Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Tratě na Vysočině » Archiv diskuse Tratě na Vysočině do 02. 05. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tratě na Vysočině do 02. 05. 2017dolů |
autor | příspěvek | |
---|---|---|
Lael
|
||
Neregistrovaný host 185.28.101.142 |
Petr Šimral měl bych otázku. Proč si vy u Metransu nebo i někdo jiný, nepořídí šestinápravové lokomotivy? Taková je sice větší a dražší, ale zase toho utáhne v ideálním případě o polovinu víc než čtyřnápravová a umožní i rychlejší rozjezdy na rovině (víc adhezní váhy). A v minulosti se tu psalo, že dnes se umí už i lokomotivy s šestinápravovými podvozky, co můžou jezdit podle hranatých rychlostníků. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7711 Registrován: 5-2002 |
ad Lael: Proč si vy u Metransu nebo i někdo jiný, nepořídí šestinápravové lokomotivy? Vy si kupujete něco, co potřebujete tak z jednoho procenta? Čtyřnápravová lokomotiva s maximální tažnou silou 300 kN a tedy s reálnou 220 - 240 kN vyhoví v 99ti procentech případů a kromě výrazné části české a slovenské železnice může všude jinde v Evropě jezdit i dvojmo. Šestinápravová lokomotiva by musela přinést výraznou přidanou hodnotu (třeba 4 MWh v bateriích nebo diesel o výkonu 2000 kW), aby se dala nějak vykompenzovat její vyšší cena. Ale i pak by určitě nejezdila u našich výkonů na trati Brno - Kolín, kromě jízd do Kolína do údržby. |
|
micek
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 11-2015 |
Petr_Šimral: Na kolik je nárůst z převodu sil. dopravy očekávaný? Nezdá se mi, že by se v této oblasti něco přelomového chystalo. Nebo mi nějaká iniciativa unikla?"Dá se ale uvažovat, že očekávaný nárůst z převodu silniční dopravy mezi přechody D2 a D8 by trať mohla absorbovat. Vede přibližně stejným směrem jako D1, je elektrifikovaná." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 879 Registrován: 1-2010 |
Petr_Šimral: Stav roku 2015: 250 Brno - Břeclav: 48 vlaků denně, 985 hrt 260 Brno - Česká Třebová: 36 vlaků denně, 963 hrt 250 Brno - Havlíčkův Brod: 23 vlaků denně, 958 hrt 230 Havlíčkův Brod - Kolín: 26 vlaků denně, 975 hrt 010 Choceň - Česká Třebová: 93 vlaků denně, 1095 hrt Zajímavé. Kde se dají tato čísla najít? Předpokládám, že se nejedná o průměrné počty, jelikož za rok 2015 jelo přes Letovice něco málo přes 10 000 nákladních vlaků, což dělá průměr nějakých 27 vlaků denně. Ještě je nutné zmínit, že v roce 2015 byla trať 250 na 2,5 měsíce uzavřena, a odklony jezdily právě po trati 260, což uvedená data značně zkresluje. Přiložím sem jeden graf, který jsem zpracoval na konci roku 2015. U trati 250 mi tam sice chybí poslední 3 měsíce, ale je zde patrné, že k největšímu skokovému využívání tratě 260 došlo po nepřetržité 10týdenní nickolejné výluce v úseku Brno - Kuřim. Tady ještě podrobnější statistiky všech nákladních vlaků přes Golčův Jeníkov. Jinak o žádném zjednokolejnění této trati se samozřejmě neuvažuje a nikdy neuvažovalo. Jedná se o sprostou lež. O šiřiteli této lži nechť si udělá obrázek každý sám. Opatření, která by zvýšila atraktivitu tratě pro nákladní dopravu, nejsou ve střednědobém horizontu nereálná. Minimálně je uvažováno s postupnou rekonstrukcí celé trati, umožnění průjezdu vlaků délky 740 metrů (teoreticky až 800 metrů), DOZ a nižším poplatkem za DC oproti severní trati (již příští rok). Do budoucna by zde také mohly být TNS dovybaveny moderními prvky, které by umožnily efektivní rekuperaci všech vlaků na celé trati. V takovém případě z fyzikálního hlediska nevidím důvod, proč by měl být průjezd nákladního vlaku po jižní trati energeticky náročnější. Trať přes Havlíčkův Brod je sice sklonově více náročná a překonává větší nadmořské výšky, avšak potenciální energie, kterou by vlak po nutnosti jízdy do většího stoupání získal, by následně byla využita na jízdu vlaku po spádu a také k rekuperaci. Trať přes Havlíčkův Brod je navíc téměř v celé délce elektrizována střídavou napájecí soustavou (na rozdíl od tratě přes Českou Třebovou), která má oproti stejnosměrné soustavě zaručen podstatně efektivnější přenos elektrické energie s nižší ztrátovostí. Stejnosměrná napájecí soustava v úseku Česká Třebová – Kolín je navíc v současnosti na hranici přenosových možností, a napětí v troleji zde velmi často kolísá, což dále zvyšuje ztrátovost elektrické energie. Ani rekuperace zde pro moderní lokomotivy není možná v plném rozsahu, jelikož Česká republika má na několik desetiletí vyjednanou výjimku z TSI, kvůli které je na stejnosměrné napájecí soustavě možné rekuperovat pouze do maximálního napětí 3 550 V (v ostatních zemích je povoleno rekuperovat minimálně do 3 900 V). Moderní lokomotivy na stejnosměrné soustavě v ČR tedy rekuperují pouze částečně a část energie musí být „pálena v odpornících“. Až se provalí, že nové kolejnice mají ve skutečnosti asi 2x vyšší odpor oproti udávaným hodnotám, a dotykové napětí na stejnosměru tak v mnoha úsecích přesahuje bezpečnostní limit, tak teprve začne sranda. Hádám, že se to provalí, až to někoho zabije. Pokud by do budoucna došlo k výraznému zvýšení frekvence nákladních vlaků mezi Brnem a Kolínem, tak by zde mohl začít působit dopravce, jehož jediná aktivita by spočívala v zajišťování postrkové služby pro vlaky všech dopravců bez rozdílu. Tento „postrkový dopravce“ by si mohl pořídit například několik moderních šestinápravových lokomotiv, které by našly plné využití v úseku Brno Maloměřice – Vlkov u Tišnova, kde by v lichém směru plnily funkci postrku, zatímco v sudém směru by zavěšeny na konci vlaku brzdily elektrodynamickou brzdou a „vyráběly elektřinu“. Dopravci by tedy v lichém směru využívali služby „postrkového dopravce“ a platili by za ni. Naopak v sudém směru by „postrkový dopravce“ platil ostatním dopravcům za to, že by mu poskytli možnost brzdit jejich vlaky. Pro „postrkového dopravce“ by i jízda v sudém směru byla výhodná, jelikož by oproti strojní jízdě ušetřil převážnou část z poplatku za použití dopravní cesty, a navíc by po cestě vyráběl elektřinu. // Je to samozřejmě jen teorie. Minimálně by museli dopravci platit za skutečně odebranou elektřinu (snad brzy) a vyrobená energie při rekuperaci by měla být dopravcům hrazena v plné výši (když mohou být dotovány stupidity jako solární panely, tak nevidím žádný důvod, proč by provozovatelé ekologické a energeticky efektivní železniční nákladní dopravy měli být jakkoliv diskriminováni). Jižní trať má potenciál i pro osobní dopravu. Pokud při postupné modernizaci úseku Brno - Havlíčkův Brod nedojde k žádným dalším "přehmatům", a u všech dosud nerekonstruovaných úseků bude naplno využit potenciál současného slušného směrového vedení této trati, tak u nejrychlejší vrstvy bude možné mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem počítat s celkovou jízdní dobou 69 minut (v případě jednotek využívajících rychlostní profil V270 dokonce 62 minut). Pokud bude slušně "opraven" i úsek Havlíčkův Brod - Kolín, tak je možné mezi Brnem a Prahou uvažovat u obou tratí s přibližně stejnou cestovní dobou. No a jak už tu naznačil Portáš, tak v případě etapizované výstavby VRT by už po dokončené první části Praha - Havlíčkův Brod/Jihlava mohlo být díky využívání rekonstruované trati Brno - Havlíčkův Brod dosahováno celkové jízdní doby Praha - Brno za cca 1:40. Tento přechodný stav by klidně mohl trvat déle než 10 let, a dovolím si tvrdit, že tento scénář je v případě realizace VRT více než pravděpodobný. |
|
4581111
|
||
Neregistrovaný host 37.221.251.253 |
No,že by teď v březnu z těch odklonů bylo tolik,co by tudy nemohli normálně jezdit,nevím.A k postrkování postačil jeden 80-kový hektor.Jasně,že je to pomalé,ale je-li to horší,než postávání na koridoru,za normálního provozu,a čekat na tmu?A k řízení provozu- není výpračí jako výpravčí,stejně fíra fíra.A pak už jen postačí jedna,,Ivanečka",co to všechno zastřešuje a případné hříšníky ,pouštějíc náklad před os,odměňuje dispečerákama- pak z toho může vzniknout tento dojem,že výpravčí mají z dopravy,,osypky".Jo smutný na tom je,že na toto odklonové období oselo sždc trať,,nezbytnými" výlukami,geniální třeba byla ta AB,to pak potěší i dopravce a i ty výpravčí.On se tu třeba rozepíše i Hyvry. | |
Pikehead
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2966 Registrován: 3-2007 |
To je zajímavé, tyto reakce jsou celkem příznivou zprávou o této trati. A měly by se přednostně vyřešit ty napáječky... | |
velkej hyvry
|
||
Neregistrovaný host 213.226.252.62 |
Hyvry se radši moc rozepisovat nebude,loajalita k zaměstnavateli je prevít O tom jestli je nutné dělat běžnou údržbu AB zrovna v době odklonů si přece udělá obrázek každý i bez mého vyjádření.. K potenciálu trati - trošku to přeženu,ale na koridoru to brzy dopadne tak,že jeden dopravce bude jezdit v pondělí, druhý dostane prostor v úterý a tak dále..Ohánět se rychlejší cestou přes ČT je nesmysl. Kdykoliv fotíme u Pardubic, jezdí tam i mezinárodní NEX úsek Kolín-Pardubice 2-3 hod a to ve stavu bez výluk. Za tu dobu přes Vysočinu i s vystrašenými výpravčími urazí pořádný kus cesty. A co se týče toho řízení - výpravčí si dneska už bohužel nemůže dělat "co se mu zlíbí", na to jsou někteří dispečeři docela hákliví. A málo platné, většina odklonů jezdí ve zbytkové kapacitě,takový vlak při výluce těžko může pustit před pravidelný.. Až tu budou mít soukromníci pravidelné trasy, mělo by to být minimálně při výlukách lepší. A bohužel, stále se najde dopravce, který dokáže jet úsek GJ-Vlkaneč 50 min..To se pak těžko odhaduje jak který vlak zrovna pojede.. K březnovým odklonům - krom většiny vlaků Arrivy už to bylo jen pár vlaků, co potřebovaly mašinu navíc, ostatní (včetně Metransu) si vystačily bez postrku. A těch odklonů nebylo zrovna málo. Video s některými odklony jsem tu vkládal nedávno, pro připomenutí https://www.youtube.com/watch?v=UuJbOJVwHmQ |
|
StarMaster
|
||
Neregistrovaný host 89.176.82.228 |
v případě etapizované výstavby VRT by už po dokončené první části Praha - Havlíčkův Brod/Jihlava mohlo být díky využívání rekonstruované trati Brno - Havlíčkův Brod dosahováno celkové jízdní doby Praha - Brno za cca 1:40 Tak to je šotoušovina jak Brno (nebo jak cyp, ať se !!! nezlobí). To jako, že vlak z VRT odbočí po spojce do Jihlavy města a projede skrz Jihlavu a pak po té "lepší lokálce" do Brodu, kde zastaví, fíra si přejde na druhou stranu jednotky a pojede se dál na Brno? To nedá 1:40 ani omylem, to dá v nejlepším tak 2:20, co je fakt výhra oproti možnosti obsloužit Hradubice. Pokud jste si totiž nevšimnul, tak žádná odbočka z VRT do Brodu není, je jen odbočka na Jihlavu město a pak za Jihlavou hbf zpět do VRT (pravda, zde by šla využít úvrať a vyhnout se Jihlavě město) a VRT se uvažuje ve variantě spíše blíž k Jihlavě než k Brodu. Pokud bude slušně "opraven" i úsek Havlíčkův Brod - Kolín, tak je možné mezi Brnem a Prahou uvažovat u obou tratí s přibližně stejnou cestovní dobou. Jasně... z Golčáku do Světlé to celé narovnáme a bude. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 1-2010 |
Nejvíce vysmátý je lhář, co je napříč celým k-reportem všem k smíchu. Někdy lze skutečně závidět život jednoduchým. žádná odbočka z VRT do Brodu není, je jen odbočka na Jihlavu město Aha, VRT už je hotová? Nevšiml jsem si. Nebo je VTR právě ve výstavbě? Taky ne. Možná už je hotový projekt. Ne, není. Hotová DUR a schválené územko? Ale kdeže. Dosud nebyla vypracována ani studie proveditelnosti, takže jediné možné vysvětlení přesně popsané budoucnosti je křišťálová koule Star Mastera. Nebo se spíše jedná o další vlhký sen Star Mastera, jako když zjednokolejňoval hlavní trať. Pokud by došlo na výstavbu VRT, tak v našem Kocourkově těžko zvládneme postavit celou trať na jeden zátah. V první fázi by mohlo být postaveno jen prvních cca 80 km po Humpolec + 20 km napojení na Havlíčkův Brod. Ve střednědobém horizontu by toto napojení využívaly všechny vlaky Praha - Brno s celkovou jízdní dobou 1:40 a v dlouhodobém horizontu by tudy byly vedeny vlaky Praha - (Humpolec) - Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou - Nové Město na Moravě. Reálnost takového návrhu by samozřejmě neprověřoval žádný Star Master, ale byla by zpracována studie proveditelnosti, která by toto napojení jistě posuzovala v několika variantách, přičemž pro každou variantu by byla zpracována samostatná přepravní prognóza a ekonomické hodnocení. Jinak oblouky kolem Golčova Jeníkova bude těžko někdo narovnávat. Stejně, jako bude těžko někdo narovnávat identické oblouky kolem Adamova. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 119 Registrován: 3-2015 |
Jak vlastně pokračuje příprava rekonstrukce dalších úseků na 230/250? Až se v létě dodělá Golčák--Čáslav, bude se na 230 s něčím začínat? (Příspěvek byl editován uživatelem Nicky726.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2487 Registrován: 2-2004 |
Okrouhlice-Brod třeba, už se začalo s betonováním patek, jinak teď 230 snad ani ne, spíš ta 250 dostane na frak, tunely, viadukty, Řikonín-Vlkov, Kuřim stanice je rozjetá, k tomu Kuřim-Tišnov, oprava Žďár-Ostrov, to je tak na letošek asi všechno | |
Pikehead
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2970 Registrován: 3-2007 |
Dobrej dotaz... Co Kutná Hora Hbf.? A ten mnoho desetiletí diskutovaný oblouk se špagátem do města... | |
StarMaster
|
||
Neregistrovaný host 89.176.82.228 |
Koudsk Samozřejmě žádná schémata návrhu VRT neexistují, máte to celé správně, hloupí jsou ti ostatní. V první fázi by mohlo být postaveno jen prvních cca 80 km po Humpolec + 20 km napojení na Havlíčkův Brod. Vy jste kolem těch schémat, co jsou všude na netu, včetně zakreslených odboček, neprošel ani pěškobusem, viďte? Víte vůbec, kde mají být napojení na stávající síť? že vůbec není nutné stavět 80km v první fázi, že napojení má být u VelMezu směrem na Křižanov, případně u Benešova, pokud chceme stavět od Prahy? Vážně předpokládáte, že u VelMezu, ani u Benešova žádná spojka nebude a proto jste zcela seriózně plácnul, že by první úsek musel mít 80km??? Zkuste si otevřít aspoň web rychlá spojení, pro začátek. ale byla by zpracována studie proveditelnosti, která by toto napojení jistě posuzovala v několika variantách Jistě, ale ve smysluplné debatě je celkem snadné rozpoznat, které varianty se zpracovávají jen pro porovnání a kterou všichni chtějí a bude preferované se ní zabývat a je i projektantovi naznačeno, která by měla vyjít. Pokud se chcete zcela vážně zabývat 5 variantami a dělat, že není jasné, která je preferovaná, tak se prosím se mnou VRT už dále nebavte. Byla by to ztráta mého i vašeho času. Tady nejsme v nějaké diplomové práci, kde je potřeba popsat všechno možné, aby byl vedoucí spokojen, tady jsme v reálném světě, kde se dá velmi snadno vytušit, co je preferované. Varianty "nepreferované" se do hry vrací až tehdy, když politiky a veřejností vysněná varianta se začne jevit jak příliš drahá a neprosaditelná. Ale v téhle fázi nejsme. Jaká varianta je většinou lidí nejvíce podporovaná najdete na webu Rychlá spojení, tam začněte s rozšířením vašich obzorů. Já se s vámi dál o nereálné variantě s odbočkou do HB a ignorováním odbočky u Benešova, bavit nechci. Nesmysly se nezabývám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1589 Registrován: 8-2010 |
ad Nicky726, Portabohemica, Pikehead: Co je plánováno ještě dělat za stavby je na dvou obrázcích níže: Stavby 152, 153, 157, 158 - se aktuálně realizují Stavba 153 - by se měla taktéž rozjet tento rok (2017) Takže zbývají čtyři stavby: 154, 155, 156, 159 Poznámka: Bohužel žádná z těch čtyř staveb není v investičním plánu staveb pro rok 2016 - 2018, takže jejich realizace je aktuálně krapet ve hvězdách... (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13421 Registrován: 5-2002 |
JxL: když se něco vysere na "koridru" třeba u Pardubic, kudy jezdí odklony? A když se to vysere u Peček, tak je druhá nejhlavnější trať přes Horno Porno...? Na té Ferdinandce je slušnej šrumec i bez toho, aby na ní něco jelo odklonem. Smiř se s tím, že od doby zadrátování 260 se 250 v žebříčku krapet propadla. Teda pokud to není moc na Tebe... PŠ: nemožnost rekuperace v úseku Tišnov - Kutná Hora (vyšší opotřebení vozů a nižší rychlost na klesání - pilovitý způsob jízdy) Kolik je u Traxxe rozdíl mezi EDB rekuperační a odporovou...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7719 Registrován: 5-2002 |
Kolik je u Traxxe rozdíl mezi EDB rekuperační a odporovou...? 5600 kW / 0 kW. Odporník 2600 kW pouze pod 1 500 / 3 000 V =. } |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7721 Registrován: 5-2002 |
ad Koudsk: Zajímavé. Kde se dají tato čísla najít? Předpokládám, že se nejedná o průměrné počty, jelikož za rok 2015 jelo přes Letovice něco málo přes 10 000 nákladních vlaků, což dělá průměr nějakých 27 vlaků denně. Ještě je nutné zmínit, že v roce 2015 byla trať 250 na 2,5 měsíce uzavřena, a odklony jezdily právě po trati 260, což uvedená data značně zkresluje. Klaním se před vašimi daty. Kde se dají získat? Já jsem od Odboru strategie SŽDC zatím získal data za rok 2015. To je to, co jsem napsal do příspěvku jako celkový počet / 365 dní. Nic jiného jsem s tím nedělal. A celkové hrubotuny jsem vydělil celkovým počtem vlaků. Samozřejmě bych rád měl počty vlaků nejen po letech, ale i po měsících a po dnech a to v letech 2010 - 2016. Rok 2016 nemá ještě SŽDC podle slov pana Radima Brejchy auditovaný a nechce jej do té doby zveřejňovat. Nápadně mi to připomíná situaci s oficiálním sčítáním silniční dopravy, která má probíhat jednou za 5 let, ale pak se nepovede vysoutěžit a je za šest let a výsledky jsou pak ještě o rok později. Na tuto situaci jsem si stěžoval nejen na SŽDC, jmenovitě u pana Radima Brejchy (odbor strategie), ale i na MD (pan Sosna). Zatím jsem lepší data neobdržel. Ale věřím tomu, že se situace zlepší. Ani pro SŽDC, ani pro ŘSD není sebemenší problém znát počet vlaků a vozidel každý den na páteřních linkách a mít je on-line na webu. A pak je nikdo nemusí obtěžovat "blbými" dotazy a třeba shazováním dopravních modelů ve Studiích proveditelnosti (zdravím StarMastera). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 669 Registrován: 5-2007 |
Jsou nějaké plány i na 225? díky za info |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 120 Registrován: 3-2015 |
Paul_red_adair + Portabohemica: Díky. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1590 Registrován: 8-2010 |
ad Hajnej: Ono jaksi dneska asi není moc moderních mašin, které by uměly na střídavině rekuperovat nebo brzdit do odporníku, bo se v civilizovaných zemích na západ od nás předpokládá, že na střídavině se dá rekuperovat vždycky, a proto by tam byl ten odporník zbytečný - nicméně je pravda, že to zapojení odporníku i pro střídavinu, např. u Taura 1216 je volitelné (optional) - tudíž možné. Jinak tuším, že na síti SŽDC s.o. na střídavině může odporově EDB-čkovat pouze řada 363.5 Cargo a pak možná i řada 680 - teoreticky - z těch vozidel, co jsou rekuperační + odporová, samozřejmě vozidla pouze s odporovou EDB si na střídavině "odporují" standardně (350,363,362, 263...). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1591 Registrován: 8-2010 |
ad Hanz_11: Jsou nějaké plány i na 225? Dělá se teprve studie „TES trati Veselí nad Lužnicí - Jihlava" (detaily zde), takže v mapě SŽDC s přehledem projektů, není aktuálně nic - viz níže:
PS: Speciálně pro StarMastera doporučuju na tu mapu taky kouknout a zaměřit se pouze na žluté úseky, např. stavby 134,135 nebo 162 a pak si, pokud možno detailně - nejlépe zde načíst, co se z toho CEF-u vlastně dá či nedá platit, třeba taková stavba 134-ka spadá pod Kapitolu II, článek 7, písmeno b), slovní návětí "odstranění úzkých míst".... Zvlášť je dobré kouknout do příloh.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 670 Registrován: 5-2007 |
Paul_red_adair: díky. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 881 Registrován: 1-2010 |
Petr_Šimral: Řekl bych, že v těch datech, které O26 poskytuje, jsou započítány nejen všechny nákladní, lokomotivní a služební vlaky, ale hlavně jsou tam započítány také vlaky, které vůbec nejely. Já si ty statistiky dělám sám, a ty "šotky" se tam snažím odfiltrovat (většina těch nejedoucích vlaků se dá v systému nalézt poměrně snadno). Celé je to ale časově hodně náročné, a tak si podobné statistiky zpracovávám, jen když to mohu využít pro práci. Možná během pár měsíců zpracuji aktualizovanou statistiku pro Letovice (případně bych to zveřejnil v sekci "Nákladní doprava"). V nedávné době byla zveřejněna poměrně věrohodná mapa od pana Krýžeho. Myslím, že zveřejněné hodnoty v té mapě zahrnují jen nákladní vlaky + lokomotivní vlaky. Mapa zde. Jinak u SŽDC mají problémy si ta data poskytnout i mezi sebou. Před pár lety jsem si pro jednu stavbu udělal vlastní statistiku nejsilnějších dnů podle skutečně jedoucích nákladních vlaků (do té doby všichni sčítali modré čáry v GVD). Na stavbě se posuzoval jen současný stav, a výhled se neřešil. Moje čísla znamenala, že nebylo nutné realizovat protihlukovky, a stavba tak mohla být levnější (a také ekonomicky vyšla). Po realizaci stavby si nějaká žena stěžovala, že mezi jejím domem a tratí nebyla vybudována protihlukovka. Na SŽDC byl tímto pověřen nějaký hysterik, který s námi svolal poradu. Na poradě byli přítomni také lidé, co v inkriminovaném úseku po realizaci stavby měřili výsledný hluk. Hysterikovi od SŽDC nejvíce vadilo, že naše počty nákladních vlaků byly poloviční oproti počtům, které měl jiný zpracovatel dopravní technologie uvedené v navazujícím úseku v jiné stavbě. V navazujícím úseku zpracovatel DT samozřejmě "klasicky" spočítal modré čáry v GVD, a jelikož to bylo v době, kdy dopravci ještě nebyli penalizováni za odřeknuté trasy, tak tam těch modrých čar bylo opravdu hodně. Na poradě jsme byli dotazováni, kde jsme námi uvedené počty vlaků získali. Když jsem opakoval, že se jedná o počty skutečně jedoucích vlaků, a že modré čáry v GVD tam hluk opravdu nedělají, tak člověk od SŽDC začal stále hlasitěji svůj dotaz opakovat. Na to se ozvali lidé, kteří tam výsledný hluk měřili, s tím, že při měření zjistili, že v úseku žádný problém s hlukem není, jelikož počet nákladních vlaků je po realizaci stavby dokonce ještě nižší, než kolik bylo uvedeno v naší dokumentaci (po realizaci došlo ještě k dalšímu poklesu - pro pozorné viz výše). Ani to člověk od SŽDC nepřijal, a stále hlasitěji se dotazoval na to, kde jsme k uvedeným číslům přišli. Dokonce poznamenal, že kdybychom to tehdy udělali "standardním způsobem", tak by vyplynula nutnost realizace protihlukovek, stavba by ekonomicky nevyšla, a nikdo by si následně s ničím nemusel dělat starosti. Opakování stejného dotazu jsme se nevyhnuli, ani když jsem navrhl, ať si námi uvedené počty ověří v některém z jejich interních systémů (evidentně vůbec netušil, kde by počty vlaků našel). Na to jsem si do něj ještě rýpnul, že nerozumím jejich honbě za protihlukovkami v době, kdy všechny nově vyrobené nákladní vozy musí mít dle TSI nekovové brzdové špalíky, což ve výsledku sníží hlučnost železniční dopravy více, než kdyby celou naší síť obehnali protihlukovkami ze všech stran (toto mi potvrdili i přítomní lidé, kteří hluk nákladních vlaků složených pouze z vozů s kompozitními brzdovými špalíky měřili). Když jsem ještě dodal, že státy jako Švýcarsko a Německo vozy se starými kovovými brzdovými špalíky od roku 2020 pravděpodobně zcela zakážou (či případně výrazně prodraží jejich provoz) a ostatní vyspělé státy je budou pravděpodobně brzy následovat, tak mi přítomný flexibilní člověk od SŽDC sdělil, že u nás k něčemu takovému podle jeho názoru dojde nejdříve v roce 2100, a do té doby je třeba uvažovat s hlučnými nákladními vozy a stavbou protihlukovek. Poté ještě naposledy zopakoval svůj dotaz, kde jsme získali námi uvedené počty vlaků. Porada byla ukončena tehdy, když jsem odpověděl, že jsme si vzali židličky s notýsky a šli si k trati počítat vláčky s vagónky, a pokud má s našimi počty problém, ať doloží jeho "skutečné" počty. Samozřejmě se pak ukázalo, že počet vlaků je zde skutečně výrazně nižší, než si mysleli, a žádné další pokračování to nemělo. Když tak sleduji ty jejich systémy, tak mi připadá, že za posledních 10 let je to s každou další aktualizací a "vylepšením" jen horší a horší. Nechápu, co ve 21. století brání tomu, aby měli k dispozici komplexní statistiku úplně všeho (od projetých vagónků, průměrné rychlosti vlaků, využívání dopravních kolejí ve všech stanicích, nakládce a vykládce, nejsilnějších dnech / hodinách), a to pro celou infrastrukturu během pár vteřin od zadání požadavku. Někdy bych chtěl vidět, jaké funkce nabízí obdobné systémy na západě, kde hlavním účelem "vylepšení" či vytvoření nějakého nového systému není to, aby nějaký známý / spolužák dostal dobře placenou zakázku. Ještě zde zmíním takovou perličku. Už několikrát se stalo, že kolegové žádali na MD o počty nákladních vlaků, a jako odpověď jim byl zaslán odkaz na moji soukromou stránku. Od té doby vím, že co si neudělám sám, to z nich nedostanu. Akorát musím zmínit, že v posledním roce se mi na 026 u SŽDC celkem osvědčila spolupráce s Oddělením koncepce, skupinou výhledu, kde teda docela pěkně zpracovávají výhledovou dopravu na roky 2025+. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7725 Registrován: 5-2002 |
Samozřejmě se pak ukázalo, že počet vlaků je zde skutečně výrazně nižší, než si mysleli, a žádné další pokračování to nemělo. Když tak sleduji ty jejich systémy, tak mi připadá, že za posledních 10 let je to s každou další aktualizací a "vylepšením" jen horší a horší. Nechápu, co ve 21. století brání tomu, aby měli k dispozici komplexní statistiku úplně všeho (od projetých vagónků, průměrné rychlosti vlaků, využívání dopravních kolejí ve všech stanicích, nakládce a vykládce, nejsilnějších dnech / hodinách), a to pro celou infrastrukturu během pár vteřin od zadání požadavku. Někdy bych chtěl vidět, jaké funkce nabízí obdobné systémy na západě, kde hlavním účelem "vylepšení" či vytvoření nějakého nového systému není to, aby nějaký známý / spolužák dostal dobře placenou zakázku. To já taky nechápu. A mohou to mít na webu a nikdo je nemusí otravovat žádostmi o data. Ještě zde zmíním takovou perličku. Už několikrát se stalo, že kolegové žádali na MD o počty nákladních vlaků, a jako odpověď jim byl zaslán odkaz na moji soukromou stránku. Od té doby vím, že co si neudělám sám, to z nich nedostanu. Akorát musím zmínit, že v posledním roce se mi na 026 u SŽDC celkem osvědčila spolupráce s Oddělením koncepce, skupinou výhledu, kde teda docela pěkně zpracovávají výhledovou dopravu na roky 2025+. Mohu chtít do mailu taky odkaz? Já když vidím výhledy 2025+, tak jsem zděšen. U pravobřežky byl výhled na 2020 překročen již v roce 2015 a podobně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 821 Registrován: 8-2006 |
Mohu chtít do mailu taky odkaz? Nemá to koudsk v podpisu? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 351 Registrován: 1-2014 |
Add etapizace VRT a 250 (Kouds,SM a etc...): Pokud jsem tu uvedl spojku z VRT od Vlašimi, tak jsem vycházel z toho zdroje od Čedopu: http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/rychla-zeleznice-i-v-cr/ V 1. fázi etapizace VRT Praha-Brno se nabízí udělat úsek Benešov-Vlašim/Pelřimov-HB, což dočasně umožní provozovat po 250 i vlaky vyšších kategorií. Odlehčí se tak koridoru i v úseku Kolín-Praha, zkrátí se trasa o dobrých 20km a JD Praha-Brno by se mohla dostat ke 2 hodinám. Ve 2.fázi by to pak mohl být VRT úsek Praha-Benešov |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13385 Registrován: 12-2007 |
Patrně poprvé v (přinejmenším té novodobé) historii je vestibul v žst. Třebíč uzavřen i v době jízdy některých vlaků (aneb okolo 4., 22. či 24. h čekání na vlak již jedině venku); k tomuto zúžení otevírací doby** došlo patrně před několika dny, max. týdny: **(z původního, po mnoho let existujícího vymezení cca od 3:30 do 22:30 h; v sobotu večer až do "popůlnoci") Časosběrný videosestřih ze žst. Třebíč z 1. 3. - 21. 3. 2017: - prostor okolo východu z podchodu dodlážďován až v prvních březnových dnech - i v polovině března opětovně upravována dlažba (tak, že po úpravě byl povrch pokryt vrstvou písku) na nástupištích u budovy i na ostrovním nástupišti - po celou dobu nebyl ani jeden z výtahů v provozu Časosběrný videosestřih ze žst. Třebíč z 25. 3. - 11. 4. 2017: - koncem března 2017 byla opět odstraněna (a po několika dalších dnech opět položena) dlažba v širším okolí vchodu do podchodu (tzn. v místech, kde byla položena jen o cca 3 - 4 týdny dříve) - k úpravě dlažby docházelo i na ostrovním nástupišti, to vše za plného provozu - po celou dobu byly nadále mimo provoz i oba výtahy; tento stav přetrvává do dnešního dne - tzn. i 7 týdnů po ukončení 7měsíční (prodloužené o téměř 3 měsíce oproti původním plánům) výluky Toť vše, nedejte se rušit v diskusi na zajímavější a přece jen příjemnější téma. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13445 Registrován: 5-2002 |
PRA: Jinak tuším, že na síti SŽDC s.o. na střídavině může odporově EDB-čkovat pouze řada 363.5 Cargo a pak možná i řada 680 Ještě bych to očekával u řad 380 a 365 (na tu se zeptám zítra). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1592 Registrován: 8-2010 |
ad Hajnej: Ještě mě teda napadly všechny ty "kočkovitý potvory" 660.0, 660.1, 640, 650...ty mají taky odporník, co se asi umí "krmit" i na střídavině, když fíra vymáčne tu rekuperační ikonu na lcd-čku nebo se prokliká přes X-úrovní v menu tuším pohony.. Takže ve finále, tak málo toho zase na střídavině na to "odporové krmení" zase není..čekal jsem to mnohem horší..... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13447 Registrován: 5-2002 |
PRA: tak málo toho zase na střídavině na to "odporové krmení" zase není..čekal jsem to mnohem horší Tak ono když to má odporník pro stejnosměr, tak na střídavině je pověšenej na tom samým meziobvodu a zákaz rekuperace se udělá ještě snáz - prostě se 4Q měniči zakáže rekuperovat (na rozdíl od rozpínání linkového stykače na ss). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 855 Registrován: 10-2009 |
Vrátila se nám do Znojma 814 010. Je po dílnách a v modrém nátěru. Přijela na 24801 a nyní točí 24806/24809.
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě www.svd-jzm.cz |
|
Honza_-_St.
|
||
Neregistrovaný host 83.240.79.58 |
Jen ještě poznámka k tomu významu 250. Toto je psáno na webu SŽDC u rekonstrukce Žďár n.S. - Ostrov nad Oslavou: "Jedná se o celostátní trať zahrnutou do systému tratí TEN-T." Tím bychom měli ty blbý kecy pana Hvězdy o lepší lokálce vyřešený. |
|
60Karel
|
||
Neregistrovaný host 195.178.72.211 |
Do kdy trvá výluka mezi Zastávkou u Brno a Náměští nad Oslavou ? | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6551 Registrován: 1-2007 |
Trať 240: úsek Zastávka u Brna – Náměšť nad Oslavou Výluka, počátek od 01.03.2017 00:01 / Plánovaný konec: 13.06.2017 23:59 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 357 Registrován: 5-2013 |
Koudsk Mapa pana Krýžeho zahrnuje jen nákladní vlaky bez Lv, ale pozor na to, že je v ní znázorněn devátý nejsilnější den ze tří měsíců. Nejde zdaleka o průměry, které se místy liší opravdu hodně. Celkem by mne zajímalo, zda je někde volně zveřejněná podobná mapka třeba pro Německo nebo Rakousko: maximální/průměrné počty vlaků za den/rok. A optimálně i hrt/čt/osoby za rok. za posledních 10 let je to s každou další aktualizací a "vylepšením" jen horší a horší Bohužel musím podepsat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 1-2010 |
K._A._F.: Že jsou tam znázorněny počty silnějších dní, jsem věděl. Ale určitě tam nejsou data i s Lv? Podezřelý mi tam připadá především úsek Kolín - Kutná Hora, kde je výrazně více vlaků než v navazujícím úseku. Nevíte, jestli bude tato mapa aktualizována? Z Rakouska a Německa jsou čísla za rok 2010 k nalezení zde (některé hodnoty mi tam ale úplně nesedí). Nejlepší data poskytují Švýcaři. Prakticky každých 6 měsíců pravidelně (už minimálně po dobu 10 let) zveřejňují pro tratě přes Gotthard a Simplon počty nákladních vlaků, a to nejpodrobněji dle jednotlivých týdnů a všech čtvrtků v roce. Dokonce lze nalézt i grafy podle druhů nákladních vlaků (klasické, kombi, RoLa). Dám sem aktuální graf, kde jsou vidět počty nákladních vlaků na obou trasách každý čtvrtek: Pokud by to někoho zajímalo podrobněji, tak tento odkaz. (Aktuální data hned v prvním souboru ke stažení). Portáš: Podle mě by to byla ideální 1. etapa výstavby VRT |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 358 Registrován: 5-2013 |
Koudsk Díky za odkaz , je tam i spousta jiných zemí včetně Česka - díky čemuž si lze porovnat data z obou stran hranice: Bad Schandau - Bad Schandau Gr 39 vlaků za den, Dolní Žleb st. hr. - Prostřední Žleb 46 vlaků za den Pregarten - Summerau 10 vlaků za den, H. Dvořiště - H. Dvořiště st. hr. 13 vlaků za den A třeba Světlá n. S. - Kutná Hora 26 vlaků za den KH - Kolín je chybně číslo, má být 35. Opravdu bez Lv. Zda se mapka bude aktualizovat netuším. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4684 Registrován: 9-2005 |
K.A.F.: Bez Lv?? Po Lysá - Vysočany jezdilo tehdy přesně 3 páry nákladů. K tomu pp trolejáři a mašiny, nebo Sv do Nymburka do dílen. Průměrný počet nákladních vlaků bez Lv je tam opravdu 3 až čtyři páry.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 359 Registrován: 5-2013 |
Qěcy Jak se uvádí na té mapce, jde o data z února až dubna 2015. Tehdy probíhala výluka liché skupiny v Úvalech a přes Čelákovice jezdily odklony. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1604 Registrován: 8-2010 |
Nevím jak moc je to aktuální - v jiných mapkách SŽDC s.o. některé stavby naopak chybí, ale tady kupodivu jsou..???... Zdroj: Informační brožura SŽDC (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2517 Registrován: 5-2002 |
Nějak mi utekla příprava Světlé n. S. Nebo se zatím reálně nic neděje? Taky je trochu divná absence úseků Okrouhlice včetně - SnS a Leština včetně - Vlkaneč včetně. V těch traťových úsecích se možná bude chystat obnova ve stylu GJ-Vlkaneč mimo OPD prachy, to bych ještě pochopil (je-li tomu tak). Ale co ty stanice (a vlastně ještě GJ), zvlášť když se v textu uvádí, že budou všude nové peróny...? Kolín - KH předpokládám, že bude končit někde jižně od I.TŽK s výhledem na Hlízovskou spojku "někdy", nebo se bude konzervovat šikana a křížení směrů? Kutná Hora chybí proč, tam už běží/chystá se něco jiného mimo OPD?? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1605 Registrován: 8-2010 |
Ad Tomáš záruba: 1) Taky je trochu divná absence úseků Okrouhlice včetně - SnS a Leština včetně - Vlkaneč včetně. Asi jsou zatím v relativně dobrém stavu... 2) Ale co ty stanice (a vlastně ještě GJ), zvlášť když se v textu uvádí, že budou všude nové peróny...? Ve stanicích má proběhnout náhrada původního RZZ AŽD-71 za elektronické stavědlo ESA (Řikonín, Křižanov, Sklené nad Oslavou a Vlkov u Tišnova) s budoucím zavázáním do CDP Přerov (hraniční stanice je žst. Havlíčkův Brod - ta už by měla být řízena v budoucnu z CDP Praha). 3) Kolín - KH předpokládám, že bude končit někde jižně od I.TŽK Asi ano - Kolín je ve stavbě 099 mimo 4) Kutná Hora chybí proč, tam už běží/chystá se něco jiného mimo OPD? Pokud vím, ta nechystá.. PS: Jinak jsem se díval, že většina těch staveb je až po roce 2020 - čili v mapě, kterou jsem sem dával minule nejsou proto, že nepatří do tohoto programového období OPD 2014 - 2020.....takže je to vlastně v pořádku, že tam nejsou... Hlavně, aby se ale realizovaly... (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 673 Registrován: 5-2007 |
Paul_red_adair | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3239 Registrován: 3-2010 |
Na té mapce chybí také "garanční" oprava trati Žďár - Ostrov, kde se jezdí jednokolejně a místo 120 padesátkou kvůli zmršenému štěrkovému loži... | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 801 Registrován: 8-2007 |
Zdravím Nevíte,jestli i letos bude jezdit sezonní vlak na Jemnické trati?Myslím tím 810 společnosti RC. A ještě dotaz,jezdí ještě vůbec do Jemnice manipulační vlak? Děkuji za odpovědi |
|
Pikehead
|
||
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3020 Registrován: 3-2007 |
Buď zdráv, Peťane. Není jednodušší se podívat přímo na jejich web? | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1386 Registrován: 9-2008 |
Petan363:Manipulační vlak do Jemnice jezdí podle jř podle potřeby úterý čtvrtek.Naposledy byl v Jemnici v lednu.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě o.s.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 1-2015 |
Pár fotek z Vysočiny: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1054 Registrován: 11-2004 |
Kompletní jízdní řád všech veřejných jízd pro tento rok na Jemnické dráze je tu: http://www.svd-jzm.cz/vyhlidkovy-vyletni-vlak/ |
|
StarMaster
|
||
Neregistrovaný host 89.176.82.228 |
Paul_red_adair/K._A._F. Proč se úsek 096 nazývá Modernizace? To tam budou nějaké přeložky? Odhadovaná cena je dost nízká, takže se mi to nezdá. |
|
79
|
||
Neregistrovaný host 78.156.144.20 |
Ad Host 07: krásný fotky, zvlášť mám radost z 814.010, je to náš bývalý M 152.0164. Ač Najbrt nemusím, sluší mu. | |
dotaz
|
||
Neregistrovaný host 77.104.214.185 |
zdravím chci se optat copak vozí Kžc do Dobronína na vykladku v Easech z Prahy běchovic | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 276 Registrován: 1-2012 |
Ve středu večer vezl Kžc starý betonový pražce. | |
Dotaz
|
||
Neregistrovaný host 77.104.214.185 |
Vaclav Kolář:dík ja jen že mi vrtalo hlavou co by tam v těch uhlakach mohli vozit jestli se něco nezamyšlí z tratí do polné | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1227 Registrován: 5-2007 |
Dvě dnešní bleskovky:
749 018-8 749 051-9 749 107-9 749 121-0 749 243-2 751 050-6 751 053-0 751 103-3 751 106-6 751 142-1 ... stroje z LD Jihlava
|
|
Pirát
|
||
Neregistrovaný host 213.226.252.130 |
Dnes začalo trhání kolejových polí na 230 za zastávkou Perknov směr Světlá n.S. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13398 Registrován: 12-2007 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13554 Registrován: 5-2002 |
David: navzdory slibům investora To je asi jako kdybych řekl, že manželka něco neudělala (neuvařila mi večeři, nevyprala trencle, nezaštupovala fusekle ...) navzdory slibům tchýně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6571 Registrován: 1-2007 |
Hajnej: No já nevím. Pokud je investorem SŽDC a výpravčí (pracovník, který rozhoduje o tom, co kam pojede, co se kde odstaví) je zaměstnancem SŽDC, tak zde určitá souvislost je. Pokud SŽDC něco slíbí cestujícím, tak by si za tím měla stát a po svých zaměstnancích plnění slibu vymáhat. | |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13560 Registrován: 5-2002 |
Mouka: tak zde určitá souvislost je Však manželka s tchýní spolu taky souvisí tím, že jsou ze stejné rodiny. Proto jsem tento případ záměrně zvolil... Krom toho je otázka, jak ten "slib" vypadal, on David občas rád přehání. Docela si dovedu představit, že v nějaké technické zprávě nebo v nějakém dokumentu k odůvodnění investice byla uvedena podobná představa uspořádání provozu, ale říkat tomu "slib" je trochu silné kafe. |
|