém a Libereckém kraj, a snad i zlínském ale ostatní, to je už horší. A snad nejhorší blábol je kraj Vysočina, který vznikl jen díky lobinku Jihlavské ODA. Ústecký kraj tam Roudnicko by mohlo připadnout k Středočeskému, že? Ale to nic. No co se tyče mezoregionu vyššího stupně, tak ty máme jen 3. Praha, Brno a Ostrava. Další už nic. Další tragédií je, že kraje jsou malé a neodpovídají NUTS2. Polsko šlo jinou cestou malá vojvodství zrušila a nahradila je velkými s obnovenými okresy, které odpovídají NUTS2 a které se nemusí bát jednat se spolkovými zeměmi v Německu. Ovšem my jsme šli cestou zmenšování krajů s extrémními rozdíly, jen aby dostala určitá města "titul", bez potřeby a rušením okresních úřadů. Pak se zjistilo, že nemáme dost peněz ve správě, takže vesele dále fungují kraje z roku 1960, jak hezky přehledné. A aby to nebylo málo máme NUTS2 jako spolek krajů, které se dohadují, co kdo z dotací pro sebe urve. No úžasné. Závěrem- historická hodnota krajů? 0, Geografická spádovost? 0 Úměrná velikost potřebě? 0 Úměrná lidnatost pro potřeby státu? 0. Kdyby takové krajské zřízení někdo navrhl na geografických fakultách nedostal by ani zápočet. Poslanci toto posvětili na zákon. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 491 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 16:05:19       Hroch: Mail. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 676 Registrován: 11-2007 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 19:52:47       3 x Honzík,13,58: Jdete na to příliš vědecky. Šedivá je veškerá teorie a zelený je strom života. 1) Fyzickogeorafické členění území má nesporný význam pro vědy přírodní, menší však pro vědy společenské, neboť pokud nende o drastický a obtížně překonatelný problém (široký mořský průliv,nezvládnutelné převýšení např. - a to vše je z hlediska techniky jen relativní překážka). Společnost se může rozvíjet bez ohledu na to (proboha nepřipomínejte teplotní tozdíly mezi Saharou a Gronskem - mluvíme o ČR). v čr žádný "fyzickogeografický region" neovlivnil zásadním způsobem její osídlení, Jistě, města nebyla zakládána na Sněžce a jiných vrcholcích českých a moravských pohoří, ale fyzickogeograficky je jistě rozdíl mezi Libercem, Plzní, Brnem či Ostravou - byť v historicky jiných dobách, ale vznikla zde za naprosto odlišných fyzickogeografických podmínek významná regionální centra. Řídkost osídlení Šumavy není dána fyzickogeografickými podmínkami, ale výhradně činností človeka - nejdříve hraniční pásmo, poté Národní "park" Šumava. 2)a)Sociogeografické řešení je opět problematické. Proč se nepodařilo Bílinu přesadit ze správního obvodu III. stupně Teplice do správního obvodu Most? Logika sociodemogafická by byla pro Most - z důvodů těžby uhlí, jehož je bílinsko v současné době nejsevernějším výběžkem, zatímco severněji se již uhlí netěží (byť tomu tak v minulosti bylo). Zdá se, že obecenstvo spíše lákal "lázeňský region" - k tomu ovšem mají také důvody. 2)b) Ani historicky Vaše nápady nesedí. Vy jste prostě vzal řešení z r. 1949 za ideální. Ale co s tím. že např. dnešní Středočeský kraj je jakýmsi pohrobkem kraje Kouřimského (jehož nespornou "korunou" bylo město Karlín), kraje Rakovnického (jehož korunou bylo město Smíchov), kraje Slánského (o Kladnu tehdy nido nic nevěděl), atd., atd. Takže bych to shrnul: "Geo - socio - geografické zjištění nám mohou poskytnou leccos. O faktickém přičlenění obcí k tomu, či onomu fyzickogeografickému či sociogeografickému regionu nic moc. Pro řešení dopravy mohou být snad pomocným hlediskem, rozhodující je však fakrická dopravní potřeba zjištěná na místě. jb Neregistrovaný host Odeslán z: 78.80.21.157 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 21:03:24       Realista 24.9.2OO8 v 08.01: Jak jsou info o odbornících na dopravu z jihlavského kraje, tak ti jsou schopni všeho. Máte se na co těšit, snad ještě někam někdy veřejnou dopravou dojedete a vlakem už jen během nostalgických jízd. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 681 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 21:37:30       Rudolf 33: Se vším podstatným souhlas. Kdybychom brali historické členění jako závazný podklad k vedení linek veřejné dopravy, tak by páteřní linka s nejsilnějším provozem vedla z Benešova do Berouna, a z Vlašimi do Kouřimi. Protože v těsné blízkosti Benešova vedla krajská hranice mezi krajem Kouřimským, a krajem Berounským. Některé benešovské "městské části", původně samostatné obce, historicky patří do jiného kraje, než centrum města. Ani současné územní členění nemůže být přesným vodítkem pro dopravní obslužnost. Tak například Křešín na okraji VVP Brdy leží v okrese Příbram, ale do Příbrami z něj nevede silnice. (Tedy vede, ale oklikou.) Školní, pracovní a jiná spádovost, je z Křešína, bez ohledu územní příslušnost, z pochopitelných důvodů do Hořovic. Louis_de_mydlaque Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 150 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 22:20:36       Pánové, když už jste u toho historického členění a "směřování obyvatelstva", tak souhlasím s výrokem, že Vysočina kulturně rozdělovala území dnešní ČR (neboli zemí Koruny české) na království České a markrabství Moravské. Do markrabství mimo jiné spadaly i dnešní Slavonice a Telč, které byly násilně "včleněny" do Jižních Čech (stejně jako české město Pelhřimov podléhá moravské Jihlavě). Historická hranice mezi oběmi "zeměmi" se dnes zkrátka úřady ignoruje, nikoliv však směřování obyvatel. To je jako kdybyste do Jihočeského kraje včlenili Freyung - jeho obyvatelé by to do ČB měli blíže než do Mnichova, ale přesto mají kulturní (a samozřejmě i dopravní) vazby spíše k metropoli bavorské, než k jihočeské. (a nejde jenom o jinou řeč, nebo odlišný vývoj za Studené války). Neříkám, že mezi městy na jedné a druhé straně Vysočiny stojí kulturní bariéra a že zde nebyly nikdy žádné vazby, ale nikdy vám masově nejezdili pracovat lidé z Třebíče do Prahy a lidé z Pelhřimova do Brna. Zkrátka a dobře si myslím, že se kraje měly koncipovat s ohledem na historické regiony (i když ne zas tak extrémně, jako dělit Benešov. Sice bych se moc neohlížel na přesné členění krajů v historii, neboť krajské hranice se několikrát měnily (narozdíl od těch zemských), ale rozhodně bych nechal pohromadě historické kulturní regiony. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 684 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 22:25:58       3xHonzík: Kraj Vysočina si vylobbovali jihlavští papaláši. Pokud Vám to vadí poděkujte jim, a těm tehdejším poslancům, co jim podlehli. Pokud v tom hledáte nějaký ďábelský záměr moravofobů, tak jste dost vedle. Konkrétní poslanci se toho možná chytli mj. proto, aby potlačili tehdy přebujelé moravské extremisty, ale primární příčinou jsou mocenské choutky jihlavských papalášů. Pelhřimováci (myšleno vedení tehdejšího okresu) se tehdy trochu bránili, ale bylo jim to prd platné. Mmch. proti Moravě a Moravákům nic nemám. Pouze nesnáším, když mi někdo vysvětluje, že nemám ve středních Čechách mluvit po středočesku, a že dialekt, který mám od mala odposlouchaný od svých venkovských rodičů a jiných příbuzných, je dialektem pražské galerky. (Toho všeho jsou některé konkrétní moravské náplavy v Praze schopny. Kdybych nezažil, neuvěřím. Možná se takhle chovaly v přepjaté sebeobraně, ale pachuť přesto zůstává.) Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 685 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 22:51:41       Když po sobě čtu předchozí příspěvek, tak musím jeho vyznění doplnit pohledem z jiného úhlu. Na vojně jsem byl v Opavě, u útvaru, kde tehdy sloužili lidi z celého Československa. Včetně řady místních, co si stihli pořídit děti. Tam jsem definitivně zjistil, že žádný zakořeněný předsudek neobstojí, když jde o konkrétního "spolubojovníka". Lidské kvality jdou napříč národnostmi či zemskými příslušnostmi. Všechny ty obecní, zemské, či národní příslušnosti člověka ukotvují (a je to tak správně), ale jejich přeháněním škodíte. Sám sobě i jiným. David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 774 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 23:00:17       Bručoun: kdyby jenom Pelhřimováci, i oblasti Třebíčska a Žďárska, i zde byla svého času velká polemika o krajské příslušnosti. Však také z východních polovin těchto okresů je i vzdáleností blíže k Brnu a i ze samotné Třebíče a zejména Žďáru je železniční spojení lepší spíše směr Brno než směr Jihlava. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 686 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 25. září 2008 - 23:33:04       "Však také z východních polovin těchto okresů je i vzdáleností blíže k Brnu a i ze samotné Třebíče a zejména Žďáru je železniční spojení lepší spíše směr Brno než směr Jihlava." ... a tudíž není žádný důvod oslabovat existující dopravní vazby. Územní členění je někde stálé, a někde se s každou reformou mění. Doprava má lidi dopravovat, tam, kam potřebují, a ne tam, kde nepotřebují. Ani stálost územního členění ale nezaručuje, že jste přičleněn tam, kam je skutečná spádovost. Z historických důvodů patří Miličín a přilehlé obce k Voticím. Jak během staletí upadal význam Votic, a rostl význam Tábora, tak stále více lidí dojídělo navdory historii do Tábora. Když si před několika lety Miličín a okolní obce (tuším včetně Sedlce-Prčice) odhlasovaly, že chtějí být přičleněny do okresu Tábor, tak byly jejich snahy ubity pomocí historických, zákonných a majetkových pseudoargumentů. 3xHonzík Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.139.68 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 00:48:14       Bručoune, Rudolfe33 aj. A proto se vlaky Svitavy - Brno museli na hranicích kraje roztrhnout a přestupuje se? Já jsem neřekl, že rok 1949 a jeho členění je lepší. To vžádném případě. Pokud kraje, tak ty které existovaly jako správní oblasti v zemi české a moravskoslezské 1945-1948. Rozhodně nestojím na historičnosti krajů, to se měnilo, podle toho, jak se měnila velikost měst, doprava, která města upadla a která naopak nově zkvétala. Zde šlo však jen o mezoregiony nižšího řádu, které se takto mění. U meziregionu vyššího řádu se nic moc neměnilo. Jednoznačně tyto regiony tvoří dneska 3 města. Praha, Brno a Ostrava, všechna ostatní jsou na ně navázána. Čechy zůstaly po staletí. Zde byla je a bude dominance Prahy taková, že ani Plzeň nemá šanci si uloupnout svůj díl a bude jen sídlem mezoregionu nižšího řádu. Totéž platilo i o Moravě a Olomouci s Brnem pak o Brnu. Zde se projevila jen síla Slezska a vyjmutí Opavska do Slezska, jinak vše stejné. Až ve 20. století se díky bůmu Ostravska a spojením M a S Ostravy, způsobené mimo jiné odtržením pohraničí, kdy drtivá většina Slezska byla ztracena. SV cíp Moravy u Ostravy se tak dostal do jiného mezoregionu společně se Slezskem, kde dominance hlavního města Opavy upadla a přesunula se do sjednocené Ostravy. Podle mě by VÚSC měly tvořit jen 4 celky. HL.M Praha (možná s okrasy PV a PZ), český vúsc, moravský vúsc a slezskomoravský vúsc. Krajská města by byla dídly jen státní správy, a tyto celky jen samosprávy. ve slezskomoravském bych přidal Opavu na západě s Jesenickem. A bylo by žádné 14 krajů, ale jen 4. Aspoň by byly normálním partnerem pro polská vojvodství a ne ty trpaslíky, kdy Karlovarský kraj má méně obyvatel než Brno. hranice mezi českým vúsc a moravským by byla hranice kompromisní a to moravské církevní provincie, která nerozděluje dnešní obce. A počítal bych, že 80% státního rozpočtu by klidně tyto celky mohly mít k dispozici. A všimněte si další věci, zhruba podobně vedou hranice povodí Labe, Dunaje a Odry. Tudíž, když záplavy jsou někde, tak to bude řešit ten správný celek. Jinak na okraj spádovost Pelhřomova je více do Prahy než do Jihlavy. A kraj jihlavský si snad přál jen jihlavský okres a Dačicko, které však nakonec jako většina oblastí se nedočkala změny hranic. V roce 2000 přišel velký návrh, odložen byl z důvodu že 2003 se změní správa, tak se to spojí a v roce 2003 chytré hlavy řekli, že se lidé hald na to musí zvyknout. Úžasné jednání. Kraje jsou zmetky a je to vidět i na jejich historii, kdy se pořád jen měnily, slučovaly a rozdělovaly. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 684 Registrován: 11-2007 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 10:05:36       3xHonzík:To je sice hezké, že byste rozdělil ČR na 4 kraje, z toho dva moravské, v Čechách pak Prahu samostatně a "zbylé okolí Prahy" (s centrem samozřejmě - kde jinde- zase v Praze). Obávám se, že pak by lidé, žijící mimo Stč. kraj začali rychle sbírat kamení na Honzíky. Ono by to pro ně totiž znamenalo pro každou hloupost cestovat 150-200 km jedna cesta. Ani co do počtu obyvatel na takto vytvořené kraje to jaksi nevychází - ten kraj "okolí Prahy" by jich měl odhadem asi pětkrát tolik, co Praha. A nebo bysme kreslili další hranice a došli k takovým městským částem, jako Praha 56-Beroun či Praha 85-Kladno? Mám silný dojem, že tudy cesta k dopravní obslužnosti nevede. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1434 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 11:46:35       3*Honzík: Jo krásné, pak by se rovnou mohla zrušit ČR, protože by neměla co dělat. To bych byl radši pro eliminaci krajů a zavedení okresní samosprávy (jestli podle okresů 1960 nebo podle menších je otázka). Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 687 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 12:25:46       "Podle mě by VÚSC měly tvořit jen 4 celky. HL.M Praha (možná s okrasy PV a PZ), český vúsc, moravský vúsc a slezskomoravský vúsc." Když budu velmi, velmi zdvořilý, tak tento návrh je silně nevyvážený. Nechci se pouštět do polemiky, zda byly lepší kraje před r. 1989, nebo ty dnešní. Ale tohle teda fakt nee. Zřejmě je to motivováno snahou vytvořit jeden vúsc pro hnusné pražáky, a druhý pro všechny "slušné Čechy z Čech". Jiné pohnutky k tak neuvěřitelně nefunkčnímu návrhu si neumím představit. Kde byste chtěl mít sídlo vúsc "Čechy bez Prahy"? V Praze, aby se na rozdíl ode dneška řídilo z Prahy úplně všechno? Na Kladně? Nebo v Táboře? Tábor by měl své historické opodstatnění, bylo tam tuším velitelství západní skupiny vojsk. jb Neregistrovaný host Odeslán z: 78.80.21.157 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 13:30:17       David: Vzpomínám si na to, tehdy v roce 2001 ústavní většina všech zákonodárců parlamentu hlasovala pro přechod okresů Žďár a Třebíč k Jihomoravskému kraji. Takže kdyby to dopadlo, tak v těchto dvou okresech funguje veřejná doprava podle vzoru jižní Moravy a občané by snad byli spokojeni. Ale tehdy některý odpůrce hlasování upozornil, že není přítomen jeden ze 2 poslanců - předkladatelů návrhu - a návrh byl smeten ze stolu. Stačilo tedy málo a ... A to není problém jen Vysočiny, ale i celé republiky. Všude se říká, že by jsme chtěli dosáhnout standard (nejen) dopravy jako v Německu. To je sice hezký, ale co na takových regionkách jako jsou kraje ČR chcete dosáhnout, když se vlak rozjede a za chvíli musí brzdit na krajské hranici. Pro ilustraci: V Německu je 82 milionů obyvatel a mají tam 16 spolkových zemí. Pokud správně počítám, tak je to v průměru 4-5 milionů lidí na jednu administrativní jednotku. V našich podmínkách - kdybychom chtěli kopírovat Německo - bychom tedy museli mít 2-3 administrativní jednotky a ne 14 jednotek. Však také ČR je co do velikosti území a osídlení podobná Bavorsku. Ale znáte to, lidí se nikdo neptá. Chápu, že v takovém Babyloně (14 krajů) se asi obtížně sestavuje GVD, protože každý chce něco jiného. A aby vlaky končily na krajských hranicích a lidi přestupovali, to bychom se vrátili podstatně zpět, takové GVD tvořit by byla prasárna. Fakt nevím, až se třeba na Vysočině zredukuje 30 procent vlakových kilometrů, jak se k tomu postaví Jihomoravský kraj, který železniční dopravu plánuje posílit a jehož vlaky jedoucí například po trati 250 určitě nebudou končit v Níhově. Jak říká klasik - chce se mi z toho zvracet. 3xHonzík Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.139.68 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 15:29:11       Drahý Rudolfe33, Kam by jezdili stovky kilometrů? Ten můj návrh se rovná mezoregionům vyššího stupně v Česku, víc jich tu skutečně nemáme, jen 3. Říkáte, pro každou blbost by jezdili? Nesmysl, nikam by nejezdili. Toto je jen samospráva, kam volíte. Ta Praha je jen kvůli křiku z Moravy. Pro státní správu by existovaly kraje, jako před rokem 1949. Takže byste to měl blízko. A lidi potřebují mít blíže státní úřady. Moravu nedělím, jen kousek Moravy přilípávám ke Slezsku, z důvodů dnešních vazeb. Bručoune dneska se z Prahy de facto řídí úplně všechno. Kraje jsou malé a slabé a nesoběstačné. Navíc jsou to hybridy, které vznikly kvůli politickému lobinku a v hranicích špatných okresů. Mé návrhy zohledňují historický, fyzickogeografický, sociogeografický aspekt. 14 dnešních krajů ČR nezohledňuje ani jedno. Českolipska, Strakonicka, Pelhřomovska, Havlíčkobrodska se jezdí do Prahy než do Budějic, Liberce, o Jihlavě ani nemluvím. Praha má 1,22 mil obyvatel, aglomerace 2 mil obyvatel. Takže její přitažlivá síla je skutečně vysoká a přímo zasahuje až na státní hranice. A jen k počtu obyvatel vydělte si počet MS kraje počtem Karlovarského a pak mluvte o vyváženosti. A teď k teorii krajů podle mezoregionu nižšího stupně. Zůstaly by vám jen 2, slovy 2 kraje neměnné a to karlovarský a plzeňský. A již vidíte, že ne zrovna moc lidnaté, zvláště KV, že. Ústecký, Liberecký Královehradecký kraj by ztratil významné plochy na úkor Středočeského. Kraj Vysočina by vůbec neexistoval. Jihočeský kraj by ztratil na úkor Jihomoravského a též Středočeského (Tábor spadá pod Prahu), Pardubický kraj by ztratil část území vůči Olomouckému V části a Svitavsko by připadlo Jihomoravskému kraji. Zlínský kraj by možná zůstal, takový okres Brno Venkov by správně měl sousedit až se zlínským Krajem atd. Jb má pravdu, 14 jednotek je otřesných. Jsou to trpaslíci a je to cesta zpátky, nikoliv vpřed. Polsko šlo cestou opačnou. Podívejte se na Dolnoslezské vojvodství, kolikrát se vám tam vejde Liberecký kraj. Podívejte se na Mazoviecké vojvodství, které je o 9000km2 větší než bývalá země moravskoslezská. Atd. A víte ty celky 3(4) hezky odpovídají i hranici povodí. To jen na okraj. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4810 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 20:39:36       Já bych s dovolením odbočil od krajských a zemských hranic zpět ke GVD a zeptal bych se místních odborníků (především Bručoun, Mibl, T.Z. ale třeba i další) na názor: 1) je lepší prostoj dálkového ramene (UnL-Brno) v Praze (cca 20 min.) nebo prostoj Os mezi Č.Brodem a Kolínem (cca 2x4 min.)? 2) je lepší prostoj dálkového ramene v Praze (viz) nebo předjíždění R Pha-Brno někde před MuNem rychlejší vrstvou? 3) nakolik zásadní je dodržení taktu (a jakého) na 011? 4) kolik vlaků na 011 by se mělo optimálně vyskytovat? Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). 810 292-3 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.82.18 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 20:49:07       3xHonzík: „A proto se vlaky Svitavy - Brno museli na hranicích kraje roztrhnout a přestupuje se?“ Ty vlaky by se musely roztrhnout i kdyby Svitavy patřily k JMK. Jsou to příměstské Os jejichž úkolem je obsluha nejtěsnějšího zázemí Brna se silnou každodenní dojížďkou. Tomu odpovídá jejich kapacita a nemělo by smysl takové soupravy vozit až do Svitav. Navíc kdo by chtěl jezdit z Brna až do Svitav zastávkovým Os? Pro dopravu z Brna do Svitav jsou určeny R a Sp, které plně nahradily přímé Os (kromě malých zastávek, to je ale jako přestup na autobus). Pak je tu ještě technický problém: panťák ř. 560 by ve Svitavách nejezdil tak jak by se od něj očekávalo. Ad 4 VÚSC: – nevedlo by dělení na Prahu a Čechy ke stejným problémům jako dělení na Prahu a SČK? (viz např. PID vs. SID). – rozdělení na Moravský (Brno) a Slezskomoravský kraj (Ostrava) by také nebylo bez problému: pokud se OLK přiřadí k Brnu, vznikne problém např. mezi Přerovem a Hranicemi n.M. (Hranice na vyšší úrovni spíše k Ostravě než k Brnu ale na nižší k Přerovu); nebo Vsetínsko (viz pozn. níže); Rýmařovsko je problematické při současném uspořádání a bylo by problematické i potom (ať už by se rozdělení provedlo podle historické hranice nebo podle rozvodnice); přiřazení Jesenicka by bylo také diskutabilní. Poznámka ke Zlínskému kraji: Také není tak úplně ideální.Spádovost na úrovni krajských měst výhradně ke Zlínu má jen okres Zlín+Uherskobrodsko. Ostatní mají spádovost půl na půl mezi Zlín a sousední krajské město, resp. na nižší úrovni i do sousedního kraje, tedy: okr. Kroměříž ke Zlínu i Olomouci, okr. UH (bez Uherskobrodska) ke Zlínu i Brnu, okr. Vsetín ke Zlínu i Ostravě. „A počítal bych, že 80% státního rozpočtu by klidně tyto celky mohly mít k dispozici.“ Rozdělovalo by se podle rozlohy podle nebo počtu obyvatel nebo HDP nebo…? Při takovém uspořádání samosprávy bych si dovedl představit, že by se časem z ČR stala konfederace, následně by se už bývalý Slezskomoravský kraj stal jedním z Polských vojvodství a Čechy a Morava samostatnými státy. Vše podle vize „Evropa regionů“. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1832 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 21:01:51       Já se sice za odborníka moc nepovažuju, ale nedávno jsem se na 011 přestěhoval, takže po více než půl roce denního dojíždění dálkovkou teď dojíždím regionálkou a sbírám dojmy. 1) Jak bys chtěl těch 20 minut prostoje vyrobit? Na 090 jsi fixován Drážďany a na 260+250 bude rozhodovat knoten Wien v kombinaci s Prahou v půl a Brnem skoro čistých 15/45. Kromě toho lze čekat, že vše od Berlína pojede do Blavy a Pešti a doplní to linka Praha - Wien. To celé spojené se zmizením pendolín z jižní větve. 2) Já bych pomalou 260 raději nepředjížděl a spíše se snažil na ní jít cestou rychlých mašin (nějaké 362 by snad mohly po dodávce 380 vybýt) a rozumných vozů (aspoň B RIC, když už Škodovka nevyrábí německý second hand) a tím se snažil omezovat davy v EC do Ovy. Ale tenhle můj názor asi znáš. 3) Já myslím, že naprosto zásadní. Nevěřím tomu, že se to celé na 011 dá bez taktu nějak rozumně složit jak v regionálce tak v dálkovce. Resp. dálkovka se do doby předtaktové vracet nebude a regionálka, chce-li projet, tak jinou možnost než takt nemá. 4) Co myslíš tím optimálně? Z pohledu cestujících ze všech myslitelných ramen? Nebo z pohledu toho, kolik se tam toho rozumně vejde a navzájem si nepřekáží? (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4811 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 22:23:19       Mibl: ad 1) Odpichuju se od Drážďan (nikoliv v celou, ale spíš po celé kvůli Lipsku) a následně dle volné trasy na 011. Co vyjde za Kolínem se teprve ukáže. ad 3) Problém je nultá kolej, která je jen jedna. ad 4) Optimálně z pohledu ramen. Vím 100% o brněnském rychlém a pomalém vlaku, 2x rychlá Olomouc, 1x HB... Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 693 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 22:34:56       Též se nepovažuju za odborníka. V těch otázkách mi chybí některé okolnosti. Hlavně o jakém roce je řeč, jaké stavby mají být hotové, jaké rozestavěné, a jaké v očekávání. Dále, zda předpokládáte soukromníky na trase Ostrava-Praha, a zda očekáváte vystřelení pendolín na mars (pokud ano, tak jak se ten mars konkrétně jmenuje). ad 1,2) máte na mysli přímé pomalé R Ústí-Brno, nebo přestup v Praze? Spíš bych byl pro prostoj v Praze než co jiného, frekvence se zde výrazně láme. Prostoj v Mun je hloupý kvůli velkému zdržení v relacích Ústín.O.-Brno a Choceň-Brno. Otázka je, zda by nebylo lepší tyto relace přenechat R HK-Brno. Přelouč by vymetl Sp Praha-Chrudim. V Chocni a Ústí n.O. by zastavily pásmově nějaké rychlejší vlaky. Pomalé R z Prahy by se mohly tímto směrem úplně zrušit. (Nebo by mohly být jako posily ve špičkách.) ad 3) Čím kratší interval, tím méně je takt důležitý. Pokud by nějaké odchylky ve špičce pomohly zvýšit propustnost, tak proč ne. ad 4) hodně záleží na časovém horizontu. Ve vzdálenějším horizontu bych byl určitě pro taktové přímé vlaky Praha-Č.Brod-Nymburk (asi mírně zrychlený Os), a Praha-K.Hora/Chrudim (Sp). Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 694 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 22:40:16       (Rychlá) Olomouc celotýdenně po půlhodině? Není to moc? Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1835 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 26. září 2008 - 22:59:03       Hroch: ad 3) Já ještě ten provozní model na trojkolejce úplně nerozluštil, ale předpokládám, že celá finta je v tom, že se to nějak vyhne z nulové symetrie a tím se nultá používá střídavě pro jeden a druhý směr. Resp. takt ano, neb když dokážeš složit jednu hodinu, proč to v jiné hodině skládat jinak? Ale zrovna tady se z jistých důvodů umím vyrovnat s uhnutím z čisté nuly, byť při přesunech Masaryčka - hlavní/Smíchov mi to v jednom směru ne příliš vyhovuje. Osobně bych to viděl z hlediska oblasti za Českým Brodem na jetí durch do Brodu a pak stavět a doufal bych, že to vyjde jen s jedním předjížděním, ale kreslit jsem si to nezkoušel. Tolik tu trať zatím neznám a kromě toho je to na mě příliš komplexní systém. :-) ad 4) Nezapomínej na posiláky na Ovu či případnou Wroclav po koridoru. Uvažoval bych 6 rychlých tras do hodiny s tím, že jedna po většinu dne zbude. Bručoun: Soukromníci na Ovu nebo i jinam v režimu vysoutěžené konkurence. MD jednou bude muset začít tendrovat. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 699 Registrován: 9-2007 Odesláno Sobota, 27. září 2008 - 13:12:46       "Soukromníci na Ovu nebo i jinam v režimu vysoutěžené konkurence." Nezapomeňte, že na všech koridorech má být "elmg kompatibilita". Jedinou cestou, jak zakázat soukromníkům vlaky "na vlastní triko", je změnit zákon, a tím i zakázat SC Pendolino. Pokud by ČD směly mít SC pendolino, a jiným soukromníkům by byl znemožněn přístup, tak ČD zcela jistě čaká mezinárodní soud. David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 12-2007 Odesláno Sobota, 27. září 2008 - 15:14:54       Bručoun: Jedinou cestou, jak zakázat soukromníkům vlaky "na vlastní triko", je změnit zákon, a tím i zakázat SC Pendolino. Jako že právo jezdit by v osobní přepravě měly jen dotované vlaky, tj. vlaky provozované ve "veřejném zájmu"? Pak se taky může stát, že ve "veřejném zájmu" bude i to Pendolino a pak by bylo vymalováno... Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 44859 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 27. září 2008 - 15:26:22       Nestačí, že poskytnuté trasy pro takové vlaky budou přinejmenším nezajímavé? Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz