| Autor |
Příspěvek |
Jirka_j
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 279
Registrován: 3-2004
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 07:31:53 | 
|
No, já si dovolím nesouhlasit, třeba zadrátovat takové krátké ocásky jako Lanškroun by smysl mělo, stejně jako třeba z Lichkova do Králík (ale pak už bych to udělal celé skrz Hanušovice do Bludova, aby vznikla objízdná trasa pro případ, že by se něco stalo na hlavní trati. |
Pikehead
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 404
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 16:25:03 |
|
Jirka_J: Kraliky a Hanusovice lezi na ruznych tratich a usek D. Lipka->Hanusovice bude hodne rad, kdyz tam zustane zachovana osobni doprava, natoz aby se to dratovalo...
A kdyby se nevyhazovaly prachy za nesmyslne elektrizace, zbylo by na hybridni vozidla. Viz Jancurou nabizene desiro. Levnejsi alternativou tehoz je vozba UnO->Kraliky zehlickou s dieslovym motorem, kterou vyvinulo Cargo. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6091
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 16:42:27 |
|
Za smysluplnou elektrizaci je podle mě možné uvažovat i případné zadrátování toho "cancouru" z Louky u Litvínova do Litvínova (za současné změny provozního konceptu, třeba vést zastávkové vlaky v relaci Děčín - Ústí - Teplice - Litvínov; a v trase Ústí - Teplice - Bílina - Most - Chomutov mít rychlý vlak každou hodinu - kromě současných R i rychlé přípoje od EC jedoucích ve směru Praha - Dresden, šukafony jedoucí z tratě č. 131 protáhnout až do Mostu, a Chotějovice a Želénky řešit třeba busem  ).
Mmch. Když jsme u toho, kdy naposled jel po trati Oldřichov u Duchcova - Louka u Litínova vlak v "závislé trakci"?
Vím o mimořádnosti u Železnic nad Bílinou a odklonech přes Louku v roce 2005, ale potom - ? |
Mladějov
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1346
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 17:14:45 |
|
Já teda nevím,ale drátizace tratí,kde je frekvence na šukafon,max.regínu ?
To JE vyhazování peněz.A vlakem jezdí stále méně a méně lidí,kromě pražské,brněnské a ostravské aglomerace.
Dráty to nevytrhnou,to je normálním lidem u p..
Desiro je jiná káva-a jde to i bez drátů,milý Marconi ee Davide.
Já tady 100% souhlasím s Bramem 2055.
A drátizace 240 v souvislosti s nákupem Štádlerů a nástupem soukromých dopravců v osobce i nákladce,co jezdí stejně v dieslu je už dneska také anachronismus,zbytečnost.
Ještě tak před 20 lety..
Zdvojkolejnění do Zastávky, stejně tak Praha-Kladno a drátizace na Kladno-ano,tam ta frekvence na 471 bude.
Kdyby se ty miliardy na zbytečné dráty daly do vozidel,tak by byl vozový park zlatý. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6092
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 17:25:46 |
|
Mladějov:
Já teda nevím,ale drátizace tratí,kde je frekvence na šukafon,max.regínu ?
To JE vyhazování peněz.A vlakem jezdí stále méně a méně lidí,kromě pražské,brněnské a ostravské aglomerace.
Dráty to nevytrhnou,to je normálním lidem u p..
V tom případě se ale nabízí jiný scénář:
- zastavení osobní dopravy na trati č. 134
- "deelektrizace" úseku Oldřichov u Duchcova - Louka u Litvínova
A drátizace 240 v souvislosti s nákupem Štádlerů a nástupem soukromých dopravců v osobce i nákladce,co jezdí stejně v dieslu je už dneska také anachronismus,zbytečnost.
Ještě tak před 20 lety..
Zdvojkolejnění do Zastávky, stejně tak Praha-Kladno a drátizace na Kladno-ano,tam ta frekvence na 471 bude.
Souhlas. |
141.001
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.191.204.145
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 17:36:31 |
|
Je krize a v krajích vládnou oranžoví, kteří nejsou schopni zajistit až na pár vyjímek nové soupravy, natož drátování.
Zato za vlády ODS se těch nových souprav nakoupilo plno, co? |
Mladějov
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1347
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 17:40:28 |
|
Ad "deelektrizace": Nerozumím. To buď se musí dráty využívat anebo je musíme strhnout?
Ty dráty tam nebyly kvůli osobce ale kvůli uhlí.
A lámat ramena Os ? Proč? Je k tomu frekvenční opodstatnění jezdit UL-Litvínov a lidi do Mostu nutit v TP přesedat ? Abych využil dráty? Mně to rameno TP-Litvínov připadá rozumné a navíc ztratím přípoje od R-já myslím,že nic výrazně lepšího z hlediska přípojů nejde v této oblasti vymyslet. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6094
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 19:21:40 |
|
Mladějov:
Až ty dráty doslouží (tedy až by byla potřeba jejich výměna), tak je v případě, že je žádné vlaky nevyužívají, logické, aby byly odstraněny, než aby se místo nich instalovalo zařízení nové.
O elektrizaci toho krátkého úseku mezi Loukou u Litvínova a Litvínovem se zmiňuje i tento dokument Ústeckého kraje - podle tohoto dokumentu dnes měly už dráty na Litvínovském nádraží být už dnes...
Tak snad kraj věděl, co požaduje a proč to požaduje, nebo snad ne? 
A lámat ramena Os ? Proč? Je k tomu frekvenční opodstatnění jezdit UL-Litvínov a lidi do Mostu nutit v TP přesedat ? Abych využil dráty? Mně to rameno TP-Litvínov připadá rozumné a navíc ztratím přípoje od R-já myslím,že nic výrazně lepšího z hlediska přípojů nejde v této oblasti vymyslet.
Nic není černobílé. Současný systém má sice ta pozitiva, která píšete, ale případná realizace konceptu, který jsem uvedl výše, tedy vést zastávkové vlaky v relaci Děčín - Ústí - Teplice - Litvínov; a v trase Ústí - Teplice - Bílina - Most - Chomutov mít rychlý vlak každou hodinu - kromě současných R i rychlé přípoje od EC jedoucích ve směru Praha - Dresden, šukafony jedoucí z tratě č. 131 protáhnout až do Mostu, a Chotějovice a Želénky řešit třeba busem, by zase znamenala:
- Rychlé spojení ve směru Praha - trať č. 130 každou hodinu (byť každou druhou hodinu s přestupem v ÚnL).
- Rychlé spojení měst Ústí nad Labem, Teplic, Mostu a Chomutova každou hodinu (ve špičce posílené na půlhodinu, kde by tyto posilové spoje mohly stavět v Třebušicích i Chotějovicích).
- Litvínov by sice přišel o návaznost od rychlíků z Prahy v Teplicích, ale tato by se dala do jisté míry nahradit návazností od R Praha - Děčín na Os Děčín - Teplice - Litvínov v ÚnL hl. n.
Obě možnosti (z toho ta mnou uvedená stejně toho času nereálná - ty dráty do Litvínova nevedou) mají jak svá "pro", tak "proti". |
Zdroj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 167
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 22:06:03 |
|
Dopravce nic nenutí nasadit nějaké lehké el. vozidlo, protože za šukafon (810) platí za použití dopravní cesty pod drátý jen o málo více. Nevím jak je to s motory, které splňují normu euro 5 tam je cena asi stejná jako by jelo vozidlo v závislé trakci. Myslím si, že některé drátování je opravdu zbytečné. |
Orky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2937
Registrován: 10-2004
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 22:24:18 |
|
Za ušetřené peníze za dráty nakoupit hybridní vozidla nejde. Už jenom proto, že dráha je záležitost SŽDC a vozidla dopravců.
| Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." |
|
Masinka
Administrátor
Číslo příspěvku: 5673
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Středa, 26. května 2010 - 22:42:29 |
|
A drátizace 240 v souvislosti s nákupem Štádlerů a nástupem soukromých dopravců v osobce i nákladce,co jezdí stejně v dieslu je už dneska také anachronismus,zbytečnost.
Nástup soukromých dopravců v osobce vidím zatím jenom v TV, kde mimo jiné Jančura exhibuje se svými anachronickými peršingy. 16 motoráků pro celý kraj trať 240 nevytrhne a v nákladní dopravě také těžko čekat nějaký drastický zvrat - a pokud ano, tak výhradně pod dráty.
Kdyby se ty miliardy na zbytečné dráty daly do vozidel,tak by byl vozový park zlatý.
To je trochu nářek na špatném hrobě. Většina elektrizací je nyní spolufinancována z OPD, ve kterém je do roku 2013-15 nějaká suma. Těžko v Bruxellesu vysvětlovat, že místo drátů pro SŽDC jsme pořídili motoráky pro ČD Docela jinou otázkou samozřejmě je, kam do infrastruktury ty kapříky nejlépe nasypat. |
121019
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 209
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 27. května 2010 - 20:31:48 |
|
Zlepšovák: Pojízdný sloup TV v žst.Polepy ,trať 072.
|
Martin_zlivský
Administrátor
Číslo příspěvku: 55792
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Sobota, 29. května 2010 - 11:28:58 |
|
A vlakem jezdí stále méně a méně lidí,kromě pražské,brněnské a ostravské aglomerace.
To naštěstí (zatím) pravda není. 
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti?   www.danceradio.cz
|
|
Pernion
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.156.98
| | Odesláno Sobota, 29. května 2010 - 13:25:35 |
|
Mašince-V roce 2015 ti to připomenu. Podle mne nebude ani Kladno, které to potřebuje nejvíc.
Pro Davida-Neelektrizované cancoury se dají řešit hydridními vozidly. Pokud je řeč o Litvínovu, stejnosměrný hybrid nepotřebuje trafo a nikterak více elektrické výzbroje. A co vozidla se superkapacitory, co navrhoval Jančura pro jižní Moravu?
Pro 141.001-Za vlády modrých v krajích se v železniční regionální dopravě taktéž udělalo prd, ale v obou případech mi tam stále chybí výběrová řízení na dopravní obslužnost. |
Bram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2067
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 30. května 2010 - 08:59:26 |
|
Pernion: Hybridní vozidlo je kravina. Samotná elektrizace (ne další stavební úpravy, které si tam někdo vydupe) cancourku Louka - Litvínov vyjde cenově zhruba asi jako rozdíl cen dvou hybridních vozidel oproti dvěma vozidlům konvenčním. Už chápeš, co jsi plácnul za nesmysl? |
Mladějov
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1366
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Neděle, 30. května 2010 - 10:25:53 |
|
Ad hybridní vozidla: prosím pěkně,vy si tady neuvědomujete jednu základní věc: Každý nový prototyp,i hybridního vozidla,si musí nechat výrobce zaplatit,ten vývoj,léta zkoušek (koukněte třeba na 380).Takže vyvíjet vozidla,kterých pak koupím 3O je velmi drahý špás,hlavně pro odběratele,který to musí zaplatit.
Takže chytré železniční správy objednávají třeba stylem OeBB,velká objednávka s postupným dodáním třeba po dobu 10 let-viz "lasičky",které se cenově moc neliší od 471,ač jsou platy a ceny v Rakousku na poněkud jiné úrovni,než doma.Tím má dodavatel zajištěnou práci a cena jde dolů.
Když objednám tu 30,pak 10,pak 15 tak cena za ks je výrazně vyšší.
Nakonec i Taurus je levnější než 380.A vyzkoušený,schválený,servis,může jezdit skoro po celé Evropě.Čím víc tříštím park vozidel,tím víc platím.I za výchovu strojvůdců,dílenského personálu,ceny náhradních dílů atd.
Takže ať se to komu líbí či ne,podstatně můžu ušetřit na tomhle,ne na tahání studeného dieslu pod dráty. To už jsou kapky.
Úspory jsou ve velkých sériích a unifikaci. To věděl už Henry Ford. |
Orky
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2943
Registrován: 10-2004
| | Odesláno Neděle, 30. května 2010 - 10:26:12 |
|
Bram: Nechci hodnotit, jestli hybridní vozidla nebo elektrizaci. Ale je potřeba si uvědomit, že vozidla a dráhu platí jiné subjekty.
| Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." |
|
Bram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2070
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Neděle, 30. května 2010 - 11:07:15 |
|
Orky: Vím. Ale dopravce si nebude kupovat vozidlo hybridní jen proto, aby jel pod dráty elektricky a mimo ně pak kousek motorově. Vyřeší to jinak, koupí si rovnou motorový vůz, který je levnější jak v pořizovacích, tak provozních nákladech.
Proto jsem pro elektrizaci různých cancourků, které by buď znamenaly provozní komplikaci (přestupy), nebo jízdu motorových vozidel pod dráty. |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1954
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Neděle, 30. května 2010 - 11:29:43 |
|
Mladějov - 109E je poměrně vyjímečná tím, kolik se toho muselo vyvinout a odzkoušet naráz. Motoráky a lehké jednotky běžně sdílejí konstrukční celky s autobusy, tudíž je jejich vývoj levnější. Nepřekvapilo by mě, kdyby to byl i případ baterkoidní části pohonu Desira ML.
Jinak stejnosměrně-baterkoidní pohon je zajímavý v tom, že může být podobně těžký, jako dieselelektrický nebo elektrický střídavý, protože baterky/supekondenzátory zaujmou místo motoru respektive trafa.
| Zjistěte si, která strana hodlá prosazovat vaše názory! |
|
Pernion
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.103.156.98
| | Odesláno Neděle, 30. května 2010 - 21:38:13 |
|
Ale stále se bavíme o regionální dopravě, kterou sponzorují kraje. A ty nezajímá, že se dané kolejové vozidlo nemusí či musí schválit. Vyberou dopravce. A dopravce výrobce. A výrobce se musí snažit. Ty příklady s 380 či 680 = zpackaná smlouva ze strany státného gigantu. Kraj má daleko větší možnost ovlivnit vozidla, která v jeho teritoriu budou nasazena narozdíl od ovlivňování rozvoje infrastruktury. Tam spíš působí prohlášení krajů jako zbožná přání.
Dnes rozhovor s Jančurou. Říká, že jeho žlutá kampaň na kolejích zapůsobila, prý se tři nejmenovaní hejtmani chytili za nos a VŘ možná budou.... |
Honnzok
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 120
Registrován: 12-2009
| | Odesláno Středa, 02. června 2010 - 22:47:11 |
|
Ahoj, v dokumentu SŽDC jsem našel že tento rok má proběhnout 1. etapa drátizace 021 Týniště - Letohrad, netuší někdo prosím co obsahuje, nemá někdo tušení jak se taková drátizace bude využívat osobkou, s prominutím osobní vlak HK -Letohrad ve složení 163 + 3 x Bdmtee je blbost do Doudleb jo, ale dál to bude prázdný  Nebo snad se bude jezdit nějak jinak?
(Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.)
(Příspěvek byl editován uživatelem Honnzok.) |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3537
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Čtvrtek, 03. června 2010 - 09:08:03 |
|
Prohlášení o dráze (a jeho přílohy včetně té zmiňující investice do sítě) vznikají se značným předstihem před sestavením rozpočtu SFDI na konkrétní rok. V rozpočtu SFDI není na tuto elektrizaci ani koruna nejen pro letošní rok, ale ani ve výhledu na roky 2011 a 2012.
| 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
mot
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.95.127.233
| | Odesláno Neděle, 13. června 2010 - 13:57:08 |
|
Může mi někdo sdělit,kdy byl zahájen elektroprovoz na těchto tratích:
Praha-Beroun,Praha-Benešov,Praha-Lysá,Ústí-Vraňany,ČB-Jihlava.Mám to do 1968 a pak až od 1981,čili někdy mezi těmito roky.Předem děkuji. |
mot
Neregistrovaný host
Odeslán z: 217.77.165.52
| | Odesláno Neděle, 13. června 2010 - 17:18:27 |
|
Tak už jsem to našel na ŽelPage. |
Attilius
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24
Registrován: 12-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. června 2010 - 13:12:40 |
|
Honnzok: Elektrizace Týniště - Letohrad je blbost a SŽDC tuhle stavbu nesleduje. Akorát se jí tabulkářům pořád nepodařilo odstranit z plánu a vytrvale tam visí. Žádná příprava téhle stavby neprobíhá. |
Attilius
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 25
Registrován: 12-2009
| | Odesláno Pondělí, 14. června 2010 - 13:26:40 |
|
Bram: Samotná elektrizace (ne další stavební úpravy, které si tam někdo vydupe) cancourku Louka - Litvínov vyjde cenově zhruba asi jako rozdíl cen dvou hybridních vozidel oproti dvěma vozidlům konvenčním.
Stavební úpravy si nikdo nevydupává jen tak, ale vyplývají z elektrizace samotné. V tomto konkrétním případě se například jedná o přestavbu nadjezdu silnice I/27, úpravu vzdušných vedení a produktovodů, přejezd v nádražní ulici versus rozhledové poměry, izolační stav kolejí, stavební úpravy žst. Litvínov apod. Elektrizace takového cancourku tak může přijít klidně dosti přes 100 mil.
Mimochodem 200m od žst Litvínov máme zastávku Litvínov město.
Zmíněnou elektrizaci tedy považuji za házení peněz do kanálu. Nicméně letos bude zpracována CBA analýza, ze které vylezou náklady stavby a ekonomická efektivita, no a pak se uvidí.
Analigicky to platí i o drátizaci Kadaň-Prunéřov - Kadaň-předměstí. |
Jirka_kraťas
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2610
Registrován: 4-2005
| | Odesláno Neděle, 27. června 2010 - 20:29:42 |
|
mot: Praha - Benešov 1971, Praha - Beroun 1972, Praha - Lysá 1972 (?), České Budějovice - Jihlava 1980, Ústí - Vraňany 1982. |
R.Š.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.101.242.204
| | Odesláno Neděle, 27. června 2010 - 20:39:39 |
|
Praha - Lysá mám dojem že 1976 max 1975. V roce 1972 se přestalo jezdit s párou, začaly kralovat Bardotky a byl ukončen provoz Těšnova. |
P_v
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 570
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 08. července 2010 - 02:09:24 |
|
Bližší informace o tom, jak to prý bylo s bludnými proudy od železnice, co strašily ve Strašicích.
http://karelwagner.blog.idnes.cz/c/145661/Proc-horely-zasuvky-ve- Strasicich.html |
mot
Neregistrovaný host
Odeslán z: 188.95.127.231
| | Odesláno Pátek, 09. července 2010 - 21:50:33 |
|
Jel jsem a nechtělo se mi spát a tak jsem koukal ven z okna a sledoval troleje a kabely a sloupy...A najednou mi padl do oka silný kabel,vedený v horní části sloupů,s odbočkami k jednotlivým trolej.polím.Nejdřív jsem moc nepřemýšlel a sledoval,jak se různě přibližuje či někde dokonce mizí ve špičkách křovisek.Až po chvíli jsem si uvědomil,že je to vlastně napájecí kabel 3 000 V!!! Není nějaká norma,která určuje podobné vzdálenosti?Myslím,že za deště zde může docházet ke svodům!
A kdyby někoho zajímalo,kde že to je,tak mezi Lysou a Prahou.  |
Jurek_fm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 620
Registrován: 8-2009
| | Odesláno Sobota, 10. července 2010 - 08:30:31 |
|
mot: Nějaká norma určitě existuje, já jen vím, že když jsem dělal prořezávky kolem vedení VVN 110 kV tak nesmělo být nic v dosahu 1 m od vodiče. Ale určitě bude někdo vědet blíž. |
R.Š.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.101.242.204
| | Odesláno Sobota, 10. července 2010 - 09:04:21 |
|
Porosty kolem tratí, to je vůbec kapitola sama pro sebe. Když po nějaké vichřici zkolabuje doprava na trati Praha Ostrava tak už se vůbec ničemu nedivím. Nechávají to všude růst jak v pralese. Jednou jsme takhle projížděli v zimě v blouku před pražským zhlavím Karlštejna. Po pravé straně ja zahrada zřejmě mateřské školky a v zimě když to nebylo obalené listím tak byl nádherně vidět žalostný stav starých velkých stromů, jejichž větve trčí až do bezprostřední blízkosti trolejového vedení. Ty stromy by potřebovaly ozdravný řez jak prase drbání. Kdy to při nějakém větším větru spadné a v lepším případě jen poškodí trolej je jen otázkou času. A takovýcjh míst je na českých tratích mraky. Mezi zmíněnou Lysou a Čelákovicema jsem pár měsíců zpět viděl u toho oblouku od václava k Labi čerstvě vyvrácenou suchou borovici a její koruna dosahovala těsně ke kolejím. Růst ten strom o pár metrů blíž tak je tominimáolně ztržená trolej, ne-li něco horšího. |
Bugear
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1561
Registrován: 8-2005
| | Odesláno Pondělí, 12. července 2010 - 21:51:00 |
|
@Jurek_fm: To je nějak málo, u VVN je stanovena vzdálenost minimálně 3 metry u ovocných stromů a 15(12) m u ostatních, v případě VN 2 metry u všech.
|
Jurek_fm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 632
Registrován: 8-2009
| | Odesláno Pondělí, 12. července 2010 - 22:10:22 |
|
Begear: Já jsem žádnou normu neviděl, dělal jsem to co po mě chtěli a není tomu až tak dávno. No a místy to nebylo 10 ani po zem takže to máš trochu přestřelený. |
Jirka_kraťas
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2630
Registrován: 4-2005
| | Odesláno Sobota, 17. července 2010 - 11:48:07 |
|
Už se někdo se zdejších diskutujících svezl po nově elektrizované trati Nové Hrady - České Velenice - Gmünd NÖ? |
Sopko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Pátek, 30. července 2010 - 08:28:28 |
|
Elektrické vlaky do Chrudimi nepojedou, armáda se bojí o letadla
29. července 2010 12:19
PARDUBICE - Plánovaná elektrifikace trati z Chrudimi do Pardubic se s největší pravděpodobností neuskuteční. Proti se postavila armáda i Úřad pro civilní letectví. Elektrické dráty by vadily leteckému provozu, mezi Chrudimí a Pardubicemi tak budou i nadále jezdit motorové vlaky.
Informovala o tom Mladá fronta Dnes (MfD). Lidé budou muset i nadále při cestě z Chrudimi do Hradce Králové přesedat v Rosicích, na trati by se však měly objevit moderní soupravy.
"Vydali jsme záporné stanovisko. Případná elektrifikace této trati by mohla ohrozit bezpečnost letového provozu a navíc by zasahovala do ochranného pásma letiště, čímž by ohrozila provoz na veřejném letišti v Pardubicích," řekla listu tisková mluvčí Úřadu pro civilní letectví Jitka Ungerová.
Možnost, že by se trať mezi Chrudimí a Pardubicemi napřímila vybudováním takzvané Medlešické spojky a vyhnula se tak blízkosti letiště, v současnosti vylučuje nedostatek peněz. Výstavba by byla příliš nákladná.
"Pokud chceme mít tuto trať elektrifikovanou, řešila by situaci Medlešická spojka. Tedy narovnání trati. To je ovšem několikamiliardová záležitost, což v této době asi není příliš reálné," řekl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek.
Levnější bude úprava kolejí
Motorové vlaky sice na trati zůstanou, železničáři ale slibují upravit úzké místo mezi Chrudimí a Pardubicemi, průtah Rosicemi. "Přicházíme s novou alternativou. Chtěli bychom na nádraží v Rosicích, kde se musí vlaky přepřahat, upravit kolejiště tak, aby tady nedocházelo ke zdržení, jako je tomu nyní. Toto řešení je čtyřikrát až pětkrát levnější, než vybudování Medlešické spojky," řekl Tomáš Drvota z tiskového oddělení Správy železniční dopravní cesty. ¨
Úprava v Rosicích bude stát několik stovek milionů korun. V Rosicích vybuduje stát ještě jeden most přes Labe, takže nebudou muset vlaky čekat, až ten stávající most uvolní odjíždějící vlak. Od modernizace vlaků si navíc slibují nasazení souprav, které nepotřebují obrat. |
Sopko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 32
Registrován: 9-2008
| | Odesláno Neděle, 01. srpna 2010 - 10:31:24 |
|
Zlín - Elektrifikace železniční trati z Otrokovic do Zlína bude zřejmě odložena. Realizace projektu za téměř čtyři miliardy korun měla přitom začít už příští rok. Ministerstvo dopravy ale chce přípravy na tuto akci kvůli nedostatku peněz zastavit. Informuje o tom dnešní příloha Mladé fronty Dnes (MfD) pro Zlínský kraj. Lidé se tak podle listu v dohledné době nedočkají vyššího komfortu na železnici a neodlehčí se ani přetížené cestě mezi Zlínem a Otrokovicemi. Moderní železniční trať mohla sloužit jako její alternativa.
"Je to tak. Peněz je málo," řekl listu mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Elektrifikace železniční trati, jejíž součástí bude modernizace nádraží Zlín-střed, měla začít příští rok. Kvůli nedostatku peněz se ale záměr velmi pravděpodobně odkládá o několik let. Byť podle MfD informace o zastavení příprav zatím nemá Správa železniční dopravní cesty, které je investorem akce.
Šéf zlínské pobočky Ladislav Kašpar poznamenal, že do konce srpna bude hotová přípravná dokumentace projektu. "O tom, že se měly přípravy zastavit, nevím. Počítali jsme s tím, že investici zahájíme v roce 2011 a skončíme o dva roky později," řekl listu Kašpar. Na projekt za 3,8 miliardy korun má z 80 procent přispět Evropská unie. Ani tak s ním ale podle MfD ministerstvo dopravy prozatím nepočítá.
Podnět ke zrodu železnice mezi Otrokovicemi a Vizovicemi vzešel na konci 19. století od občanů Vizovic. Vlak začal vozit první cestující na podzim roku 1899, v roce 1929 bylo zavedeno přímé spojení mezi Prahou a Zlínem, které v podstatě funguje dodnes. Poslední velká rekonstrukce stávající trati se odehrála na přelomu let 1962 a 1963, zásadní modernizace tratě se připravuje už léta.
Podle záměru po ní mají ze Zlína jezdit přímé vlakové spoje do Olomouce i Kroměříže, zvýšit se má i počet těch, které budou pendlovat mezi krajským městem a Otrokovicemi. Přitom se vždy využijí moderní vlaky s klimatizací a bezbariérovým přístupem. Podmínkou je však adekvátní napojení Zlína na železniční síť v České republice v podobě elektrifikace tratě. |
Pavel Večeřa
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.114.196.168
| | Odesláno Pátek, 13. srpna 2010 - 17:00:39 |
|
Brý den, přidávám dva dotazy týkající se trakčního vedení.
První se týká jednokolejné neelektrifikované trati, která odbočuje z hlavní elektrifikované. Typickým příkladem mohou být Pečky (snad jsem to trefil dobře). Ze stanice odbočuje kolej, která je cca 200 metrů pod trolejí a teprve pak je trolej ukončena. Proč nemůže být trolej utnuta hned u výměny a musí nějakou tu dobu pokračovat "do prázdna"?
Druhý dotaz se týká úseku Blažovice - Holubice na trase Brno - Přerov. Nástin situace je takový: Opouštím Blažovice a jedu po elektrifikované dvoukolejce. Poté před mostem po kterém vede jednokolejka do Sivice opouštím tuto dvoukolejku odbočením vlevo do Holubic. Tato dvoukolejka má nějakou tu chvíli plnohodnotné trakční vedení, které je poté ukončeno a směrem do Křenovic jsou osázeny pouze boční sloupy nesoucí zesilovací vedení. Nejvíc je to patrné na úseku, kde tato dvoukolejka překonává po mostě jednokolejku Holubice - Křenovice.
Zde přikládám trať:
http://mapy.cz/#mm=ZTtTcP@x=138643200@y=132679168@z=12
Jaký smysl má to prodloužené boční vedení? |
Hawe
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 76
Registrován: 12-2005
| | Odesláno Pátek, 13. srpna 2010 - 21:26:33 |
|
Tipoval bych, že v podobných případech se jaksi počítá, že by mohly být používány jako "výtažné" koleje při posunu elektrickými lokomotivami. |
Radeček
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.160.100.84
| | Odesláno Neděle, 15. srpna 2010 - 18:51:37 |
|
Jaký smysl má to prodloužené boční vedení?
Vy jste nikdy neviděl prodlužovačku do zásuvky? Přesně řečeno do napájecí stanice v Křenovicích (horní nádraží). |
Pavel Večeřa
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.114.196.168
| | Odesláno Pondělí, 16. srpna 2010 - 13:54:21 |
|
Tak prodlužovačku jsme viděl, o tom žádná, ale ještě nikdy jsem neviděl tak dlouhou a výkonnou xD
Jinak děkuji oběma za uspokojivé odpovědi, zase jsem o něco chytřejší. |
Parmezano
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 601
Registrován: 5-2008
| | Odesláno Pondělí, 16. srpna 2010 - 21:54:42 |
|
radeček: Křenovice nejsou napaječka , ale jenom spínací stanice , mezi Modřicama a Nezamyslicema |
Baile_atha
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 265
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Úterý, 17. srpna 2010 - 13:58:35 |
|
Elektrizace Brno-Zastávka prý zůstala mezi akcemi, které se budou realizovat. Z celkového rozpočtu 1,1 mld. Kč přispěje EU 0,793 mil. Kč.
Zahájení - jaro 2011?? |
pepa 333
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.102.73.79
| | Odesláno Neděle, 22. srpna 2010 - 19:51:48 |
|
Ahoj lidi, nevíte nějaký podrobnosti o elektrizaci úseku Louka u Litvínova-Litvínov(trať 134) ? |
Attilius
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 30
Registrován: 12-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 26. srpna 2010 - 10:21:53 |
|
Pepa 333: Běží výběrové řízení na zhotovení CBA analýzy a doprovodné technické dokumentace, která by stanovila náklady stavby. Stavební správa ale momentálně nemůže zasmluvnit jakékoliv finanční závazky, takže zatím se nebude dělat nejspíš nic. |
Dan1977
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 15
Registrován: 5-2010
| | Odesláno Čtvrtek, 16. září 2010 - 15:35:26 |
|
Mám obecné dotazy k elektrizaci - mohl by mi někdo vysvětlit (i) historické důvody, proč u nás máme dva systémy elektrické trakce (stejnosměrná a střídavá), a dále (ii) neuvažovalo se nikdy o tom, že by se oba systémy sjednotily, a pokud ano, proč se to nerealizovalo? Za případné odpovědi díky. |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2163
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 16. září 2010 - 15:43:01 |
|
Dan1977: docela přehledný a stručný materiál: http://www.bueker.net/trainspotting/voltage.php
Přechod na jeden v systém v ČR se zvažoval, ztratil však na smysluplnosti ve chvíli, kdy začala jezdit dnešní řada 363. Zkrátka menší zlo je (dnes) mít vícesystémová vozidla než provádět zdlouhavý a organizačně náročný přechod na jeden systém. Na Slovensku, s jejich geometrií elektrifikovaných tratí, je to mnohem snazší. |
Dan1977
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16
Registrován: 5-2010
| | Odesláno Čtvrtek, 16. září 2010 - 15:59:37 |
|
Kubrt - díky moc za odkaz na vyčerpávající ifnormace! |
Jurek_fm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 983
Registrován: 8-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 16. září 2010 - 17:03:24 |
|
Kubrt: Pěkný odkaz, něco málo jsem i pochopil ale dá se tam nějak nahodit čeština? komp zase není můj až tak velký kamarád.
| Život je hořký. Bohudík ! |
|
Masinka
Administrátor
Číslo příspěvku: 5845
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 16. září 2010 - 22:49:15 |
|
Na Slovensku, s jejich geometrií elektrifikovaných tratí, je to mnohem snazší.
Jak se pozná náročnost reelektrifikace podle geometrie tratí? Bylo tím snad myšleno, že celou akcí odstraní jeden vnitrostátní styk? To ano, dokonce zmizí ještě styk soustav u Čani. Na druhou stranu ale vznikne 5 nových styků soustav na hranicích a jakákoliv první etapa přechodu na 25 kV bude mít okamžitý velmi neblahý dopad na osobní i nákladní dopravu. |
Jurek_fm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 987
Registrován: 8-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 16. září 2010 - 23:03:23 |
|
No o tom Slovensku jsem čet loni tuším na vlaky.net že se má komplet přejít na 25 kV. No ale dle mého osobního názoru to mohlo být zase něco na způsob já na bráchu brácha na mě. Ale přišla krize a asi všechno špatné je na něco dobré tak to asi zatrhli.
| Život je hořký. Bohudík ! |
|
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2164
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Pátek, 17. září 2010 - 20:55:29 |
|
Mašinka: já o rozumnosti toho záměru rovněž nejsem přesvědčen. |
Pikehead
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 434
Registrován: 3-2007
| | Odesláno Neděle, 17. října 2010 - 14:20:00 |
|
Jurek_fm: A Google Translate neznas?
Nebo si nainstaluj prohlizec Chrome (z adresy chrome.google.com), ten preklad kazde stranky nabizi automaticky. |
Jurek_fm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1197
Registrován: 8-2009
| | Odesláno Neděle, 17. října 2010 - 23:52:57 |
|
Pikehead: Jurek zná ale jeho obstarožní mašinka s tím má problém, takže nepoužívá.
|
Jurek_fm
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1201
Registrován: 8-2009
| | Odesláno Pondělí, 18. října 2010 - 17:02:09 |
|
Jurek si dneska pořídil novější mašinku tak už četl
|
Hafbubu
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 209
Registrován: 8-2006
| | Odesláno Čtvrtek, 18. listopadu 2010 - 10:28:54 |
|
http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/planovana-elektrizace-tra ti-na-rudu-nebude20101116.html |
Zdroj
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 191
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Neděle, 21. listopadu 2010 - 22:51:05 |
|
Rozumná slova, proboha kdo tu trať na Rudu protlačil? Jsou přece tratě které jsou daleko důležitější a čekají na elektrizaci. |
122
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.180.199.186
| | Odesláno Úterý, 23. listopadu 2010 - 15:25:38 |
|
Elektrifikovat by se měly hlavně tratě, kde je silná nákladní doprava, nebo kde je potřeba přepřahat kvůli několika málo nezadrátovaným kilometrům (49 není "několik málo"). |
Zderadíček
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 261
Registrován: 4-2007
| | Odesláno Čtvrtek, 25. listopadu 2010 - 08:22:02 |
|
122: Jak tak pozoruji podíl použití nezávislé trakce soukromými dopravci a občas i ČDC, jezdící pod dráty, tak se dle mého názoru nemusí elektrifikovat vůbec nic ...?!
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Čtvrtek, 25. listopadu 2010 - 10:20:02 |
|
Myslím, že není daleko doba, kdy se železnice v Česku budou naopak deelektrizovat, neboť jinak se je nepodaří uchránit před lupiči barevných kovů. Předpokládám, že licenční výroba lokomotiv Voith-Maxima je už přípravou na toto období. Nebude ale moc dlouhé - po několika letech zmizí z české krajiny i koleje a vůbec většina železnic. (Prostě - v Česku lze očekávat vývoj obdobný jako třeba v Jižní Americe, kde dříve byla řada železnic elektrifikovaných, později provozovaných motorovou trakcí - a dnes už tam nejsou žádné.)  |
