Archiv do 27. března 2010

Autor Příspěvek Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 280 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 20:55:23       Borovička: Polská armáda údajně v lednu 1919 pronikla do oblasti Spiše. Poté ji vytlačila československá armáda. Snad i na Oravu si Polsko dělalo nárok. Nemám moc času ty situace po první světové válce zjišťovat, takže se mohu v něčem mýlit. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 21:03:52       Mahel - vozy 1926, viz kopie. Modřaňák :v roce 1925 vypracován Organisační řád ČSD a jeho provedení bylo odloženo. - ten se nezdařil ani v letech následujícíh, ale je už tu značka Č.S.D. Ty repartice vozidel viz Zprávy o činnosti podniku ČSD za roky xxxx.(každý rok) Borovička Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2678 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 21:04:49       To nerozporuji, ale nárok na lokomotivy nebyl dán zabraným územím, ale zabranou železnicí (nejinak snad v době Mnichova a nakonec i v době dělení ČSD v roce 1993). A tam na Oravě a Spiši je na rozdíl od Těšínska (které je ale nutno brát celé až po Bielsko Bialu) nula kilometrů. Až v roce 1938/39 Slovensko přišlo a poté opět zabralo 1 nádražíčko - Suchá Hora. Zmar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 5-2009 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 21:06:27       K počátkům ČSD: myslím, že je potřeba rozlišovat vozidla, která byla dodána po převratu 1918 a vozidla z původního 'společného' parku. Ta nová byla jednoznačně majetkEm nového státu a proto byla od počátku dost jistě nějak označována. Nejspíš tak jak popsal Modřanák - tedy československé státní dráhy s malým 'č'. Ale co se týká starších společných vozidel, tak o těch se teprve muselo jednat a musely se uzavírat smlouvy rozdělující majetek původního rakouského (a uherského) státu. Proto se zpočátku s nimi zřejmě zacházelo jako vozovým parkem ve společném oběhu všech nástupnických států i s těmi důsledky, které takové společné hospodaření nese - tedy všechno je všech a proto si z toho utrhnu co nejvíc. Až když se mezinárodně dohodlo, jak se bude dělit, tak teprve potom mohly mít značky na původně společných vozech nějakou mezinárodně právní váhu. Ale i tak ji zřejmě uznávaly jen tam, kde chtěly (viz to Rumunsko). Dále množství vozidel, které při osvobozování Slovenska od komunistů odvezli Rumuni, prohlásili Rumuni za válečnou kořist, na kterou se žádné dohody nevztahují - a proto je už nevrátili. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 21:10:38       No, dokonce polská armáda pronikala na Oravu, takže boje probíhaly kolem tratě Trstená - Suchá Hora směr Nowy Targ. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 282 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 21:21:18       Borovička: Ty lokomotivy Poláci (9 lokomotiv) zabrali neoprávněně patrně při bojích nebo obsazení, nikoliv na svém území z r. 1918, ale na území, které si nárokovalo i Československo. Byly to lokomotivy, které již státní dráhy uváděly ve svém parku hnacích vozidel. Asi i vím, které dvě lokomotivy padly do rukou polské armády na Slovensku za obeť těchto bojů, ale zatím je to nejisté. Ta území byla tou dobou sporná "volný prostor" nebo tak nějak. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 10-2009 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 21:22:52       Modřaňák: Ibl samozřejmě píše z hlediska svého, tedy zástupce ČSR. Obviňovat ho ovšem z chyb Vámi uváděných je docela rozkošné, neboť on byl tím, kdo za nás v těchto orgánech jednal (a v době, kdy článek psal, tam stále působil) včetně jednání v Budapešti. Ostatně jeho podrobné (asi 4) zprávy jsou v archiváliích Ministerstva železnic (možná je zná pan Kuřil). S tím cirkulačním komité jsem to spletl, ale jinak komise byla skutečně pro rakousko-uherský vozový park: Commission de Repatrition di Matériel Roulant austro-hogrois a začla působit ještě před uzavřením mírových smluv. Byla to komise repartiční. Pokud jde o komisi reparační - z níž se agenda repartiční komise odvíjela - ta sídlila v Paříži a ve Vídni byla pouze její pobočka zrušená tuším v roce 1921 (psal jsem o tom - viz odkaz výše). Pokud jde o pojem nástupnický stát, jde o standardní termín užívaný pro všechny státy vzniklé z bývalé monarchie, právní nástupnictví s tím nemá nic společného (ostatně ČSR byla i v tomto smyslu nástupnickým státem a platila reparace - proto ten boj o ohodnocení /evaluaci/ železnic). Právní kontinuita s monarchií byla samozřejmá - také ji zakotvoval první československý zákon. Nemám, zahlcen jinými úkoly /"práci" a "doma" už nerozlišuji), bohužel čas se tomu věnovat na patřičné úrovni, takže většinou píšu, co si pamatuji. Docela vám závidím čas... Tady vám plácnu citaci z Mechtler, Paul: Inventar des Verkehrsarchivs Wien, 1959} 75. Kommission für die Aufteilung des rollenden Eisenbahnmaterials der Österreichisch-Ungarischen Monarchie (1919—1933). In den Friedensverträgen von St. Germain (Art. 318) und Trianon waren auch Bestimmungen über die Bildung einer Kommission zur Aufteilung des gesamten Fahrparkes der Österreichischen sowie der Ungarischen Staatsbahnen auf alle Nachfolgestaaten der Monarchie enthalten. Die Einsetzung dieser Kommission erfolgte durch einen Beschluß des Obersten Rates bereits am 14. X. 1919, und zum Vorsitzenden wurde der Engländer Sir Francis Dent bestellt, dessen Objektivität von der österreichischen Delegation, an deren Spitze der Unterstaatssekretär a. D. Ing. Bruno Enderes stand, stets an erkannt wurde. Vom Jahre 1923 an waren nur mehr die beteiligten Staaten, Österreich, Ungarn, Tschechoslowakei, Polen, Rumänien, Jugoslawien und Italien, in der Kommission vertreten, die abwechselnd einen Vorsitzenden aus ihrer Mitte wählten. Obwohl bereits im Jahre 1928 praktisch alle Arbeiten abgeschlossen waren, fanden auf Grund einer Entscheidung der Botschafter konferenz vom 20. V. 1932 die Schlußsitzungen erst am 27./28. III. 1933 in Wien statt. Zunächst mußte die Kommission das noch vorhandene Material sta tistisch erfassen und dessen Erhaltung sicherstellen. Zu einer einvernehmlichen Festsetzung eines Schlüssels über die Aufteilung ist es wegen der großen Meinungsverschiedenheiten gar nicht gekommen. Auf einer Konferenz in Portorose (November 1921) beschloß man, den de facto Besitzstand der ein zelnen Staaten einstweilen anzuerkennen und mit den Eigentumsmerkmalen der betreffenden Staaten anschreiben zu lassen. Um überhaupt zu einem Abschluß zu gelangen, einigte sich die Fahrparkaufteilungskommission schließ lich dahin, den provisorischen Besitzstand im großen und ganzen als end gültigen anzuerkennen, wobei Österreich aus seinen Beständen noch kleinere Abgaben machen mußte, um sich vor noch ungünstigeren Entscheidungen zu bewahren. In der letzten Sitzung der Kommission wurde beschlossen, den gesamten Schriftennachlaß nach einer Skartierung mit Ausnahme der Portorose-Akten, die in die Tschechoslowakei gebracht werden sollten, dem Verkehrsarchiv zur dauernden Aufbewahrung zu übergeben, während allen Teilnehmerstaaten die unbeschränkte Benützung des Gesamtbestandes zugesichert wurde. Dieser besteht aus den Protokollen der einzelnen Sitzungen, aus einer genauen Evidenzführung des in Frage kommenden Inventars der Staatsbahnen sowie aus verschiedenen statistischen Unterlagen. Nach dem Zweiten Weltkrieg sind diese Bestände noch von den ÖBB benutzt worden; in wenigen Jahrzehnten wird das Material nur mehr einen gewissen Wert für Forscher besitzen, die sich mit subtilen Liquidierungsproblemen der Donaumonarchie beschäf tigen wollen. Allerdings fanden wohl alle wesentlichen Streitfragen in den entsprechenden Registraturen der Zentralstellen ihren Niederschlag. Verzeichnis: 16 große Kartons, 11 Schubkartons und Ordner, eine Mappe und ein gebundenes Heft in Großformat (in einer Stellage gesondert gelagert), keine Nachschlagebehelfe, doch ausführliche Beschriftung der Kartons. Mahel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 6-2004 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 21:27:11       Ještě doplňuji svůj předchozí příspěvek (cosi mě vyrušilo, přetrhlo nit myšlenek atd. a nakonec jsem musel ve spěchu odejít): v tom roce 1921 ještě existovala spousta vozů s označením dávno zaniklých společností - KFNB, ÖNWB, StEG atd., které nestihly projít přeznačením u kkStB. Existují dokonce fotografie vozů se "starými" rakouskými čísly (ze systému platného do r. 1913), pořízené koncem 20. let a některé vozy se ještě s (už "novými") rakouskými čísly rušily v polovině let třicátých. Borovička Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2681 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 21:39:18       Pokud byl zábor lokomotiv důsledkem bojů (ne smluv), tak to by na té Oravě možné snad bylo. Z Tater (Spiš) by je asi ale nedostali po kolejích. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 283 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 21:47:47       Borovička: Při boji o Těšínsko v lednu 1919 Československá armáda polskou armádu vytlačovala na území Polska. Dostala se až do Skoczówa, tedy trať Č. Těšín - Bielsko-Biala. Zda v tu dobu odvezli i sedm lokomotiv státních drah, které tou dobou byly někde u Č. Těšína, nevím. V noci z 31. 10. 1918 a 1. 11. 1918 obsadilo Polsko těšínské knížetství. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 284 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 21:49:39       Borovička: Jasně, vypadá to spíše na tu Oravu. Ty lokomotivy byly zabrány neoprávněně. Proto je také Ministerstvo železnic takto uvádí. Stejně si počínali Maďaři a Rumuni. Celkem 120 lokomotiv státních drah bylo zabráno beze smluv. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 26. ledna 2010 - 22:14:56       Borovička: Přiznám se, že tyto poválečné události po r. 1918 nemám probádané. Mohu se tedy i mýlit. Nějaké lokomotivy z Polska i Maďarska se i vrátily atd. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 315 Registrován: 1-2009 Odesláno Středa, 27. ledna 2010 - 00:04:41       Mkunt: Mám pocit, že jste článek ing.Ibla četl nepozorně. On totiž v článku uvádí, kromě té hlouposti, že se jednalo o rozdělení vozidel Uherských a Rakouských státních drah. Když jste se spletl jednou, můžete chybovat i 2x. Německý text obsahuje asi 80% mého názoru. Překvapuje mě, že zrovna Vy zpochybňujete historickou pravdu viz události v letech 1867-1918. Na základě dualismu v monarchii vznikla od roku 1868 Říše rakousko-uherská. Ovšem jak jsem uvedl již jedenkrát, od roku 1891 se železniční resort v Uhersku plně oddělil od Rakouska (zjednodušeně řečeno) a vznikly Uherské a Rakouské státní dráhy. Nevím, co je na tom tak nepochopitelné. Mám takový pocit, že dle výrazů přecházíte do osobní roviny (je rozkošné...,že obviňujete ing. Ibla). Já jsem nikoho neobvinil pouze jsem napsal o pochybení. Článků ministerského rady ing.Ibla znám povícero i na jiná témata. Nemáte mě co závidět, docela rád bych si to s Vámi vyměňil; jak věk, tak přístup k informacím. Závěrem upozorňuji, že nemám zájem o konfrontační vztah. Vědomosti se získávají cestou chyb a omylů. Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 10-2009 Odesláno Středa, 27. ledna 2010 - 07:46:07       Modřaňák: proboha, já nic konfrontačně nemyslel, omlouvám se. Čas prostě nemám, i když bych se chtěl věnovat věcem víc jako Vy, ZdePa nebo Kuřil. Nešlo o rozdělení R-U, ale o vlastní komisi, která měla název takový, jaký měla. Z Iblova článku jsem necitoval, ani jsem ho teď nečetl, ale jeho zpochybnění je zpochybněním textu od zástupce ČSR, který tu agendu dělal v čase vydání článku, což mě přijde prostě divné (mohl samozřejmě sledovat dobové cíle, neobratně se vyjádřil atd., to nepopírám). Každý se plete, pletou se i ministři, jak pravil klasik. Ti co se "nepletou" většinou ani nediskutují. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 316 Registrován: 1-2009 Odesláno Středa, 27. ledna 2010 - 08:30:21       Mkunt: Nemusíte se omlouvat. Byl to subjektivní pocit. I tak děkuji. Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 10-2009 Odesláno Středa, 27. ledna 2010 - 20:31:51       Zase něco jiného. Nevíte někdo prosím, jaký je správný (oficiální) dobový název v češtině? - Gablonzer Strassenbahn und elektrische Gesellschaft. Podotýkám, že jen přeložit si to umím. Díky. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 317 Registrován: 1-2009 Odesláno Středa, 27. ledna 2010 - 22:31:57       Mkunt: Jablonecká společnost pro pouliční dráhu a elektrifikaci. Oficiální název platný od 7.2.1900-1904 Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 98 Registrován: 10-2009 Odesláno Středa, 27. ledna 2010 - 23:04:35       Modřaňák: díky, dělal jsem seznam výročních zpráv drah ve Vídni a tohle jsem fakt neuměl. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 715 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 28. ledna 2010 - 23:16:55       Genrální ředitelství železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezku. Čís.j. 120/GR , v Praze dne 13.listopadu 1918 - předmět : všeobecný soupis lokomotiv, tendrů, atd. dne 30.listopdau 1918 Ředitelství československých drah v Praze, Plzni, Olomouci, býv. čes.sev.dráhy v Praze, provoznímu inspektorátu v Praze sev.záp. dráhy a v Brně sp.st.dráhy, Praze sp.st.dráhy, Nymburk a Liberec ... sčítání proběhne v sobotu 30.listopadu t.r. (9 hodin dopoledne) sečteno bylo 2827 loko, bez úzkých, tendrů a atd. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 716 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 28. ledna 2010 - 23:26:22       na konci fondu MŽ I. 1918-1945 na Chodovci jsou i takové záležitosti : smlouvy mírové 4679 bolševické škody na Slovensku – soupisy řsd Košice (budovy, vybavení, trati); 1919-20 podklady pro Triatlonskou smlouvu – ocenění slovenských železnic a drah obsazených maďary 4685 evaluce Rak.-Uh.vozidel - ocenění - 1924-5 (mj. koncese slovenských MD, ocenění KBD + roční přírůstky parku od r.1910, dodání 92 loko německých z Francie, ....) 4695 mírové smlouvy (mj. rozdělení vozů, 1922 -zrušené vozy, ve složce „Úmluvy s Rakouskem“ zajímavé povídání z r.1921 o ministerstvu železnic, odborech, ředitelství, obvozu,.... Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 286 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 29. ledna 2010 - 00:09:10       Zdepa: Dík za informace. U těch dvou zabraných lok. Poláky na Slovensku jsem měl podezření na dvě lokomotivy ř. 377 (ex MÁV) snad opancéřovaných. Obrázek lok. ř. 99: Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1136 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 29. ledna 2010 - 19:39:50       Triatlonskou smlouvu ...Trianonskou, pane kolego...podle zámku Le Grand Trianon (http://www.chateauversailles.fr/grand-trianon)ve Versailles, místu podpisu mírové smlouvy Dohody s Maďarskem, jakožto nástupnickou zemí Uherska. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 7-2005 Odesláno Pátek, 29. ledna 2010 - 22:56:01       děkuji, píšu si... Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 10-2009 Odesláno Úterý, 02. února 2010 - 23:02:19       Moc zajímavé: http://www.literature.at/mdsearch.alo?orderby=score&sortorder=d&s ubject=Eisenbahn JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Středa, 03. února 2010 - 10:30:01       Mkunt - díky za info, velice zajímavé. O cestě Ghegy do USA jsem už četl, ale že i Luigi Negrelli vyrazil na zkušenou do světa, to jsem nevěděl. Takže pánové si nejprve řádně prohlédli už existující železnice, než začali něco tvořit doma. Dnes se to dělá obráceně.... Ve spisu od Ghegy mne docela zaujalo zpracování turnusů pro koně a porovnání ekonomiky u koní a lokomotiv. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 291 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 07. února 2010 - 13:56:20       Opět něco k lokomotivám řady 52. Netuší někdo, kde za války byly přiděleny lokomotivy 52 5040 a 52 7166? Vypadá to, že obě lokomotivy byly po skončení druhé světové války na našem území. Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 108 Registrován: 10-2009 Odesláno Neděle, 07. února 2010 - 21:29:41       Psal mi kolega (a mě to taky zajímá) - nevěděl by někdo?: "kde by se našly údaje o kilometrické poloze stanic a zastávek, tak z 50. až 70. let 20. století? Nemohu se dopídit, kdy byla zastávka Koterov přeložena do výhybny Plzeň-Koterov. Ke změně názvu sice došlo v roce 1959, ale není mi jasné, zda také v této době přestala fungovat původní zastávka v km 244,5 (zřízená r. 1898 u strážního domku č. 271, v němž se podle Centralblattu měly prodávat jízdenky), a cestující se začali odbavovat ve výpravní budově výhybny (což byl zvětšený dvojitý strážní domek č. 272 v km 245,5)? Podle mne k tomu mohlo dojít i kolem roku 1960 nebo snad o něco později." Díky čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 62.245.84.227 Odesláno Neděle, 07. února 2010 - 21:54:17       Vy máte před spaním špeky. Dodatek D 108 platný od 1.3.1962 uvádí již Plzeň-Koterov ZVI č. 342 v km 344,450. Dalším bodem je Koterov poř.n. v km 345,445. Pokusím se to ofotit a předám. Pokud to pomůže. Zkusíme projet více dokumentů. Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 109 Registrován: 10-2009 Odesláno Neděle, 07. února 2010 - 22:05:39       Čtenář: díky, já mám ty kilometry taky 300 něco. Mojmír si to bude muset opravit Vladimír_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1470 Registrován: 6-2008 Odesláno Pondělí, 08. února 2010 - 13:42:02       Když už jste nakousli Koterov, tak kdy došlo k postavení ranžíru? Výhybna tam byla od konce 19.stol. a po 2. sv. válce to už muselo být větší nádraží, když se tam deponovaly kořistní lokomotivy. Děkuji Jako důvod přesunutí zastávky (a zbourání "271") bych viděl výstavbu tzv. vojenské rampy v 80. letech. Dle pamětníka byla zastávka v době výstavby rampy bez náhrady zrušena. Edit. v posledním "ztraceném čase" - Stavba plynárny pokračuje... byla výstavba plynárny v pražské Michli a mj. je tam i plynárenská vlečka, po které se "prohání" CN 450 ČKD a na vlečce stojí také pár kotlů (R)... (Příspěvek byl editován uživatelem Vladimír_B.) Lipenka na sněhem Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 722 Registrován: 7-2005 Odesláno Úterý, 09. února 2010 - 21:54:21       svého času se někdo (buď zde nebo na parních loko)snažil dopátrat informací zda mohly jezdit loko kkStB ř.88 na lokálce z Rakovníka do Berouna. V "úředním listě" (Verordnungs- und Anzeige- Blatt) gen.ředitelství Rak. st.drah č. 27 z 4.7.1891 je vydán cirkulář č.78 (nahrazuje cirkulář č.360 z 20.12.1886), který uvádí 12 tabulek s umístěním různých náhradních dílů (válce, osy, nápravy) na lokomotivy, tendry a vozy. V tabulce s uvedením rezervních náprav na lokomotivy je konstatování jaké řady provozuje to které provozní ředitelství. U řady 88 je konstován celkový počet 52 loko s tímto rozdělením - 4x Wien, 11x Linz, 6x Innsbruk, 11x Villach, 1x Praha, 6x Plzeň, 5x Krakau, 2x Šumperk a 6x Triest. Poznámka k Šumperku - jednalo se o provozní úřad spadající pod provozní ředitelství st.drah v Krakově. provozní ředitelství v Olomouci (od r.1896 řsd) vzniklo 1.4.1895 Pokud zalistujeme v témže ročníku na str.509-511, tak se dozvíme tehdejší rozdělení tratí u provozních ředitelství. v plzeňském obvodu byly tyto tratě : býv.KFJB-291,251 km , Rakovnicko-Protivínská dráha -144,995 km , Plzeňsko-Brezeňská dráha -247,929 km , Litice-Nýřany -9,917 km , Horažďovice-Klatovy -58,233 km, Janovice-Domažlice -31,680 km , Putim-Ražice -3,317 km , Aš-Rossbach -14,749 km, Kaštice-Radonice -15,962 km, Chodov-Nejdek -13,657 km, Loket-Nové Sedlo -5,278 km, Počerady-Vrksmaň -17,370 km. Posledně jmenovaná měla loko ř.97 (Plzeň celkem 3), ty tři přední jsou tratě býv.ÖLEG a ty používaly své stroje (Plzeň - 4x ř.83, 2x ř.93, 2x ř.94). Takže by se místo pro ř.88 v Rakovníce (? Berouně) našlo. Proč uvádím Beroun, kde je uváděna nově výtopna až na úplném konci 19.století ? Protože v NTM existuje několik sad fotografií z dokončené Rakovnícko-Protivínské dráhy a na jedné je pohled do kolejiště berounské stanice. tam pod skalou, kde dnes odpočívá těch několik posledních nákladů, je v kolejišti menší dřevěný objekt, podle vybavení střechy výtopny. Byla jen při stavbě uvedené dráhy nebo vydržela déle ? 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Středa, 10. února 2010 - 18:03:45       Zbylé 2 97 mohly jezdit na dráze Aš Rossbach. Existuje fotografie 97 na starém hranickém nádraží údajně z roku 1890. Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Středa, 10. února 2010 - 18:49:43       Jen tak na okraj, v jízdním řádu 1980/81 je rozdíl mezi odjezdy většiny osobních vlaků z Plzně a z Koterova 7 minut, (další 2 jř nemám), kdežto v 1983/84 6 min. Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 10-2009 Odesláno Čtvrtek, 11. února 2010 - 20:01:07       Zdepa: ano, Verkehrsleitung Mährische Schönberg (byv. MSCB). Dneska jsem se s tim potykal. Jednu dobu korespondovala s Gdion der StB ve Vidni primo, bez Krakova. Mam v tom zmatek. Viele Grüsse aus Wien PS: Ten ÖLEG moc nevypada, nemuzu nic najit - nejsou pomucky. Venca_m Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 4-2009 Odesláno Čtvrtek, 18. února 2010 - 16:38:20       Železniční modeláři z Podbaby doporučují: Retro tuto neděli. Tento díl bude mít více repríz a dá se na něj kouknout i na internetu ze záznamu. V. http://zeleznice.ddmpraha.cz Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 482 Registrován: 5-2008 Odesláno Sobota, 20. února 2010 - 12:48:56       přenesl jsem sem ze zab.zař něco o českých pracích z oboru zabezpečovacích zařízení Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 483 Registrován: 5-2008 Odesláno Sobota, 20. února 2010 - 12:54:59       pokračování: Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 10-2009 Odesláno Sobota, 20. února 2010 - 15:33:36       Parmezano: díky, jsou tam moc zajímavé věci, ale chtělo by to citaci. Boda je jen ten titul na konci - to před tím rozhodně ne. Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 5-2008 Odesláno Sobota, 20. února 2010 - 15:48:28       m.kunt: dodatek plzeňská dráha 1957 Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 486 Registrován: 5-2008 Odesláno Sobota, 20. února 2010 - 16:03:06       mkunt:z toho je to, z Body mám jenom nakopírováno několik stránek , celý je v moravské Zemské knihovně Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 138 Registrován: 10-2009 Odesláno Sobota, 20. února 2010 - 16:13:56       Moc děkuji, já mám C.Fialu, ale předválečné vydání; tohle je daleko zajímavější. Za ten dodatek taky díky. PS: Bodu mám, ale momentálně je ve vazbě. V málokteré knihovně ho mají sešitého dobře - vycházel jinak, než jak jdou jednotlivé části obsahově po sobě. 433.019 Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Neděle, 21. února 2010 - 08:26:36       Boda je úžasný v tom, že vlastně zaváděl české názvosloví v zabezpečovací a sdělovací technice. A zatímco některá slova se ujala a používají se dodnes, některá byla ještě upravena (stavidlo-stavědlo, Odblokovací přístroj-řídící přístroj). Bohužel mám z jeho práce z roku 1905 jen druhý a z roku 1910 jen první díl. Následjící díla pánů Nechvátala, Hlásného, Fialy a Machytky již vlastním kompletně. Technický průvodce číslo 10 pak existuje předválečné i poválečné verzi, ale předpokládám, že tato skutečnost je vám známa. Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 10-2009 Odesláno Neděle, 21. února 2010 - 12:40:06       To, že Technický průvodce vyšel i po válce, jsem nevěděl (nebo zapomněl) Z předválečné produkce toho moc nemám, ale četl jsem asi vše (hlavně Nechvátal je dobrý, pro dnešek lepší a srozumitelnější než Boda). Pokud jde o Bodu, zajímá mě teď více jako osoba. Nepodařilo se mi zjistit nic o jeho konci (*1843). BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2740 Registrován: 1-2007 Odesláno Neděle, 21. února 2010 - 19:40:38       Parmezano: V přehledu nehod je uvedena také nehoda ve Včelné u Č. Budějovic dne 1.8.1928. Doufám, že to zde moc nezaplevelím, když uvedu doslovný zápis o této nehodě z Obecní kroniky obce Včelná: „Dne 1 srpna událo se zde u Včelenského nádraží neštěstí, které mohlo mít katastrofální následky, kdyby se to snad stalo v noci nebo jinak. Představte si to. Mezinárodní rychlík, který sem přijíždí k šesté hodině na večer, měl zpoždění. O půl sedmé sem přijíždí od Čes. Budějovic dělnický vlak, který zde křižoval s nákladním. O rychlíku že jede sem žádná správa podána nebyla a tak byl vlak vypraven. Návěští bylo upraveno tak, že sem vlak nesmí. Bylo na stůj. Sotva že popojel osobní vlak kousíček cesty, zpozoroval, že rychlík jede. Strojvůdce vlak zastavil, ale rychlík vyjel ze zákrutu neslyšně, bylo to dolů a znamení na stůj přehlédl. Nebezpečí zpozoroval až v poslední chvíly a nemohl již tak zabrzdit, aby lokomotivy nepřišly k sobě. Nastal náraz. Nebyl prudký ovšem, ale ty přední části lokomotiv byly poškozeny a ten přední vůz, vlastně oba. Nebylo toho mnoho ale stačilo to. Při nárazu ty kufry, škatule, balíky a podobné věci lítaly lidem na hlavy a od nárazu se lidé také uhozením potloukli, takže jich bylo něco okolo sta poraněných, většinou však lehce, kteří byli hned na místě sanitními sbory a přibivšími lékaři na místě ošetřeni. Vážný úraz utrpěli prý jen tři osoby. Když začal osobní vlak výstražně pískat, někteří lidé skákali z vlaku a tím se též zranili. Toho večera tu bylo plno automobilů, kol i lidí dlouho do noci, kteří napřed přihlíželi ku ošetřování lidí a potom ku odstraňování překážky, na což lidi i nástroje přivezl pomocný vlak. Lidé mohou být rádi, že to dopadlo jen tak“. Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům! Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 487 Registrován: 5-2008 Odesláno Pondělí, 22. února 2010 - 09:29:47       mkunt: Martin Boda 1843- 1911 viz :http://aleph.cvut.cz/F/NGLR37262MHUXULXX2BTAB6CVEYRSNNCALS554JA67 VXA1B148-02676?func=find-b&request=martin+boda&find_code=WRD&adja cent=Y&local_base=DUPL&filter_code_1=WZ3&filter_request_1=&filter _code_2=WYR&filter_request_2=&filter_code_3=WYR&filter_request_3= &filter_code_4=PHN&filter_request_4=&filter_code_5=WLN&filter_req uest_5=&x=53&y=9iz zde: Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 10-2009 Odesláno Pondělí, 22. února 2010 - 09:35:09       Parmezano: díky, dva roky se zabývám autoritními záznamy a tohle mě nenapadne. Podrobněji viz http://sigma.nkp.cz/F/?func=find-b&local_base=AUT&find_code=WRD&r equest=Boda+Martin. Zdroj záznamu je kartotéka Památníku písemnictví, o jejíž zveřejnění Národní knihovnou usiluji (předběžně oběma stranami odsouhlaseno) Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 735 Registrován: 7-2005 Odesláno Pondělí, 22. února 2010 - 13:32:15       dovolím si ještě jednou vstoupit s lokomotivama kkStB řady 88 na trati Rakovník-Protivín. takže byly tam. podle provozní zprávy kkStB za rok 1883 je uvedeno, že 11.8.1883 byly dány do provozu 4 Secundärzugs Tenderlocomotive čísel 213 až 216. Šlo o pozdější loko č.8807 - 8810, které vyrobil Krauss L. v r.1882. Podle záznamu v Centralblattu vykonaly všechny TPZ v 08/1882, ale v popisu provozních prostředků uvedené provozní zprávy je uveden rok 1883. Proč a kde tedy ten rok předtím jezdily ? S příchodem těchto čtyř tendrovek byly odeslány pro Galizische Transversalbahn dvě místní lokomotivy č.204 (Mirovic) a 205 (Pisek). Tam sloužily asi jako stavební, protože uvedená dráha se rozjela až další rok. Bewek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 12-2008 Odesláno Úterý, 23. února 2010 - 11:33:42       Nemá někdo k dispozici seznam nebo mapu strážních domků na trati Olomouc - Praha? Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 737 Registrován: 7-2005 Odesláno Úterý, 23. února 2010 - 23:02:56       někde mám kopii zjednodušeného podélného profilu, kde str.domky jsou, ale podle starého číslování (před r.1890). Mkd_kraslice Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 1-2010 Odesláno Středa, 24. února 2010 - 21:08:48       http://www.mkd.websnadno.cz/Z-historie-Kraslicke-drahy.html Muzeum Kraslické dráhy-Železniční spolek Klub M131.1.http://www.mkd.websnadno.cz - http://klubm131-1.websnadno.cz Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 739 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 27. února 2010 - 22:34:35       dovolím se též poopravit u lokálky Počerady-Vrskmáň, která zahájila provoz v r.1887. v provozní zprávě c.k.stát.drah, která na dráze zajišťovaly provoz na účet vlastníka, je v přehledu provozních prostředků konstatováno, že pro dráhu byly dodány 2 lokomotivy s přívěsným tendrem. v roce 1908 lokálka vykazuje (hlášení pro min.války) mj. i loko 73.68+36.134 a 73.69+36.135 (obě výroba Flor. v r.1887). V r.1916 měla lokálka půjčené i stroj 34.33+35.35 (zúčtování opravy) Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 740 Registrován: 7-2005 Odesláno Sobota, 27. února 2010 - 22:36:42       kopii profilu jsem našel - začíná v Č.Třebové (str.domek 245) a končí v Podmoklech (str.domek č.539) Ondra H. Neregistrovaný host Odeslán z: 83.240.50.169 Odesláno Úterý, 16. března 2010 - 12:13:06       nevím kam jinam to dát http://zpravy.idnes.cz/pred-25-lety-se-nadrazi-tesnov-zritilo-k-z emi-ustoupilo-prazske-magistrale-1tk-/praha.asp?c=A100316_1352063 _praha_itu Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Středa, 17. března 2010 - 08:59:46       Zítra, tj. ve čtvrtek 18. března 2010 od 16.30 hod. to v přednáškovém sále ve 2. patře Muzea hl.m. Prahy na Florenci připomene přednáška z cyklu "Pražský industriál" na téma: Masarykovo nádraží, nádraží Těšnov, Praha - Vyšehrad. Přednáší: PhDr. Michal Zlámaný. Viz též http://www.muzeumprahy.cz/texty/programy.php (Akademie volného času ve spodní části stránky). Hefaistos Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 3-2010 Odesláno Úterý, 23. března 2010 - 12:22:08       Dobrý den. Pro doplnění informací o parní lokomotivě rakouské řady 73 (414.0 ČSD) sháním plánky tendrů rakouských řad 36 a 66 (tj. 312.0 a 412.3 ČSD). Může mi někdo poradit, kde by je bylo možné sehnat? Děkuji. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1447 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 25. března 2010 - 14:28:40       Dobré odpoledne, měl bych jeden poněkud atypický dotaz. Slyšel jsem kdesi, že se za 1.republiky plánovalo pokračování trati Brno - Havlíčkův Brod nikoli po ÖNWB přes Kolín, nýbrž někudy z HB na západ (snad do Tábora?). Neušíte k tomu někdo něco víc? Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3447 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 25. března 2010 - 15:22:35       Nemáš na mysli Baťovu dráhu z Plzně na Vysočinu mimo Prahu, jejíž stopa byla územně chráněna snad ještě v 60. letech? Něco k tomu snad najdeš zde. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1448 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 25. března 2010 - 17:34:14       To bude ono, díky! Tedy až na to, že tam nevidím nic mimo Prahu (nebo to byla zase nějaká jiná myšlenka?)... Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1767 Registrován: 11-2007 Odesláno Sobota, 27. března 2010 - 09:12:25       Mibl: Ta čára, která Prahu míjí na "Mapě dopravního vybudování" je dálnice, nikoli železnice. Oni si byli již tehdy dobře vědomi, že nějaká "jižní železniční tangenta Prahy" by byla těžký technický problém, zejména pro výškové poměry. Mořepetr Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 859 Registrován: 3-2006 Odesláno Sobota, 27. března 2010 - 14:47:51       Jedná se o trať Plzeň-Brno více zde odkaz