Busportál o tramvajích většinou zprávy nepřináší. Tentokrát udělal vyjímku a přinesl reportáž o skládání muzejní ex. plzeňské T3.

T1 -> http://www.metro.cz/slavna-zehlicka-dojezdila-pred-30-lety-vytlac ila-ji-legendarni-t3-psv-/co-se-deje.aspx?c=A130124_095630_co-se- deje_jbs

T1 byly krásné. T3 jsou obludy

Kterýsi tramvajošotouš před mnoha lety definoval, že T1 je tramvaj gotická, T2 renesanční, T3 barokní.

A T3R.PLF je neobarokní?
K2 je rokokní
T6 je klasicistní
KT8 je romantická (sice od slova romantika ne romantismus, ale přece)
RT6 je realistická, její provoz však surrealistický
14T je naturalistická, protože v naturalismu je autor pouze pozorovatel, který se zdržuje komentáře
15T je asi impresionistická

Přidám odkaz na zajímavou fotku z vedlejší diskuze.

Dobrá fotka, to jsou ty T6A2M z Berlína do Dněpropetrovsku.

Adam_z_prahy:

Ještě jedna reportáž o nedávném přesunu exponátu (č. 195 ex Plzeň) do Strašic: http://rokycansky.denik.cz/zpravy_region/strasicke-muzeum-posilil a-tramvaj-20130211.html

http://aukro.sk/show_item.php?item=3090596740

ten predajca chce na tom pekne zarobiť...

Alebo to ponúka niekto z tohto fóra?

dodatok:
Keby som tú knihu mal, tak ju naskenujem vo vysokej kvalite a rád poskytnem komukoľvek ako klenot a určite by som ju nepredával cez aukro s vopred určenou cenou...

Tu knihu neprodávám, ale cena někde mezi 50 a 100 EUR za takovou věc mi připadá naprosto normální... A zatím tam není ani těch 50.

dopravopat: Niekto by knihu oskenoval a dal zadarmo k dispozícii a pre zmenu vyberá od kamarátov, ktorých pozval, príspevok na guláš, iný to má naopak.

Kdybych měl svůj web, tak to klidně naskenuju a prsknu to tam, ale web nemám. Vcelku by mě zajímalo, kde k tomu ten prodávající přišel.

Hmm, je divny ze na vychod od kosic najdu po forech a webech hromady oskenovanych a do citelny podoby prevedenych publikaci, manualu a navodu k volnymu stazeni. Opacnym smerem je to temer nemozny a pokud je neco ke stazeni, tak je to tvrde placeny. A to pritom jde kolikrat o stary knizky, ale i o novy publikace...

Asi si na západě lidi víc váží toho co mají a nač si museli tvrdě vydělat.

S4991023:
Neviem presne na čo narážaš, ale súhlasím že je rozdiel niekoho vyslovene pozvať a spraviť niečo kde sa vopred vie že sa na to zložíme, že dávam k dispozícii priestory. Možno bola chyba niekde v komunikácii. Naposledy som robil husacie hody na jeseň, rozpočet cez 100 €, všetci sme išli rovnakým dielom a je záujem si to o rok zopakovať. Rovnako letné grilovačky, každý si donesie čo chce grilovať, prípadne si môže objednať a urobím veľký nákup. Nie som taký bohatý aby som stále pozýval a aj inde som prispieval keď som bol. Ale v Lagúne som na meniny pozýval a aj som platil, ľudia vyžrali.

Navyše podeliť sa o naskenované veci je trošku odlišná záležitosť, najmä ak sa jedná o historické materiály. Na nete som našiel že ľudia predávali dielenské príručky k 1203ke. Mám ju a rád poskytnem zadarmo keby niekto chcel. Aj iné, najmä staré a ťažké zohnateľné.

že_by: silne pochybuju ze stary manualy, prirucky, schemata, predpisy a podobny veci jsou nejakej extra poklad, na kterym by museli sedet jak na vejcich. Spis to ude o neochote se o neco delit.

Já vidím dost zásadní rozdíl mezi originalem a skenem.

Jistě, pokud jde o obsahovou stránku, sken nebo solidní kopie postačí, ale předmět sbírkové hodnoty je něco jiného. Pro prodávajícího ale podle mého názoru nemusí být nepřekonatelným problémem spolu s originálem zvlášť nabídnout i rozmnožené duplikáty za nákladovou nebo jakoukoliv jinou nízkou cenu. Zrovna takovým způsobem jsem před lety pořídil zvukové nahrávky tramvají v Torontu, originál byl LP.

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat , zda se dá někde sehnat výkres tramvaje typu T1,T2 nebo T3, případně T6.

opel123:
Myslíš typák?

Ano , přesně tak.

opel123:
V reklamných prospektoch ČKD nejaké sú, ak chceš originály. Vzhľadom k dosť divným proporciám (najmä T3) som si nakreslil vlastné. T1 ale nemám. Načo ich potrebuješ?

Chtěl bych udělat model.

opel123: Typové náčrty a fotografie jsou např. v knize Kolejová vozidla pražské městské hromadné dopravy, vydal DP Praha 2005. Snad by ještě měla být k sehnání.

opel123:
Ak máš Autocad tak ti môžem poslať čo som nakreslil, dá sa to tam zväčšovať a zmenšovať, premeriavať. Veľa vecí som fyzicky odmeral na vozoch, niektoré podľa výkresov (napr. dvere), iné odhadom (smerovky). Mail pod nickom používaš?

E499.2002: Pěkné video!

Honzamhdol: a zrovna projíždí Olomoucí

Nin: Jj

Zdravím.

Docela mi vrtá hlavou, proč se do Německa dodávaly (nebo proč se vůbec vyráběly) tramvaje typu KT4. Dřív jsem si myslel, že kvůli vyšší kapacitě oproti T4 a T6A2, ale podle wikipedie je kapacita všech tří typů prakticky stejná. Navíc KT4 je při stejné kapacitě delší, a kvůli kloubu předpokládám i náročnější na výrobu a údržbu.

Nebylo to kvůlu lepšímu průjezdu oblouky a úzkými uličkami?

B01: Zkuste místo Wikipedie zapojit hlavu. Stejně široká a delší tramvaj bude mít stejnou kapacitu proč?

Čo som kdesi na nemeckých stránkach čítal tak jedným z dôvodov prem KT4 bol vraj aj ten, že T4ky boli moc ľahké (to nie je na škodu), ale že trate mali vyššiu únosnosť a KT4 pri rovnakom počte náprav ako T4 lepšie využívali infraštruktúru. Osobne tomuto moc neverím, ale spomeniem to, lebo som sa to dočítal, možno je na tom niečo pravdy.

Je medzi prejazdovými profilmi T4, KT4 a T6A2 nejaký zásadnejší rozdiel, alebo je to viac-memnej porovnateľné?

Zatímco předek T4 je obsaditelný až skoro po předek, kabina KT4 je oddělená kolmou příčkou hned před prvními dveřmi. Obsaditelnost kloubu je také omezená.

Zatímco T4 má tu bídnou kabinu oddelenou hned za prvními dveřmi šikmou příčkou, která na druhé straně vozidla zasahuje až ZA první dveře. Tu bídnou kabinu třeba v Chemnitz rozšířili na úkor poloviny prvních dveří. T6A2 má navíc první a poslední dveře užší, aby mohly být v rovině bočnice.
Dopravopat: KT4 má lepší prejazdný profil, to plynie z princípu Kurzgelenkwagenu. KT4 bola vyvinutá pre malé nemecké mestá so stiesnenými pomermi, len sa tam prakticky ani nestihla dostať, lebo sa zapáčila Berlínu a ten ich začal masovo požierať.

Přátelé jaká je váha obsazeného vlečňáku B3, B4 a B6A2? Díky

Neměla spíš otázka znít: "Jaká je maximální dovolená hmotnost vlečňáků B3, B4 a B6A2?"

Nevíte někdo osud dvoutisícové tramvaje řady T? Tato tramvaj byla vyrobena v roce 1966 a byla to jedna z posledních T3/III pro Sovětský svaz. Víc o ní bohužel nevím. Za případnou odpověď předem moc děkuji.

Čau, má někdo přehled, zda-li někde po světě krom Brna a Sarajeva jezdí zrychlovačové K2?

Rem: jednu s vlnitými plechy mají v Jekatěrinburgu v Rusku jako pomník, ale věřím, že provozní zrychlovač už jinde na světě nejezdí

Bratislava ??

Provozní by se v blavě našel a né jeden. Jde mi oběžný provoz na běžné lince Takže zřejmě jen Brno a Sarajevo.

Dneska při pohledu do programu mě zaujal "screen" z dnešní Sanitky, viz příloha. Ví někdo něco bližšího, hlavne proč ta T1 vypadá levostranně? Zrcadlově otočený záběr? Větší verze je tu

Dostala se ke mně zajímavá informace, nebo spíše dotaz, zda pražská T1 č. 5001 nebyla v letech 1953-54 zapůjčena na zkušební provoz do Varšavy. Údajně se tehdy dostala i do nějakého jiného města. Dokáže to někdo spolehlivě vyvrátit? Nevzpomínám si, že bych někdy o podobné zápůjčce slyšel jakoukoliv zmínku.

Boris: O 5001 jsem to neslyšel, ale šly tam dva nové vozy v roce 1956. K tomu jsem slyšel vyprávět lidi z Tatry, že sice už tehdy běžela IV, série, ale speciálně pro tyto dva vozy schraňovali komponenty elektrických výzbrojí starších. O pár let později pak vyjely vozy Konstal...

Jo, četl jsem, že Varšana si objednala dvě T1, ovšem spolu s tím se k nám dostala i informace, že je poláci chtějí okopírovat. IV série už měla mít upravenou výzbroj (vychytané mouchy) a ty varšavské měly být jedny z prvních IV série.
Takže byly vyměněny výzbroje posledních 2 T1 III. série pro Prahu a do Polska šly vozy se starou výzbrojí. V Polsku potom jednu T1 rozmontovali a začali kopírovat.
Ovšem aparatura electryczna (zrychlovač) se ukázala v polských podmínkách těžko nevyrobitelná. Dle našich T1 vznikla nějaká série Konstalů, které na tom byly se spolehlivostí dost špatně, problémy byly převážně v elektrice. Nakonec strana dala befel a soudruzi z Polské lidové republiky se museli spojit i imperialisty ze západu a nakoupili výzbroje od Siemensu.

O provozu našich dvou T1 ve Varšavě je pojednáno ve sborníku "Soudobé otázky elektrické vozby", vydaného Čs. vědeckotechnickou společností r. 1959, viz např.: http://www.mdc.sk/katalog-predmet/31151/
Jsou tam poutavé i další dojmy našich odborníků z návštěvy v Polsku, zejména jaké tehdy (v 50. letech, krátce po válce) byly po technické stránce v tamních DP katastrofální poměry.

Já jsem někde četl, že do Varšavy šly ty T1 ještě v roce 1955. Prý to byla nějaká rychlovka upečená na Veletrhu v Brně v roce 1955. No ale to se ještě žádné T1 čtvrté série nedělaly. Nebo jo?
A polské T1 někdy měly nějakou výzbroj od Siemensu? Ten se ale technologií PCC nezabýval.

Konstaly 13N měly některé komponenty nakoupené od ACEC v Belgii. Informace na toto téma jsou dost chudé a plné rozporů, nicméně u později vyrobených vozů už bylo použito domácích polských komponentů, ovšem konstrukčně odpovídajících belgickému provedení. Odpovídalo tomu i odlišné zapojení vozů, které neměly obvyklé předbuzení motorů proudem přípravy. I přes vliv Belgie ovšem řada částí vycházela z původního čs. provedení, neboť okopírovat čs. konstrukci bylo s ohledem na tehdejší hospodářské poměry u nás i v Polsku jednodušší, než kopírovat a především vyrábět zařízení belgická, která v podstatě byla mírně pozměněnou verzí amerického provedení.
Nicméně zpátky ke spekulacím o 5001. Informace hovoří i o tom, že vůz údajně ve Varšavě nikdy nevyjel a jen postával ve vozovně, což s ohledem na trolejové vedení nesjízdné pro tyč zní logicky. Údajně o tom v Polsku vyšel i nějaký článek, ale zatím jsem jej neviděl a je otázkou, jestli je dobový, nebo zda vyšel podstatně později na základě něčích zamlžených vzpomínek.

Tak drobná aktualizace. Informace v tisku o přítomnosti vozu 5001 ve Varšavě se objevila přímo v době jeho údajného pobytu tamtéž. Takže pokud tomu tak skutečně bylo, jak je možné, že se o tom u nás veřejně neví?

Vyhrabal jsem ve své knihovně ten sborník "Soudobé otázky elektrické vozby". Píšou tam o Varšavě např.: "Namnoze jsou nynější tramvajové tratě položeny jinak než před válkou. To je vysvětlitelné z rychlého tempa výstavby Varšavy, neboť nové tratě vedly k nově postaveným čtvrtím, a to v prvních letech pouze živelně, bez většího plánu, jen aby se překonala svízelná situace a vyhovělo se okamžité potřebě. Z původních 1 290 000 obyvatel Varšavy zbylo po válce necelých 160 000 a rovněž pouze málo domů zůstalo nepoškozených. V poválečných letech nastal opět prudký vzestup a koncem roku 1955 měla Varšava již 1 100 000 obyvatel. Z toho vyplývá těžká dopravní situace ve Varšavě."
Dále zmiňují, že poválečné "normalizované tramvajové vozy typu N" (zřejmě polská modifikace německého nouzového válečného typu KSW, výrobek vagonky v Chorzówě) pro hustou varšavskou dopravu nevyhovují. "Proto MPK (Mjeskie Predsebiorstwo Komunikacyjne, tj. dopravní podnik) objednalo u nás čtyřnápravové vozy typu T I s elektrickou výzbrojí typu T R 32/IV. Tyto vozy jsou nyní ve Varšavě v provozu od dubna 1956 a velmi dobře se osvědčily. V poslední době se jeví z polské strany snaha dát do provozu ve Varšavě další vozy tohoto typu." Následuje odkaz na dvě "propagandistické" fotky - pořízené v zimním období, se sněhovou pokrývkou: T1 v sousedství polského vozu N a na pusté ulici (zástavba v důsledku válečných škod zřejmě zplanýrována) spolu s automobilem Warszawa(?). Číslo té tramvaje vzhledem k rastru na fotce nelze rozeznat, vůz je však vybaven pantografem.
O pár odstavců dále: "Vozovny jsou velmi chudě vybaveny, a proto zprvu dělalo udržování našich čtyřosých vozů TI značné potíže".
Z kapitoly "Městská doprava v Gdaňsku a Gdyni" bych ještě ocitoval: "Z dalších měst mají rozšířenou trolejbusovou dopravu města Gdaňsk a Gdynia. Tamější dopravní podnik vlastní celkem osm typů trolejbusů. Většina typů je však již v nepojízdném stavu.
Kromě trolejbusů Tolero Milano, Bussing a Vetra jsou ostatní trolejbusy již podstatně upraveny proti originálnímu provedení, a to tak, že jsou náročnější a komplikovanější elementy ze zařízení jednoduše vypuštěny. To má samozřejmě vliv na plynulost jízdy. Na otázku, proč to dělají, bylo řečeno, že hlavní věc je, aby se vůbec jezdilo a že není možno se zavývat technickými problémy jemnějších částí a sháněním náhradních dílů, kterých je v údržbových dílnách nedostatek."

Cogwheel:
evidenční čísla varšavských T1..
http://transphoto.ru/list.php?mid=354&cid=71

(Příspěvek byl editován uživatelem nin.)

Soudě podle uspořádání skříní pod vozem u vozů 501 a 502 na fotkách, byla to skutečně ještě série III. Pokud by dostali sérii IV, asi by se v Polsku pustili cestou stykačů SA781, které jsou výrobně jednodušší, ale k tomu nedošlo a pod belgickým vlivem používali stykače odpovídající konstrukci ACEC, tedy Westinghouse.

Strojírenský veletrh v Brně v září 1989 aneb co by bylo, nebýt listopadu téhož roku.

Velice zajímavé. Nevěděl jsem, že RT6 plánovali už před revolucí. Nebyl by ten první snímek ve větším rozlišení? Díky

Na RT6 se začalo dělat už v roce 1988, politické priority byly trochu jinde.
Více zde.

Také bych prosil první fotku ve větším rozlišení.

Také bych poprosil o fotku ve větším rozlišení.