Lesíček: Stačí vykoupit pozemky, změnit územní plán, pak ho změnit znovu a pozemky na developerskou výstavbu jsou doma... Ale třeba sýčkuju.

V Blavě není kde a podél celé Dunaje maj na Slovensku CHKO.

V Blavě mají přístav i s železniční vlečkou. Ten by se nedal upravit na kontejnerový terminál.

Primární ani nemusí být vodní cesta, ale právě železnice a silnice, nemá to být jen lodní přístav. Sám investor tohle zdůrazňuje.

Poměrně nedaleko je Lípa na Dřevnicí, to se jich tolik uživí?

Dva obrázky z minulého pátka v Lípě:

Dnes na postrku 14243 / v cele 14232 uraduje 810 181. Jestli to bude nedelni pravidlo, neni prozatim znamo.

„Můžou se naklopit zatáčky, aby vlakové soupravy mohly jezdit rychleji,“ nastínil Pšenička. Pak by se maximální rychlost v okolí Valašského Meziříčí zvýšila z 50 na 70 kilometrů za hodinu.
Zdroj: http://zlin.idnes.cz/elektrifikace-a-zdvojkolejneni-zeleznice-v-h radisti-vsetine-a-mezirici-1n7-/zlin-zpravy.aspx?c=A150427_215851 8_zlin-zpravy_ras

Zase nějaký rádoby odborník co má "oblast dopravy ve své kompetenci". Pane Pšeničko i 15ti leté dítě v prvním ročníku dopravní SPŠ ví, že vlak nejezdí do zatáčky, ale do oblouku...

Trainfun: Pana Pšeničku jsem již 2x slyšel přednášet na konferenci. Mluví rozumně. Tento paskvil podle mě napsal novinář.

ad Wagon : než stavět spojku na nezadrátovanou trať směrem ke Kyjovu, bylo by jednodušší postavit spojku mezi 330 a 250 od Hrušek směrem v Ladné a Podivínu ... Ta by měla smysl obecně ...

750 013 vyrazila o5 v cele nexa do LnD.

postavit spojku mezi 330 a 250 od Hrušek směrem v Ladné a Podivínu ... Ta by měla smysl obecně ...

Jak rikaji hokejisti: "Tak urcite!"

Otazka je kudy? Stanice Hrusky a najezd na dalnici stoji tak trochu v ceste.

Dnes na Os 14243. Pry na nem jezdi kazdou nedeli.

Budou letos nějaké zvláštní jízdy na těchto tratích?
- Hodonín - Holíč
- Sudoměřice - Skalica

Dnes na Loudalovi 4019.

750.013-5 zavítala v neděli i v pondělí na 331.

Hasse: Není to pan Valach?

Mouka: Na 1 000 000 % ne.

To je nějaké hubené na Valacha

intelpetr: Podle fotky hlavy dokážeš poznat, jak je člověk hubený/tlustý?

A kde je to vůbec focené? Mezi Zlínem a Želechovicema?

Ano, je to focene kousek od Zelechovic smerem na Zlin, mezi zastávkami Priluky a Zelechovice

Chystačka na podvečerní manipulák do Lípy:

http://www.kromeriz.eu/akce/prehled/348-.html Akce na trati 303 ve stanicích Hulín a Kroměříž

http://www.cd.cz/zazitky/kam-na-vylet/1310-nostalgicka-jizda-do-p ohadkoveho-lesa

Jízda párou a akce pro děti na trati 305 z KM-Zborovice

Jojo Brejlák opravdu jezdil, mám na videu.. A ten orchestrion teda zítra prověřím...Třeba pojede..

Mě to přijde jako pokus o slušný tunýlek: přístav Hodonín

V Nedakonicích jsem právě viděl nějaký stroj od DB.

Takže 189, co jiného.

Intelpetr-http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php

Jo, to byla ona. Ale jela spíš na zkušebku, stála tam na kusé koleji.

Ale jela spíš na zkušebku, stála tam na kusé koleji.
Proč zkušebka? Čekala na vlak ze Senice, který právě v tuto chívli už i veze. Snad je lepší odstavit mašinu ve šturcu, než na dopravní koleji.

Moje chyba. Jak často to z/do Senice jezdí?

Dvakrát týdně.

Jen se tak vrátit do doby, kdy zánovní přerovská "berta" T478.1040 úřadovala na "Ferdinandce" :
http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=fotografie&id=7905

Muzu se zeptat, co je ted za vyluku na Zlince?

TED by zadna vyluka byt nemela, byla vcera.

Ctihodní fotiči, na úterý 2. června je plánován "pravidelný" Vlak plný úsměvů ... časové polohy zatím neznám ... na to je "dost času" ... ale abyste si ho udělali v ten den vy ...

Pokud budu plánům na překladiště v Hodoníně věřit (jakože zatím nevěřím ani "mäkké F")...tak se musím - ač nerad, jako rodilý "Vlárák" - přiklonit k variantě M.Z. - výstavbě spojky z Hrušek do Podivína.
Při pohledu na mapu vidím laickým okem (a s malou znalostí reálií) lepší krajinné poměry pro variantu Hrušky - Podivín než pro variantu B.-Přívoz - Bzenec...navíc tahat kontejneráky přes Nesovický kopec, tahat je do Blažovic....

Osobně mi stejné sci-fi jako terminál v Hodoníně totiž přijde i mediální smršť ohledně představ o elektrizaci Vláry.....pokud si pamatuju, první informace o přípravách eletrizace Brno - Veselí n.M. se objevili už v 80.letech. Už tehdy se říkalo, že čety LD Veselí půjdou na zácvik na laminátky.....no a kde jsou dneska dráty??? (..a kde je mé oblíbené LD, mé oblíbené stroje.....chjo) :-(

AD Terminál: Pokud se řeší vozba kontejnerů z Hodonína směr Čechy, tak snad není zakázáno vozit vlaky přes Přerov. Pak není třeba vymýšlet spojky kolem Břeclavi nebo tahání vlaků po Vláře. Když už dneska jezdí přes Přerov běžně tranzitní vlaky Bad Schandau - Kúty…

Na 14229 / 14230 je samotna 810 181.

S200 : dobře, tranzit Slovensko - Německo jezdí přes Přerov, ale současně se často kňourá, jak je "StEG" přetížen ... naproti tomu "hore kopcom" přes HB celkem "nic" nejezdí ...
Spojka "Ladná" by měla význam i při výlukách Brno - Přerov nebo nějaké mimořádnosti, takže vlaky jedoucí přes Vyškov by mohly jet bez nutné úvrati v BV rovnou ...

Parním vlakem do Zlína

Miroslav Zikmund: Dělat spojku kvůli čtyřem párům směsek a jedné ucelence mi příjde trochu zbytečné.

Navíc o jakém poloměru by ten oblouk musel být, aby se porovnal pod most pod "pětapadesátku" a srovnal k štrece do Hrušek? Asi by to žádná sláva nebyla.

ad Johnson : možná vám to připadá zbytečné, ale je např. nezbytně nutné aby vlaky v rámci IDSJMK Brno - Hodonín jezdily na úvrať do Břeclavi. Pobyt v BV 8 minut, doba jízdy v obou směrech cca 2 minuty, zkrácení cestovní doby o 12 minut ...
V případě Skalice nad Svitavou se "desítky let uvažuje" o tom, že by se udělala spojka přímo na Boskovice, aby se vyloučila úvrať a mohly jezdit (elektrické) vlaky přímo do Boskovic ...
čímž by se zkrátila cestovní doba (o kolik), protože by se nemuselo přestupovat ve Skalici ...
Vasekpetr1 : všechno je řešitelné ...
nemusíte spojku cpát pod most, pokud by se tam z hlediska výšky TV vůbec vešla ...
co se dnes zdá jako "nesmysl" může být za několik let "ideální řešení" ... v případě "křižovacího problému" v Otrokovicích-Kvítkovicích mezi TV dráhy trolejbusové a železniční existovalo negativní stanovisko k tunelové variantě s ohledem na městskou infrastrukturu a po letech se tohle řešení jeví jako ideální řešení ...

možná vám to připadá zbytečné, ale je např. nezbytně nutné aby vlaky v rámci IDSJMK Brno - Hodonín jezdily na úvrať do Břeclavi. Pobyt v BV 8 minut, doba jízdy v obou směrech cca 2 minuty, zkrácení cestovní doby o 12 minut ...
Ano, je. Kvůli přípojům + obecně i kvůli zajištění rychlého spojení Brno - Břeclav, jakož i např. Břeclav - "jakékoliv město na t-330".

A ten 8minutový pobyt je při existenci vratných souprav zbytečně dlouhý, tzn. mohl by být zkrácen (ovšem jeho existence je t. č. vynucena právě nutností skloubit časové polohy těchto rychlíků s Os vlaky před Brnem + zároveň zajistit přípoje mezi R-330 a Os-246).

V případě Skalice nad Svitavou se "desítky let uvažuje" o tom, že by se udělala spojka přímo na Boskovice, aby se vyloučila úvrať a mohly jezdit (elektrické) vlaky přímo do Boskovic ...
čímž by se zkrátila cestovní doba (o kolik), protože by se nemuselo přestupovat ve Skalici ...
Cestovní doba Brno - Boskovice se takovýmto krokem de facto PRODLOUŽÍ (srov. spojení "rychlíkem z Brna do Skalice a odtud Os vlakem/autobusem do Boskovic" vs. "přímým Os vlakem z Brna do Boskovic").

A čím víc pojede přímých vlaků Brno - Boskovice, tím méně pojede přímých vlaků Brno - Letovice. Jak jednoduché.
Aneb co je vidět a co není vidět...

Ale z hlediska nesmyslnosti vedení vlaků osobní přepravy mimo žst. Břeclav je ta "Boskovická spojka" vcelku vhodným přirovnáním, to je pravda.

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Vynechat Břeclav na vlacích mezi Olomoucí, Hodonínem a Brnem je, při vší úctě, výplod chorého mozku. A srovnávat Břeclav se Skalicí nad Svitavou je nesmysl. Zatímco Skalice je díra, která je dnes významná jen přestupem na významnější Boskovice, Břeclav je jedna z nejvýznamnějších stanic na trase těchto vlaků s důležitými autobusovými i vlakovými přípoji.
Jinak osmiminutový pobyt v Břeclavi je aktuálně hlavně kvůli jednomu páru vlaků vedeného klasikou bez Sysla. Snad se i tento pár brzy podaří dát do vratných souprav a bude možné pobyt v Břeclavi zkrátit.
Pokud je Boskovická spojka s něčím srovnatelná, pak s, podle mého názoru, nesmyslnou elektrifikací 254, která jen rozvrtá Os mezi Břeclaví a Šakvicemi. Ale to už je tady zbytečný offtopic.

Edit: Jinak, pokud by spojka 330 a 250 mimo Břeclav byla pro náklady tak podstatná, pak je možné ji postavit jako vlečku. Bude to levnější na stavbu i údržbu.

(Příspěvek byl editován uživatelem peno.)

Jinak osmiminutový pobyt v Břeclavi je aktuálně hlavně kvůli jednomu páru vlaků vedeného klasikou bez Sysla. Snad se i tento pár brzy podaří dát do vratných souprav a bude možné pobyt v Břeclavi zkrátit.
Kdyby to bylo jen o této věci, tak není problém ten pobyt u ostatních vlaků zkrátit s tím, že ten pár "nevratných" rychlíků by v úseku Břeclav - Hodonín holt jel o pár minut netaktově.
Ale ono těch věcí je víc.

Dejme tomu, že na t-330 mají časové polohy rychlíků zůstat neměnné.
O. K., tím pádem tedy může R-250 přijet do Břeclavi až v L:25/X:25 h namísto L:21/X:21 h.
A taky může mít mezi Brnem a Břeclaví kratší jízdní doby, protože ty stávající jsou počítány na v(max) = 120 km/h.
Výsledek: rychlík může z Brna hl. n. vyjet až cca v S:42/X:42 h.

No jo, ale co v takovém případě s Os vlakem, který z Brna hl. n. odjíždí směrem na Vranovice/Břeclav v X:40 h?

Jinak, pokud by spojka 330 a 250 mimo Břeclav byla pro náklady tak podstatná, pak je možné ji postavit jako vlečku. Bude to levnější na stavbu i údržbu.
... a velmi problematické z provozního hlediska (postavení vlakové cesty pro průjezd vlečkou bez provádění posunu?); toto by byl snad největší nesmysl.
O. K., něco jiného je něco ve smyslu "traťová spojka o malém poloměru (= nízké rychlosti) a tím pádem nižších nákladech na výstavbu.
Ale rozhodně ne to klasifikovat jako vlečku.

Pokud je Boskovická spojka s něčím srovnatelná, pak s, podle mého názoru, nesmyslnou elektrifikací 254, která jen rozvrtá Os mezi Břeclaví a Šakvicemi.
... a kromě dalších negativních důsledků to bude znamenat zřejmě nutnost zastavení dnešních rychlíků v zast. Rakvice a Ladná = prodloužení jízdních dob (tzn. opačný efekt než o který by se měly takovéto stavby snažit).

Miroslav Zikmund:
Někdy v osmdesátých letech se celkem vážně uvažovalo o II. jižním tahu Jihlava - Znojmo - Břeclav v podobě modernizované a elektrifikované trati. Důvodem byla potřeba odlehčit přetížené trati 250. Současně se řešily spojky Podivín - Lanžhot, Hrušky - Lanžhot. Tehdy to mělo nějaký smysl. Vaše vize spojky Podivín Hrušky pro tři, čtyři páry nákladů je naprosto neodůvodnitelná.
Myšlenka na vynechání Břeclavi v segmentu tzv. osmistovkových rychlíků - tedy vlaků IDS JMK je už ale totální úlet.
Pro cestující z Hodonína jsou i se zajížděním do Břeclavi rychlejší, než cesta z Hodonína do Brna busem (právě busy nahradily) A co se týká segmentu cestujících, myslím, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že u cestujících ve směru z Brna, jejichž cílová stanice je dále, než Podivín, tvoří cíl Břeclav (+ okolí) cca 60 procent proti 40 procentům, mířícím do Hodonína (+ okolí). Vypuštěním Břeclavi byste zbavil možnosti dopravy i cestující z Břeclavi směr Přerov.
Systém IDS JMK je postavený právě na těchto rychlících a byť můžeme najít nějaké nedostatky, je to systém vymakaný a funkční. Vámi navržená změna by jej postavila na hlavu. Vynechání Břeclavi byste musel něčím nahradit. V konečném důsledku by se neušetřilo nic, naopak by vyskočila další potřeba lidí i souprav.

Tu spojku Ladna-Hrusky navrhuje i Cedop pro dosazeni JD 60.minut Brno-Hradiste.
Za dalsi, kdovi kdy se zacne s reko Prerovky, takze pro takove ze Exy ze Zlina by tak spojka uzitecna byla...

Za dalsi, kdovi kdy se zacne s reko Prerovky, takze pro takove ze Exy ze Zlina by tak spojka uzitecna byla...
Kdoví kdy se začne se zkapacitňováním brněnského uzlu, takže pro takové existenci takových Exů ze Zlína by taková spojka nic moc neřešila.
(a kdyby měla být existence zlínských Exů tak potřebná + pokud by neexistoval jiný zádrhel než úvrať v Břeclavi, tak by tudy jezdily už dnes, byť tedy úvratí přes žst. Břeclav.)

Tu spojku Ladna-Hrusky navrhuje i Cedop pro dosazeni JD 60.minut Brno-Hradiste.
A co navrhuje tatáž organizace (pro tentýž časový horizont) v úseku Brno (včetně uzlu) - Vranovice tak, aby se tudy ty vlaky "navíc" vůbec procpaly?

A taky může mít mezi Brnem a Břeclaví kratší jízdní doby, protože ty stávající jsou počítány na v(max) = 120 km/h.

To není dobrý nápad. Při jakékoliv výluce by to kompletně rozesralo t330 + jejich přípoje.

To není dobrý nápad. Při jakékoliv výluce by to kompletně rozesralo t330 + jejich přípoje.

Podle stejného uvažování tedy nepatří mezi dobré nápady ani to zkrácení pobytů rychlíků v Břeclavi, byť by to vratné soupravy umožňovaly.
Protože i tyto pobyty - dle tohoto uvažování - působí eliminačně na případné zpoždění.

Shalomek & další ... a co tak vlak, který pojede jednak mimo BV spojkou a současně obslouží BV ?
Z Brna dvě EJ, při zastavení v Podivíně / Zaječí si odšlápnou, jedna pojede do BV, druhá spojkou do Hodonína případně dál ... v opačném směru kuplování zase Podivín / Zaječí ... Frekvence BV - HO hybridním vozidlem pokračujícím z HO do VNM ...
Kuplování / odšlapování je v západoevropském zahraničí celkem běžnou věcí, libující si v tom v Holandsku ... z Norimberka 3x612 (nebo něco jiného), které se postupně dělí ... stejně tak v Mnichově vlaky BOB - tři soupravy, které se postupně rozdělí na větve tratí 955/956/957 a když jedou zpátky, tak se zase spojí ...

Radši bez kuplování a přímo do BV, se někdy podívejte, jak se daří kuplovat slony . A abych musel z Břeclavi na Přerov přestupovat ...

Tímto řešením sice zůstává zachováno rychlé spojení v relaci Břeclav - Brno (resp. také např. Zaječí - Břeclav apod.), ne však v relacích typu "Břeclav - Hodonín/Otrokovice/Přerov" apod. Jak ostatně zmiňujete.

Frekvence BV - HO hybridním vozidlem pokračujícím z HO do VNM ...
= přestup navíc; prodloužení cestovní doby pro část relací

při zastavení v Podivíně / Zaječí si odšlápnou, jedna pojede do BV, druhá spojkou do Hodonína případně dál
= problematické zejména ve směru jízdy do Brna, kdy je nutno zachovat těsný sled jízdy mezi odbočkou z t-250 na t-330 a Podivínem; jakékoliv zpoždění zde může činit problém.

Je zajímavé, že u provozně obdobné situaci s rozpojováním v žst. Marktschorgast v Oberfranken (obdobnost spočívá v tom, že k oddělení směrů jízdy vlaků nedochází hned ve stanicí, ale až o několik km dále) dochází pouze ve směru jízdy z Hofu (tzn. jen při rozpojování), nikoliv ve směru jízdy do Hofu (tzn. při potenciálním spojování).
Že by právě proto, že při spojování by šlo o nestabilní řešení při zpožděních jednoho ze spojů?

Kažopádně toto řešení znamená určité zdržení oproti stavu, kdy by se nerozpojovalo (a to zdržení je o to výraznější pro jednotku, která z "rozpojovací stanice" vyjede až jako druhá, resp. do "spojovací stanice" přijede už jako první), tzn. přesný opak toho, k čemu chceme směřovat.

stejně tak v Mnichově vlaky BOB - tři soupravy, které se postupně rozdělí na větve tratí 955/956/957 a když jedou zpátky, tak se zase spojí ...
Ovšem, podobně tak v rakouských stanicích Lieboch nebo Bürmoos.
Ovšem to je odlišná situace, kdy takto rozpojované/spojované jednotky nemíjejí žádný přirozený dopravní uzel.
Ostatně, k rozpojování/spojování dochází (byť pohříchu nejde o jednotky vybavené automatickým spřáhlem) i v Moravských Bránicích (byť pohříchu pouze ve špičce a to ještě ne u všech spojů), že.

Ale i v této problematice je situace podobná budoucí drátizaci Boskovic + Boskovické spojce.
Protože 15min. interval Os vlaků se nevejde do nezkapacitněného Brna a dost těžko se vejdou mezi EC a R na t-260, tak to možná dopadne rozpojováním "boskovických" jednotek s "letovickými" v... kde? Že by v neperonizované žst. Rájec-Jestřebí?

A opět samozřejmě zdržení hlavně pro jednotku, která "před spojováním přijede jako první, resp. po rozpojování odjede až jako druhá"...

Já jen doplním, že kdyby byl opravdu zájem lidí z Uherského Hradiště, či Starého Města jezdit vlakem, tak už jím jezdí. Jenže oni jsou zvyklí jezdit do Brna autobusem a ne vlakem. A zkoušet lidi násilím cpát do vlaku je jen odvede od veřejné dopravy do aut, jak si ostatně už několikrát vyzkoušel i Kordis.

A ten 8minutový pobyt je při existenci vratných souprav zbytečně dlouhý
A jak dlouhý pobyt by měl být podle vás?

Já jen doplním, že kdyby byl opravdu zájem lidí z Uherského Hradiště, či Starého Města jezdit vlakem,
Problém Uh. Hradiště je v tom, že lidé mají vsugerováno, že vlak do Brna jede minimálně 2 hodiny a to je nekonkurenceschopné, dál je nádraží v Hradišti "malé", krátké a není "pod drátem" ...

A jak dlouhý pobyt by měl být podle vás?

Tak dlouhý, jak je při existenci "vratné soupravy" (soupravy s řídicím vozem).
Jestliže se v případě mnoha jiných míst (např. Jihlava po drátizaci celé t-240, eventuálně chebské rychlíky v Ústí nad Labem hl. n.) argumentuje, že vratná souprava (+ případně drátizace dosud nezadrátovaného) = zkrácení pobytu v úvraťové stanici, tak to zcela jistě platí i pro Břeclav.

Kyslík: Hradiště a Staré město (a také Kunovice) je v podstatě souměstí, ne nepodobné například Zlínu a Otrokovicím a lidé z Hradiště jsou zvyklí chodit na vlak do Starého města, odkud už dnes jezdí vlaky, schopné časově konkurovat (některým, ne všem) autobusům a ČD v této trase zavedly i akční jízdenku, která se také přibližuje ceně autobusů. Přesto lidé preferují do Brna autobus, zatímco do takových Otrokovic, Hodonína nebo třeba Veselí nad Moravou by je nenapadlo jet autobusem a některé ani autem. Člověk se proto musí ptát proč zrovna do Brna ten vlak odmítají a dokud nebudeme znát odpověď na tuto otázku, nemá smysl zřizovat nějaké vlaky kudykoliv.

Podle stejného uvažování tedy nepatří mezi dobré nápady ani to zkrácení pobytů rychlíků v Břeclavi, byť by to vratné soupravy umožňovaly.
Protože i tyto pobyty - dle tohoto uvažování - působí eliminačně na případné zpoždění.


Ale ono to díky tomu funguje. Se podívejte, jak jezdí narušené R z Olomouce díky přestavbě a kolik si dovezou zpoždění do Brna...

Jenže je rozdíl, jestli bude výluka TK a díky tomu chytne vlak 2 a více minut zpoždění a pak si to veze celou cestu (utažené jízdní doby) a všude narušuje přípoje, než obrat ve stanici, kde delší pobyt, již zde vámi zmíněný, má svůj smysl.
Ono stačí, aby rychlík někde čekal na přípoj, například takový Hulín a pak už by neměl nikde šanci zpoždění zkrátit, a tím by se narušovaly vazby zase v dalších směrech.
Nemusí to být navíc nutně jen výluka, stačí nějaká pomalá, nebo nasazení 363.

Po nasazení InterPanterů (fuj, to je název) si to už dokáži představit utažení třeba na 140, pro případ použití klasiky.

Spelcr: Jenže jízdní doba na 120 je stavěná jen mezi Brnem a Břeclaví, mezi Břeclaví a Olomoucí je už dnes jízdní doba na 140. Je to historický relikt, kdy v úseku Olomouc – Břeclav jezdila rychlá Esa, zatímco v úseku Brno – Břeclav Plecháči. Ostatně, dříve se také stávalo, že se na náhrady do těchto vlaků dávaly B(d)t a vznikala zpoždění. Naštěstí si to někdo uvědomil a tak se tam později dávaly raději Bdmtee, se kterými nebyl problém jízdní dobu stíhat.