Diskuse » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 03. 2. 2020

Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 03. 2. 2020

autor	příspěvek
Hajnej	Čtvrtek, 30. ledna 2020 - 10:03:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20975 Registrován: 5-2002	KAF: Nabízí se hypotéza, že TV postavili ještě za dvoukolejného provozu v původních polohách kolejí, ale s dráty nad všemi třemi kolejemi, aby nemuseli dodatečně přeregulovávat převěsy při změně zatížení. Též bych se k ní přikláněl. V NDR jsem v podobných případech viděl na převěsech viset "acylpyríny", které tíhu troleje simulovaly. Q: Víte někdo, co bývalo za rychlosti z Libně do Kolína na tom starém rozponovém svršku dle fotky? Znám asi tak konec 80. let. Libeň 80, zhruba 100 m za vjezdem 100, od polderu 120, přes osobní Běchovice 100, pak 120, přes Blatov 100, pak 120, přes celé Úvaly až za Arnošta 100, pak 120, přes Brod 100, pak 120 až dovnitř do Poříčan, na jejich kolínském zhlaví 100 až k vjezdu, pak 120, přes Pečky 100, pak 120 skrz Velim až k lučebce, odtud 115, v Kolíně 100 na pražském a 50 na středním zhlaví. Předtím +/- stejně, jenom těch 100 na zhlavích bylo možná víc... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
P_v	Čtvrtek, 30. ledna 2020 - 12:40:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2327 Registrován: 5-2002	Na ortofoto z roku 1966 jsou vidět rozšířené mosty a traťové koleje s osovou vzdáleností těch cca 8m. Mezi nimi to na kolej nevypadá. Je tam vidět i tato návěstní lávka. Ale most přes Pilskou je jen úzký, dvoukolejný. V meandru Rokytky byl donedávna posun os z krajní do střední polohy, aby se to trefilo do staré zastávky Hloubětín, tam třetí kolej nemohla být nikdy. Takže ta třetí kolej nemohla vést daleko, když už na fotkách z 1966 nemohla vést dál než do počernické zastávky. Spíš to asi souvisí s tím rozšiřováním trati, kde se kolej ve finále posunula o pozici vedle, a uvolněné místo uprostřed se ponechalo osudu.
Bram	Čtvrtek, 30. ledna 2020 - 12:45:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10211 Registrován: 4-2003	Hypotéza pana K.A.F.a je zajímavá, též bych se k ní přikláněl. Ovšem představa, že soudruzi ze správy Severozápadní dráhy ČSD nechali znehodnotit nevložením alespoň jedné osmdesátkové (nebo alespoň tehdy běžné čtyřicítkové) výhybky a patřičné (ne)úpravy zabezpečovacího zařízení a trakčního vedení v Libni celou investici do třetí koleje mezi Běchovicemi a Libní, to je tedy fakt síla .
Hajnej	Čtvrtek, 30. ledna 2020 - 14:15:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20980 Registrován: 5-2002	Bram: nechali znehodnotit nevložením alespoň jedné osmdesátkové (nebo alespoň tehdy běžné čtyřicítkové) výhybky a patřičné (ne)úpravy zabezpečovacího zařízení a trakčního vedení v Libni Když se podíváš na to, jak byla zaústěna malešická traťová kolej, tak to bylo takovým způsobem, jako kdyby se měla časem stát třetí kolejí od/do Běchovic - nasvědčovalo tomu i číslování kolejí. To vypadá, že spíš krachl nějaký předchůdce přesmyku od Malešic, čímž se stalo, že původní malešická neuvolnila místo té třetí běchovické a tím to šlo do kytek. A důvod toho krachnutí byl asi dost pádný, když to tak zůstalo po desítky let... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Qěcy	Čtvrtek, 30. ledna 2020 - 18:58:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6004 Registrován: 9-2005	Hajnej: no tyhle rychlosti si pamatuju. Byly ale na příšerně svařeném žebrovém svršku s R65. Ten se začal u ČSD používat v 70 letech. Mně ale zajímá, kolik se jezdilo na tom předchozím svršku. Rozponové podkladnice a nějaké stykované nižší kolejnice. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Mladějov	Čtvrtek, 30. ledna 2020 - 19:11:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14453 Registrován: 3-2007	Hajnej: " V NDR jsem v podobných případech viděl na převěsech viset "acylpyríny", které tíhu troleje simulovaly. " Netřeba chodit až k soudruhům do NDR, na námi diskutované trati visely na místě nulté taky, pamatuju si to. Půlka osmdesátek. Stejně je zajímavé, že 0k Bě-Li se dělala teprve 2008/9. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Bram	Pátek, 31. ledna 2020 - 05:01:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10215 Registrován: 4-2003	Hajnej:Když se podíváš na to, jak byla zaústěna malešická traťová kolej, tak to bylo takovým způsobem, jako kdyby se měla časem stát třetí kolejí od/do Běchovic - nasvědčovalo tomu i číslování kolejí. To jsem si myslel také... To vypadá, že spíš krachl nějaký předchůdce přesmyku od Malešic, čímž se stalo, že původní malešická neuvolnila místo té třetí běchovické a tím to šlo do kytek. A důvod toho krachnutí byl asi dost pádný, když to tak zůstalo po desítky let... To je klidně možné, ale přesto je to jako důvod likvidace nulté koleje hodně přitažené za vlasy. Jako sorry, ale nedokončit zapojení tříkolejné tratě z Běchovic do Libně alespoň takhle provizorně: https://en.mapy.cz/s/nenuravede ...to bylo trestuhodné plýtvání financemi i za éry dřívbylolípu. Je mi záhadou, jak toto soudruzi ze správy Severozápadní dráhy toto vysvětlovali, neboť to bylo odepsání značné investice. To přeci nemohlo projít jen tak bez povšimnutí. Ovšem při známé (mo)mentální zaostalosti soudruhů na Severozápadní dráze oproti správě Jihozápadní dráhy se ani nedivím, že tam nějaký soudruh něco takového navrhl a bylo to jinými obdobně (mo)mentálně zaostalými soudruhy schváleno. Ale jak je možné, že to prošlo různými kontrolními orgány, je mi záhadou... Vždyť toho si musely všimnout i stranické orgány a musel to být docela velký průser.. Kdyby neexistovalo pár fotek se třemi kolejemi, nebo alespoň se třemi trolejemi, tak se o tom dnes už asi neví. Jak se toto vůbec podařilo tak dokonale ututlat?
Mosquit	Pátek, 31. ledna 2020 - 06:51:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 7-2018	Na webu Nehvizd (u plánovaného terminálu Praha-východ) je krátká prezentace SŽDC z besedy s občany obce/městyse. https://www.nehvizdy.cz/mestys/udalosti-v-mestysu/aktuality/z-led nove-besedy-o-rozvoji-mestyse-po-vysokorychlostni-trati-nebudou-j ezdit-nakladni-vlaky-1042cs.html Asi tam není nic, co by ještě nezaznělo.
Honzasl	Pátek, 31. ledna 2020 - 10:01:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4972 Registrován: 3-2004	e mi záhadou, jak toto soudruzi ze správy Severozápadní dráhy toto vysvětlovali, No, kdybych to měl komunikovat vedení já, napíšu něco jako že: Zlepšení dispečerského řízení sledu vlaků učinilo třetí kolej nadbytečnou - akce v rámci soc. závazku. Výzisk materiálu z již nadbytečné koleje ušetří národnímu hospodářství xx tun oceli a betonu.
Brr	Pátek, 31. ledna 2020 - 11:26:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3730 Registrován: 5-2002	pak 120 skrz Velim To byla Velim asi jedna z mála stanic, přes kterou se jezdilo 120. Mám za to, že bývalo pravidlem mít přes výhybky 100. důvod toho krachnutí byl asi dost pádný Na druhou stranu, opravdu pádný důvod by se asi neutajil. To přeci nemohlo projít jen tak bez povšimnutí. Tak šedesátá léta jsem neprožil, ale mám představu, že se tehdy zkombinovala neschopnost dělnických kádrů z padesátých let s (na tehdejší dobu) uvolněním poměrů (= úděsným chaosem všude), to vše říznuté chruščovovským budovatelským nadšením... Já bych se tomu až tak nedivil, věřil bych i tomu, že měli v plánu tu kolej tam hned po snesení staré dobudovat, ale z hodiny na hodinu to někdo zastavil. (omlouvám se za tahání politiky sem)
Pikehead	Pátek, 31. ledna 2020 - 11:59:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5864 Registrován: 3-2007	No třetí kolej z Běchovic do Libně nemusela provozně ani potřebná, protože a) většina provozu uhýbala do Malešic b) předchozí úseky nulté koleje stejně sloužily jako parkoviště pro nákladní vlaky...
Hajnej	Pátek, 31. ledna 2020 - 12:23:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20991 Registrován: 5-2002	Bram: nedokončit zapojení tříkolejné tratě z Běchovic do Libně alespoň takhle provizorně Hele, a ten most přes Rokytku je pro tři koleje odkdy...? Tam mohl být zakopanej pes... Je mi záhadou, jak toto soudruzi ze správy Severozápadní dráhy toto vysvětlovali Mám za to, že měli dostatek jinejch průserů, proti kterejm tohle byla marginalita... Pike: třetí kolej z Běchovic do Libně nemusela provozně ani potřebná, protože a) většina provozu uhýbala do Malešic b) předchozí úseky nulté koleje stejně sloužily jako parkoviště pro nákladní vlaky Přesně. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Pátek, 31. ledna 2020 - 13:35:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10221 Registrován: 4-2003	Hajnej: Hele, a ten most přes Rokytku je pro tři koleje odkdy...? Tam mohl být zakopanej pes... A toto: https://en.mapy.cz/s/povozocovo ...je prosím pěkně co? Osobně jsem se na to kdysi před koridorizací trati šel podívat - když odpočtu most malešické trati, tak je tu byl most pro dvě koleje (v provozu) a most pro jednu kolej (bez provozu a bez koleje). Fotku jsem dal raději z fotomapy roku 2006, kdy se tu ještě nerýpalo, na fotomapě z roku 2003 je to blbě vidět. Mám za to, že měli dostatek jinejch průserů, proti kterejm tohle byla marginalita... Mít za to můžeš, ale je to nejspíš jen nějaký Tvůj dojem, který nemáš ničím podložený . Pikehead:třetí kolej z Běchovic do Libně nemusela provozně ani potřebná, protože a) většina provozu uhýbala do Malešic b) předchozí úseky nulté koleje stejně sloužily jako parkoviště pro nákladní vlaky To se sice jako alternativa nabízí, ale je to evidentní pytlovina. Většina provozu z principu nemohla jet do Malešic - to by znamenalo, že mezi Libní a Běchovicemi nic nejezdilo a to také není pravda. Na počet vlaků toho od Kolína přes Běchovice do Malešic naopak jela menšina. Mimochodem, již tehdy byl velký provoz osobních zastávkových vlaků z Prahy do Kolína, do toho se motaly rychlíky a velký provoz byl i do seřazovacího nádraží v Libni. A paralyzovat si jedinou kolej mezi Libní a Běchovicemi, která umožňovala obousměrný provoz, tak to muselo tehdy někomu fakt rupnout v bedně .
pilot.pirx	Pátek, 31. ledna 2020 - 14:15:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 2-2018	Většina provozu z principu nemohla jet do Malešic - to by znamenalo, že mezi Libní a Běchovicemi nic nejezdilo a to také není pravda. Na počet vlaků toho od Kolína přes Běchovice do Malešic naopak jela menšina. Mimochodem, již tehdy byl velký provoz osobních zastávkových vlaků z Prahy do Kolína, do toho se motaly rychlíky a velký provoz byl i do seřazovacího nádraží v Libni. To jsou pouze dojmy, resp. projekce viděného po roce 1990. Bavíme se o době před Holešovickou přeložkou, tj. dejme tomu od padesátých do konce sedmdesátých let. Ranžír v Libni dělal pouze místní zátěž, v podstatě sestavoval a rozpouštěl Pv do/z Vršovic na posunové díly z/na jednotlivé vlečky ČKD. Od Libně na západ se dalo buď jen po Spojovacím viaduktu nebo starou vítkovskou tratí. Oboje málo propustné a problematické. Vše co šlo do východu na Plzeň, Budějovice, Kladno (a naopak) šlo přes Malešice a Vršovice. To "parkoviště pro nákladní vlaky" je případný název, stačilo, aby se na rozpouštěcí harfě něco vysypalo a stálo se tam dlouhé hodiny. Rozhodně mezi Kolínem a Běchovicemi bylo trasováno více nákladních než osobních vlaků.
Láďa	Pátek, 31. ledna 2020 - 14:22:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3130 Registrován: 7-2006	Na nulté před Poříčanama stály naskládaný Nbk ..a nultá od Č.Brodu po Běchovice byla plná čekaček .. V běchovicích byla totiž tehdá ČTVRTÁ kolej ještě .. Zklamání změní člověka k nepoznání ..
P_v	Pátek, 31. ledna 2020 - 14:27:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2332 Registrován: 5-2002	Podívejte se na ortofoto na dveprahy.cz . Jak jsem tu psal, na fotce z 1966 jsou všechny mosty už rozšířené, kromě toho přes Pilskou. Trať je tam také už všude rozšířená do větší osové vzdálenosti, kromě úseku Libeň - meandr Rokytky a toho mostu přes Pilskou.
Bram	Pátek, 31. ledna 2020 - 14:42:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10222 Registrován: 4-2003	pilot.pitrx:To jsou pouze dojmy, resp. projekce viděného po roce 1990. Takže ukončíme pilotí dojmologii a podíváme se do GVD 1981/1982 (viz třeba zde: http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/1981-1982/1981-198 2_strana_146-157.pdf ): Průměrně jedou v jednom směru na trati Praha - Kolín tři až čtyři vlaky osobní dopravy do hodiny (Os + R). Když se do té samé hodiny vešly dva až tři nákladní vlaky v jednom směru, musela z toho tehdejší výpravčí a dispečery už pěkně bolet hlava, když si vezmeme, že rychlíky a osobáky tyto nákladní vlaky musely předjet ve stanicích, když na nulté to nešlo. Tam bylo odkladiště vlaků zejména pro ranžír ve Vršovicích. To nebylo jako dnes, kdy zastávkové osobní vlaky na S1 jsou brzdou pro téměř všechny nákladní vlaky, ale tehdy to vzhledem k hmotnostem nákladních vlaků a používaným hnacím vozidlům bylo přesně naopak. Takže když se tehdejší těžký náklad rozfofroval na šedesát, tak to už bylo co říci. Kdepak se asi také vzali občas vzpomínaní sérioví jezdci?!? Takže když to sečteme a podtrhneme, tak zjistíme, že veškerá osobní doprava a část nákladních vlaků jela z Běchovic do Libně, čili toto byla ta VĚTŠINA vlaků, o kterých píšu . Ne naopak, to prostě technicky nešlo .
Hajnej	Pátek, 31. ledna 2020 - 15:52:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20995 Registrován: 5-2002	Bram: toto je prosím pěkně co? Toto je prosím pěkně most vyfocený v době, kdy tam ta třetí kolej už nebyla. Proto ta otázka na dobu jeho vzniku. Navíc, pokud si dobře vzpomínám, se při ztrojkolejňování dělala přes ty dva mosty nějaká spřahovací deska. Ono to spíš vypadá na nějakou změnu priorit "shora", podobných kotrmelců byla v ŽUP celá řada. je to nejspíš jen nějaký Tvůj dojem, který nemáš ničím podložený Stačí se podívat, pod kterou dráhu patřil pražskej uzel a podkrušnohorské pánevní oblasti, a nemusíš nikomu nic podkládat. Ještě v osmdesátkách bylo v celý Praze (= cca 30 stanic) jen šest reléovek (přičemž ta libeňská vznikala teprve v sedmdesátkách), a nebyli lidi už tenkrát. Z těch tří českejch správ byla ta Severozápadní dlouhodobě na chvostě. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Pátek, 31. ledna 2020 - 16:39:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10224 Registrován: 4-2003	Hajnej:Toto je prosím pěkně most vyfocený v době, kdy tam ta třetí kolej už nebyla. Proto ta otázka na dobu jeho vzniku. Odpověď nalezneš na dveprahy.cz, kde v roce 1953 je vidět, že se jednokolejný most staví. V roce 1966 je již hotov, ale jestli kolej přes něj vede, lze těžko říci, na to je fotomapa s dost špatným rozlišením. Navíc, pokud si dobře vzpomínám, se při ztrojkolejňování dělala přes ty dva mosty nějaká spřahovací deska. To si vzpomínáš dobře, dnes je to při pohledu z kolejí jeden most pro tři koleje. Stačí se podívat, pod kterou dráhu patřil pražskej uzel a podkrušnohorské pánevní oblasti, a nemusíš nikomu nic podkládat. Se nemusím nikam dívat, to přeci vím . Ještě v osmdesátkách bylo v celý Praze (= cca 30 stanic) jen šest reléovek (přičemž ta libeňská vznikala teprve v sedmdesátkách), a nebyli lidi už tenkrát. Tím spíš je mi divné, že když už se v sedmdesátkách ta releovka v Libni dělala, že nultou kolej do Libně nezapojili, alespoň provizorně (jednotka jeden furt ) jednou výhybkou... To skoro vypadá (viz foto https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1352847.jpg&styl= 2), které tu dával McBain, že se kolej vyškubla ještě hodně dlouhou dobu před tím, než releovka byla v Libni aktivována a že nultá kolej od Běchovic tedy v době aktivace releovky prostě už klidně deset či více let nebyla, čili nebylo už co zapojovat. Zajímalo by mne, kdy byla fotka pořízena, ale odhadoval bych, že někdy v šedesátých letech - viz basičky na posledním vozu protijedoucího vlaku jako konce a dřevěné pražce s rozponovými podkladnicemi T5. To by celou situaci jakž takž osvětlilo, protože do původního zabezpečovacího zařízení v Libni nikdo nultou kolej asi nechtěl zapojovat. Něco podobného se stalo třeba v Radotíně a v původní žst. Krč, kdy byla trať mezi dokončena, kolejově dokonce oboustranně zapojena, ale zabezpečovací zařízení zůstalo v obou stanicích původní a dalo se tam jezdit velmi problémově (psaní rozkazů, ruční přivolávací návěsti, ruční odemykání, stavění a zamykání výhybek, atd.), čili v podstatě se trať Krč - Radotín téměř nedala běžně používat. Nejspíš se využívala četněji tehdy, kdy se dělal průkop pro současnou trať na Kačerově, kdy se mezi Krčí a Vršovicemi nedalo jezdit. Takže asi nákladní vlaky z dolního pacifiku a strojové jízdy do depa Vršovice... Z těch tří českejch správ byla ta Severozápadní dlouhodobě na chvostě. To už je mi také delší dobu známo...
pilot.pirx	Pátek, 31. ledna 2020 - 20:18:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 2-2018	Bram: "pilot.pitrx:To jsou pouze dojmy, resp. projekce viděného po roce 1990. Takže ukončíme pilotí dojmologii a podíváme se do GVD 1981/1982 (viz třeba zde: http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/1981-1982/1981-198 2_strana_146-157.pdf ): " Ano, podíváme se do tohoto jízdního řádu a napočítáme ve směru do Prahy, protože o ten nám jde, 31 osobních vlaků a 36 rychlíků bez rozlišení toho, v který den a období jedou. Takže lze odhadnout (či spočítat přesněji), že v průměru jde asi tak o jeden rychlík a jeden osobák za hodinu. V průměru. Na to opravdu nebyl tři koleje zapotřebí. Těm pár nákladům z Běchovic do Libně zbývající kapacita stačila. Mistr Světa Bram ví všechno nejlépe, všude byl dvakrát... . Akorát, že v tu dobu chodil na nočník a přesvědčuje o své vymyšlené pravdě lidi, kteří byli u toho.
K._A._F.	Pátek, 31. ledna 2020 - 20:22:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 646 Registrován: 5-2013	Fotka ČTK je datovaná 19. 3. 1958. Když se v 70. letech rekonstruovala Libeň, byla do tratí směr Běchovice a Malešice zapojená provizorně - například s výhybkami s poloměry 190 m pro rychlost 40 km/h. Pro cílové zapojení měl už tehdy vzniknout přesmyk malešické trati, tehdy uvažovaný s mírným posunutím běchovické trati k jihu a do nižší nivelety. Toto provizorium ovšem vydrželo až do roku 2010 a přesmyk nestojí dodnes.
Petr_Šimral	Pátek, 31. ledna 2020 - 20:31:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9275 Registrován: 5-2002	ad Hajnej a Bram: Z těch tří českejch správ byla ta Severozápadní dlouhodobě na chvostě. Tak to myslím nebylo. Jen ty peníze skončily v přeložkách pro dobývání uhlí, v Pravobřežce a například ve Vršovicích...
Pikehead	Pátek, 31. ledna 2020 - 21:17:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5867 Registrován: 3-2007	No dokazovat neco KJR je Brame dost traparna, kdybys aspon sehnal plachtu... Pamatovat to jako celkem cerstvej ctyricatnik nemuzes... A nevim jak tenhle praotec autoblok, ale v osmdesatkach na KBD umelo byt mezidobi okolo 5 minut. Takze i ve spicce se dvema pantakama a dvema rychlikama by se veslo jeste hafo nakladu (a hnilo jich v nacestnych stanicich mnoho...).
Mikulda	Pátek, 31. ledna 2020 - 23:02:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3757 Registrován: 3-2006	Malešice měly být do Libně zaústěny přesmykem, v reléovce byla na to příprava Skutečně návěstidlo z 1. koleje bylo 0L? Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru. Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady.
Bram	Sobota, 01. února 2020 - 06:41:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10225 Registrován: 4-2003	Pikehead:No dokazovat neco KJR je Brame dost traparna, kdybys aspon sehnal plachtu... Pamatovat to jako celkem cerstvej ctyricatnik nemuzes... Děláš ze mne zbytečně pitomce, protože moc dobře vím, že ve svých jednačtyřiceti si zmíněné doby pamatovat nemohu. Je tady ale pár věcí, které vím a o které těžko lze vést polemiky: Dnes mají všechny vlaky všechny vozy brzděné, všechny rozvaděče všech vozů fungují zhruba stejně (stupňovitě odbrzďovatelné), naprostá většina vozů nákladních vlaků je už čtyřnápravových, mnohé vlaky jsou ucelené, mnohdy i se stejnými vozy. Stále přibývá moderních elektrických hnacích vozidel velkého výkonu, stará vozidla (121, 122, 123) jdou rychle do šrotu. A teď zpět k realitě, která byla v šedesátých a sedmdesátých letech: Většina vlaků byly směsky, sem tam nějaká ucelenka (uhlí do elektráren ve vozech Falls, či ve starších typech). Stále jezdilo velké množství vozů starých typů (vyrobených do konce druhé světové války), které měly jednorázově odbrzďovatelné brzdy a měly průběžné spřahovací ústrojí. Do toho se sem tam vyskytovaly skupinky vozů SŽD (železnic SSSR), které byly převázány na normální rozchod. Čili jen tak zhruba polovina vozů ve vlaku byla moderních (poválečných) typů. Kdybys dnešnímu strojvedoucímu s Vectronem či TRAXXem zapřáhl tento vlak, tak ho roztrhá buď už při rozjezdu, nebo při nejbližším intenzivnějším brzděním. Já sám bych ho asi neroztrhal, ale to jen proto, že bych si této skutečnosti všiml a za druhé proto, že bych s takovým vlakem jel jak posranej (neumím s takovou divokou sestavou vozů jezdit). Dále jsi v šedesátých letech či sedmdesátých letech nedostal na takový vlak ani Vectrona, ani Traxxe, ani eso či peršinga. Když jsi měl štěstí, jel jsi s elektrickým strojem (140, 141, 121, 122, 123, či 181), ale těch bylo málo, takže stále byla u slova pára, či jsi dostal na průběžný nákladní vlak čmeláka, sergeje nebo zamračenou. Takže díky výše zmíněné směsce nesourodých vozů jsi mohl zapomenout na nějaké rychlé rozjezdy a razantní brzdění, nehledě na to, že s motorovou ani parní lokomotivou o nějakých razantních rozjezdech nemohla být řeč. Na tohle fakt nemusím být pamětník, to jsou obecně známá fakta podpořená bohatým fotografickým materiálem (zejména od druhé poloviny šedesátých let, kdy systematicky fotili pánové Bauer, Zeithamer, Skála,....., ale i další dnes již neznámí železniční fandové), různými statistikami, archivními dokumenty, zápisky atd.. Co to tedy znamenalo pro provoz? Vše jelo v mnohem volnějším tempu, než dnes. Také mnohem pomaleji, protože výkony zejména motorových strojů byly nízké, jen sergej se mohl utkat svým výkonem se štokrem. A parní trakce? Tak jel li štokr a bylo dobré uhlí a šikovný topič, bylo vyhráno (viz vzpomínky pamětníků). Jenže i po trati Praha - Kolín jezdily s náklady kremáky, pětikoláky, čtyřkoláky, takže nákladní vlak se také mnohdy ploužil padesátkou či šedesátkou, protože rychleji jet nesměl a topič mnohdy stál za pendrek...
Agent	Sobota, 01. února 2020 - 08:27:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9043 Registrován: 9-2002	Taky se ke mě dostal drb, že svýho času se nákladní vlaky obrzďovaly tak, aby skutečný br.% odpovídalo SJŘ, takže u predvěsti odfučet brzdu na 3,5 bar a neodbrzdit... Sverazná technologie vedení vl. A krom toho, taky existovaly vozy bez brzd. Minimálně jeden pár Vtr stával kdysi v depu na Masně a sloužily víceméně jako kontejnery na bordel. Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt.
Semolina	Sobota, 01. února 2020 - 18:07:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8033 Registrován: 2-2006	Odkud, kam a proč? Výzkum ukáže, jaký smysl dávají v Česku rychlovlaky
honzaklonfar	Sobota, 01. února 2020 - 18:21:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3662 Registrován: 6-2016	Semolina: Co asi dělá věrozvěst VRTek a bývalý zdejší diskutér "Vláďa 42"? Tomu by ten článek asi silně zvedl tlak!
Pikehead	Sobota, 01. února 2020 - 18:31:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5868 Registrován: 3-2007	Nebožtík Vladimír by se to snažil přetlačit svojím axiomem o dopravní indukci. Páč to přece stačí postavit a kaštani se seběhnou jak blondýny k Poršáku. Celkem by mě zajímalo, na čí popud se dotyční odhodlali danou věc zkoumat, jestli je to vlastní iniciativa, nebo se k tomu odhodlal někdo "od dráhy". Jako zcela logickou a ve zdejších poměrech nevídanou věc to velmi vítám. Ono těch pár prvních z kapacitních důvodů nezbytných kousků je stejně agenda na 20 let, takže času na výzkum je hafo...
Qěcy	Sobota, 01. února 2020 - 22:01:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6016 Registrován: 9-2005	Bram: krom toho zhruba do 90 let měly náklady nižší stanovenou rychlost. II způsob brzdění. Nexaky ne, ale těch bylo za komousu poměrně málo. Pn měly 65 až 70, Mn a Pv 50, Vn asi víc. A skupiny svěšené s povolenou kuplí. Což se dodržovalo podle denodenniho mého dětského odposlechu tak, že volně byly všechny kuple. Šestikola jezdila kolem Berounky zásadně nanejvýš 40. To si pamatuju už i ze služby. Pak se tu jízdu "40furt" firove odnaučili. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Qěcy	Sobota, 01. února 2020 - 22:05:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6017 Registrován: 9-2005	Co se týče VRV a počtů cestujících, zejména každodenních dojížděčů bude to záležet hlavně na tarifní politice. Dopravců i na SJT. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Bram	Neděle, 02. února 2020 - 05:54:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10232 Registrován: 4-2003	K.A.F.:Fotka ČTK je datovaná 19. 3. 1958. Tak tím se "záhady" okolo nulté koleje Běchovice - Libeň vyjasňují . Teď je již zřejmé následující: Nultá kolej Běchovice - Libeň existovala opravdu velmi krátce - ještě v roce 1953 na snímcích na dveprahy.cz je jasné, že koleje jsou stále jen dvě a staví se most pro třetí kolej přes Rokytku u rozpletu tratí do Běchovic a Malešic. Elektrizace trati Kolín - Praha byla dokončena v roce 1957, čili lze předpokládat, že nultá kolej byla položena nedlouho před samotnou instalací trakčního vedení, aby s tehdejšími jedinými možnými prostředky (železniční vozidla upravená pro práci pod trolejí) šlo trolej nad nultou kolejí vůbec nainstalovat. Takže samotná nultá kolej mohla existovat tak maximálně dva až tři roky a dovolil bych si s pravděpodobností hraničící s jistotou tvrdit, že v provozu nikdy nebyla. Zlikvidována byla tedy nejspíš jako zcela nová a nepoužitá. Zabezpečovací zařízení také jistě brzy našlo své místo jinde coby náhradní díly, stejně tak časem i součásti trakčního vedení. Tím se pak osvětluje, proč při modernizaci Libně v sedmdesátých letech nebyla do této stanice nultá kolej zapojena - kolej prostě už více než patnáct let neexistovala . Také se díky fotce z roku 1958 vysvětluje, proč jde o téměř zapomenutou historii: V roce 1958 ještě měli lidé sevřené (nedávná éra stalinistického zločince Gottwalda zanechala v lidech mrazivé vzpomínky) z toho, že by je někdo mohl udat, kdyby se nad nezprovozněním nulté koleje veřejně podivovali. Přeci jen, pobyt na služebně StB by v padesátých letech neprobíhal asi tak "klidně", jako třeba o dvacet let později, jak s o něm zmiňují třeba disidenti a že během výslechu na StB v padesátých letech šlo vyloženě o holý život s neblahou vyhlídkou následujícího dlouhodobého pobytu ve vězení na základě zmanipulovaného soudního procesu... Nehledě na to, že tehdy strana a vláda měla média pevně ve svých rukou a nějaká narážka na plýtvání prostředky v podobě nezprovoznění nulté koleje by se v nich ani neobjevila. A pak také rok 1958 je téměř deset let před tím, než po postupném uvolnění situace v šedesátých letech si různí železniční fandové konečně mohli pořídit (drahý a špatně dostupný) fotoaparát a začít fotit, byť s nebezpečím, že je nějaký aktivní blbec z řad modré armády či PSVB udá na VB... Čili fotku ČTK s vytrženou nultou kolejí, ale s trolejí nad ní lze považovat jako celkem vzácnou věc, stejně tak o něco starší fotku s parní lokomotivou a jejím vlakem, kdy ještě nultá kolej Běchovice - Libeň ležela. Jak jsem již psal, tak tato fotka se zde také už vyskytla... (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Bram	Neděle, 02. února 2020 - 06:47:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10233 Registrován: 4-2003	pilot.pitrx:Ano, podíváme se do tohoto jízdního řádu a napočítáme ve směru do Prahy, protože o ten nám jde, 31 osobních vlaků a 36 rychlíků bez rozlišení toho, v který den a období jedou. Takže lze odhadnout (či spočítat přesněji), že v průměru jde asi tak o jeden rychlík a jeden osobák za hodinu. V průměru. Na to opravdu nebyl tři koleje zapotřebí. Těm pár nákladům z Běchovic do Libně zbývající kapacita stačila. Takže zpět k věci: Na trati 1a je zobrazeno 28 rychlíků, přičemž dva jedoucí ve 14 hodin z Prahy počítám jako jeden vlak. Tedy 27 vlaků, z nichž 17 jezdí denně. Na trati 1 je vlaků nestavících v Kolíně a tedy nezobrazených na trati 1a jezdících denně pět, pak jsou tu další čtyři s různým omezením. Dále pan pamětník zapomněl započítat vlaky jedoucí od Brna přes Havlíčkův Brod do Prahy, které nestaví v Kolíně. Těch vidím devět a na tratích 1 a 1a se pochopitelně nevyskytují, přičemž čtyři jezdí denně, další jezdí denně vyjma neděla a zbytek jsou sezónní vlaky. Osobáků jezdících denně na trati Praha - Kolín vidím 23, dalších vlaků (s omezením jízdy na pracovní dny) je celkem čtyři. Takže když to zprůměrujeme, vyskytovaly se na trati Praha - Kolín tři vlaky osobní dopravy každou hodinu, přičemž byla období (zejména od jara do podzimu - sezónní vlaky), kdy se v některé hodiny vyskytovaly ty vlaky až čtyři. Mistr Světa Bram ví všechno nejlépe, všude byl dvakrát... [lol]. Akorát, že v tu dobu chodil na nočník a přesvědčuje o své vymyšlené pravdě lidi, kteří byli u toho. Nevíme li už kudy kam, tak to zkusíme ad personam . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Bram	Neděle, 02. února 2020 - 07:12:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10234 Registrován: 4-2003	Qěcy:krom toho zhruba do 90 let měly náklady nižší stanovenou rychlost. II způsob brzdění. Nexaky ne, ale těch bylo za komousu poměrně málo. Pn měly 65 až 70, Mn a Pv 50, Vn asi víc. A skupiny svěšené s povolenou kuplí. Což se dodržovalo podle denodenniho mého dětského odposlechu tak, že volně byly všechny kuple. Šestikola jezdila kolem Berounky zásadně nanejvýš 40. To si pamatuju už i ze služby. Pak se tu jízdu "40furt" firove odnaučili. Nízké stanovené rychlosti jsem ve starých sešiťácích (začátek devadesátých let, čili nic až zas tak úplně prehistorického ) našel také. A nějak jsem netušil (a netuším dodnes), proč to tak vlastně bylo (přetrvávající zvyky ještě z éry parního provozu???). To muselo provoz hodně omezovat... Stejně tak musela být radost mít volné kuple ve vlaku, čili také nic dalšího, co by plynulosti provozu pomáhalo... Je tedy fakt, že i mne přišlo, že se dříve (čtvrtstoletí nazpět a více) nákladní vlaky táhly jak smrad. Často jsem je pozoroval na mostě v Braníku, či na Kačerově od stanice autobusu, kde jsem často přestupoval na metro, když jsem jezdil na střední školu. Ty nákladní vlaky se okometricky táhly běžně třicet až čtyřicet, prostě jak smrad, kdežto dneska vlaky na trati Vršovice čekací koleje - Krč - Radotín uhání běžně osmdesát . Prostě když si to dám dohromady, tak staré pověsti pamětníků o tom, jaká kvanta nákladních vlaků za éry dřívbylolípu jezdily, tak ty staré pověsti pamětníků v tomto světle nějak podivně rychle blednou... Ano, ono mnohde toho jezdilo více, ale jen proto, že jinam se to nevešlo, nebo to mělo souvislost s již zaniklým průmyslem a těžbou uhlí, což je třeba trať Praha - Kladno - Lužná - Chomutov, kde krom pár vlaků s vápencem chcípnul obrazně řečeno pes...
Pikehead	Neděle, 02. února 2020 - 08:03:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5870 Registrován: 3-2007	Přijde mi blbé se opakovat, ale co si namísto těch dojmologií sehnat plachtu Praha-Kolín i s náklady?
Bram	Neděle, 02. února 2020 - 08:33:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10237 Registrován: 4-2003	Pikehead:Přijde mi blbé se opakovat, ale co si namísto těch dojmologií sehnat plachtu Praha-Kolín i s náklady? Plachta je věc hezká, ale vůbec neznamená, že to, co tam na ní je uvedeno, ve skutečnosti tak jelo. Sežeň si tedy plachtu laskavě sám, když jí tak potřebuješ, jinak si trhni levou zadní . Mimochodem, počty osobních vlaků v roce 1981/1982 NEJSOU žádná dojmologie, stejně tak NENÍ žádnou dojmologií sestava nákladních vlaků (typy vozů, způsob brzdění, technologie jízdy s těmito vlaky) v šedesátých a sedmdesátých letech, stejně tak NENÍ žádná dojmologie, co se najde ve starých sešiťácích za stanovené rychlosti a brzdící procenta. Stejně tak nasazovaná vozidla a jejich vlastnosti. Co ještě tedy potřebuješ za pádnější důkaz? Poradil bych Ti jednu věc: Sežeň si dopravní deníky z Malešic a z Běchovic, z těch fakt zjistíš, jak, co a hlavně kdy skutečně jelo. Plachta je teorie, dopravní deníky jsou fakta. Tedy samozřejmě za předpokladu, že se na psaní v nich někdo nevykašlal, ale to si asi nikdo jen tak nedovolil, jinak by z toho měl pěkný průser, kdyby se na to přišlo...
Apollo_17	Neděle, 02. února 2020 - 08:34:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7584 Registrován: 8-2007	Bram: A nějak jsem netušil (a netuším dodnes), proč to tak vlastně bylo Hlavně z důvodu brzdění.Třeba ucelenky ze Března u Chomutova měly předepsáno asi 37 brzdících procent.Takže do kopce byla stanovená rychlost vyšší,ale Sergej s tím jel stejně rychlostí 20 km/h(Březno-Chomutov) a z kopce byla stanovená 60 km/h(Chomutov-Třebušice). U manipuláků byla rychlost navíc omezena z důvodu přepravy vozů s V max 50 km/h,náběžníků apod..
Petr_Šimral	Neděle, 02. února 2020 - 10:05:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9290 Registrován: 5-2002	Potvrzuji. Vlaky s JVZ (směs) měly 38 brzdících procent, max. 65 km/h, z Hájku do Vojkovic 55 km/h. Vlaky ucelené (Wap, Eas) měly 43 brzdících procent, max. 70 km/h, z Hájku do Vojkovic 60 km/h. S Wapkama z Citic se jezdilo asi tak... Zpravidla dva Sergeje v čele, výjimečně na postrku. Odjezd třicítkou na zhlaví přímo na druhou kolej. Mohutný rozjezd, Sokolovem přesných 70 km/h. Před tunelem u Nového Sedla výběh až do Karlovy Vary Dvory. Opět jízda naplno, KV horní na vjezdu 40 km/h, to vycházelo. Za KV opět vše naplno, za Dalovicema na mostě opět 70 km/h, u předvěsti do Hájku se to ustálilo na 20 km/h a dále již neklesalo. Hájek - Vojkovice brzdění, udržování rychlosti 50 - 60 km/h. Vojkovice - Perštejn jízda výběhem, pěkně se to kutálelo 40 - 55 km/h, u dobré soupravy před Perštejnem potřeba přibrzdění. Za Perštejnem opět plný výkon, na mostě v Klášterci rychlost 70 km/h a šup do kopce. Před Kadaní (dnes Prunéřov) cca 35 km/h, přes Kadaň rozjezd na cca 50 km/h, dále opět pokles na 35 km/h. Před Málkovem přechod do výběhu a pokud to bylo dále bez zastávky (málokdy, často v Chomutově odstupovala přípřež), tak zadarmo až do Světce, kde tyto vlaky zpravidla přepřahaly.
P_v	Neděle, 02. února 2020 - 13:27:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2334 Registrován: 5-2002	Bram 10232: Nultá kolej jako nová tam podle mě nebyla v celé délce nikdy. Vždyť ještě na ortofoto z 1966 není rozšířený most přes Pilskou, takže dál vést nemohla.
Trumbera	Neděle, 02. února 2020 - 20:39:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 7-2010	P_v: Možná je to jen zdání, ale když porovnáte snímky z roku 53 a 66, přijde mi, že v roce 1953 probíhala dostavba pro třetí kolej na severní straně mostu. V roce 66 se zdá být vybouraná naopak jižní část mostu, takže s nultou kolejí se to podle mě nevylučuje.
Hajnej	Pondělí, 03. února 2020 - 01:16:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21006 Registrován: 5-2002	PŠ: Tak to myslím nebylo. Jen ty peníze skončily v přeložkách pro dobývání uhlí, v Pravobřežce a například ve Vršovicích Však já tím nemyslím absolutní čísla přidělených peněz, ale dosažený stav. Mik: Skutečně návěstidlo z 1. koleje bylo 0L? Pamatuju si to taky tak. A na výkresu z roku 2003 je taky 0L, takže podle všeho opravdu bylo. Nicméně na tom výkresu je před ním předvěst Př 1L... Bram: V roce 1958 ještě měli lidé sevřené z toho, že by je někdo mohl udat, kdyby se nad nezprovozněním nulté koleje veřejně podivovali. Ano, i to patřilo do toho "dostatku jiných průserů". No tak hlavně že to byla moje ničím nepdložená dojmologie... Nevíme li už kudy kam, tak to zkusíme ad personam Když už veršuješ, tak bych kromě rýmu poprosil i o rytmus: Nevím-li už kudy kam zkusím to ad personam Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Pondělí, 03. února 2020 - 06:04:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10239 Registrován: 4-2003	Hajnej:Ano, i to patřilo do toho "dostatku jiných průserů". No tak hlavně že to byla moje ničím nepdložená dojmologie... Ano, to byla samozřejmě Tvá ničím nepodložená dojmologie, protože jsme se bavili o tom, proč nebyla při výstavbě releovky v Libni třetí kolej zapojena. Takže hlavně jsi vůbec netušil, kdy nultá kolej byla odstraněna: Hele, a ten most přes Rokytku je pro tři koleje odkdy...? Tam mohl být zakopanej pes... Pomocí dveprahy.cz jsem Ti ukázal, kdy probíhala výstavba mostu přes Rokytku (1953) a kdy již byl dokončen (1966). Místo toho tu blouzníš cosi o marginalitách, aniž bys věděl alespoň přibližně, o jaké době se bavíme, protože padesátá léta (výstavba a (ne) dokončení nulté koleje) opravdu nejsou sedmdesátá léta (přestavba Libně a výstavba releovky tamtéž, stejně tak z té doby vzniklé číslování kolejí v Libni, kdy se měla malešická kolej po výstavbě přesmyku evidentně stát další kolejí do Běchovic). To mi snad nechceš ani namluvit . Ve své úvaze jsem měl zájem se pomocí ostatních (například K.A.F. s datací fotografie ČTK) dobrat k tomu, jak to asi nejspíš bylo, ne že soudruzi ze Severozápadní dráhy měly nějaké jiné a větší starosti a tohle byla pro ně marginalita. Tyhle Tvé dojmologické údaje jsou z hlediska osvětlení historie nulté koleje Běchovice - Libeň s prominutím zcela k hownu . O dvacet let opožděná přestavba Libně měla nejspíš důvody někde jinde - naprostý nedostatek financí a tomu bych se v éře plánovaného hospodářství ani trochu nedivil... Když už veršuješ, tak bych kromě rýmu poprosil i o rytmus: Nevím-li už kudy kam zkusím to ad personam Na k-reportu neveršuji, ostatně to se k mému stylu psaní ani moc nehodí . Trumbera:Možná je to jen zdání, ale když porovnáte snímky z roku 53 a 66, přijde mi, že v roce 1953 probíhala dostavba pro třetí kolej na severní straně mostu. V roce 66 se zdá být vybouraná naopak jižní část mostu, takže s nultou kolejí se to podle mě nevylučuje. Spíš bych za vinu ne zcela jednoznačnému snímku z roku 1966 dával úhel, ze kterého byla fotografie pořízena. Patrně nebyla pořízena přímo nad mostem, ale spíš odkudsi z jihu, což dojem z tříkolejného mostu poněkud deformuje... (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Bram	Pondělí, 03. února 2020 - 08:22:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10240 Registrován: 4-2003	Apollo 17:Hlavně z důvodu brzdění.Třeba ucelenky ze Března u Chomutova měly předepsáno asi 37 brzdících procent.Takže do kopce byla stanovená rychlost vyšší,ale Sergej s tím jel stejně rychlostí 20 km/h(Březno-Chomutov) a z kopce byla stanovená 60 km/h(Chomutov-Třebušice). U manipuláků byla rychlost navíc omezena z důvodu přepravy vozů s V max 50 km/h,náběžníků apod.. Tobě a Petrovi Šimralovi moc díky za info . Tohle totiž velmi brzy upadne zcela v zapomnění . Jen ještě dotaz: Ta nízká rychlost kvůli nízkým brzdícím procentům byla jako pozůstatek doby, kdy se nízké brzdící procento vlaku po jeho sestavě na seřadišti běžně vyskytovalo? Míněno ještě díky docela velkému množství náběžníků, což asi platilo ještě v sedmdesátých letech. Protože většina revizí měla u vozů staré stavby (cca do roku výroby 1945 a starší) konečnou nejpozději okolo roku 1985, ale spíš ještě o pár let dříve, jak jsem se dočetl v různých článcích například ve Světu železnice, či jak jsem měl možnost u těchto vozů i vypozrovat osobně, když jsem je pomáhal občas vytahovat z bujnou flórou zarostlých kolejí .
Trumbera	Pondělí, 03. února 2020 - 08:26:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 219 Registrován: 7-2010	Most pro tři koleje v roce 1962. (Příspěvek byl editován uživatelem Trumbera.)
Qěcy	Pondělí, 03. února 2020 - 08:30:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6021 Registrován: 9-2005	No a co takhle poprosit badatele, zda by něco nenašli v archivech? Však třeba před pár lety vyvrátili pověsti o Mostu inteligence a příliš úzkém Chuchelském tunelu. A to se psávalo, že pravdu už asi nikdo nezjistí. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Bram	Pondělí, 03. února 2020 - 08:31:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10241 Registrován: 4-2003	Trumbera:Tři koleje v roce 1962. Nádhera, díky moc .
Qěcy	Pondělí, 03. února 2020 - 08:58:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6022 Registrován: 9-2005	Trumbera: přijde mi, že na levé části btoho snímku je střední kolej velmi nezřetelná. A úplně vpravo zase je souběh s Malešickou tratí a to pouze čtyřkolejný. Libeňské záhlaví Běchovic mělo čtyřkolejný spodek až do ztrojkolejnění v roce 2009, nebo kdy to bylo. Prohlidnete si třeba most přes ulici Národních hrdinů. Takže mezi Běchovicemi a Libni nikdy nemohla být plnotučná trojkolejka. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Petr_Šimral	Pondělí, 03. února 2020 - 09:04:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9294 Registrován: 5-2002	ad Bram: Ta nízká rychlost kvůli nízkým brzdícím procentům byla jako pozůstatek doby, kdy se nízké brzdící procento vlaku po jeho sestavě na seřadišti běžně vyskytovalo? Velmi často i těch 38% bylo moc a běžně jsme dostávali rozkaz na nedostatečné obrzdění a například, že máme jet podle vlaku 87501 (Mn Sokolov - Chomutov), tam byla výměra potřebných BP tuším 30.
Bram	Pondělí, 03. února 2020 - 09:11:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10242 Registrován: 4-2003	Qěcy:Prohlidnete si třeba most přes ulici Národních hrdinů. Takže mezi Běchovicemi a Libni nikdy nemohla být plnotučná trojkolejka. Dveprahy.cz, fotomapa z roku 1996: Zřetelně je vidět, že most přes ulici Národních hrdinů je pro pět kolejí, stejně tak brány trakčního vedení jsou na zhlaví a záhlaví Běchovic pro pět kolejí a staré převěsy k rozpletu tratí do Libně a Malešic od místa, kde končí brány trakčního vedení, jsou zjevně také pro pět kolejí. Tedy alespoň jeden stožár jednoho převěsu tak umístěn je, ostatní jsou zalezlé ve stromech a nejsou vidět. Ovšem že by těch pár kousků bylo jen na čtyři koleje, se mi moc nechce věřit .
Bram	Pondělí, 03. února 2020 - 09:24:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10243 Registrován: 4-2003	Petr Šimral:Velmi často i těch 38% bylo moc a běžně jsme dostávali rozkaz na nedostatečné obrzdění a například, že máme jet podle vlaku 87501 (Mn Sokolov - Chomutov), tam byla výměra potřebných BP tuším 30. Děkuji moc. Takže jsi i Ty osobně zažil výskyt takové dnes už těžko uvěřitelné situace, jako že ta souprava (asi nějaká směska) tak málo brzdila, že i požadovaných 38 BP bylo moc a jelo se podle SJŘ pro Mn 87501? To musela fakt být radost s takovými vlaky jezdit... Co tam v takovém vlaku asi bylo přibližně za vozy a jestli bych Tě ještě mohl poprosit, tak kdy to bylo? Druhá půlka osmdesátých let? Vzhledem k tomu, (jen odhaduji, netahat prosím za slovo) kolik Ti je let, tak jsem se domníval, že to spíš měli možnost běžně zažít spíš tak o desetiletí starší kolegové . Potěš koště, takovej divokej vlak, to tedy musela být robota, z dnešního pohledu skoro neuvěřitelné .
Trumbera	Pondělí, 03. února 2020 - 10:35:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 220 Registrován: 7-2010	Tři koleje do Libně nikdy funkční nebyly. Libeňské zhlaví Běchovic (krásně vyfocené na mapách ČUZK) z roku 1962 je ve stejné podobě, jako před začátkem přestavby v roce 2006. Spíš bych řekl, že část prostřední koleje mohla být v provozu (klidně i s autoblokem) v době, kdy probíhala dostavba tělesa pro třetí kolej (dnes 2.TK). Po dostavbě asi byla 2. TK na hotových úsecích přesunuta do své nové polohy a kousky nulté po nějaké době odstraněny.
Trumbera	Pondělí, 03. února 2020 - 10:43:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 7-2010	Tady je původní Libeň z let šedesátých:
Qěcy	Pondělí, 03. února 2020 - 11:28:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6024 Registrován: 9-2005	Trumbera: přesně totéž jsem z tebou odkázaných leteckých snímků ČÚZK vydedukoval. Porovnával jsem libeňské záhlaví Běchovic ve všech dostupných letech. A nějak na tom záhlaví nevidím nic, co by naznačovalo těleso pro pět kolejí. Mezi malešickými a libeňskými kolejemi je a byl stále větší prostor, který ale nebyl a není možné využít pro další kolej. Zřejmě kvůli dodatečně přistavenému dvojkolejnému podjezdu pro malešické koleje. Ostatně to lze vidět na Panoramě v mapy.cz. stejně tak tam lze vidět dodatečně rozšíření severní části toho podjezdu pro trojkolejku - jakési železobetonové krakorce z roku 2008. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Bram	Pondělí, 03. února 2020 - 12:09:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10244 Registrován: 4-2003	Qěcy:Ostatně to lze vidět na Panoramě v mapy.cz. stejně tak tam lze vidět dodatečně rozšíření severní části toho podjezdu pro trojkolejku - jakési železobetonové krakorce z roku 2008. Porovnej si fotomapy z let 2006 a z dnešní doby a zjistíš, se vtěchto místech zvětšovala osová vzdálenost krajních kolejí u malešické a libeňské trati - je to pěkně vidět. Bylo to o určitě minimálně o metr a proto je most dodatečně rozšířen. Chce to ty fotomapy studovat fakt podrobně .
Petr_Šimral	Pondělí, 03. února 2020 - 12:32:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9296 Registrován: 5-2002	ad Bram: k ČSD jsem nastoupil v červenci 1986 a pomocníkoval od ledna 1987. V soupravách bylo naprosto cokoliv, ještě bylo poměrně velké zastoupení dvounápravových vozů, poměrně časté byly i vozy úplně bez brzdy. A hodně časté byly i nálepky "Brzda neupotřebitelná".
Hajnej	Pondělí, 03. února 2020 - 12:37:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21017 Registrován: 5-2002	Bram: Ano, to byla samozřejmě Tvá ničím nepodložená dojmologie, protože jsme se bavili o tom, proč nebyla při výstavbě releovky v Libni třetí kolej zapojena. Ale prdlajs. Při výstavbě RZZ nebyla zapojena jednoduše proto, že už drahně let neexistovala. To, nad čím ses tak rozhorloval, bylo snesení té třetí koleje - jenže to proběhlo dávno dávno předtím... aniž bys věděl alespoň přibližně, o jaké době se bavíme RZZ vím docela přesně, ta se zapínala okolo 1980. A ta trojkolejka je podle fotky taky hodně stará, akorát jsem nevěděl přesně, zda šlo o 50. nebo 60. léta (proto jsem házel do placu to, že by bylo dobré to věděl přesněji). Ta tom, že se to s tím RZZ minulo v čase, to ale nemění vůbec nic. Ve své úvaze jsem měl zájem se pomocí ostatních (například K.A.F. s datací fotografie ČTK) dobrat k tomu, jak to asi nejspíš bylo... ...a proto ses ve svém #10211 rovnou rozhorloval nad znehodnocením investice? Tak když chci kurva pátrat, tak si snad nechám závěry až na dobu, kdy se něco vypátrá, ne...? Spíš bych za vinu ne zcela jednoznačnému snímku z roku 1966 dával úhel, ze kterého byla fotografie pořízena. Obecně nejen úhel, ale třeba i sluneční stíny. Ty jsou jimi hlavně při pořízení včasných ranních nebo pozdních večerních hodinách někdy docela znehodnoceny. Mockrát se mi stalo, že jsem se musel v ortofotomapě "vracet v čase"... Další potíž je (opět obecně) v ortogonalizaci, pokud není dostatečně podrobný model terénu, na kterém chybí násep/most. To pak trať uskakuje a/nebo se jí zhušťují a zřeďují pražce. To ale vadí spíš při nějakém tom zaměřování, na čumendu je to většinou OK. Trumbera: Most pro tři koleje v roce 1962. Jojo, LMS je dobrý zdroj a v nedávné době přibyly právě snímky ze 60. let. Taky jsem se chtěl podívat, ale načítalo se mi to hrozně pomalu. Po dostavbě asi byla 2. TK na hotových úsecích přesunuta do své nové polohy a kousky nulté po nějaké době odstraněny. Ano. Q: přijde mi, že na levé části toho snímku je střední kolej velmi nezřetelná Na mnoha místech je vidět, že už není. To, co vypadá jako pražce, mohou být i stíny v dírách po vytrhaných pražcích. U začátku souběhu s malešickou tratí je pak hezky vidět plavné esíčko ze stopy 0.TK do stopy 2.TK., jeho opačný protějšek je pak zhruba v prostoru bývalých libeňských předvěstí. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Qěcy	Pondělí, 03. února 2020 - 13:06:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6025 Registrován: 9-2005	Asi nekoukám na stejné fotomapy, jako Bram. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Apollo_17	Pondělí, 03. února 2020 - 15:19:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7587 Registrován: 8-2007	Bram: Takže jsi i Ty osobně zažil výskyt takové dnes už těžko uvěřitelné situace, jako že ta souprava (asi nějaká směska) tak málo brzdila, že i požadovaných 38 BP bylo moc a jelo se podle SJŘ pro Mn No pomocníka strojvedoucího jsem dělal už před vojnou v roce 1980 a strojvedoucího od roku 1985.Tak jsem si ty málo brdící náklady užil.Tehdy se náklady brzdily skoro výhradně 2. způsobem brzdění(kromě některých NEX) a vozy byly ,jak píše P.Š.mnohdy vypnuté (z důvodu poruchy,nebo proto,že neměly polohu N-to byly přepravy Os.vozů),kdy ložených mohlo být ve skupivě vypnutých 12 náprav,prázdných 16 náprav.To pak bylo cukavé brzdění,když mezi loženými vozy byly 4 nebrzdící Béčka,pak cisterny z poloviny naplněné,které ještě několik minut po zastavení poskakovaly od šplouchání kapaliny.. Ale i v dnešní době je omezování rychlosti s kopce u nedostatečně brzdících vlaků obvyklé.Např.Sp Ústí-Chomutov mají do kopce z Ústí do Chabařovic(Třebušic- Chomutova( 120 km/h),opačně s kopce jen 110 km/h.
Brr	Pondělí, 03. února 2020 - 20:51:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3733 Registrován: 5-2002	Ješrě bych měl dotaz: na té fotce jsou návěstidla vz. SSSR, ale já si tam pamatuju na návěstidla AŽD65. To by mělo odpovídat výměně návěstidel někdy v letech 1965-70. Co by mělo být důvodem výměny relativně nových návěstidel?
Trumbera	Pondělí, 03. února 2020 - 21:04:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 7-2010	Brr: Z většiny to nebyla AŽD 65, ale ořezaná ta původní SSSR. Někdy kolem roku 1968 asi z důvodu špatného stavu košů, ve kterých byla umístěna, byla návěstidla upravena a přemístěna na vršek lávky. Byl o tom tuším krátký článek v týdeníku (alespoň se domnívám, že to byl týdeník) Vpřed!.