jagg...smutný pohled...a co zbývá,šlohne Dežomont...

tak tu jsou ty zmenšeniny

Dnes na 4149 profičela Černovicama 742 044 se dvěma balmy.

Dotaz na znalce poměrů: Vozilo PRD Trenčianská Teplá po nasazení řady 363 na náklady Blava - Žilina ještě nějaké směny ve směnném na esech - nebo to všechno vozilo RD Leopoldov ?

Re: David 814-047 Chvíli vozilo, ale s postupně ubývající nákladní dopravou skončilo i obsazování "Peršingů" Teplanskými strojvedoucími. Už jsem to psal že v době "blahobytu" nákl.dopravy se na Považí točilo okolo 30 Sergejů a nezřidka se jako posila na této trati objevila v nákl.Pn.dopravě i nějaká Bardotka,Brejlovec i T466.2.Po elektrifikaci tohoto tahu a slábnoucí nákl.dopravě stačilo toto rameno obsloužit snad poloviční množství "Peršingů".Teplani měli potom ještě nějaký turnus v os.dopravě,vozili el.os.vlaky mezi Púchovem a N.M.n.Váhom . . .

Na 4117/4118 jede IDS záloha v čele 754.049

Dobrý večer, "Legendami"a minulou historií depa T.Teplá byly mot.vozy "Hondy" M240.které se objevovaly na všech tratích okolo T.Teplé. Jednim z Mos.vl. vezených "Hondou" byl i večerní vlak z T.Teplé do Luhačovic s odjezdem 21.40 hod až do Uh.Brodu kde počkal na noční rychlík (později spěšný vlak z Brna)a na odlášku za ním pokračoval do žst.Luhačovice.Odtud se po téměř tříhodinové pauze vydal nad ránem na zpáteční cestu opět přes Uh.Brod do T.Teplé s příj. okolo 7hod.ranní.
Tyto mot.vozy prováděly i vozbu Mos.vl. na hlavní trati od Leopoldova až po Žilinu .
Na této trati nebyly soupravy jak by se dalo očekávat tvořeny společně s vozy Balm či Bix ale mezi dva mot vozy M240 byly vloženy 2 os.vozy Bai.Tyto vozy měly sice lehčí chod jako vozy Balm ale naproti tomu se vyznačovaly nevyzpytatelnou brzdou "Knorr" jejíž účinek se dal při každém brzdění velmi těžko odhadnout.Někdy při pouhém snížení tlaku v průb.potrubí o 0.2 bar. došlo téměř okamžitě k plnému účinku brzdy takže bylo nutné před úplným zastavením vl.ještě nutno popotahovat "na peron" ,podruhé průb.brzda fungovala zcela normálně ale dopředu se nedalo odhadnout jaké "brzdění" si zrovna rozvaděč "vybere".Proto staří fírové pokud měli v Mos.vl. takové vozy přestavili rozvaděč do polohy "provozní brzdění" které vykazovalo pomalý účinek brzdění(používalo se pokud byl vůz zařazen v nákl.vlaku)ale u Mos.vlaků byla tato poloha rozvaděče zakázaná.
Jinak tyto os. vozy Bai byly v zimě vytápěny kamny umístěnými vprostřed vozu u kterých bylo celkem teplo ale na obou koncích vagonu se "klepala kosa".
Trošku odbočím, vozy Bai(některé) byly údajně zkonstruovány tak že se při celkem nepatrných úpravách daly použít jako nemocniční lůžkové vozy.Zřejmě o tom svědčí i to že byla dlouhá léta v žst. Ostroh odstavená souprava právě z vozů této řady která měla pečlivě stažené okenní rolety ve všech oknech,údajně to měla být nějaká mobilní nemocnice či lazaret pro případ války? ! Stávala tam minimálně v letech 1965-1975,její pozdější osud mi ale není znám . . . znám

Pokr . . .vraťme se ale nazpět k "Hondám". Jedna a to M240.120 měla tragickou nehodu tuším v roce 1970-1" mezi T.Teplou a Trenčínem kde došlo ke srážce Mos.vl. vezeným tímto strojem a mot.vozem M262.0 vedeným strojvedoucím z voz.st. Trnava který při odstavování vozů v T.Teplé v opilosti a sebevražedném úmyslu ujel jako posun směr Trenčín proti tomuto Mos.vlaku. Před zastávkou Opatová n/Váh.došlo o 0.30hod. ke srážce plně obsazeného mot.vozu M240.120 z Trenčína a "ujeté" M262-ky při které zahynuli v "Hondě" můj velmi dobrý kamarád,kolega, strojvedoucí J.Filip ve věku 21let.vlakvedoucí,několik dalších cestujících a další byli doživotně zmrzačeni .Tehdy jsem měl noční službu na II.zál.posunu a na místo srážky jsme jeli velmi krátce po jejím vzniku po nesprávné koleji s náměstkem žst.Babčanem a posunovači jako Pom.vl.č.1. Měl jsem tehdy 20let ale na tu hrůzu nikdy nezapomenu. M240.120 byla krátce na to zrušena, M262.0 se podrobila opravě v Šumperku a strojvedoucí-sebevrah z voz.st.Trnava po krátkém pobytu v nemocnici s pohmožděnými nohami skončil na 1.5r.v kriminále,byl to synáček tatínka který byl vysokým funkcionářem strany v Trnavě.
Paradoxem této tragedie bylo že největší nářek o pomoc se ozýval z mot. vozu M262 kde měl nohy řídícím pultem sevřené fíra-sebevrah ale jinak neutrpěl žádné větší zranění.V mot voze M240.120 bylo krom mrtvých cestujících kterým už žádná pomoc nebyla několik snad 10-12 lidí kteří měli přeražené nohy sevřené mezi sedačkami a úpěnlivě prosili o pomoc kterou jsme jim ale bez vybavení poskytnout nemohli.Té se jim dostalo postupně až po příjezdu nehodového vlaku asi za 40 min. Omlouvám se pokud jsem Vám pokazil večerní pohodu . . .

Ty Bai jezdily i na kači Kunovice-St.Město,byly tři + jeden služební vůz,tahaly to dvě M 262

Pokr. . . A teď snad trošku veselejší téma."Hondy" byly známé svou lenivostí a ne nadarmo měly z výrobního závodu ve Studénce pod jízdním kontrolerem umístěn štítek s nápisem "při rozjezdu používejte nejméně třetí stupeň", ty se ale ze všech motorů v krátké době ztratily neboť u nás byl "zvykem" (opět u starších fírů) postupný rozjezd přičemž použití čtvrtého stupně bylo maximem. Podle toho vypadala i jízda a rychlost vlaku jimi vezeného.Kupodivu ale jízdní doby které byly tomuto "tempu" zřejmě nastaveny dodržovali.
Byl ale jeden Mos.Vlak kterého se báli jako "čert kříže" a kterému se říkalo "Partyzán".
Byl to Mos.vl. vezený "sólo Hondou" z T.Teplé do Žiliny a zpět.na který si "turnusoví" většinou brali dovolenou a tak zůstala "leťákům".
Honda jak už z jejího označení vyplývá měla konstrukční rychlost 70km/hod.Z T.Teplé do Púchova měla na tuto rychlost i postavené jízdní doby. Vše se ale změnilo po příjezdu a krátkém pobytu v Púchově a dalším pokračováním v 17hod do cílové stanice Žilina os.st.
Z Púchova až do Žiliny byly v jízdním řádu neskutečně krátké jízdní doby které ne každý fíra dokázal dodržet a pokud použil obvyklý způsob rozjezdu už vůbec ne.
Ihned po výpravě vlaku bylo nutné po zařazení prvního stupně dát pátý stupeň na který už "Honda" dokázala
zareagovat neobyčejně živě a dosáhnout ne max. rychlost daných konstrukcí vozidla a jízdním řádem ale dodržovat rychlost okolo 80km/hod.? !
"Hendikepem" těchto motorů ale bylo že měly zabudovanou tzv.přeotáčkovou ochranu "Alnico" které při překročení max,rychlosti stoplo spal.motor. Ne na všech motorech ale tato ochrana fungovala.
Takže jedině svižnými rozjezdy a překračováním stan.a max. rychlosti se daly jízdní doby dodržovat.
Z Pov.Bystrice.tehdy tímto Mos.vl.jezdili do Žiliny na noční směny střídavě dva vlakoví dispečeři a Ti nikdy po příjezdu do Žiliny neopomněli komentovat výkon toho kterého fíry vezoucího tento vlak, jsem ještě i nyní přesvědčen že "trasu" tohoto vlaku stvořili čistě pro sebe oni ? !

Pokr. . .Poněvadž jsem byl vždy vyznavačem techniky jízdy jaký byl potřebný právě u tohoto vlaku nedělal mi nikdy problém dojet do Žiliny načas za což se mi od vystupujícího dispečera dostalo "odměny" souhlasného a uznalého pokývání hlavou a zdviženého palce.
Pokud byl ale tento vlak do Žiliny "adrenalinový zážitek" zpáteční cesta se proměnila ve skutečný horor.
Po asi hodinovém pobytu v Žilině vždy přijel na vedlejší nástupiště "Partyzán" po kterém byla celá tato tůra pojmenovaná.
Byl to Mos. vl. z Vrútek vezený dvěma mot.vozy M262 mezi nimi byly zařazeny dva vozy Balm.Tento vlak pokračoval až do Púchova jen s tím rozdílem že na jeho čelo jsme byli zařazeni my s "Hondou"!
Po provedení brzdové zkoušky jsme byli vypraveni a pokud při jízdě do Žiliny jsem "týral" na maximum svůj nebohý stroj abych dodržel jízdní doby zde došlo k úplně jiné "technice jízdy" .Po výpravě stačilo totiž jen krátce zatroubit a fírové z Vrútek do svých strojů "nasypali" pátý jízdní stupeň a zakrátko jsme překračovali kritickou rychlost pro moji "Hondu" v čele vlaku.Už průjezd Žilinou přednáraží kde byla kopa vložených a opakovacích návěstidel byla hrůza,nevěděl jsem jestli sledovat rychloměr a jeho ručičku kmitající nad červeným polem a nebo návěstidla ? Po opuštění Žiliny už to bylo o něco lepší ale rychlost si Vrútčani hlídali a nedej Bůh abych se ji pokusil trochu snížit.
Potom by se oni "urazili" a přestali by mě tlačit,to už jsem věděl od svých kolegů kteří se pokusili byť jen o trochu snížit rychlost.
I tak jsem měl tento vlak velmi rád, pokud ovšem nebyla hustá mlha neboť tehdy byly ještě všude krom Pov.Bystrice mech. návěstidla a takovou předzvěst přehlédnout nebyl žádný kumšt.Ale dopadlo to vždy dobře a jak jsem zjistil i velmi přísný inženýr "na prevádzke" při kontrole rychl.pásků tyto "rychlostní prohřešky" u těchto dvou vlaků toleroval. Proč asi ? Na to jsem doposud nepřišel . . .

Pokr...No a nakonec jedna "perlička" která mohla být na věky zapomenutá. Vyprávěl mi ji totiž poválečný Pan Fíra který už žel není mezi námi ale nosím ji stále jako vzpomínku na něj.
Bylo to někdy po válce,Teplani vozili do Púchova ranní dělnický vlak.
Tehdy byl v Púchově ve výstavbě nový žel.most přes Váh směrem na Horní Lideč.
Po příjezdu tohoto Mos.vl.do Púchova se odvěsil zadní motor M131 a ten k tomuto mostu vzdálenému asi 1km.vždy jako posun vezl stavební dělníky provádějící jeho rekonstrukci.
Před staveništěm jímž byla zatím jen hluboká jáma pro nový základ mostu byl ve vzd. asi 200 m. v kolejišti jako místo zastavení zapíchnutý červený terč. u kterého "Hurvínek" zastavil a těch 200m.ke staveništi po kolejích dělníci došli pěšky.
Dál můj kolega a kamarád pokračoval ve vyprávění: " Vieš Ivanko,bol som vtedy mladý chalan,keď robotníci nastúpili do motora gazda(vlakvedoucí) mi povedal možme ísť Milanko.Tak so to rozpumpoval,vyšli sme cez výmeny zo stanice,tých štyridsať som ale na rýchlomeri mal. Keď sme boli ale sto metrov od terča začal som brzdiť a. . .nič,brzda (Knorr) mi nechytila ! Schytil som koleso ručnej brzdy a krútil s ňou ako divý.
Zostali sme Ti stáť ale 20-30 metrov pred tou jamou. Krvi by sa vo mne vtedy nedorezal.Otvoril som bočné okno v kabine aby som sa nalokal čerstvého vzduchu a zrazu mi robotníci čo vystupovali z motora hovoria >>>Ďakujeme,vy ste aspoň pán majster keď ste nás až sem zaviezli a nie ako tí ko**ti čo zastanú hen hore a my musíme ísť taký kus peši ! Ivanko,nepovedal som ím na to nič ,keby len vedeli ako to bolo istotne by mi tak neďakovali. . . .dobrou noc

Ivane,
díky za nádherné vzpomínky
Dovolím si doplnit: souprava SZV - stálého zdravotnického vlaku postávala v kusé koleji žst. Uh. Ostroh na kunovickém zhlaví ještě na začátku 90. let. Pak už pobývala v kolejišti veselské vozovky. Na jaře roku 2005 (tedy před 10 lety) byla jako zrušená odtažena do Brna a patrně v heršpickém kovošrotu byla sešmelcována.
Nehoda s motorovými vozy M 240.0120 a M 262.0 - byl to M 262.0194 se stala v květnu 1970. Poslední vyrobená "HONDA" - jak vidno, tato přezdívka se stejně jako "PONORKA" pro ř. M 286.0/1 ujala jako v LD Veselí n. Mor. - byla odvezena do Dílen pro opravy vozidel Šumperk. Zrušena, tamtéž rozložena a použitelné díly měly být použity pro jiné vozy.

Bai vozy (v provedení tzv. 8-dvéřák) jezdili nejen ještě v 80.letech (teda jestli se nepletu) na Os vlacích z Brna na Vláru, ale také, doplněné o kamna na tuhá paliva i na tzv. kači z Bzence do Mor.Písku. Paměť už je trochu mlhavá, ale pravděpodobně také s vozy M240.0 (820), ale možná také s M152.0 (810). Když tak mě opravte...

A já ještě doplním Lajoša: "sázavan" (přezdívka vzniklá z výše vysvětlené zkratky SZV) se ještě koncem 90. let použil pro nějaké cvičné manévry (viz dále). Pokud vím, kmenová souprava byla složena ze čtyř vozů, uvnitř kterých se nacházel pojízdný špitál se vším potřebným vybavením, údajně tam byl i operační sál. Uvnitř jsem nikdy nebyl, vozy byly důkladně uzamčeny a rolety v oknech staženy. V případě nasazení by kmenová soouprava byla doplněna o lůžkovou část, která by vznikla bleskovou přestavbou z běžných osobních vozů - původně nejspíš obdobného typu, tedy z "osmidveřáků", později se počítalo s přestavbou interiéru vozů dnešní řady Bdmtee. Při zmíněných manévrech, které se konaly přibližně v roce 1998, byly do veselské vozovky přistaveny právě dva vozy zmněné řady Bdmtee (pro hnidopichy - tehdy se ještě jmenovaly Bymee), byl z nich demontovám interiér, místo sedaček se uvnitř objevila lehátka a jeden krajní oddíl vozu měl dokonce přes okna z vnitřní strany namontovány kovové sítě - ta část prý byla určena pro pacienty zasažené nervovým plynem... Po přestavbě na lazaret byly obě bymky spojeny se sázavanem, do čela nastoupila lokomotiva 751.002, která měla právě z důvodu případné nutnosti vytápět kolejový špitál udržován ve funkčním stavu parní generátor (sázavan měl pouze parní topení), na střechu vlaku byly uvázány obrovské plachty s červenými kříži a celá ta paráda se vydala ven z depa. Není mi ale známo, že by během toho cvičení opustila obvod veselské stanice. Po pár dnech se celý cirkus vrátil do depa, obě bymky se opět transformovaly na osobní vozy a sázavan dál tiše čekal na válku. Někdy v roce 2003 (!!!) se kmenová souprava SZV ještě vydala do plzeňských dílen a krátce na to, kompletně opravená, odjela do brněnského kovošrotu. Tam jsem ji viděl z okna vlaku, čímž mohu Lajosovu domněnku o místě likvidace potvrdit. A tak v roce 2005, 16 let po revoluci, definitivně skončila na dráze studená válka...

Bai s kotlem na bzenecké kači - matně si ho pamatuju, nasazoval se v pátky a neděle. Jestli jezdil i po nasazení 810 na bzeneckou kaču nebo jestli skončil s řadou 820, to nevím. Vůz býval odstaven ve Bzenci, později dosti dlouho stál na kusé koleji v nedaleké zastávce+nákladišti Vracov. Definitivně odtud zmizel tak možná okolo roku 1990.

znalec poměrů : skvělé, prosím jen tak dál. Díky.

Ta Bai-k(a) s kotlem musela jezdit i v jiné dny. šk.rok 82/83 a 83/84 jsem dojížděl na SPŠ do Břeclavi, vždycky osobákem do Bzence, po cca 20 minutách pauzy pokračování "kačenou" do Písku na rychlík, který léta letoucí dojížděl do Břeclavě kolem půl 8, aby se dalo na 8 hodin stihnout začátek.

Tak ,dík ,dnes jste pro změnu svými zasvěcenými komentáři a objasněním "záhady" pojízdného lazaretu v Ostrohu velmi potěšili mě,ještě jednou děkuji ...

Když jste u těch vozů- ještě minimálně v roce 1993-94, když jsem začal jezdit do Brna na průmyslovku, byly vidět na Os na Vláře nějaké osmidveřáky s parním topením. To byla která řada?

Lajos: řadám 850/851 se říkalo ponorka? měl jsem za to, že právě řadě 262.0. Znám brněnského ,,krokodýla", olomouckou ,,hydru", event. neurčitě ,,velkej motor", ale tato přezdívka je mně neznáma.

Fero749 - omlouvám se za nepřesnost, ten vůz byl zřejmě využíván i během týdne. Později býval ve Bzenci přívěšák Baafx/010 sloužící ke stejnému účelu. Dnes by se ta solo 810 dala klidně rozpůlit a pořád by její kapacita byla dostatečná...

Re Darwa . . . Berte to tak že co depo anebo region ? to jiná přezdívka.Já mám momentálně v opatrování stroj 730.637-6 kterému zde nikdo neřekne jinak než "Ponorka" ale moje šéfová má pro ni vždy jen pojmenování "ta obluda" takže co je správné !? . . .

Znalec poměrů: no jo, i 730-kám se tak říká, pravda.

Závěrečná zpráva Kyjov 30.4.2014
DI zveřejnila závěrečnou zprávu. Připomínám, že se jedná o střet auta a vlaku v Kyjově u zastávky, řidič auta byl usmrcen. Přičiny byly na obou stranách. Řidič se nepřesvědčil, zdali může bezpečně přejet přejezd. Fíra měl na motoráku několik závad, které musel řešit, v důsledku čehož zapomněl, že PZZ je vypnuté a namísto rychlosti 10km/h vjel na přejezd rychlostí 62 km/h a to navíc bez houkání.
Fírovi tento průser nezávidím, je tady vidět, jak jsou jednou nohou v kriminále. Na druhou stranu, kdyby se ten řidič rozhlídl, tak mohl být naživu.

Mouka: Šuškalo se cosi i o sebevraždě nebo pojistném podvodu. Ale to je JPP.

Michal22...uz nepamatuju presne, jakou radu meli ty vozy v 90.letech (ale zjistit se to da) ale jde prave o vozy Bai, o kterych je tu rec

Mrkni treba na www.vagonweb.cz na vozy Bai (Cai)

Darwa: ano, řadě M 286.1, která se v letech 1968 až 1997 provozovala v LD Veselí n. Mor., se tam a v okolí (krajový zvyk) přezdívalo "ponorka". Pro ten podlouhlý zakulacený tvar a nástavec ventilátorů chlazení nahoře. Přejali to i Teplani, nemluvě o tom, že někteří moravsky hovořící, jež byli pro ČSD vyučeni v LD VNM, tam tuto přezdívku mohli zatáhnout. Mezi ně patřil i pan Znalec poměrů, kterého tímto srdečně zdravím. Samotné PLD TT mělo ř. M 286.0 ve stavu až od roku 1983, personálně ji však sedlalo skoro o dekádu dřív a okolo depa se vrtulníkové zvuky ozývaly už od počátku roku 1967, kdy tam bratislavské vozy dopravovaly žilinské rychlíky.
Ponorkami byly kdysi zvány i tramvajové vozy a mnohem, mnohem později i lok. ř. T 457.0 (730), řečené též "buldoci". Ovšem vše podle kraje. Ona totiž známá přezdívka "krokodýl" je zase typická hlavně pro Brno, ale daleko více vstoupila do povědomí.

K řadě 730 zvané ponorka. V Olomouci mě bylo řečeno, že tato přezdívka vznikla na základě špatného výhledu, málo místa a zimy na stanovišti.

Konečně sníh A k tomu 754.049-5

Jedna "oddechová" historka na víkend. . . V době kdy ještě na Vlárské trati pendlovaly tři páry Mn.vlaků denně jsem vezl z Veselí n/Mor. Mn.84141 s odjezdem z Veselí krátce po půlnoci na odhlášku za tehdy ještě jezdícím rychlíkem či spěšňákem jedoucím z Brna do T.Teplé.U tohoto Mn.vlaku nebývalo mnoho posunu v stanicích a ani zátěže takže to byla celkem pohoda,tedy krom toho že to byl noční vlak nač jsem si za dvacetosm let na štrece nikdy nezvykl, ne nadarmo říkali naši východní bratři "Noc je noc a ta má svoju moc", Ti z vás kteří dělají noční ví určitě o "čem je řeč". No tehdy v noci bylo vše v pohodě až nad ránem okolo čtvrté hodiny ranní kdy jsme se hrabali z Bojkovic nahoru do Pitína a potom hore Kolelačem když mi začala najednou prudce stoupat teplota vody což u těchto lokomotiv nebylo běžné. Naštěstí už jsme byli nahoře v zářezu nad Slavičínem takže dolů do Slavičína jsme se ještě stihli dokutálet při vyřazených stupních teplota vodního okruhu trochu poklesla. Po zastavení jsem obešel motor, zjistil jsem že vodní přechodka z bloku motoru do hlavy pátého válce silně netěsná,bylo pod ní vyražené těsnění.
Nejprve jsem chtěl zavolat strojmistrovi v T.Teplé aby mi poslal druhý stroj ale při představě že ho vzbudím zrovna když se mu nejlíp podřimuje protože všechno papírování už má za sebou a navíc i některý můj kolega který se už těšil na "fajront", no nevím to by nepotěšilo nad ránem ani mě. . . .

Pokr . . . Slezl jsem z mašiny a šel do dopr.kanceláře za výpravčím jestli tam nemá nějaký kousek gumy,neměl nic že prý se mám zeptat signalisty na stavědle.
Šel jsem na hradlo,tam podřimoval ,no jméno mu nechám ,v polospánku mi odpověděl že nic takového nemá,když jsem se otočil že půjdu zpátky na mašinu uviděl jsem v rohu za dveřmi stát pár gumáků,obuvi to do deštivého počasí,šel jsem za četou do hytláku aby jeden signalistu zabavil a druhý "potáhl" gumák a odebral jsem se nahoru k motoru demontovat netěsnou přechodku. Po chvilce přišel jeden posunovač a podával mi zcizený gumák.
Vešel jsem do kabiny,gumáku mi bylo líto ale nedalo se nic dělat,musel jsem z jeho horní části odřezat asi 10 cm čímž jsem z něj "vyrobil" galoši ? Na odřezanou gumu jsem obkreslil podle přechodky nová těsnění a nožíkem je vyřezal,posunovač sebral zbytek gumáku a šel si se záminkou připálit si cigáro na hradlo vrátit ho na původní místo.
Já jsem našruboval na své místo přechodku i s novým těsněním a potom už zbývalo doplnit do chlad.okruhu okolo třiceti kýblů vody a po čtyřiceti minutách jsme pokračovali do Bylnice.
Do T.Teplé jsem ještě dojel s náskokem, odstavil mašinku do depa s žádostí o opravu aby na pátém válci vyměnili "nouzová" těsnění.
Jaké bylo moje překvapení když jsem se asi po měsíci dostal na tentýž stroj a mnou vyrobené těsnění tam bylo stále.Jak dlouho tam ještě vydrželo netuším.
A nešťastný gumák? Ač jsem Slavičan na stanici mi nikdo nikdy nic ohledně gumáku nevzpomenul,za dveřmi hradla ale už potom nikdy nestály.
Dnes už tuto "příhodu?" mohu odtajnit. P.signalista je už pár let v železničářském nebi a stavědlo vzalo minulý rok tak jako všechny na Horní Vláře zasvé. . . dobrou noc . . .

znalec poměrů:

lidé jako vy by měli být u tvorby GVD, prostě ti, co si prošli provozem, mají náležitý věk a bohaté zkušenosti..

Smím se tázat: Jak vy vidíte budoucnost naší železnice?

Já takto: odosobněná nádraží (člověče, čekej i v mrazu venku - to např. před 20 lety nebývalo), všude nudný takt (de facto jedna varianta spojení/přestupů/návazností téměř po celý den) a neelektrické vlaky i "pod drátama"...

Fany, ty jsi šotouš nad šotouše

Tento pán je strojvedoucí, a ten jezdí na vlacích. Jízdní řády sestrojuje někdo úplně jiný, kdo nerozumí lokomtivám, ale rozumí konstrukci grafikonů.

Popelář má určitě také kvalifikaci na to, aby sestrojoval jízdní řády...

A nudné přestupy všude po celý den: no to je tragédie, ona nám ta železnice funguje

(Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)

intelpetr: a máš tam ještě něco?

Jednou z destinací kde zavítaly Leopoldovské Sergeje či svého času i náš "dispečerský Čmelák T669.1012" bylo Štúrovo a Komárno přístav, (samozřejmě průjezdem přes N.Zámky) kde se pro fíru z Moravy daly zažít celkem hezké příhody i když ani jedna naštěstí nebyla "hororová" jako některé předchozí.
Před Komárnem se nachází malá stanička Chotín,která svého času dost významně "zásobovala" bývalé ČSD ucelenými vlaky s "exkluzivním" nákladem a zvláštní přezdívkou vlaku který z této staničky vyjížděl s velmi nezvyklým č.vl. Nex41203 , ve slangu slov.železničářů měl přezdívku "Svinský expres". Ucelený vlak tvořilo vždy okolo dvaceti vozů serie "Z", jejich "posádku" tvořilo v každém voze asi padesát prasat s cílovou stanicí Ostrava Martinov.
Tento vlak vyjížděl z Chotína hodinu po půlnoci, do Ostravy měl příjezd ráno v šest hod.
Rychlost podle jízdního řádu byla stanovená 100km/hod.
Párkrát se mi poštěstilo tento "expres" vézt z Chotína až do Žiliny předn.Byl to pokaždé zážitek na který se jen tak nezapomíná.V Leopoldově byl vždy krátký pobyt který byl doprovázený koncertem stovek kvičících vepřů.
Jen jedenkrát byl ale naprostý klid.Tento vlak měl celkovou hmotnost vl.okolo 600t. a tak to pro "Serjožu" byla celkem hračka rozpumpovat jej na stovkovou rychlost ale jednou se díky tomu že "Sergej" měl na rychloměry mech.náhon tak hned při výjezdu z N.Zámků se nám ukroutil bowden pohánějící reg. rychloměr a to byl pro nás povel k "mírnému" zvýšení rychlosti odhadem na 110-115km/hod. Sergej "kopíroval" díky své hmotnosti i délce profil tratě v pohodě, co ale dělaly krátké "Z-ky" za námi nevím.Jisté je jedno,při pobytu v Leopoldově panoval nad "expresem" nezvyklý klid,nedalo mi to,slezl jsem z mašiny dolů a šel se podívat do prvního vozu,vozy měly kvůli přívodu čerstvého vzduchu pootevřené dveře. Všechna prasata se tam tehdy válela se zabořenými rypáky v podestýlce z pilin neschopná zřejmě z toho zážitku a šoku vyloudit jakýkoli zvuk.
Do Žiliny jsme tehdy dojeli v rekordním čase.Měli jsme tehdy pokračovat bez přepřahu dále až do Ostravy ale bohužel a k mé velké lítosti jsem se toho musel vzdát pro nedostatek nafty v nádrži. . .

Pokr . . .Pokud se vzhledem na blížící "fajront" jelo směrem k dom. depu a tedy i k domovu bylo to celkem v pohodě i když se mi párkrát stalo že ve večerních hodinách po příjezdu do Štúrova nám dispečer oznámil "máte veľa hodín,odstavte mašinu do depa a hybajte režij domov" a to byla někdy otázka celé noci,takže po denní šichtě jsem se dostal domů až ráno.
Byla ale jedna "záchrana" a tou byl rychlík "legenda" jezdící na trase Brno hl.n.-N.Zámky a zpět který mě dokázal z N.Zámků dopravit pohodlně a bez přesedání až domů za pár hod.
Jednou jsme vezli do přístavu v Komárně ucelený vlak svitků plechů které tam potom přeložili na loď. Do N.Zámků jsme se vraceli strojně,zajeli jsme do Zámeckého depa nazbrojit naftu a olej a protože jsme měli ještě "málo hodin" šel jsem se zeptat strojmistra jaký vlak povezem zpět,řekl mi č.nějakého vlaku a že "vraj pojde z Tulipána" což byla nějaká odj.sk. na Brat.zhlaví.Když jsem tam posunem dojel řekl mi tamní dozorce že takový vlak tam není abych tahal zpět a že bude asi na 6 kol.což bylo vedle os. nádr.dojel jsem přes točnu tam a ze stavědla mi signalista zavolal abych tahal nazpět na "Tulipán" že tam takový vlak není.Opět jsem se přes točnu vydal na "Tulipán" ale tam nás zase zahnali nazpět na os.nádr.kolej č.6. Jeli jsme tedy zpět na točnu a v tom jsem uviděl do os.nádr. přijíždět "legendu" z Brna,vjel jsem na točnu a točnař zřejmě v dobré náladě na mě zavolal: "A teraz kam majster?". Zámecké depo není velké a kolem točny nebylo moc "paprsků" kolejí ale přeci tam jedna malá kolejka byla a tak jsem mu ukázal na ni.Sergej tam pěkně vlezl ,stopl jsem motor ,vybral rychl.pásek ,zamkli jsme a podložili mašinku a já jsem šel za strojmistrem, položil jsem mu klíče na okýnko a řekl jsem mu "Až se domluvíte kde je vlastně ten vlak tak si sežeňte četu,mašina je odstavená u točny,my jedeme režij domů" .Kupodivu neřekl ani slovo i když jsme měli "jen" deset a půl hod.výkonu.Šli jsme na Brněnský rychlík, pro mě to byla velká úleva, představa noci zabité ve vlacích byla pryč.I s režij cestou ze Zámků do T.Teplé nám to "hodilo výkon" 14hod. Cesta domů nám díky tomu že v rychlíku byl zařazen rest.vůz III.cen skupiny ubíhala přes Ivanku,Nitru,Topoľčany,Chynorany,Bánovce,Trenčín až do T.Teplé velmi příjemně.Můj pomocník tu dlouhou cestu a příznivé ceny v rest.voze náležitě využil, v T.Teplé raději ihned přesedl na električku do T.Teplic a pokračoval nerušeně domů.Já jsem poslal po nějakém kolegovi "papíry" do depa a ve 20hod jsem byl doma i já . . dobrou noc. . .

Ještě malá "perlička" o5 z N.Zámků.jednou jsme vypřáhli v žst.Bajč. což byla malá stanička mezi N.Zámkama a Hurbanovem(Zlatý bažant) resp.Komárnem,vlak pro Komárno (zřejmě bylo přeplněné).
Oběhli jsme jsme vlak a pomocníkovi (byl to ten co na Vrútkách ukradl pro nás tak životně důležitý 200 l. sud)jsem řekl "Vilko utáhni na konci brzdu a vem koncovky.
Koncovky byly tehdy akumulátorové typu "E-2",byla to novinka a na každou lokmotivu byl přidělen jeden pár. Pokud někde lokomotiva dojela pro vlak a neměla tyto koncovky byla považovaná za lokomotivu neschopnou služby což byl dost velký průšvih ! ? Tak Vilko slezl ze Sergeje,provedl co měl a protože vlakopis na Lv.vlak jsme měli a na Zámky bylo postavené volno v pohodě jsme jeli do Zámků . Jenže v polovině cesty najednou Vilko skočil ze sedačky a vyletělo z něj :"Bohyňu Ivan,ja som tam zabudol tie konce". To je v háji napadlo mě, co teď,zpátky jet nemůžeme, a tak nám nezbývalo než jet do Zámků bez nich .
Přijeli jsme a zastavili na I.nást a za pár minut přišel výpravčí a říká "Berete odtiaľ rýchlobežku, dajte mi konce", a já jsem mu odpověděl : "ale před chvilkou tu byl jakýsi strýček a konce už si vzal", chvilku na mě hleděl a nechal si vysvětlit slovo "strýček" ,když jsem pověděl že to je "ujo" tak jen zakroutil hlavou a řekl mi "ťahajte hore nad výmeny a zajdite na šiestu na vlak".
Takže nakonec z toho "neschopnost" nebyla a dopadlo to dobře.
Protože akumulátorové koncovky "E-2" se ztrácely ve velkém i z jedoucích a nebo stojících vlaků byly zanedlouho nahrazeny koncovkami "Viaflex" o které byl zprvu taktéž značný "zájem" ale časem se situace zklidnila ,dobrou noc II. . . . .

Fany: Doporučuju se příště vyvarovat takovýchto šotoušských názorů, případně si to nechat do hospody pro podobně zaměřené jedince.

Dotaz na znalce poměrů: V obězích leopoldovských sergejů ze 70-tých let je v uzlu Bratislava stanice Vlčie hrdlo - co to bylo ? Co se z tohoto "hrdla" vozilo a co se vozilo do něj ? Díky.

Fany - myslím, že strojvedoucí už toho dělají až moc, nato aby dělali ještě grafikonisty na Káčku, a pan Znalec poměrů, tady myslím k všeobecné radosti píše vzpomínky a zážitky ze svého povolání, nevšiml jsem si, že by tu psal nějaké věštby nebo proroctví, takže bych si nepletl strojvedoucího s vědmou a názor nato, jak bude vypadat za pát let nádraží bych nechal ultraznuděným šotoušům kteří nemají na práci nic jiné než diskutovat o pitchovinách...
Zkuste se na to podívat z druhé strany a představit si grafikonistu pracujícího v dopravě, je to uplně to samé, jako fíra u nějakých grafikonů, a že to asi nebude taková prdel jenom tak načmárat nějaký JŘ jak si dost zúčastněných myslí...
Jinak znalci poměrů opět

(Příspěvek byl editován uživatelem matijoso.)

AD David 814-047 : Vlčie hrdlo - tím se myslí (jestli se nepletu) - Slovnaft Bratislava. Pokud je to přímo v obězích, usuzoval bych, že v 70.letech zajížděly vlaky přímo na vlečku (koneckonců i v dnešních systémech ŽSR pro objednávání tras vlaků je stále stanice BA-UNS Slovnaft). Dneska (pokud vím) vlaky zajíždějí pouze do stanice Bratislava - ústredná nákladná stanica (BA-UNS) na předávkové koleje, odkud si vlaky stahují vlečkové lokomotivy Slovnaftu.

intelpetr: nepotřebuji tvá doporučení, není mi dvacet
matijoso: nepochopeno

obecně to bylo myšleno, aby i u GVD byly brány v potaz názory lidí 45+ s bohatými zkušenostmi z provozu... ne aby to "kreslili" ti, co nikdy v reálném provozu nebyli

A nebyl to dotaz na vás, pánové

(Příspěvek byl editován uživatelem Fany.)

Do a z "Vlčieho hrdla" se v dobách ČSD běžně jezdilo.Můj kolega,kamarád a spolužák který později zahynul při žel. nehodě mezi H.Srním a Vlárou jednou krátce po vykonaném poznání tratě vezl na "Vlčie hrdlo" soupravu prázdných cisteren. Mezi Brat.N.Mestem a Bratislavou ÚNS uviděl v táhlém oblouku (bylo to okolo půlnoci) na stožáru vpravo vedle své koleje červené světlo.Zastavil s vlakem, stál tam půl hodiny protože "návěstní" znak se neměnil.Po půl hodině se z Blavy N.Mesta dohnal po s touto tratí souběžné silnici na kole nějaký žel. zaměstnanec a ptal se na důvod stání ? ! Kolega mu odpověděl: "nevidíš že máme na stoj ? ! " Na to byciklista začal nadávat,zřejmě proto že se hnal zbytečně takový kus cesty o půlnoci na byciklu a vysvětlil mému kolegovi že ta "návěst" je jen výstražné světlo a označuje sloupy trakčního vedení protože v blízkosti této tratě je letiště Ivanka pri Dunaji.Pravdou ale je že tehdy tak původně byl označen každý třetí sloup ale časem vzaly všechna "světla" za své až zůstalo pouze to jedno které tak spletlo mého kolegu.Kdoví jak by tam stál dlouho kdyby ho z jeho omylu nevyvedl rozzuřený cyklista ? ! . . .

Re "David". . . Do Slovnaftu se "vozily" prázdné cisterny a nebo "těžký" surový benzín tuším z Vojan o kterém jsem se nedávno zmínil v jednom svém příběhu.No a ze Slovnaftu se v ucelených vlacích odvážely ropné deriváty benzin,nafta a mazut . . .

Ad Znalec poměrů a Fero751: díky oběma, souvislost mezi Vlčím hrdlem a UNS mě nenapadla. Do GVD 1978/1979 je v obězích bod Vlčie hrdlo, od GVD 1979/80 Bratislava UNS. Díky za info.

Dobrý večer,vidím že je tu naprostý klid a pohoda tak přidám ještě jednu vzpomínku.Už jsem tu psal o Žilině předn.- Dolním Hričově a vjezd.náv.do Pov.Bystrice. Tyto místa byly jako zakleté a nejen pro mě,ale i pro některé mé kolegy na lokomotivách, já se ale věnuji jen tomu co jsem zažil já a i tato příhoda nepatří k těm kterými bych se mohl chlubit stejně tak jako tomu bylo před časem na vlak.zastávce v Hostětíně.
Tato příhoda začíná opět v Žilině předn. Toto spíš seřadiště vlaků mělo skup. odjezd. návěstidlo, bylo zde zvykem že po vykonání brzdy ,postavení vlak cesty a tohoto odj. návěstidla čekávali přípraváři v úrovni své kanceláře s vlak dokumentací kterou si lok.četa vzala vlastně během odjezdu.Je pravdou že tehdy pod mašinu přišla přípravářka a zeptala se mě "pan majster bude toho trochu vyše,zoberiete to?"spoléhal jsem na to že to bude o pár tun jak se tu stávalo téměř pravidlem takže jsem tomu nevěnoval nějakou větší větší pozornost.
Po provedení všech úkonů nám konečně okolo 9.30hod pro náš vl.Pn 62202 (což byla "čistá" Bratislava)postavili vlakovou cestu,vypravili nás rozhlasem a podali na lokomotivu vlak.dokumentaci.Když jsem rozbalil už za jízdy obálku a vytáhl brzděnku a vlakopis tak jsem zjistil že to "trochu" přípravářky znamenalo víc jak 450t.zátěže navíc.Sergeje měly tehdy normu ze Žiliny S1800t.a technickou T2000t.ale to musely být všechny vozy stejné konstrukce. My jsme měli směs všemožných vozů i nákladu ale hlavně hmotnost vlaku 2297t. a délku 666m.
I přesto jsme se poměrně rychle rozjeli že jsem pomalu přestal věřit že máme takovou váhu za sebou. To trvalo ale až do prvního zabrzdění pod Žilinou kdy jsem vyzkoušel brzdu a trvalo hodnou chvíli než mi konec vlaku povolil takže jsme pomalu zůstali stát.Nakonec se ale vlak i za vydatného přispění tažné síly Sergeje začal zvyšovat svou rychlost.
Bylo štěstí že v tomto čase bylo "okno" kdy nejely žádné os.vl.ani rychlíky. . . .

Pokr . . .Nakonec se ale podařilo vlak rozhýbat na rychl.55-60km/hod.a Sergej se na 10-12výk.stupni ani moc nezapotil.
projeli jsme Bytču,Pov.Teplou,na předzv.vjezd.náv.do Pov.Bystr.svítila výstraha a po chvilce jsem uviděl že na vjezdu do stan.je náv."Stůj". Přibrzdil jsem s úmyslem pomalu se blížit k vjezd.návěstidlu ale přesto že jsem snížil tlak v potrubí minimálně a hned jak jsem ucítil účinek brzdy jsem tlak vyrovnal na 5bar.došlo k zastavení vlaku.
Dopředu jen podotýkám že vše co se dělo dále bylo před vjezd.náv.které bylo po celou dobu na "Stůj".
Počkal jsem asi 5-7min.v domnění že konec vlaku povolí.
Zkusil jsem vlak popotáhnout,Sergej popojel asi o půl vozu dopředu a zůstali jsme stát.
Použil jsem nízkotlaké přebití,až brzdič ztichl zkusil jsem vlak opět popotáhnout ale výsledek byl stejný.
Dal jsem směr dozadu a zkusil vlak potlačit alespoň pár metrů zpět což se též nezdařilo.
Počkal jsem dalších 5min a zkusil s vlakem opět pohnout dopředu.
Ujeli jsme o trochu víc jak při prvním pokusu ale za cenu toho že nám začal unikat vzduch v průb.potrubí což znamenalo roztržený vlak. Pomocník ten byl s prominutím duchem zcela někde jinde tak jsem mu jen řekl že jdu po vlaku zjistit co se stalo.
V půlce vl.byla naštěstí jen roztržená šroubovka a mezera mezi vozy asi deset metrů, zavřel jsem brzdový kohout a šel zpátky na mašinu.
Stlačil jsem vozy na zadní část vlaku ,slezl dolů a šel opět vlak svěsit v přetrženém místě.Když jsem to udělal šel jsem dozadu a všechny vozy které stále "držely" jsem postupně ručně odbrzdil.
Vrátil jsem se na Sergeje,celá tato záležitost nám zabrala téměř 50 min. po celou dobu bylo vjezd.náv.na "stůj".Postáli jsme u náv.ještě asi 15min. když se objevila na vjezdu "Výstraha".Vjeli jsme do stanice,výpravčí nás v pohodě odzdravil a volal na nás aby jsme se nezlobili že pod Pov.Bystricou zůstal neschopný Sergej s vlakem tak všechno v párném směru stálo.
Takže my jsme vlastně na tom "vydělali?"
No ale nakonec dohru to mělo v tom že ne hmotnost vlaku ale jeho délka mě donutila k tomu že jsem trval na tom že se musí z vlaku odstavit alespoň 10 vozů.průběžné potrubí nebylo pro svou délku schopné doplnit konec vlaku na požadovaný tlak pro odbrzdění vozů.
Tak se i stalo za velkých nadávek vlak.dispečera protože právě na jeho příkaz byl vlak "obohacen" o deset vozů naložených koksem.
Zásilka tohoto koksu byla označená jako Rakousko-pilné,bylo to prvních deset vozů za lokomotivou které jsme odstavili a zajistili na vedlejší koleji . . .

Pokr. . .Zajeli jsme zpět na vlak ,udělali jednoduchou zkoušku brzdy,po odečtení hmotnosti odstavených vozů nám "zůstalo" za mašinou i tak ještě stále 1900t. ale další cesta už probíhala v pohodě, i problém s brzdou ustal.Nevím zda jsem tehdy v Žilině udělal chybu ale prostě tak to tam tehdy chodilo.Když jsem před nedávnem projížděl jako turista vlakem Žilinou,přednádraží bylo téměř prázdné, dříve byl problém dostat dostat se z depa na vlak všechny koleje byly plné tak jsme čekali většinou za nějakým vlakem až odjede a potom jsme se dostali na ten svůj.
Ale ono je to asi stejné všude, dřív bývalo v H.Srní v cementárně neustále desítky nákl.vozů stejně tak jako ve sklárně v Nemšové,párkrát jsem nedávno jel kolem ale žádný vagon jsem tam už neviděl.
Tož tak . . . dobrou noc . . . .

Dvojpředzvěst u Slavičína ?

Ad znalec poměrů: Nákladní dopravy je sice na tratích hodně málo, ale zrovna v tom je Žilina přednádraží docela nevinně. Za Žilinou se asi před 2(3)-mi lety konečně podařilo zprovoznit část ranžíru v Tepličce, kde se řadí vlaky místo Vrútek, Žiliny osobní a Žiliny přednádraží. Teplička je zprovozněná asi na 1/3 plánovaného výkonu a ŽSTR zjišťují, že nějak nestačí. V Žilině na přednádraží má být pouze nějaké kontejnerové překladiště a to je vše, zbytek je "u sousedů" za Žilinou.

znalec poměrů: Měl bych dotaz k tomu přetrženému vlaku. Po tom stlačení a spojení vlaku pomocí druhé šroubovky bylo možné spojit i hlavní potrubí? A ruční odbrzdění jste provedl právě proto, že nebylo možné dosáhnout potřebného tlaku v hlavním potrubí kvůli jeho délce?

Re "Alešt: a proč by nebylo možné spojit průběžné potrubí ? Hadice se samy při roztržení vlaku bez následků rozpojí.
A brzdy jsem musel v zadní části "podojit",zkrátka na konci vlaku nebyl už zřejmě dostatečný tlak vzduchu pro odbrždění vozů.
Krom toho tehdy byla tuhá zima,a nebyl čas spekulovat co je toho příčinou.

Re: David 814-047. . .Máte pravdu,já jsem Tepličku zažil i v době jejího spuštění za dob ČSD a vzpomněl jsem to i v jedné své příhodě.Ale pomatuji i dobu kdy z jejího kolejiště zmizelo téměř všechno trakční vedení(měď) a mezi pražci rostly 5-7m vysoké stromy.
Je pravdou že Teplička nahradila "snad" všechna seřazovací místa v Žilině ale od doby kterou jsem vzpomínal se vytratily skoro všechny místní zátěže.
Jen pro zajímavost ,svého času za dob ČSD bylo v Bytči 7 kolejovývh vleček (viděl jste někdy anebo slyšel že by existovala kol.vlečka podniku "Drogerie" jak tomu bylo tam?)Stejně tolik kol.vleček bylo např. v žst Zlatovce.
Jak se říká ,z malých potůčků bývají velké řeky,dnes to ale platí snad jen pro kamionovou dopravu . Mějte se hezky . . .

Dobrý den mám dotaz na náklady po trati 340. Jezdí nějaký náklad ve dne?Pokud ano tak prosím co na tom jede a přibližně v kolik.Děkuji za INFORMACE!

Ad znalec poměrů: starou dobu jsem v pracovním poměru zažil pouze půl roku na sergeji 781.346 na úplně druhém konci republiky, ale představu o poklesu zvláště místní nákladní dopravy mám. Rovněž tak o vzestupu osobní dopravy - podotýkám, že na některých tratích. Mám vcelku slušnou sbírku oběhů lokomotiv od konce 50-tých let, některé oblasti skoro v nepřetržité časové řadě (Východní dráhu), někde jsou mezery bohužel větší (hlavně Střední dráha).
Náhodně otevřeno: GVD 87/88 PRD T.Teplá 25 x 742 v turnuse, v nákladní dopravě v turnuse 103 strojvedoucích a 27 pomocníků, denní záloha Zlatovce, dvě zálohy v Trenčíně, 2 v Tr.Teplé, 5 x 742 v kombinovaném turnuse Mn vlaků Tr.Teplá - Veselí - N.Mesto, 5 x 742 na Mn vlacích Tr.Teplá - Púchov - Žilina a potom ten velký oběh pro 9 x 742 na Pn a Mn vlacích a postrcích směr Topolčany. A k tomu v turnuse 10 krokodýlů 850, 36 strojvedoucích a ještě ta místní tramvajka do Tr.Teplic + v létě 11 strojvedoucích na 753 a 754 RD Leopoldov a Bratislava včetně takových vlaků jako NordSud.
Nezažil jsem bohužel mnoho takových příhod jako Vy a hlavně je neumím tak poutavě vyprávět. Ale představu hlavně v ČR mám docela dobrou, i když musím objektivně přiznat, že nákladní dopravu od rozdělení ČD a Cargo nesleduji - ale do GVD 2006/2007 jsem měl i s nákladkou v ČR dost do činění.

4115 veze 754.012 + 40 minut

Včerejší 754.012-3. V soupravě byl řazen vůz BDs

23-jka dnes v Brodě

Zdravím, uvažuji postavit stanici Luhačovice na kolejišti. Nemá někdo fotky stanice nebo aspoň vzpomínku v hlavě, jak vypadala v devadesátých, osmdesátých nebo i sedmdesátých letech ? Adam B.