| Autor |
Příspěvek |
Martyk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.230.152.29
| | Odesláno Pátek, 03. června 2011 - 11:48:59 |
|
Přesvatá Škodovka  |
Fricoolinek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 269
Registrován: 4-2006
| | Odesláno Sobota, 04. června 2011 - 07:12:16 | 
|
Můžu se zeptat - měla by teoreticky 14T (+ všechny její odvozené verze i verze, ze kterých byla odvozena) nabídnout lepší vypužení než 15T? Nemůžu si pomoct, ale pokud není 14T rozvrzaná a obutá, tak po kolejích pěkně plove, zatímco v 15T je jízda cítit o něco více. |
Bkp
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5808
Registrován: 8-2003
| | Odesláno Sobota, 04. června 2011 - 08:58:12 |
|
Není žádné tajemství, že na udržovanějších a rovnějších tratích mají pevné podvozky z principu lepší jízdní vlastnosti. Horší je to v ostrých obloucích a(nebo) na tankodromech.
| Slepeckou holí se golf nedá hrát! |
|
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 660
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 04. června 2011 - 10:58:00 |
|
Fricoolinek: Vypruzeni 14T a 15T je principialne velmi podobne. Otazka je, jake drahy ma k dispozici. Pokud budou +/- stejne (coz je celkem pravdepodobne), pak muze mit 14T asi lehce navrch na kvalitni trati. Rozdil zatizeni podvozku prazdny-plne lozeny vuz neni tak veliky jako u 15T a vypruzeni tak lze lepe naladit.
na udržovanějších a rovnějších tratích mají pevné podvozky z principu lepší jízdní vlastnosti. Proc by to tak melo byt? Ze to tak funguje u vymydlene T6 v puvodnim provedeni neni obecna vlastnost otocnych podvozku (ktere se pouzivaji i pro ty nejvyssi rychlosti). |
prag
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.220.193.178
| | Odesláno Sobota, 04. června 2011 - 11:45:43 |
|
A neni to spíš tim, že se o vnitřní podvozek 15T "pere" dynamický působení dvou článků, zatímco pevný u 14T jsou umístěny plusminus v těžišti (a následující je oddělenej za dvěma kloubama nesenýho článku)? Charakter jízdy celý soupravy přece nedělá jen jeden parametr podvozku. |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 663
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 04. června 2011 - 11:58:36 |
|
prag: Ano, mate pravdu, tech vlivu je samozrejme povicero. Proto jsem to omezil jen na svislou dynamiku (tedy to "plavani") na kvalitni trati. |
Raquac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 664
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Sobota, 04. června 2011 - 12:30:39 |
|
Doplneni: ....na kvalitni trati, kde se da udelat celkem snadno nejaky zaver v obecne rovine. Celkove ma principialne lepsi usporadani (a tim i sanci na lepsi jizdni vlastnosti) 15T, u ni je neuralgicky bod Vami zminovany stredni podvozek diky usporadani ulozeni skrini. Nicmene, pri rozumnem stylu jizdy a trati v netankodromoidnim stavu se to na komfortu nejak extra neprojevuje. |
Martan2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 191
Registrován: 11-2010
| | Odesláno Středa, 08. června 2011 - 20:21:45 |
|
Ad kvalitní tratě:
 MODŘANSKÝ TANKODROM, tak jsem pojmenoval toto ilustrační foto vhodné pro nepražáky, aby si udělali představu, co u nás 15T každodenně zdolávají. A pak se někdo diví, že to drncá Je pravda, že tato trať bude za nedlouho rekonstruovaná, ale takových míst je v Praze víc.
|
Asdf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1355
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Středa, 08. června 2011 - 20:34:06 |
|
Martan2: To vyzera este celkom OK. Taka trat do Lisne v Brne ... |
Demon3
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3748
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Středa, 08. června 2011 - 21:37:46 |
|
No taky ty dvě ilustrační fotky ukazujou asi ten nejkrásnější úsek.
Jinak je to soustava nekončících omezených rychlostí 40-10-40-15-40-15-40-20-40-15-30-10-30 a to na vše na nějakých cca 3 km.
Se zrychlem komfort nade vše...
| Pravda zvítězí, ale dá to fušku... |
|
9001
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 549
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 09. června 2011 - 10:24:05 |
|
Martan: Jdi na Průběžnou, tam teprve uvidíš pořádný tankodrom. 
Jinak souhlas s demonem. Fotky nejkrásnějšího úseku. |
Martan2
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 192
Registrován: 11-2010
| | Odesláno Čtvrtek, 09. června 2011 - 14:25:37 |
|
Vždyť toto je fotografie propadlé koleje před stanicí Poliklinika Modřany. Možná, že to tam není tak dobře vidět. Tímto úsekem se projíždí asi 10km rychlostí. Ještě by někdo měl připojit ten o asi 10cm "odsunutý" most u nádraží Modřany.
Pravda, že se zrychlem v pohodě, ale to u nich máme navěky zůstat? I když i ty se při vyšší rychlosti začnou nekontrolovatelně kývat ze strany na stranu dokud řidič neubere asi na 20
Dokud Praha se svým tankodromem něco neudělá, jsou nám 15T kničemu. |
George
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 855
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 09. června 2011 - 16:59:48 |
|
To ještě nic není proti prasklé kolejnici na nábřeží ZC před přejezdem silnice na samostatné těleso.To je lahůdka!!!!!Už aby se do toho zakously bagry.
(Příspěvek byl editován uživatelem George.) |
Nodes
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 939
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pátek, 10. června 2011 - 13:08:42 |
|
MARTAN2: Pro Kosice naprosty standard. |
Kalanis
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1620
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Pátek, 10. června 2011 - 15:08:46 |
|
Jo, ale v KE na tom nejezdí 100%NP, co tohle fakt nemusí...
|
Rzeczpospolita
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1196
Registrován: 9-2004
| | Odesláno Úterý, 14. června 2011 - 19:54:15 |
|
Nevím co řešíte. Modřanská trať jde za 14dní na 4 měsíce do generální reko. Všechny BKV půjdou do kopru. Mezi Černým koněm a Modřanskou školou, a mezi Nádražím Modřany a Čechovou čtvrtí budou vyměněny kolejnice za S49 a mezi Přístavištěm a Výtoní bude kompletní reko kromě úseku ve Vyšehradském tunelu. BKV na fotce výše rovněž zmizí. Most bude zrekonstruován. Takže kritika stavu tohoto úseku je skutečně neoprávněná.
|
Str
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 128
Registrován: 6-2010
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 13:43:37 |
|
Davaji se vubec jeste nekde nove BKV, nebo se od nich po vzoru Brna ustupuje?
Podle me jedine spravne vyuziti je nyni k videni na Vypichu pri stavbe metra :-) |
TMB
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.65.130
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 13:52:36 |
|
V Brně se od BKV neustupuje, v Brně panely BKV prakticky vůbec nebyly, s výjimkou zkušebního úseku na Merhautově (už neni). Pak se panely BKV použily jen na starých mostech přes Svratku (Poříčí, Renneská) kvůli snížení jejich zatížení a na mostě přes trať a dálnici u zastávky Bohunická (tam už taky nejsou). |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 14:12:28 |
|
V Praze je snaha, úseků s BKV panely se při rekonstrukcích tram. tratí zbavovat, jde to ale pomalu. Nové BKV panely je snad dokonce úplně zakázáno kupovat: Je-li někde potřeba menší množství panelů vyměnit, použijí se jakžtakž dobré z předchozích výzisků, nově vyrobené se ale už nepořizují. |
Asdf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1357
Registrován: 5-2007
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 15:02:43 |
|
V čom sú vlastne panely VUIS (hodne používané na opravách a novostavbách v Brne) lepšie ako panely BKV? |
Jmb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 300
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 15:23:01 |
|
... jen na starých mostech přes Svratku (Poříčí, Renneská) a Svitavu (Maloměřický most) kvůli snížení jejich zatížení ... |
TMB
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.65.130
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 15:56:00 |
|
Ad Asdf: Nevlní se (jako BKV), ani nepropadají (jako pražce). Svou roli asi hraje tuhost k nim přišroubovaných kolejnic a hlavně to, že přímo po nich nejezdí auta. Některé tartě na panelech VUIS jsou v Brně už 20 let a bez problémů (Obřanská zhruba od zastávky Obřanská škola až po začátek oblouku před zastávkou Čtvery hony.
V Brně vidím problémy hlavně ve zdvíhání zádlažbových panelů jejich hranou několik cm nad temeno kolejnice. Jde zejména o vnější panely směrem k chodníku (zřejmě vlivem častého pojíždění automobily) a vůbec otřesný stav zádlažbových panelů, různě záplatovaných asfaltem, místy z nich trčí výztuž. Což je ovšem dáno i tím, že při opravách tratí se často použily staré, tehdy ještě slušné, panely. Koleje se v Brně propadají vyloženě bodově v místech dilatačních styků či prasklých svárů kolejnic (tratě na pražcích). Tady to možná mají na svědomí nápravové tlaky tramvají 13T, protože tento druh závad se dříve nevyskytoval, v poslední době je těchto míst hodně. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.151.217.149
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 16:00:08 |
|
Asdf:
Výhody VUIS panelov oproti BKV panelom: Možnosť použiť klasické žliabkové širokopäté koľajnice s pružným uchytením, jednoduché uchytenie koľajníc a presná geometria trate, možnosť stavať malé polomery s rozšírením v oblúkoch, možnosť upevniť výhybky ľubovoľného tvaru a vôbec priaznivé rozloženie záťaže do podložia, možnosť obložiť koľajnice bokovnicami či ako sa to volá pre zníženie hlučnosti, panel je zakrytý zemou a dlažbou, prípadne asfaltom na rozdiel od BKV ktorému nič nebráni byť veľkou rezonančnou doskou a rachodiť do okolia, tým že VUIS panel je zakrytý v zemi má vyššiu životnosť ako BKV panel ktorý tvorí aj "zakrytie trate" a jazdnú dráhu cestnej dopravy pri spoločnej premávke tramvají a áut, teoreticky je možné urobiť aj na VUIS panely zatrávnený zvršok čo na BKV nejde, možnosť odvodnenia podložia (ale to tuším ide aj pri BKV). Ďalej VUIS panel umožňuje zmenu rozchodu na ľubovoľnú hodnotu, BKV panel musí mať drážky na všetky rozchody už v čase stavby trate (Bratislava - Ružinov). Viac ma momentálne nenapadá, snáď iní doplnia.
VUIS panely sa nepožívajú na opravách iba v Brne, ale aj v iných mestách. V Bratislave bola prvá trať na VUIS paneloch v roku 1988 na Špitálskej a dodnes je v dobrom stave (ak odhliandem od popraskaného asfaltu ako zakrytia trate na niektorých miestach). Myslím že dodnes je to jedna z najlepšie spravených tratí v meste, je na nej hustá premávka a miestami aj gumokolovej, nielen na priecestiach ale v zúženom profile pri dvoch levoch. |
TMB
Neregistrovaný host
Odeslán z: 195.178.65.130
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 16:07:39 |
|
Jinými slovy - z běžně u nás používaných konstrukcí svršku tramvajových tratí na pozemních komunikacích jsou panely VUIS asi nejlepším řešením. A možná by nebylo marné jejich použití i na tratích na vlastním tělese. Zde by kolej mohla být zasypána drobných štěrkem, tak jak se to v Brně kdysi dělalo. Otázka je, jestli je možné na tyto panely montovat i kolejnice S49. |
Pvvs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4585
Registrován: 7-2003
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 18:13:38 |
|
Na otevrenym svrsku by to asi fungovalo jako ricni koryta pri kazdym desti.
| Koupím otáčkoměr, pořádám soutěž ve vytáčení kindermafie. |
|
Mkzb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 425
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 19:24:01 |
|
Asdf:
Problematika konstrukcí tratí je poměrně dobře zpracovaná na modrých stránkách. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.99.53.235
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 19:35:28 |
|
Mkzb:
Skvelý link! |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2174
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Středa, 15. června 2011 - 22:41:50 |
|
Výhody VUIS panelov oproti BKV panelom: Možnosť použiť klasické žliabkové širokopäté koľajnice s pružným uchytením,
Který typ pružného upevnění se dá na VÚIS panelech použít? Osobně jsem zatím viděl jen rozponové svěrky... |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Čtvrtek, 16. června 2011 - 09:03:16 |
|
Před lety jsem od kohosi slyšel, že panely VÚIS (tj. betonové desky s dvojicemi zabetonovaných důlních kolejniček) byly prapůvodně vymyšleny pro použití v hlavních důlních chodbách uranových dolů v severních Čechách (v okolí Stráže pod Ralskem a Hamru na Jezeře), kde kromě důlních vláčků měla jezdit i gumokolní mechanizace. Až dodatečně, kdy jich dle komunistických plánovačů bylo vyrobeno značné množství, současně ale začínal útlum těžby uranu a nevědělo se, co s nimi, kdosi přišel na to, že prostřednictvím mezery mezi dvojicí těch důlních kolejniček lze (kolmo na ty kolejničky) uchytit tramvajovou kolej. Prý se toto řešení poprvé začalo používat na tramvajových tratích v Liberci, který byl od těch uranových dolů nedaleko. Může to někdo potvrdit nebo vyvrátit (zda to není šotomýtus)? Ty hlubinné uranové doly mezi Č. Lípou a Libercem jsou již řadu let zrušené a asi nikdo se do jejich chodeb už nedostane. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.151.217.147
| | Odesláno Čtvrtek, 16. června 2011 - 09:17:41 |
|
David_jaša:
Videl som niečo čo mi pripomínalo pružné uchytenie pri reko trate na Vazovovej, bolo to dávno. Asi som sa mýlil, možno to bol len nejaký montážny prípravok. Keď sa nad tým zamyslím tak som zrejme napísal blbosť... |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2176
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 16. června 2011 - 18:37:53 |
|
dopravopat:
Nechtěl jsem tvrdit, že to nejde, jenom mě zajímalo, jak to jde.  Montáž těch panelů jsem viděl jen v Brně a tam se na tramvajové síti nevyskytuje snad ani jedna pružná svěrka/spona.
Cogwheel:
připadá mi to jako šotomýtus, jednak kvůli udržení slícování takových panelů, druhak kvůli konstrukci panelů - stejné kolejničky z obou stran drážky, 3 drážky po délce panelu atd. |
Mpenc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 386
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 18. června 2011 - 21:57:39 |
|
Který typ pružného upevnění se dá na VÚIS panelech použít? Osobně jsem zatím viděl jen rozponové svěrky...
V Bratislavě (na trojúhelníku) u tunelu jsou užity žebrové podkladnice a svěrky Skl12 ("brýle Vossloh"). Byl tam (možná stále je) otevřený svršek.
Teoreticky je zpracována i varianta s vymezovacími vložkami na bázi Wfp14K pro svěrky Skl14, ale reálně se v ČR ani SR nepoužila. |
Mpenc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 387
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 18. června 2011 - 22:00:59 |
|
... jen na starých mostech přes Svratku (Poříčí, Renneská) a Svitavu (Maloměřický most) kvůli snížení jejich zatížení ...
Hlavní důvod a velká výhoda panelů je nízká stavební výška bez potřeby kotvení kolejnic. Nemusí se vrtat skrz izolaci mostní konstrukce. |
Mpenc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 388
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 18. června 2011 - 22:05:47 |
|
Nové BKV panely je snad dokonce úplně zakázáno kupovat
Ne, to není. Ale je to finančně neefektivní. Staré panely jsou paradoxně perspektivnější, nové rýhaté někdy nevydrží ani 10 let a rozhodně nejsou za hubičku. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.216.149.190
| | Odesláno Sobota, 18. června 2011 - 22:24:30 |
|
Možno si pletiem pojmy a dojmy, čísla a presné označenie som nikdy nevedel, ale vždy som bol v tom, že pružné uchytenie je to s tou divne tvarovanou pružinou.
Toto považujem za "pevné" uchytenie (BA, Špitálska, 1988, VUIS panel, koľajnica asi NT3 alebo NT1, netuším):
http://www.imhd.zoznam.sk/ba/index.php?img=21831&typ=gm
A toto považujem za "pružné" uchytenie (BA, Miletičova, 2008, VUIS panel, kľoajnica NT1):
http://www.imhd.zoznam.sk/ba/index.php?img=36925&typ=gm
Možno mi niekto vysvetlí teda v čom spočíva tá "pružnosť", ja si myslím že v tej pružine ktorá sa opiera o koľajnicu a podkladnicu a je stočená okolo matice. Spojenie je pružné, kde pružina zabezpečuje stále pnutie (na na spôsob pružnej podložky) aj pri posune koľajnice pri dilatácii, čo by malo byť teoreticky bezúdržbové. Zároveň konštrukcia umožňuje aj bočný posuv nie koľajnice, ale pružiny okolo matice a po päte koľajnice, čím sa dá "regulvovať" "prítlak". Ak som napísal hovadinu, prosím o vysvetlenie a vyvedenie z omlyu. |
Mpenc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 389
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 18. června 2011 - 23:04:06 |
|
Davaji se vubec jeste nekde nove BKV
Plzeň se v létě chystá rekonstruovat trať na Košutku a část bude provedena metodou BKV s využitím původní betonové desky ze sedmdesátých let.
Cogwheel a vznik panelů VUIS:
To slyším prvně a dostupné prameny říkají něco jiného. V Liberci byl krátký zkušební úsek, tuším z r. 1985, v Praze byl zkušební úsek na odbočení ze Spálené do Myslíkovy (1984). Protože šlo o výzkum VÚIS (Výzkumný ústav silničních staveb) Bratislava, tak ještě dříve byly instalovány zkušební úseky v Bratislavě a Košicích. Výzkum navazoval na pokusy s prefabrikovanými panely, prováděné od druhé poloviny 60. let. Zabetonované kolejnice vidím jako tehdy běžnou metodu "vyrábějte z takových materiálů, jaké jsou". |
Mpenc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 390
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 18. června 2011 - 23:14:37 |
|
dopravopat:
Ano, první snímek je tuhé upevnění (kolejnice je TV60 nebo 180S) a druhý odkaz je pružné upevnění, které jsem popisoval.
Pružnost spočívá ve stálém přítlaku, tj. i ve chvíli přejezdu tramvaje, který tuhá svěrka neumí zajistit. Přítlak lze regulovat u obou typů upevnění, ale vždy existuje jedna optimální hodnota přítlaku a její regulace není potřeba. |
Mpenc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 391
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 18. června 2011 - 23:27:23 |
|
Otázka je, jestli je možné na tyto panely montovat i kolejnice S49.
Ano, na panely je možné montovat jakékoliv kolejnice s jakoukoliv šířkou paty. Pro širokopatní kolejnice je nutné zajistit úklon paty, a to neumí původní konstrukce upevnění. Lze jej zajistit užitím podkladnice.
Koleje se v Brně propadají vyloženě bodově v místech dilatačních styků či prasklých svárů kolejnic (tratě na pražcích). Tady to možná mají na svědomí nápravové tlaky tramvají 13T, protože tento druh závad se dříve nevyskytoval, v poslední době je těchto míst hodně.
To bych spíš přičetl faktu, že dříve se šikmé dilatační styky neužívaly a dostávají se do vyššího věku. Vyšší nápravové tlaky ovšem životnost zkracují. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 78.99.140.48
| | Odesláno Sobota, 18. června 2011 - 23:32:05 |
|
Vďaka za doplnenie/opravenie. Tiež som ešte nepočul o vzniku VUIS panelov ktorý tu spomínal Cogwheel. Moje skromné vedomosti som už zhrnul, čo viem tak skratka VÚIS je Výstumný ústav inžinierskych stavieb (nie silničních staveb). Kto a kde presne panel vynašiel neviem, ani kedy a kde bol položený prvý skúšobný úsek. Viem iba že prvá trať v BA bola Špitálska v roku 1988 ale to je všeobecne známy fakt. |
Mpenc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 392
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Sobota, 18. června 2011 - 23:46:24 |
|
dopravopat:
Přepsal jsem se, zkratka by jinak nedávala smysl . Děkuji.
Autorem panelu je Ing. P. Smola. |
Martyk
Neregistrovaný host
Odeslán z: 94.230.152.29
| | Odesláno Neděle, 19. června 2011 - 07:43:20 |
|
Na VÚIS panely se v Praze nějakou dobu pokládaly konstrukce křižovatek. Nějak se to neosvědčilo. Podrobnosti jsem ale už zapomněl. |
Mop
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 638
Registrován: 2-2005
| | Odesláno Neděle, 19. června 2011 - 09:31:27 |
|
Dovolim si te Mirku doplnit.
V Praze je dost křižovatek či rozvětvení na VUISech, a mezi delniky vrchni stavby jsou ve velke oblibe, a to diky moznosti kolejovou konstrukci snadno uchytit + je navic urovnana v jedné vyšce. Na VUISech se nachazi napr. Otakarova, Kohinoor, Vinice, Divoka Sarka, ...
V soucasnosti se pri rekonstrukcich nezrizuji kvuli radiovyhybkam, jejichz kolejove obvody s vuis nekamaradi. Navic se krizovatky nemeni stylem zavrit na 3 mesice cely uzel, ale stylem jeden vrchol za jeden vikend. Pro polozeni vuisu je vhodne mit celou krizovatku odkrytou najednou.
|
Kalanis
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1635
Registrován: 12-2006
| | Odesláno Neděle, 19. června 2011 - 11:22:09 |
|
Pane MOpe, tušíte, jak teda hodlá vrchní stavba měnit křižovatky, kde to na VÚISech už je? Nebo tam zůstanou "dokud se nerozpadnou" a vyhází se pouze část pod obvodama?
|
Mop
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 639
Registrován: 2-2005
| | Odesláno Pondělí, 20. června 2011 - 08:47:58 |
|
Řeší se to oběma popsanými způsoby (ubrané panely - Divoká Šárka 2010, ponechané - Vinice). Velmi často jsou obvody samozřejmě ještě mimo.
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pondělí, 20. června 2011 - 09:24:56 |
|
Díky za upřesnění k panelům VÚIS a jejich historii. To, že byly původně vymyšleny pro účely kolejové dopravy v uranových dolech, bude asi opravdu šotomýtus. |
Mpenc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 393
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Úterý, 21. června 2011 - 22:32:34 |
|
Na VÚIS panely se v Praze nějakou dobu pokládaly konstrukce křižovatek. Nějak se to neosvědčilo. Podrobnosti jsem ale už zapomněl.
Ano, to bylo v období 1987 - 1992. Ono se to osvědčilo, ale s nástupem modernějších výhybkových mechanismů vznikl problém. Standardní výhybková skříň má výšku 35 cm a ještě je z ní třeba odvádět vodu. Proto se už v roce 1993, tři roky před montáží prvních kolejových obvodů, přešlo na železobetonové drážkové pražce TB.
Dnes se VUISy ponechávají, protože není důvod je, s výjimkou míst v kolizi s kolejovými obvody, odstraňovat. |
Petrd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 239
Registrován: 11-2009
| | Odesláno Středa, 22. června 2011 - 20:15:56 |
|
Několik dní nazpět jsem náhodou "zablodil" do Stráže pod Ralskem a po městě tam mají minimálně tři důlní pomníčky důlních mašinek a vagónků. Na tom by asi nebylo nic divného, více mě však překvapilo na čem to všechno stálo - úzké BKV - fotky řeknou více:
... takže pokud v uranových dolech měli VUISy, tak tam měli i BKV ...
adminům sorry za příspěvek mimo hlavní téma, ale zrovna to taktrochu pasuje k diskusi. |
David_jaša
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2180
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pátek, 24. června 2011 - 18:21:25 |
|
dopravopat, Mpenc: když vidím to pružné upevnění, napadají mě další otázky:
* co s výškou podkladnice u pružné varianty? Je gumový pás mezi kolejnicí a panelem prostě tlustší, nebo se musí použít nějaké speciální podkladnice?
* jak se řeší kolejová rozvětvení, přišroubováním podkladnice do panelu jen na jedné straně, nebo (opět) nějakou speciální podkladnicí, kam se dají vyvrtat díry podle potřeby?
* jak se zajišťuje držebnost šroubu, který připevňuje podkladnici k panelu? Ten pokud se vyviklá, tak je celé pružné upevnění na ozdobu... |
Mpenc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 394
Registrován: 6-2002
| | Odesláno Neděle, 26. června 2011 - 21:40:39 |
|
Vezmu to popořadě.
Možnosti jsou dvě:
1) Silný pryžový pás se v místě podkladnice vynechá a nahradí dvěma podložkami, které mají dohromady s podkladnicí stejnou tloušťku jako onen pás,
2) užitím standardních pryžových prvků v místě podkladnice se podepření kolejnic přizná diskrétní charakter (tj. bodové podepření jako např. u pražců) a z toho plyne, že pryžový pás není potřeba.
U kolejových rozvětvení lze užít panely se zvýšeným počtem drážek a vždy se pro podkladnice najde nějaké řešení (upevnění jen dvěma šrouby na podkladnici se čtyřmi otvory, vyvrtáním otvoru navíc). Také existují nestandardní panely a v oblouku se kladou tak, aby drážky byly co nejkolměji na příslušnou kolej. Speciální podkladnice je další možnost.
Držebnost šroubu se zajišťuje jako u tuhého upevnění, tj. pružným kroužkem. Pokud se uvolní, tak je vše skutečně pro ozdobu. Na druhou stranu to funguje lépe, než původní přímé upevnění. |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Pondělí, 27. června 2011 - 09:04:42 |
|
Ad Petrd: Díky za foto.  Možná byla moje prvotní informace pokěkud zkreslená a pro kolejovou dopravu v těch uranových dolech v okolí Stráže pod Ralskem opravdu existovala úzkokolejná verze BKV panelů (nikoli VÚISy). |
host
Neregistrovaný host
Odeslán z: 77.48.70.194
| | Odesláno Úterý, 28. června 2011 - 21:23:17 |
|
Pragoimex uzavřel kontrakt na Varia do Taškentu. |
Demon3
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3757
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Úterý, 28. června 2011 - 22:01:21 |
|
host: Viz info zde...
| Pravda zvítězí, ale dá to fušku... |
|
Martin
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7172
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Čtvrtek, 07. července 2011 - 17:28:50 |
|
http://praha.idnes.cz/prazsky-dopravni-podnik-se-chysta-rozprodat -stovky-starych-tramvaji-1ek-/praha-zpravy.aspx?c=A110707_1614802 _praha-zpravy_ab |
Z-k
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.220.250.97
| | Odesláno Čtvrtek, 07. července 2011 - 19:28:27 |
|
Proč neprodají 14T Porsche? To by bylo nevhodnější... pokud by ten krám někdo chtěl. |
J_p
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 729
Registrován: 8-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 07. července 2011 - 22:12:17 |
|
dopravopat: Vďaka za doplnenie/opravenie. Tiež som ešte nepočul o vzniku VUIS panelov ktorý tu spomínal Cogwheel. Moje skromné vedomosti som už zhrnul, čo viem tak skratka VÚIS je Výstumný ústav inžinierskych stavieb (nie silničních staveb). Kto a kde presne panel vynašiel neviem, ani kedy a kde bol položený prvý skúšobný úsek. Viem iba že prvá trať v BA bola Špitálska v roku 1988 ale to je všeobecne známy fakt.
No nevim jak znamy fakt to je, ale bud nesedi rok nebo jmeno trati.
Pokud byl prvni zkusebni usek uz v roce 1988, tak by to melo byt na trati v ulici Ceskoslovenskej Armady. |
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Pátek, 08. července 2011 - 09:18:23 |
|
Áno, dnešná Špitálska sa vtedy volala Československej armády, ešte dávnejšie Spitalgasse. |
Piktogram
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.168.187.250
| | Odesláno Pondělí, 11. července 2011 - 11:41:35 |
|
Z-k: Určitě někdo bude prodávat nové nízkopodlažní tramvaje, aby mohl nadále jezdit s muzejními barierovými tramvajemi. Slezte z višně, pane... |
Lumík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 471
Registrován: 5-2004
| | Odesláno Pondělí, 11. července 2011 - 13:00:39 |
|
Zase něco málo o 15T a klimatizaci.
|
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
| | Odesláno Pondělí, 11. července 2011 - 14:15:12 |
|
Zaujímala by ma štatistika koľko ľudí prišlo o ruky alebo hlavu lebo ich vytŕčali z okna tramvaje. Ono z T3 to ide priam ukážkovo (T6 má vetračky vyššie). V Bratislave neviem o jedinom takom prípade. Ak by to aj bolo raz za 10 rokov jeden smrťák, tak stále to stojí za to a aspoň ubudne zopár dementov. Myslím že normy by mali mať zmysel a bez reptania dokážem pochopiť ak vznikli na základe tragédií a omylov, teda majú svoje opodstatnenie. Ale neznesiem predstavu že nejaký "ouřada" niekde v kanci nemá čo robiť tak vymýšla "ptákoviny" a "co kdyby" scenáre a vyrába umelé problémy a potom riešenia na ne. Osobne nemám nič proti posuvným vetračkám, naopak, preferujem ich. Výhovorky na normy ma nezaujímajú, či už kvôli prievanu (o ten práve ide!) alebo o vytŕčanie telesných údov z okien. Keď môžu mať nové Citelisy v BA relatívne veľké posuvné okná a aj ULF vo Wien môže mať posuvné vetračky (síce malé), tak nevidím dôvod prečo by nemohli mať dnešné vozy okenné vetračky po vzore T3. |
Mkzb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 433
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Pondělí, 11. července 2011 - 14:22:08 |
|
Dopravopat: Toto je jeden z důsledků zhoubného bujení práv všeho druhu. |
