hank: Dovoluji si oponovat tomu s tou kyselinou šťavelovou. Oxalát vápenatý je ve vodě málo rozpustný. Na uhličitan vápenatý platí kyselina solná HCl. Ta se také, pokud vím, na vymývání kotlů používá. Vzniká rozpustný chlorid vápenatý CaCl2. Že to kotlům nesvědčí, je pravda. Kyselina šťavelová má k železnici jiný vztah. Používala (nebo možná ještě používá) jako odmašťovadlo při mytí vagonů. Jestli i mašin, nevím. Kdysi jsem si udělal pár brigád na ONJ Praha a tam nám do kýblů sypali kyselinu šťavelovou. Upozorňovali, že šmouhy, co zůstanou na vagónu, je vysrážený šťavelan. Rád si ovšem nechám své znalosti opravit nebo doplnit.

hank - díky za info.

Ladisla_kubera 395: Já se omlouvám, je to pravda. Já jsem pomotal rozpustnost chloridu a oxalátu a příčinu jedovatosti oxalátu, ale ona prý souvisí spíš s účinkem krystalů na tkáně než s jeho rozpustností. Ta rozpustnost je nula-nula-prd, míň než setina gramu na litr vody. Zkrátka nemám na Silvestra ždímat ze závitů zapomenutou chemii...

Ale kyselinu solnou do kotle? A co na to trubky a plechy?

V Kutné Hoře hl.n. jsou přes říčku Vrchlici dva původní ocelové mosty uložené na opěrách z kamene. A proti proudu jsou ještě betonové opěry dalšího mostu. Byl tam někdy instalován třetí most ? Kdy to bylo ? A jak vypadalo uspořádání zhlaví. Znám polohopis z roku 1908 a současný stav. Ten je ale pouze s dvěma mosty. Díky.

Hank: Moc se jim to nelíbí.

Hank: Tedy aby nevypadalo, že dělám experta na kotle. Když jsem kdysi dělal v laborce v depu Vršovice, pamatuju si matně, že se parní generátory dieslových lokomotiv kyselinou solnou vymývaly. A stejně matnou vzpomínku mám na to, že se do roztoku kyseliny snad přidávaly inhibitory rozpouštění železa v kyselině. Je-li zde někdo znalý, rád si vyslechnu-přečtu, jak se to opravdu dělá. Kotelní kámen rozpouští i třeba kyseliny octová a citronová, ale to je řešení tak pro kávovary a varné konvice - pro tenké vrstvy vodního kamene.

Podle "Směrnice pro úpravu napájecích vod lokomotiv" (V11) se používala alkalická metoda:
Parní kotel se čistí aklalickým způsobem s použitím normálního fosforečnanu sodného (technického) a hydroxidu sodného (technického) šupinkového nebo granulovaného.
Dle návodu určitém poměru se obě látky přidávají během napouštění kotle, pak se zatopí a nechá dva dny vařit. Kotelní kámen tento způsob jen zčásti rozpouští, ale velmi silně narušuje, následuje proto vymývání, případně mechanické odstranění.

Šmajchl: Děkuji za informaci. Docela by mě zajímaly rovnice toho maglajzu. V gůglu jsem při hledání moc úspěšný nebyl. Předpokládám, že budou při narušování kamene ve hře také mírně rozdílné vlastnosti vápenatých a hořečnatých sloučenin

Mahel: Vozební a strojové stanice skutečně existovali paralelně. Viz. například VS Pardubice-DST Polička a zároveň SS Polička.

Dávno před tím, než byla RoLa, taky už historie :

U58: v těch dobách jezdil i ledoborec!!! Viděl jsem ho v akci okolo Týnce n/L, ale je to tak -30 let.
A když ledoborec nestačil, tak nastoupila automobilní přeprava - rovněž tenkrát viděno z vlaku za Chvaleticema.

honzaklonfar: To byla ta slavná zima 1978/79, kdy na Silvestra 1978 spadla teplota z +15°C na -15°C, na to nasněžilo i v nížinách několik desítek cm sněhu, Labe beznadějně zamrzlo a než po 6 týdnech mrazy povolily a z NDR přijel ledoborec, tak se úplně zhroutilo zásobování elektrárny Chvaletice uhlím. Ona totiž tehdy neměla vlečku přizpůsobenou k vykládce uhlí a aktuální zásobu paliva měla asi tak na týden. Tak se to řešilo tak, že se naváželo uhlí dráhou na vlečku elektrárny Opatovice a odtamtud konvoji sklápěček ČSAD a zemědělských podniků do Chvaletic. V provozu tenkrát elektrizační soustavu i centrální zdroje tepla udrželi, ale jen za cenu mimořádných opatření, jako byly 3 týdny uhelných prázdnin ve školách všech stupňů, zrušení všech možných kulturních a sportovních akcí a vytápění v bytech s dálkovým topením na snížené teploty. A zásobování i veřejná doprava včetně železniční se udržely díky tomu, že armáda otevřela nedotknutelné zásoby "arktické" nafty s nižším bodem tuhnutí.

Ta zima byla v zemích na sever od nás ještě krutější. Na baltickém a severomořském pobřeží, když se uklidnila sněhová bouře a chtěli prohrnout silnice, tak je pod sněhem leckde museli hledat zeměměřiči s teodolity. V severním Německu se ve vichřici vylilo moře na pobřeží, tam to zamrzlo a na to nasněžilo. Jediná možná doprava na baltské a severomořské ostrovy byla vrtulníky nebo po zamrzlém moři armádními obrněnými transportéry - ty zajišťovaly zásobování a převážely i nemocné a rodičky.

Občas si představuju, jak by taková situace dopadla za dnešních poměrů...

Z archivního výlovu: Evidenční plán budovy na zastávce Česká Ves v úseku Jeseník - Mikulovice pořízený v začátcích ČSD ve 20. letech.

7.prosince byl jen začátek, tohle teprve přijde :

Výřez z výkresu čerpací stanice pro vodárnu v bývalé stanici KFNB Horní Benešov, březen 1891.

Ještě jednou čerpací stanice Horní Benešov.

hank: Koukám, že archivy máte v malíčku Kdyby se vám pod nehty dostal jen náznakem nějaký ten výkres nebo materiál týkající se místní dráhy Svitavy - Žďárec, mohl bych o něj poprosit? Děkuji

Ještě k tomu vymývání pegasů. Protože se vymývalo kyselinou, tak většinou po 3-4 vymýváních se měnily hady.

Původní vzhled remízy zřízené podle normálie KFNB v Otrokovicích při výstavbě OZVD v roce 1899. Malý vodojem o objemu cca 20 m3 stačil pro 2 lokomotivy pozdější řady 310.1 ČSD, které zpočátku zajišťovaly veškerý provoz do Zlína a Vizovic. Vodojem se doplňoval pulsometrováním parou z lokomotivy z blízké studny hluboké 8 m. Remíza je blízko Dřevnice, takže hladina spodní vody byla vždy dost vysoko - při středním stavu Dřevnice zhruba 5 m, při velké vodě v r. 1896 asi 2 m pod patou kolejnice. Stejná remíza v Horním Benešově měla vodojem napájený ze studny parní čerpací stanicí - viz můj příspěvek ze 3. ledna.





Omluvte prosím kvalitu, kdyby někdo potřeboval vyšší rozlišení nebo původní skeny (obrázek je složen ze 6 skenů), napište mi e-mail.

Urpín 1235: K archivním materiálům z poličské lokálky bohužel nemám přístup.

Materiál poličské lokálky je na několika místech. Jen mít čas a ponořit se do studia. V Národním archivu ve fondu Zemský výbor-Železniční oddělení jsou 3 krabice (kt.627-629) spisů z let 1889-1927 MD Svitavy-Polička. Výkresy budou v písemnostech Generální inspekce a další spisy v Ministerstvu železnic (tam se lze třeba dozvědět, že Řsd Olomouc půjčila v roce 1898 k provozu trati Polička-Skuteč své stroje 9712 a 9717). No a pak podle provozní příslušnosti v písemnostech Řsd Olomouc, Řsd Hradec Králové. Písemnosti Řsd Brno dostupné nejsou.

hank: není někde v archívech zmínka o vzniku a účelu budovy dle mého související se železnicí, která se nachází zde:
Pozice

Jinak cokoliv o budování zlínky by mě velmi zajímalo.

K Otrokovicko-Zlínsko-Vizovické dráze je archivní fond v Moravském zemském archivu. Popis uvádí toto :
Provozní účetní knihy 1924-30, pomocná účetní kniha 1931. V podnikovém archivu Svit, a. s. uloženo: stanovy společnosti a jejich změny, údaje o akciovém kapitálu a akcionářích, jednání správní rady, výroční zprávy a uzávěrky, korespondence s úřady, ČSD a podniky, zaměstnanecké záležitosti , pracovní smlouvy, mzdové otázky, údaje o závodních výborech a volbách do nich, náklady a majetkové hodnoty OZVD, organizace, provoz a prosperita místní dráhy, výkazy o hospodaření,účetnictví, hlavní knihy, ročníková konta, daně, válečné škody OZVD, stavba dráhy- prodloužení železnice Vizovice-Horní Lideč, Baťovy pracovní tábory, jejich organizace a poměry v nich, zkušenosti V. Jaroňka z návštěvy pracovního tábora v Terezíně, kmenová kniha zaměstnanců pracovního tábora v Lutonině, zprávy o výkupu a vyvlastňování pozemků, technické vybavení, část technických podkladů k projektu dráhy, plánky a situační zprávy, údaje o národní správě OZVD, stavbě mládeže po roce 1945, jednání o zestátnění společnosti, její likvidaci a převzetí do veřejné správy - provozu ČSD.

Zdepa 1577: Dodávám, že v archivu ČD Olomouc je pouze poznámka, že veškeré materiály k OZVD byly předány MZA.

v "historických vozech " běží dizkuze o nehodě u Hradce nad Svitovou. , tu je něco o tom .

Parmezano:
Ten druhý článek je vzhledem k extrémní kompresi nečitelný.
V tom prvním mě zaujalo, že nebyl řazen služební vůz a že "vlakvedoucí....sledoval návěsti buď oknem z chodby vozu nebo pootevřenými dveřmi....nemohlo mu být vyhrateno kupé"
Kromě toho, že otevírání dveří za jízdy (proti směru jízdy) muselo být docela o nebezpečné, tak mi nějak ten zbytek citátu u vozu Bai nedává smysl. Chodba byla uprostřed, žádné kupé, ale naopak oddíl pro průvodčího (u kterého tuším ale nebylo otvírací okno) viz Bai

Vámos : ozvi se na mejlík , já ti to pošlu celý

Ano - materiál OZVD v rámci fondu H685 je v MZA nepřístupný (inventarizovaný ale nepřístupný. snad se vám podaří ředitelku přesvědčit - ale v to nevěřím.
Totiž při převzetí archivu ŘSD Brno z budovy Kounicovky do MZA někdo "kompetentní" rozhodl z něho oddělit tzv. sbírku místních drah - tu rozkouskovat na jednotlivé místní dráhy a vytvořit z nich samostatné fondy MZA. To co bylo celistvé v rámci dráhy, z toho jsou samostatné fondy, třeba jen o jednom kartonu.
U OZVD ale naštěstí zůstala dokumentace v rámci fondu H685 zachována (pod samostatným oddělením, jako ostatní odd. např. stavební, komerční, vozební atd.) z důvodu provázanosti č.j. s jinými spisy ŘSD, nehledě k udržení provozu až do roku 1949.
Zde uvedu pouze první a poslední část stran z inventáře H685, oddělení OZVD - stejně vám to bude na nic, když se do toho nedostanete. Přesto jen ochutnání:

Odd. OZVD – Místní dráha Otrokovice-Zlín-Vizovice (1897-1956)
OZVD/1897-1956 uloženo 117 kartonů, 3 slohy
Obsahuje spisy celkové problematiky soukromé místní dráhy OZVD provozované ŘSD Brno na účet vlastníka a to do roku 1949, kdy byla zestátněna (ukončena likvidace roku 1955). Po zestátnění byly veškeré provozní-stavební materiály od OZVD převzaty roku 1952 PO Brno.
OZVD ka 1034-1 č. 1 – 3
č. 1 Plavební cesta Otrokovice-Rohatec (situační plány, 1937);
č. 2a Generální projekt na připojení hlavní dráhy Otrokovice – Baťov – Horní Lideč (situační plány 1:2880);
č. 2b Podrobný návrh kolejiště ve stanici Otrokovice – Baťov na přeložce ČSD v úseku Napajedla – Tlumačov (situační plány, 1:1000, 1939);
č. 2c Generální návrh čtyřkolejné tratě Napajedla – Tlumačov (situační plány, 1:2880, 1944);
č. 3 Generální projekt přeložení trati ČSD v úseku Napajedla – Tlumačov (plány, 1944);
OZVD ka 1035-2 č. 4, 5
č. 4 Detailní projekt přeložky ČSD v úseku Napajedla – Tlumačov (plány, 1940);
č. 5 Korespondence a protokoly o financování přeložky trati Napajedla – Tlumačov (plány, 1939-1941);
OZVD ka 1036-3 č. 6, 7
č. 6 Generální projekt přeložení trati ČSD v úseku Napajedla – Tlumačov (plány, 1937);
č. 7 Generální projekt přeložení trati ČSD v úseku Napajedla – Tlumačov (detailní projekt, příčné profily km 0,00 – 3,100, plány, 1939-1940);
OZVD ka 1037-4 č. 8
č. 8a Řešení komunikací v Otrokovicích a Baťově (plány, 1933-1940);
č. 8b Přeložení státní dráhy v úseku Napajedla – Tlumačov (zemní sondy v km 1,500-1,830, 1939);
OZVD ka 1038-5 č. 9 – 12
č. 9 Generální projekt na přeložení hlavní dráhy Baťov – Valašská Polanka v úseku Vítkovice – Baťov s jejím zapojením do přeložené stanice ČMD Baťov-Zlín (plány, projekt, řešení, jednání, nákresy, 1940);
č. 10 Prodloužení kusé koleje ve stanici Malenovice a zřízení nákladiště na soukromém pozemku (geometrické plány, korespondence, plány, nákresy pozemků, 1934-1943)
č. 11 Zastávka ČSD u strojíren v Gottwaldově-Malenovicích (plány, korespondence, 1949);
č. 12 Podrobný návrh na zlepšení okresní silnice Zlín – Vizovice – Lužné v úseku Bratřejov – okresní hranice (situační nákresy, podélný profil, zábor drážního pozemku, 1938);
OZVD ka 1039-6 č. 13 Přestavba nádraží ve Zlíně
č. 13 Detailní projekty na přestavbu nádraží ve Zlíně (plány, projektová dokumentace, 1940);
OZVD ka 1040-7 č. 14 Přestavba nádraží ve Zlíně
č. 14 Detailní projekty na přestavbu nádraží ve Zlíně (plány, projektová dokumentace, 1941);
OZVD ka 1041-8 č. 17, 18, 20
č. 15 Detailní projekty na přestavbu nádraží ve Zlíně (plány, projektová dokumentace, 1938-1947) – Nákresný přehled stavu železničního svršku tratí OZVD (plány, nákresy, evidence, situace); Stavba druhé koleje na OZVD (projektová dokumentace);
č. 16 Projekt stavby krytá nástupištní haly na nádraží ve Zlíně (plány, projekt, návrhy, řešení, zprávy, jednání, 1940);
OZVD ka 1042-9 č. 17, 18, 20
č. 17 Detailní projekt převedení státní silnice Zlín-Přerov přes nové nádraží ve Zlíně (souprava plánů a projektové dokumentace, jednání, korespondence, 1947-1951)
č. 18 Přestavba stanice Zlín (korespondence s prof. Gočárem k náčrtům nádražní budovy Zlín, průvodní zprávy, výpočty, jednání, návrhy, 1942-1945);
č. 20 Detailní projekt rozšíření stanice Lípa-Slušovice v km 18,3-19,0 (korespondence, provedení stavby, plány, projektová dokumentace, 1941-1943);
OZVD ka 1043-10 č. 21-1 Přeložka dráhy u Zádveřic
č. 21-1 Detailní projekt přeložky místní dráhy u Zádveřice v km 19,10-23,3 (korespondence, katastrální mapy, generální rozpočet na přeložku dráhy, stavební zhodnocení a účtování, řešení různých alternativ stavby, pozemkové plány, jednání o výkupu pozemků, politická pochůzka, 1939-1943);
OZVD ka 1044-11 č. 21-2 Přeložka dráhy u Zádveřic
č. 21-2 Detailní projekt přeložky místní dráhy u Zádveřic v km 19,10-23,3 (korespondence, katastrální mapy, generální rozpočet na přeložku dráhy, stavební zhodnocení a účtování, řešení různých alternativ stavby, pozemkové plány, jednání o výkupu pozemků, politická pochůzka, 1939-1943);
OZVD ka 1045-12 č. 22 Mosty a propustky OZVD
č. 22 Plány železničních mostů a propustků na OZVD (mosty propustky v km: 0,617; 7,420; 5,140; 19,704; 18,480; 23,127; 16,964; 20,855; protokoly o stavbě, zátěžové zkoušky, revizní knihy mostů, plány a nákresy, stavební dokumentace, statistické přehledy a údaje o mostech, 1887-1898);
...
a poslední:
OZVD ka 1151-117 č. 279, 280 Stavba dráhy Vizovice – H.Lidečko
č. 279 Stavba dráhy Vizovice – H.Lidečko: dílčí faktura I. (úseky IV., V.stavby dráhy, 1949);
č. 280 Stavba dráhy Vizovice – H.Lidečko: dílčí faktury úseků II, II. IV., V. (1949);
OZVD sl. 1152- 1 Projektová dokumentace dráhy Vizovice – Horní Lideč
Stavební-technická-projektová dokumentace dráhy Vizovice – Horní Lideč (celkové plány, výkresy, nákresy: mosty, náspy, zářezy, objekty, domky, budovy, tunely, zdi, propustky, mostky, nadjezdy, výkopy, kanály, budovy, atd., 1941-1948);
OZVD sl. 1153- 2 Projektová dokumentace dráhy Vizovice – Horní Lideč
Stavební-technická-projektová dokumentace dráhy Vizovice – Horní Lideč (celkové plány, výkresy, nákresy: mosty, náspy, zářezy, objekty, domky, budovy, tunely, zdi, propustky, mostky, nadjezdy, výkopy, kanály, budovy, atd., 1941-1948);
OZVD sl. 1154- 3 Projektová dokumentace dráhy Vizovice – Horní Lideč
Stavební-technická-projektová dokumentace dráhy Vizovice – Horní Lideč (celkové plány, výkresy, nákresy: mosty, náspy, zářezy, objekty, domky, budovy, tunely, zdi, propustky, mostky, nadjezdy, výkopy, kanály, budovy, atd., 1941-1948) – dokumentace převzata MZA od Střední dráhy Olomouc, Nerudova 1 která ji dostala od Státního ústavu dopravního projektování III., Leninova 66, Brno;

Velmi zajímavé, díky Zdepa, Hank a Bw_Ig. A něco k budování trati v letech okolo 1898-1899 někde nebude?

Ale bude:
to zas musíš do MZA (červenej barák), vzít fond fond B14 Moravské místodržitelství - mladší (1881-1918
sig. 73/13 a inventář (tlustá kniha) a najít si svoji dráhu.
Je zde všeobecná část o železnicích na Moravě a pak místopisná část o každé dráze.
Z všeobecné části např.karton 6411
obsahuje:
Rok 1892: č.j. 611 – Zvětšení počtu kolejí v seřaďovacím nádraží Mor.Ostrava (plán kolejiště); č.j. 987 – Rozšíření stanice Přerov (protokol pochůzky); č.j. 1608 – Stavba kantýny pro železničáře ve stanici Mor.Ostrava; č.j. 4511 – Rozšíření stanice Brankovice – posunovací obvod (protokol pochůzky); č.j. 4525 – Účtování pochůzky projektu místní dráhy Göpfritz – Mor.Budějovice (vyhláška k pochůzce, ohlášení, protokol, účtování); č.j. 7481 – Otevření místní dráhy Zauchtel – Fulnek dne 1.3.1892 (sešitový jízdní řád, parametry tratě, jízdní řády vlaků); č.j. 9040 – Stavba mostu přes řeku Bečvu v Přerově při stavbě II.koleje (protokol, pochůzka, montážní plán nového mostu km 183,974); č.j. 9240 – Vlečka do strojíren Adamov (kompletní spis projektu-stavby-kolaudace vlečky do strojíren, projekt, plány, detailní projekt, 1890-1892); č.j. 10693 – Zastávka Zubří na místní dráze Val.Meziříčí KFNB – Rožnov (stavba zastávky, záchodky); č.j. 11731 – Pochůzka projektu dráhy Těšín – Vítkovice (protokol pochůzky); č.j. 11862 – Zastavování osobních vlaků do Krakova ve stanici Lipník; č.j. 10291 – Vyúčtování pochůzky projektu místní dráhy Göpfritz – M.Budějovice; č.j. 13202 – Rozšíření stanice a budov M.Ostrava KFNB (protokol pochůzky); č.j. 13535 – Oprava Ivančického mostu přes Jihlavu (komisní pochůzka); č.j. 18134 – Zřízení zastávky Mariánské Hory na Moravsko-slezské centrální dráze; č.j. 13759 – Pochůzka přestavby mostu a podjezdu na místní dráze Kounice – Ivančice StEG (protokol pochůzky); č.j. 13766 – Technicko-policejní zkouška tendrové vlečkové lokomotivy na vlečce strojíren Adamov dne 30.3.1892 (účtování výdajů MM s komisí); č.j. 18441 – Stavba baráku pro montéry na Ivančickém mostě km 129,130 StEG; č.j. 15069 – Otevření místní dráhy Holíč – Hodonín dne 1.5.1892 (sešitový jízdní řád KFNB v němčině a maďarštině, technické údaje o trati, vozidlech, stanicích, velký plakát k otevření dráhy a jízdní řád); č.j. 15429 – Změna propustků na trubní u místní dráhy Skalice – Boskovice; č.j. 15531 – Pochůzka projektu místní dráhy Sudoměřice – Petrov (protokol pochůzky); č.j. 15532 – Zvětšení stanice Ostrava-Vítkovice (protokol pochůzky); č.j. 16129 – Zřízení zastávky Hrušky km 67,100 KFNB na trati Nezamyslice – Přerov (protokol pochůzky); č.j. 16341 – Podpora místních drah na Moravě od Moravského sněmu; č.j. 7288 – Povolení lokomotivního provozu stavebních vlaků na stavbě místní dráhy Val.Meziříčí – Rožnov dne 5.5.1892 (protokol); č.j. 17645 – Stavba skladiště ve stanici Val.Meziříčí a prodloužení kolejí ke skladišti (komise, projekt, výkup pozemků, 1890-1892); č.j. 18445 – Pochůzka nové vlečky ve Vítkovicích k Nové šachtě (protokol pochůzky); č.j. 18743 –Příjezdová silnice ke stanici Kojetín KFNB (1891-1892);

Každá (zdůrazňuji každá) dráha na Moravě zde má svoje kartony:
např.
6846 XX. místní dráha Tišnov-Žďár – plány, protokoly
6847 místní dráha Tišnov-Žďár (1904)
6848 místní dráha Tišnov-Žďár (1904)
6849 místní dráha Tišnov-Žďár (1903-1905)
6850 místní dráha Tišnov-Žďár (1906-1918)

nebo
6574 trať Brno-Rosice-Okříšky a místní dráha Studenec-Velké Meziříčí (1883-1885)
6575 trať Brno-Rosice-Okříšky a Studenec-Velké Meziříčí (1885)
6576 trať Brno-Rosice-Okříšky a Studenec-Velké Meziříčí (1885)
6577 trať Brno-Rosice-Okříšky a Studenec-Velké Meziříčí (1885)
6578 trať Brno-Rosice-Okříšky a Studenec-Velké Meziříčí (1885) – plány
6579 trať Brno-Rosice-Okříšky a Studenec-Velké Meziříčí (1885) – plány
6580 trať Brno-Rosice-Okříšky a Studenec-Velké Meziříčí (1886) – plány
6581 trať Brno-Rosice-Okříšky a Studenec-Velké Meziříčí (1887-1901)
6582 trať Brno-Rosice-Okříšky a Studenec-Velké Meziříčí (1902-1909)
6583 trať Brno-Rosice-Okříšky a Studenec-Velké Meziříčí (1910-1918)
atd.,
a tak i zde najdeš vše o dráze OZVD co řešilo MM.

Ale pozor! prosím musíš se dost silně obrnit trpezlivostí a klidem v duši - když si ten karton objednáš a přijdeš - tak před tebou ti pracovnice badatelny odpočítá 50 listů z kartonu a ty dostaneš - a při odevzdání si opět 50 listů přepočítá. A takhle to jde celý den! To budeš schopen udělat max. 2 kartony za celou návštěvu. U přepážky je pouze jedna!!! pracovnice na celou badatelnu - když je 10 badatelů tak jen čekáš a čekáš, a čekáš - a nic neuděláš.

U všeho jsou i plány-výkresy-dokumentace - ne jen protokoly.

A pak je zde ještě fond:
fond A9 Moravský zemský výbor v Brně (1799-1929)
sign. T3 - železnice - taky dost výživné!
Příjemné bádání v MZA.

Zdravím vás pánové, mám skromný dotaz. Dnes jsem se toulal po trati z Malé Morávky do Bruntálu a mimo jiné objevil i tyto kolejnice (v různých pomocných funkcích)
Netušíte náhodou, kterým železárnám lze přisoudit první kolejnici? Děkuji za případné "nakopnutí".


Do temné historie se zvolna noří také původní výpravní budova v Bruntále


PS: V (dosud stojících) ocelových mostech na trati mají prsty také bratři Kleinové (tentokrát železárny Sobotín).

(Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)

jagg: V archívu ČD Olomouc, který se v září 2013 fyzicky odstěhoval do budovy žst Červenka, jsou v podstatě výhradně materiály týkající se vrchní stavby a pozemních staveb celé Ferdinandky (Břeclav vyjma - Bohumín včetně) a odbočujících tratí až po lanškrounskou lokálku včetně, tj. celé úseky Přerov - Rudoltice a Kojetín - Šternberk, celá Moravská pohraniční dráha až po Hanušovice včetně, ramzovská dráha včetně některých objektů ČSD v Glucholazech, celá centrálka, celá dráha moravskoslezských měst až po Český Těšín a skoro všechny navazující lokálky - nechce se mi je vypisovat. (Chybí snad jen OZVD, MZD a některé jsou podloženy jen částečně.) Trať ValMez - Bylnice je neroztříděná, ostatní fondy jsou perfektně uspořádané. Velké uzlové stanice, především Bohumín, Ostrava, Přerov a Olomouc, jsou podloženy dost detailně až do 50. let 20. století.

Toto je snad nejčastěji se vyskytující objekt z oboru pozemních staveb železnic v celé předlitavské části rakousko-uherských železnic: Jednoduchý strážní domek podle normálie 101/H kkStB.



Výkres pořídila k.k. Bahnerhaltungs-Section Hannsdorf neboli c.k. Sekce udržování dráhy Hanušovice v listopadu 1904 a platí pro původní provedení strážních domků v km 24,8 a 29,9 ramzovské dráhy, tj. v úsecích Ramzová - Horní Lipová a Horní Lipová - Lipová Lázně. Dochovalo se jich však mnohem víc. V představku mohlo být umístěno různé služební zařízení, přinejmenším telefon a zvonková návěst ("číňan"), ovládání návěstidel a/nebo závor, případně na zastávkách pokladna pro prodej jízdenek.

ad jagg - a proč by nebylo. Ale musí se třeba do Prahy. Národní archiv a archivní fond Ministerstvo železnic Vídeň.
Třeba toto :
kt.16 OZV – rozšíření stanice (1896-07), odmítnutí zestátnění, pochůzky (1897-07) (jeden ze spisů v kartonu)
kt.60 spis čj.18727/1898 – MD Otrokovice-Vizovice, žádost o koncesi, mapa, žádost o subvenci
kt.449 spis čj.23714/1918 - OZV - úprava a rozšířní stanice Zlín, plány (1912-18)

Plánová dokumentace by mohla být v Generální inspekci.

Prostě jde o to dát si priority a pak postupně postupovat.....

Ad.Hank .díky za odkaz a dotaz "celá Moravská pohraniční dráha až po Hanušovice včetně"proč tam nemají ještě zbytek do Dolní Lipky?A co štítecká lokálka,nic?

ad Alf - s podnikovým archivem ČD v Olomouci (dnes Červenka) je to složitější. Hodně dokumentů, o kterých se zmiňuje Hank, je původní sbírka stavební oddělení (III. odd) někdejšího Řsd Olomouc. Sbírka odráží stav sítě Řsd Olomouc v době zhruba druhé poloviny 30.let. Kancelářský řád Správ drah z roku 1953 nařizoval zřízení nové sbírky smluv a plánů. Do té byly dávány jen tehdy (1953) platné dokumenty. Vše staré bylo uloženo ad akta. Tyto soubory často převzaly Geodetické kanceláře (viz sbírka bývalého Řsd Hradec Králové). Od nich se to časem dostalo do drážních podnikových archivů. V případě bývalého Řsd Praha, je třeba problém, že tato sbírka shořela společně s budovou ředitelství při květnovém povstání 1945.
Ale je potřeba upozornit, že v Července je mnoho jiných dokumentů. Jsou tam spisy někdejšího Řsd Olomoc z let 1895-1949. Je pravdou, že poctivě proskartovaných dle platných spisových / kancelářských řádů. Pak sbírky dokumentů některých místních drah nebo i železničních společností (např. i spisy těšínského ředitelství KBD z let 1918-22/3). Ale třeba papíry k letos stoleté lokálce u Litovle jsou ve spisech Řsd, ve sbírce vyřazených smluv a je tam i jeden balík spisů přímo ředitelství lokálky. Je to dohromady asi 5 archivních krabic... K jisté části dokumentů jsou dohledací pomůcky, ale i přesto neodpovídají uložení materiálu.
Spisová agenda z let 1950-1992 je především správního, právního a stavebního charakteru. Hlavně čeká na zpracování, protože to je několik stovek krabic

Když už jsem u těch archiválií, onehdá jsem viděl na nádru v Chornici, v jedné zdevastované budově s rampou (té nejsevernější) válet se stohy nějakých dokumentů, už si to začali rozestýlat vandalové. Třeba tam může být taky něco zajímavého, neměl jsem čas do toho nahlížet.

Není papír jako papír. Některý klouže a některý drhne....Ne, samozřejmě jde o vtip.
Takové hromady papírů různého tématu se povalují na mnoha místech. Jde jen o to, aby ty co mají historickou vypovídací hodnotu někdo zodpovědný předal na ty správná místa. Daná hromada můžou být kopie starých nákladních listů nebo záležitosti uvedeného skladiště. Ale též důležitá stavební dokumentace uvedené stanice, která byla kdysi pro nedostatek místa uložena do volného skladiště.
Na druhou starnu je problém, že né vše o čem si často amatérský železniční badatel myslí, že by se mělo uchovat, tak se na "dráze" uchovává. Úředně schvalované spisové / kancelářské a jiné, řády, přesně říkají co a na jak dlouho se má ukládat. A nad těmito řády občas musí amatérský badatel zamáčknout slzu.....

Němec z ova: Nemohla by to být kolejnice z nějaké Annahüte? V okolí jedna byla ve Staré vsi u Rýmařova, viz. odkaz http://www.rymarovsko.cz/knihovna-stranek/nerostne-bohatstvi-a-te zba/314-zelezarstvi-na-rymarovsku.html
Jinak Anča byla docela oblíbená, co se hutí týče

Zdepa: "Daná hromada můžou být kopie starých nákladních listů nebo záležitosti uvedeného skladiště. Ale též důležitá stavební dokumentace uvedené stanice"
tak tak. Osobně jsem v jedné nejmenované stanici viděl jakési stavební plány stanice a okolních stanic a zastávek, (řezy, půdorysy, změny v přístavbách a rekonstrukcích) a přilehlých tratí, (směrování kolejí, převýšení, atd.) a spoustu dalšího, ani jsem to nestihl všechno prohlédnout. Vše se válelo, sice v deskách nebo krabicích, ledabyle v regálech vedle nebo někdy i pod různými věcmi (hrabla na sníh, sklonovníky, výměnové zámky, lopaty, čistící prostředky, rukavice,... -hnout se tam nedalo, zkrátka bordel nad bordel). A ty nejstarší plány byly kdesi v rohu v plesnivé skříni, kterou soudě podle prachu dobrých dvacet let, ale spíš víc, nikdo neotevřel. Jinde pro to prý nebylo místo, tak se to dalo tam. Škoda, že jsem tenkrát neměl aspoň foťák na přefocení. Dnes už je všechno pryč-co nevzaly myši šlo komínem, zbytek do "košic".

K normálii 101/H - strážnímu domku kkStB patří nerozlučně normálie 107/H - vedlejší budova ke strážnímu domku. V tomto případě výkres sice znázorňuje objekt, který patří ke dvojitému strážnímu domu, ale půdorys ukazuje i velikost jednoduchého objektu.



Do dřevěné boudy se na plochu nějakých 21 m2 vešly kromě suchého záchoda chlívek pro krávu, chlívek pro prase a seník. V poměrech konce 19. století to představovalo jistě celkem slušný příspěvek zaměstnavatele k samozásobitelskému zaopatření rodin železničních zaměstnanců.

K té kolejnici s označením AH.73.III: Domníval jsem se, že by mohla být vyrobena ve Staré Huti (Alt Hütte) u Dobříše, ale tamní válcovna (první v Čechách) nepříliš slavně ukončila výrobu dávno před rokem 1873, viz: http://stezka.capek-karel-pamatnik.cz/okruhy/okruh-1/rybnik-strz. html Tak nevím.
P.S.: Železnice do Staré Huti a Dobříše kupodivu dorazila ještě mnohem později - až na samém konci 19. století, kdy už sláva tamního železářství pomalu pohasínala.

Podle německého seznamu válcířských značek patří A.H. válcovnám Aplerbecker Hütte Dortmund-Aplerbeck (*1862), ale těžko soudit, jestli je to jejich dílo i v tomto případě.

ad Alf - štítecká lokálka a tratě kolem Dolní Lipky (z Hanušovic), byly v obvodu hradeckého ředitelství. Takže v libeňské drážním archivu ve Sbírce stavební dokumentace řsd HK krabice 634 (lokálka) a 448 (trať).
Samozřejmě byly původně Řsd Olomouc, ale po vzniku republiky a přerozdělení tratí se to změnilo.

Byť mám v knihovně několik sešitků výrobků našich železáren (samozřejmě kvůli profilům kolejiva), tak jsou novějšího data (po r.1900). Ale když o tom trocha přemýšlím, proč by to nemohlo být Kladno (Adalberthütte) a Ostrava (Witkowitzhütte) ?? Ale třeba taky ne.

Dalším objektem z mého archivního výlovu je strážní domek podle normálie č. 19 KFNB, v provedení ze 2. poloviny 80. let 19. století (výkres je datován v říjnu 1886 a schválen v březnu 1889), tj. z doby výstavby Dráhy moravskoslezských měst (Kojetín - Bílsko) a lokálek odbočujících z Ferdinandky. Domky sloužily leckde i jako přijímací budovy na málo frekventovaných zastávkách. Provedení z režného cihlového zdiva stylově odpovídá ostatním budovám z ateliéru architekta Antona Dachlera. Příklady použití: Na zastávkách lokálek pohořelické, tovačovské, suchdolských a opavských i v menších mezilehlých stanicích mezi Kojetínem, Hulínem, Val. Meziříčím a Č. Těšínem.

Ještě k té staré kolejnici s označením AH.73.III: Domnívám se, že mohla být vyrobena na Kladně a že AH znamená Vojtěšská huť - německy Adalberti Hütte - podle zakladatele Vojtěcha (Adalberta) Lanny.
V knize "Doly, hutě a Kladno", která je dosud v prodeji v městském infocentru na pěší zóně v Kladně, sice píšou, že: "Roku 1867 se začala stavět kladenská pudlovna a válcovna, organizačně až do roku 1881 na Vojtěšské huti nezávislý podnik v čele s ředitelem Antonem Baráčkem. Posledního červnového dne 1868 se začaly zkoušet první čtyři pudlovací pece a celkový provoz (21 pudlovacích a 9 svařovacích pecí, tři parní kladiva a dvě válcovací tratě) byl zahájen 30. dubna 1869." Ale "AH" pro Vojtěšskou Huť na Kladně mohlo být poč. 70. let 19. století "zavedenou značkou" - tak to použili i na kolejnicích z tamní ještě dosti nové válcovny.
Že by se známá značka Pražské železářské společnosti P.E.I.G. (Prager Eisen-Industrie Gesellschaft) začala na kolejnicích používat až později? Přitom Pražská železářská společnost byla založena již 1857, první vysoké pece ve Vojtěšské huti na Kladně začaly pracovat krátce předtím (ještě bez válcovny - k dalšímu zpracování se surové železo z Kladna zpočátku vozilo např. do Heřmanovy huti u Nýřan).

PEIG / PŽS byla firma jako celek s výrobními závody i se surovinovou základnou. Ale válcovny byly ve Vojtěšské huti.

Pánové, děkuji vám za reakce na můj dotaz. Kolejnice se mohla dostat na místo odkudkoliv (z blízkého okolí). Tuším, že původně mohla sloužit někde u MSCB.
Nyní slouží jako překlad u tohoto propustku v Rudné pod Pradědem. Dle jeho stavu soudím, že byl postaven v roce 1981 při rekonstrukci tratě mezi Světlou Horou a Bruntálem.

Ještě připojuji fotky ocelových mostů původem ze Sobotína:


U těch vysokých mostů výrobní čísla jen odhaduji, u "1739" mne bohužel nenapadlo štítek hledat a u "1735" je nedostupný. Kdybych tušil, kdo ty mosty stavěl tak se jim věnuji důkladněji.
PS: To upadlé zábradlí bylo betonováno někdy v květnu/červnu 2000 Kleinovské železo má tedy větší výdrž



(Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)

Ke strážnímu domku podle normálie 19 KFNB patří přirozeně i vedlejší budova, a to podle normálie KFNB č. 27.



Stavělo se opravdu úsporně: Do kůlny o půdorysu 7x4 m se vešly záchody pro cestující i pro obyvatele domku, zásoba uhlí, zahradní nářadí, chlívek pro prase nebo kozu (pročpak se asi všelijakým lokálkám řkalo kozí dráhy?) a nádavkem ještě i kurník.

Já mám foto kolejnice z roku 1894, kde je psáno P.E.I.G. Kladno 1894 TST. Co může znamenat to TST?

Já mám u nohy sobotínské Kleiny 1874 - můj muzejní vzorek mi drží vánoční stromektakže ho nemůžu zvednout bo by mi to celé spadlo,ale mám jiné foto..pošlu,je to zajímavé debata..Takhle jsme v Rokytnici v O.h. objevili jakýsi vzorek tuším z Bavorska..Taky jsem to složitě vypátral..

jagg: TST je značka pro ocel, vyrobenou v Thomasových konventorech, na výrobu kolejnic se používala do r. 1914

Taky jeden poklad : kolejnice z Herrmannshütte 1869 z dob výstavby KFJB.

To drží klenbu v nějakém vinném sklepě?

V roce 1869 válcovna v areálu Vojtěšské huti na Kladně teprve zahajovala provoz - do té doby se i kladenské železo muselo válcovat např. v Heřmanově huti.

Dnes se už také málo ví o tom, v údolí Mže mezi Plzní a Chebem poblíž nyní bezvýznamné stanice Pavlovice existovaly v 19. století železárny Josefova Huť - také s válcovnou kolejnic. Určitý čas též patřila PŽS. Např. nynější železniční trať 170 v úseku asi od Stříbra do Chebu měla při svém otevření roku 1872 položeny kolejnice zhotovené právě v Josefově Huti. Více o tom je v knize "Stará kráska Josefova Huť" - http://www.vydavatelstvi-baron.cz/pictures/other_production/books /2010/op_2010_05_Josefova_Hut_max.php kterou jsem před časem koupil v plzeňském muzeu.

P.S.: Ten vyfocený propustek u Rudné pod Pradědem, se zazděnou starou kolejnicí AH.73.III, bych spíše odhadoval jako prvorepublikový.

Jen momentka z letošního M.Karlova..až ještě trochu lehne tráva a svinčík,trochu to nafotím..plocha je zarostlá ,příp.zarovnaná dřevem,pila naštěstí pracuje a něco se vozí i vlakem.Nakládá se u rampy blíž k st.budově ta na fotce není vidět.V tématu Ostatní úzké..je teď hist.výkres nákladiště.Foto je pohled od Králík,napravo končí kolej u rampy kde byla úzká..Hranu rampy tvoří kolejnice např. Teschen 99,atd..

P.E.I.G. Kladno 1897 TST -nakládací rampa Katusice

tak teď už vím co to znamená-!

(Příspěvek byl editován uživatelem VENDA.)

Nedávno tu v jiném vlákně byla diskuse o řazení Ex 3/4 Chopin v GVD 1969/70, tak mě napadlo podívat se, co ho tenkrát mezi Přerovem a Břeclaví vozilo. Takže v prestižní turnusové skupině 01 LD Přerov od 01. 06. 1969 jsou vedeny ve 4denním oběhu 4 stroje 475.1, které měly toto pořadí vlaků: 3/2/1/1510, 4011/4364/1511, 4/610/1506/4013/1512 přípřež, 1507/612/609/1512. Z toho vidíme, že měly i druhý pár "gardových" rychlíků, totiž 1/2 Polonia Varšava - Sofia a zpět (ty byly pro nás kluky na koukání zajímavější, protože jezdily ve dne...) a že se tam vešly i některé rychloběžky (4011, 4013).

Turnus lok. čet byl 12denní, z toho 4 dny turnusového volna (srovná to někdo z aktivních strojvedoucích s dneškem?), denní běh lokomotiv byl 321 km. Čety nastupovaly na výkon 90 minut před odjezdem vlaku a končily 90 minut po příjezdu. Zvlášť ten 1. turnusový den byl Mezi vlaky R 2 a R 1, které vezl stejný stroj, bylo v Přerově cca 8,5 hodiny na provozní ošetření a vyzbrojení.

V Přerově bylo v uvedeném roce 5 strojů 475.1, a to 1105 (pozdější veselská "perla" známá mj. z víkendových "pater" Karviná - Bojkovice a zpět), 1128, 1135, 1139 a 1141. Kdyby někoho zajímaly i tendry, tak po řadě: 932.337, 381 nebo 366 (ale ten druhý měla 1128 asi až ve Veselí po r. 1972), 379 nebo 374 (dtto), 395, 397. (U některých tendrů si nejsem úplně jistý.)

Zajímavá je 475.1141, ta celý svůj lokomotivní život od TBZ 12.12.1951 až po zrušení 20.10.1975 strávila v Přerově a zůstala tam i po převedení na kotel K 657 v březnu 1976 - jak dlouho, to bohužel nevím, brácha ji tam vyfotil coby kotel ještě na Nový rok 1978.

Samozřejmě je jasné, že 5 strojů na 4denní turnus včetně záloh nestačilo, ale tehdy ještě byli naživu dva ze tří přerovských "rudých ďáblů" 476.001 a 003 (dvojka byla zrušena po té slavné nehodě R 3 Chopin v Nedakonicích - k nehodě došlo 27.02.1968, 476.002 byla zrušena až 3. října toho roku). No a osobní vlaky do Břeclavi tehdy ještě vozila i přerovská mikáda, která byla v GVD 1969/70 v Přerově ještě 4 (6, 17, 19, 32).

Tak snad mě ještě nějaký lepší pamětník doplní.