Omlouvám se, vypadl mi kus textu, mělo být: Zvlášť ten 1. turnusový den byl zajímavý - vezly se 3 "gardové" rychlíky.

Předem mnohokrát děkuji za nasměrování ohledně materiálů týkající se místní dráhy.

jagg: Myslím si, že kdyby to bylo něco historicky cenného, místní muzejnická havět by to již měla pod palcem

Podobně skončil archiv Strojové stanici Polička. Byť jsem tam byl v roce 2004 na praxi a leccos viděl včetně mnoha fotografií, vůbec mi nedošlo co bude následovat. Na konci roku s ukončením provozu strojovky se před topírnou udělal táborák a např. z provozních knih vedených od 50. let, výrobních dokumentací Karkulek nebo SJŘ od 60. let zbyl jen popel Co vše se spálilo, jsem se dozvěděl až nedávno. Podobně dopadl archiv ŽST Polička i Čachnov, kde naopak jasným plamenem zahořel nejeden dopravní denník, kde se v případě Poličky zapisovali i stroje a jízdní personál

Uepín: A nebyl tím porušen zákon? Pálit archiválie... I když ten nový platí až od roku 2008.

hank: díky za vylíčení provozu 475.1 v LD Přerov ! Zrušený kotel, pozůstatek 475.1141, byl odvezen do Kovošrotu Rohatec v roce 1988 a na přelomu let 1988/1989 tam sešrotován. Dlooouho tam mašinka vydržela.
K té 475.1105 - tendr 932.337 byl při převzetí z LD Pv do LD VNM 29.12.1972, pak každoročně vykazován stále s lok. 475.1105 a s ní i dne 1603.1978 zrušen a odprodán k n.p. Moravolen Šumperk.

ad Borovička - není to ani první a ani poslední likvidace. Co nezlikviduje oheň nebo voda, tomu pomůže transformace a různé jiné změny. Na druhou stranu, jak už jsem psal, předpis o nakládání s dokumenty (spisový / kancelářský řád) se nad většinou z citovaných dokumentů nepozastavuje a povoluje likvidaci po x letech. To by se musel ve chvíli likvidace najít zájemce, který to zachrání (viď Richarde). Pak zjistí, že se doma nehne a alespoň může použit grafikonové plachty k zakrytí nábytku při vymalování novomanželské ložnice......

A nebyl tím porušen zákon? Pálit archiválie...

To se dělalo, dělá a bude dělat vždycky. Rozhodně lepší než se s tím pálit (to je moc pracné) je všechno vzít a hodit do kontejneru. Takhle byl vyklizen letitě bohatý archiv návěstních mistrů jednoho okrsku. A podařilo se zachránit opravdu malý zlomek. Tvrzení „My jsme mysleli že ty německé závěrové tabulky z háknkrajcem by stejnak nikdo nechtěl a léta se to tady válí” A vůbec nikoho nepálilo jestli se porušil nějaký zákon nebo ne Ještě že se toho dá spoustu najít v kopiích ve staničních „propadlech dějin”...

hank - Přerov 1970
teda hanku, ty už umíš vyprávět ty samé pohádky o mašinkách jako ti naši slavní pohádkáři. Co neví, to si vymyslí.

U58: Co z toho Přerova je pohádka?

Mikáda - Os vozily T478.1, turnus pro 5.

U58: Aha... 1970 je GVD 1969/70 nebo 1970/71?

Turnusová skupina 02: Os a Rn vlaky PR - BV, 387.0, GVD 1969/70. Pravda je, že nemusela platit celý GVD. Velké vyřazování mikád v Přerově začalo už v r.1967. Ale v provozu v r. 1969 je ještě pamatuju.

Přesný přehled T 478.1 v Přerově tady bohužel nemám. (Místo jedovatého trollování mě třeba můžeš doplnit a dát ho sem.) Pokud si dobře pamatuju (mohu se samozřejmě mýlit), tak do Přerova začaly přicházet v r. 1968. Berty si v Přerově moc nepobyly, nejpozději v r. 1973 se už stěhovaly většinou do Olomouce, protože do Přerova už v r. 1972 přišli brejláci hned z 1. výrobní série (042, 043, 046, 047, 060 - 063), v r. 1973 ze 2. série (097 - 101, 117). Ti ale měli spousty poruch a občas za ně zaskakovala pára ještě hodně dlouho - pamatuju např. ještě v r. 1977 mimořádně veselskou perlu 475.1105 na rychlíkovém výkonu Přerov - Uh. Hradiště. Zřejmě poslední parní výkon na pravidelném vlaku v Přerově měla 475.158 28.11.1978 - Os 4211 do Břeclavi.

Přerov 1968:
T 478.1038 Přerov
T 478.1040 Přerov
T 478.1041 Přerov
T 478.1051 Přerov
T 478.1066 Přerov
T 478.1069 Přerov
T 478.1070 Přerov

čtenář: Děkuji. Na stará kolena to mám komplet

hank - Mikáda v roce 1970 už pár let hnila na Balkáně, GVD 69/70 ani náhodou.Nikde. Leda tak Káčka.

475,158 už je jiná epocha, to když se ve Zvolenu učili dělat Brejle.

U58: Ty to pamatuješ, že píšeš tak kategoricky? A můžeš to něčím podložit?

387.0 k 31.12.1970:
Střední dráha celkem: TP=0/Ps=7/Is=7)
= Brno - 09, 25, 28, Přerov – 387.06, 17, 19, 32.
Severozápadní dráhaTP=0/Ps=2/Is=2) Děčín - 387.010, 16,
387.0 ČSD celkem = 9
od X.70 TP=0

Tolik oficiální statistika.
Pozor, nejsou zde zohledněny vytápěcí kotle.

čtenář: A stav turnusové potřeby pro GVD 1969/70 by tam někde nebyl? Mně jde o to, jestli ta přerovská TS 02 pro 387.0 platná od 1. 6. 1969 byla jen na papíře nebo jestli se tak jezdilo aspoň do 1. změny GVD.

Já vím, že paměť je zrádná mrcha, ale pořád mám zafixováno, že jsem mikáda viděl s vlaky na ferdinandce ještě v létě (červenci-srpnu) 1969. Samozřejmě mohly zaskakovat letmo, ale ta TS skutečně byla zavedena, i když jen pro 2 stroje.

hank - jen pro 2 stroje.

Přesně jako v Bo pro 464.2. Viz článek kdysi v SŽ. Asi takový moravský zvyk.

Hank - když máš oběhy 69/70, najdi si list 88.
Tam to je to samý, jak ten list 10 dole.

Lajos: Nějakou pětasedmu jsem v Rohatci v roce 1988 skutečně fotil, možná i najdu fotku.

Hank: Patra Karviná - Bojkovice? Můžu poprosit o informace, co to bylo za výkon, kudy to jezdilo?

387.0 v roce 1969-70 : tp/ps/is = turnusová potřeba/provozní stav/inventární stav. Jedná se o počty strojů v tehdejších správách drah. V ostatních neuvedených = 0.
Leden 1969 SD 3 = 4/14/15, SD 5 =4/12/12,
Únor 1969 SD 3 = 4/14/15, SD 5 =4/10/11,
Březen 1969 SD 3 = 4/14/15, SD 5 =4/10/10,
Duben 1969 SD 3 = 4/13/15, SD 5 =4/9/9,
Květen 1969 SD 3 = 4/13/14, SD 5 =0/8/9,
Červen 1969 SD 3 = 2/13/13, SD 5 =0/7/8,
Červenec 1969 SD 3 = 2/13/13, SD 5 =0/7/8,
Srpen 1969 SD 3 = 2/12/13, SD 5 =0/7/7,
Září 1969 SD 3 = 2/10/13, SD 5 =0/7/7,
Říjen 1969 SD 3 = 2/9/9, SD 5 =0/5/7,
Listopad 1969 SD 3 = 2/9/9, SD 5 =0/5/7,
Prosinec 1969 SD 3 = 2/9/9, SD 5 =0/4/4
Leden 1970 SD 3 = 2/9/10, SD 5 =0/4/6,
Únor 1970 SD 3 = 2/9/10, SD 5 =0/4/4,
Březen 1970 SD 3 = 2/9/9, SD 5 =0/4/4,
Duben 1970 SD 3 = 2/9/9, SD 5 =0/3/4,
Květen 1970 SD 3 = 2/9/9, SD 5 =0/2/4,
Červen 1970 SD 3 = 2/8/9, SD 5 =0/2/2,
Červenec 1970 SD 3 = 2/8/9, SD 5 =0/1/2,
Srpen 1970 SD 3 = 2/7/7, SD 5 =0/2/2,
Září 1970 SD 3 = 2/7/7, SD 5 =0/2/2,
Říjen 1970 SD 3 = 2/7/7, SD 5 =0/2/2,
Listopad 1970 SD 3 = 0/7/7, SD 5 =0/2/2,
Prosinec 1970 SD 3 = 0/7/7, SD 5 =0/2/2.
Dále se od listopadu 1970 turnusová potřeba u řady 387.0 již nevyskytuje.
V SD 3 je v inventárním stavu uvedena naposled 1 (jedna lokomotiva) v lednu 1973, dále pak již nic.
V SD 5 je v inventárním stavu uvedena naposled 1 (jedna lokomotiva) v říjnu 1974, dále pak již nic. Upozorňuji, že se nejedná o vytápěcí kotle. Současně z vlastních zkušeností upozorňuji, že uvedené údaje nemusí souhlasit s údaji z lokomotivních dep, to znalí přívrženci železnice jistě pochopí. Stejně tak nevím pro nastala změna inv. stavu v SD 3, z 9 lokomotiv na 10 v lednu a únoru 1970.

čtnář: Děkuji. Takhle to vypadá složitě, ale ono se to v podstatě odehrávalo ve třech depech, Děčíně, Brně a Přerově. A ty dvě turnusové ve Střední dráze tedy zřejmě byly opravdu ty přerovské. Tak teď ještě nějakého toho pamětníka, který by potvrdil nebo vyvrátil, jestli ten turnus byl namalovaný jen na papíře nebo jestli se podle něj opravdu jezdilo.

Ano za SD 3 jsou to Brno a Přerov a SD 5 pouze Děčín.

Když už jsme tedy u těch mikád, tak o dva roky dříve, tj. před příchodem T 478.1, to v LD Přerov vypadalo takhle:

GVD 1967/68
TS 02 pro 3 stroje, Os a Rn Přerov - Břeclav, 3denní oběh 1500/2801/616/2803, 1590/1520/630/645/1597/4366, 4471/598b/605/1508/1515, turnus lok. čet 9denní, denní běh 341 km, vymývalo se cca po 8200 km, tj. zhruba každý 24. den.

TS 03 pro 4 stroje, Os a Rn Přerov - Břeclav, 4denní oběh 1505/1506/617/1591, 1502/607/7732/1528, 1507/4364/1529/1599, 7706/1522/609/1512, turnus lok. čet 12denní, denní běh 289 km, vymývání po 9800 km, tj. každý 34. den.

Žst. Staré Město-Velehrad:
Kdy došlo ke změně zaústění tratě od Uh.Hradiště?
Původně se přijíždělo od severu, ne přímo do stanice. Pahýl tratě i původní těleso lze vysledovat na mapě u křižovatky ulic Brněnská a Na Vyhlídce.
V 60 letech??

Jariss: 1945 - zdroj Pavel Sekera.

Informace pro ty kdo přispěli na výrobu nové pamětní desky na rokytnické lokálce.

http://www.rokytnice.cz/pametni-deska-1-000-kilometru-lokalnich-d rah#

Kubrt: nejsem v obraze, Pavel Severa je místní historik?

Pavel Sekera = http://historie-trati.wz.cz/

prosím o radu: kolega našel toto



do odznaků nedělám, pomůže někdo s určením? Předem díky!

Koruna na odznaku připomíná heraldické ztvárnění rakouské císařské koruny, takže by mohlo jít o železničářský čepicový odznak z "rakouské" části mocnářství (Předlitavsko, zahrnující i české země). Uherská "svatoštěpánská" koruna to určitě nebude, ač má křížek nakřivo, ale vypadá úplně jinak. Viz např. srovnání podob těchto klenotů na pamětních mincích zde: http://www.muenzeoesterreich.at/produkte/oesterreichische-kaiserk rone

Bobeš:
http://www.vsphz.cz/Stejnokroje/stejnokroje.php

Česká stavba lokomotiv trochu jinak :

Vzduchojem pro 524.1309, který "Zlaté české ručičky" vyrobily v roce 1943 v Plzni, fungoval jenom 17 let a musel být dán do šrotu. A tak mašina 524.1309 dostala vzduchojem z 19.století, který vyrobili UHŘI v PEŠTI a s tím dojezdila až do šrotu. Vydržel celých 74 let, a určitě by vydržel i déle, kdyby 524.1309 nezrušili.
Co víc dodat ke kvalitě obou výrobků ?

Ad Hank+U 58: Pánové, mám dotaz - máte nějaké sbírky oběhů Střední dráhy - celé kompletní sešity kromě těch, ze kterých tady píšete o obězích LD Přerov 67/68 a 69/70 ? Díky za info.

Ad Petr Barchánek: Patra Karviná - Bojkovice = například v GVD 1973/1974 páteční odpolední vlak Sp 1196/1195 Karviná (15:08)-Přerov (17:15-17:30)-Bojkovice (19.41), zpět v pondělí po půlnoci Sp 1198/1197 Bojkovice (1:37), Přerov (3.30-3:44), Nový Bohumín (5:22). Z Karviné do Přerov a zpět do Bohumína E 499.0, dále do Bojkovic veselská 475.1. Řazení - 2 x Bp. Jezdilo to mnoho let, ale v zásadě v podobné časiové poloze a řazení.

U58: Já bych k tomu dodal, že byla druhá světová válka. A pak je otázkou, zda to bylo nekvalitním materiál, nekvalitní prací či snad dokonce úmyslem.

Nikoli "do roka a do dne", ale možná tak "do sto let a do dne".
Už před 100 lety ho chtěli zbourat, co postaví místo něj ?

U58: Hele, už zase trolluješ? Bližší košile než kabát, tj. pro boleslaváky a ty davy dojíždějících nádraží MB město. A to v rámci možností udělali slušně.

U58: aniž bych se chtěl jakkoliv zastávat výrobců předmětného vzduchojemu, tak musím konstatovat, že v roce 1943 byla jednak nouze o poctivý materiál, druhak "ručičky" neměly zájem dělat pro Němce....

honzaklonfar - taky vysvětlení. Pak jistě budete vědět důvod, proč u poválečných kremáků byly problémy s parojemy , až nakonec i jeden uletěl.
Že by ručičky zas nechtěly pracovat, tentokrát pro Demográty ?

hank : ...nádraží MB město. A to v rámci možností udělali slušně.
Až napodruhé. Nejprve tam zapomněli na mamky s kočárkama a na invalidy, ale o tom asi nic nevíš.

A taky ještě místo trollování bys měl vysvětlit, které že to Mikáda v roce 1970 vozily osobáky Přerov-Břeclav ? Nějak jsi na to zapomněl.

U58: Možná by bylo zajímavé, kdyby jste si někde přečetl, co dělala ocel typu St47 K s kotly válečných německých lokomotiv, kolik jich explodovalo a proč se celé řady, vlastně ještě za války a zejména v padesátých letech musely z tohoto důvodu vybavovat kotly novými.

Rudolf_33 - teda to by mne opravdu vážně zajímalo, které naše Němky dostaly u ČSD nový kotel. Znáte jejich čísla ?

U58: zvonku to vyzerá, že jste se narodil nasranej... Moje znalosti metalografie ocelí jsou minimální, stejně jako historie parojemů u parních lokomotiv. Nicméně si snad mohu dovolit vyjádřit svůj názor, že?

U58: ČSD výměnu kotle z těchto důvodů neprováděly. U DB došlo k vyřazení "Němek" (tedy řady 52) právě z tohoto důvodu již počátkem 5O. let. DR vyměnilo nejméně 2OO kotlů v RAW Meinigen. Kotle se vyměňovaly u obou německých správ i u posledních sérií BR 01,03 a 44. Opět kvůli oceli St47 K.

hank: nedávno jsem v jedné diskusi četl váš komentář ohledně válečného nasazení lokomotiv na vojenské vlečce v Poličce. Mohl bych Vás prosím požádat o případné podrobnější informace k tomuto? Možno i mailem. Děkuji.

Muniční továrna v Poličce by mne také zajímala. Potom co jí 31.8.1939 přidělila německá armáda plzeňské škodovce, tak se k původní vojenské lokomotivě 312.901 měla přidat i jedna z vlečkových "škodovek" (snad z Hrádku u Rokycan).

Zdepa: Vy máte nějaké informace k předmětné vlečce? Já mám v tomto směru v historii lokálky poměrně období temna. Matně pamatuji, že hank kdysi v nějaké diskuzi zmiňoval snad V36.

S uvedenou vlečkou Škodovy závody převzaly od armády i původní vojenskou vlečkovou lokomotivu ev.č. 312.901 (výr. ČMK Praha, r.výr. 1924, továr.č. 942). V případě opravy této kmenové lokomotivy zde byly nasazovány vlastní stroje z podnikové dopravy fy. Škoda Plzeň a někdy i stroje zapůjčené od protektorátních drah. A právě toto byl důvod jak se sem dostala lokomotiva výtopny Jihlava. Podnikové ředitelství Škodových závodů Plzeň - muniční továrna v Poličce se dožadovalo dne 26. 6. 1940 po ŘD Brno zapůjčení jedné lokomotivy řady 310.0 na dobu 3 měsíců po dobu opravy své vlastní vlečkové lokomotivy řady 312.901 (měla být podrobena 5. 8. 1940 zostřené prohlídce). Na uvedenou žádost odpovědělo ŘD Brno dne 2. 7. 1940 (č.j. 766/59-IV) souhlasným vyjádřením a stanovením podmínek za zapůjčení stroje, ale předání stroje se zatím neuskutečnilo.
Totiž dnem 1. 9. 1940 se opět dožadovaly Škodovy závody Polička po ŘD Brno zapůjčení jedné parní lokomotivy řady 310.0 pro vlečkovou dopravu, z důvodu opravy svého vlečkového stroje řady 312. ŘD Brno poté dnem 3. 9. 1940 konstatovalo (č.j. 766/61-IV), že uvedenou a požadovanou lokomotivu nemůže ze svého stavu zapůjčit a postoupilo věc k řešení Ministerstvu dopravy. Tak Ministerstvo dopravy rozeslalo dne 7. 9. 1940 oběžník (č.j. D-44.594-VI/1) všem Ředitelstvím drah, ve kterém se dožadovalo urychleného zapůjčení tříspřežní lokomotivy soukromé firmě na vlečku. Na tuto výzvu odpovědělo i ŘD Brno (č.j. 766/62-IV z 12.9.1940) s tím, že uvedenou lokomotivu může zapůjčit až po ukončení řepné kampaně. Jelikož výzva byla účinná nabídlo ŘD Plzeň ze svého stavu zapůjčení jedné lokomotivy řady 310.0, což bylo Ministerstvem dopravy dne 19. 9. 1940 (č.j. D-46.470-VI/1) oznámeno Škodovým závodům v Poličce. Tato lokomotiva však byla na vlečce Škodových závodů Polička jen po krátkou dobu. Totiž koncem října 1940 byla vrácena ČMD, neboť na vlečku muniční továrny Polička si firma Škoda přesunula jednu ze svých vlečkových lokomotiv a to ev.č. 10.
Tak už v listopadu 1940 se již objevuje na scéně výtopna Jihlava, tedy její podřízená služebna Německý Brod a tedy i podřízená strojová stanice Polička. Totiž dne 3. 11. 1940 se telefonicky dožadoval správce vlečky Muniční továrny Polička po pobočné výtopně Německý Brod zapůjčení stroje řady 310.0, neboť jejich vlečková lokomotiva č. 10 těžce vykolejila. Současně se dožadoval zaslání dělmistra výtopny pro přeměření vykolejeného stroje. Správce vlečky se také dožadoval urychleného zapůjčení lokomotivy pro nutnou dopravu vojenských muničních transportů do stanice „...které by se jinak zdržely“. Právě vojensko-strategický zájem státní správy na nutném provozu vlečky zavdal určité okamžité řešení. Ještě dne 3. 11. 1940 byla vlečka muniční továrny Polička obsluhována záložním strojem 310.0 strojové stanice Polička, ovšem ještě ve stavu ČMD.
Dnem 4. 11. 1940 se vlečka muniční továrny Polička dožadovala po pobočné výtopně Německý Brod provedení vyvazovací opravy vlečkové lokomotivy č. 10. Také dnem 4. 11. 1940 bylo telefonicky rozhodnuto ŘD Brno povolit zapůjčení jedné lokomotivy řady 310.0 na vlečku muniční továrny, a tohoto dne byla od 12:00 hodin zapůjčena z pobočné výtopny Německý Brod - strojová stanice Polička lokomotiva 310.0135 fy. Škodovy závody Polička. Následně byla vlečková lokomotiva fy. Škoda č.10 vyvázána v dílně Německý Brod, neboť dílna v Jihlavě byla zahlcena množstvím vlastních oprav (hláš.p.výt. N.Brod č.j. 3482 z 22. 1. 1941). Vyvazovací oprava vykolejené vlečkové lokomotivy č. „10“ Škoda byla v Německém Brodě ukončena 24. 11. 1940 a odeslána zpět do Poličky. Tímto dnem 25. 11. 1940 bylo ukončeno zapůjčení lokomotivy 310.0135 fy. Škodovy závody Polička a vrácena do stavu výtopny Jihlava - strojová stanice Polička (ŘD Brno č.j. 414/14 z 18. 1. 1941). Tímto byla kausa krátkodobého zapůjčení stroje 310.0135 výtopny Jihlava na vlečku muniční továrny Škodových závodů Polička definitivně uzavřena.

Když už víme číslo vlečkové lokomotivy ze škodovky, tak je jednoduché doplnit, co to bylo. Loko vlečky Škoda Plzeň č.10 byla někdejěí ČSD 310.053, která byla jako vyřazená koupena od ČSD v roce 1937. Ve vlečkovém provozu vydržela jen do roku 1943, kdy jí nahradila nová loko Škoda typu CS500 (tč.1383) a pořadové číslo 10 po ní převzala.
Na provoz vlečky stačila jedna párá, ale uvnitř závodu byla akumulátorová (bateriová) mašinka. O jejím konci se pořádně nic neví. Je možné, že právě jako její náhrada přišla ta motorová "škodovka" z Hrádku.
Jinak koncem války probíhala na vlečce osobní doprava zaměstnanců a proto byly zapůjčen obvoz ČMD (loko + os.vozy).
Když už jsme u mašinek vlečky v Poličce, tak úplně prvním strojem který vlečku obsluhoval, byť ještě továrna nefungovala, byla obrněná lokomotiva od pancéřového vlaku c.k. armády. Naše armáda v té chvíli jiný stroj neměla. Škoda že se nenašla fotka.
O možnosti nasazení nějaké "velké" válečné motorové mašiny (V 36) nemůžu polemizovat. Vždyť po roce 1945 naše armáda určitě 3 takové stroje měla (T 333.901, 902, 921).
V Poličce evidují vojáci v roce 1955 lokomotivy - 310.922, 312.901, 400.901 a beztopná 201.101 (pravděpodobně myšleno akumulační). K nim na chvíli přibyla 535.901

Velice zajímavé informace.

Takže 312.901 na vlečce vydržela minimálně do roku 1955. A je to původní lokomotiva vlečky, původně označená číslem 1 a tabulkou "MNO". Tu V36 by snad mohl objasnit přímo hank.

Osobní doprava na vlečce probíhala i v pozdějších letech (snad až do 80.let?). Do doby před likvidací vlečky byl znatelný pozůstatek nástupiště u přejezdu ul. Hegerova.

Na vlečku se zajížděly otáčet na triangl i lokomotivy ČSD. Jako malý kluk jsem tam dokonce jednou na T444.02 byl.

V roce 2004 měla být vlečka obnovena a opětovně provozována. Jak to vše dopadlo víme.

K provozu V 36 v Poličce nevím nic víc než to, co napsal Jarda Wagner ve II. díle Encyklopedie železnice - Motorových lokomotiv, totiž že tam za války byly prokazatelně v provozu.

Vlastně všechny V 36, které tu po válce zůstaly, i ty které prošly přes ČSD i ty, které šly po válce přímo na vlečky resp. na nich zůstaly, byly "ze stejného hnízda": Patřily za okupace buď přímo wehrmachtu resp. luftwaffe, kde posunovaly ve skladech paliva, dále "civilním" skladům WiFo, což nebylo zase nic jiného než krycí název pro sklady PHM, nebo muničním továrnám. Takže za války se kromě již zmíněné Poličky vyskytovaly v další muničce Muna Boří Les, dále ve skladech WiFo Hněvice a Šumperk a ve skladu luftwaffe v Halenkově. J. Wagner se taky zmiňuje o tom, že dříve se mělo za to, že v Poličce byl za války i stroj pozdějšího č. T 334.001 ČSD (BMAG 11698/1943, u Benziny Hněvice č. 6, v r. 1983 ještě přešel v Hněvicích na sousední vlečku Severokámen), ale pozdější dokumenty to prý zase vyvrátily.

O provozu kořistních dieselových lokomotiv v naší armádě se toho moc neví, což platí i pro další početnější řadu tohoto původu, původně německé Köf II, u nás většinou T 200.2. Jedna z nich například posunovala v 60. letech na vlečce muničky ve Velvětech u Teplic (po r. 1968 Spolchemie Velvěty).

číslování lokomotiv ČSD dle svatého Kryšpína ?

Ano, 312.901 je původní č.1. Ta odešla od výrobce z Libně pro Poličku 12.9.1924. Předtím (v druhé polovině roku 1923) zde jezdila ta pancéřová lokomotiva. Ta dokonce posloužila i při kolaudaci vlečky 28.12.1923. Od 1.1.1924 provoz převzala z Libně zapůjčena skladová lokomotiva č.988 (typ BN 200). Tato mašinka začala 31.3.1924 vozit vlaky s dělníky do továrny. Dva osobní vozy byly půjčeny od ČSD (jeden měl ještě boční vstupy a koncem roku 1925 z něj vypadly 2 děti zaměstnanců). Když přišla loko č.1, byla BN200 vrácena zpět výrobci do Libně.

Zdepa: A já si celou dobu myslel, že tato fotka je ze zahájení provozu. Jen mi není úplně jasné co tam dělá ten DF. Že by se do muničky vozila pošta? Nebo se stroj jen postavil k soupravě osobního vlaku? Ale to už dnes těžko zjistíme.

hank: Nebyly by prosím podrobnosti k zmíněné T 200.2 na vlečce muničky ve Velvětech? Děkuji.

Tploko: Nic moc, jenom to, že v armádě i potom na vlečce byla označena jako T 200.911 a že to bylo někdy kolem roku 1965.

Trošku úkrok stranou, ale nedá mi to. Za pozornost stojí hlavně hrdý "titul" paní Wünschové

Zvídavý_člověk - tam je velice zajímavý i ten jeho věk - v 51 už i.R.
Dnes nám kmotři kalous s pičasem a šláfenberkem zařídili, že budem jezdit do 80 ti !
Ó, my se máme !
Z mašiny rovnou do penálu.

Neví někdo, zda by se někde dala dohledat detailněji zpracovaná historie nádraží Praha-Vršovice?