Dnes při přerušení provozu na C (skokan) opět žádné hlášení ve stanicích na celé trase. Hlavně, že propagační relace dál vesele běžely..

Hlavně by to mělo umět aktuální údaje, tzn. kam ten vlak skutečně jede (a za jak dlouho). Běžící text o mimořádnosti ano, ale stručný. Sáhodlouhé litanie, když je člověk nechytne od začátku, pak vyvolávají nutnost čekání, až půjdou znovu, a to už zdravý človek ocení spíše hlášení rozhlasem.

Včera (no, spíše vlastně dnes) jsem se byl podívat na noční zážitkové jízdě. A bylo to vynikající. Příjemně komorní, velký dík všem, kteří se za to zasloužili. Obdivuji všechny, kteří dokáží pracovat nad rámec svých povinností, svou práci mají rádi a nadšení pro ni dokáží předat i ostatním. Opravdu to byl zážitek. Zde pár výcvaků, fotil jsem si jen na památku mobilem, předpokládám, že zdatnější fotografové se pochlubí technicky zdařilejšími kousky, tohle je spíš jen tak pro představu, jaké to bylo. Ještě jednou díky, pokud to tu čte někdo z těch, kteří se zasloužili o pořádání!

MŠ:
DP uvádí poruchu zabezpečovacího zařízení, někdo jiný přehřáté výhybky první horký den.\
Porucha výhybek = porucha staničního zabezpečovacího zařízení.

Kaštan:
Dnes při přerušení provozu na C (skokan) opět žádné hlášení ve stanicích na celé trase. Hlavně, že propagační relace dál vesele běžely.
Jel jsem zrovna Céčkem v jedné ze stanic jsme si postáli asi 5 minut a během toho stání už bylo spuštěno hlášení o přerušení provozu a pak cestou na Opatov jsem ho slyšel ještě dvakrát a pokaždé se akualizoval rozsah provozu.

Jaký je důvod té dlouhodobé pomalé mezi Malostranskou a Hradčanskou? Díky.

Čtyři vstupy z nového metra v tomto pořadu:
https://www.youtube.com/watch?v=6XrA7ZLi-pI

Jako úplně to sem nepatří, ale já si to přesto neodpustím - kde přesně měla ta nahrávka být vtipná? Přiznávám, je možný, že mi něco uniklo, po třech neskutečně otravnejch minutách jsem to už jen tak zběžně proklikal a u toho se pokoušel vymyslet nějaký synonyma k výrazu "trapnost".

Mohu se ještě v reakci na tu středeční sebevraždu zeptat, proč se ve směru od Zličína nezavedlo malé kolo až na Smíchovské nádraží, když nehoda byla na Andělu? Z hlediska možnosti cestujících využít náhradní povrchovou dopravu by to jistě bylo pohodlnější - na východním konci béčka není s návazností na tramvaje problém, na tom západním je však první možnost přestupu až na Radlické.

Jak v některých věcech s ing. Gebrianem nesouhlasím, tak tohle by se mělo tesat do kamene, že pražští plánovači a investoři metra.
odkaz
Zejména ta informace o cenách je překvapující, nebo ne??

Překvapující to není, alespoň pro mě ne, ale jinak zajímavé video

I-like-metro: Dovoluji si odhadnout, že napájení metra není připraveno na okamžité odpojení kdekoliv. Že se dá odpojit jen větší celek, který nezřídka zasahuje i do sousední stanice, a na jemnější rozdělení je třeba manipulace s elektrikou která trvá relativně dlouho. Asi by to chtělo předělat napájení tak, aby obratové stanice byly více samostatné.

Školy nemám, ale co je zvláštního na jízdě výtahem?

Dali: Srovnává jabka s hruškama. Placaté město vs kopcovité, ražené vs hloubené atd.

Ad P_v. Nemyslím si to. V první řadě je na tom metru vidět, že se jedná v podstatě o minimalistické řešení (levné) bez nějakých zbytečností typu stanice Střížkov, ale s využitím relativně jednoduchých a v zásadě levných řešení, jak tyto minimalistické interiéry vylepšit (holý beton pomalovaný obrazy, využití světel atd., když jinak se jedná v podstatě o holé nosné konstrukce. A opět se naskýtá problém povrchového či nadzemního vedení tras bez zbytečných sarapatiček. Je to spíš o změně myšlení a přístupu k celému konceptu - primárně je to dopravní stavba a placená z veřejných, tudíž limitovaných rozpočtu a tak by mělo být dosaženo maximálního efektu s minimálními náklady. Tak má znít zadání pro projekty a ne tak, jak je to dnes.

7036: Proč by sem tvoje otázka neměla patřit? Vtipná byla podle mě skutečnost, že někdo naplánoval nezastřešené výstupy nebo výstup bez eskalátoru a že do Motola se vozí vzduch. A především způsob, jakým se tyto nedostatky na novém áčku v praxi řeší.

Gebriana moc nemusím. Dost mi totiž připomíná Ondřeje Matěje. Čím to?

Pokud použijeme stejnou metodiku ke srovnání počtu linek metra Prahy a Mnichova, nemělo by být u Prahy uvedeno číslo 5?

Je vidět, že Mnichovské metro počítá s daleko menšími počty přepravených osob. Jak je ten perón vlastně široký? Nebo se to jen zdá?
Jeden eskalátor by v pražské špičce taky neobstál. Možná tak na Radlické o víkendu...
Jo a někdo mi říkal, že Mnichov má rozpočet srovnatelný spíš s celou ČR, nežjejím hlavním městem...

Dali: OK, takže rozkopeme Evropskou na dva roky, aby byla stavba hloubená, a nějakým čarováním donutíme drážní úřad povolit jezdit mytiščům i do většího sklonu, aby i Petřiny mohly být hloubené, byť za cenu trvale nižší traťové rychlosti.
Znova říkám že Mnichov je placka, takže metro nemusí nahánět stoupání hloubkou stanic, a urbanismus připomíná čtverečkový papír, kde není problém jednu ulici totálně rozkopat nebo i trvale vyřadit z autoprovozu, protože žádná z nich není tak hlavní aby byla nenahraditelná. Zatímco v Praze máme urbanismus typu jedna hlavní ulice co všechno sbírá a kolem jen místní uličky, to celé obklopeno prudkými svahy. A pomatení architekti, kteří se zhlédli v těch placatých městech, pak mají pocit ty hlavní ulice v Praze jsou hlavní až moc a chtějí do nich cpát cyklisty a jiné tzv. zklidňující prvky, aniž by jim došlo že nemají lokální náhradu.

P_v
Jinak mně stačily ty jeho moudra o zrekonstruované Hradčanské, kde mimo jiné tvrdil, jak je tam plýtváno prostorem tím, že jsou tramvajové zastávky zbytečně široké.
Přitom každý neštudovaný architekt či urbanista, kdo tam alespoň jednou byl, ví, že šířka ostrůvků v té širší části je naopak zcela vpořádku ale problém je tam se zúžením ostrůvku u vstupu do metra.
Docela by mě zajímalo, jestli ještě někdo tohohle šaška Gabriena, nebo jak se jmenuje, bere vůbec vážně. Ale možná, že někdo mu ty rádoby chytré řeči baští všema deseti.

Ono se to opravdu "snadno" třeba nákladově srovnává, když v Mnichově vykopou díru, zakryjou jí a vymalujou stěny. To my s raženými stanicemi se sloupy a dlouhými eskalátorovými tunely fakt soutěžíme marně...

Mně obecně naše metro nijak neuráží, ale samozřejmě mi vadí některé nekoncepční detaily, jako že výtahy nevedou rovnou na povrch do Brunclíkovy, že jsou vestibuly plácány tam, kde to vyjde a ne tam, kde je to potřeba, že se nemyslí na vhodné pěší vazby a návaznosti, že jsou blbě (nebo vůbec) okolo přechody, že jsou chybně umístěné zastávky, že to často postrádá elementární funkční logiku. Že se to prostě seká jako cvičky a pak to nefunguje, jak by mělo. Trošku jednoduchosti by to chtělo.

Blenderman: Na Hradčanské je určitě prostorem plýtváno, ale ne zastávkami, ale těmi prostory před a za zastávkami, přičemž poloha výstupů zajišťuje, že s hafem prostoru všude okolo je ho v jádru pudla fakt nejmíň... Hradčanská je funkční a urbanistické zvěrstvo strašného zrna. Není tam vlastně nic, eskalátory vedou na nevyužívané chodníky, výstupy z metra blbě, zastávky blbě, přechody funkčně blbě, přestupy na bus daleko. Takže kritiku si to nepochybně zaslouží. pravda, jde o kritiku spíše vizuální a bez kontaktu s dopravním inženýrstvím, ale mně zase neuráží chrom a nějaké ty vizuální věci, protože jim nerozumím.

Wow, tak se tady pochvalme, jak je to všechno v pořádku, a můžeme jet dál. Ne, vážně mám pocit, že prostě tady nikdo není schopen vnímat smysl toho pořadu. Zaprvé, Gebrian je ARCHITEKT, nikoliv dopravní inženýr nebo technik. Tak mi vůbec nevadí, že zamotá techniky výstavby stanic s jejich architektonickou podobou nebo že je fascinován výtahem s výstupem na obě strany. Hlavním úkolem architekta je přece poskytnout ideu a koncepci nějakého díla, nikoliv sekání zdiva

Zadruhé, čekal jsem, že se někdo chytne šířky nástupišť v Mnichově a celé to dezinterpretuje a stalo se. Proboha, tím dílem se přece nikde neříká, že máme stavět jenom hloubené stanice s úzkými nástupišti! Jde spíš o celkový přístup k projektování a zadávání veřejných staveb. Dovedu si představit, že měl řadu reakcí, že metro je přece dobře, protože je "světlé a čisté", tak chtěl ukázat i jiné alternativy.

Zatřetí, to porovnání samozřejmě není dobře. Ale zase bych na tom viděl snahu ukázat, že lze něco podobného mít i u nás, protože opět řada lidí řekne "no jo, Německo tam na to mají prachy". Chtěli tím vyjádřit, že ta muzika může být i u nás za v podstatě stejnou cenu, ale chtěli to tvrzení podepřít, tak vzali dvě čísla a porovnali je tak, jak si myslí 90% lidí, že se porovnávat dají.

Já bych prostě řekl, že z hlediska investovaných veřejných prostředků není nic horšího, než promarněná šance. Václavák je hnusný, Staromák je zanedbaný, ale to všechno se dá nějakým způsobem řešit, ale na Hradčanské jsme měli prolejzačku, potom se tam hodila bomba a prostor se dělal od píky a dosti se zprasil. Mohlo se to udělat lépe, ale už je to postavené, hrabat se v tom dalších 50 let nikdo nebude a můžeme si jen povzdechnout, co by se s tím dalo všechno udělat. To je právě ten nejhorší případ, který Gebrian po právu kritizoval.

Ostatně ten pořad mám rád proto, že on zásadně neprezentuje své názory jako nějaké univerzální pravdy nepřipouštějící diskuzi, což je bohužel mor mnoha architektů.

MŠ: A v tomto já také vidím ten překryv architekt-dopravní inženýr. Ten první řekne "proboha, nedávej tam tu přiblblou konstrukci, která se bude špatně udržovat a na kterou budou sedat holubi a na tento přechod budou lidi kašlat", zato ten druhý řekne "hele, máš to pěkně souměrné, ale tyhlety oblouky se budou muset často vyměňovat a tady ty zastávky by skutečně měly být širší". V takovém případě se pravděpodobnost vzniku kýče nebo nefunkčního paskvilu celkem snižuje...

Smasska: Tento překryv ale u nás neexistuje. U nás se soutěží, kdo bude u vesla a toho druhého pomlátí na cti i rozumu. Architekti vytýkali dopravákům, oprávněně, neschopnost se na věci dívat také esteticky a neptání se okolí na celkové vyznění některých řešení. Aktuálně se neptají architekti, zda daný esteticky zvládnutý kousek může v praxi vůbec dopravně fungovat. Zatímco v minulosti šlo o pochybení často nevědomá, neboť dopraváci nikde toho partnera na urbanismus ani neměli, nebo jim o takové možnosti ani nikdo neřekl, protože ve škole je to neučili, aktuálně se architekti neptají zcela záměrně, protože jim to přece dopraváci nebudou nějakými připomínkami, které stejně nemají smysl kazit. A oba tábory se fest nenávidí. Výsledek je úplně stejný jako dřív, jen na ulici bude vypadat vzhledově lépe, jen nebude o to víc fungovat.

MŠ: No právě. Jenže kdyby ještě oba tábory dělaly svou práci dobře...ale v současné době mám pocit, že ještě ke všemu se ztrácí ta pochybná "výhoda" jednostranného pohledu. Viz Veleslavín, z řešení povrchů a tamních parodií na přestupové vazby bych žádného architekta nepodezíral a hádal, že konečné slovo zde měl dopravní inženýr. V takovém případě by ovšem měl zauvažovat, jestli ho něco takového skutečně na škole učili. Je potom iluzorní, že naprosto nejratší přestup mezi tram ZC a terminálem, který je občas využíván, samozřejmě nevede podchodem se zacházkou, ale přes cestu. A proč? Není tam přechod. Já osobně tam po čase očekávám doplnění souvislého zábradlí až po zastávku Nad Džbánem, protože ti zatracení lidi logicky odmítají stometrovou zacházku místo desetikrokové přímé. V obratišti neexistuje "legální" místo pro přecházení mezi výstupní a nástupní zastávkou, na výjezdu stanoviště linkové dopravy znepřehledňující výjezd kloubákům, výtah v debilní poloze (na Petřinách to rozdělit šlo), nanic přístup k tramvajím DC... Když už je to tak zprasené, mohlo to mít alespoň nadprůměrné estetické kvality

Ano, za 30 let udělal Metroprojekt pokrok (srovnejte s terminálem Želivského), ještě tomu dávám tak 50 a bude to dobré - jenomže co se do té doby ještě postaví

Takže abych to shrnul - je potřeba trošku přesah, a to na obou stranách barikády (přestože si myslím, že zrovna tyto dvě profese by naopak měly sdílet společnou stranu barikády proti laickému zadavateli). Podobné pořady jako ten páně Gebrianův, které jsou prostě názorem jednoho člověka a nevydávají se za nic víc a jejichž cílem je nastartovat veřejnou diskuzi právě o těchto věcech, tolik potřebných v současné situaci.

Btw, srovnal bych tento pořad s neskutečně tendenčním videem blogu Archwars o 15T, kde naopak autor využil všechny možné demagogie, lži a nesmysly, aby tento vůz dehonestoval. Samozřejmě hlavně kvůli tomu, kdo byl autorem designu. Na rozdíl od Gebriana, který mimo kritiky neměl problém něco z dílny pana Kotase i pochválit.

Dotaz na znalé od Nepražáka: Kde vzala svůj název stanice metra Flora?

Kde vzala svůj název stanice metra Flora?

Z místního názvu místa, později křižovatky - viz
http://www.atlasceska.cz/praha/flora/
Článek to popisuje v zásadě přesně, jedinou chybičkou je, že se nachází na Žižkově ... správně je to sice Praha 3, ale Vinohrady (hranice Žižkova je asi o 2 bloky severněji)

Arj:
No, jediná chybička... je zde stejnojmenná stanice metra na trase B a zastávka tramvaje.

Tak to "béčko" mi nějak nedošlo (zajímavé - katastr Vinohrad už je opraven). Teď by ještě měl někdo ověřit, zdali název skutečně pochází od přestěhovaného pavilonu z Národní výstavy 1891 ... a docela by mne zajímalo, kde vlastně ten pavilon měl stát.

Já mohu jen potvrdit, že ten název se používal od I. republiky (z vyprávění svých (pra)předků).

Arj: vskutku? Já bych to teda určovat nechtěl. (Hranice katastru tečkovaně.)

Bobku, díky za upozornění. Já vím, že u Jiřáku je ta hranice podstatně severněji (což potvrzuje i mapka).
Teď ještě dotaz, pokud někdo zná odpověď - Olšany byly součástí Žižkova od jeho "osamostatnění" od Vinohrad nebo je to nějaká katastrální změna vlivem "okupace" části Vinohrad po r. 1960?

1928?: http://badatelna.urm.cz/Viewer?documentId=1939&order=0&identifica tionNumber=SRK000386

1938: http://web2.mlp.cz/mapa1938/list_40

Díky moc za odpověď!

K dávnější historii této oblasti: http://pamatky.praha.eu/jnp/cz/pamatkovy_fond/usedlosti_na_uzemi_ hlavniho_mesta_prahy/vinohrady/index.html

Díky za ty různé odkazy ... jestli správně vidím na mapu z r. 1938, tak ve střední části Velehradské vede hranice ve dvoře, u některých pozemků to dokonce vypadá, že stavba + zahrada jsou na Vinohradech, ale plot/zeď k sousedům je na Žižkově

Ale zpět k metru a realitě roku 2015:
http://www.metro.cz/konecna-stale-je-na-dejvicke-dpz-/co-se-deje. aspx?c=A150614_210042_co-se-deje_pur

<ot>
Zrovna Velehradská vypadá skoro normálně (po hranicích pozemků), ale patrné je to na bloku SV kvadrantu křižovatky Vinohradské a Radhošťské, domy č.p. 2023 a 2192 (tehdy Vinohrady, dnes i s mezilehlými Žižkov č. 1939-1943). Prostě dřív byla hranice podle pole a jak parcelovali a stavěli, tak se upravovalo + později se to ještě srovnalo do uličních os. Přece jen růst města byl poměrně dynamický.

O pár desetiletí později tak vzniklo třeba tohle:

</ot>

K Floře viz i toto: http://stary-web.zastarouprahu.cz/ruzne/flora.htm.

tak nám Dolínek opět posunul zahájení stavby Déčka o další rok na 2018, kolikátý je tu už asi termín ?

Kočkodan: Především byla vybrána varianta, co má stát 40 nebo taky 60 miliard. Kam se hrabe Blanka. Takže nějaký rok 17 nebo 20 - to je v podstatě jedno. Je to jen reakce na petice naivních občanů, ale voličů.

Já si osobně myslím, že žádné metro D se v dohledné době stavět nezačne. Dohlednou dobu myslím cca 10 let. Každý rok se bude termín posouvat a to bude vše. Když budou volby, tak se přiblíží a pak zas oddálí.

A alespoň se získá čas na jeho přeprojektování, protože současná trasa je nesmyslná.

Borovičko, a kterou variantu byste vybral Vy? Konečně se totiž začíná rýsovat varianta, která dává logiku a smysl.

Bram:
Naopak - poblémem se jeví výkupy pozemků, které Hudeček předtím vůbec neřešil. Na Déčko se připravují peníze ze SFDI, které není kam umístit, protože se nestaví dálnice, ani nové železniční tratě.

Takže za odkladem o rok vidím výkupy pozemků, nikoliv peníze. Ty naopak budou a bude jich víc než se zdá, proto se začíná připravovat varianta full automatika s novými a krátkými soupravami a až na Mírák. Možná nakonec i na to depo dojde.

Já bych vybral nulovou variantu, protože za ty peníze to přínos mít takový nebude. A město na to ani nemá. Nebo si chce půjčit a zadlužovat se?

Doba nesmyslných staveb metra do polí či do lesa už snad skončila. Teď nebude ani na linky skrz řídkou zástavbu.

Na tohle by mi mohl odpovedět někdo znalý historických souvislostí. Na lince B máme vedle sebe stanice Radlická a Jinonice. Proč jsou pojmenované takhle, každá jiným způsobem? Smysl by dávalo, kdyby se jmenovaly buď Radlická a Jinonická, nebo Radlice a Jinonice.

Paul2no:
Radlická je u Radlické ulice, zatímco Jinonická je jinde (stanice je taky u Radlické ulice).

Ad Paul2no: On je to také pozůstatek lezení do zadele našim bývalým bratrům z východu v CCCP. V Moskvě je toto tradiční název. V Berlíně se stanice jmenují vesměs podle lokality, kde se fyzicky nacházejí a to i s upřesněním -platz, -strasse atd. (jel jsem na Alexanderlatz, Fridrichstrasse atd.) Naši řiťolezci a samozřejmě i různí dopravní kreativci vymysleli hovadiny typu "Dejvická"- Dejvice jsou dost velký katastr, takže kde to vlastně je místo pomístného názvu "Vítězné náměstí", "Hradčanská" (mimo katastr Hradčany" místo správného "Třída (ulice)Milady Horákové", "Malostranská" (tam už přímo slyším to ruské "malostranskaja") místo "Klárov", "Staroměstská" (to je takřka "starogorodskaja") místo "Kaprova ulice" či možná "Náměstí Jana Palacha" nebo s trochou fantazie (s druhým vestibulem) "Staroměstské náměstí" atd. Zkuste se jen zamyslet nad tím, kolik stanic má název skutečně odpovídající přesně geografické lokalitě, kde se nacházejí. Navíc pořád nechápu, proč přežívají tu rusismy jako "želivského" (to přece nic není, geograficky je jen a pouze "Želivského ulice", otázka je, zda by se neměla jmenovat "Olšanské hřbitovy" (což je možná přesnější) atd. U okrajových stanic chápu, že názvy odpovídají původním lokalitám ("Chodov, Opatov, Roztyly atd.). Ta "Radlická" (neboli "radlickaja" je stejný paskvil, proč to není "Radlická ulice".
Inu, někteří Češi jsou kreativci a ještě za ty ptákoviny brali a berou peníze.

Paul2no:
Další důvod je ten, že Jinonice se původně jmenovaly Švermova a současný název získaly v roce 1990, kdy byly názvy stanic přídavnými jmény místo názvu čtvrti považovány za rusismus. Kupodivu přesto později ještě vznikla Vysočanská.

Dali:
"Ulice" se přece v názvech zastávek nepoužívá nikde, koneckonců ani na uličních tabulkách. To bych naopak považoval za germanismus.
Dejvická je vlastně taky až polistopadový název, možná tedy to vnímání adjektivních názvů jako nesnesitelně ruských je jen urban legend a tehdy to tak zodpovědní činitelé nevnímali.

Borovička:
Já bych vybral nulovou variantu, protože za ty peníze to přínos mít takový nebude. A město na to ani nemá. Nebo si chce půjčit a zadlužovat se?

Jestli některá z oblastí Prahy potřebovala dopravně vyřešit, pak to byla právě oblast podkačerovska. Takže Déčko potřeba bylo, je a bude.

Už jsem to sem uvedl několikrát. V současné době je sitauce taková, že stát nemá připravené liniové stavby, kam by se dalo "umístit" 70 miliard korun (poděkujme Vítkovi Bárotvi). Déčko je až na výkupy pozemků připravené a zdá se, že ho veřejnost i podporuje, což se nedá říct ani o dálnicích, ani o železnici přes Ořechovku. Výstavba D má být spolufinancovaná ze SFDI a evropských fondů.

V 50 mld je započítno i zabezpečovací zařízení a nové soupravy, se kterými se jaksi u všech předchozích variant nepočítalo nebo se o nich taktně mlčelo.

Dejvická je rusismus, Dejvická ulice je germanismus, Střední Dejvice by byl anglicismus...

Tyhle "-ské" zastávky vadí asi hlavně tam, kde je k dispozici vhodnější/tradiční název (především Klárov, částečně Špejchar/Bruska/Nádr. Dejvice, v menší míře Vítězné nám.) a hlavně tam, kde název stanice odpovídá ulici někde úplně jinde (snad jen Vltavská?).
Navíc nikomu se asi nebude chtít přejmenovávat jen tak, zvlášť když názvy se už vžily a zlidověly (Hráča, Želva).
V zásadě asi pořád lepší než špatně umístěná Bořislavka (Horoměřická!).

Dali a Kreativec:
Bohužel, názvy stanic jsou poplatné době jejich vzniku nebo přejmenování. Škoda, že se do toho v roce 1990 nesáhlo více a logicky. Teď už to může změnit maximálně linka D a údajně komplet nový informační systém metra, který by měl s linkou D přijít.

Pak bych navrhoval:
Dejvická - Vítězné náměstí
Hradčanská - Nádraží Dejvice nebo Bruska
Malostranská - Klárov
Staroměstská - Josefov nebo Palachovo náměstí
Muzeum - Národní muzeum
Želivského - Olšany
Strašnická - Strašnice

Radlická - Radlice
Smíchovské nádraží - Nádraží Smíchov
Národní třída - Perštýn
Náměstí Republiky - Linka D má mít výstupy k Masaryčce a na Petrské náměstí, stálo by možná za úvahu stanici přejmenovat na Masarykovo nádraží
Křižíkova - Karlín
Českomoravská - Arena Libeň
Vysočanská - Nádraží Vysočany

Vltavská - až bude vlak na letiště, přejmenovat na Nádraží Bubny
Pražského povstání - Náměstí Hrdinů
Kačerov - Nádraží Kačerov

Tak a teď hrrr do mě

Martin: s těmi "Nádražími..." se vám roztrhl pytel. Už je toho podle mě trochu moc. Navíc když se tady slovíčkaří, tak by to asi správně (?) mělo být např. "Bubny, nádraží". V Brně jsou názvy zastávek v tomto pořadí ("místo, nádraží"), mně to přijde logičtější i z jazykového hlediska. A přejmenovávat Republiku na "Masarykovo nádraží" kvůli jednomu výlezu, no nevím.

A zapomněl jste přejmenovat Můstek.

Focus1976:
s těmi "Nádražími..." se vám roztrhl pytel
Buď je používat u všech stanic metra a zastávek povrchové MHD, nebo je nepoužívat vůbec. Někde ano a někde ne není příliš logické. V Paříži máte také u každé stanice metra u nádraží slovo Gare. Tím neříkám, že je to tak jedině správně. Jak ale názvosloví sjednotit, aby bylo stejné pro MHD a Esko?

mělo být např. "Bubny, nádraží".
Pak bychom měli přejmeovat komplet všechny zastávky a pojmout to jako Liboc, kostel; Liboc, točna; Liboc, Divoká Šárka atd. Rozhodně se mi víc líbí pražská verze Nádraží Dejvice.

A přejmenovávat Republiku na "Masarykovo nádraží" kvůli jednomu výlezu, no nevím.
Uvedl jsem proč - Déčko bude mít výstupy u Masarykova nádraží a na Petrském náměstí s přestupem na linku B ve stanici Náměstí Republiky. Pak mi přijde logičtější, aby se obě stanice (B i D) jmenovaly Masarykovo nádraží.

A zapomněl jste přejmenovat Můstek
Co je na Můstku špatně? Jedná se historicky pojmenovaný Zlatý kříž. Můstek bych se nebál ponechat.

Buď je používat u všech stanic metra a zastávek povrchové MHD, nebo je nepoužívat vůbec. Někde ano a někde ne není příliš logické.

Tak to beru. Tento záměr mi nedošel.

Martin: K déčku. Pokud je někde nutno střelit 70 miliard, hmm, tak to můžeme klidně na nějakou liniovou stavbu zase do lesa. Déčko je skutečně ekonomický nesmysl. Něco lehčího, co pak rozptýlím do ulic jako tramvaj by bylo mnohem přínosnější a stálo by polovic. A klidně ať je vždycky před tunelem střídání a v tunelu za řidiče tramvaje na svačince zaskočí automat...

Borovička:
Podle studií a propočtů má být zatížení Déčka (až bude na Náměstí Republiky) obdobné, jako je tomu dnes na lince C. Spádová oblast podkačerovska se satelitem je tak velká, že by jí tramvaj nestačila. A pokud by stačila, měla by odlehčit Céčku, o čem u tramvají velmi pochybuji. Mám to tedy chápat tak, že preferujete tramvajový tunel od Dlouhé třídy až k Thomayerově nemocnici a dále rozplést tramvajové koleje do směrů Modřany, Písnice, Kamýk, Novodvorská?

To je sice systém, který by danou lokalitu mohl plošně obsloužit lépe než metro, ale má jednu zásadní nevýhodu. Veškeré liniové stavby v této zemi jsou zablokovány občanskými sdruženími a fanatickými ekology. Začít přemýšlet nad změnou Déčka teď, znamená kapacitní systém v podkačerovsku nemít nikdy. Kdy už konečně šoto-veřejnost pochopí, že jsou veškeré tramvajové trati do Suchdola, Dědiny, do Malešic a zkapacitněné železniční tratě v Praze utopistické? Za stávající legislativy a přístupu politiků se v Praze nepostaví už ani metr nových kolejí...pokud nebudou pod zemí. Taková je realita.

Vlak na letiště a do Kladna (přestože je jeho potřeba možná ještě vyšší než Déčka) se nepostavil právě z výše uvedeného důvodu. Takže jedna věc je básnit, snít a popisovat stohy papíru, druhá věc je realita, která s sebou přináší možná více kompromisů než si myslíte.

Osobně jsem toho názoru, že Déčko smysl mít po třetí etapě bude. Jen je potřeba zkousnout první etapu po dobu několika let, která takovou efektivitu mít nebude. Právě proto je to nazvané jako ETAPA.

A k čemu je Déčko typu metra, které oblast neobslouží neb povede jen jedinou trasou v celé té údajně spádové oblasti a zastávky budou na něm jen řídce.

Zatížení bude obdobné jako na trase C? No možná, když někdo oživí Vinohrady. Ale ono se začíná opačným směrem, kde ta zátěž bude mizerná. Viz návrh intervalů při variantě rozvidlení céčka.

A co vetev Nove dvory - Modrany?

Ctete vube to, o cem s Vami druzi diskutuji? D je navrzene pres Hlavni nadrazi az do centra metropole na Namesti Republiky. Dopravni modely pocitaji s podobnym zatizenim Cecka pri dotazeni D na NR!

Zacina se opacne, protoze zacit razit tunely pod zastavbou jaksi nejde. A mit prvni etapu z Namesti Miru na Pankrac by znamenalo vozit uplny vzduch. Dochazi Vam vyznam slova etapa?

Interval se nove navrhuje v prvni etape totozny s C s kratsimi soupravami. Proc vytahujete Hudeckovu odbocku, ktera je jiz davno passe?

A co vetev Nove dvory - Modrany? - aha další liniová stavba.

Máte alespoň trochu páru co těch 50 miliard za etapu znamená?! Máme v Praze etapu Blanky, která sama o sobě je vlastně nezpustitelná. A to sežere další miliardy rozpočtu Prahy na pokračování směr Libeň. Všechno se ufinancovat nedá. To je jako když začnu stavbu domu, postavím sklep a pak budu čekat dvacet, třicet let až budu moc postavit stěny. Jenže mezitím se budu muset postarat o bydlení své a rodiny a tak vlastně ten sklep budou mrtvě uložené peníze.

Me prijde soucasne pojmenovani docela v pohode, nektere nazvy jsou podle ctvrti, nektere podle ulic a nektere podle vzitych nazvu, zelivskeho asi preziva jako relikt dle jmena jen diky prilehle ulici,sveho casu bylo v mode pojmenovavat stanice dle vyznamnych postav, dle dobovych pramenu se zvazoval i nazev zizkov, neb jejina stanice metra na praze 3, neplest s jiriho z podebrad tam jen chybi vpredu sluvko namesti , osobne mi nejvic nesedi roztyly, ale jen kvuli tomu, ze nazev primatora vacka se mi jako malemu libil (a libi doted). a kdyz uz zacit s prejmenovavanim, tak nejdrive v siti tram, levskeho jako konecna proste ne, sidliste modrany nebo modrany pro neprazaky urcite lepsi.

Bram, Borovička - D v plánované trase podporují lidi, kteří na čtyřce nežijí...

Martin - takové zatížení by D mělo leda při trasování od Modřan přes Kačerov, Brumlovku a vršovické nádraží.