K-report
 

Archiv diskuse Nové tramvaje do 21. 09. 2011  

Diskuse K-report » Archiv 2011 » Tramvaje a metro » Nové tramvaje » Archiv diskuse Nové tramvaje do 21. 09. 2011 « Předcházející Další »

Autor Příspěvek
prag
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.220.193.115
Odesláno Úterý, 06. září 2011 - 23:35:32    Odkaz na tento příspěvek  

Stejně je to zajímavý, je to jejich vizualizace z první pdf příručky, vůbec první odkaz který najde pro Siemens Avenio google .. většinou to snad bejvá opačně, na vizualizaci super a skutečný provedení děs odkaz
3xhonzík
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 927
Registrován: 4-2010
Odesláno Středa, 07. září 2011 - 00:54:00   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

14T se mi líbí. Je hezká. V noci jsem si ji nněkolikrát spletl s T3, takže navazuje na tradici T3 a přesto je moderní a úplně jiná. Takže ten dizajn je fajn.
Bkp
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 5954
Registrován: 8-2003

Odesláno Středa, 07. září 2011 - 07:37:50   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Raquac:
Hlavně je tam na jedné straně množství nevyužitého (pravda i nevyužitelného) prostoru, a na druhé straně tam kde je místo na nohy pro jednoho, jsou dvě sedačky...
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
Raquac
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 768
Registrován: 12-2007
Odesláno Středa, 07. září 2011 - 08:50:29   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Bkp: Mate pravdu, ze takhle to neni idealni - je to taky jen jeden z mnoha designovych obrazku. Podivejte se, jak to resi SIEMENS v realu, treba v Budapesti.

prag: Podivejte se radsi na stranky vyrobce...
S4991023
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 598
Registrován: 9-2003

Odesláno Pátek, 09. září 2011 - 09:50:38   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

K čemu tady vůbec diskutovat s lidma, kteří nevědí, o čem se diskutuje (pletou si Combino a Combino Supra, plácají o blbém interiéru budapešťského Combina ve srovnání s paskvilem 14T), hlavně že předem vědí, že je to na howno, zlatá T3, dřívbylolíp, stojítozahowno.
Rychlíková laminátka

Pravda, láska a elektrická trakce zvítězí nad lží, nenávistí a trakcí dieselovou.
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 91.127.204.188
Odesláno Pátek, 09. září 2011 - 20:52:55    Odkaz na tento příspěvek  

"dřívbylolíp, stojítozahowno"



Tesať do kameňa!

T3 bola dobrá na svoju dobu, rovnako ako PCC, ale tá koncepcia je už prekonaná a k tomu so 100% NP vozidlom ktorém je v ponuke aj na úzky rozchod s rovnakou šírkou uličky a usporadaním interiéru!

Týka sa to nielen jazdných vlastností, ale hlavne životnosti obručí, vedenia podvozku, komfortu, etc. Keby som sa tým sám neviezol a nevyskúšal si na vlastnej koži, tak to len tak "od stola" netvrdím. Že je interiér odlišný od bežného Kombína je pravda, ale furt lepší ako 14T, treba brať v ohľad aj obojsmernosť.

To vozidlo by som bral v jednosmernom prevedení, široké 2,4 metra s dvoma dverami na každý článok v štvorčlánkvom prevedení (cca 35 metrov, náhrada 2xT). Takže 100% NP, dá sa vyrobiť aj ako 100% adhézia, ~35 metrov, 8 náprav, 8 dverí = rýchla výmena súbstrátu (KT8 má pri porovnateľnej dĺžke iba 5 dverí, 20T by ich mala 6 rovnako ako súprava 2xT), dosť miesta na státie keďže je každý čánok na vlastnom podvozku tak žiadne debilné obmedzenia kvôli nápravovým tlakom, viď interiér Budapeštianskych vozov. Lepšie vozidlo si neviem predstaviť!!!

Keby som mal prezentovať čiste šotopohľad v rámci z reality utrhnutého predpokladu "peniaze sú", tak v BA presadzujem úplnú obnovu vozového parku práve týmto Kombínom Supra, resp. Aveniom, ale v rámci reality budem rád keď sa objavia aspoň wane v súpravách s existujúcimi T3P. Jasal by som keby došlo k privatizácii ÚDJD kde by sa tie nové vozy vyrábali.

Ale realita je žiaľ úpln iná. Sny o prerozchodovaní žijú a žiaľ, musím konštatovať že aj tu od ľudí ktorí majú patričné vzdelania a vedomosti (napr. Jenki - nebrať osobne, jeho názory si veľmi vážim a je to naozaj človek od fachu) sa presadzuje zmena rozchodu tram v BA. Je nebojujem proti zmene preto lebo by som miloval 1000ku, ak by došlo k zmene systému nemám s tým problém. Ale nemyslím si, že rozchod koľají tram v BA je problémom či už po stránke technickej, alebo po stránke problematiky vozového parku. Kombíno Supra to potvrdzuje.

Koncepcia Kombíno Supra by bola určite výhodná aj pre Prahu. Nevravím že 15T je zlá tramvaj, ale Kombíno Supra sa mi vidí ako lepšia. Viezol som sa v oboch vozoch a sledoval ich chovanie.
Jenki
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 3890
Registrován: 5-2002

Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 10:14:43   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Můj postoj v otázce změny rozchodu v Bratislavě je do značné míry dán osobní zkušeností ze Sofie (i když samozřejmě tak hluboko Bratislava ještě neklesla). Vypustit moderní vozidlo na zanedbanou infrastrukturu (čímž myslím nejen tratě, ale i vozovny včetně jejich lidského potenciálu) je vyhazování peněz do vzduchu.

Já osobně bych preferoval přestavbu sítě na "Stadtbahn" (přičemž velká část sítě na to je jakž takž připravena) a místo nových vozů bych koupil ojeté, osvědčené a blbuvzdorné B-80 z ex-NSR (Jasně, taky by šly koupit N-wageny na 1000mm, ale na ty už hladově čekají Poláci, na B-80ky se fronta nestojí.) Obávám se, že do vhodit do stávajících podmínek Combino Supra nebo Avenio by dopadlo špatně (ostatně zkušenosti s 06T byly pokud vím podobné - prostě srážka dvou civilizací).

Netvrdím, že tento můj názor je jediný správný. Nicméně se asi shodneme v tom, že v pozadí je politický nezájem o tramvajovou dopravu v Bratislavě. Ono to nějak funguje, tak proč do toho vrtat, zejména když z toho neplují žádní kapříci. Bohužel to může vést k situaci, kdy celý provoz postupně propadne na ukrajinsko - balkánskou úroveň, nedej Bože to skončí nějakým průšvihem, najednou se provalí že celý systém je na zavření a pak už to bude o penězích a čase - na kompletně nový tram systém prachy a čas nebudou, na 300ks CapaCity ano.
3xhonzík
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 932
Registrován: 4-2010
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 12:14:34   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Mne překvapuje jak tady čtu o Bratislavě od lidí, kteří ji asi vůbec neznají. Někdo tu vypustil přehnané info o tragickém stavu tratí a další to jen rozvinuli.
Stav bratislavských TT tratí rozhodně není tak špatný, jak se tady popisuje. Většina je rekonstruovaná a zbývají kousky, které ve většině nejsou zdevastované, jak se tu píše. Vozový park je sice starý, ale rozhodně tam nejsou staré prorezlé hajtry, jak se píše. 1000mm TT tratě nejsou problémem, jak se tu neustále píše.
Vy tu hovoříte o stadbahnu, jak nahradí tramvaje v dnešních TT úsecích. Nevím proč. Snad víte, že osobních vlaků jezdí málo a dodneška je problém zavézt taktovou osobní dopravu na železnici a využít železniční síť a píšete tu o stadbahnu. To jsou chiméry.
Přerozchodování je nesmysl a drahá zbytečnost a nákup ojetin z NSR toho moc nevyřeší. Vy asi nevíte, že město i DPB jsou šíleně zadlužené. Kde by vzaly ten podnik a město na to peníze? A vy básníte o vlacích na TT tratích a ony nejezdí ty osobáky ani na dnešních tratí.
Takže místo vovoviny typu Filiálka udělat rekonstrukci železničního uzlu nové podloží, beztykové kolejnice a všechno alá koridorové tratě, zavézt taktovou dopravu na osobácích v regionu. Dokončit opravy TT tatí alá otevřený svršek, postavit v koridoru metra v Petržalce TT 1000mm a nakoupit nové NP vozy. Za zbylé peníze zatrolejovat další bus úseky a rozšířit Trb dopravu.
Raquac
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 777
Registrován: 12-2007
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 12:23:27   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

3xH: Vy asi nevíte, že město i DPB jsou šíleně zadlužené. Kde by vzaly ten podnik a město na to peníze? A vy básníte o ...

...Takže místo vovoviny typu Filiálka udělat rekonstrukci železničního uzlu nové podloží, beztykové kolejnice a všechno alá koridorové tratě, zavézt taktovou dopravu na osobácích v regionu. Dokončit opravy TT tatí alá otevřený svršek, postavit v koridoru metra v Petržalce TT 1000mm a nakoupit nové NP vozy. Za zbylé peníze zatrolejovat další bus úseky a rozšířit Trb dopravu.

To si trochu odporuje, ne?
Raquac
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 778
Registrován: 12-2007
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 12:31:29   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Jenki: Myslim ze dopravopat ma pravdu v tom, ze prerozchodovani ma smysl v situaci, kdy prinese kvalitativne vyssi uroven systemu. Nnasazeni B80 by ji, podle meho nazoru, tezko prineslo - nemyslim ze by verejnost s nadsenim akceptovatala nastupovani po dloouhych schodech do vozidla v centru (dejme tomu ze vne centra by byla vysoka nastupiste) u noveho a za relativne hodne penez vybudovaneho systemu. Otazkou i je, jestli jsou predpripravene useky postavene pro vozidla se sirkou skrine hodne pres 2500 mm. Nemluve o prakticke kapacite B80, ma prece jen hodne sedacek a to jeste vis a vis. I kdyz, mit B80 v provozu tak blizko, to je lakava predstava
že_by
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2973
Registrován: 6-2007
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 13:21:51   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Můj osobní názor, který nikomu nevnucuju, je, že pokud pořídím NP vozidla na metrovku, tak je to jednorázové zlepšení na posledním a nejviditelnějším článku řetězce tratě-údržba-personál-vozidla. Je to nejvíce vidět, ale pokud se nezmění byzantinské vnímání celého provozu (tedy přístup města a možná i ministerstva, státu atd.), tak lze i ty úzkorozchodné nízkopodlažky rychle zlajdačit. A čím modernější vozidlo, tím větší náchylnost na problémy podudržovanosti.
Naopak pokud změním rozchod (a bude-li to možné budu počítat i s tou šířkou 2,65 m), otevítám si dveře k dlouhodobému zlepšení. Německé B80 se mohou chovat blbuvzdorně a mám ještě pár let na generační výměnu personálu. Připadá mi to lepší, než mezi ignoranty rovnou poslat supermoderní techniku. (Viz kdysi Košice - T1 tam nepřežily, T2 byly pro ostudu a s T3 už se tam tak nějak naučili žít.)

Neboli po pořízení NP vozidel budu ztěží uvažovat o přerozchodování, naopak po přerozchodování mi nic nebrání nasadit NP vozidla. Takže na počátku OPRAVDU MUSÍ být zpracovaná dlouhodobá strategie s velkou politickou podporou - a tím bude definitivně rozhodnuto.

A pokud by ryze hypoteticky došlo na to přerozchodování, tak německé B80 mohou být vítanou, leč přechodnou podporou nového systému, Zajisté by bylo nutné souběžně pořizovat menší počet NP vozidel, aby např. po 20´ nějaký NP spoj naozaj jel.
Ostatně dovolím si i jeden příklad odjinud. I v Budapešti si uvědomili, že nemohou mít všechno hned. Souběžně kultivovali vozy Tatra T5C5H, souběžně nakoupili ojetiny z Hannoveru a k tomu přikoupili NP vozy od Siemense. Mimo CZ a SK se do celého Ost-bloku nahrnula celá kvanta ojetin ze západu, avšak ty hannoverské vozy v Budapešti mi připadají jako naprosto nebalkánský přístup, ostatní sekáčové nákupy pro mě mají dost pachuť levného nákupu čehokoliv odkudkoliv.

P.S.
Zrovna ty B8O by byly slušným naplněním koncepce načrtnuté před 40 (!!!) lety, kdy existovaly úvahy o zrychlodrážnění bratislavského systému s použitím vozidel Tatra R2, tedy vývojovými nástupci po metráckých prototypech R1. Ale v takové naplnění zaprášené koncepce nevěřím.
3xhonzík
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 933
Registrován: 4-2010
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 13:39:34   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Hm, jenže ty Tatra R2 a později 8171 měly skutečně jezdit na něčem jiném a šlo vlastně o bratislavské metro. A jelikož se slavná stavba tohoto systému v Petržalce skončila, tak by mě zajímalo, proč byste to uskutečňovali někde na levém břehu Dunaje. Jestli nejsou peníze na zelené louce v Petržalce, tak na druhé straně těžko budou. Zbytečně rozvrtáte 1000mm systém, proč tedy nenavrhujete tu stavbu od Petržalky? A jsme zase na začátku, že?
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 14:56:55    Odkaz na tento příspěvek  

Jenki:

Musím sa zastať Bratislavy a napriek častej kritike aj z mojich úst sa stav koľajových tratí pozvoľna zlepšuje. Nedávno rekonštruované úseky v centre mesta sú naozaj dobré a nemyslím si že by tam akékoľvek vozidlo malo problém. Problémové sú väčšinou krátke spojky alebo križovatky a potom pár zvyškov BKV. Problém je že rekonštrukcie neprebiehajú dostatočným tempom ani kvalitou projektovania nielen podľa mňa. Myslím tým že trate sa síce robia, urobia sa aj kvalitne, ale podľa nekvalitných projektov, t.j. oblúkmi typu oblúčik-rovná koľaj-obúčik a pod. Dodnes nechápem prečo má Bratislava obrazne povedané dva typy výhybiek a z nich sa "lego systémom" skladajú križovatky. Napr. Mostová, Kamenné námestie, Špitálska pred Metropolkou, Floriánskej námestie. Jediný "atyp" sú symetrické výhybky na jedinom mieste v meste, pri odbočne na ŽST Nové mesto. Častokrát sa tramvají vlní a kľukatí len preto, aby sa nemuseli robiť nové projekty, alebo presúvať vrchné vedenie. Primárny problém už nie je v stave tratí (ten sa postupne zlepšuje), ale v konkrétnych riešeniach križovatiek.

Prestavba na Stadtbahn je iste zaujímavá myšlineka, obávam sa však že je pre ňu príliš neskoro. Keby sa miesto snívaní o metre išlo cestou Stadtbahnu na 1435ke, tak sme ho dnes už mohli mať. Lenže tou cestou sa nikdy nešlo. Dnes v absolútnom bordeli a nezáujme o verejnú dopravu (netýka sa zďaleka iba tramvají) by mohlo odsúvanie obnovy vozového parku novými NP tramvajami viesť presne k tomu istému, k čomu viedol sen o metre. Pri sne otane a existujúci systém vyženie aj posledných ľudí z verejnej dopravy. Veľa vecí na zlepšenie tramvají nesúvisí nijako s rozchodom koľajníc. Keby som videl že sa riešia (preferencia, prehodnotenie polôh zastávok, prestupné terminály, linkovanie, etc.) tak by som sa nebál myšlineky prestavby tramvají na Stadtbahn o rozchode 1435 mm. Ale keďže sa nerieši nič, tak urobím všetko pre to, aby systém nezanikol, ale prežil aspoň v akej-takej podobe. Že to nebude dokonalé viem, ale furt lepšie ako úplný zánik. Lebo dopadlo by to ako v Ústí nad Labem, kde tiež politické rozhodnutia prispeli k zániku najväčšieho úzkorozchodného systému bývalej ČSSR (takmer 50 km). Politickým nezáujmom resp. megalomániou za bývalého režimu sa dá zničiť aj väčší systém než aký má Bratislava. Púšťať sa za súčasného stavu a podmienok do zmeny rozchodu v BA by podľa mňa (a nielen mňa) iba zvýšilo hrozby zániku systému ako takého. Niečo iné by bolo keby bola jasná koncepcia, ale tá nikdy ohľadom tramvají nebola a dodnes nie je.
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 14:57:21    Odkaz na tento příspěvek  

3xhonzík:
Obávam sa že svojím písaním tu častokrát neprispievam k zlepšeniu obrazu. Ale ak by som mal hľadať to pozitívne, tak by som vytiahol Špitálsku ulicu, kde je vyše 30 rokov trať na VUIS paneloch a dodnes je v dobrom stave, nedávno sa vymieňali iba koľajnice v oblúku pri dvoch levoch, pričom s panelmi sa nehýbalo. A to sú na Špitálskej úzke VUIS panely pre 1000 mm rozchod, tam kde sú širšie to hádam bude ešte lepšie (samozrejme nie pri sfušovaní lôžka ako na nábreží v úseku Nám. Ľ. Štúra - Šafárikovo nám., kde sa to už pozvoľna začína meniť v húsenkovú dráhu).

Žiaľ debaty o zmene rozchodu iba odpútavajú pozornosť všetkých od skutočných problémov, ktoré si veľmi pekne vymenoval. Filiálka tak ako je navrhovaná je nekonečný nezmysel, keď je vo svete presne opačný trend (Praha, Wien). Postaviť na truc hlavovú stanicu filozofiou že "potom nejako vylobujeme peniaze na predražený a inak nepotrebný podzemný úseky do Petržalky" je cestou do pekla. Žiaľ, na ministerstve si to rátači fazuľiek spočítali a zistili že im na to chechtáky nevýjdu, tak prišli s tým úžasným Tram-train návrhom a zakamuflovali ho, pričom každému kto sa aspoň trochu vyzná musí byť jasné že ide o prerozchodovanie existujúcich tramvají (pasáž o nákupe podvozkov) a nie o riešenie skutočných problémov - žiadne slová o preferencii, linkovom vedení, zastávkach, teda o problémoch znižujúcich atraktivitu verejnej dopravy.

Raquac:
Ono mesto je zadĺžené až po uši, ale projekt Tram-Trainu a Filiálky nie je z hlavy mesta, aj keď sa k tomu tak ochotne hlási, ale z dielne ministertsva pod taktovkou Šestinu, voči ktorého osobe sa tu nielen ja vyjadril nie práve priaznivo. A osobné stretnutia s viacerými ľuďmi, ktorým leží v žalúdku mi to iba potvrdzujú. Nie nadarmo ho z DPB vyhodili. Žiaľ, usadil sa na inom mieste kde pácha ešte väčšiu škodu. Z jeho pera je zákon, schválneý národnou radou, ktorý doslova zakazuje stavať nové traťe na inom rozchode ako 1435 mm. Pýtam sa čo je to za hlúposť? Keď si chcem prevádzkovať dráhu, je predsa na mojom rozhodnutí na akom rozchode bude. Čo som si zisťoval tak jediné čo zákon umožňuje je rekonštruovať existujúce úzkorozchodné prevádzky so zachovaním rozchodu, ale jedine tak, že sa pri rekonštrukcii prichystá trať tak aby bolo možné zmeniť rozchod na 1435 mm. A z dielne ministerstva už kričia aby sa pri rekonštruovaní trate na HLST vkladali ďalšie koľajnice v celom úseku. Ako keby práve tie niečo riešili. Proste hovadina ako vyšitá.
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 14:57:43    Odkaz na tento příspěvek  

Trate určite nie sú prichystané pre vozidlá širšie ako 2,5 metra. Nedávno rekonštruovaná trať na Vajnorskej pri Poluse má dokonca menšiu osovú vzdialenosť ako trať pôvodná, len aby sa rozšírila cesta pre IGK! Skús si sadnúť do búdy vodiča a míňať tramvaj v opačnom smere ktorá práve stojí v zastávke. Tých pol metra ti výrazne zhoršuje výhad a keď tam niekto spoza nej vybehne, tak nestihne ani uskočiť späť a už ho máš rozčapeného na bočnici. Našťastie sa tam ešte nič také nestalo, faktom ostáva že bezpečnosť sa tým nezlepšila, práve naopak. Rovnako sa nezmenili polohy zastávok (ostali tam kde boli), pričom sa po výstavbe Polus City Centra výrazne zmenili pešie trasy v okolí a dodnes je tam z tramvajového telesa medzi dvoma dvojpruhovými cestami v úseku asi 50 metrov doslova korzo, po ktorom si špacírujú ľudia, aj mamičky s kočíkmi, dôchodcovia s barlami iba kvôli dementnosti plánovania, na ktoré som upozornil už vyššie. Konkrétny príklad z Vajnorskej ulici som kritizoval už v roku 2003 v rámci postru na medzinárodnej konferencii o doprave. Na základe toho ako som si tam pustil hubu na špacír som si narobil "problémy", ješitný jedinci sa strašne urazili, ale to je ich problém. Ale aby som sa vrátil k profilu tratí, tak šírka 2,5 metra by bola zrejme limit, priestor vidím však vo vybočení skrine v oblúkoch, nedávno rekonštruované oblúky, s výnimkou Trnavského mýta (kde sa to robili narýchlo kvôli MS v hokeji) by umožňovali bezproblémové míňanie vozidiel s vybočením ako KT8D5, ak nie ešte väčším.

Nemyslím si že B80 by v roku 2011 boli najlepším riešením. Zaujímavé to bolo tak ešte na prelome tisícročí (a to by sa o tom muselo rozhodnúť už hneď po revolúcii a prichystať na to infraštruktúru), v čase kedy by sme to reálne dokázali spojazdniť (2020) by to už ťažko verejnosť vnímala ako moderné vozidlo (resp. systém) a nízkopodlažné smradobusy by víťazili na plnej čiare. A hlavne by to neriešilo nič, ak by to trpelo rovnakými problémami ako súčasné tramvaje, vymenovanými už viackrát. Navyše B80 je vysoká podlaha a mať vysoké nástupiská v huste urbanizovanom priestore je mimoriadne rušivé, viď napr. Stuttgart, kde je to dnes často kritizované. Skladacie schody a horolezecký nástup patria do minulého tisícročia. K tomu už správne podotknutý problém kapacity (interiér West pre Ost podmiienky) a dlhé súpravy (60 metrov a viac) by boli problém z hľadiska cyklov riadenia CSS a pod. - ale nie neriešitľný prolbém, len v našich špecifických podmienkach neriešiteľný, lebo tu nie sú riešiteľné aj oveľa jednoduchšie veci).
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 14:57:53    Odkaz na tento příspěvek  

že_by:
T2 v Bratislave jazdili celkom úspešne. To že rozorali infraštruktúru je jasné a nijako to nesúvisí s rozchodom. Všetky prevádzky v povojnovej ČSSR boli dimenzované na ľahké dvojnápravové vozy a pustiť na ne PCC monštrum T2 (T1 bol orpto tomu odvar) nemohlo ani inak dopadnúť. V Brne jazdili T2 iba na okrajových linkách pričom najväčšie prepravné prúdy brali dvojosáky s dvoma vlečniakmi. Súpravy 2xT2 boli v Brne aj Bratislave skúšané. Stroskotali na tom že by pri ich pravidelnej premávke nestíhali nahadzovať meniarne. V Prahe bola svojho času premávka T2 prakticky nemožná, chystala sa infraštruktúra. V Košiciach boli počiatky T1 a T2 hádam ešte problematickejšie ako T2 v Bratislave. A to napriek rozchodu 1435 mm. Ale o tom som písal v samostatnom článku na imhd.
že_by
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2974
Registrován: 6-2007
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 15:19:10   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ad Dopravopat:
"Prestavba na Stadtbahn je iste zaujímavá myšlineka, obávam sa však že je pre ňu príliš neskoro. Keby sa miesto snívaní o metre išlo cestou Stadtbahnu na 1435ke, tak sme ho dnes už mohli mať."

Tak pod tuto Tvou větu se mohu podepsat. Přesto si myslím, že i dnes by to byla správná cesta, avšak o mnoho dražší než v r. 1975 nebo než v roce 1995.

Působení T2 v Bratislavě jsem nijak nezpochybňoval. Podívej se na mou poznámku výše. Týkala se "kulturního šoku" v Košicích. A přirovnal jsem to k případnému kulturnímu šoku v Bratislavě, pokud by DP zůstal zanedbaný jako dnes a skokově byl "obdařen" flotilou moderních vozidel. To raději tu skokovou změnu v rozchodu a plynulý náběh nových vozidel (vedle secondhandu z BRD) společně s generační výměnou personálu.
Avšak vše je v rovině prázných řečí - bez jasně stanovéné koncepce a politické podpory je zbytečné čekat na zázrak - a je lhostejno, kdo za tou nepodporou stojí a proč. Ale v zájmu/nezájmu o budoucnost MHD je jádro pudla - a bez toho se nic změnit nemůže.
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 15:31:24    Odkaz na tento příspěvek  

Správna cesta by to bola keby som videl konkrétny projekt ktorého výsledkom by bol systém vyššej úrovne. A druhý predpoklad je, že by sa už teraz s existujúcim systémom robilo a videl by som snahu a zmeny, ktoré nie sú ničím viazané na rozchod. Nakoniec v žiadnom prípade by som nekupoval staré šrot podvozky pod existúce dožívajúce vozy. Jednoznačne nechať dojazdiť na splietke na tisícke. Aspoň bude tlak aby sa kúpili nové vozy. Myšlineku zmeny rozchodu cez "etapy" s "dočasnými 1435 mm podvozkami pod súčasnými vozidlami" treba rázne odmietnúť, lebo predstavuje obrovské riziko. Čo to urobí vidíme na príklade Liberca (T2R).
Wang
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2555
Registrován: 8-2007

Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 15:41:36   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

dopravopat:
Do diskuze o Bratislavě se tady vměšovat nebudu, ale zajímalo by mě, kde jsi přišel na to, že v Brně vozy T2 jezdily na okrajových linkách. Pokud vím, tak provoz zahajovaly na d-1 a d-6, které patřily tou dobou k páteřním linkám celé sítě. A provoz spřažených souprav v Brně určitě neztroskotal na problémech s měnírnami, to by od něj nebylo upuštěno až po téměř 4 letech od jeho zavedení.
že_by
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2975
Registrován: 6-2007
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 15:50:32   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Dopravopate, PROSÍM, opusť utkvělou představu, že Ti někdo nutí podvozky 1435 mm pod stávající električky. Nevím, proč zrovna s touto blbinou jsi opakovaně atakoval mě, když se k ničemu takovému nevyjadřuji a ani jsem se nevyjadřoval a ani vyjadřovat nehodlám.

Máš však pravdu v tom, že "správna cesta by to bola keby ... konkrétny projekt, ktorého výsledkom by bol systém vyššej úrovne..." Ano, to už jsem Ti psal 2x (pevná koncepce, systémová změna, politická podpora).
Jedině se pousměju nad tím, že ten konktrétní projekt musíš vidět Ty. Myslím, že MHD v Bratislavě bude fungovat dobře nejen beze mně, ale asi i bez Tebe.
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 16:46:16    Odkaz na tento příspěvek  

Wang:
A prečo potom Brno nakupovalo ešte v 1950-tych rokoch dvojosáky a nie T1? Ja som počul že práve kvôli problémom s napájaním a že T2ky mali obrovský problém na začiatku premávky a jazdili na málo vyťažených linkách. Tak mám asi zlé informácie...?

že_by:
Prečítaj si materiály o tram-traine, je to tam vyslovene napísané. Už len kvôli tomu proti tomu bojujem ako sa len dá, lebo je to hovadina. Považujem to za fundamentálnu vec v celej otázke prerozchodovávania.
že_by
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2976
Registrován: 6-2007
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 17:58:49   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Jak myslíš, dopravopate. Já považuju za fundamentální, aby vůbec v Bratislavě došlo k ujasnění odborného, politického a ekonomického problému. Po tom ujasnění zákonitě musí vzniknout směr, který se už bude držet a nezpochybňovat těmi "poraženými". A po každé odborné debatě zůstává někdo poražený, protože se svým názorem neuspěl. Záleží jen na tom, zda dojde k nějakému konstruktivnímu průniku názorů, kdy budou muset v něčem ustoupit všichni, nebo zda jedna skupina to ulobbuje proti "zbytku světa". Rozhodně si netroufnu odhadnout - jak se situace v Blavě vyvine. Za nejhorší řešení považuju maršrutky, ale to snad nehrozí...

"A prečo potom Brno nakupovalo ešte v 1950-tych rokoch dvojosáky a nie T1?"
To do této komory nepatří, ale odpovím Ti zde. Jedná se o typický případ, jak vznikají bajky, polopravdy a bláboly.
Fakt, že Brno neprovozovalo vozy T1, NEZNAMENÁ že místo nich brňáci pořizovali dvounápravové plecháče. Většina motoráků a všechny vlečňáky (plecháče) pochází z roku 1950, tedy z doby, kdy ještě ani nebyl vyroben první prototyp T1! Bylo to v době, kdy Královopolská strojírna v Brně navazovala na svůj předchozí výrobní program a dodávala pro Brno zcela obvyklým způsobem tramvaje. V Královopolské strojírně byl připravován projekt čtyřnápravové tramvaje jako dalšího vývojového článku po dvouosých plecháčích. Do toho však zasáhla moudrá a neomylná strana a bylo po bolševicku rozhodnuto, že v Královopolské strojírně výroba tramvají končí. Pak už měl DPMB docela problém aby ke 30 novým vlečňákům (vyrobeným zavčas) získal dostatek odpovídajících motoráků do souprav, což se mu nakonec povedlo až v r. 1954, kdy bylo vyrobeno posledních 5 motoráků ve vlastních dílnách. S tramvajemi T1 smíchovský výrobce zrovna díru do světa neudělal, první sérii pro Prahu zprovozňoval několik let (!!!) a ani vozy dalších sérií nechrlil v obrovských sériích.
Nezapomínej také na to, že ani na normálním rozchodu v 50. letech Tatra Smíchov žádný monopol na tramvaje ještě neměla. Královopolská strojírna dodávala nové tramvaje pro Ostravu a Olomouc až do r. 1951 a Vítkovické železárny pro svůj, později jednotný ostravský provoz vyráběly tramvaje až do r. 1954.
Problémy s nepřipraveností měníren (a někde i kolejové sítě) měly naprosto logicky všechny provozy pořizující "téčka", ale Brno přes to všechno nasadilo vozy T2 na páteřní linky č. 1 a 6 - a tvrdit, že to byly málo vytížené linky...
Byl bych velmi opatrný s podobnými výroky bez znalosti souvislostí - jinak může vznikat pochybnost, zda se s dostatkem informacíi vyjadřuješ i k bratislavskému (ne)přerozchodování...
Rzeczpospolita
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1302
Registrován: 9-2004

Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 19:07:33   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Dopravopat, další: Každopádně se mi zdá, že ať již se nakonec B'lava rozhodne pro cokoliv, jedna věc jí moc nehraje do karet. Je totiž již strašně "pozdě." Tyto diskuse se měly vést již někdy v 90. letech (a taky někde jinde, než pouze zde na K-repu), kdy byl čas si sednout ke stolu a něco vymyslet. Kdy lidé byli ochotni projít si dlouhou a bolestivou transformací, něco si odpustit. Jakékoliv řešení by bývalo podle mne bylo lepší, než žádné. A z této diskuse mě přijde, že zádná z variant (rozvoj provozu 1000mm, přerozchodování, stadtbahn, metro) se nedostala dodnes daleko za hranice idejí a návrhů. Přitom i kdyby se začlo teď něco pořádně připravovat, realizovat se začne 2015 a efekty nebudou patrné před rokem 2020. Nebude se ale v tu dobu většina lidí již přepravovat v Capa-City nebo IGK?

Já v tuto chvíli z tohoto časového pohledu jako jediné řešení vidím pouze zachování 1000mm a okamžitý začátek nákupu NP vozidel. Na vše ostatní je již zcela pozdě(jakože by se mi přerozchodování zdálo dobré řešení při jeho začátku v roce 1995). Umíte si představit, že teď na 7 let bude tram doprava paralizována dlouhodobými výlukami po celém městě za účelem přerozchodování/přidání 3. kolejnice? Nebo budování vysokých nástupišť ještě k tomu? Přestavbou veškerých křižovatek? To prostě ty tramvaje nepřežijou. Než by mohla vyjet jediná linka na 1435, musela by se cela ejí trasa přerozchodovat, tedy ve většině trasy provést reko, často po pár letech a zbytečně.

Bratislavané dnes mají na výběr, na rozdíl třeba od Prahy, zda jet do centra autem, nebo MHD, protože síť komunikací v B'lavě je mnohem rozvinutější. A to ještě do budoucna (do 6 let) odlehčí vnější okruh D4 od tranzitní dopravy D1(Einsteinovu).

PS: Pokud se ale B'lava teď rozhodne pro něco, podaří se jí to naplnit a bude to fungovat, tak proč ne? To se mi ale zatím nezdá moc pravděpodobné. Pouze jsem předestřel úvahu, jak se na to v tuto chvíli dívám.

(Příspěvek byl editován uživatelem Rzeczpospolita.)
atilopsopzcezR It Will Be a Good Day (The River) Alpha 1983
Údržba silnice je zadarmo zatímco údržba železniční trati je velmi nákladná. - aneb stop rušičům železničních tratí.
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 91.127.204.188
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 22:15:58    Odkaz na tento příspěvek  

že_by:
Pravda, Brnenský provoz nemám tak detailne zmapovaný. Ďakujem za doplnenie informácií o niektoré dôležité detaily, súvisiace s celým obodbím "budovateľských" 1950-tych rokov. Nemal by som argumentovať nezmyslami. Rád sa nechám presvedčiť na základe argumentov. O vypravovaní T2 v Brne som mal zlé informácie. Neoveril som ich dostatočne. Stáva sa. Horšie by bolo ješitne sa za to hádať. Nemám problém priznať že som sa mýlil, nikto nie je dokonalý. Usiťujem ťa však že Bratislavský provoz poznám do detailu, na rozdiel od Brnenského.

Rzeczpospolita:
Rozvoj provozu 1000mm nebol nikdy oficiálny ani zvažovaný variant, iba teraz nedávno sa Schlosser (hlavný dopravný inžinier mesta) nechal počuť že nosným dopravným systémom v meste sú úzkorozchodné električky a neplánuje sa zmena rozchodu tratí. Ale neplánujú sa ani žiadne iné investície. Okrem "Petržalskej radiály", ktorú projektanti na ministerstve sprasili do Tram-Trainu, dokonca navrhujú štvorkoľajnicovú splietku, v záujme zachovania osovej vzdialenosti. Tiež som moc zvedavý čo bude do roku 2020. Asi nič, najreálnejší je tzv. nulový variant, t.j. nič sa nespraví, akurát sa vyradia najstaršie vozy, zvyšok postačí na pokrytie dopytu, nakoľko podiel verejnej dopravy klesne zo súčasných 45% na 25%. Zruší sa trať na Hlavnú stanicu lebo nie sú peniaza ne jej reko a zruší sa aj spojka medzi Americkým a Floriánskym námestím. Do roku 2020 sa zrušia trolejbusy na Dolné hony, ktorým to už pred pár rokmi hrozilo. Náhrada autobusy SOR. Optimistický variant ráta s trolejbusmi SOR bez rušenia tratí.

Žiaľ je pravda že do cestných stavieb sa lejú obrovské prachy, ale do tramvají žiadne. Železnice na území mesta a regiónu nie sú na tom oveľa lepšie, všetko je iba v rámci návrhov, ale tam to aj končí.

Po uvážení snáď prestanem spamovať toto fórum na túto tému, aj tak nič nebude. To vidím ako najreálnejšie. Pesimisticky vidím že úradníci v Bruseli schvália ten nezmysel z dielne ministerstva, čo bude znamenať úpadok koľajovej dopravy v meste (napriek krásnym snom, z ktorých sa prebudíme do úplne inej reality). Optimistický pohľad predpokladá nákup nových NP vozov a spustenie Petržalskej radiály v roku 2015 po Bosákovú, v roku 2017 po Janíkov dvor s modernými 1000 mm tramvajami, ktoré omladia a zatraktívnia aj zvyšok siete a jedine tak zabránia jeho morálnemu úpadku.

---

Napriek miestami emotívnej diskusie na toto téma som sa dozvedel aj nové veci a rozšíril si pohľad na problematiku. Vždy sa snažím pochopiť prečo niekto tvrdí čo tvrdí, na základe čoho a čo tým sleduje. Diskusia bola prínosná, vidím že v niečom som sa mýlil, iné veci sa mi naopak potvrdili. Môj názor sa nezmenil, zmenili a doplnili sa však dôvody prečo som zástancom zachovania a rozvoja existujúceho systému tramvají na metrovom rozchode. Ďakujem všetkým zúčastneným za príspevky.
Wang
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2556
Registrován: 8-2007

Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 22:40:10   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

dopravopat:
Tak že_by už mě předběhl a odpověděl na položené otázky za mě, k tomu už není co dodat. Počátky provozu vozů T2 v Brně byly opravdu jiné, než jak jsi je popisoval.

že_by:
Nechci to tady zase už nějak moc rozpitvávat, ale myslím, že taky nemáš v jedné věci úplně pravdu. Konkrétně se to týká této časti:

Pak už měl DPMB docela problém aby ke 30 novým vlečňákům (vyrobeným zavčas) získal dostatek odpovídajících motoráků do souprav, což se mu nakonec povedlo až v r. 1954, kdy bylo vyrobeno posledních 5 motoráků ve vlastních dílnách.

To není úplně přesná interpretace. DP totiž odpovídající počet motoráků z roku 1950 měl. Původně se totiž počítalo s provozem třívozových souprav, proto bylo vlečňáků vyrobeno více. Nicméně na základě neúspěšných zkušebních jízd bylo od tohoto záměru upuštěno, DP tudíž chtěl doplnit stav motorových vozů, aby byl k dispozici odpovídající počet ucelených souprav, jenže tou dobou už byl v Královopolské strojírně změněn výrobní program, takže posledních 5 vozů si nakonec musel vyrobit sám.
3xhonzík
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 934
Registrován: 4-2010
Odesláno Pondělí, 12. září 2011 - 22:52:10   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tak tak. Jedině NP na 1000mm TT do Petržalky v poloze trati metra a člověk bude rád, že to je.
Místo tram train stát z koridoruje ŽUB a zavede se taktová osobáková doprava ve městě a okolí po vzoru Brna, Ostravy Prahy či Plzně a bude. Všechno ostatní jsou jen zbytečné kecy, které se neuskuteční a jsou to kecy hrobařské stejně jako ta 90. léta.
že_by
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2979
Registrován: 6-2007
Odesláno Úterý, 13. září 2011 - 12:58:46   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Wangu, z mé zkratky to nevyplývalo, ale tuto oblast historie znám dobře. Mou větu "měl DPMB docela problém aby ke 30 novým vlečňákům (vyrobeným zavčas) získal dostatek odpovídajících motoráků do souprav" jen potvrzuješ slovy "jenže tou dobou už byl v Královopolské strojírně změněn výrobní program, takže posledních 5 vozů si nakonec musel vyrobit sám". Nicméně je dobře, že jsme spojenými silami (viribus unitis) zabránili šíření dost zjednodušené historie.

Dopravopate, držím palce Tobě i Bratislavě. Nicméně vůbec se nedivím, že sis našel práci jinde než v Blavě - alespoň to tak vyplynulo v jiném kontextu. Já bych asi v Bratislavě "vyletěl z kůže".
Piktogram
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.168.187.250
Odesláno Úterý, 13. září 2011 - 14:44:30    Odkaz na tento příspěvek  

3xH: Víte vůbec, co je to Stadtbahn? Jak s tím proboha souvisí intervaly osobáků někde? Byl jste někdy v Porůří? Viděl jste tam rozdíl mezi třeba S1 a U79?
Klv
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 928
Registrován: 6-2006

Odesláno Úterý, 13. září 2011 - 21:27:30   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Dovolím si přerušit diskusi o Bratislavě zajímavostí od jiných sousedů. Byl jsem včera v Čenstochové, kde jsem se dozvěděl, že příští rok mají dostat 7 nových tramvají od Pesy, ale prý úplně nové konstrukce. Teď jsem právě prohlédl web a narazil na tuto vizualizaci. Takže i v Polsku zase vsadí na podvozkové tramvaje!

Kalanis
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1732
Registrován: 12-2006

Odesláno Úterý, 13. září 2011 - 22:49:15   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Není to koncepčně modifikace LT38 nebo Superioru?
Doprava nebo něčí kapsy? Je to jedno - tunely jako tunely... K-Report do mobilu
Malý_fotograf
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 3854
Registrován: 5-2002

Odesláno Úterý, 13. září 2011 - 23:23:23   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Koncepčně to je klasická 100% NP tramvaj. S velkejma bednama podvozků v interiéru, který z něj dělaj podobnou prolejzačku jako 100% NP BUS.

Co furt máte s tou LT38, tramvají koncepce jako tato pesa jezdí spousta. Drážďany jsou toho plný, nebo slavná Solarisí tramvaj, či třeba chorvatský Končar. Všechno tenhle typ.
Každý je šotouš, ale v jiné věci...

poštu posílejte na: stepan.esterle(a)dopravni.net
Klv
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 930
Registrován: 6-2006

Odesláno Středa, 14. září 2011 - 00:54:20   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

M_f:
Moment, mladíku, bavíme se o vozech s plně otočnými dvounápravovýmí podvozky, takže:

1. Solaris Tramino ani Crotram do této kategorie právě nepatří.

2. Patří sem samozřejmě spousta existujících vozidel počínaje od freiburských GT8Z z roku 1993 přes různé bombardéry v Drážďanech, Frankfurtu, Brémech, Norrköpingu atd. až po nerealizovanou LT38 aka Superior. Ani jedno z těchto vozidel však nemá 100 % nízkou podlahu. Pokud by ji tedy ta nová Pesa měla (což však z materiálů na webu nevyplývá), tak by se opravdu jednalo o pozoruhodnou novinku. Jiné 100 % NP tramvaje této koncepce (Superior Plus, Heiterblick Vamos 95) existují zatím jen na papíře. (Bude vlastně ten liberecký zázrak stoprocentní? Ten samozřejmě taky semka patři.)

Jinak pěkný přehled o zatím realizovaných konfiguracích najdete na http://strassenbahn-online.de/Betriebshof/LF100/index.html.
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Středa, 14. září 2011 - 08:41:13    Odkaz na tento příspěvek  

Presne ako píše KLV. Osobne som úplne presvedčený že sa dá spraviť 100% NP tramvaj s otočnými podvozkami bez schodíkov, iba s rampami a výškou podlahy v uličke nad podvozkom 450 mm nad TK. Samozrejme za cenu usporiadania interiéru 2+2 nad podvozkom. Vonkajšie sedadlá v úrovni podlahy, vnútorné na 20 cm podeste. Sám mám takú konštrukciu spracovanú (som strojár a riešim mechanickú časť). Takže presne vidím problémy v takej koncepcii. Osobne nie som presvedčený že by malo veľký zmysel uberať sa tým smerom, pochybujem že jazdné vlastnosti by to malo lepšie ako Avenio, rovnako že by to malo dlhšiu životnosť obručí. Zmysel vidím jedine ak by sa to robilo v prevedení sólo (cca 14 metrov).
Raquac
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 781
Registrován: 12-2007
Odesláno Středa, 14. září 2011 - 09:19:59   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Klv: Existuje vozidlo s otocnymi podvozky, se 100% NP v takovem usporadani (tedy triclankove, ctyrpodvozkove, bez podvozku pod klouby). Je to prototyp Alstom X04. Seriove Alstom dodava do Istambulu vozy kratsi, kde je stredni clanek jen s jednim podvozkem (zhruba jako RT6), ale krajni clanky maji otocne hnaci podvozky a cele to je 100% NP.
morgul
Neregistrovaný host
Odeslán z: 62.245.123.64
Odesláno Středa, 14. září 2011 - 09:35:51    Odkaz na tento příspěvek  

Ad Blava: a byla by reálná varianta s nákupem nových tram na 1000mm, které by šly v daleké budoucnosti předělat na 1435?
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Středa, 14. září 2011 - 09:42:21    Odkaz na tento příspěvek  

morgul:
Áno, sú koncepcie vozidiel pri ktorých je možná jednoduchá výmena podvozku bez zásahov do skrine.

Mimochodom:
http://www.modernstreetcar.org/pdf/Alstom%20X04%20rev%203-3-11%20 photo.pdf

keď už o tom bola reč
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Středa, 14. září 2011 - 10:24:27    Odkaz na tento příspěvek  

Pre lepšiu predstavu toho čo sám kreslím (tuším som tu niekde postol aj starší obrázok):

http://www.modernstreetcar.org/pdf/AvenueStreetcar_HR.pdf

Interiér Siemens Avenue zodpovedá v podstate tomu čo navrhujem v tej mojej koncepcii, len by to bol sólovoz o dĺžke 14200 mm. Šírka uličky 500 mm (odmerajte si šírku uličky v SORe a pod., pol metra stačí), pri šírke skrine 2,5 metra zachovaná nenarušená línia bočnice (ktorá sa smerom dolu zužuje o 6 cm), podvozok nevytŕča. Min. polomer 18 metrov. Spracované pre 1000 aj 1435 mm bez rozdielu v skrini vozidla alebo iných parametroch, pri použití veľkého množštva identických komponentov - kolíska a pruženie a umiestnenie tlmičov, trakčák, brzdič, brzda, prevodovky. Rozdiel prakticky iba v polráme podvozku (oba rozchody polrám "T"). Teoretická šírka uličky 60 cm pri 1435 mm rozchode ale iba smerom ku krajom, v strede ostáva 500 (kolíska podvozku). Možnosť upraviť podvozk 1435 pre šírku uličky 60 cm v celej dĺžke, ale za cenu narušenia bočnej línie vozu - podvozok by v oblúku 18 m vytŕčal. Pri tejto úprave zároveň jednoduchšia montáž spojovacieho hriadeľa medzi prevodovkou a kolom (ako na 1000 mm). Stavebná výška podvozku 720 mm, podvozok prakticky ukončený hranou okolku. Pri 20 mm hlbokom okolku priemer kola 700 mm. Pri hlbšom adekvátne zmenšený. Max. šírka kola max. 120 mm pre oba rozchody. Medzi dvojkoliami výška podvozku 620 mm. Primárne vypruženie nutnosť pre umožnenie "lámania" podvozku zloženého z polrámov, vedenie "dvojkolia" po vzore Kombína. Rázvor podvozku 1600mm, vzdialenosť otočných čapov 6000 mm. Pohon ako, samozrejme inak riešený - samostatne vymontovateľné komponenty z boku, nie jeden montážny celok. Jednostupňová prevodovka, teleso prevodovky a dutý hriateľ identické pre všetky verzie a umiestnenia v podvozku, uloženie tanierového kola v rámci telesa prevodovky voliteľné. Rozdiel v uchytení skrine prevodovky medzi 1000/1435mm podvozkom. Trakčák klasických rozmerov (napr. TAM 1004 C/R) vrátane klasickej kotúčovej brzdy. Brzdič po vzore PCC, rozmerovo menší. Klasická all-electric koncepcia. Piesočníky nad podvozkom.
Rám vozidla oldschool konštrukcia, centrálna nosná rúra 120 x 320 mm, nad podvozkom 160 x 320. Vonkajší rám 100 x 80, priečniky 100 x 80, oboje nad podvozkom zalomené. Zdvojené priečniky nad podvozkom. Hmotnosť rámu vrátane oplechovania, okenných priečok a strechy mi pri modelovaní v Inventore vyšla od 5 do 8 ton podľa toho aké pevné som to nadimenzoval. Pevnostné výpočty Inventor nedokázal spraviť, nakoľko mal problém spraviť mesh pre tak komplikovaný model (veľa dlhých dutých telies). Zjednodušené statické výpočty išli. Výpočty minimálne, vychádzam z rámu podvozkov ČKD a z Krnováckej skrine.
Malý_fotograf
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 3855
Registrován: 5-2002

Odesláno Středa, 14. září 2011 - 10:37:54   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Klv: Pravda, zapomínám, že v Drážďanech měly jeden schod.
Každý je šotouš, ale v jiné věci...

poštu posílejte na: stepan.esterle(a)dopravni.net
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 09:02:46    Odkaz na tento příspěvek  

Co řidiči milují a co nenávidí v nové tramvaji 15T For City

http://technet.idnes.cz/co-ridici-miluji-a-co-nenavidi-v-nove-tra mvaji-15t-for-city-pei-/tec_reportaze.aspx?c=A110403_150531_tec_r eportaze_rja

No neviem, mne teda 15T vôbec nepripadá tichá. Dennodenne vidím vo Wien staré SGP/Düwag/Rotax súpravy ako aj ULFy a tie sa hýbu úplne ticho, až sa človeku nechce veriť! 15T je možno tichšia ako T3 (žiadne MGčko), ale v živote som nepočul tichšie tramvaje ako vo Wien. Takže by mal Pražský DP posielať ľudí skôr do Viedne, aby počuli, alebo skôr nepočuli, tichú tramvaj.
Pavel Večeřa
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.114.196.168
Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 12:39:07    Odkaz na tento příspěvek  

Já byl v úterý v Praze a 15T jsem potkal na Vltavské. Mimo křižovatky byla tichá, ale jakmile to najelo na vexle směr Štross, tak nastalo oblíbené pojízdné železářství, ovšem nutno podotknout, že tišší než v případě 14T.
prag
Neregistrovaný host
Odeslán z: 88.100.223.130
Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 12:42:17    Odkaz na tento příspěvek  

Což je právě to co maj ve Wien .. na celym ringu asi tři vejhybky a žádný křížení ;-)
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 13:36:39    Odkaz na tento příspěvek  

Hej, na kríženiach je samozrejme tramvaj počuť. Najhoršie sú 90° kríženia. Zaujímavé je že aj staré Düwagy/SGP/Rotaxy idú cez ne tichšie ako T3 v Prahe a to výrazne. Pričom ani Praha, ani Wien nemá hlboké srdcovky. O rozjazde, brzdení a prakticky bezhlučných prevodovkách písať snáď nemusím. Na druhej strane ex. Wien vozy v Krakowe už také tiché neboli, všimol som si že nemajú "obednené podvozky" ako vo Wien, tak sa to dalo čakať.

ULF na 90° krížení trieska riadne, ale iba jednou nápravou a navyše nerezonuje ako 14T a v menšej miere 15T. Jasne je počuť jednotlivké nápravy a tým to aj končí. Žiaden súvislý rachot, častokrát ešte aj 10 metrov po prejdení nerovnosti posledným dvojkolím ako 14T.

Ináč aj vo Wien majú v niektorých úsekoch vlnkovité koľaje a na nich produkuje ULF príšerný rámus, asi ako T3 v Bratislave na rovnako vlnkovitých tratiach. Celkovo je však stav tratí vo Wien neporovnateľný (platí pre Prahu aj Bratislavu).

Zároveň sa mi veľmi páči zvolený systém mazania oblúkov, je IMHO najefektívnejší čo sa hluku týka a lepší ako systémy mazania okolkov. Najmä pre Bratislavu by som to okamžite zaviedol, tých oblúkov najzaj nemáme veľa. Viem že sa to navrhovali pri Tuneli v rámci rekonštrukcie, ale v rámci šetrenia sa to vyškrtlo, tak si tam vozy kvília a pískajú. Čo na tom že mazanie znižuje aj trenie a tým pádom opotrebovanie koľají a okolkov. Hlavne že sme krátkodobo ušetrili.

Ináč počas neustálych letných dažďov, kedy pršalo snáď tri týždne v kuse, došlo mazivo v blokovej smyčke Schlachthausgasse a dážď pekne vymyl aj zvyšky z koľajníc. To ste mali počuť, ako súprava E2+c5 kvílila, počul som ju aj spoza dvoch rohov. Na to sa nechytajú ani Bratislavské tramvaje, známe svojou hlučnosťou pri jazde oblúkmi. Chcel som si vypočuj aj ULF, ale nechcelo sa mi v daždi čakať na ďalšiu súpravu, navyše som musel do práce z obeda...
P_v
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 616
Registrován: 5-2002
Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 15:04:56   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Jaké mají srdcovky v Ostravě na 90st kříženích? Když používají vysoké okolky.
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 15:31:30    Odkaz na tento příspěvek  

Tipoval by som že hlboké, ale na 100% to musí potvrdiť niekto z Ostravy.
Dj_tiësto
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 301
Registrován: 11-2007
Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 21:26:24   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Proč se tedy v Praze nepoužívají hluboké srdcovky aby nebyl takovej kravál? Já pořád,jakto, že v Drážďanech jsou na vexlích ty tramvaje daleko tišší...
Z-k
Neregistrovaný host
Odeslán z: 213.220.250.41
Odesláno Čtvrtek, 15. září 2011 - 22:47:58    Odkaz na tento příspěvek  

Tady ty výhybky asi neuměj vyrobit.
Rzeczpospolita
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1308
Registrován: 9-2004

Odesláno Pátek, 16. září 2011 - 00:08:42   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

DJ: Protože v Drážďanech díky demolici města v r. 45 mají velké poloměry oblouků a tím pádem v srdcovkách dostatečně ostrý úhel na to, aby mohla být použita hluboká srdcovka - ostatně tady v Praze jsou taky, akorát pouze tam, kde to geometrie dovoluje, kde nehrozí, že by kolo zapadlo do žlábku a tak křížení debastovalo, takže jaképak neumíme? (pro Z_K). V neposlední řadě mají v Dresdenu jiný profil kola (širší nákolek) a ten může umožňovat používat hluboké srdcovky ve větším rozsahu. Určitě mě někdo znalejší problematiky doplní.

No a hlučnost tram při jízdě po okolku se postupně bude zlepšovat, jak se budou optimalizovat povolené výšky sjetí okolku vs. hloubka žlábku. Třeba takový Anděl po reko z minulého roku je zářný příklad toho, že Praha jde správným směrem.
atilopsopzcezR It Will Be a Good Day (The River) Alpha 1983
Údržba silnice je zadarmo zatímco údržba železniční trati je velmi nákladná. - aneb stop rušičům železničních tratí.
Martin
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 7207
Registrován: 5-2002

Odesláno Pátek, 16. září 2011 - 03:26:44   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

dopravovat:
Jsem přesvědčený, že by 15T na vídeňských kolejích byla stejně tichá jako ULF.
Dj_tiësto
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 302
Registrován: 11-2007
Odesláno Pátek, 16. září 2011 - 08:00:22   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Rzeczpospolita:díky, zase jsem o něco chytřejší. A je problém přejít na širší nákolek i v Praze?
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Pátek, 16. září 2011 - 08:37:36    Odkaz na tento příspěvek  

Martin:
Úplne súhlasím že primárnym zdrojom hluku je styk koleso-koľajnica a tento problém sa dá riešiť jedine traťami. Až potom nasleduje samotný hluk vozidla. Na druhej strane si myslím že ULF by v Prahe bol tichší ako 14T aj 15T. Ale asi iba mesiac, možno dva. Potom by bol natoľko "vytrasený" že by začal rezonovať. Ale môžem sa mýliť. Nikdy sa nedozvieme ako by to bolo, to by trebalo otestovať v teréne.
Rudolf_33
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 3021
Registrován: 11-2007
Odesláno Pátek, 16. září 2011 - 08:53:23   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Dj tiesto: Dost možná najdeš odpověď zde:
http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2010031701

Zjednodušeně: okolek musíš nějak vecpat do žlábku kolejnice NT 1 nebo B1, používané v Praze. A to nejen v přímé trati, ale zejména v oblouku. A nákolek (jízdní plocha kola) nemůže zase příliš čouhat přes hlavu kolejnice (aby kolo jelo po kolejnici a ne po sousedních kočičích hlavách dláždění).
Dj_tiësto
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 304
Registrován: 11-2007
Odesláno Pátek, 16. září 2011 - 10:15:19   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Rudolf_33:dík
neregPetrS.
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.117.130.3
Odesláno Pondělí, 19. září 2011 - 09:24:32    Odkaz na tento příspěvek  

Srdcovky nepojížděné po žlábku v Praze jsou - ovšem jen tam, kde je menší úhel křížení. Při šířce obručí pražských tramvají mi to ale nepřipadá, jako vhodné řešení - o tom svědčí upěchované a vylámané hroty. Kolo když najíždí na hrot, tak už prakticky padá z toho, co u dráhy nazýváme křídlová kolejnice.

U křižovatek projížděných po okolku zase nechápu jinou věc: Proč se vyvařují žlábky i mimo oblast srdcovek v obou kolejnicích - např. u Anděla je to dobře vidět. Chápal bych, že se vyvaří vnější kolejnice v oblouku a vnitřní ne, takže se zvětší rozdíl průměrů styčných kružnic a tím se omezí podélné skluzy, hluk a opotřebení. Naopak v přímé by bylo žádoucí vyvařovat v oblasti srdcovky i druhou kolejnici. Po delší době už bývá na výhybkách vidět rozdílné opotřebení kolejnice mezi místy, kde druhé kolo jede po okolku a kde ne.
S4991023
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 599
Registrován: 9-2003

Odesláno Úterý, 20. září 2011 - 13:39:55   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Jenki, 3890, 12. září 2011 - 10:14:43:
Ne, žádné B80 k dispozici nejsou. Dokonce i ty stykačové B100 z Bonnu okamžitě schlamstnul Dortmund navzdory nekompatibilitě s jejich B80 a bral by i další, kdyby byly. Jenže z B-Wageny prakticky není náhrada a jsou to tak robustní stroje, že s přiměřenou modernizací můžou jezdit ještě 40 let.
A při vší neústě k Bratislavě bych si srovnávání se Sofií nedovolil. Bratislava třeba jezdila na S49 a nasazovala VÚIS panely místo BKV v dobách, kdy se o tom v Praze ještě nesmělo ani mluvit.

dopravopat, 12. září 2011 - 14:57:21:
Keďže ja mám 47 rokov a rekonštrukciu Špitálskej som zažil v aktívnej službe, tak 30 rokov to byť nemôže :-). Bolo to, ak sa dobre pamätám, v 1988.
Rychlíková laminátka

Pravda, láska a elektrická trakce zvítězí nad lží, nenávistí a trakcí dieselovou.
S4991023
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 600
Registrován: 9-2003

Odesláno Úterý, 20. září 2011 - 14:55:51   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kalanis, 1732, Úterý, 13. září 2011 - 22:49:15: Nebo spíše Bombardier Flexity Classic...?

Malý_fotograf, 3854, Úterý, 13. září 2011 - 23:23:23:
Smíchal jsi naprosto odlišné tramvaje a prhlásil je za jednu koncepci.

dopravopat, Čtvrtek, 15. září 2011 - 09:02:46:
Sám si to ďalej popísal, problém nie je v hlučnosti 15Tale v hlučnosti zvršku.
Rychlíková laminátka

Pravda, láska a elektrická trakce zvítězí nad lží, nenávistí a trakcí dieselovou.
S4991023
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 601
Registrován: 9-2003

Odesláno Úterý, 20. září 2011 - 14:58:21   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Mimochodem, viděli jste někdo někdy rumenský BKV panel? Byl jsem úplně uchvácen, vypadá to stejně jako náš starý známý BKV panel, obsahuje to ovšem blokovou Vignolovu kolejici!
Rychlíková laminátka

Pravda, láska a elektrická trakce zvítězí nad lží, nenávistí a trakcí dieselovou.
Kalanis
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1742
Registrován: 12-2006

Odesláno Úterý, 20. září 2011 - 17:38:02   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Něco podobného máme teďka v Praze v Kobylisech a se splítkou na Podbabu i na Dejvické.
Doprava nebo něčí kapsy? Je to jedno - tunely jako tunely... K-Report do mobilu
S4991023
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 602
Registrován: 9-2003

Odesláno Úterý, 20. září 2011 - 18:34:03   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

V tom jsou ovšem klasické kolejnice, ne blokové, blokovou vignolku jsem viděl v tom Rumunsku poprvé. Do Rumunska teda jezdím pravidelně ale tohle jsem doteď nějak přehlížel.
Rychlíková laminátka

Pravda, láska a elektrická trakce zvítězí nad lží, nenávistí a trakcí dieselovou.
Raquac
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 792
Registrován: 12-2007
Odesláno Středa, 21. září 2011 - 12:18:47   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

S4991023: Za B80 jsou prinejmensim dve nahrady, obe uz nejaky cas v provozu. Od BT Flexity Swift/K5000 a od Stadlera Tango. Pravda, provoz s nastupisti v urovni terenu umoznuje jen K5000.
dopravopat
Neregistrovaný host
Odeslán z: 80.123.164.251
Odesláno Středa, 21. září 2011 - 13:26:27    Odkaz na tento příspěvek  

S4991023:
Pravda, Špitálska bola 1988, takže 23 rokov, nie "vyše 30" ako som písal. Keďže som vtedy vyrastal na nedaľekej Francisciho ulici, tak som denne chodil pozerať na stavbu. Verím že minimálne do roku 2018 tá trať vydrží v dobrom stave napriek hustej premávke tramvají, ale miestami aj cestnej dopravy. Na druhej strane, jazdí sa tam cca. 30 km/h, viac iba výnimočne.