Autor |
Příspěvek |
JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96
| Odesláno Pátek, 01. ledna 2010 - 13:39:19 |
|
Dle vzpomínek pamětníků, jezdily ČB čety do S.Valentinu i za WW II. Viz staré Železničáře |
Medvedcz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 138 Registrován: 4-2009
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 00:35:43 |
|
Kdo vlastně kdy přišel na ochranné pásmo dráhy 60m? Dle zachovaných domků (fotím), a i těch, co mezi už jaksi chybí celkem plyne, že na sebe vidět museli. Usuzuji úsek Bn- Pha. Nehovořím u Soběslavi. Tam je to sice na dohled, ale de facto jsou domky ve středu poloměru přilehlého oblouku. To nebude 60m... Možná budou na vině někteří ochránci přírody, kteří vydávají vše, co tu za posledních 100 let náhodně vyrostlo za jaksi prapůvodní krajinný prvek. Hovno. Odmyslete si les a budete na svém. Dohled. Trať se kroutí. Asi to nechce fotit domečky z trati, ale holt pěšky ověřit dohled na každý další, dnes bohužel v lesích, pokud tedy. Pořád mi ale nejde na rozum, k čemu nezávislé domky na stanicích, aspoň se to tu tak podává. To přeci muselo mít vazbu. Možná přihlouplé, ale děkuji za osvětlení. Nesleduji K Rep od počátku, možná jste to řešili a poděkuji za odkaz.
Umění žít spočívá v tom, včas se rozhodnout, na co se dřív vysrat... |
|
Mkunt Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 55 Registrován: 10-2009
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 10:33:17 |
|
Medvedcz: Ochranné pásmo dráhy vycházelo z dekretu dvorské kanceláře z roku 1842, už tehdy bylo myslím tak nějak okolo 60 m. Ostatně i koncese KFNB myslím hovořila (týkalo se vzdálenosti od silnice) již o 30-40 sáhách (50-76 m). Primárně se OPD týkalo ochrany proti požáru (původně 30 m na každou stranu dráhy), všechny objekty v něm musely být zabezpečeny. Strážních domky s OPD vůbec nesouvisí, tam byla primární (u těch postavených tak do cca 1873) dohlednost kvůli košům, později udržovací úseky nebo přejezdy (ty od začátku - závory se obsluhovaly jen místně). Ad domky ve stanicích: budova byla obvykle na jednom zhlaví, domek s výhybkářem na druhém. U budov se velká košová návěstidla nedala moc dobře umístit a tak komunikaci na větší vzdálenost z jedné strany zajišťoval až "první" strážník. Beru to hopem, nemám u sebe podklady ani čas. |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3983 Registrován: 6-2002
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 14:20:49 |
|
Měl bych dotaz, třeba o tom někdo něco bude vědět: Jaký byl poloměr točny (případně obou točen) na Masaryčce? Resp. co se na ní mohlo a co už nemohlo otočit? Průměr mi vychází odhadem tak okolo 22m, což je pro Albatros tak na hraně. Ale zase předpokládám, že když tam až do padesátých let velké rychlíkové mašiny byly, měly by se tam i být schopné otočit. Díky
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 701 Registrován: 7-2005
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 15:16:23 |
|
součástí protokolu ze schválení stavby v POD z r.1933 "projektovaná stavba jest v požárním obvodu dráhy, který podle dekretu býv.dvorské kanceláře ze dne 28.prosince 1843 číslo 40114 měří 30 sáhů, tj. 56,9 m od koruny pláně staniční /dráhy." mkunt má pravdu, že to nesouviselo se strážními domky, ty měla dráhy postaveny "nehořlavě" od počátku. šlo o ty různé soukromé objekty, které se pro nedostatek místa přesunovaly blíž a blíž ke kolejím. a aby dráha nemusela platit za to že jim zapálí střechu tak soukromík podepsal smlouvu, že to může postavit v POD, ale když to náhodou zahoří od mašinky, tak to bude jeho problém.... strážní domky ve stanici a daleko od kolejí - díky zkušenosti s pardubicko-libereckou drahou vím že to nebylo nic zvláštního. první domek v pardubicích byl uprostřed kolejiště, protože obsluha zajišťovala provoz v jejím obvodu. kousek za jaroměřskou zastávkou je chata, která bývala strážním domkem č.47 a právě kvůli předávání návěstních signálů (koše) ho najdeme asi 60 m vysoko na ostrohu nad tratí |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 702 Registrován: 7-2005
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 15:18:21 |
|
na Masaryčce bych si s velkou mašinou zajel na triangl |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3984 Registrován: 6-2002
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 15:42:29 |
|
na Masaryčce bych si s velkou mašinou zajel na triangl Na konci parního provozu možná jo. Ale v plném parním provozu se mi to zrovna tam moc nezdá. Tady to nebyl takový poklidný triagl jako třeba na Kladně. Navíc se tam těch velkých mašin muselo otáčet docela hodně.
|
Mkunt Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 57 Registrován: 10-2009
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 21:49:19 |
|
Zdepa: dík, vidím, že jsem to vzal opravdu od oka - sáhy nebo metry . Ale ten dekret Hofkanzlei z roku 1843 platil jen pro státní dráhy, pro soukromé to byl 30228 z roku 1841. Vámos: na Masně bylo točen snad deset (původně). Jestli myslíte tu v topírně, ta je rozebraná u KHKD v Kněževsi, určitě to bylo kolem 20 m, musel bych do pasportu depa, snad to někdo bude vědět rovnou. PS: vůbec se zatím neozvali. |
Mkunt Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 58 Registrován: 10-2009
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 21:55:24 |
|
Nemáte plíís někdo tuhle knihu? Burkhard Köster Militär und Eisenbahn in der Habsburgermonarchie 1825-1859 1999., br. € 34,80 ISBN 978-3-486-56331-3 Militärgeschichtliche Studien, Bd. 37 Oldenbourg Wissenschaftsverlag |
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 449 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 21:56:46 |
|
Navíc se tam těch velkých mašin muselo otáčet docela hodně. Dřív nebyl taktový grafikon, např. do Ústí se s "velkou mašinou" nejezdilo co dvě hodiny ale tak 6 x za 24 hodin. A ten triangl byl kdysi dvojkolejný. Na konci parního provozu možná jo. Myslím, že se pak jezdilo do Buben - i když je možné, že úvratí přes Hrabovku. Mkunt: ozvěte se mi prosím do e-mailu, díky. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 225 Registrován: 9-2009
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 23:26:07 |
|
Vámos: Třeba v Encyklopedii č. 5, strana 163 je na fotografii lokomotiva 498.1 na točně z depa Praha střed ve druhé polovině padesátých let. Sice na fotografii je již z malé části mimo točnu, takže není zřejmé, jestli pouze neprojížděla na další kolej proti příjezdní. Později ty bratislavské 498.1 jezdily zbrojit do dep ve Vršovicích a v Bubnech. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 226 Registrován: 9-2009
| Odesláno Středa, 06. ledna 2010 - 23:39:39 |
|
V encyklopedii č. 3 (strana 98) je rovněž na fotografii lok. 498.112 zobrazena jak je z části na točně v depu Praha střed. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 227 Registrován: 9-2009
| Odesláno Čtvrtek, 07. ledna 2010 - 00:34:51 |
|
Nepodíval jsem se blbec, že za točnou ve směru od osobního nádraží je pouze ulice, takže podle těch fotografií se tam lokomotivy ř. 498.1 běžně otáčely. |
Cog. Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Čtvrtek, 07. ledna 2010 - 07:55:57 |
|
Koukal jsem doma do historického předpisu D 106 "Dodatek..." z roku 1962 pro tratě Pražské dráhy. Je tam uvedeno, že točna na Praze Mas. měla průměr 22,14 m. Demontovaná točna je dochována dosud - u společnosti KHKD-Herkules na vlečce Kněževes (na Kolešovce), složená na volném prostranství mimo kolej. V otvírací době muzejního areálu (v létě) si ten nosník můžete vlastoručně přeměřit :-) |
čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.20
| Odesláno Čtvrtek, 07. ledna 2010 - 10:00:49 |
|
Technologie obratů lokomotiv na Masaryčce v depu nebyla bez točny možná. Po vjezdu do depa na točnu otočit a vyzbrojit uhlí z násypek, dobrat vodu a na hranice depa připravit k výjezdu. V ojedinělých případech se lokomotivy otáčely na trianglu a na zbrojení se jezdilo zkrácenou cestou přes angličana před točnou. Výjezdová kolej z depa byla ta na které se odehrávalo právě zbrojení. V případě výluk točny se jezdilo zbrojit také do Buben, Vršovic, to vše vždy ošetřeno výlukovým rozkazem. To např. dokazuje foto přerovské 498.1 např. v Bubnech. Točna na Mas. byla opravdu 22,14 m. V posledních letech pouze na vzduchový, nebo ruční pohon vzhledem k desolátnímu stavu el. části pohonu točny /násilné poškození budky točnaře a všeho co v boudě bylo/. |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3985 Registrován: 6-2002
| Odesláno Čtvrtek, 07. ledna 2010 - 10:05:39 |
|
Kuřil p + Cog: Díky moc. Takže při celkovém rozvoru s tendrem cca 20,5 by se tam albatros měl otočit bez problému. PS: Díky též "čtenáři" za podrobný popis. (Příspěvek byl editován uživatelem Vámos.)
|
JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96
| Odesláno Čtvrtek, 07. ledna 2010 - 16:56:33 |
|
čtenář - díky za pěkný popis točny na Masaryčce. Zatím žádný z pražských "odborníků" se tomuto oboru nevěnoval, viz třeba články o konci provozu spojky na Hrabovku. A proto mám na Vás dotaz - kde ležela ta točna výtopny Hrabovka ? V plánech z roku 1960 už není.
|
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 451 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 07. ledna 2010 - 17:07:50 |
|
Když se tady rozjela debata na téma výtopny, dovolil bych si položit dotaz. Máte někdo, prosím, k dispozici jakoukoliv dokumentaci typu plánky / mapy apod. výtopny Pražsko-Duchcovské dráhy na Smíchově tj. dnešní "Výtopny Zlíchov"? |
čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 62.245.84.170
| Odesláno Čtvrtek, 07. ledna 2010 - 18:29:20 |
|
Točna výtopny v Karlíně byla za budovou výtopny, tam kde dnes stojí budova ČD Telematika. Takže se muselo projet okolo budovy výtopny. Nejsem si jist, ale topírna asi nebyla průjezdná, proto okolo.Točna je v dostupných pomůckách uváděna s délkou 20 m. Také nevím a nikde jsem nenašel žádný rozkaz o ukončení provozu v této výtopně. Podle pamětníků 1960-1962. Pak tam bylo vozové depo a dnes je tam služební parkoviště a budova Telematiky. Docela mě mrzelo, že v nedávno vyšlé knížce o zaniklé Praze je pěkna fotografie nového vojenského muzea pod Vitkovem. Nikdo ale neřekl a nezmínil se, že na obrázku je další důležitá budova s továrním komínem. Jednalo se o plynárnu, ve které se vyráběl svítiplyn pro osvětlování železničních vozů. Okolo roku 1928 se provoz zrušil a budova začala sloužit jako základna pro začínající elektroúsek. Plyn se začal dovážet ve vozech na plyn z břeclavska. Pokud by jste něco věděl dejte vědět rád se dozvím. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 228 Registrován: 9-2009
| Odesláno Čtvrtek, 07. ledna 2010 - 22:01:43 |
|
Tady na letecké fotografii je trochu vidět točna za budovou výtopny v Karlíně:
|
JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96
| Odesláno Pátek, 08. ledna 2010 - 10:09:05 |
|
čtenář a Kuřil_p - děkuji za upřesnění polohy výtopny Hrabovka. Dále k těm točnám - ta 22,14 m tam asi v roce 1934 ještě nebyla, protože by k nové 486.001 šoupli tendr od Mikáda a nemuseli by dělat reko z 818.0 na 619.0. Šlo tam hlavně o to, upravit výšku podlahy, což dodnes mnozí "odborníci" ignorují. Výška podlahy loko a tendru jim nic neříká. Bratr medové nudle mi před časem napsal : "stejně tam budeš mít jen tendry a přehřívače, a to mne nezajímá....". |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3988 Registrován: 6-2002
| Odesláno Pátek, 08. ledna 2010 - 15:17:58 |
|
čtenář - ad technologie obratu na Masaryčce: Výjezdová kolej z depa byla ta na které se odehrávalo právě zbrojení Nebyla to spíš výjezdová? Ve zvláštním čísle Železnice o 498.0 jsou při zbrojení komínem do města, tj. před otočením. Navíc i zauhlovací výtah byl blíže k točně a "správné" pořadí bylo nejdřív voda+odpopelení a pak až uhlí.
|
čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 62.24.94.67
| Odesláno Neděle, 10. ledna 2010 - 13:20:23 |
|
Vámos: nerozumím otázce. Vždyť píšu výjezdová kolej. A domnívám se, ne vždy bylo ve výtopnách/depech dodržován příručková postup ošetření parních lokomotiv. Stejně tak P. Mas. měla ohromnou výhodu v trianglu, což bylo určitě využíváno a což dnes asi těžko zjistíme. Tuším, že točna na P. Mas.n. byla podle pasportu výrobek bří. Prášilové, 1936. |
JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96
| Odesláno Neděle, 10. ledna 2010 - 14:39:55 |
|
Vámoš se řídí "příručkami" pana Zusky , určenými pro modeláře. Tam to tak píše : nejdřív voda, pak popel, a nakonec teprve uhlí. Po uhlí točna. Ale třeba v Turnově, Nymburce nebo ve Všetatech to ve vztahu k "příručkám" dělali špatně. Tam bylo nejprve uhlí, pak teprve kanál a vedle kanálu býval vodní krán. V Turnově mezi tím byla ještě točna, která dle "příruček" měla být až naposledy. On ten skutečný život se dost liší od příruček, navíc pan Zuska nebyl železniční odborník, ale učitel na základní škole, a tu železnici měl jako svého koníčka, ale určitě neprocestoval všechny topírny. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 230 Registrován: 9-2009
| Odesláno Neděle, 10. ledna 2010 - 22:23:37 |
|
Vámos: Podle fotografií to vypadá, že za točnou ve směru k městu bylo uhlí, potom kanál s vodním jeřábem, a naposled písek. Na zjednodušeném schematu je ta kolej, kde se to vše odehrávalo zvýrazněna červeně ("výjezdová" kolej). Na té vedlejší slepé koleji byly odstaveny nákl. vagony asi na popel. Podle jedné fotografie to vypadá, že lokomotiva z točny vyjíždí na tu "příjezdní" kolej. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 772 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 10:09:47 |
|
Pár plánků Masarykova nádraží. Plán nádraží a depa z roku 1876. Plán z roku 1937. Na Florenci je ještě uhelné nádraží. Autobusové nádraží je od roku 1948. Plán z roku 1967. Plánek přemostění. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3990 Registrován: 6-2002
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 10:46:19 |
|
Čtenář: nerozumím otázce Otázku pokládám proto, že na fotkách co jsem viděl, je většina mašin při zbrojení otočena komínem "do města", tj. směrem na západ, tj. tak, jak přijela do stanice, tj. před otočením. Pokud prostě lokomitiva přivezla vlak na Masaryčku a pak zase vlak z Masaryčky bude odvážet (kamkoliv)a to obé komínem napřed, tak musí logicky do i z výtopny komínem dozadu, tj, tendrem napřed. Proto se ptám, tak jak se ptám Kuřil P: Jo, takhle to asi opravdu vypadalo. Na té červené koleji jsou ale mašiny většinou komínem od točny Jinak samozřejmě díky za informace i za plánky (Příspěvek byl editován uživatelem Vámos.)
|
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3991 Registrován: 6-2002
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 10:50:55 |
|
Tempotaxi: Díky za plánky. Nebyl by ten z roku 1937 v lepším rozlišení? Třeba i po částech? Mohl bych případně poprosit na mail spz.rz (zavináč) seznam.cz ? Díky moc.
|
čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.20
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 11:54:56 |
|
To je dobrý poznatek, ale ještě byl triang a lokomotivy se odstavovaly v Karlíně. Opravdu na té odjezdové koleji se od strojmistrů nejdřív zbrojilo jak lanovkou, tak tam byl ještě Tojdlof nebo co to bylo a následně odpopelovalo a zbrojilo vodou. Některé mašinky jezdily do hlavního depa jen na to dozbrojení. Otázka je, zda fotograf nemačkal spoušť pouze když byly lokomotivy komínem k němu. Protože uhlím napřed se mašina neposílá, to říkal i Vlasta Burian. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 773 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 12:33:19 |
|
Železniční muzeum v lokomotivním depu Masarykova nádraží. Technické muzeum Království českého bylo založeno na manifestační schůzi 5. července 1908. První sbírky muzea bylo možné navštívit v budově Schwarzenberského pláce dne 28. září 1910. V letech 1938-1941 byla vybudována vlastní budova muzea na pražské Letné. Po zestátnění v roce 1951 získalo muzeum svůj oficiální název Národní technické muzeum, pod kterým ho známe dodnes. Od roku 2000 je součástí Národního technického muzea Železniční muzeum, které vzniklo osamostatněním železniční sbírky. Jeho úkolem je dokumentovat vývoj železnic na našem území v uplynulých více jak 160 letech. Muzeum má v současné době ve svých sbírkách 132 železničních vozidel a několik stovek exponátů souvisejících s fenoménem železniční dopravy. Hlavním úkolem Železničního muzea je vytvoření vlastní expozice na Masarykově nádraží v Praze, v areálu zdejšího bývalého lokomotivního depa, jehož historie sahá až do roku 1845, kdy do Prahy přijel první vlak tažený parní lokomotivou. Budovy depa pocházejí přímo z tohoto roku a více než 155 let sloužily potřebám železniční dopravy. Cílem Železničního muzea je otevřít stavebně i historicky zajímavý nádražní prostor veřejnosti tak, aby se stal nedílnou a atraktivní součástí života obyvatel i návštěvníků Prahy. Vztah železnice a společnosti bude v expozici doložen kolekcí autentických železničních vozidel. Chybět nebude řada unikátů jako například speciální chladicí vůz na přepravu piva z roku 1896, soubor čtyř salonních vozů z let 1891 až 1910, lehátkový vůz Bac vyrobený v roce 1959, který sloužil prázdninovým cestám do Bulharska v 60. a 70. dvacátého století, nebo automobilová drezína Tatra, která si zahrála v oscarovém filmu Ostře sledované vlaky. Neméně důležitou součástí expozice bude soubor trojrozměrných sbírkových předmětů mapující život na železnici a kolem ní – návštěvník se dozví, jak cestovali jeho rodiče a prarodiče, jak se dojíždělo po železnici za prací a jak vypadala cesta na prázdniny. Atmosféru doby minulé dokreslí i expozice hnacích strojů, včetně několika funkčních parních strojů. Na své si přijdou i milovníci železničních modelů, přičemž nebude chybět možnost samostatně si vyzkoušet některé železniční přístroje – např. mechanické závory na kliku nebo simulátor řízení lokomotivy. Pro nejmladší návštěvníky bude připravena herna s rozmanitým sortimentem hraček s dopravními motivy. Během prohlídky bude možno využít služeb stylové kavárny a restaurace, jejíž provoz nebude závislý na otevírací době muzea, a muzejní obchod. Zájemcům o minulost železniční dopravy bude sloužit studovna s knihovnou a archivem. Součástí areálu bude společenský sál se zázemím, kde budou pořádány koncerty, divadelní představení, konference a odborné semináře. V současné době je záměr vybudování Železničního muzeu NTM ve fázi projektové přípravy. Po svém dokončení se Železniční muzeum zapojí do projektu „Muzejní míle“, který má formou propagace a jednotné vstupenky propojit Národní muzeum, Železniční muzeum NTM, Muzeum hlavního města Prahy, Armádní muzeum na Žižkově a Národní památník na Vítkově, kde Národní muzeum buduje expozici české státnosti. Dvě fota historie a budoucnost ? Zdroj článku a fotek www.všeprobydlení.cz |
Cog. Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 12:37:38 |
|
A proč tedy na těch obrázcích jsou železniční dílny Praha-Bubny? |
Cog. Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 12:52:37 |
|
Druhý obrázek zřejmě ukazuje, jak bude někdejší dílenská hala v Bubnech v budoucnu upravená na "chrám nakupování". (Železniční dvojkolí instalovaná v interéru jen jako drobná připomínka minulosti.) Ale je to přeci jen lepší, než původní záměr developera (ORCO Property?) tu velkou dílenskou halu zcela zbourat. Jak ale tyto obrázky souvisí s textem nad nimi? |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 774 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 13:09:24 |
|
Cog. - prosím prohlídní si zdroj, tam jsou fotky a pak se dotaž pánů v NTM. Přeju Všem železničním příznivcům, aby tento projekt byl dotažen do zdárného a úspěšného konce. Jinak hrozí - SEVEROZÁPADNÍ NÁDRAŽÍ. zdroj: www.registr.cvut.cz |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 775 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 13:59:58 |
|
Masarykovo nádraží - jedno uhelné nádraží stávalo vedle Palackého třídy. Byl zde sklad uhlí a vojenská rampa. Podle fotky zde asi mají garáže i autobusy ČSD. Autobusové nádraží zahájilo svůj provoz dne 17.června 1948. Druhé uložiště uhlí je na karlínské straně pod Vítkovem. V trianglu je další část autobusového nádraží, které sloužilo na garažování autobusů. Fotka je asi focená z obytných budov, které zde už nestojí. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) |
Krk Neregistrovaný host Odeslán z: 212.24.147.202
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 14:23:35 |
|
Autobusové garáž ČSD v upravených obloucích trianglu byly již ve 30. letech. Tuším, že se to jmenovalo garáže Delta? Ale Krk za to nedám. |
čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.20
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 15:01:05 |
|
Tady je skoro o 180 stupňů proti.
|
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1122 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 15:06:06 |
|
Poznámka k Masaryčce - podle mne tam mohly nastat 3 situace. Mašina přijela, byla otočena, vyzbrojena a znovu vystavena na hranice depa. Pak by to odpovídalo obrázku pana Kuřila. Stejná situace nastala i v případě odstavení mašiny v Karlíně, pokud před dalším výjezdem znovu nezbrojila v hlavním depu. Ale pokud byla odstavena v hlavním depu? Pak by bylo logické, aby při cestě do depa na "červené" koleji vysypala popel, vyzbrojila a přes točnu (v jakémkoliv postavení) zajela do remízy. Těžko by ji odstavovali nevyzbrojenou a zapopelovanou a opačný postup by znamenal dvojí jízdu přes točnu. Možná jsem něco přehlédl, ale je opravdu "červená" kolej vjezdová? A bylo rozdělení na vjezdovou a výjezdovou kolej striktní? |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 776 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 15:54:53 |
|
Velké lokomotivy jako štokr a další podobné stroje jezdí zbrojit do Buben, jinak se otáčí na trianglu. Škoda že na pláncích nejsou zakresleny popelové jámy a vodní jeřáby. V prostoru od Florence ke karlinským kasárnám byl tento prostor několikráte přestavován. Dodle záznamá zde vedla podél Palackého třídy ještě jedna ulice, která vedla podel opěrné zdi. Mám o tom někde záznam. Dále v trianglu jsou původně asi v roce 1924 tři ulice Resslova, Zahradní a U Viaduktu. Na železničním plánku z roku 1937 jsou ještě zakreskleny. Ulice vedou do Trocnovské ulice. Podle mapy Hlavního města Prahy je na mapě ještě zakreslena zastávka Hrabovka. (Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.) |
Borovička
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2636 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 16:31:02 |
|
Ta poslední fotka nebude ani náhodou z roku 1962. Na to je tam dost vozů RTO a hlavně mají už nátěry z konce 60. let. Takže takový 1967-68. |
čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.20
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 16:50:04 |
|
Borovička: Souhlasím, ve vlaku je zařazen vůz dodávaný později než 1962. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 231 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 17:06:26 |
|
Letecký pohled z roku 1953: Letecký pohled z roku 1938: Johny11: Ta červená kolej by měla být dle přispěvatele "čtenáře" výjezdní. Na jedné fotografii lokomotiva 498.1, podle rozvodu, vyjíždí čelem z točny na tu "příjezdní" kolej, kde již stojí lok. 498.0, která je k ní čelem. To znamená, že obě lokomotivy byly patrně otočeny na točně, ale každá opačně. Jenže to by znamenalo, že lokomotivy najely na točnu z té koleje červené, kde probíhalo zbrojení. Na další fotografii rovněž lok. 498.0 obráceně najíždí pod písek. Z další fotografie lok. 498.0 rovněž odjíždí z točny obráceně na tu "příjezdní" kolej. Zatím to vypadá, že vše probíhalo tak jak se domnívá přispěvatel Vámos. Zatím jsem se nekoukal na ty další fotografie. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 232 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 17:34:43 |
|
Vámos: Podívejte se na fotografie litevky 399.001 v Encyklopedii č. 4, strana 219. Na první fotografii ještě nevyzbrojená uhlím směřuje od kanálu k uhlí. Na další fotografii již vyzbrojená uhlím a otočená opustila točnu na kolej "příjezdní". Tedy pokud se nepletu, je to tak jak se domníváte Vy. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 233 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 17:41:26 |
|
Vámos: Pokud se podíváte i na ostatní fotografie, tak podle postavení rozvodů lokomotiv, to patrně probíhalo, že lokomotiva od vlaku z nádraží přijela na zbrojení, potom byla dle potřeby otočena, a odjela např. na vlak do nádraží. Podívám se i na ostatní fotografie. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 234 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 18:00:15 |
|
Vámos: ještě si povšimněte, že ta litevka 399.001 má již tendr politý vodu. To znamená, že již u toho vodního jeřábu byla a putuje k uhlí. Tedy podle mého ta "výjezdní kolej" není odjezdová (červená). (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 235 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 18:43:22 |
|
Vámos: Našel jsem ještě tři další fotografie, kde jsou lokomotivy, které vjíždí na točnu z koleje (zbrojení-červená) a z točny na kolej (černá), kde jsou již lokomotivy vyzbrojené. Také lokomotivy na začátku koleje (červená) u písku jsou ještě bez uhlí (i u kanálu). Zrovna jsem narazil na další fotografii lok. 375.024, která již vyzbrojená najíždí na točnu z koleje zbrojení. Jenže nevím, zda to tak bylo do konce činnosti výtopny, tedy zda se to později nezměnilo. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 62.24.94.67
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 20:53:45 |
|
Asi ano, ten postup při zbrojení, byl opačný i když některé jiné záběry hovoří jinak. Při elektrickém provozu to ale bylo jinak. Vámi označená kolej červená sloužila pro odstavování lokomotiv. Prostřední výjezdová a byla na ní smyčka LVZ, vjezdová vedla vždy přes velkou posuvnu. protože převážná část elektrik do depa vjížděla na údržbu. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 236 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 21:38:53 |
|
čtenář: Možná se to na konci činnosti zbrojení v depu Praha střed změnilo. Koukám na tu fotografii, kterou jste sem přiložil, a podle všeho se jedná o lokomotivu 387.022 s tendrem 930.101 (původně měla tendr 923.017). Podle zašpinění by se mělo jednat o rok 1968 (snad i r. 1967). Ještě v létě roku 1968 zajížděla do Prahy. Zrušena byla 3. 10. 1968. Je to číslo na originálu čitelné? |
čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 62.24.94.67
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 21:47:03 |
|
Právě že ne, je to mázlé. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 237 Registrován: 9-2009
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 22:07:37 |
|
Ten tendr 930.101 si vyměnila s lokomotivou 387.030. V březnu 1967 to byla ještě pěkná čistá lokomotiva. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 703 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pondělí, 11. ledna 2010 - 22:24:23 |
|
ad petr_barchánek - ano existují, není to sice nic moc, ale kopie jsem svého času nechával viktorovi na zlíchově. ona výtopna nefungovala moc dlouho a byla přesunuta na sever |
Medvedcz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 158 Registrován: 4-2009
| Odesláno Úterý, 12. ledna 2010 - 00:40:20 |
|
Nechte ležet v pokoji Pana učitele s láskou k železnici. Prostě se mu líbilo, že v Rakovníku to probíhalo stejně, jako v "ideálním depu všech socialistických dep", to jest ve Vepřové. Ostatní depa drobet bojovala s polohou a prostorem, který jim zavilý imperialista umožnil. Takže se stávaly takové nepředloženosti, že nebohá lokomotiva holt veškerá tajemství parního provozu jaksi asbsolvovala v nedoporučeném pořadí. A to nedej soudruhu Bože v každém druhém depu. Stejně musela absolvovat všechno. Masaryčka taky "netočila" jen pro svou stanici, na hlaváku nebyla tak dlouhá točna. Konec idylické theorii. Jsem syn strojvůdce a dobře od průmky taky drážní archeolog. Ta vězte, že jako student jsem si při praxi všiml "zasypané" koleje z točny směrem na šturc před strojmistry, či spíš vzhledem k úhlu až na strojovou kolej. Ostatně, proč strojová. Paprsek by tam k ničemu nebyl. Tohle v žádném schématu zde zveřejněném nebylo. Fyzicky do toho kdosi časem zabetonoval různé nástěnky mezi pískem a strojmistry. Nešlo by na točnu přijet tudy?
Umění žít spočívá v tom, včas se rozhodnout, na co se dřív vysrat... |
|
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 777 Registrován: 7-2006
| Odesláno Úterý, 12. ledna 2010 - 13:36:23 |
|
Krk - Řada oblouků Negrelliho viaduktu byla později zazděna a využívána jako skladovací prostory. Pod oblouky také na počátku 20. století vznikly garáže firmy „Velox“, která v Praze provozovala jedny z prvních taxiků a dále zajišťovala opravy motorových vozidel a pronajímala garáže. |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2068 Registrován: 9-2004
| Odesláno Úterý, 12. ledna 2010 - 13:56:33 |
|
A taky tam postavila pár aut vlastními silami, ale to sem tak úplně nepatří |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3994 Registrován: 6-2002
| Odesláno Úterý, 12. ledna 2010 - 15:59:27 |
|
Kuřil P: Díky moc za info. Fotky v Encyklopedii prozkoumám
|
JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96
| Odesláno Úterý, 12. ledna 2010 - 18:35:43 |
|
ad Medvedcz - v Rakovníku to bylo přesně podle příručky (a nebo příručka byla dle Rakovníka). Fakt je , že tam to pořadí odpovídá. Pokud jde o Masaryčku, tak na tom plánku 1937 je větší točna na Hrabovce, v roce 1947 zase na Masaryčce. Ale text říká - 2x 22,50, zato o 15 let později se nějak asi v létě nějak moc seschnula - má jen 22,14. A na Wilsonu o 14 cm méně - že by se tam Albík už nevešel ? Kvůli těm 14 cm ??? Kanály tam jsou na obou kolejích. Snad teď budou trochu jasnější ty jízdy loko na točnu. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 238 Registrován: 9-2009
| Odesláno Úterý, 12. ledna 2010 - 18:59:06 |
|
JaKS: Po válce se ještě na hlavním nádraží zbrojilo uhlím? Podle mě jezdily z tohoto nádráží do Vršovic. Z Libně hor. n. asi do Buben. Na Hrabovce se asi rovněž po válce nezbrojilo uhlím. Vlaky na hlavní nádraží přepřahaly především na elektrické lokomotivy. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 239 Registrován: 9-2009
| Odesláno Úterý, 12. ledna 2010 - 19:17:48 |
|
Mluvím o době do r. 1960. Po válce jsou rychlíkové lokomotivy z výtopny Č. Budějovice vidět při zbrojení ve Vršovicích. Plzeňské lokomotivy z osobních vlaků na Smíchově. Domácí lokomotivy z Prahy střed zajížděly asi do své výtopny. Opravdu nevím, jak to v těch poválečných i padesátých letech vypadalo. |
JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96
| Odesláno Středa, 13. ledna 2010 - 18:11:56 |
|
ad Kuřil_p : nevím, jak to v těch poválečných i padesátých letech vypadalo. On to asi dnes už neví nikdo - pak se v knize objeví věta : "dodávky nových E lok v roce 1954 způsobily, že 399.0 byly odstaveny do zálohy. Pamětníků ubývá, a tak už se není koho zeptat, jak to bylo po válce s tím zbrojením na Hrabovce a Wilsónu. S Emilem Suchým a Jardou Hoškem jsme vedli řeči o mašinách, ale taková obyčejná věc, jako zbrojení a otáčení, to nás vůbec nezajímalo. A ti by to věděli oba, Emil sloužil na Masaryčce celý život. Od jiných pamětníků vím, že loko z TKPE se ve své "bývalé" topírně jen otočily a po přihrabání uhlí jely zas domů. Jezdily tam do roku 1960(??). Mikádo na cestě z Turnova do Chebu tam též jen dobralo vodu + přihrabání uhlí. |
Kuřil_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 240 Registrován: 9-2009
| Odesláno Středa, 13. ledna 2010 - 18:57:15 |
|
JaKS: Děkuji. Tempotaxi: Někdy v devadesátých letech se plánovalo, že se ten Negrelliho viadukt upraví do původní podoby, tedy že se z těch oblouků odstraní ty různé garáže atd. Ještě se o tom uvažuje? |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3428 Registrován: 9-2003
| Odesláno Středa, 13. ledna 2010 - 19:52:04 |
|
To snad ani raději ne..aby měli sprejeři zase více ploch..Ale bylo by to krásné..
..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|