Autor |
Příspěvek |
Anonym
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 249 Registrován: 11-2008
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 13:11:37 |
|
Orky: jestli to takhle nadále zůstane tak žádný problém v tom nevidim. A co s tou stranou?? |
Bobyk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11157 Registrován: 1-2005
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 14:12:38 |
|
Mezi Prahou a Kralupy jezdí Regionova? Viděl jsem ji onehdy kolem desáté v Řeži, jestli se dobře pamatuju.
|
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1981 Registrován: 9-2004
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 14:44:31 |
|
Ad Bobyk: jedna z dvoudenního oběhu na ML jezdívala na "polední přestávku" strojově do depa do Kralup (přes poledne se to vyjezdí s jednou, druhá se zapojuje ráno a odpoledne). V tomto GVD už do Kralup nejezdí, v obězích je psáno, že jezdí do Vršovic, ale zda-li tam fakt jezdí, netuším. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2328 Registrován: 6-2005
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 15:23:21 |
|
Bručoun: Dále by se daly spojit R 020-220 V esech až do Hradce nebo přepřah na nedostatečně kapacitním Wilsonu (blokování zhlaví a hrany)? Jak si odpovídá kapacita souprav? Co časem potřeba rozdílně rychlé mašiny? Ne, že bych byl proti spojení ramen v Praze, ale nejsem zrovna optimista v tom, že to v dohledné době půjde. Kromě toho jde taky o to, aby se rozumně potkaly sloty, což bude dost náhoda. V podstatě je nyní nedostatečná kapacita centrálního nádraží řešena průjezdem do nejbližší následující stanice, což ale vede k tomu, že se dostáváme na hranici kapacity v mezistaničním úseku. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Integrální taktový grafikon to je vlastně jedno velké sudoku ... |
|
K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 15:48:12 |
|
R 020-220 má tu vadu, že pro polohu uzlu pro R v Chlumci v 30 a v Táboře v 00 vychází v Praze pobyt asi jedna minuta. Průjezdy do protilehlých stanic v ŽUP ale nejsou řešením, kapacita trati do Vysočan, Libně a na Smíchov je na to příliš cenná. Chce to řídicí vozy ;-) |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2329 Registrován: 6-2005
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 15:57:31 |
|
A je na Wilsonu dost předjízdných kolejí na to, aby se tam daly praktikovat 20-60 minutové obraty? Od Hradce je na obrat 20 minut (a co navíc s řídícími vozy při přepřahu do dieselu v HK?), Ex z podkrušnohoří skoro hodinu, podobně se jednou snad začne prodlužovat obrat na rameni Praha - FL. No nevím, ale bez průjezdu do první stanice za centrální nádraží to asi půjde ještě dlouho jen těžko. Ono i potrasování Ex-090 na Moravu předpokládá SJD Praha - Olomouc 2:30 pro klasiku (a hlavně nehumozní soupravy na obou ramenech, bo např. o protrasech do Vídně si vůbec netroufám uvažovat). (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Integrální taktový grafikon to je vlastně jedno velké sudoku ... |
|
Aa-aa-
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 729 Registrován: 12-2007
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 17:11:03 |
|
Bručoun: Neřekl bych, že by se s vlaky vedenými od Semmeringu počítalo nějak více, než s vlaky od Rudné. Propojení ramen je sice hezká myšlenka, leč hodně předčasná. MD ČR to nepředpokládá. Krátkodobě protože rozkopané koridory to neumožňují (přenášení zpoždění - to už jsme tu měli a jsem rád, že vlaky typu Františkovy Lázně - Hradec Králové zmizely), dlouhodobě protože budou jednotlivé relace zřejmě soutěženy a je rozumnější soutěžit po oblastech, než po průjezdných linkách. Navíc ono to propojování zase není taková sranda. Jednak si musíte uvědomit, že Praha hl.n. není stavěna a nemá hrany pro dlouhéí pobyty vlaků. Čili Vám musí vyjít do sebe takty. A už vůbec není stavěna na posun. Čili musí Vám vyjít proti sobě frekvence, abyste nemusel vekslovat se soupravami (což je celkem problém, protože zpravidla u průjezdného vlaku chtějí jet lidi zrovna jen jedním směrem = ráno vlak do Prahy přiveze 10 plných vozů, ale dál kamkoliv jich stačí stěží polovina. Čili co? Tahat po republice tam a zpátky prázdné železo? A v neposlední řadě díky nevhodnosti Prahy hl.n. musíte řešit přepřahy. Třeba Vaše relace 020-220 se vyznačuje tím, že někde musíte vyměnit zelenou a modrou a nabízí se proto právě hl.n., coby stanice s největším lomem frekvence (ono tak kde jinde?). Tedy pokud nebudeme uvažovat, že celou relaci odvozí modré. Ovšem v tom případě je zase modrých nedostatek. A protras 090-270 je sice zelený, ale zase buď via Malešice nebo s úvratí, čili jeho zelenost je k ničemu a zase vekslujete mašinama. Uvědomte si, že na straně Nového spojení nejsou šturcy, a tak posun leckdy generuje celkem slušné omezení vlakových cest na koleje NS. Čili pokud možno v úvahách posun na hl.n. vynechat a uvažovat toto nádraží jen jako čistě průjezdné. Ostatně tak tomu u průjezdných centrálních nádraží obvykle bývá... Orky: Dobrý vtip možná, realita ovšem určitě. A myslete si co chcete, pokud jsou požadavky zaštítěny náměstkem hejtmana a senátorem, pak se i těmi čtyřmi minutami úředník musí velmi nadšeně zabývat. I úředník Orky by se zabýval. Takt netakt.... Ohledně společného IDS - a vidíte - Pražáci z toho nic nemají, ale společný IDS podporují. Bohužel SID je projevem určitého středočeského vidláctví a buranství. Celý SID totiž nevznikl aby byl SID, ale aby bylo něco jiného, hlavně nepražského. A bylo jedno, jestli to k něčemu bylo a je. Hlavně že je to naše! Středočeské! Bohužel, co si Středočeši zvolili, to mají. Na druhou stranu, jelikož jsem napůl Pražák a napůl Středočech, tak moc dobře znám postoj velké části původních Středočechů vůči Pražákům. Tento postoj je mimochodem stejný k přistěhovalcům z Prahy na venkov. Vezměte jak zpravidla přistupuje místní obyvatelstvo k obyvatelům přilehlých satelitů. Bohužel tohle vidláctví bují nejen kdesi v pohraničí, ale i těsně za hranicemi Prahy. Ono možná daleko více bují právě tady, než někde u hranic... Anonym: Myslím že mi opravdu nemusíte říkat, jak to na úřadech chodí. Opravdu bych se upřímně divil, kdybyste s nimi měl víc zkušeností než já. Alespoň v oblasti dopravy. Orky II: Pane hejtmane a primátore v jedné osobě, tším se na Vás! Bobyk: Napěťovky na Kralupech, místo ptg jezdily Regionovy. K.A.F., Mibl: Správná připomínka - ono je hezké že by to chtělo řídící vozy, ale řešil někdo kapacitu hlaváku? Někdy mi to přijde, že naposledy Bašta s Chlumeckým, ale to už bude za pár let století.... No ještě vlastně v roce 1948 Suk nebo kdo a je asi fakt škoda, že se to tak nepostavilo. Ono těch tuším 34 hran (11 nástupišť, z toho 7 s půlenými kolejemi, avšak vůči dnešnímu stavu uprostřed nástupiště vždy spojky do střední koleje bez nástupiště), to by byla jiná! Přitom ze severu i jihu přicházelo 6 traťových kolejí. |
Orky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1303 Registrován: 10-2004
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 17:40:09 |
|
-aa-: Kdyby ten SID byl alespoň IDS... Předpokládám, že ty 4 minuty navíc někde zmrší návaznost a rozbijí půlku středočeského kraje. Bobyk: Na 091 snad měla být napěťová výluka, kdy Regionovy nahrazovaly panťáky, nemohlo to souviset s tím? Anonym: Nevadí.
Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." |
|
Boblick
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 289 Registrován: 1-2009
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 18:03:58 |
|
Ad Orky: Na trati Rakovník - Beroun 4 minuty jako závažný problém jř? To si snad děláte . |
Aa-aa-
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 731 Registrován: 12-2007
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 18:14:52 |
|
Orky: To bohužel není ani omylem. Na ty 4 minuty snad nedojde. Alespoň ne letos. Boblick: Náhodou docela jo. Ono posun o 4 min. později znamená, že v Berouně zůstane přestupní doba na rychlík směr Praha -1 min., takže nádherné potkání vlaků na zhlaví. Zkrátka ono někdy platí, že to co se zdá laickým prvním pohledem jako tutová , odborným pohledem zase až taková není. |
Orky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1304 Registrován: 10-2004
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 18:25:30 |
|
Boblick: Nehodlám to podrobně studovat, ale tyhle 4 minuty mohou někde zlikvidovat vazby. Třeba posun vlaku v S:21 o 4 minuty dříve by zničilo vazbu na rychlík od Prahy. Ale senátor bude spokojen.
Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." |
|
Anonym
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 250 Registrován: 11-2008
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 18:57:26 |
|
Mohu se zeptat někoho znalého místních poměrů, jak je na tom podrobně z technického hlediska pražský semmering a jakou formou je vykonávána dopravní služba v žst. Praha-Jinonice??, A dále pak jaký je provoz v dnešní době?? díky za odpověď. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1557 Registrován: 9-2007
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 21:06:38 |
|
ad trať Beroun-Rakovník: Současný stav je ovšem taky paskvil, protože je nepřípoj ve směru Křivoklát-Kladno-Praha. Kdyby SŽDC ve spolupráci s ČD dokázali vymyslet, jak stihnout kříže ve Stochově a v Roztokách, i oboustranné přípoje v Rakovníku, tak by se ten takt obhajoval daleko lépe. Nejspíš by stačilo projet Lašovice a rychlíkem Strašecí, a nasadit rychlejší soupravy jak na 174, tak na R na 120. 854+054+954 je líná mrcha, a 810+010 jakbysmet. Ale to by se zase urazil "bůh zastávkových vlaků", a v pohraničí by řvali, že maj pražáci zas něco extra. Další varianta je zmodernizovat Roztoky a zvýšit někde traťovou rychlost, což by se do příštího GVD ale jen stěží stihlo. Taky by to šlo zkombinovat, třeba by se mezi Stochovem a Roztoky daly odstranit některé trvalé pomalé, na 174 by určitě pomohla průchozí souprava, a zastávky na znamení. Kdyby byla v Lašovicích výprava návěstidlem, tak by mohly být na znamení. Lašovice by se totiž daly projíždět asi nejčastěji. Ještě další možnost je posadit 174 taktově úplně jinak než letos, navázat to od Prahy třeba na plzeňské rychlíky, a na Kladno udělat přípoj za cca 20-25 minut. Třeba by to tak lokálně sedlo lépe, a bylo by to stabilnější. Když budou taktové vlaky s přípoji na všechny strany, pak můžou být vložené špičkové vlaky klidně bez přípojů, v zásadě podle požadavků obcí. Když si budou přát dva vlaky za sebou, a pak skoro dvě hodiny nic, tak bych jimto klidně dal... (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) |
Peva
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 925 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 21:16:42 |
|
Ono by v Roztokách stačilo dosadit druhého výhybkáře - obešlo by se to i bez nárůstu zaměstnanců, bo v jiné stanici na trati se taktově nekřižuje, jenže to by se muselo chtít
|
Orky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1306 Registrován: 10-2004
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 21:47:03 |
|
Bručoun: Odjezd s Berouna je teď ideální - vazba na rychlý vlak z Prahy i Plzně, tam určitě přestup bude. Ale o velikosti vazby Křivoklát-Kladno bych si dovolil pochybovat, troufám si říct, že z těch tří (Praha-Beroun-Křivoklát, Plzeň-Beroun-Křivoklát a Křivoklát-Rakovník-Kladno) bude nejmenší. (Příspěvek byl editován uživatelem orky.)
Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1560 Registrován: 9-2007
| Odesláno Čtvrtek, 12. března 2009 - 22:51:08 |
|
"o velikosti vazby Křivoklát-Kladno bych si dovolil pochybovat," Rakovník, předminulá neděle 12:35: výstup od Prahy asi 25 lidí, z toho 4 přestup směr Beroun Os směr Beroun celkem asi 25 lidí. Beroun, 17:35: výstup od Rakovníka asi 50 lidí, z toho asi 20 směr Praha a 5 směr Plzeň. Nevím, odkud a kam jezdí lidi, co přestupují ve směru Křivoklát-Lužná. Nicméně existují, a procentuelně jich bude asi víc, než těch co jedou od Rakovníka-Hýskova až do Rokycan či Plzně. Zejména proto, že do Plzně jde spíš o týdenní dojíždění, než o co jiného. V každém případě je v kladiva nejvíc těch, co jezdí do práce nebo do školy, a ti na další vlaky většinou nepřestupují. Bral bych to tedy tak, že z Prahy do Berouna jsou tři taktové rychlíky za dvouhodinu. To jsou tři možnosti taktu. Vložené špičkové vlaky jsou v rámci základního schématu opět variantní, nemusí vázat na žádném přípoje, a nemusí být přesně v polovině intervalu. To jsou tedy tři základní varianty, s několika podvariantami. Ta, která bude lokálně nejvíc vyhovovat, by měla být zvolena. Žádné, nebo jen minimální, ohledy na několik jednotlivců, co jezdí jinam než do Berouna-Králováku-Zdic, Rakovníka-Lužné, nebo Prahy. Ve srovnání s těmi, co dojíždějí pouze v rámci tratě, jsou zanedbatelní. Sorry, ale je to tak. Mmch., Křivoklát používám jako "směrovku" jen proto, že je známý. Hádám, že celoroční součet nástupů a výstupů bude zřetelně největší ve stanici Roztoky, na druhém místě hádám Zbečno. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) |
Boblick
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 302 Registrován: 1-2009
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 00:12:21 |
|
No já vyhledávám u nás klukům, co dělají v Nižboře, spojení busem z Berouna - jezdí z Černošic. A to jen proto. že každý blb si myslí, že z lokálky Rakovník - Beroun cestující hned na rychlík směr Praha. Místní frekvence je silná Zbečno až Dobřichovice. A turisticky atraktivní Karlštejn - Křivoklát? To se opomíjí už asi 15 let. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1561 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 08:28:39 |
|
"každý blb si myslí, že z lokálky Rakovník - Beroun cestující hned na rychlík směr Praha. Místní frekvence je silná Zbečno až Dobřichovice." Co jsem vícekrát viděl, tak většina z těch, co někam pokračují, jde na rychlík do Prahy. Z těch, co jdou na courák, jsou někteří spořínkové, co mají lístek jen do Radotína, a dál jedou na lítačku. Z obcí na dolní Berounce je spádovost do Berouna, nebo ještě výš, naprosto minimální, to potvrzuje více pozorovatelů. V kladiva většinu dne (5-9, 13-20), a o víkendu jednou dopoledne, a celé odpoledne, je přípoj na courák automaticky vždy, když je přípoj na jakýkoli rychlík. Mohl byste nějak vyčíslit, o kolik lidí podle Vás tedy v praxi jde, a kolik z nich jede ve všední den v sedle, nebo o víkendu dopoledne? (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) |
Orky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1310 Registrován: 10-2004
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 08:36:07 |
|
Ještě pro -aa-: Tohle povede k dalšímu oddalování modrého a oranžového kraje. Politika a tedy zájmy politiků se se zájmy občanů neslučují. A jednotný IDS by určitě takovým zájmem občanů byl.
Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." |
|
Boblick
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 305 Registrován: 1-2009
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 08:46:07 |
|
Ad Bručoun: Každoročně se mi prodá tak 800ks souhrnného jř Praha - Beroun - Rakovník (zastávkový souhrn 171 a z Berouna vlak + bus). Třetinu bych tipnul chataře. Odhadem místní frekvenci využívá cca 200-300 lidí, je otázka jak často. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2331 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 09:19:54 |
|
-aa-: a tak posun leckdy generuje celkem slušné omezení vlakových cest na koleje NS. Čili pokud možno v úvahách posun na hl.n. vynechat a uvažovat toto nádraží jen jako čistě průjezdné. Ostatně tak tomu u průjezdných centrálních nádraží obvykle bývá... Nepochybuju o tom, že na posun/úvrať EC Děčín - Břeclav na hlavním dříve či později dojde. Tak nějak totiž předpokládám, že je to výrazně menší zlo než jet ve směru od Ústí n. L. v Libni křížem. Pak by snad daly podobně úvraťovat i podkrušnohory kamsi na východ, ale plánek jsem nezkoumal a omezeními vlakových cest se nezabýval. Ke kapacitě Wilsonu: No, jen to ukazuje, že diametr bude muset dříve či později přijít.
Integrální taktový grafikon to je vlastně jedno velké sudoku ... |
|
Jgcp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2104 Registrován: 6-2006
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 09:46:22 |
|
Aktuálně: Opatření v dálkové dopravě: Vlaky R 1245 a 1246 - Praha - Beroun - Zdice - Písek - České Budějovice a zpět jedou odklonem přes Rudnou u Prahy Poznámka: Oprava jedné koleje mezi stanicemi Beroun - Karlštejn
http://zelfoto.webovastranka.cz/ ICQ : 297-774-273 ....Milý Mirku, nevím jak myslíš ty, ale já osobně bych raději než s uzurpátorem Nicolasem kamarádil s Angelou. |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1562 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 10:43:43 |
|
"Praha - Beroun - Rakovník .... místní frekvenci využívá cca 200-300 lidí, je otázka jak často" To je ta správná otázka. To se jinak než dotazováním lidí nezjistí, protože je třeba rozlišit mezi spořínky, a těmi, co opravdu jedou z Radotína až Srbska. Podle toho, co občas vidím, jsem k podstatnější frekvenci skeptický. |
Bobyk
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 11182 Registrován: 1-2005
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 11:18:50 |
|
Orky, -aa-: Díky moc. Možná blbý dotaz, ale jedna regionova dokáže nahradit žabu, popř. ešus? Kubrt: Ne, přijelo to na spoji, vyhrnuli se z toho lidi.
|
Jezisek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 405 Registrován: 4-2004
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 11:38:44 |
|
Bručoun: Vaše teorie je skvělá, ale má několik zásadních nedostatků 1) Žloukovice - Berou - Popovice jezdí bus MHD B a to podstatně častěji než vlak, navíc obluhuje více zastávek jak v Nižboru, tak v Hýskově a jako vrchol drzosti nvazuje v Berouně na BUS z/do Prahy. A taky je BUS podstatně levnějíší. Proto je nástup do vlaku v Hý a Nbr minimální, spíše dojíždění na celý týden. Ale několik málo věrných cestujících opravdu jezdí z Nižbora vlakem pravidelně. V létě je frekvence samozřejmě větší o chataře, ale asi se jich hodně od drah odvrátí, když v 6,+ jezdí v dvouhodinovém taktu. 2) Roztoky u K. + Křivoklát jsou nejsilnějíší na trati přepravně proto, že neexistuje adekvátní spojení BUSem a souměstí Roztoky, Křivoklát jsou něco jako středisková obec. To samé je v případě spojení Rako-Zbečno a Zbečno-Nižbor-Beroun. 3) zavedení zastávky "na znamení" není dle D2ky v žst. Lašovice možné. Prostě to nejde, ale grafikon zná "zastavení kratší jak půl minuty". Váš návrh na modrou čepku v Lašo navíc zkomplikuje provozní poměry. Posuďte sám: Beroun s.n. - červený Beroun os.n. - modrý Be Závodí - (potenciálně) - modrý Hýskov - červený Nižbor VSDZ 17:30-6:25 - červený Zbečno (pot.) modrý Roztoky VSDZ 21:30-5:30 - červený Lašo - modrý Rakovník - červený Pěkný zmatek, ne? 3) Co mohlo být na trati 174 zrušeno, zrušeno jest. Křižování v Městečku u K. by bylo na stejno nebo i rychlej. A v žádné stanici, kde ještě je výhybkář, ho zrušit nemůžete- Hýskov: obsluha ZZ, Nižbor: obsluha PZZ (pokud v Nižboře zrušíte výhybkáře a necháte tam samotného výpravčího, uděláte ze stanice hlásku) Zbečno - výpravčí je sám, Lašo - výpravčí je sám. Druhý výhybkář do Roztok u K. by stál cca 100 000/měsíčně a to je trochu drahá sranda za ušetření čtyř minut na vlak. Takže se obávám, že tento model taktového GVD je pro 174 asi nejlepší včetně nutného zla spojení do Prahy pře Beroun. I když i ten dostává trhlinky - viz 1.změn a JŘ. A jen pro pobavení... po zrušení skoro veškerého křižování ve Zbečně dostane ZZ elektromot. přestavníky a současné vjezdy...
http://www.kromerizske-drahy.com/ |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1564 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 12:11:30 |
|
"Žloukovice - Berou - Popovice jezdí bus MHD B a to podstatně častěji než vlak, navíc obluhuje více zastávek jak v Nižboru, tak v Hýskově a jako vrchol drzosti nvazuje v Berouně na BUS z/do Prahy. A taky je BUS podstatně levnějíší." Ježíšku, to je mi fakt novinka. Naznačoval jsem snad, že to tak není? (Mmch., mám dojem že béčko jezdí do Počápel, a ne do Popovic, ale to je nepodstatné. Častěji než vlak to jezdí jen v úseku Nižbor-Královák, do Žloukovic zajíždí jen něco.) "2) Roztoky u K. + Křivoklát jsou nejsilnějíší na trati přepravně proto, že neexistuje adekvátní spojení BUSem a souměstí Roztoky, Křivoklát jsou něco jako středisková obec. To samé je v případě spojení Rako-Zbečno a Zbečno-Nižbor-Beroun." Ježíšku, napište mi ještě něco dalšího, co nevím. Nebo snad máte dojem, že to nějak popírám? Jak body 1) a 2) souvisí s tím, co jsem napsal? To, že mají lidi z Nižbora a Hýskova alternativu, a že ze Zbečna a Roztok ji nemají, nějak vyvrací to, co jsem napsal? Opravdu? ad 3) Lašovice - Jestli je opravdu nemožné mít stanici s výpravou návěstidlem na znamení, tak by v případě nutnosti šly (technicky i z hlediska frekvence) natvrdo projíždět. A v každém případě, kdyby byla průchozí souprava, můžou být na znamení zastávky, v Chlumu a v Pustovětech sice často někdo nastupuje či vystupuje, ale úplně pokaždé ne. Nevidím nic, co by jinou polohu taktu zásadně neumožňovalo. Hádám, že nechcete tvrdit, že je nemožné křižovat dvouhodinový tak na Závodí, v Hýskově, nebo v Nižboru. tam někam by to příští rok od plzeňských rychlíků ve směru od Prahy vyšlo. Musím napsat, že mě názory typu "oboustranné přípoje v Rakovníku nejdou", "jiný takt nejde", neboli "nic nejde" dost popuzují (zvlášť takovým tónem). Ten nepřípoj v Rakovníku, který je schválně nafouknutý na cca 10 minut, jen aby nepopuzoval tím, že je jen několikaminutový, prostě je hloupost. Opravdu nevím, jak obhajovat letošní takt jako jediný správný, když je v něm takovýto dementní nepřípoj. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2332 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 12:21:47 |
|
Druhý výhybkář do Roztok u K. by stál cca 100 000/měsíčně Není to (skoro až podezřele) moc?
Integrální taktový grafikon to je vlastně jedno velké sudoku ... |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1565 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 12:24:29 |
|
ad druhý výhybkář: Peva nazančoval, že by se dal vzít člověk z nějaké stanice, kde se teď prakticky nekřižuje. V tom případě by to nestálo nic. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2333 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 12:28:59 |
|
A v každém případě, kdyby byla průchozí souprava, můžou být na znamení zastávky Na zastávky na znamení nepotřebujete průchozí soupravu, ale vleky vybavené tlačítky signalizace. Leckde na samoobsluhách byly vleky (010, 012, ... ) takto upraveny (+navíc vybaveny označovači jízdenek a vlakovým rozhlasem). Prvda, ty úprvy se dělaly před 10 lety. Zastávka na znamení bývá z hlediska konstrukce grafikonu nejspíše uvažována jako zastávka s pobytem kratším než půl minuty (v SJŘ značeno trojúhelníčkem). Tedy to, zda se bude stavět vždy či jen na znamení, by nejspíše nemělo ovlivňovat celkovou JD. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Integrální taktový grafikon to je vlastně jedno velké sudoku ... |
|
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2952 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 12:32:57 |
|
Druhý výhybkář do Roztok u K. by stál cca 100 000/měsíčně Hm, netušil by někdo, kolik by stálo vybudování takového zab. zař. v Roztokách, aby ty výhybky bylo možné ovládat z jednoho kanclu, a ty vlaky by se tam mohly křižovat náležitě "ostře"? Pokud by se tím měli ušetřit pozice dvou výhybkářů (byť ten druhý tam teď tedy není), tak by to nemuselo trvat moc dlouho, než by se taková investice zaplatila... |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2334 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 12:38:07 |
|
Tam bude spíše problém v tom, že Roztoky nebudou jako systémové křižování na furt. Velkou roli bude hrát stěhování vaty v rámci jízdních dob R-170 a úměrně tomu i možné drobné posuny mezi Prahou a Berounem u R-200 (byť z pohledu od jihu se jeví Příbram střednědobě fixovaná). Byť to na 174 téměř neznám, tak mám dojem, že pokud by se nevatovalo Beroun - Zdice a nejezdilo z Prahy o 5 minut dříve než vloni, tak by se Roztoky nechytaly.
Integrální taktový grafikon to je vlastně jedno velké sudoku ... |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1566 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 12:50:14 |
|
"pokud by se nevatovalo Beroun - Zdice a nejezdilo z Prahy o 5 minut dříve než vloni, tak by se Roztoky nechytaly" Kdyby se mohlo v Roztokách křižovat ostřeji (ve směru Rakovník je tam technologický prostoj), kdyby byly zastávky na znamení (hlavně Újezd - ten by se mohl i projet), a kdyby jelo něco rychlejšího, než 810+010, tak by se dohromady ušetřilo od odjezdu z Berouna do příjezdu protivlaku do Berouna skoro 10 minut. Spolu s vatou, co je ve směru Rakovník-Beroun-Praha, by vznikla cca 15 minutová vata. Vaty by přitom stačilo tak 5 minut. Čili posun rychlíku až o 5 minut každým směrem by podle mě za těchto podmínek nevadil. |
K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 13:48:30 |
|
Mibl 2329: zkoušel jsem si nakreslit obsazení hlavního nádraží výhledovou dopravou a vyšlo mi, že je nutná nějaká kombinace. Něco propojení ramen (EC Dresden - Wien, většina Os a Sp, nějaký IC), něco obrat na hlavním nádraží (s jednotkou nebo řídicím vozem), něco na ONJ. Ony ani stanice Vysočany nebo Smíchov (nebude společné n.) nejsou zvlášť kapacitní. Jó, kdyby ČD nezačly vymýšlet zrušení depa v Libni, mohlo by fungovat jako takové "malé ONS"... Anonym 250 k Smíchov - Zličín: v Jinonicích výluka dopravní služby, zab. zař. ve všech stanicích mezi Smíchovem a Zličínem zdemolované. Kolejový rošt z 80. let, mosty se rozpadají. |
Aa-aa-
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 732 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 14:04:07 |
|
K trati 174: Podle posledních zpráv to vypadá, že žádná 2.změna na trati 174 nebude. Jinak je možné u této trati uvažovat posun Os vlaků o 30 min. Pak v BE v každém případě pěkně vychází přípoj na R z/do Prahy (plzeňské). Pak je třeba zvolit hodinu. V jedné vychází v Berouně přípoj na příbramské R a plzeňské Os + v Rakovníku volný přípoj na R do Prahy a dobré přípoje na Os Louny a Os Kralovice (jede-li takt), ve druhém případě není přípoj směr Zdice a v Rakovníku je těsnější přípoj na Os směr Kladno. V Berouně se tímto posunem v sedle likviduje přípoj na Os do Prahy ve všech případech (ve špičce při intervalu 30 min. je zajištěn). Pak je tu ještě teoretická varianta křižování Zbečno - Lašovice, která má několik podmínek. Zaprvé musí být nasazeny vratné soupravy a ještě je to naprosto bez rezerv. Zadruhé se rychlíky musí potkat přesně v Berouně, což je vzhledem k existenci křižování v Příbrami a následnému staktování R plzeňských a příbramských dosti nepravděpodobná varianta. Přípoje v Rakovníku by asi vycházely všelijak, zřejmě ve směru Kladno by se mohly stíhat (na R určitě, odj. Os v xx:07 asi těžko), Louny těsně nikoli, ostatní kdo ví.... Výhodou této varianty je snadné navázání bus na Zbečně. Ovšem tuto variantu považuji za velmi teoretickou. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1567 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 14:32:52 |
|
"teoretická varianta křižování Zbečno - Lašovice, která má několik podmínek. Zaprvé musí být nasazeny vratné soupravy a ještě je to naprosto bez rezerv." To už by bylo lepší nasadit vratné soupravy, a spolu s dalšími opatřeními zvládnout oboustranné přípoje v Rakovníku při stávajícím taktu. Pak by totiž byl stávající takt z hlediska přípojů ze všech nejlepší. Kdyby měl tento takt být trvalejšího rázu, tak by si snad dokázali v obcích typu Roztoky, Křivoklát, nebo Zbečno posunout začátek a konec vyučování podle vlaků. Ještě mě napadá, při dvouhodině přece je jen jedno křižování, ne? Vložené vlaky se přece dají vždycky vecpat netaktově. |
Jeffer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 245 Registrován: 1-2005
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 16:28:48 |
|
tak dnes na 074: dvaja revizori v 810 a dvojica vyrastkov okolo 20-25: cestovne listky prosim - nemam. to bude za 400 Kč - nemam. obciansky preukaz - nemam. potom ich pani revizori nechali (aspon do momentu ked som vystupoval a ked sa dvojica ciernych pasazierov snazila tiez vystupit). na co je dobra revizia, ked na ciernych pasazierov aj tak nemoze (alebo nechce)?!
Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14.2.2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy) |
|
Anonym
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 253 Registrován: 11-2008
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 16:52:56 |
|
Jeffer: revizor si může zavolat na pomoc policii ČR ta ověří jejich totožnost(praxe by měla být taková). Jinak se denně prodá v osobní pokladně Brandýs nad Labem o pracovní dny 250-300 lístků, to už je zcela regulérně na pokladní. |
Anonym
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 254 Registrován: 11-2008
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 17:22:29 |
|
Orky: Pomohl by jste mi kdybych se snažil o to aby se v Brandýse vybudoval přestupní terminál na busy?? Protože mám na stole návrh, který sem schopen dát do městského zastupitelstva. Projekt počítá s částečnou revitalizací žst. a vybudováním autobusového terminálu po bývalém skladu (vyhořel v lednu 2008).Projekt by byl levnější variantou Vlašimi. A dále se pak budu snažit aby trať byla plně integrovaná do PID a pokud možno byla zeřazena do eska. Parametry na to určitě má. |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1144 Registrován: 11-2007
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 19:39:29 |
|
Anpnyme, a co takhle seznámit nás s tím návrhem? Zatím nevíme, co navrhujete, má -li to hlavu a patu.... |
Peva
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 927 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 21:10:53 |
|
Ad Anonym: To, kde je/není pokladní záleží na tom, kolik v té které stanici jsou tržby z jízdného, to že se někde prodá "300 lístků" nemá valnou vypovídací hodnotu, ono by se mohlo stát, tak si ta pokladní nevydělá ani na vlastní mzdu. O plné integraci tratě 074 (i leckteré jiné v okolí) je třeba přesvědčit hlavně objednatele, dopravce s tím problém nemá.
|
Anonym
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 255 Registrován: 11-2008
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 21:27:01 |
|
Rudolf 33: Projekt vypadá takto: jsou 3 scénáře (podle toho kolik by na ně bylo vyčleněno fin. prostředků: 1.scénář(10 mil. Kč): Úprava soc. zařízení( přístup zevnitř objektu), zprůchodnění budovy, úprava osobní pokladny, oprava čekárny(zvětšení, umístění informačního panelu, zavedení rozhlasu dovnitř čekárny, vybavení jízdními řády vlakové i autobusové dopravy, informace o autobusových přípojích by měly být i na informačním panelu, umístění prodejních automatů na jízdenky PID, bezbariérový přístup do budovy, zařadit stanici do ČD Kurýr, obnovit úschovu kol(hodně lidí si stěžuje že nemůže na nádraží doject na kole, nejsou zde ani umístěny stojany na kola),opravení fasády a střechy nádražní budovy, vydláždit zámkovou dlažbou perón, zvětšit rozsah všech doplňkových služeb. Umístění nových laviček do vnitřních i vnějších prostor, nová okna a dveře,kamerový systém městské policie. 2.scénář(5.mil.Kč): úprava soc zařízení podle prvního scénáře,vybavení novým informačním systémem(informační panely)úprava čekárny (nová os. pokladna, prodejní automaty PID,oprava fasády, zvětšit celkový rozsah poskytovaných služeb. 3.scénář(1-2 miliony): zprůchodnit budovu, upravit čekárnu,umístění informačního panelu,zvětšit rozsah poskytovaných služeb,prodejní automaty PID, částečné zlepšení soc. zařízení) U všech tří jmenovaných scénářů podrobné informace o vlakové a autobusové dopravě v okolí žst.,osobně předpokládám, že vyjde ten 3.scénář a to ještě s problémy, vše také záleží na výši dotace ze strany města, EU, SŽDC a Středočeského kraje. Dále tento projekt počítá s plnou integrací tratě do PID. Tak toto je stručné popsání projektu. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2336 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pátek, 13. března 2009 - 21:46:56 |
|
Bručoun: Ještě mě napadá, při dvouhodině přece je jen jedno křižování, ne? Vložené vlaky se přece dají vždycky vecpat netaktově. V principu ano, ale objednatel by dle mého názoru měl snažit vozit v taktu i "vložené" vlaky, neb 1) Bude zajištěn rovnoměrný časový odstup mezi spoji. 2) Až jednou bude Praha - Beroun celodenně v půlhodině (je jen otázkou času zda to bude za 2-3 roky nebo až třeba za 10 let), tak by bylo fajn vázat na rychlou Prahu i tyto vlaky "navíc" a to myslím, že jen těžko půjde jinak než v taktu. Zde myslím především na denní dojížďku ze 174 do Prahy. K.A.F. a kapacita centrálního nádraží: Myslím, že to vidíme dost obdobně, snad jen bych si dovolil zvážit otáčení souprav (např. R-220?) v Holešovicích, byť tam zase plyne problém s ježděním křížem na Balabence. Případné otáčení souprav v Libni nepovažuju do budoucna s ohledem na potřebu dostat se mezi příjezdem a odjezdem přes hlavní traťové koleje za příliš reálné. -aa-: Pokud vím, tak ač se MD v současnosti propojení ramen s ohledem na výluky logicky brání a střednědobě s ohledem na tendry s průjezdnými linkami nepočítá, tak pracovníci příslušného odboru připouští, že může být jednou vhodné se těmito úvahami zase zabývat, neb důsledkem toho, že vše začíná a končí je dvojnásobný počet vlaků a hlavní nádraží poněkud "přetéká". Ale do doby dokončení koridorů a zásadní obnovy vozového parku na rychlících bych to osobně nepovažoval za reálné.
Integrální taktový grafikon to je vlastně jedno velké sudoku ... |
|
Aa-aa-
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 733 Registrován: 12-2007
| Odesláno Sobota, 14. března 2009 - 10:16:43 |
|
Peva: Až na drobný problém, že na to dopravce nemá peníze. Zatímco dopravci autobusoví si odbavovací zařízení kupují ze svého, dopravce železniční s tím zpravidla má poněkud problémy. Mibl: To je samozřejmě pravda. Do budoucna jistě bude třeba situaci znovu přehodnotit. A to v okamžiku, kdy budou dokončeny III. a IV. koridor (a nezačne-li se znovu kopat první) + rozhodující uzly (a dodělávky typu obchvat Bezpráví). Ovšem je otázka, jaká bude pak situace se soutěžemi. Pokud bude jeden dopravce na jednom rameni a shodný na druhém, pak není problém. Je tu ještě možnost vysoutěžit dálkovou dopravu jako celek, ale to by se a) podělali soukromí malodopravci, protože by je to vyřadilo ze hry; b) podělal by se současný velkodopravce, pokud by nezvítězil; c) podělal by se případný jiný vítěz, až by zjistil zač je toho loket.... Je také možnost soutěžit ramena průjezdná. |
Orky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1313 Registrován: 10-2004
| Odesláno Sobota, 14. března 2009 - 10:25:49 |
|
Anonym: A jak bych vám mohl pomoci? Pokud k tomu chcete kometář, co si o tom myslím, tak mi to pošlete, já to pro vás rád udělám, tolik času to nezabere. V zásadě podle tectu to vypadá dobře, zaměřil bych se hlavně na to, co vidí cestující. Ale o ostatní se už musí postarat město. Pokud jde o plnou integraci, tak jsem pro, ale vzhledem k postoji středočeského kraje to asi problém bude, zařazení do Eska je už jenom marketingový tah. Loni jsem někde četl, že by se třeba měla plně integrovat 070 do Všetat, ale i k tomu jsem skeptický. Pokud chcete další rozvoj IDS a to i do území (třeba do Benátek atp.), zkuste s okolními obcemi vytvořit dohodu a na kraj tlačit. Bohužel to, co vyvádí oranžový kraj pod vedením pana Ratha vedle modrého kraje, a to, že matkou PIDu je Praha, vidím další rozvoj PIDu dost černě. Tam by to chtělo přesvědčit velká města jako Nymburk, Benešov, Kladno, Kutnou Horu a další, jaký má IDS Prahy a středních Čech smysl a zajistit tlak těchto měst na kraj. Ale rozhodně se takový systém nesmí jmenovat PID, to samo osobě dráždí! A ještě k jízdnekám: Pokud by na 074 byla zavedena plná integrace, tak počítejte s tím, že prodej jízdenek dost poklesne.
Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." |
|
nastvany na CD Neregistrovaný host Odeslán z: 81.19.47.123
| Odesláno Pondělí, 16. března 2009 - 10:08:17 |
|
Dnes mě ČD dost naštvaly, když R950, který má v Čelákovicích dle VJŘ v 6:20 zastavit, nechali projet. Lidi tam stáli jak opařený. To už jízdní řády neplatí? Mimochodem žádná informace ze starny ČD nebyla. Jelikož mi to dost zkomplikovalo život napsal jsem stížnost. Tak jsem zvědav co odpoví. |
RadekM Neregistrovaný host Odeslán z: 80.188.171.52
| Odesláno Pondělí, 16. března 2009 - 10:35:12 |
|
Tak jsem koukal, že se něco děje na odbočce Skály. Netušíte někdo co? Že by příprava na rozdělení na víc úseků? |
Radekc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 202 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pondělí, 16. března 2009 - 11:24:35 |
|
RadekM: koukal jsem, ze tam vkládají izolované styky takže asi započala Optimalizace tratě Praha - Vysočany - Lysá nad Labem - 1. stavba. Kdo to potvrdí? |
Anonym
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 256 Registrován: 11-2008
| Odesláno Pondělí, 16. března 2009 - 15:34:26 |
|
Orky:tak aktualizaci monitor s informacemi o odjezdech byl umístěn na osobní pokladnu tak to by jsme měli z krku s informačním zařízením akorát informaci o návazných autobusových spojích bych tam doplnil. |
Boblick
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 320 Registrován: 1-2009
| Odesláno Pondělí, 16. března 2009 - 21:24:35 |
|
074 je nanic pro směr Praha. BUSy na Čerňák (plná integrace a většinou setsakramentsky rychlé). Takže Praha bude proti. A s.Ratha nějaká doprava opravdu nezajímá. Zapomeňte. Do investic také musíte započítat zaměstnance. A ti by to prodražili nejvíc. |
Radekc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 203 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pondělí, 16. března 2009 - 22:12:00 |
|
Trochu fantazie: jak napojit Brandýs na železnici do Prahy. Při realizaci Čelákovické přeložky, vytvořit mezi 231 a 074 triagl o přiměřené velikosti (cca 500m). Vlaky by mohli jezdit přímo se zastavením v Čelákovicích - zastávce (no pro čelákovický trochu z ruky ale v té oblasti se připravuje velká zástavba, takže časem by se to vyplatilo). S kapacitou 231 by v té době také neměly být problémy (autoblok, možná 0. kolej). Když se podíváte do mapy, velká zajížďka by to nebyla. Takové přímé vlaky by nemusely jezdit celý den, ale třeba jen ve špičkách. Jinak by to byla klasika, s přestupem v Čel. Ale už toho bylo dost.... |
Orky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1316 Registrován: 10-2004
| Odesláno Úterý, 17. března 2009 - 08:30:59 |
|
Boblick: Naopak - určité investice mohou zaměstnance ušetřit. Pokud by rychlíky stavěly v Čelákovicích s těsnou vazbou osobáků, tak by byla jízdní doba 47 minut (jako teď při výluce), při zvýšení rychlosti na 074 by se to dalo ještě srazit. Nejrychlejší busem do Prahy + vazba na můstek je minimálně 40 minut, ale PIDem spíše více (kolem 45-i minut). Pochopitelně busy mají podstatnou výhodu, že projedou celé město. Chtěl jsem jenom ukázat, že ten časový rozdíl tak propastný není.
Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." |
|
Anonym
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 258 Registrován: 11-2008
| Odesláno Úterý, 17. března 2009 - 10:27:20 |
|
Radekc,Orky: S trianglem by se cena pohybovala okolo 250 mil.Kč.To se obávám, že už hovoří za vše. Samozdřejmě, že by ty nějaké vlaky ve špičce mohly jezdit, kdyby byla zřízena 0.kolej. No nic jestli chceme s tím něco udělat tak je nejvyšší čas. |
Orky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1317 Registrován: 10-2004
| Odesláno Úterý, 17. března 2009 - 12:11:19 |
|
Anonym: Myslím si, že v současné době najdu hromadu důležitějších staveb než je 0. kolej a triangl mimo Čelákovice. Ta by měla smysl v případě 5. koridoru a ten je v nedohlednu, bude-li někdy. Pro 6 vlaků do hodiny každým směrem by 2 koleje měly stačit.
Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." |
|
Anonym
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 259 Registrován: 11-2008
| Odesláno Úterý, 17. března 2009 - 13:25:55 |
|
Orky: přečtěte si co jsem napsal o té částce a to co je za tou částkou.Jinak pro představu metr kolejí se vším všudy (práce,spodek,materiál)35000Kč. Na trati 074 by to bylo cca. 17000 korun za metr, protože některé umělé stavby a část spodku se dá využít.Čili oprava trati v tomto úseku 136 000 000Kč´= traťová rychlost 60-70Km/h,a zabezpečené přejezdy.Dále pak bude potřeba opravit trať směr Neratovice tam by ta částka byla dalších 50 000 000 |
Aa-aa-
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 745 Registrován: 12-2007
| Odesláno Úterý, 17. března 2009 - 16:46:01 |
|
Radekc: Trochu fantazie kterak propojit Brandýs s Prahou železnicí. Zvažuje se znovu prověření srovnávací varianty Praha - Liberec nikoli přes Vlkavskou spojku, ale podél R10. A pravděpodobně to pojede někde kolem Brandýsa. Takže pokud by vznikla odbočka (asi spíše než mezilehlá stanice, protože to by bylo někde v polích).... A myslím že toto je pravděpodobnější, než triangl u Čelákovic. |
Radekc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 208 Registrován: 12-2007
| Odesláno Úterý, 17. března 2009 - 18:14:39 |
|
-aa-: to je zajímavé info, ja to myslel skutečně jen jako fantazii. Ale kdyby to šlo podle R10 podél Brandýsa, jak by železnice překonala stoupání za 4 kameny? To bych spíš odbočil někde u sv. Václava za mostem přes Labe. Tím by se tomu kopci bez zajíždky vyhnulo. Bylo by ale nutné mimoúrovňové křížení s 072. I když terém ani tam není ideální, mylím dále za Starou Lysou. |
Anonym
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 261 Registrován: 11-2008
| Odesláno Úterý, 17. března 2009 - 19:06:56 |
|
Radekc: Něco sem slyšel o tomto projektu a má být křížení úrovňové s 072.Je to,ale min 10 let dopředu, to dřív bude hotova trať na Kladno.Rychlost na této trati má být 200 km/h= průměrný rakouský koridor. JJ ICE se taky ukážou u nás. |
Aa-aa-
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 746 Registrován: 12-2007
| Odesláno Úterý, 17. března 2009 - 19:44:22 |
|
Radekc: Pokud uvažujeme o tunelu Smíchov - Beroun, pak je kopeček pár metrů od Labe skutečně naprosto nepodstatný Ono Čelákovice jsou na průchod jakékoli kvalitní tratě v podstatě naprosto nepoužitelné. V podstatě přes Labe můžete přejít buď někde západně od Brandýsa (s odřenýma ušima těsně východně - opravdu těsně podle dálnice, ale trať je pak dost blízko města) nebo pak až někde jihovýchodně od Kostomlat a to ještě jen možná. Všude samá zástavba, lesy (pro místní těžce důležité a asi neprojednatelné k vykácení) a zdroje pitné vody se svými ochrannými pásmy. Anonym: Těžko jste něco konkrétního mohl slyšet, když to ještě nikdo nezadal k vyprojektování. V podstatě je to zatím jen myšlenka a uvidíme, zda ji někdo nechá přenést na papír (= zaplatí studii). O rychlosti 200 km/h bych celkem pochyboval, protože je otázkou, zda by se vlak mezi Prahou a Libercem na takovou rychlost vůbec rozjel (obzvláště pokud se k tomu přistoupí jako vždy = bude politicky nepřijatelné, aby to nezastavilo na území Středočeského kraje, kterým to prochází = v Mladé Boleslavi). Ledaže by první stanicí za Prahou byla Poznaň nebo kam by to teoreticky mohlo vést, kdyby to teda mělo být na 200 |
Aa-aa-
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 747 Registrován: 12-2007
| Odesláno Úterý, 17. března 2009 - 19:45:27 |
|
Anonym: Jo a úrovňové křížení s 072 by asi opravdu nebylo. Tipuju, že by nebyla ani spojka. |
Anonym
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 262 Registrován: 11-2008
| Odesláno Úterý, 17. března 2009 - 20:25:43 |
|
aa: Stačí Vám, že to byl člověk s ministerstva dopravy(docela vysoce postavený) a že v dohledné době se to bude řešit s obcemi?? Být Váma tak se o tom informuji. |
|