Autor |
Příspěvek |
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 988 Registrován: 3-2007
| Odesláno Pondělí, 09. května 2011 - 10:31:21 |
|
Paul_red_adair: ...Tak jak to říct a neurazit - prostě v civilizovaných zemí (Rakousko, Německo) jsou úseky s PHS značeny na kilometrovnících oranžovými pásky - tj. přemosťuje se zde záchranná brzda a žádný problém tak nevzniká... Jak už bylo napsáno výše, tak přemostění záchranné brzdy asi nebude to pravé ořechové, když vlak už hopsá po pražcích nebo už je čelní srážka dokonána ...A je to čistě jenom problém PHS ? Když se cokoliv stane v tunelu nebo na mostě, tak to jednotky IZS zvládnou "levou zadní" ? A co třeba trať ne vysokém náspu nebo v hlubokém zářezu nedej bože vedená na galerii ?... A kolik km trati třeba Beroun-Rokycany je vedeno na vysokém náspu, v hlubokém zářezu nebo na galerii v poměru k délce PHS? |
H_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4115 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 09. května 2011 - 10:51:50 |
|
Racek: No hlavně musely být tak o řád levnější, proti tomu betonu... I když, kdo ví, v drážních cenách je možný všechno... |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4571 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 09. května 2011 - 11:07:54 |
|
kolik podle vas tech PHS prosadili "environmentalisti"? A užitečné idioty při zpřísňování limitů čehokoliv (od nichž se následně odvíjí všechno ostatní) dělá teda kdo...? |
Racek Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 950 Registrován: 5-2004
| Odesláno Pondělí, 09. května 2011 - 11:19:27 |
|
H_k: kubík stavebního dřeva stojí plusmínus dvojnásobek, co kubík betonu, takže o řád levnější by byly těžko. Hajnej: "užitečné idioty" dělají v tomto případě zejména lidi, kterým stát není schopen zajistit obyvatelnost jejich nemovitostí, ačkoliv jim ji na papíře garantuje. Ano, v principu by bylo správné řešení stávající limity snížit a ty snížené opravdu dodržovat. Ale naprosto chápu všechny, kteří odmítají jakýkoliv pokus o snížení, dokud nelze věřit tomu dodržování. |
Unipuls
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3279 Registrován: 5-2003
| Odesláno Pondělí, 09. května 2011 - 11:35:37 |
|
A je to čistě jenom problém PHS ? Správná logika, proč to ještě nezhoršit PHS... Když si představím, jak v Polsku na přejezdu v Mostech drtí EU07 s rychlíkovými vozy kromě cihel z kamionu také zdravotní PHS, kdo ví jak by se následky nehody vylepšily. |
Petr_Šída
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 47 Registrován: 1-2011
| Odesláno Pondělí, 09. května 2011 - 15:02:20 |
|
Tak tohle tu má začít jezdit.... http://www.novinky.cz/ekonomika/232855-cd-koupily-30-let-stare-va gony-z-rakouska-maji-zvysit-komfort-jizdy.html i když proti současnému stavu to bude zlepšení. |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2281 Registrován: 10-2008
| Odesláno Pondělí, 09. května 2011 - 17:06:00 |
|
Petr_Šída: i když proti současnému stavu to bude zlepšení. Jistěže to bude zlepšení, když jsou o hodně lepší. Srovnejte Škodu Felicii a Mercedes ze stejného roku... Koneckonců donedávna jezdily v Rakousku (než je vytlačily nové RailJety) a jejich bráškové tam jezdí doteď.
Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 990 Registrován: 3-2007
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 14:04:06 |
|
Pozor, pozor!!! V úseku Plzeň-Cheb došlo k nebezpečnému výskytu většího množství klopících rychlostníků |
Suri
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 549 Registrován: 4-2003
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 14:43:57 |
|
interiér těch rakouských vozů vypadá úplně stejně jako interiér vozů DB, které jezdily ještě před pár lety na rychlících z Prahy přes Domažlice do Německa ; že bych z nich byl nějak odvařenej se říct nedá - ty sedačky mi subjektivně přišly hodně nepohodlné i když jsou polohovatelné, ergonomií mi sedačky v klasickém béčku přijdou mnohem pohodlnější, bohužel už ne tak upatlanou koženkou a uspořádáním 4+4 v kupé. |
Martyss
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 596 Registrován: 10-2007
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 14:58:14 |
|
Pozor, pozor!!! V úseku Plzeň-Cheb došlo k nebezpečnému výskytu většího množství klopících rychlostníků Konkrétně?... |
Krimitz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 158 Registrován: 10-2010
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 15:00:31 |
|
K té nově otevřené trati PlCh. V Křimicích na Kozolupském zhlaví je cedule "K", cedule "Z" nevím kde je, nedíval jsem se, ale asi něco v nepořádku tam bude. To samé na Příjezdu do Kozolup od Chebu jsou cedule očekávej 40 a pod ní je hned očekávej 30 km/h. co se tam rozpadá, či co víte někdo? Díky. |
Petr_k Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6729 Registrován: 4-2003
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 17:56:58 |
|
že by špatně zhutněný podloží podjezdů? klopicí rychlostníky - přes ML je 110 (k ničemu, když v ML bude stejně všechno zastavovat), za ML směr Valy 150, jinak vesměs rychlosti kolem 100-120.
A co na to počítač? Že mlčí?!? |
|
Martyss
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 597 Registrován: 10-2007
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 18:56:28 |
|
2Pert_k: Čili Plzeň-Pňovany je také na 150 km/h pro klopidla? za ML směr Valy 150, jinak vesměs rychlosti kolem 100-120. Na to, že trať zůstala v původní stopě je to opravdu dobrý výsledek a ukazuje hlavní přednost klopidel. |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2290 Registrován: 10-2008
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 19:09:46 |
|
Martyss: Hmm, ukazuje hlavní přednost klopidel, a k čemu to bude dobré, když se po ekonomickém zoufalství pendolin postupuje podobně jako za hranicemi a nikdo se nechystá žádná koupit?
Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 992 Registrován: 3-2007
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 19:19:59 |
|
ad klopící rychlostníky: berte prosím orientačně- Plzeň - Křimice 150 Křimice - křimické zhlaví Kozolup 140 křimické zhlaví Kozolup 110 Kozolupy - Pňovany 140-150 Pňovany - Pavlovice 110-130 Pavlovice - M.L. 110-130 M.L. - Cheb 130-150 Ani nevím, kdy došlo k jejich osazení, ale vypadají zánovně. Krimitz: Co se týká pomalých jízd, tak jenom Plzeň-Stříbro jich je hned několik (!!!): - Křimice v 1.SK (nad nadjezdem silnice Křimice-Vejprnice) - Kozolupy 1. i 2. SK (násep nad silnicí na Myslinku) - před Plešnicemi v 1. TK (sesun svahu) - za Plešnicemi ve 2. TK (?) - první výhybka ve Stříbře (zřejmě následek nedávného vykolejení) Nato, že po tom pořádně ještě ani nezačaly jezdit náklady, to není žádná sláva |
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 993 Registrován: 3-2007
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 20:41:52 |
|
A ještě malá ochutnávka ze dneška Pavlovice-Ošelín a okolí: Odpůrci jednokolejného koridoru jistě uznají, že zdvoukolejnění této části koridoru by se prakticky rovnalo novostavbě a náklady by stály "iks" násobek toho, co stála tato generálka. |
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 994 Registrován: 3-2007
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 20:53:39 |
|
A ještě několik těch rychlostníků z M.L ku Chebu: Jo a v tom tunelu na poslední fotce předchozího příspěvku není klasické trakční vedení, ale pouze taková měděná (nebo jaká?) lišta. Viděl už jsem to na fotkách nějakého německého krytého nádraží. Nevím ale bohužel, jak se tomu přesně říká. To spíš doplní někdo věci znalejší. |
H_k
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4123 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 21:14:03 |
|
Odpůrci jednokolejného koridoru Těch tady asi moc není, pár lidem je jenom divně z toho, že se rychleji vykřižují na německé krušnohorské lokálce než na novém českém koridoru... Ale co, dráha sobě, no. |
Krimitz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 161 Registrován: 10-2010
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 21:38:04 |
|
Junkrs: diky za osvetlen. Ty dva hranate rychlostniky. Je to tak, ze vyssi rychlost plati pro Esa a nizsi pro Plechace? Zjednodusene?:-) Petr_k: Takze se to bude propadat porad...nebo si to po x tem podbiti sedne samo? (Příspěvek byl editován uživatelem Krimitz.) (Příspěvek byl editován uživatelem Krimitz.) |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3415 Registrován: 9-2005
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 21:46:58 |
|
Mně na PlChu vadí jen to, že neudělali všechny výhybny a stanice s aspoň 700 metrů dlouhými kolejemi (ale radši ještě více). Naopak, že některé výhybny zkrátili. Zbytečné zesložiťování provozu, zbytečné zatěžování výpravčích (dispečerů) přemýšlením o tom, kde se co dá vykřižovat. A prd se tím ušetřilo. Vzpomněl jsem si na nultou kolej v Kolíně a její nezapojení do druhé staniční koleje na pražském zhlaví. Hajnej argumentoval, že prej to nešlo zapojit kvůli snížení rychlosti v případné obloukové výhybce. Mno, jenže když jsem si prohlídnul pořádně prostory kolem zhlaví a záhlaví, tak mi okometricky vyšlo dostatek místa na posun výhybek v liché skupině směrem k jihu (o jednu kolej, která tam dřív byla – nějaký šturc) a tudíž i dost místa na zapojení nulté staniční do přímého kusu druhé staniční koleje. Nechci dělat chytrýho za každou cenu. Zkrátka si myslím, že se nehledalo, jak něco vyřešit, ale hledal se důvod, proč to nejde.
|
Martyss
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 598 Registrován: 10-2007
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 21:48:43 |
|
Hmm, ukazuje hlavní přednost klopidel, a k čemu to bude dobré, když se po ekonomickém zoufalství pendolin postupuje podobně jako za hranicemi a nikdo se nechystá žádná koupit? Je problém v ekonomické bilanci. Náklapěcí jednotky jsou dražší, ale bohužel nikdo do jejich bilance nezapočítává úspory na infrastruktuře, které umožnily. |
prag Neregistrovaný host Odeslán z: 213.220.193.178
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 22:29:16 |
|
Qěcy: nejspíš se nehledalo vůbec nic. |
Martyss
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 599 Registrován: 10-2007
| Odesláno Úterý, 10. května 2011 - 23:51:11 |
|
Ty dva hranate rychlostniky. Je to tak, ze vyssi rychlost plati pro Esa a nizsi pro Plechace? Zjednodusene?:-) Zjednodušeně......Ne:-) |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 510 Registrován: 10-2009
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 09:01:05 |
|
Ad Krimitz: Ty dva hranate rychlostniky... Spodní je pro nedostatek převýšení I = 100 mm (jak jsme u nás byli dlouho zvyklí jezdit) a horní je pro nedostatek převýšení I = 130 mm. Podle horních rychlostníků u nás smějí jezdit "vyjmenované řady" hnacích vozidel a soupravy vozů s kotoučovou brzdou. Nehledejte však v tomto kritériu nějakou hlubokou podstatu; prostě se předpokládá, že vozy s kotoučovou brzdou jsou novější, a tudíž v lepším technickém stavu. Vyšší rychlost totiž nutně znamená větší namáhání konstrukce vozu. Údajně se však připravuje i nějaká směrnice SŽDC, která umožní provoz s nedostatkem převýšení I = 150 mm, což je hodnota, na kterou musí být konstruována všechna nová vozidla osobní dopravy a lokomotivy, bo to vyžaduje TSI. Po zavedení tohoto rychlostního profilu však nepřibudou nové ("nejhornější"?) rychlostníky, nýbrž tato rychlost bude zahrnuta v rychlostním profilu ETCS a s velmi vysokou pravděpodobností ji budou umět využívat vozidla s AVV. Pro porovnání, naklápěcí rychlostníky odpovídají nedostatku převýšení 270 mm... ;o) |
Krimitz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 162 Registrován: 10-2010
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 09:10:41 |
|
Martyss: Mel jsem za to, že rozdílné rychlosti při stejném tvaru cedule platí pro vozidla určité kategorie - podvozky. Pokud ne, tak jak tedy? Díky. |
Vlcoun
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 24 Registrován: 4-2007
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 11:02:17 |
|
Krimitz: Co se týká pomalé jízdy u Kozolup(násep nad silnicí na Myslinku)- tak tam byla chyba v projektové fázi - nedokonalý geologický průzkum - na jedné straně se most posunul. Pokud se to hne ještě, tak se to bude muset celé zavřít a uděltat znova, tj. cca 2-3 měsíce plná výluka. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4579 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 11:31:08 |
|
Qěcy: Hajnej argumentoval, že prej to nešlo zapojit kvůli snížení rychlosti v případné obloukové výhybce. Ale prdlačku, Hajnej argumentoval problémy s převýšením, které by kvůli potřebě kuželové plochy pro vyvinutí spojky ze 100. do 102. koleje poměrně brutálně zvedlo jižní hranu III. perónu a přeneslo se přes něj dále do sudé skupiny. Mno, jenže když jsem si prohlídnul pořádně prostory kolem zhlaví a záhlaví, tak mi okometricky vyšlo dostatek místa na posun výhybek v liché skupině směrem k jihu (o jednu kolej, která tam dřív byla – nějaký šturc) a tudíž i dost místa na zapojení nulté staniční do přímého kusu druhé staniční koleje. Nevím nevím... Už teď se do té mezipřímé mezi obloukem v perónu a obloukem u Savoye nevešla spojka z lichých do 1.TK, takže si tam tu výhybku navíc představit zrovna moc neumím. Krom toho by vytažení 100. koleje dál k západu znamenalo posunout 101. kolej k jihu, kde jí ale překáží 103.kolej a té zas 105. kolej, o kterou se pravděpodobně nechtělo přijít. Navíc je otázka, jeslti by při takhle velkém zásahu šlo vůbec stavbu rozetapovat... |
Krimitz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 164 Registrován: 10-2010
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 13:27:35 |
|
Vlcoun: Hm, tak to je průser....neco podobneho je na moste v Krimicich? Jinak diky za osvetleni. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3418 Registrován: 9-2005
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 15:39:21 |
|
Hajnej: vzhledem k tomu, že vím, jak nevhodně se při modernizacích tratí šetří, tak se mi moc nechce věřit, že by se opravdu chtělo udělat v tom kolíně nějaké řešení spojky ze 100. do 102.
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4580 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 15:59:57 |
|
Qěcy: Ono to bylo tak, že původně měla být 101. tam, co ex 1., a 103. tam, co ex 3., čili postaru, jenomže se při situování návěstidel zjistilo, že se Sc101 nedá vysituovat tak, aby na něj bylo vidět. No tak se to prohodilo, to ještě šlo, ale ačkoliv ten Ypsilon na pardubický straně leckoho trknul, že by slušel i pražský straně, tak se zjistilo, že bez hoooodně brutálního zásahu by to fakt nešlo. Ono totiž je potřeba vidět nejen oblouky, ale i jejich přechodnice (kvůli klopidlům krapet delší), do kterých se jak známo výhybky vkládat nesmějí. |
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2295 Registrován: 10-2008
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 17:01:20 |
|
Ythomas_ct: Dost by mě zajímalo, jak to nakonec dopadne s 380, RailJety a nedostatkem převýšení. Když prý "samotný efekt klopení" má být z Prahy na Brno 8 min. a na Ostravu 5 min., kolik by to bylo při nasazení loko a vozů, co by nedostatku 150 mm vyhověly mohlo v konstrukci rozumného GVD udělat při jízdě na Plzeň, Brno, Ostravu, ČB nebo ÚnL. Protože je to zásah právě na citlivém místě, zpomalování v obloucích mezi rychlejšími úseky. (Příspěvek byl editován uživatelem tommasel.)
Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 17:20:00 |
|
Qěcy Kolín v DÚR (90. léta) vypadal tak, že to byl čistý průjezd: jen hlavní koleje a výhybky v nich. Peronizace tam byla, takže podle tehdejších představ jediné cíle byly nahradit ruské RZZ a zrušit padesátku přes křižovatky (tj. vyhodit příslušnou spojku). V projektu se zjistil Hajným popsaný problém s neviditelností návěstidla Sc101. Vyřešil se přehozením první koleje do stopy bývalé třetí, což neznamenalo nějak výrazně zvětšit rozsah rekonstruovaného kolejiště. Přeřešit celý Kolín tak, aby byla nultá s vidličkou na velimském zhlaví by jistě šlo, "jen" by se rozsah rekonstrukce opět zvětšil, protože výhybky do nulté by musely být za obloukem (důvod popsal Hajnej). Taky by se dala doplnit spojka na Kutnou Horu od dílen nebo prodloužit nástupiště IV. a V., zrekonstruovat alespoň část nákladní skupiny (kde pak při stavbě vypadlo EC a kde byly problémy s osazováním nových přestavníků kvůli stavu výhybek), šla by určitě nějak doplnit lichá předjízdná nákladní kolej... Akorát by to stálo o dost víc. Ještě dvě poznámky: - po zkušenostech s Uhříněvsí a jejím SZZ nevěřím, že se někdy příště podaří projednat nultou kolej zapojenou do vidličky na trati s rychlostí přes 120 km/h :-( - podle ROPIDí koncepce v Kolíně žádné osobáky od Prahy končit nemají (když už, tak od Pardubic) ;-) |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 515 Registrován: 10-2009
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 17:47:54 |
|
Ad Hajnej: Copak přechodnice, ale vzestupnice... Ad Tommasel: Dovolil jsem si pro porovnání rychlosti jízdy obloukem vyrobit takový grafík, ze kterého je zřejmé, jak zvyšující se hodnota dovoleného nedostatku převýšení "užírá" pendolinům jejich výhody...
|
Tommasel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2298 Registrován: 10-2008
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 17:54:36 |
|
Ythomas_ct: To je moc pěkný grafík! Na koridorech jsou oblouky s p=150 mm běžné?
Chystám se žst. Strančice a kus trati 221 (22a) na Senohraby modelovat v TT. Budu vděčný za každé info (foto, zab.zař., rozměry a umístění budov, používané loko i vozy, i upozornění na materiály k prostudování...) použitelnou pro rekonstrukci místního stavu a provozu v 70. nebo i 80. letech |
|
Paul_red_adair
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 57 Registrován: 8-2010
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 19:26:35 |
|
ad Ythomas_ct: Ještě kdyby se do toho pěkného "grafíku" dala dát hodnota I = 300 mm pro Pendolína na síti DB A.G. aby bylo pěkně vidět o kolik rychleji by to jelo Pinďovi třeba v Alemánii......jestli teda můžu zkusmo poprosit.... Děkuji. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3419 Registrován: 9-2005
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 21:45:57 |
|
KAF: Díky za vysvětlení. Jesltiže v kolíně nemají končit žádné osobáky od trati 011, pak OK. Ano, za prachy lze postavit skoro všechno.
|
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4583 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 11. května 2011 - 22:23:31 |
|
Ythomas: Copak přechodnice, ale vzestupnice... Já je zjednodušeně beru jako ségry - dvojčata... |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 516 Registrován: 10-2009
| Odesláno Čtvrtek, 12. května 2011 - 08:57:07 |
|
Ad Tommasel: Převýšení p = 150 mm je v ČR maximální hodnota této veličiny. Je-li to účelné, používá se... Ad Paul_red_adair: Tak, dala by se tam dát. Mám ale též za to, že Němci jdou s převýšením až na hodnotu p = 160 mm, takže by to mohlo být teoreticky ještě víc. Jelikož se mi do těch úprav teď nechce, nechť si (za domácí úkol) každý vygeneruje křivku, která ho zajímá, sám, a to podle vztahu: V = 3,6 * (g * (p + I) * R / 2s)^0,5, kde: V je rychlost v km/h, g = 9,81 m/s^2 je tíhové zrychlení, p je převýšení v mm, I je nedostatek převýšení v mm R je poloměr oblouku v m a 2s = 1500 mm je vzdálenost styčných kružnic pro normální rozchod. Ad Hajnej: Tak to beru. Já taky, když někdy mluvím o jedné, tak mám na mysli obě. I když mě tak napadá - dvojčata? A není to málo, Antone Pavloviči? A co sestupnice? (Příspěvek byl editován uživatelem ythomas_ct.) |
Paul_red_adair
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 58 Registrován: 8-2010
| Odesláno Čtvrtek, 12. května 2011 - 12:10:46 |
|
ad Ythomas_ct: Docela zajímavé je to u těch klopidel, naše normová hodnota dle ČSN 73 6360-1 je těch I = 270 mm s tím, že nedostatek převýšení na vozové skříni je I = 100 mm, kdežto DB A.G. pokud vím mají I = 300 mm s tím, že nedostatek převýšení na vozové skříni je I = 130 mm ( tj. jako u nás hodnota platná pro Vvýj čili vyjmenovaná vozidla a osobní vozy s kotoučovými brzdami). Nicméně co se týče praktického využití toho I = 270 mm tak tuším v nějakém sborníku bylo publikováno, že nejvyšší v reálu fyzicky dosažená hodnota na celém I. koridoru u klopidel je cca. I = 245 mm kdesi ve dvojici protisměrných oblouků kdesi u Lovosic čili v místě kde fyzicky ani 680-ka nejezdí = jinak je to méně. Zajímavé, ptal jsem se právě na to na SŽDC s.o. jestli se neuvažuje, že by se to srovnalo do "lajny" s tím Alemánem a neuvažuje bo by s tím bylo asi hafo problémů - dle odpovědi SŽDC by konkrétně to zvýšení I ze 270 mm na I = 300 mm mělo vliv na metodiku posuzování délky přechodnic a vzestupnic - například. A výsledný efekt by asi neodpovídal vynaložené snaze (= čti finančním nákladům). Zdravím. |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 517 Registrován: 10-2009
| Odesláno Čtvrtek, 12. května 2011 - 12:36:13 |
|
Ad Paul_red_adair: Ono těch 100 mm nedostatku převýšení odpovídá nevyrovnanému zrychlení 0,65 m/s^2, se kterým se u nás dlouho jezdilo (jezdí) a které se využívá mj. také v odbočných větvích výhybek. Myslím, že Němci zase využívají právě těch I = 130 mm (tj. an = 0,85 m/s^2) zcela běžně, takže to bude asi zase celé zejména "otázkou tradice". Jinak se celkem dost o tom "našem" pendolinu napsalo ve VTS ČD č. 13 - viz zde... ;o) |
Paul_red_adair
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 59 Registrován: 8-2010
| Odesláno Čtvrtek, 12. května 2011 - 13:07:11 |
|
ad Ythomas_ct: Nedávno mi došel mail kde se mě tazatel ptal, jestli nevím, které žel. správy využívají I = 150 mm a pro jaká vozidla to platí...no..je to bez záruky, nicméně by mělo platit: a) OBB: I = 100 mm (výjímečně v obloucích I = 130 mm) - hodnota uváděná v materiálu "Požadavky na vozidla pro přístup na síť OBB", b) DB: I = 130 mm (standartně dle dokumentu pro trasování železnic DS 800), c) FS: I = 92/122/152 mm (tj. Anc = 0,6/0,8/1,0 m/s2)....I = 122/152 mm na hlavních tratích pro vyjmenovaná vozidla, d) SBB: I = 150 mm (ale v obloucích R < 650 m max. I = 122 mm) = platné pro rychlostní pásmo 80 =< V km/h < 200 km/h, v případě rychlostí nižších než 80 km/h platí I = 122 mm, e) SNCF: I = 180 mm, f) SJ: I = 100 mm/150 mm...I = 150 mm pro vyjmenovaná vozidla a tratě Zdravím. |
Qěcy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3421 Registrován: 9-2005
| Odesláno Čtvrtek, 12. května 2011 - 14:25:13 |
|
Tak ono zcela logicky jde o to, že na naklopení do požadovaného úhlu vúči spojnici temen kolejnic potřebuje pendolíno nějakou dobu. Když bude přechodnice kratší, než ta doba, tak se pendolíno nestihne dostatečně naklopit.
|
Kecup
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 784 Registrován: 7-2009
| Odesláno Čtvrtek, 12. května 2011 - 21:08:56 |
|
Mezi Plešnicemi a Pňovany zastávka je pomalá ve 2.RK z důvodu sesednutí svahu u propustku. Jinak ten most v Kozolupech není věc na krátký čas, samotný most je tvořen starým mostem (pod kolejí 2a) z pískovce, kde "překvapivě" dochází k trhlinkám a prasklinám. Při stavbě zdvojkolejňování došlo k rozšíření pláně o betonový most připojený k tomu starému, bohužel ani tady to není úspěšné a i on ma trhliny. Jak to dopadne?? Možná až tak, že letos nebo příští rok bude zavedena nepředpokládaná nepřetržitá výluka obouch TK na Pňovany. Kdo ví ?? |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 519 Registrován: 10-2009
| Odesláno Pátek, 13. května 2011 - 20:33:38 |
|
Ad Qěcy: Pokud tím reagujete na příspěvek pana kolegy P.R.A., tak nemáte tak docela pravdu, protože v případě srovnání se s Deutschlandem na I = 300 mm by bylo naklopení skříně stejné jako dnes. Úhel naklopení (a tedy i úhlová rychlost naklápění) by zůstal stejný, zvýšil by se pouze nedostatek převýšení na skříni vozidla (tedy to, co působí na cestující) ze současných 100 mm na 130 mm, což by "pocitově" odpovídalo horním rychlostníkům. Tím ovšem nechci v žádném případě popírat případné komplikace např. při tom zmiňovaném posuzování přechodnic; už jenom proto, že jde také o komfort cestujících a ono to naklápění (na obloukovitých tratích, ne z Prahy do Ostravy) údajně podle jakési statistiky nedělá cca 10 % cestujících dobře - trpí jakousi obdobou mořské nemoci, která třeba v těch protisměrných obloucích vyplývá z "kolébání" skříně s nízkou frekvencí... |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 520 Registrován: 10-2009
| Odesláno Pátek, 13. května 2011 - 20:41:26 |
|
Ad P.R.A.: Zajímavá tabulka; těch francouzských 180 mm už je teda docela dost, ale proč ne. Pro porovnání - třeba tramvaje u nás mají stanoveno nevyrovnané zrychlení v obloucích na 0,8 m/s^2, což však prý občas nebrání některým řidičům dosahovat na zadní plošině druhého vozu při výjezdu z oblouku i 3 m/s^2. A k těm Němcům - 130 mm je sice běžných, ale na VRT jdou (pokud se nemýlím) i na tu TSI-hodnotu I = 150 mm. Mmch., když jezdil Mnichovák s přímými vozy do Norinberka, byl docela zážitek vychutnat si kolem Schwandorfu "německý styl" jízdy ve voze řady AB; prostě na narážky... ;o) |
Mawerick
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 336 Registrován: 7-2006
| Odesláno Pátek, 13. května 2011 - 22:14:45 |
|
Junkrs: tady je tebou zmiňovaná "lišta". Je použita ve všech třech tunelech. Fotky jsou z dnešního kontrolního dne.
|
Bkv
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 74 Registrován: 8-2007
| Odesláno Pátek, 13. května 2011 - 22:42:16 |
|
IDnes - OBRAZEM: Jak se měnila 140 let stará trať Plzeň-Cheb v moderní koridor |
Junkrs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 995 Registrován: 3-2007
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 10:36:12 |
|
Mawerick: Tak přesně takhle se mi to z jedoucího vlaku zachytit nepovedlo A ještě něco z dnešních Křimic, kde bylo mimochodem nástupiště plnější než obvykle : |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3870 Registrován: 6-2005
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 10:48:56 |
|
K debatě o I=130 mm, resp. I=150 mm: Koukal jsem do plzeňské diskuse (odkaz) i do diskuse o 380 z té doby a měl bych pár dotazů: 1) Nenastane pri ježdění s I=150 mm problém s délkou přechodnic a vzestupnic? 2) Nebude nutná rekolaudace příslušných traťových úseků? 3) Jak velká je šance, že nezastavující vlaky jedoucí na I=150 mm, budou z Berouna do Ejpovic aspoň o 2 minuty rychlejší než vlaky jedoucí na I=130 mm? Očekával bych, že VI=150mm budou prakticky všude jen o cca 5 km/hod vyšší než Vvýj. Je to správný předpoklad? Edit: 4) Jak velká je pravděpodobnost, že traťovka dokáže udržet trať ve stavu aby I=150 mm bylo možné? (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! |
|
Bkv
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 75 Registrován: 8-2007
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 11:45:54 |
|
Průjezd IC 30008 14.5.2011 přes Stříbro |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 522 Registrován: 10-2009
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 12:58:43 |
|
Ad Mibl: Jelikož nevím, tak upozorňuji, že následující řádky jsou pouze mými domněnkami; někdo znalý snad doplní a případně opraví. Takže: 1) To je víceméně otázka komfortu; nevím teď z hlavy, jaká je dovolená hodnota změny nevyrovnaného zrychlení (příčného ryvu) na skříni vozidla... 2) Předpokládal bych nějakou proceduru obdobnou k zavádění rychlostníků NS pro pendolina... 3) Schwer zu sagen, ale ty 2 minuty by to při troše dobré vůle být mohly. A těch 5 km/h navíc bych viděl reálně; viz ten graf, co jsem dával výše... 4) Zkuste se jich zeptat... :-) |
Mašinfíra Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 151 Registrován: 12-2007
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 16:26:37 |
|
A já přidám momentky s Pendolínem v žst Cheb: Omlouvám se za kvalitu kvůli zatažené obloze. Někdo z nás si s tím neporadí (já nebo můj foťák). |
Petr_k Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6739 Registrován: 4-2003
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 17:04:47 |
|
v ML se potěmkin vyfotit prakticky nedal - okolo byla furt hromada čumilů a šotoušů...
A co na to počítač? Že mlčí?!? |
|
007
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 97 Registrován: 3-2009
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 19:18:25 |
|
ale dal, krásně z druhého nástupiště, zezadu, zepředu, interiér, 1. i 2. třída, bistro, stál tam asi 4 hodiny |
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1459 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 20:07:18 |
|
Petr_k psal ML, tam asi nestál 4 hodiny . |
Homer
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 703 Registrován: 1-2009
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 20:29:28 |
|
Ale ano, od 10:16 do 15:00, to jest necelé čtyři hodiny...
|
Mawerick
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 337 Registrován: 7-2006
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 20:45:43 |
|
Junkrs: já to nefotil z vlaku ale "z nohou" Většinou během podobného kontrolního dne vyleze cca 200 fotek z mezistaničního úseku. Někdy má zaměstnání i kladné stránky.
|
Petr_k Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6740 Registrován: 4-2003
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 21:54:23 |
|
007 - holt jsem si při turnuse nemohl ten vhodnej okamžik vybírat... nicméně v návštěvě potěmkina mám oproti zbytku ML asi 3letej náskok (Příspěvek byl editován uživatelem petr_k.)
A co na to počítač? Že mlčí?!? |
|
K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.102.197.76
| Odesláno Sobota, 14. května 2011 - 22:55:03 |
|
Mibl Při zavádění ETCS má být nahráno několik rychlostních profilů, mj. i V150 pro I<150mm. Z toho ale nutně neplyne, že by některé profily nemohly být shodné, např. V150=V130. Zatím jedinou mně známou stavbou s projektovanou rychlostí V150 je Horusice - Veselí n. L., kde je v oblouku před Veselím 135/145/150/160. ad 1: pokud by se SŽDC rozhodla zavést na 3. tžk i V150 (jinou, než shodnou s V130), znamená to přepočítat všechny oblouky a jejich přechodnice a zjistit, kde se vůbec dá rychlost zvýšit; ad 2: u staveb rozestavěných a ve zkušebním provozu by to snad šlo jako "změna stavby před dokončením", jinak nutná rekolaudace [Ythomas: situace s Vk byla jiná, protože rychlosti Vk v projektech jsou] P. r. a. DB mají určitě větší přípustný nedostatek převýšení, než 130 mm. |
Oliva
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 151 Registrován: 8-2007
| Odesláno Neděle, 15. května 2011 - 09:45:29 |
|
zdravím vás přátelé, byl jsem také včera u kolejí a natočil jsem toto: Oblouková revue
krátké dokumetační klipy ze 180: http://www.youtube.com/user/esus471 |
|