Riga:


Zavřená tramvajová vozovna č.4 slouží pro dlouhodobé odstavování. Zde začíná jednokolejný úsek linky č. 10, vozovna je objížděna jednosměrně (a je možné se okolo ní otočit na blokové smyčce).

Tallinn:

Zastávka Kosmos, výstup z tramvaje přes dva jízdní pruhy.

Skoro všechny tramvaje mají zobrazovače, potkat cedule je docela vzácnost.

Konečná Kopli, k moři je to co by sněhovou koulí dohodil. (ale vyfotit tramvaj s mořem se mi nepodařilo)

Na trati do Kopli se nachází křížení tramvaje a vlečky zabezpečené blikači a závorami.

KT6T, vzniklé z KT4SU.

Gotha určená ná zvláštní jízdy.

Skoro všechny tramvaje mají zobrazovače, potkat cedule je docela vzácnost. Myslím, že to nejsou cedule, ale rolovací transparenty.

pan Strausberg je spíše debil prostý A ty zřejmě naprostý idiot. Takhle sestavit větu nikdo jiný nemůže.

První Flexity ve Strausbergu: odkaz

Mikulda: Nádherné... Btw., jak bys hodnotil životní úroveň běžných lidí v Rize a Tallinu? Makroekonomických studií mám načteno mraky, spíš mě zajímá "pohled zdola".

K těm Flexity ve Strausbergu, mají něco společného s Berlínskými, nebo je to jen náhoda (stejný model a nátěr?)

Adameichler: Společná objednávka s BVG pro dosažení nižší ceny... Takže náhoda to není.

Ale natřít je aspoň mohli jinak, třeba červeno-bílo-modře, jako ostatní strausbergské tramvaje. Tím by snad ta cena tak moc nenarostla. Mně osobně se vůbec nelíbí, že jezdí ve Strausbergu stejně barevné jako v Berlíně. Pro Strausberg se ta žlutá nehodí.

Portugalsko Sintra, toto mi dnes doslo mailem. Video: http://www.tsf.pt/multimedia/video/Default.aspx?content_id=188094 0

Skoro jako na TrEŽ.

Ad W.: Dovolím si přidat svou odpověď, než odpoví kolega Mikulda. V Tallinnu jsem nebyl, zato v Rize jsem byl před 2 lety. Ten týden v Lotyšsku jsem se asi každou hodinu ptal, kde že je ten pověstný "pobaltský hospodářský tygr". Došel jsem k závěru, že asi vycpaný někde v muzeu. Makroekonomické tabulky jsou blábol zcela odřízlý od reality, to vypočítali bankéři a vrcholní ekonomové, kteří se zmazali v nějakém velice honosném hotelu, z něhož nevystrčili rypáčky. Pár zastávek tramvají od centra Rigy a člověku padá čelist. Zaduní nikoli o asfalt, ale například o říční valouny, jimiž jsou mnohde ulice dlážděny. Na každém kroku je vidět, že Lotyšsko bylo léta periferií Sovětského svazu... paneláky, co vypadají, že se při silněším větru sesunou, dřevěné ruské chaloupky v náklonu 20 °od svislice, v nichž se bydlí... strašlivé rozdíly a kontrasty. Strašně moc chudáků, ale nafér chudáků, v centru Rigy žebrák každých 30 metrů. Mezi tím pár ultra drahých kár a lidí, kteří zjevně nevědí co s penězi. V tramvaji babky prodávající balení papírových kapesníků, aby si přivydělaly, ve vlaku do Jurmaly nějaký pán prodával zvětšovací lupy. Cenově je tam poměrně dráže než u nás, sice každá blbinka stojí necelý lat, ale jeden lat je kolem 40 korun (nebo byl, když jsem tam byl). Velice drahé jsou služby. Ceny měsíčních jízdenek MHD, pro Vaše zděšení (beru aktuální ceny ze stránek Rigas satiksme), mají je odstupňované podle počtu linek, přeplacené trakce (tram / trol / bus), pracovní dny nebo všechny dny vč. víkendů).
Takže měsíční občanská pro tramvaje, trolejbusy i autobusy na prac. dny stojí 34,40 latů (cca 1230 Kč), měsíční občanská pro tramvaje, trolejbusy i autobusy pro prac. dny i víkendy celkem 45,90 latů (cca 1609 Kč). Pokud budu generalizovat, lze Lotyšsko popsat jako zemi s mnohdy skandinávskými cenami, ale většinou se sovětskými platy. Obrovské množství obchodů zeje prázdnotou, a co vím od lotyšských kolegů, tisíce lidí ročně (zejména mladých) opouští zemi. Země je to půvabná, až melancholicky klidná, Riga je přese vše velice pěkné město, ale ta sociální situace je tam votřesná. Mohu Vám říct, že jsem měl docela šoky a upřímně, takovou bídu jako tam jsem viděl snad jen v zapadlých koutech Bosny, kde měli navíc nedávno válku.

www.drehscheibe-foren.de:

Im Dezember 1988 wurde dann der erste Straßenbahnwagen von Köln nach Konya überführt. Nach langer Land- und Seereise überquert der Wagen 101 (ex Köln/KVB 3756) am 24.12.1988 den Geçidi-Paß auf dem Weg vom Hafen Mersin über Silifke und Karaman nach Konya. Ein schönes Weihnachtsgeschenk!

Dresdener:
Díky za zaujímavé info. Vždy keď čítam o nejakom "tigrovi" tak sa pousmejem že aj o slovensku písalo ako o tigrovi, pričom to bol blábol už vtedy... Keď tak premýšlam, vysadiť nejakého "wesťáka" v Dúbravke pri Kríži a posadiť ho na nejakú smradľavú počarbanú T3 aby sa rýchlosťou 20 km/h viezol tých pár rozbitých zastávok a kukal na paneláky, asi by mal rovnaký dojem. Aspoň že veľa panelákov je už zateplených a mamjú pestré fasády... Ešte keby neboli zdevastované zastávkové prístrešky bez skiel a osvetlenia, o trati nehovoriac.

Dresdener: Bože to jsou kecy. Asi jsi požil příliš mnoho dobrého Lotyšského alkoholu. Byl jsem v nedávných letech v Bosně i v Lotyšsku a srovnatelné to teda fakt není. Zato Ty jsi evidentně nikde neviděl pořádně šrotační paneláky, když jsi v šoku z těch Lotyšských. Doporučuju zkusit třeba Bulharsko

K těm prázdným obchodům - ano, vybydlená sídlištní samoobsluha a v ní mix stánků s oblečením a jídlem je tam celkem zvláštní. Ale najedli jsme se vždycky mimo Rigu celkem dobře Jen stačí přijmout realitu.

Absolut: To, že měsíční lítačka na rižskou MHD stojí 1680,- Kč (podle aktuálního kurzu), je holý fakt. Stejně tak je fakt, že průměrná mzda v Lotyšsku je 12 506,- Kč.

Absolut: tak zaprvé, husy jsme spolu nepásli, takže to tykání si vyprošuju, zadruhé se naučte pořádně česky, než začnete na někoho machrovat. Ty Vaše arogantní kecy taky nejsou zrovna nic extra. Co se týká prázdných obchodů, mínil jsem skutečnost, že 50 až 70 % obchodů tam zkrachovalo, mají výlohy zaslepené novinami a vypadá to dost tristně. A co se mé zmínky o sociální situaci týká, vím o tom trošku víc, než Vy, už proto, že mám lotyšské kolegy a známé.

dopravopat: omlouvám se, pokud jsem se vyjádřil nepřesně, pane kolego - rižská MHD je naopak na velice dobré úrovni. Vypulírované a nezrezavělé trolejbusy Škoda 14Tr nebo tramvaje T3 mě ohromily v pozitivním smyslu slova, stejně jako mohutná modernizace vozového parku a snaha o co nejslušnější kvalitu tramvajových tratí. Mnoho českých a slovenských měst by se tam mohlo poučit, jak pečovat o dopravní prostředky. Zato to ostatní bylo trošku zvláštní, tedy v silném kontrastu s tím, co většině lidí hustí do hlavy sdělovací prostředky. Ta nešťastná země jde od jednoho úpadku a maléru ke druhému. Každopádně doporučuju k návštěvě, bezpečnost je OK. Lotyši jsou srdeční a vůbec ne "studení" lidé, mimo jiné je jejich kultovní knihou Haškův Švejk, a s ruštinou je to u starší generace v pohodě (mladší spíkuje ingliš). Jen v ruštině je záhodno hned uvést, že "my turisti iz Češskoj / Slovackoj respubliki" (vztah k Rusům je tam dost komplikovaný) a vše bylo na cajk.

Dresdener: Dovolil jsem se ohradit se proti té hromadě špíny, co jste výše na Lotyšsko naházel. Čímž nijak nerozporuji jejich průměrný plat, cenu jízdného v MHD nebo dřevěné chaloupky. Mimochodem průměrný plat v celém Lotyšsku se taky liší od průměrného platu cestujícího v Rize. Co se týče prázdných obchodů, tak jste se nepřesně vyjádřil, z čehož vyplynula odpověď.

P.S.: Tykání je na internetových diskusích celkem normální věc, doporučuju smířit se s realitou, bude se Vám žít na světě líp. Příště Vám budu zase tykat, protože prostě jména exotů vyžadujících vykání zapomínám

Absolut: Strávil jsem v Lotyšsku loni také týden a to co Dresdener popsal není kydání špíny, ale popis reality.
Bydlení jsem měl v Rize a na druhou stranu od hl. nádraží a večer jsem se tam docela bál (ne snad lidí, ale celkové prostředí bylo silně depresivní a připomínalo konec války). Přitom o kus dál slušný hotel ***, za ceny vyšší než v D.
Města obecně celkem dost vybydlená, hodně lidí odchází.
Jen stačí přijmout realitu.
Jo, realita je taková, že slušný lidi si vykají i zde, pokud se osobně neznají.

Ad Dresdener a Lotyšsko:
Pobaltí jsem zatím navštívil 3x, z toho poprvé ihned po zrušení vízové povinnosti poté, co se před 20 lety zbalili koloniální nadvlády. Potvrzuju Dresdenerova slova - země to je chudá, rusákama vybydlená ale krásná.
S ruskými kolonialisty jsem se nestýkal. Komunikační jazyk velmi částečně němčina a zcela převážně ruština. Vždy jsem se ale za ruštinu v první větě omluvil a hlásil se k Československu - a ledy otály.
Úplně prázdné řeznictví se smutnou tetičkou za pultem jsem poprvé viděl v sousední litevské metropoli Vilniusu.
V ruštině jsme zvládali i celkem podrobné řeči o politice (sám jsem se tím tehdy překvapil, jak nenáviděným jazykem vládnu - tehdy). Na můj dotaz, co říkají ruští veteráni "vlastenecké" války na tehdy aktuální německou humanitární pomoc Lotyšsku, jsem dostal prozaickou odpověď: što by skazáli - spasíííbo..... Vzpoměl jsem si tehdy na známý vtip z Hlučínska, jak stará babička dětem ve škole vyprávěla o odboji ve 2. WK:
- Partyzánům jsme do lesa nosili horký čaj, polívku a chleba se špekem.
- A co říkali partyzáni, babičko?
- Danke schön, Mutter!
Dějiny jsou složité, ale nemá smysl kvůli reálnému popisu současnosti vyskakovat jak z krabičky, Absolute (3786).

Pár nových fotek ze Sarajeva, kde jsem byl před 3 týdny. Konečně jsem zjistil ev. č. tramvaje K2YU zničené 2. května 1992 na Skenderiji (smutně proslulá fotka vyhořelé a posléze rezavějící tramvaje) - bylo to č. 270. Na spodku druhého článku vzniklo v roce 1990 sousoší Kentauromachia, dlouhodobě je to k vidění na slepé odstavné koleji na konečné Ilidža. Co se týká sarajevského veterána PCC č. 71, sloužil za svých "mladých" let jako vozidlo zácviku řidičů a posléze až do roku 1997 jako sklad v areálu vozovny, poté byl důkladně zrekonstruován a zprovozněn. Ptal jsem se hlav pomazaných na nešťastnou T3YU č. 128: v chladu a suchu je uschována kompletní elektrická výzbroj pro tramvaj T3 a stále se počítá s její rekonstrukcí do stavu historického vozidla, ačkoli sami GRASovci uznávají, že by snad byla jednodušší koupě second hand vozové skříně nějaké zahraniční T3. Totéž stále jsou uchovávány díly pro rekonstrukci vozu 283 do původního stavu jako veterán. Co se přenosu pantografů po roce 1997 na přední článek vozů K2 týká, důvody mám přesně od otců tohoto řešení: Šlo jednak o to, že hlavní silnoproudé komponenty jsou vepředu a dříve bylo nutné mít extra navíc silnoproudý kabel od sběrače vzadu skrz celou tramvaj. Spoj pod kloubem byl řešen pomocí šroubů, matic a izolačních prvků, což bylo velmi háklivé na nečistoty, uvolnění matic a tvorbu zkratů. Rovněž prý po roce 1995 došlo k několika těžkým úrazům, kdy se "šverceři" jedoucí vzadu zvenku a držící se za stahovák (byly to originály Škoda) neudrželi a sletěli z tramvaje v plné rychlosti. Takže důvody jsou ve zkratce zjednodušení elektroinstalace a bezpečnost nezvedené mládeže. Tramvaje KT8D5 jsou od listopadu běžně v provozu na lince č. 3 na Ilidžu, projížděl jsem tamní údajně problematickou smyčku ve voze 303 bez jakýchkoli děsivých či podivných jevů a zvuků. Jinak vůz KT8D5 č. 301 (ex Košice č. 510) už je tak vykuchán, že by měl jít brzo do šrotu a věčných lovišť.

Jo, realita je taková, že slušný lidi si vykají i zde, pokud se osobně neznají. Nekecej. Lidi, kteří mají něco společného, si většinou tykají. Tykají si dopravní fandové, tykají si řemeslníci mezi sebou, tykají si motorkáři, tramvajáci, v posilovně si tykáme bez rozdílu věku atd. I tady si většina lidí tyká. Výjimkou je několik exotů.

Komouši si mezi sebou také ZÁSADNĚ tykali...

Oprava překlepu: Sousoší kentaurů na zbytku tramvaje K2YU č. 270 vzniklo v roce 1994, ne 1990! Omlouvám se.

že_by: Co tím chceš říct? Motorkáři si mezi sebou také ZÁSADNĚ tykají. Jsou snad všichni motorkáři komouši?
Co jsi tím myslel? Zajímá mě tvoje logika.

Normální lidi to neřeší, tykání je normální, ale je lepší napsat někomu, koho považuji za aby mi vykal.

Když jsme u toho Sarajeva. My máme s kolegou z kachny přesně opačné zkušenosti. Při průjezdu smyčkou Ilidža to bylo slyšitelně na knap a moc se to vozům nelíbilo.

Ostravak:kdy přesně jste tam byli? Ty fotky vypadají velmi čerstvě
Jinak právě jsem se bavil s místním známým, a je to prý velmi individuální... někdy se KT8D5 povede projet obratiště zcela hladce, jindy naopak se děje to, co Vy popisujete. Každopádně "kachny" jezdí na trojce jen v pracovní dny cca od 7 do 16 hodin, poté zatahují a jsou nahrazeny soupravami K2. Jinak moje bádání v bosenském zemském archivu má trošku výsledky, ačkoli přístup zaměstnanců měl diplomaticky řečeno značné rezervy. Zde přidávám schémátko "městského nádraží" koňské tramvaje, které fungovalo v centru města na Trgu oslobođenja až někdy do konce 19. století. Originální plán bohužel nešel oxeroxovat z vícero důvodů, mj. protože byl zčásti ohnilý, takže jsem udělal své neumělé schémátko podle originálu. Jednokolejná trať pokračovala až ke katedrále, byla ukončena jednoduše dřevěným blokem v úrovni východního rohu katedrály, pár metrů přede dveřmi dnešní lékárny na rohu. V roce 1909 pak bosensko-hercegovské železnice, které byly správcem tramvajového provozu, předložily projekt tramvajové vozovny pro 25 vozů na místě, kde pak vyrostla vozovna v roce 1936 (dnes parkoviště za Al Shiddi centrem a naproti parlamentnímu věžáku u řeky Miljacky). Zemaljska vlada to ovšem odmítla kvůli finanční náročnosti a nakonec byly pouze zvětšeny odstavné haly u starého nádraží na Dolac Maltě.


(Příspěvek byl editován uživatelem dresdener.)

Lidi, kteří mají něco společného, si většinou tykají
Jo a co já mám společného s "Absolut" nebo "Dresdener"? Nikdy jsem je neviděl a společný zájem o tramvaje mě neopravňuje k tomu, abych zde někomu tykal, zvlášť když netuším jestli je o 20 let mladší nebo starší.

Dresdener: To s těmi kachnami není pravda. Dvakrát jsme s kachnou odjížděli z Ilidže v cca 21.00. Byli jsme tam minulý týden.

Ostravak: díky za info, já byl právě před 2 týdny pokaždé svědkem toho, že po 17,00 už byly všechny kachny ve vozovně, kterýžto způsob vypravování mi potvrdil i dotyčný vedoucí pracovník (mimochodem má kancelář v prvním patře haly údržby a když o patro níž projíždí tramvaj, je nutné přestat mluvit a připravit se na značné vibrace). Takže se zase něco změnilo, Balkán je velmi kreativní Mimochodem, pokud tam pojedete znovu, mohu dát tip na ubytko za 15 € na noc v plně vybavené garsonce v centru, plus kam na pívo atd. - kdyžtak soukromou zprávou nebo mejlem jsem tam už v podstatě domestikovanej.

No jak to tady čtu, tak zjevně nejsem slušný člověk, což je mi celkem fuk. Případně jsem v něčích očích motorkář nebo komouš, což je mi už o něco méně fuk, ale vlastně mě to taky netrápí.

K věci: Při pobytu v Lotyšsku jsem měl asi strašné štěstí, že se mi v té divočině nic nestalo a že na trhu byl naprostý dostatek potravin a neměl jsem potřebu hledat prázdné obchody. Večer jsme taky s manželkou po centru Rigy chodili celkem bez problému. Ale na podporu Dresdenerových slov bych měl podotknout, že jsem byl v Rize okraden sehranou scénkou zoufalého mladého muže asi o 20 latů. A chudobu jsem také viděl, ale to jsem už psal výše a nemá smysl se v tom hrabat.

Tykání x vykání: Kolegyně, která je o 30 let starší mi to vysvětlila jednoduše. Budeme si tykat. Lépe se mi říká při průseru ty vole, než vy vole
To je to kouzlo internetu. Pokud se lidi vyjadřují k jednomu tématu k věci, tak není prakticky poznat jestli je nám 20 nebo 50...

(Příspěvek byl editován uživatelem 9001.)

Absolut: Já tě za slušného člověka považuju, ale je pravda, že od motorkáře to může může vyznít jinak...
A klidně mi tykej, stejně jako já budu i dál tykat tobě i dalším zdejším netykavkům.

Díky za podporu, moji neslušní kumpáni

Při průjezdu smyčkou Ilidža to bylo slyšitelně na knap a moc se to vozům nelíbilo - co bylo, prosím, na knap? Běžte se už s tímto všichni projít .... Dotaz zdejším "odborníkům", proč mají oblouky ve stísněných podmínkách v Brně cca o 5m menší poloměr než v Ostravě? Projede tramvaj stejného typu z Ostravy stejný poloměr jak ta stejná tramvaj v Brně?

Protože v Ostravě je stísněných podmínek jako šafránu. Z hlediska CZ normy jsou stísněné podmínky poloměr menší než R=25 metrů s tím, že pro provoz s cestujícími lze navrhnout minimální poloměr R=20 metrů, a to právě v podmínkách, kde to jinak nejde. Ve vozovnách a dílnách se běžně vyskytovaly i menší poloměry, třeba taková T3 neměla problém s R=18 metrů, který údajně léta byl ve vjezdu do vozovny v Olomouci. Na smyčce Ilidža je pokud vím poloměr ještě o něco menší, než uvedených 18 metrů, přesnou hodnotu neznám a šuškandy se vzájemně liší (místní mi dokonce tvrdili, že je to R=16,8 metru, ale to se mi nezdá). Každopádně je to už na konstrukčním minimu souprav a článkových vozů ČKD. Ještě bych podotknul, že na smyčce Ilidža neplatí žádné ČSN a průjezd vozů KT8 se řešil metodou pokus - omyl.

Absolut - pane kolego, otázky byly pro "odborníky", ke kterým nepatříte, přesto otázka za 1) zodpovězena nedostatečně, což bych od vás nečekal, otázka za 2) nezodpovězena. Je mě jedno jaké koleje, či poloměr je ve smyčce, mě jen zaráží, jak uvažují zdejší odborníci, vůz K2 nebo SATRA keine Problem, KT8 "na knop", ale co je na knop už nikdo neumí vysvětlit

Když se tu v poslední době opakovaně objevily fotky daugavpilských RVZ-6 (Adam z Prahy 15. ledna, Mikulda 27. února) a Adam dokonce napsal něco jako nekrolog na tyto tramvaje, tak jsem se rozhodl taky vyhrabat nějaké fotky těchto pozoruhodných vozů, které mě vždycky fascinovaly svým archaickým vzhledem. Měl jsem to štěstí potkat RVZ-6 ještě v šesti městech, většina fotek pochází z let 1998-99. Prosím omluvte sníženou kvalitu některých snímků, ofotil jsem je primitivním způsobem přímo z diáků poté, co se skenerem v práci byl výsledek ještě horší.


RVZ-6, část I. - Minsk (BY), 1998

Zatím co dnes v Minsku dominují moderní AKSM-60102, tehdy tu ještě kralovaly RVZ-6, kromě nichž měl dopravní podnik jen menší počet T6B5 ("T3M") a jediný KTM-8. RVZ-6 byly ve vzorném stavu, skoro všechny nosily poměrně čerstvý lak.

A v Mnichově jezdí Rathgebery, MAN-y, Štádlery a budou i Avenia na patnácti metrech i se substrátem.
Jsem se Zýmenců zrovna ptal na Innotransu, protože tam měli u Den Haagského Avenia 25 m, jaká bude u mnichovských úprava pro těch 15. Odpověď byla, že jim tam těch 15 m napíšou, tramvaj to bez problémů dává.

RVZ-6, část II. - Vitebsk (BY), 1998

Ve Vitebsku tvořily RVZ-6 necelou polovinu vozového parku, ještě větší zastoupení měly KTM-5 a existovalo i několik KTM-8M. Ve srovnání s Minskem byl stav vozů o poznání horší. Pozoruhodná byla recyklace velkého počtu zrušených RVZ-6, ale taky KTM-5 na plechové garáže...

Jmb: Pane kolego, co vás opravňuje napsat, že pan kolega Absolut není odborníkem?

RVZ-6, část III. - Smolensk (RU), 1999

Když jsem v roce 1999 navštívil Smolensk, byly už všechny RVZ-6 odstaveny. V pravidelném provozu dominovaly KTM-5, dále měli několik KTM-8, čtyři KTM-8M a dva funglnové LM-93.

Od svého průvodce ve vozovně jsem se dozvěděl o hlavních přednostech i nedostatcích těch různých tramvají:
KTM-5 - velmí solidní rám, ale kastle extrémně náchylná ke korozi
RVZ-6 - kastle z hliníku vydrží večně, zato rám má nedostatečnou pevnost
LM-93 - zatím žádný komentář
T3SU - kdybysme jen měli něco takového...

Jmb: Poslední dny mě K-report neskutečně baví Pokud chcete blbé polopatické odpovědi na své dotazy tak zde je máte:
1) Bo v Ostravě je více místa.
2) Ano.
Doporučuji ke studiu dokumentaci vozů K2 a KT8. Možná odhalíte proč je podstatné znát poloměr oblouku.

Klv: Boží. Geniální. Nemám slov.

Klv:
Luxusné fotky! Díky aj za info.

Děkuji za pochvalu! Tak jdeme dál...


RVZ-6, část IV. - Jerevan (AM), 1998

V Jerevanu jsem poprvé pobýval na jaře 1998 a tam jsem se taky vůbec poprvé setkal s RVZ-6, které tu měly ve vozovým parku lehkou převahu nad KTM-5. Zajímavé bylo, že RVZ-6 měly (až na ty nejstarší) jen lichá čísla, zatím co KTM-5 pouze čísla sudá, a k tomu každý typ měl i svou vlastní vozovnu - RVZ-6 byly deponovány za hlavním nádražím, KTM-5 v druhé vozovně na severozápadě města (neptejte se mi prosím na jména...). Jen malá část RVZ-6 tehdy jezdila v původním nátěru a tyto vozy byly vesměs v katastrofálním stavu. O poznání lépe vypadaly vozy z CVR a tady je namístě vyslovit zvláštní pochvalu firmě Samsung, jejíž slušivý modro-šedý reklamní nátěr nosila asi polovina všech provozních RVZ-6. Další informace najdete přímo u příslušných fotek.

Klv 1053: Když jsem nedávno studoval nějaké origo sovětské webové zdroje, dočetl jsem se, že ty problémy s nedostatečnou pevností rámu měly jen novější série RVZ-6M a RVZ-6M2, které ale zase měly podvozky, které moc nevydržely.

Jmb: Pane Jmb, můžete mi vysvětlit, co proboha má znamenat ten váš výlev? Na knap znamená to, že lze při přerušení tahu vozidla zjevně vysledovat rychlé snižování rychlosti v důsledku jakéhosi tření "něčeho o cosi". Dalo by se to přirovnat k pocitům při vjetí vozidla s neotočnými podvozky do oblouku. Myslím si, že se tady bavíme na přítelské úrovni, takže vaše výlevy vážně nikoho nezajímají.

Ten Jerevan ovšem naprosto nemá chybu!

Absolut(3792): Však ten poloměr oblouku před vozovnou v Olomouci by měl být pořád oněch 18 metrů, a vesele po něm, leč jen manipulačně, samozřejmě, projíždí všechny typy vozů- takže T3, Varia, Astry, Tria. Mimochodem teď v březnu by se asi dokonce i oba 2 ty oblouky před vozovnou měly měnit,ale poloměry by měly zůstat, bo stísněné podmínky.

S4991023 - Pane kolego, nasaďte si brýle a přečtěte si, co jsem napsal.
PS pro méně chápavé: napsal jsem, že kolega Absolut nepatří mezi tzv "odborníky"

Absolut (3795) - Pane kolego, nechtěl jsem polopatické odpovědi, zvláště ne od člověka, který kolejařině přičuchl. Mé otázky mají smysl, v Ostravě se používá jiný profil kola a jiný typ žlábkové kolejnice než v ostatních městech ČR, což má vliv na hodnotu používaných poloměrů i na chování kolo x kolejnice v oblouku. Na druhou otázku je odpověď ano, ale musí být splněny určité předpoklady

Olomouc: oblouk s poloměrem 18 m by měl být tento:

zdroj: maps.google.com

Ostravák - nevím po kolikáté je zde na přetřes problém smyčka Ilidža a vůz KT, naposledy, nemýlím-li se, bylo řečeno, že v Brně bez problému projížděly vozy KT provozně poloměr 15 m, dokonce zde, myslím, bývalý pracovník ÚD napsal, že min manipulační poloměr pro vozy T a KT je 12,5 m. A je to zase na stole a zase "knapy"

Jmb: Jasně... A vy jste v té kachně na Ilidže seděl, že tady vynášíte soudy? Pokud se dívám do prospektu k tramvaji KT8, tak se tam píše, že minimální poloměr oblouku pro toto vozidlo činí 18 m, to by pak odpovídalo mé tezi. A upozorňuju, že tady neříkám, že není možné projet oblouk o menším poloměru. Celou dobu tady publikuju jen své soukromé pocity.

Je to na káčku neverending story, ale: Nikdy jsem je neviděl a společný zájem o tramvaje mě neopravňuje k tomu, abych zde někomu tykal, zvlášť když netuším jestli je o 20 let mladší nebo starší.
Podle mne společný zájem opravňuje, stejně jako si (po netu, po telefonu, po vysílačce, nikoliv z očí do očí) tykají jiné zájmové skupiny, profesně spříznění lidé nebo třeba sportovci. Není na tom nic divného a ofuky některých zdejších VYkačů mne dost iritují. Když už je to tykání se*e, tak ať si to dají do podpisu aby ostatní věděli jak na tom jsou. Proti dotyčným jinak nic nemám a jejich zajímavé příspěvky třeba i rád sleduju, ale to hle nechápu. Mně prosím tykejte, ať mne znáte nebo ne, ať jste mladší nebo starší než já.
PS: jsem ročník 1972.

Klv: ty "archivní" fotky jsou naprosto super. Jen bych slovo "lak" nahradil ve vybraných post-sovětských městech slovem "nátěr". Ta vrstva barvy, kterou jsou schopni vytvořit na libovolně hnusném povrchu - to není lak v evropském smyslu slova .

Přidám pár fotek - už tady byly, ale nedávno jsem je o něco lépe přeskenovával:
- jednu severní Koreu z roku 1996 (fotil to tam tehdy můj otec)

- třikrát Wroclaw 1998

Ostravák - neseděl a neznám podrobnosti, díky kterým bych si udělal jasný názor, z slov na knap si těžko mohu udělat názor. Ona ta KT má jiná kola než SATRA nebo K2, že jen u KT je to "na knap"? Jiný problém totiž z pohledu od PC nevidím a nehodlám kvůli "na knap" cestovat tak daleko

Ad Klv výše: Ten Jerevan mě zaujal. Zhruba o 10 let později, kdy jsem se tam vyskytoval, tam totiž už prakticky nic nepřipomínalo, že tam tramvaje někdy jezdily.

353: fotka stejného typu tramvaje je na www.pyongyang-metro.com. Máte někdo informace jestli se jedná o jediný exemplář nebo bylo vyrobeno více kusů? Vypadá to na motorový vůz a vlečný vůz. Foto bylo pořízeno na nějaké výstavě?