© Společnost přátel kolejové dopravy,
2004–2013
ISSN 1801-6189
celá tiráž | přispěvatelé
redakce@k-report.net
Ve všech rubrikách je celkem 360 článků.
Provoz (163)
| Vozidla (61)
| Tratě (90)
Cestování (46)
| Logistika (70)
Metro (18)
| Tramvaje (35)
| Autobusy a trolejbusy (14)
Ostatní (14)
Silniční doprava (6)
| Vodní doprava (5)
| Letecká doprava (2)
Následujícím příspěvkem se podíváme do Argentiny, konkrétně do oblasti označované jako Región Metropolitana de Buenos Aires (RMBA), která je tvořena autonomním městem Buenos Aires a zhruba 40 přilehlými departamenty, tzv. partidos. Veřejnou dopravu zde zajišťuje mimo jiné drážní doprava, kterou zde zastupují tramvaje, metro a vlaky. V prvních dvou kapitolách se podíváme na tramvajový provoz a podzemní dráhu.
V roce 2013 uplyne nejen 110 let od zahájení provozu na první elektrizované trati nejen v českých zemích, ale i celé rakousko-uherské monarchii – místní dráze Tábor – Bechyně, ale taktéž i 100 let od zahájení prací na elektrizaci první hlavní trati na našem území. Zatímco první výročí i dráha jsou známy více než dostatečně, druhá událost je spíše neznámá.
V pondělí 26. listopadu 2012 krátce po poledni přijely do stanice metra Dejvická dvě neobvyklé soupravy. Nevezly žádné cestující a dokonce ani nepřijely ze směru, odkud sem už více než 34 let příždí vlak za vlakem. V rozmezí pouhých sedmi minut se pod koly aut a tramvají brázdících Evropskou ulici provrtaly razící stroje Tonda a Adéla západní stěnou stanice a ukončily tak ražbu tunelů pro nový úsek metra V.A Dejvická – Motol.
Bez výrazného zájmu veřejnosti se od prosince roku 2011 postupně rozeběhla největší železniční stavba v Karlovarském kraji. Pod názvem „DOZ Františkovy Lázně – Aš“ se s rozpočtem cca 120 mil. Kč skrývá investice do regionální dráhy z Františkových lázní do Aše, kdysi významné mezinárodní trati. První úvahy o dálkovém řízení místních drah v regionu spadají do období před cca 10 a více lety. Tehdy pravděpodobně vznikl „ideový záměr“ na DOZ trati z Karlových varů do Nejdku a z Františkových Lázní do Aše.
Linecké železárny VoestAlpine jsou dlouholetým a významným odběratelem ostravského a polského černého uhlí, určeného pro výrobu koksu, nezbytného pro hutní výrobu. Ostravské uhlí (v posledních letech dodávané z oblasti Karviné) bylo až do těchto dní vždy tradičně přepravováno železnicí přes hraniční přechod Horní Dvořiště – Summerau, naproti tomu uhlí polské je již řadu let přepravováno přes Břeclav.
Čtyři a půl roku uběhlo jako voda, a proto snad nebude na škodu, když se opět přesuneme do Portugalska, abychom poreferovali o tom, jak se daří tamním Pendolinům. Vše nové a dosud neřečené shrnují následující řádky. Spoje Alfa Pendular nadále respektují své tradiční trasy, a tak tomu bude podle všeho i nadále. Jízdní řády nejrychlejších portugalských vlaků nedoznaly v posledních letech velikých změn, a jsou tudíž víceméně statické.
Historie sklárny Straža v městečku Hum na Sutli na dnešním chorvatsko-slovinském pomezí se začíná psát v roce 1860 (tedy v roce 2010 završila 150 let svého nepřetržitého fungování), kdy do tehdejší zapadlé části Uherska přišel německý podnikatel Michael von Poschinger, který zde vybudoval malou sklárnu na výrobu sklenic a skleněných lahví pro nedaleké lázně Rogaška Slatina (dnes ve Slovinsku).