Archiv do 18. ledna 2010

Autor Příspěvek Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 459 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 13. ledna 2010 - 21:50:17       Mikádo na cestě z Turnova do Chebu To se u nás jezdily takové "stachanovské výkony"? JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Středa, 13. ledna 2010 - 23:31:13       ad :To se u nás jezdily takové "stachanovské výkony"? Vždyť to není tolik - zas jen 312 km. To je to samé jak hradecké 475.1 s R238/237 Lc-Bo. A Mikáda jezdívala Košice-Marchegg = 453 km !!!! A za "chcípliny" 498.0 vozily R do Brt = 396 km. čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.20 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 07:01:27       A za "chcípliny" 498.0. To jste si dovolil hodně!!!! K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 09:37:07       Kuřil_p: na rekonstrukci Negrelliho viaduktu je zpracovaná dokumentace k územnímu rozhodnutí, v ní je vybourání oblouků pod mostem navržené. Ale v plánu SFDI (tč. do roku 2012) taková stavba není. Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 10-2009 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 11:18:12       K.A.F.: takže rekonstrukce je záležitost výhledová; počítá se do ní i Spojovací viadukt nebo jen Negrellák? Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1569 Registrován: 11-2007 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 12:50:41       Kořil p,Jaks: Do doby, než došlo k přepnutí trolejí v uzlu Praha na 3000V se parní vlaky od Budějovic/Benešova,Plzně či Zdic zásadně ve Vršovicích/Smíchově přepřahaly do elektrické trakce. Loko z Budějovic a Tábora proto zbrojily a otáčely se ve Vršovicích. Plzeň a Zdice dtto na Smíchově. Depo na hlavním páry nezbrojilo, tam byla jen elektrická trakce (závislá i nezávislá), točna i paprsky byly zatrolejované nějakým nízkým napětím. Depo na Denisáku/Těšnově snad nemělo ani trvale přidělené mašiny, pouze se tam zbrojily a nocovaly stroje z Turnova, Nymburka, Jihlavy a vyjimečně něco od osobáku z Hradce. Od hradeckých rychlíků se ale jezdilo do Vršovic - ve Vysočanech se nepřepřahalo. Zbytek byl doma a nebo zbrojil ci otáčel se na Masaryčce a v Bubnech. Ale mám dojem, že v Bubnech nebylo možno otáčet dlouhé stroje. Změnilo se to pro přepnutí - nebyly stroje na přetahy. Tak si to jako kluk pamatuju. Znalejší opraví a doplní. (Příspěvek byl editován uživatelem Rudolf 33.) Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3378 Registrován: 7-2007 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 13:04:08       Rudolf_33: Od ČB a Tábora opravdu jezdily do Vršek, ale pokud si dobře pamatuji vypravování táty tak i do těch Buben zajížděli zbrojit. Tak si myslím,že i v Bubnech se dala otočit velká mašina.Poptám se posledních pamětníků. To by člověk neřekl,jak rázem bude dát problém dohromady nedávnou minulost. Zastavte stavbu pomníku hlouposti,neschopnosti,omezenosti a arogance jež se zove 4.koridor. K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 13:17:08       Mkunt: DÚR je myslím vč. spojovacího viaduktu, ale to tak nemusí zůstat. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 779 Registrován: 7-2006 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 17:38:29       Kuřil_p - Necitlivým zásahem do autenticity viaduktu bylo také zboření dvou pilířů v prostoru Křižíkovy ulice, aby zde mohla lépe jezdit auta. V 80. letech byl podobný zásah proveden i na holešovické straně. V letech 1999–2002 došlo v úseku mezi ulicemi Křižíkova a Sokolovská k vybourání některých vestaveb pod oblouky viaduktu a oblouky byly zprůhledněny a nyní tyto pozemky slouží k parkování automobilů. V dalších částech Negrelliho viaduktu jsou uzavřeny nájemní smlouvy na pronájem oblouků s právnickými i fyzickými osobami. Některé další oblouky jsou sice zastavěné, ale nejsou využívány. Radnice Prahy 8 společně s majitelem viaduktu, Správou železniční dopravní cesty, se snaží dohodnout na jeho budoucím využití, tak aby se stal důstojným vstupem do této městské části. Vzniklé prostory mezi oblouky by případně mohly být využity pro komerční účely, jako kavárny či butiky. VIZE DO BUDOUCNA Od účinnosti tzv. „zákona o transformaci Českých drah“ má s mostem jako takovým právo hospodařit Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Dosud však nejsou dořešeny majetkové vztahy mezi stavbou mostu a pozemky pod mostními oblouky a pilíři, které jsou zčásti v majetku Českých drah, a. s., a zčásti ve vlastnictví hlavního města Prahy. V rámci urychlení budoucí revitalizace obloukových prostor viaduktu došlo již k několika opatřením. Na popud MČ Praha 8 vypověděla SŽDC provozovnu sběrných surovin umístěnou v oblouku bezprostředně přilehlém k Sokolovské ulici. Vzhledem k nedořešení urbanistického vzhledu Negrelliho viaduktu byl také dán pokyn pověřenému správci, kterým jsou České dráhy, a. s., aby nebyly uzavírány nové nájemní smlouvy v obloucích viaduktu s tím, že se výhledově předpokládá jeho revitalizace. „MČ Praha 8 musí ve spolupráci s příslušným stavebním úřadem a se všemi dotčenými vlastníky nemovitostí tj. SŽDC, která s Negreliho viaduktem hospodaří, dále s Českými drahami, a. s., která vlastní část pozemků pod viaduktem, určit koncepci využití viaduktu, resp. míst pod jeho oblouky. Tato jednání se připravují a nebudou jednoduchá. Již v minulosti kolem roku 1996, kdy viadukt a část pozemků byla v právu hospodaření bývalých Českých drah, státní organizace, byla snaha o dohodu na využití oblouků viaduktu. K dohodě však tehdy nedošlo,“ říká Stanislav Cubr z SŽDC. Jako jedna z možných variant se podle Cubra nabízí myšlenka pokračovat ve vybourávání stávajících vestavěných konstrukcí rozličných garáží, dílen a sběren atd., ponechat oblouky volné a umožnit tak průhled na další část Prahy. Tato varianta by byla výhodná i z technického pohledu – snadná kontrola stavu konstrukce viaduktu, což by vyhovovalo i SŽDC. Ale nebráníme se jednání o jiných variantách využití oblouků viaduktu. zdroj www.earch.cz 21.ledna 2008. Tereza Regnerová psáno pro časopis Development News JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 17:52:12       ad čtenář :A za "chcípliny" 498.0. To jste si dovolil hodně!!!! Pane, příkaz strojmistra často zněl : pojedeš tam a tam, "chcípla" tam ta a ta lok, tak to odvezeš ! Takový byl život na dráze. Některé loko byly větší chcípliny, některé menší. Depo HK mělo u 475.1 zálohu 20%, P-Střed u 498.0 mělo zálohu 150%, a přesto tahle záloha nestačila, do Brt muselo R často odvézt Mikádo, proto si tam taky ty Mikáda drželi. A jak jistě znáte ze vzpomínek pamětníků, tak potom co si lidi zvykli na 498.1, tak v případě jeho vymývání už nikdo si nechtěl vzít letmo 498.0, raději těch 400 km odjel na 475.1, ať už to bylo v Brt neba v PS. Úspěchy 498.0 s R na trati Pha-ČB to jen potvrzují. JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 18:09:32       Ještě doplnění k uspořádání topíren - v Příručce pro strojvedoucí (Louda/Mareš 1958) je toto pořadí : nejprve uhlí, pak popel s vodou, následuje odkalování a písek. To samé je i ve Studii z r.1947, od malých výtopen až po ty největší. Takže potom ten Turnov, Všetaty, Nymburk jsou postavené správně a špatně je Rakovník. Tam novou výtopnu totiž stavěli už za Rakouska, pak přišla válka a tak ji dokončily až ČSD v r.1921. Turnov a Všetaty jsou už moderní výtopny, a Nymburk úplně nejmodernější - 1952. Bohužel zrovna ten Rakovník se dostal do příruček pro modeláře a dnes ho modelářští teoretici berou jako dogma. Pokud pak někdo má výtopnu jinak, je to dle nich špatně a má to upravit "a' la Rakovník". Kdysi (1975) byl v Železničáři článek o tom,co se po válce(1945) vybudovalo, a mimo jiné tam bylo "2 velká depa". Měl autor na mysli Majlont a Nymburk, nebo je ještě jiné nové depo ? JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 18:20:46       ad Rudolf_33:Depo na Denisáku/Těšnově snad nemělo ani trvale přidělené mašiny... To jste mi připomněl jednoho ze zdejších diskutérů, který zde před časem napsal, že depo Vrútky NIKDY nemělo 475.1. Škoda že si ten pán neprohlédnul publikaci od Corony Lok 445.1, kde je dost podrobně popsán provoz lok v depu Vrútky. S tím Denisákem byste asi nesklidil pochvalu od Jardy Hoška, který si na Denisák hodně potrpěl. Rád vzpomínal na to, jak s 354.1 vozil vlaky do Svobody nad Úpou - víte kolik to je km a kudy jel ? Tam měli tolik SVÝCH loko, že byste k počítání na prstech musel zout ponožky, aby Vám stačily prsty. JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 18:33:15       to Kuřil_p: Wilson a přikopání uhlí.... se týká loko 354.7. Pokud tam byla 464.0, tak ta musela do Vršovic kvůli zbrojení. On ten rošt veliký jako na 556.0 hodně sežere, takže tam by přikopání uhlí nestačilo. Ten rok 1960 platí. A Němky duněly pod halou Wilsónu ještě o rok déle. Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 460 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 19:48:07       JaKS: To jo, ty ostatní Vámi popsané výkony určitě byly, ale Mikádo z Turnova do Chebu? Neříkám, že to není možné, ale ta mašina mi prostě k trati Praha - Turnov nepasuje. Máte k tomu nějaké detaily, kdy to bylo, z jaké výtopny atd? JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Čtvrtek, 14. ledna 2010 - 21:18:47       Petr_barchánek - dle pamětníků tam Vršky jeden GVD nasadily 387.0 místo 477.0. Jen na ten večerní R, ranní byl do Paky, a tam asi byla na 387.0 malá točna. Tedy prohlédnout oběhy LD Vršky, z let 1955-60 (+,-)= PrD = Pražská dráha. Dobrý zdroj v tomto případě bývají hlášení o neschopnostech, tam je loko, číslo vlaku, někdy i zatížení. Brněnské 387.0 až do r 1968 vozily Os z Brt do ČTř. Metcalf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 173 Registrován: 5-2006 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 02:23:00       V Bubnech otočit štokra jo, pětasedmu ne. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 780 Registrován: 7-2006 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 11:12:38       Denisovo nádraží. - letecké snímky z roku 1953. Poslední dny těšnovské výtopny ze dne 1.7.1972 na fotkách zachytil M. Křehlík. Dále v obrazech od Jiřího Boudy je několik námětů na těšnovské nádraží. Vámos Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3997 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 11:48:52       To uhlí před vodou mě trochu překvapuje, protože mi tak nějak připadalo, že voda je "urgentnější". Ale na druhou stranu je pravda, že ta se dobírala i po cestě. Pořadí úkonů na Těšnově je jasné: voda/popel - písek - točna - uhlí. Na konci parního provozu v Bubnech to podle mě bylo: uhlí (Kirow) - točna - voda/popel (kde byl písek nevím) Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 781 Registrován: 7-2006 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 12:39:42       Buštěhradská výtopna v Bubnech v roce 1938 a 1953, dále holešovická část výtopny z roku 1953 Cog. Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 14:51:19       To jsem tedy fakt netušil, že BD měla v Bubnech takovouhle čtvrtkruhovou remízu s točnou. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 15:30:58       Tempotaxi, K.A.F., Rudolf 33 a JaKS: Moc děkuji za odpovědi. Vámos Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3998 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 15:44:39       Cog.: BD měla v Bubnech takovouhle čtvrtkruhovou remízu V tom místě teď sice stojí hranatý objekt, ale zbytky obké podezdíky se tam dají najít. Trochu je to i vidět z nástupiště holešovické zastávky. Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Vámos Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3999 Registrován: 6-2002 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 15:54:49       Cog: Buštěhradská rotuda je vidět i tady a dokonce ještě vypadá, že ještě jako výtopna funguje. PS: Foto je nejpozději z roku 1926. (Příspěvek byl editován uživatelem Vámos .) Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 16:34:33       ad Metcalf:V Bubnech otočit štokra jo, pětasedmu ne... To se mi moc nezdá, že by těch 10 cm chybějícíh do "normální" velikosti tolik chybělo ? ad Rudolf_33:Depo na Denisáku/Těšnově... Ani ty vyzuté ponožky by Vám nepomohly při počítání mašin depa Praha Těšnov. Musel byste být to zázračné dítě, jaké se občas rodí v Indii, co mají 4 ruce. Pak už by se to spočítat dalo. Těšnov hledat v Ústecké dráze ! (do r. 1960) Vámos - písek mašiny dobíraly doma, v cizím depu obvykle ne. A pokud jde u tu vodu, ta je ve "Studii" malována u velkých výtopen i před uhlím. Než vyzbrojili jednu mašinu uhlím, druhá si zatím dobrala aspoň část vody, pak nezdržovala tak dlouho na kanále. Dotaz na všechny - patřilo depo na "hlavním" 1958-59 pod Vršky ? JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 16:50:38       ad Metcalf: v číslech - rozvor štokra + 12 cm = točna , co stačí na otočení, a u 475.1 vám nestačí rozvor + 130 cm ???? Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 66 Registrován: 10-2009 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 17:07:28       Dotaz na všechny - patřilo depo na "hlavním" 1958-59 pod Vršky ? Ne, bylo spolu s Bubny pobočným depem Prahy-Střed. Pod Vršovice patřil Smíchov. Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 461 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 17:19:02       JaKS: Já bych Metcalfovi věřil, znám ho osobně a řekl bych, že nekecá. Na obou řadách jezdil právě na ramenech do Prahy Buben/Masarykova. Pokud to tady sleduje Saxi Radim, tak Vám popíše jaké to je otočit vagon na točně, jejíž délka je přesně na rozvor náprav. Kromě dvou lidí je zapotřebí ještě nekolik zarážek a Tatra 813 s tyčí. Mořepetr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 802 Registrován: 3-2006 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 20:09:22       Zajímavé čtení, mezinárodní železniční smlouva mezi Německem a Československem z roku 1938 odkaz JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 20:38:36       Mkunt - hlavní se stalo PLD Středu snad od 1.1.59. Ale co bylo před tím ? Někdy 1958 byly asi 2 E lok z Žiliny zapůjčeny "do Vršovic". Proto byl ten dotaz, komu hlavní patřilo předtím než spadlo pod Střed. ad točny - na točně 20,04 m se štokry točily bez jakýchkoliv problémů, proto mne udivuje , že pro 475.1 by neměla stačit točna dlouhá 22,04 m (Bubny 1962). Jak jsem napsal - z každé strany bylo 65 cm - ale uznávám, že třeba pro někoho to může být málo. Lidé jsou různí.... Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 462 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 21:33:32       Ta smlouva je z roku 1931, z 1938 je jen kopie. Ale jinak skvělá práce, že jste jí našel. Ono se zas tak moc nezměnilo. Možná jen to, že trať Liberec - Hrádek st.hr nepatří ČR na základě této smlouvy, ale díky rozhodnutí jiného pána (taktéž s knírkem). JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Pátek, 15. ledna 2010 - 23:54:19       ad Smlouva - já z toho vyčetl, že smlouva je z roku 1931, ale ratifikovaná až 1937, takže asi až od toho roku 1938 začala platit. - na pár měsíců.... JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Sobota, 16. ledna 2010 - 00:03:02       Liberec-Hrádek je válečná kořist, i když odkoupení bylo už před válkou téměř dohodnuto. Historici - račte si povšimnout označení DRB, mnozí totiž jsou dnes stále přesvědčeni, že správné by bylo DRG. Ale oni v tom roce 1936 lidi zas tak blbí nebyli. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 301 Registrován: 1-2009 Odesláno Sobota, 16. ledna 2010 - 10:42:42       Metcalf Bydlel jsem přímo proti nádraží Bubny a denně jsem pozoroval provoz buď z okna bytu či přímo z perónu. Děčínské 475.1 se otáčely v Bubnech v bývalé "státní" výtopně. Na Masaryčku potom příjížděly tendrem napřed. Polabský Neregistrovaný host Odeslán z: 90.179.182.84 Odesláno Sobota, 16. ledna 2010 - 21:07:47       Točna: "Ať to řežu jak to řežu, furt je to krátký". Ale. "Železničář může být hloupý ale musí si umět poradit". To jen tak, že v mnoha depech dodneska používají věc, podobnou "Schönovým saním". Ta věc se nesmí oficiálně používat. Po příchodu nových vozidel, či případně při dočasném nasazení jiných řad mnohde nestačily točny. Proto se vyráběly samo-domo nájezdové lyžiny, na kterých spočinul běhoun, či případně i krajní hnací osa motorového vozu a už se kroutilo. Prosím nepovažujte to za pravidlo, jde o řešení výjimečnosti. Není to ani rybářská latina. Proto se někde točily občas vozidla delší, než točna. Naposledy jsem to viděl vloni na podzim a slíbil jsem přednostovi nejmenovaného depa, že to na ně nepovím. Hezký den. Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3446 Registrován: 9-2003 Odesláno Sobota, 16. ledna 2010 - 21:59:37       Lidi, tohle jsem před pár lety fotil nedaleko Hulína(?).Měl by to být vodárenský parní kotel a to bílé okolo jsou zbytky zdí již zmizelé vodárny..Tak se ptám,je to Hulín? a druhá věc-čirým zázrakem,není to tam ještě? ..pořádná mašina má kotel a komín.. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 16. ledna 2010 - 22:11:01       JaKS: Celkem pěkný záběr na točnu v Karlíně (Hrabovka) máte v knize "Parní lokomotivy řady 399.0" od R. Frimla na straně 109. Na točně se nachází litevka 399.001. Popis fotografie je chybný. Nejedná se o dům v Trocnovské ulici, ale o rohový dům ulic "Malého" a "Jirsíkova". Majitel fotografie se zřejmě domníval, že jde o točnu na Masaryčce. JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Sobota, 16. ledna 2010 - 22:52:12       Kuřil_p -díky za určení té točny. A popis je chybný nejen k poloze točny, ale i datu snímku. Revizní tabulka je nějak opucovaná, nebo spíš čerstvě namalovaná - asi nedávno zamalovali tu válečnou, německo-českou, a zde už je jen česká. Nad tabulkou protektorátní lev, a vedle tabulky mohutná písmena ČSD - tedy dvakrát označení vlastníka loko. Takže bych tak rok, dva ubral od toho uvedeného data. Ten dolní snímek jasně říká, že to není točna v hlavní topírně, protože remíza tak blízko točny tam není. Ale na prostředním snímku je vpravo kousek loko - co to je ? Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 08:33:06       JaKS: Ta lokomotiva, která je vidět na té fotografii za litevkou bude patrně lokomotiva 365.108. Druhá lokomotiva 365.104 stála toho času ve výtopně v Bubnech. Výt. Bubny u ní uvádí, že přišla z výt. Praha Masarykovo n. V polovině roku 1947 by to měly být neprovozní lokomotivy. Proč tyhle lokomotivy po válce přešly do Prahy nevím. Ten rok 1947 možná byl určen podle toho tendru, který je tam vidět. Ten by měl patřit některé lok. ř. 498.0. Nemůžu přečíst ten nápis na budce lokomotivy. Snad "Výt. Čes. Třebová". To by odpovídalo, protože zde lok. 399.001 od jara 1947 byla. JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 10:19:27       Kuřil_p - souhlas, bude to 365.1. On ten komín na první pohled vypadá moc tlustý, ale to asi bude vedle něj komín od výhybkářské boudy. Tendr vpravo by opravdu mohl být od 498.0 (12.46-), ale i od kremáka (jaro 46-). Na str.111 má být 399.002. Za těch pár vteřin, než ji "popotáhli" k točně, zmizel z ní předehřívač vody. Taky ta mašina před ní se trochu proměnila. Z textu vyplývá, že ty 3 snímky vznikly během několika minut. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 245 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 10:23:44       JaKS: Ten rok 1947 bude pravdivý. Na jiném záběru je stroj 399.001 ve společnosti s novou lokomotivou 498.032. Lokomotiva má na tomto záběru stále ohřívák vody a protektorátní znak. Nápis "ČSD" ještě nemá. Na fotografii z točny na Hrabovce již ohřívák vody nemá. Tedy pokud je ta fotografie pořízená v roce 1947, tak ta lokomotiva, která stojí za strojem 399.001 bude určitě 356.108. Výtopna Praha-Bubny byla tou dobou již samostatná výtopna. Tedy stroj 365.104 už pod Masaryčku nepatřil. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 246 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 10:35:40       Ještě k té "výtopně" na hlavním nádraží. Ta patřila po válce výtopně Vršovice-Nusle. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 247 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 10:50:17       JaKS: Strana 111. Máte vynikající postřeh. Vysvětlení je prosté. Na těch dvou horních fotografií není lokomotiva 399.002, ale 399.004. Až na té dolní fotografii je teprve 399.002. Mělo by se jednat o rok 1946. Patrně si opravdu pánové prohlíželi lokomotivu 486.0 v souvislosti se stavbou strojů 498.0, které byly původně objednány jako pokračování lok. 486.0. V první polovině roku 1946 litevky ještě patřily výtopně Masarykovo n. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 62.24.94.67 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 10:59:05       Až po přečtení doprovodných textů k foto 399.0 na str. 111 zjišťuji, co všechno ti dva pánové v Karlínské výtopně chtěli dělat. Skutečnost se dnes asi těžko zjistí, ale přece jenom nějaká stopa je, bohužel jiná. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 248 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 11:37:27       Právě v souvislosti s cenou (3 350 200,- Kčs) lokomotivy ř. 498.0 v porovnání s cenou lokomotivy ř. 486.0 (1 377 400,- Kčs) vyrobenou v roce 1938, se píše, že některé změny na objednaných lokomotivách řady 498.0 byly provedeny na přání výtopny Praha Masarykovo n. a oddělení IV/3 (Ministersvo dopravy ČSR). JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 11:40:06       výtopna Praha Wils - snad už od 20.tých let až do roku 1952 patří pod Vršky. Pak vznikla depa - žádná pobočná. Tedy i Hlavní bylo samostatné depo. Do kdy ? Pod koho pak spadlo ? To zapůjčení dvou E lok z Žiliny do "Vršovic" v srpnu 1958 svádí k domněnce, že se vše vrátilo do starých kolejí. /dle Vzb depa Žilina, po kontrole na SKD, tedy bez připomínek/ JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 11:52:45       ještě k loko 399.0 - popiska fotky na str.102 zkoumá osobu u nárazníku, zda je židovského původu, ale o tom, že výtlačné potrubí od sacího napáječe vede k výronku, tedy že předehřívač vody už je vyřazen, tam není ani slovo. čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 62.24.94.67 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 12:06:21       Ale "Pozor", Výnos roku 1952 rozděluje výtopny na depa Mimotřídní, I. třídy - III. třídy. Ale také se tam říká, že další rozdělení bude realizováno postupně. Doslovně - V lokomotivním a vozovém hospodářství: a) hlavní lokomotivní depo, b) vozové úseky, c) energoúseky, d) rozdělovny uhlí. Zřízení ostatních hospodářských jednotek lokomotivního a vozového hospodářství, t.j. pomocných dep, skladů paliva a výzbrojních hospodářství a zásobobování vodou (vodárny), souvisí s celkovým vybudováním aparátu oddělení dráhy podle mého rozkazu č. 16 ze dne 12. září 1952 a bude provedeno postupně. JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 12:53:00       čtenář - zavedli v tom soudruzi zpočátku pěkný chaos, depo bylo všechno, takže i místo strojové stanice bylo "depo Žacléř", "depo Jilemnice" a podobně. Teprve v další fázi je přejmenovali na "pomocná depa". /ale ne pobočná ! / To ale není případ Hlavního - na to bylo moc veliké. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 249 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 12:54:24       Poraďte prosím: Na té dolní fotografii na té straně 111 je vidět tendr. Podle mého se jedná o tendr 620.001, který v té době patřil lokomotivě 486.101. Podle toho by se jednalo, že ty fotografie z návštěvy se odehrály v roce 1946 (do dubna 1946). Už podle oblečení bych to tipoval na březen 1946. V tu dobu také přišla první kalkulace ceny lokomotivy ř. 498.0 (486.0) ze Škody Plzeň. Ještě taková drobnost. Existuje nějaká fotografie po válce, kde je lokomotiva ř. 387.0 z výtopny Praha M. n. ve výtopně v Karlíně? Jsou zde viděny stroje řad 399.0, 486.0, 486.1, 498.0, 475.1 a 498.1, ale lokomotivu ř. 387.0 jsem v této výtopně po válce neviděl (alespoň myslím). Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 250 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 13:05:23       JaKS: V knize o lok. ř. E 499.0 je otištěn dopis "Náčelníku lok. depa Praha hl. n." zaslaný ze Správy Pražské dráhy dne 15. července 1958. Dole je potom razítko asi příjemce "ČSD lokomotivní depo Praha střed" s datumem 3. 8. 1958. Dopis došel 19. 7. 1958. JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 14:03:29       Kuřil_p - díky, na tu knihu E499,0 jsem si nevzpomněl. V tom razítku z 19.7.1958 ale nerozpoznám, zda tam je "Hlavní" nebo "Střed", v tom druhém razítku to je jasné. Též o 2 stránky dál na TPZ je už přesné razítko - depo PS, PLD P-Hl.n. datum 10.12.58. Tak snad 1.7.58 skončilo samostatné depo Hlavní ? Nebo už dříve ? JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 15:44:21       ad Kuřil_p : Na dolní fotografii na straně 111 je vidět tendr. Podle mého se jedná o tendr 620.001. Ano, souhlas - též jsem to hádal na 620.0, číslo nečitelné. O tenhle tendr 01 zakrátko vypukly ostré boje mezi topírnami Bi a Vrú, trvající několik měsíců. Ten nad ním je 930.0. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 15:50:48       JaKS: Děkuji. Ano ta lokomotiva na tom horním obrázku bude asi 486.008 nebo 486.001. Na tu Hrabovku si odpovím sám. Ty delší lokomotivy kvůli místu bydlely na Hrabovce. Kratší lok. na Masaryčce. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 252 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 16:12:12       Koukal jsem na tu pobočnou výtopnu Praha-Denisovo nádraží. V létě roku 1947 vykazuje přibližně 31 lokomotiv patrně ze skupiny provozních lokomotiv (nejsou započítány deponované lok.). Největší počet zde tvořily lokomotivy ř. 354.1. Dále disponovala stroji ř. 414.0 a 434.1. Dále zde byly čtyři lokomotivy řady 400.1. Osamocena zde byla lokomotiva 334.140. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 253 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 16:50:08       Ještě musím doplnit, že na posunu na nádraží Denisovo n. sloužily lok. 314.2. Ty čtyři lok. ř. 400.1 sloužily ve strojové stanici Brandýs n. L. Lokomotivy ř. 414.0 posunovaly v Karlíně nebo ve Vysočanech. JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 20:29:35       Kuřil_p - souhlas, velké loko na Hrabovce. Odtud je dost snímků 486.0,1 i 498.0 a 475.1. Ale kdyby tam byly úplně všecky, nevím, zda by tam vlezly. Ale potvrzuje to i článek před časem v SŽ o jízdě 498.0xx do Brt (o fírovi Matasovi), který též byl odstaven "pod Vítkovem". A to zbrojení ? Loko se tedy vyzbrojila a otočila na P-Mas, a pak odjela na Hrabovku ? Denisák/Těšnov - souhlas s loko, jen koncem 60.tých let i 324.355 a 434.202. Za války i 464.0. Myslím že obsazoval i čakovickou zálohu, ještě někdy 1964-65 tam byla vidět 414.0. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 254 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 17. ledna 2010 - 23:25:59       JaKS: Ano, ten článek jsem četl. Je tam i psáno, že tyto delší lokomotivy (498.0) byly v Karlíně z důvodu větší délky, a že točna na Masaryčce byla krátká, takže se lokomotivy otáčely přes triangl (Hrabovka). Podle fotografií z r. 1947 zbrojily albatrosy na Masaryčce. Ono tam zase těch albatrosů moc nebylo. Například v létě r. 1947 zde bylo 12 lok. ř. 498.0. To už tu lokomotivy ř. 399.0, 486.0 a 486.1 nebyly. V tu dobu odcházely i mikáda, takže ještě v červenci tu bylo asi 9 lokomotiv této řady. Ty však byly na Masaryčce. V dalším roce se zde střídaly i lok. ř. 475.1. Do konce roku 1948 jich tu zůstalo asi sedm kusů. Vámos Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4000 Registrován: 6-2002 Odesláno Pondělí, 18. ledna 2010 - 09:58:27       Podle mě velké loko byly na Hrabovce ne kvůli točně, ale kvůli tomu, že jen tam se dostaly do remízy. Do masaryčkovské remízy se nedostaly proto, že se nevešly na přesuvnu. Jako "nedílenská" remíza podle mě sloužila jen ta nejblíže Trocnovské ulici a ta měla přesuvny z obou stran krátké, navíc ohraničené zdí remízy (mým nepřesným odhadem se do remízy dostala mašina tak max. 18m dlouhá). Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Pondělí, 18. ledna 2010 - 11:41:04       ad ř. 475.1. Do konce roku 1948 jich tu zůstalo asi sedm kusů. O 2 méně, jen 5. Albíků 15. S tou kratší posuvnou/šupinou/ by se dalo souhlasit, s kratší točnou ne. Viz fotky otočených 498 - Ency3 s.89. Obě měly v roce 1947 stejný D=22,5 m. To si tam autor článku něco přibásnil. Asi jako když v jiném článku psal o lok 433.0xx a že prý se těžký nákladní vlak šinul "čtyřicítkou" do kopce. Asi ten člověk nepamatuje doby , kdy se do kopce řítily rychlíky třicítkou i méně. A nebylo to jen u páry, ale platí to i pro stroje T 478.3,4. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1572 Registrován: 11-2007 Odesláno Pondělí, 18. ledna 2010 - 13:02:32       https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1663671 Pěkný pohled.