Jo, na portále provozování je zveřejněná sbírka Dopravních výnosů i bez přihlášení.

ad Amper: "...Není-li řečeno nic víc nad rámec předpisu platí předpis a zečka ...." ............Souhlasím. Nikde v předpise to není, tak se to psát nemusí a tečka. ..... To bych se třeba jako já, výpravčí, mohl ptát, jestli musím při sledování jízdy vlaku salutovat, nebo se "dloubat v nose", když to není v předpise napsaný. .........Proto je nový předpis, protože se některé věci změnily. Kdyby se nic neměnilo, tak nemusí být nový předpis. Tak proč řešit to, že ve starém to bylo, v novém už není .....??? Dříve si fírové stěžovali, že mají "dlouhatánské" V rozkazy. Tak se to zjednodušilo, teď se zase někomu nelíbí, že je tam toho "málo" .... ....Jinak uznávám, že se to v některých případech s tím "zjednodušením" trochu nepovedlo ..... ( třeba V rozkaz na "stahovačky" při výlukách )

Kluci výpravčovký (a holky),
zjednodušilo se to. Bon. Ovšem místo toho, aby na rozkazu bylo napsáno, že se jedná o pomalou jízdu nepředvěštěnou, ( vysvětlovat Vám dost podstatný rozdíl by znamenalo Vás urážet), začíná tam, hlavně Praha a okolí cpát informaci, že se jedná o pomalou jízdu bezpečnostní. Jako by tento pojem, navíc naprosto slangový a v předpisu se nevyskytující, měl nějaký vliv na jinakost té které p.j. Nepřevzetí rozkazu by mohlo být zapříčiněno třeba tím, že se jedná o nejasnou formulaci. Uvidíme, dostanu-li se k takovému rozkazu opět, vyzkouším to. P.

Dovolím si přispět: Nelze srovnávat vedlejší činnost výpravčího při sledování jízdy vlaku se zpravováním strojvedoucího o omezení rychlosti. Zatím přece pořád platí zásada, že pokud něco (v tomto případě pomalá jízda) vyžaduje snížení rychlosti o více než 10 km/h je nutné to předvěstit. Pokud nelze, musí se na to, že není předvěstěno, vydat písemný rozkaz. To je můj názor.
P.S. Těch 10 km/h jsem si vypůjčil od předvěstníků, ty se také při snížení o 10 a méně neumisťují.

Nedovedu si představit, že by některý výpravčí ze zvyku a ze slušnosti slovo "nepředvěstěná" z telegranu neopsal i do rozkazu ale z pohledu předpisu tato povinnost nevyplývá. Zásada předvěstění - - dobře, proto může být nepředvěstěná jen za určitých podmínek, které zajišťují její dodržení i při zjištění na dohled.
Toto je samozřejmě jen můj názor, názor minulého gestora byl opačný, vyjádřený jen výkladem, beze změny textu předpisových ustanovení.

Starý vlku: "vyžaduje snížení rychlosti o více než 10 km/h je nutné to předvěstit. Pokud nelze, musí se na to, že není předvěstěno, vydat písemný rozkaz".
Můj názor: Ba ne, já jsem přesvědčena z textu D1, že vyžaduje-li PJ na trati snížení rychlosti o více než 10km/hod. tak tam nesmí být použita návěst "Začátek nepředvěstěné pomalé jízdy", ale bude taková PJ řádně označena Předvěstním štítem, Začátkem a Koncem pomalé jízdy. Takže obejít to tak, že se tam ta nepředvěstěná ponechá a napsat to na V rozkaz nelze. Tak si to napsali, tak je to třeba tak dodržovat. Jestliže pan Priapos psal, že se domnívá, že naprostá většina výpravčích to v rozkaze V uvádí (staré návyky se těžko mění), tak si myslím, že na V rozkaze tato informace nemá po novu co dělat a pan Vxy má pravdu. Takže rozkaz s informací, že PJ je nepředvěstěná by fíra neměl vůbec převzít. Ale to je také "jen můj názor". Má někdo jiný?

Ad Haan: Obávám se, že jsem to napsal nesrozumitelně-přitom jsem to předvěstění vybral jen jako příklad. Nepředvěstěná pomalá jízda se může vyskytnout i ve stanici, dokonce i ve stanici výchozí.Pointa mého příspěvku je v tom, že není-li legálně něco důležitého předvěstěno, měl by být na to, že tomu tak je, vydán písemný rozkaz. Nehledě na možnost, že tam, kde je umístěná nepředvěstěná pomalá jízda může být traťová rychlost před ní nižší, než když tam strojvedoucí jel naposledy-rozkaz na změnu se dává jen 21 dní a poznání platí 12 měsíců.

Haan:rozkaz s informací, že PJ je nepředvěstěná by fíra neměl vůbec převzít.

Strojvedoucí musí být před jízdou prokazatelně zpraven písemným rozkazem o dočasných
změnách stavebně technických parametrů staveb drah a staveb na dráze, které mají přímý vliv na
bezpečnost a plynulost drážní dopravy, pokud jsou výpravčímu známy, včetně potřebných opatření.
Podle mě se toto týká samozřejmě i nepředvěstněné pomalé jízdy.

Myslím,že největší "sviňárna " jsou neoznačené pomalé jízdy. V trávě a bordelu jsou " patníky " nečitelné a přez výměny ,to je věc. Chci vidět fíru ,který si pamatuje čísla všech vyhybek v každé stanici . Onehdá jsem dostal rozkaz na pomalou neoznačenou výhybku č2 . Byl to rébus ,prože z mé starany pohledu bylo číslo natočené tak ,že bylo nečitelné (ono je nečitelné normálně, protože čísílka nikdo nepřemalovává) a až při příjezdu jsem vlastně na štítek viděl.

Pane Priaposi a pane Starý vlku, můj názor jen, že autor předpisu vycházel z toho, že si každý bude plnit jemu předpisem dané zásady, které jasně stanovil ve čl. 1395-1397-za jakých podmínek mohou být PJ nepředvěstěny. Proč to obcházet nějakými rozkazy? Pracovník SŽDC tam stejně musí do km na trati dojít (dojet) s návěstí, tak to už může rovnou vzít sebou i ten Předvěstní štít (holt se projde nebo projede o kousek dál) a označit vše řádně. Proč hledáte, jak to obejít?

Lakro,strojvedoucí äni nemá ve znalostech čísla výhybek (s výjimkou dopraven D3) ani staničních kolejí (opět s výjimkou v dopravnách D3). Aspoň tak se před časem vyjádřil pan Balek. Mnohé výhybky už nemají ani místo, kde by mělo být nějaké označení. Při neoznačené pomalé jízdě je nutno zavést pomalou jízdu na celém zhlaví.

Prohlédněte si v D1 obrázky s příklady použití těch návěstí s "Nepředvěstěnou PJ". Pak se možná většině z vás vyjasní a pochopíte .....třeba ten u článku 1397.

ad Podroužek: Máte pravdu kolego. U nás ve stanici výhybky nejsou očíslované vůbec. Myslím tak jak to bylo dříve. Jen na přestavníku z boku je malé číslo cca 10 - 15 cm velké. To ale v žádném případě nemůže fíra z lokomotivy vidět. Před několika léty je sice zabezpečováci označily číslama ve žluté barvě přes celé víko přestavníku, takže to bylo docela vidět, ale nebylo to podle norem, tak to muselo pryč ....

Výprvčíxy- prosím,přečtěte si článek ještě jednou.
Článek ,který mi dopručujete je-o nepředvěstěné pomalé jídě- ALE já píšu o neoznačené!!!! A to je velký rozdíl. Kde není ani ťuk a ty se starej.
Podroužek- bohužel toto je řešení. A minuty skáčou.

Ad Výpravčíxy Číslo příspěvku: 1759: Ale zde přece vůbec nejde o to, za jakých podmínek lze místo tabulky Z pro pomalou jízdu umístit návěst Začátek nepředvěstěné pomalé jízdy. Jde o to, že strojvedoucí by měl vždy vědět, jak a zda vůbec bude pomalá jízda označena, popřípadě neoznačena.

za staré D1 vyšel canc, že NEOZNAČENÁ pomalá může být pouze přes CELÉ zhlaví, kolej, žst, tr. oddíl...
jak je to dnes, nevim.

V aktuálně platném předpisu D1 jsou uvedeny návěsti 4/12N,4/10N,4/8N,4/6N,4/4N - viz níže



Dotaz:
Opravdu se tyto návěsti někde na síti SŽDC s.o. fyzicky vyskytují ? A proč jsou omezeny pouze na "spodní čtyřicítku" a ne i jiné rychlosti v obvodu výměn ?

Jsem nějak žil v domnění, že žádná povolující návěst, která je na zábrzdnou "nedostatečně" se kvůli zjednodušení návěštění v kombinaci s bílou nikdy nepoužívá - čili pokud mám na někde na odjezdu třeba 8/T, tak na cesťáku před ním na "nedostatečnou" přes čtyřicítkové vexly budu mít normálně 4/8 a ne 4/8N (??)...
Dík.

Prosím více znalé o radu.Objíždím přívěšák od 810,ten má 16 tun,stojí na rovině.Podle předpisu D2 není přípustné zajistit jen úplným odvětráním průběžného potrubí.Zajímalo by mne,jestli stačí zatáhnout ruční brzdu nebo se musí z obou stran podložit zarážkama. Nám nadřízení tvrdí,že z každé strany musí být 2 zarážky,tudíž celkem 4.Celý posun netrvá déle než 15 minut.

Pra: A proč jsou omezeny pouze na "spodní čtyřicítku" a ne i jiné rychlosti v obvodu výměn ?
Odpověď hledejte ve Vyhl.173/95Sb.-příloha 1 a v komentáři pod přílohou, dále v Technické směrnici TS 6/2008-Z.

Ad Milanklewar: Není-li to tajné-který předpis D 2 máte na mysli? V D 1 SŽDC je zajištění vozu průběžnou brzdou dovoleno, mluví o tom čl. 1515. Jsou tam jistá omezení, nejsou však nepřekonatelná-hlavním omezením je skutečnost, že dopravce musí určit pracovníka, který za dodržení max. doby odstavení (30 min) odpovídá, není-li k dispozici posunová četa. Což lze i v době rozvinuté byrokracie lehce provést, stačí to dát dotyčnému jakkoli prokazatelně na vědomí. A to, co a jak se má dělat na kolejích SŽDC snad stanoví předpis SŽDC. Nehledíc na prostý fakt, že se přechodné zajištění soupravy odvětráním hl. potrubí dělalo léta a bez problémů.

Vlk: Nesmím odstavit jen "na vítr" SOLO vůz, proboha !

Mám na mysli předpis D2 ČD,účinnost od 1.7.2013,článek75.V něm není specifikováno,jestli podkládat nebo stačí ruční brzda.Pouze je psáno,že nestačí odvětrat.Dříve stačila ruční brzda,Proč se musí nyní podkládat?

Milanklewar: Kde máte obsluhu vlaku, když objíždíte, nebo to vozíte 0/0-S?
Starý vlk: viz D2 (ČD) čl.75 (jen na vítr za ředpokladu, že jsou vozy aspoň dva+posunová četa, nebo obsluha vlaku).

Milanklewar: koukněte do Základní přepravní dokumentace té konkrétní stanice, kde se dozvíte nejen kdo, ale i jak se vůz má zajistit.

Milanklevar: kolik ten přívěšák udrží na brzdu? Je to 8 tun?

Obsluha vlaku provádí posun,přestavuje,odemyká a zamyká veksle.Ruční brzda vozu udrží 5 tun.

Milanklevar, Haan: Nikoliv ZPD, ale čl. 1516 předpisu SŽDC D1. A ten mají ve znalosti i dopravci. Vše se odvíjí od brzdící váhy vozu (tu neznám, proto se ptám).

čl. 1516: Není-li možné dosáhnout utažením ručních brzd potřebnou brzdící váhu odstavených vozů, použije se místo ručních brzd zarážek. Zarážky musí být umístěny jen na jednu kolejnici proti spádu. Na rovině a na spádu do 2,5 ‰ včetně musí být zarážky položeny tak, aby byl znemožněn pohyb vozů na obě strany. Při podložení vozu zarážkami se brzdící váhou rozumí podíl z jeho hrubé hmotnosti spočívající na podložené nápravě (nebo nápravách). Pod vozem (vozy) musí být umístěno tolik zarážek,
aby součet brzdících vah byl stejný nebo vyšší než dvojnásobná potřebná brzdící váha odstavené
soupravy. Kromě výše uvedených zarážek musí být takto zajištěné vozy ještě podloženy na straně
spádu (na rovině a na sklonu do 2,5 ‰ včetně z obou stran) na kolejích určených pro jízdu vlaků kovovou podložkou nebo dvěma zarážkami, na ostatních kolejích kovovou podložkou nebo jednou
zarážkou. Tyto podložky nebo zarážky se do brzdící váhy nezapočítávají.

Milanklevar: no tak 5 tun je samozřejmě málo, mají tedy pravdu ti nadřízení...:-)

Milanklewar: omlouvám se za mystifikaci, holt chci být rychlý.... nevím jaký je spád koleje, nicméně potřebnou brzdící váhu splňuje s přehledem i oněch 5 tun na ruční brzdu a netřeba zarážek. Nemají tedy pravdu ti nadřízení :-) Ještě jednou se omlouvám.

Milanklewar: až budete ve sporu s nadřízeným, argumentujte čl. 1509, který tedy máte také ve znalosti a který zní:
Odstavená vozidla musí být vždy zajištěna proti ujetí, a to utažením stanoveného počtu ručních brzd, není-li v tomto předpise stanoveno jinak.
Stanovený počet ručních brzd je tolik ručních brzd, aby součet jejich brzdících vah byl stejný
nebo vyšší, než potřebná brzdící váha odstavených vozidel.
Potřebná brzdící váha odstavených vozidel se spočítá podle následujícího vzorce:
potřebná brzdící váha odstavených vozidel = (celková hmotnost vozidel (t) × předepsaná brzdící procenta) / 100

já kdo jiný, ještě bys mu měl poradit, co jsou to ta předepsaná brzdící procenta, když je to v té rovině a s nulovou rychlostí, ať to má celé.

Tak hlavně jsou na rovině předepsaná 2 br.%,takže 5t kliky bohatě stačí. A nevím, proč bych měl něco podkládat.

já kdo jiný: díky, je tak-čl.1509 D1 vysvětluje vše dostatečně včetně předepsaných brzd.procent. Třeba jsou tam jiné okolnosti. Přece si povinnost podkládat někdo jen tak nevycucal z prstu.

Haan: Žejo, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě

Já sem občas kouknu a vy spolehlivě volíte ta nejkomplikovanější řešení

Něco jiného je NÁHRADA ruční brzdy zarážkami,(kde se pak přidávají ty nezapočítávané), něco jiného prosté utažení ruční brzdy.

Haan:
Bohužel s případem že si někdo něco vycucal z prstu jsem se setkal. Akorát se omlouvám ale veřejně to psát nebudu. Na rovinu mám strach o práci a živím 2 děti.

Věřím že to pochopíte.

Pokud skutečně není něco v ZDD nebo jinde, tak si to možná dotyčný popletl se zajišťováním HNACÍCH vozidel, nevím, to je jeho problém, nechal bych ho, ať mi ukáže, jak na to přišel.

Mladějov: no vždyť jsem taky poděkovala za odkaz na čl.1509. A od toho tady ta diskuse je, nejsme u zkoušek ani na školení. Domnívala jsem se mylně, že v ZPD je i kolik r.b. Mně se nezdá, že i přesto, že je ruční brzda funkční a utažena, by si někdo vymyslel nařídit podkládání v té konkrétní stanici, či u konktrétního vozidla. Pokud tomu tak je, tak to má jistě nějaký rozumný důvod. Anebo nerozumné nadřízené.

Nejsem zaměstnancem ČD, takže D 2 ČD neznám. Vycházím ze dvou věcí, ryze technických: Je-li samočinná tlaková brzda taženého vozidla dostatečné účinná proto, aby ubrzdila vozidlo za jízdy, je dostatečné účinná i na to, aby na neextémních spádech vozidlo zajistila po přechodnou dobu proti ujetí. Ta doba je s rezervou oněch 30 minut, a protože D 1 SŽDC (na rozdíl od již neplatné V 15/1) nařizuje i u takto odstavených vozidel kontrolu účinkování brzdy, je celkem jedno, kolik těch odstavených vozidel je.
Navíc mne v tom, co občas také dělám, utvrzuje i poslední věta 1.odstavce čl.1515:,,Při odstavení jen části vlaku musí být účinkující
průběžná brzda nejméně u pětiny vozů (přednostně ložených), nejméně však u dvou vozů (netýká
se jednoho samostatně odstaveného vozu)". Jistě, umožňuje to minimálně dvojí výklad, u národního dopravce je to navíc ještě podrobně rozvedeno v jeho vnitřním předpise, ale technicky by to přece mělo být jedno.

Tak já jsem viděl kdysi v Praze-Libni moooc hezkou věc: mašinka objížděla jeden dvounápravový "paklák". Posunovač ho nechal "na vzduch", ono to brzdilo, ale asi jen 5 minut, takže když eso projíždělo po sousední kolejï, vůz se dal pomalinku do pohybu, posunovači ho v zoufalém úprku naštěstí dohnali a hodili čubu dřív, než vjel do výhybek a narazil do vjíždějícího R z Holešovic.
Takže já ten požadavek "minimálně 2 vozy" zcela chápu.

A vozmistr zkouší přilehnutí zdrží, ne skutečné brzdící schopnosti a ztráty v brzdovém válci se doplňují z potrubí.

Starý vlku, D2 máte v majlu.
p.Mladějove, jste si jist, že technický stav těch "stoletých kočárů", nevyžaduje třeba právě takovéto opatření, protože se ruční brzdě nedá věřit? Já bych se ani nedivila, kdyby tomu tak bylo. Můžete argumentovat, že takové vozidlo nemá co na vlaku dělat. Ale když nic jiného není, kraje postihují dopravní "neobslužnost".

K zajišťování:
- ZDD stanovuje spád, čl.1509 D1 zajištění;
- čl. 1515 umožňuje při objíždění ponechat soupravu bez zajištění ručními brzdami max. 30 minut. OK, nemusíme se starat o čl 1509;
- jenže máme ještě článek 1512, do 2,5 promile u více než 1 vozu nás nezajímá ale jen 1 vůz = 4 zarážky;
Výsledek: nadřízení mají vždycky pravdu.

PS: Aź teď mi došlo, že tou závorkou v čl. 1515 (netýka se jednoho vozu) myslel autor asi právě tohleto.
PSS: Blbost, to se týka utažení ruční brzdy a to nemusíš ani u jednoho vozu, stačí mu vypustit kohout a kopnout do zdrže.

(Příspěvek byl editován uživatelem Amper.)

Takový vůz, který s odvětraným potrubím samovolně odbrzdí za 5 minut, by se se vlaku vůbec neměl dostat. Tedy pokud by byl jediným vozem-jak by asi dopadla zkouška těsnosti? Další otázkou je, zda bylo hlavní potrubí skutečně odvětráno.

Ještě k té D2 ČD, co tam je psaného k zajišťování vozidel? Nemůžeš to postnout?
To by nebyl moc dobrý stav, kdyby tam bylo něco v rozporu s D1 SŽDC.

Pořád nějak nepobírám, v čem je tak strašný problém utáhnout u toho samotného Balmu při objíždění kliku.

Amper: Ajo, když je jen jeden vůz,tak ano, i když jsou správně utaženy kliky. Děkuju.
Fakt

Sv: Kdyby nebylo úplně odvětráno, tak ta brzda bude držet paradoxně déle.

Amper: díky, konečně to tady někdo předpisově jasně "objasnil". Nečetla jsem to pozorně a ztratila se mi tam v těch promilích ta "rovina". Znovu dík.
V D2 není rozpor s D1, a v ZPD (na kterou jsem se odvolávala) je jen uvedeno, kdo to dělá, ale nikoliv jak zajišťuje-to byl také jeden z mých omylů.

Mladějov:"Kdyby nebylo úplně odvětráno, tak ta brzda bude držet paradoxně déle."
Mohl byste to blížeji vysvětlit, prosím? Já jsem totiž "nevěřící Tomáš" s blbou pamětí.

Haan, přece ten kousek toho potrubí bude chvíli fungovat jako malý zásobníček vzduchu po pokrytí ztrát.

pro Haan: hmm, to mě nenapadlo, nemaje schema před sebou. I osvěžím paměť nahlédnutím do patřičných materiálů. Díky.

jako malý zásobníček vzduchu po pokrytí ztrát pokud netěsní rozvodový vzduchojem, můžeš doplnovat co chceš a stejně povolí.
4 čuby- neni to jen pro zajištění odstavených vozidel? což při posunu neni

Bobo nee, odstavená jakože jsou odstavená od vemínka HV
POrovnej si i další články, třeba 1515 mluví o odstavené soupravě, nahrazuj si termín odstavené termínem stojící.

Haan: Přesně z těchto důvodů zajišťuje strojvedoucí vlak (při opuštění stanoviště a chodu kompresoru) zabrzděním na 3,5 bar a nikoli úplným vypuštěním hlavního potrubí vlaku.

Já děkuji všem za plodnou diskuzi k mému dotazu.

Ještě něco k zajištění vozů průběžnou brzdou: Nejdřív omluva za mystifikaci, kterou jsem napsal včera-pokud je velmi silně netěsný brzdový válec, ta se to při ,,normální" zkoušce těsnosti nezjistí, neboť při ní je br.válec prázdný. Zjistily by se ev. silné netěsnosti rozváděče včetně pomocného a rozvodového vzduchojemu. Prostě ve 22:52 už to člověku, který odvykl pravidelným nočním směnám, tolik nezapaluje. V té souvislosti si dovolím uvést velmi zajímavou věc, zjištěnou při zahájení pravidelného adhezního provozu v nákladní dopravě na trati Tanvald-Kořenov r.1988. Tehdy bylo nařízeno, že se úplná zkouška brzdy (kladivem na špalky) začne dělat ne po minutě, ale až po 15 minutách. Důvod byl ten, že doba jízdy na spádu přes 50 promile trvala cca 10 minut. A zjistily se zajímavé věci-pokud byl v potrubí tlak (při zabrzdění na 4.5 bar nebo i méně), docela dost vozů se v zabrzděném stavu oněch 15 minut ,,nedožilo", prostě brzda povolila dřív. Při vyprázdněném hl. potrubí nepovolila ani po půl hodině. Při pátrání po příčinách jsme zjistili, že po opravě nejvyššího stupně se doba, kdy má vůz vydržet zabrzděný, rovná 5 minutám. Prostě samočinná brzda odbrzdila, i když neměla. Zajímavý byl fakt, že to nejvíce postihovalo výsypné vozy řady Sav, se kterými byly problémy i na jiných tratích, zejména z Křižan do Rynoltic ( převažující spád přes 20 promile a skoro žádná rovina). No a pak už to bylo jasné-vůz odbrzdil při tlaku v hl.potrubí nižším než 5 bar, válec se vyprázdnil a rozvaděč legálně propojil rozvodový vzduchojem s potrubím. Ten se pak ,,upustil" do potrubí, při dalším zabrzdění byl účinek nižší a končívalo to vytřeštěnýma očima strojvedoucího, rychlobrzdou a rozpálenými koly lokomotivy od přímočinné brzdy. Omlouvám se za rozvláčnost, ale možná že právě tohle by mohlo někoho zajímat.

Po debatě u piva mi vrtá hlavou jedna otázka, na kterou nemohu najít odpověď:

Po příjezdu vlaku do stanice musí výpravčí zjistit konce vlaku (na trati je pouze telefonické dorozumívání), než dá za vlakem odhlášku. Tzn. musí vyjít z DK a jelikož jde o vlak končící, tak musí jít podél celé soupravy zkontrolovat "konce" a zase zpátky, protože vlak zastaví čelem u DK.

Může tento postup (chůze podél soupravy) být nahrazen návěstí "Vlak vjel celý", kterou dá z posledního vozu vedoucí obsluhy vlaku? Ještě pokud vyjdeme z předpokladu, že tuto návěst dá vedoucí obsluhy vlaku ještě za jízdy z okna a nejde se osobně přesvědčit, zda jsou konce přítomny?

Děkuji předem za odpovědi. Reakce nebudou sloužit v žádném případě k nějakému poštvání řídících orgánů na zaměstnance - prostě mi byl nasazen brouk do hlavy a nejsem si s ním schopen sám poradit.

ad Vojtik : kolik vlaků nedojelo v letošním roce do stanice / dopravny celých ?
Tuhletu "přežitou" povinnost plní výpravčí dokonce u vlaku, který má řídící vůz a hnací vozidlo je jako poslední vozidlo na konci vlaku ...

Provozovatel dráhy nemůže nutit dopravce, aby jeho zaměstnanec byl na posledním voze a dával nějaké návěsti zaměstnanci provozovatele dráhy. Jednak na vlaku nemusí být kromě strojvedoucího jiný zaměstnanec dopravce, jednak by za poskytování takovéto služby provozovateli dráhy musel provozovatel dráhy dopravci platit ...

Vojtík: Ano, může.
Zpusob, jakým zjistí celost vlaku člen vlakového doprovodu předpis neurčuje ale z hitláku jako posledního vozu není problém.

MZ: Provozovatel toto může vyžadovat uvedením v TTP(myslím v tab.3). Pokud není uvedeno tak to výpravčí může vyžadovat adhoc když to člen doprovodu může zjistit.

MZ: Zjišťování konců u motorových jednotek, solo motorů apod. jako "přežitek" sice vypadá ale takhle z mosta mě nenapadá, jakým způsobem by se zajišťovalo, aby bylo správně určeno, u čeho určovat konec a u čeho ne, jakým způsobem by se to výpravka dozvěděl atd.
Zjištění konců patří k základním úkonům při tom nejdůležitějším, co výpravčí dělá - zajištění bezpečnosti vlakové dopravy a i když se osobně nebráním novátorství tak v této oblasti bych byl opatrný.

Nechtěl jsem do debaty o zjišťování "konce vlaku" vstupovat. Ale : Znám dva případy, kdy se vlak "přetrhl" a fíra vpředu to nevěděl. Jeden jsem zažil osobně, druhý je starší a zažil ho za své směny můj otec. Jestli tu někdo chce "zlehčovat" zjišťování konce vlaku, coby základního prvku zajištění bezpečnosti jízd vlaků, tak ať si "přijde pro pár facek". Já mít ty pravomoce, tak za porušení této povinnosti dávám z fleku vyhazov !!! Nepochopím hlavně strojvedoucí (ale i vlakouvou četu), kteří když je upozorním na špatné označení konce vlaku, nebo na více návěstí "konec vlaku" na soupravě, tak mne za to málem "vynadají", že otravuju s prkotinou. ( I to jsem zažil). Přitom jde o jejich krk. Já v případě srážky vlaku to v base přežiju, ale oni na mašině, nebo v soupravě vlaku to přežít nemusí ...... ...............Bohužel poslední dobou se rozmáha nešvar, že za soupravu "Sysla" je přivěšena další souprava, nebo motorový vůz, ale na "Sysloj" zůstanou "koncovky" svítit, protože je prý "technický" problém je zhasnout, aniž by se nezpozdil odjezd vlaku. Ale nikomu to nevadí. ...."Kudla v kapse se mně otvírá", když to vidím ...... Mimochodem, je zajímavé, že kvůli "Moravanům" dělala "Federace strojvůdců" velkej kravál ( zaslouženě ), ale tohle jim nevadí. I když to může mít stejné následky.

Výpravčíxy:
Potrvrzuju, na naší trati jel jeden R bez konců, všiml si toho snaživý KD a zjištoval kdo ohlasil vlak bez konce a co bylo dál. Od Prahy k Zálučí, všichni bez prémií. Je to ovšem z doslechu a asi 25 let zpět, ale věřil bych tomu.

Vojtik:
Ted nemám D1 u sebe, ale nekde existuje popsaná možnost že lze zjistit konec vlaku i strojvedoucím z vlaku na vedlejší koleji (pokud to ten strojvedoucí zjistit může).

Návěst Vlak celý často vidívám a je dobře že je takováto návěst. Výpravčí vyjde na peron, průvodčí(vlakvedoucí) dá trojúhelník, výpravčí odhlášku. Průvodčí(vlakvedoucí) se před dáním této návěsti sám musí přesvědčit že má vlak celý. Podle jednoho školícího nemusí vysloveně na konec a koukat na koncovky, pozná to i podle posledního vozu. Pokud v jedné stanici bude mít na konci třeba Esmeraldu a následující taky, tak ví že je celý, ale nemusí až na konec. Pokud tam Esmeralda není, tak .....

Ještě existuje možnost (a tu jsem několikrát zažil) že mi vjede vlak a nemá koncovky, ohlásím výpravčímu. Ten mi řekne ať jdu zjistit číslo posledního vozu. To pak porovná s informacema o vlaku a pokud souhlasí, vlak je opět celý. Pak už to je jen o tom sehnat koncovky. Že to déle trvá? Bohužel. Základem signalisty a výpravčího jsou pravidla:Volná jízdní cesta, volný námezník, konce vlaku.