Diskuse » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 22. 2. 2020

Archiv diskuse Elektrizace tratí do 22. 2. 2020

autor	příspěvek
Hajnej	Středa, 19. února 2020 - 17:24:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21335 Registrován: 5-2002	Bram: Pak se alespoň zamyslet, jestli je opravdu nutné v mít ve všech obloucích s poloměrem menším než 150 metrů rychlost pouze 10 km/h, ale zda by tam nešlo dát alespoň 20 km/h. Ono byl mohlo jít i 30 (a s převýšením ještě o fous víc), jen by to asi chtělo preventivně dát mazníky. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Bram	Středa, 19. února 2020 - 17:36:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10325 Registrován: 4-2003	Hajnej:Ono byl mohlo jít i 30 (a s převýšením ještě o fous víc), jen by to asi chtělo preventivně dát mazníky. Mazníky se přeci běžně instalují na tramvajových tratích, takže by tuto techniku chtělo přenést i do sítě SŽ(DC) . Ostatně rozbor, co lze provést za úpravy na trati Tábor - Bechyně pro patřičné zkrácení jízdní doby, by jistě byl zajímavý a mnohem přínosnější, než se teď bavit o konverzi a připravovat jí. Ovšem teď asi zdroje jsou... Takže pokud jsou, tak je to jasné, ale konverze to fakt není .
Pavel_Večeřa	Středa, 19. února 2020 - 17:55:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2221 Registrován: 11-2012	Aleš_Liesk.: Jo, na Ešusy jsem tak "trošku" zapoměl, možná proto, že jako první skutečnou náhradu Žabotlamů považuju až Pantery. Mimochodem, Panter má zapojení silové části 2x 1,5kV jako Ešus nebo rovnou 3kV? Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
Qěcy	Středa, 19. února 2020 - 18:49:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6072 Registrován: 9-2005	SŽ Lazníky má. Třeba na Mšence. A asi budou nově i v ŽUPu, nejspíš třeba pod Nuselákem, aby okolky "nestrouhaly oblouky" a nerušily obyvatelstvo. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Mladějov	Středa, 19. února 2020 - 19:55:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14502 Registrován: 3-2007	Lazníky nevím, zato mazníky jsou skutečně leckde.
Jáchym_rotor	Čtvrtek, 20. února 2020 - 09:24:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 6-2009	Jan_perner: "No, to je zas plodná debata. Ale jakýkoliv smysl konverze na Bechyňce mi naprosto uniká. Fakticky by se jednalo o novou elektrizaci tratě a myslím, že na to by se našlo dost jiných mnohem vhodnější kandidátů (tj. tratí dosud bez drátů). Na Bechyňce mají ty dráty smysl spíš "zábavní" než vozební, tj. atypický systém je taková turistická atrakce. S normálním systémem a normálními vozidly tam ty dráty postrádají jakýkoliv smysl. Pokud chce někdo za každou cenu drátovat nějakou další trať z Tábora 25kV50Hz, tak už by asi dávalo větší smysl směr Milevsko-Písek nebo Pelhřimov-Horní Cerekev Konverze Bechyňky je prostě naprostá hovadina Zo je už lepší ty dráty sundat úplně (určitě o hodně levnější) " No samozřejmě. Reelektrizovat Bechyňku je úplný nesmysl. To raději elektrizovat buď zmíněné části Transverzálky (když už bude nový most u Červené), nebo Sedlčanku, nebo Budějovice - Krumlov. Problém s novými vozidly konverze nevyřeší. Jako je jak známo nevyřešila na Lipence. Jak říkám, vymysleli si to drotári z Veselí, kterým by se tím pěkně zjednodušil život. Postupně to vykopávali výš, až to doletělo do Prahy. Je to velmi jednoduché. JČK je v tom nevinně. Hlavně nezapomeňte, že Správu železnic vozidla ani provoz vůbec nezajímají.
Tomáš_záruba	Čtvrtek, 20. února 2020 - 13:40:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3505 Registrován: 5-2002	Teda, tolik vášní kvůli pár voltům. :-) A to jsem si kdysi zautocenzuroval nápad dát podnět k památkové ochraně lanovky na Sněžku, ježto byla myslím hodna ochrany historického dědictví daleko více. No nic. Já si každopádně myslím, že je chyba rovnou mluvit o "stavbě konverze". Daleko nejlépe by bylo podle mě zpracovat záměr projektu "optimalizace tratě", čehož by klidně 25 kV mohlo být součástí. Prostě klasicky: DOZ místo D3, rekonstrukce nejen TV, ale i svršku (nebo ten je nějak výrazně v pořádku? - neřekl bych), nějaké zamyšlení nad počtem a polohou zastávek, zvýšení TR dle limitů trasování + v tomto případě asi i lokální přeložky nejhorších míst. S obloukem v Táboře se nejspíš nic neudělá, ale se zbytkem tratě myslím že by to šlo. Taky úplně nechápu 10 km/h přes most v Bechyni. Jako cíl hry bych viděl primárně to, aby mohly skončit diskuse typu "trať je pro ZDO k ničemu" tím, že se z ní regionální páteř udělá (přinejmenším ve vazbě na dokončení IV. TŽK je potenciál zcela jasný). Připomínám přitom, že pro vyhodnocení, "jestli to stojí za to" není podstatná cena za takovou stavbu, ale rozdíl této ceny ve srovnání se součtem "postupné obnovy všeho jak je" a rozdílu provozních nákladů. A ač jsem za to na Zdopravy dostal asi milion mínusů, pořád si myslím že pravidelný provoz pod 25 kV (primární efekt v nižším celkovém počtu záložních vozidel) z Chotovin by nemusel vylučovat možnost zachování TM Malšice a příležitostné přepnutí trati na nějaké to sobotní odpoledne pro jízdy historie. Průřez TV na střídavinu by to snad na výjimku měl párkrát do roka unést, vždyť ty přenášené "výkony" Bobinky / Elinky jsou malé.
mot	Čtvrtek, 20. února 2020 - 14:08:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2185 Registrován: 7-2017	Když se tak člověk dočte, že ta trolej už v podstatě nemá s Křižíkem co do činění, nebylo by teda lepší ji shodit a ty miliony investovat do spodku? Koneckonců i v dýzlu ještě pár muzejních vozidel funguje.
Ahmad_Šáh_Masúd	Čtvrtek, 20. února 2020 - 14:12:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 851 Registrován: 6-2019	Já si každopádně myslím, že je chyba rovnou mluvit o "stavbě konverze". Daleko nejlépe by bylo podle mě zpracovat záměr projektu "optimalizace tratě", čehož by klidně 25 kV mohlo být součástí. Prostě klasicky: No jasně. Jenže tohle má dělat MD a ne nějaký regionální úředníci. ZP je samozřejmě nutný, jinak nemá vůbec význam řešit jen konverzi. A pak se ukáže! přinejmenším ve vazbě na dokončení IV. TŽK je potenciál zcela jasný Jojo, na Bechyňce se najednou naindukují pax na Prahu a ČB ... Tak tomu zase nevěřím já. Mimochodem,před pár lety jste tu suverénně obhajoval linecký expresy. Tak pár let uběhlo - už máte nějaký čísla, kolik lidí to přetáhlo do vlaků? doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
Ahmad_Šáh_Masúd	Čtvrtek, 20. února 2020 - 14:13:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 852 Registrován: 6-2019	nebylo by teda lepší ji shodit a ty miliony investovat do spodku? To vám ale těch 300 mega stačit nebude, musí na to vyjít EIRR a především to musí menežovat MD a ne na to skočit stylem hop na krávu. doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
Tantin27	Čtvrtek, 20. února 2020 - 17:45:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1981 Registrován: 7-2017	AŠM: Podle toho, to v Rakousku povýšili do dálkovky a nejradši by chtěli mít dvouhodinu, která ale závisí i na MDČR, to nejspíš úplně marné nebude.
mot	Čtvrtek, 20. února 2020 - 17:55:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2187 Registrován: 7-2017	AŠM: 300M sice stačit nebude, ale lepší základ než 0.
M250.0	Čtvrtek, 20. února 2020 - 20:23:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1527 Registrován: 8-2017	mot: Když se tak člověk dočte, že ta trolej už v podstatě nemá s Křižíkem co do činění, nebylo by teda lepší ji shodit Jakože co nemá něco společnýho s Křižíkem, tak nemá historickou hodnotu? TZ: Ono sice nebudou prachy ani na hlavní tratě, ale Vy už byste stavěl koridor do Bechyně. Lokální přeložky na na Bechyňce? Úspěchem desetiletí bude, pokud se přeloží klikatiny u Lochů a Záluží.
Hroch	Čtvrtek, 20. února 2020 - 20:56:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13313 Registrován: 8-2004	Ahmad_Šáh_Masúd: "No jasně. Jenže tohle má dělat MD a ne nějaký regionální úředníci." Akorát by to chtělo, aby tomu na MD také někdo rozuměl. M250.0: "Úspěchem desetiletí bude, pokud se přeloží klikatiny u Lochů a Záluží." Myslím, že do tohoto desetiletí lze v zásadě řadit i klikatiny od Votic po Sudoměřice nebo u Soběslavi. Ale je pravda, že moc dalšího toho minimálně v Čechách nehrozí. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Tomáš_záruba	Čtvrtek, 20. února 2020 - 22:36:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3507 Registrován: 5-2002	Lokální přeložky na na Bechyňce? [rofl] Zas jeden, co si vsugeroval, že přeložka je něco hróóózivě drahýho, zatímco rekonstrukce v ose je vlastně za pár drobných, a tedy že klíč k úspoře je přeložky nedělat? Pokud se bavíme o "oblouku uprostřed roviny mezi poli", tak nikoliv.
M250.0	Čtvrtek, 20. února 2020 - 23:18:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1529 Registrován: 8-2017	Ale to přece vůbec není problém ceny, ale pozemků, které je potřeba vykoupit. To trvá dlouho, je to práce a SŽ se do toho evidentně nechce.
Tomáš_záruba	Pátek, 21. února 2020 - 00:17:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3508 Registrován: 5-2002	Tady se někam spěchá? Nějaký rok-dva chátrání navíc už to nevytrhne, stejně jako u většiny podobných tratí. Přístup stylem "je nakonec jedno co přesně, ale hlavně rychle" byl snad ospravedlnitelný u prvních koridorů, kde to fakt smrdělo červenými terči na skutečně hlavních tratích, a kde perioda větší obnovy je / měla by / může být spíš kratší, kde až na výjimky už ty výchozí směrové parametry nebyly zas tak špatné (aspoň tehdejším pohledem) a v podstatě šlo o "investicemi s EU financováním zamaskovanou údržbu". Plus bylo reálné nebezpečí, že ty peníze někdo na základě pohledu z okna stopne. Ale u vedlejší sítě, kam se pořádně sáhne jednou za 50+ let, je to myslím chyba.
Sants	Pátek, 21. února 2020 - 06:45:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1421 Registrován: 5-2002	Tomáš_záruba: "nějaké zamyšlení nad počtem a polohou zastávek" Ano; začni polohou nádraží v Táboře a v Bechyni - a vyjde ti, že když chceš vozit lidi mezi těmito dvěma městy just v elektrické trakci, tak zdaleka nejlepší poměr užitek/cena by mělo natažení trolejbusové stopy...
Bram	Pátek, 21. února 2020 - 07:33:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10332 Registrován: 4-2003	Sants:Ano; začni polohou nádraží v Táboře a v Bechyni - a vyjde ti, že když chceš vozit lidi mezi těmito dvěma městy just v elektrické trakci, tak zdaleka nejlepší poměr užitek/cena by mělo natažení trolejbusové stopy... Jako sorry, ale docházková vzdálenost po obou městech do 1 km je akceptovatelná, v Bechyni do této vzdálenosti bydlí většina lidstva. Dnes po ránu jsem po Praze od vlaku šel téměř dva kilometry a nohy mne neupadly. Ba naopak . Taktéž táborské nádraží je umístěno velice dobře, ale město je tak velké, že už z některých oblastí je třeba použít MHD. Tam to jinak nejde . Něco jiného jsou zastávky v poli či v lese kilometr od posledního baráku. Tam fakt nikdo chodit nebude (nepřízeň počasí, nebezpečí zejména pro děti a ženy atd.) . Takové zastávky (Bežerovice, Všechlapy,...) jsou rovnou na odpis.
Tranďák	Pátek, 21. února 2020 - 10:22:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 48 Registrován: 9-2006	mot: "Když se tak člověk dočte, že ta trolej už v podstatě nemá s Křižíkem co do činění" Současné trakční vedení má s Františkem Křižíkem do činění hodně. Firma nesoucí jeho jméno, Křižík-Chaudoir, se na rekostrukci z velké části podílela a František Křižík, tehdy devadesátiletý, se v roce 1937 osobně zúčastnil slavnostního vztyčení prvního nového stožáru.
M250.0	Pátek, 21. února 2020 - 11:23:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1533 Registrován: 8-2017	Něco jiného jsou zastávky v poli či v lese kilometr od posledního baráku. Tam fakt nikdo chodit nebude (nepřízeň počasí, nebezpečí zejména pro děti a ženy atd.) [nene]. Takové zastávky (Bežerovice, Všechlapy,...) jsou rovnou na odpis. Až JČK trochu dopravně vyspěje, tak zjistí, že není únosné platit zároveň vlak a bus po souběžné silnici. Pokud vyjdeme ze zachování provozu na Bechyňce, tak je potřeba zastavit i ve Všechlapech, protože jiná použitelná obsluha tam nebude. Pro Bežerovice to platí už dnes. Aby mohla Bechyňka nějak oslnit (a tvořit třeba nějakou vyšší vrstvu), tak by se musela postavit zgruntu v nové stopě, jinak už to pár zastávek navíc nevytrhne.
mot	Pátek, 21. února 2020 - 11:39:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2188 Registrován: 7-2017	Tranďák: dovolím si vypůjčit jiné hodnocení (17.2., autor T.H.): 1) 1500Vss na této trati není žádným "historickým odkazem na Křižíka" - on postavil trať na 2*700 V se dvěma trolejovými dráty a středním pólem v koleji. To kdyby se zachovalo, můžeme mluvit o nějakém unikátu a historickém odkazu - ale ona ta dráha byla v letech 1925-1929 a 1937-1938 radikálně modernizována (mimochodem, za účasti firmy Křižík [happy], byť mu již tehdy nepatřila) a prakticky tehdy proběhla její první "konverze" na standardizovaný systém (1500Vss, zejména uzel Praha). To znamená, že tam došlo ke kompletní změně technologie v oné táborské elektrárně, vyměnila se kompletně celá trakční soustava (mj. i ocelové sloupy), zcela nehistoricky také dráha přešla přes Lužnici přímo do města Bechyně. 2) stejně tak drasticky byl několikrát "konvertován" elektrický vůz pod dnešním označením EM400.001, nejdříve samozřejmě s konverzí dráhy na 1500 V (pantograf, elektrická "střeva" od Škoda Plzeň), podruhé v sedmdesátých letech, aby se dal řadit s běžnými vozy (brzda, stanoviště strojvedoucího). Tohle vozidlo už s "historickým odkazem na Křižíka" taky nemá moc společného.
Honzasl	Pátek, 21. února 2020 - 11:54:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4977 Registrován: 3-2004	Tranďák Tou Tatrou 77 přijel sám Křižík, nebo nějaký papaláš?
David	Pátek, 21. února 2020 - 14:01:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14807 Registrován: 12-2007	Námět mimo ekonomický a možná i technický/legislativní rámec ON: Na Bechyňku nasadit Regiosprintery (netřeba drátů) GWTR (namísto nich pořídit v potřebném počtu jiná moderní vozidla pro šumavské výkony). (Toť ještě ta relativně reálná část.) (A teď již ta málo reálná) V Táboře prodloužit Bechyňku (s nasazovanými Regiosprintery) cca o tento 900metrový úsek. V Bechyni pak prodloužit (resp. zčásti přemístit) Bechyňku o tento rovněž cca 900metrový úsek. Námět mimo ekonomický a možná i technický/legislativní rámec OFF: -------------------------------------------- Zpět do reálnějších sfér: Něco jiného jsou zastávky v poli či v lese kilometr od posledního baráku. Tam fakt nikdo chodit nebude (nepřízeň počasí, nebezpečí zejména pro děti a ženy atd.) [nene]. Takové zastávky (Bežerovice, Všechlapy,...) jsou rovnou na odpis. Souhlas s M250.0 + dodám, že obě jmenované osady jsou natolik malé, že coby přiměřenou obsluhu pro ně považuji za přijatelnou docházkovou vzdálenost na vlak či bus do 1 km mimo obec, max. s výjimkou typu "1 pár školních busů ráno do školy, odpoledne ze školy". http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
honzaklonfar	Pátek, 21. února 2020 - 15:05:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3752 Registrován: 6-2016	K těm docházkovým vzdálenostem - ve zmíněných případech se jedná o cca 700 - 800 metrů chůze s minimálním převýšením (12 - 17 metrů). Já už 40 let chodím na vlak 1,15 km s převýšení 70 metrů (bydlím 16 km vzdušnou čarou od Václaváku) Problém Bechyňky bude spíš v malé hustotě osídlení a související malou hustotou spojů. David: V Táboře i Bechyni to trochu znám. Myšlenka na prodloužení tratě na obou koncích je velmi, ale opravdu velmi utopická...
Aleš_Liesk.	Pátek, 21. února 2020 - 15:19:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6659 Registrován: 9-2011	David: v Táboře ten oblouk o poloměru asi 40 m myslíte vážně? Koukněte na mapu - před samým vjezdem do Tábora je ten diskutovaný oblouk 125 m (či kolik), tak se inspirujte, jak velký ten poloměr asi musí být. A ukončit neelektrizovanou dráhu na nám. Fr. Křižíka... tu už je úplný výsměch historii Všichni jste volové. Servít
David_jaša	Pátek, 21. února 2020 - 17:36:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4269 Registrován: 5-2004	David & AL: šlo by to s těmi vozidly na bázi vlakotramvají, ty mají Rmin mezi 22 a 25 m (a maximálku okolo 80-100 km/h).
Petr_Šimral	Pátek, 21. února 2020 - 18:25:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9350 Registrován: 5-2002	Zkuste v tom vymýšlení vzít jako úplně první tuto otázku: Elektrizoval by někdo dnes takto "zoufalou" lokálku?
Ahmad_Šáh_Masúd	Pátek, 21. února 2020 - 18:33:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 861 Registrován: 6-2019	Švédi elektrizují kompletně celou síť. Ovšem Švédsko je jedna z nejbohatších zemí na světě. doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
P_v	Pátek, 21. února 2020 - 19:10:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2360 Registrován: 5-2002	Mají Švédi trati o technických parametrech a významu srovnatelné s našimi lokálkami?
Petr_Šimral	Pátek, 21. února 2020 - 19:25:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9351 Registrován: 5-2002	Švédi elektrizují kompletně celou síť. Ovšem Švédsko je jedna z nejbohatších zemí na světě. Zatím co my jsme překročili 20%
Ahmad_Šáh_Masúd	Pátek, 21. února 2020 - 19:27:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 862 Registrován: 6-2019	Vztaženo na velikost země asi ano. Jinak jestli myslíte třeba 2 km dlouhé odbočky, tak existují také. Podstatnější je, že to je mnohaletý plán, který kupodivu skutečně realizují. Ale je to často formou totálních novostaveb (např. Tornio), než prostého natažení TV. doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
Petr_Šimral	Pátek, 21. února 2020 - 19:32:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9353 Registrován: 5-2002	Z mého pohledu to klidně můžeme zrealizovat taky, pokud napřed dojdeme na hustotu železnic, jakou má Švédsko... 80% osobní a 90% nákladní dopravy se realizuje na čtyřech tranzitních koridorech.
Tomáš_záruba	Pátek, 21. února 2020 - 23:47:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3509 Registrován: 5-2002	Sants: Zapni si i leteckou mapu, ať vidíš kde je pár baráčků a kde sídliště. Já myslím, že zrovna TA a Bechyně mají nádraží umístěná celkem v pohodě. Pravda, v Bechyni by bylo vhodné zajíždět až úplně do šturcu, už kvůli vazbě na AN, ale to by v té optimalizaci klidně mohlo být. PŠ: Elektrizoval by někdo dnes takto "zoufalou" lokálku? No já bych z dnešních chyb neodvozoval budoucí správno. Ono totiž máš případy, kdy by se to vyloženě hodilo pro úsporu vozidel i jejich provozu (můj oblíbený Lanškroun třeba), jen se to prostě neudělá, protože ještě pořád moc lidí uvažuje podobným stylem, tj. dle "významu tratě".
Wagon	Sobota, 22. února 2020 - 00:11:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3703 Registrován: 12-2007	Tomáš Záruba: Lanškroun by bylo vhodné elektrizovat pokud by byly zavedeny přímé osobní nebo spěšné vlaky z Pardubic až do Lanškrouna.
Petr_Šimral	Sobota, 22. února 2020 - 00:22:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9356 Registrován: 5-2002	(můj oblíbený Lanškroun třeba) To je ale Tome proti Bechyňce o několik řad jiná liga...
honzaklonfar	Sobota, 22. února 2020 - 07:40:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3755 Registrován: 6-2016	S elektrizací Lanškrouna by se radostně svezlo i nasazení ETCS na nová vozidla
Petr_Šimral	Sobota, 22. února 2020 - 08:23:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9357 Registrován: 5-2002	Přesně tak. Po roce 2025 již HV bez ETCS do Lanškrouna nedojede. Tedy pokud nebude jen pendlovat RU - LA a zpět.
T_._H_.	Sobota, 22. února 2020 - 08:29:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11085 Registrován: 8-2012	Švédi elektrizují kompletně celou síť OK, tak když zase přišla doba na ty nejpitomější argumenty, tedy zredukujme železniční síť na švédskou úroveň a pak ji klidně celou zelektrizujme. Akorát se teda pak už rozhodně nebudeme bavit o Bechyňce a budeme rádi, když se budeme bavit o Olomouc-Krnov... 電車オタク
Hajnej	Sobota, 22. února 2020 - 08:46:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21364 Registrován: 5-2002	HK: S elektrizací Lanškrouna by se radostně svezlo i nasazení ETCS na nová vozidla Spíš naopak: elektrizace Lanškrouna by se rozumně svezla s nasazením ETCS na vozidla. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
honzaklonfar	Sobota, 22. února 2020 - 08:53:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3756 Registrován: 6-2016	Hajnej: To si nemyslím - když by se "dosadila" mobilka na to, co tam teď jezdí v nezávislé trakci, tak by následná elektrizace a nutné pořízení "jiných, lepších" (Tornádo Lou) vozidel z ekonomických důvodů neprošla.
M250.0	Sobota, 22. února 2020 - 09:03:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1539 Registrován: 8-2017	Hlavně nějak zatím nikdo nesehnal ty elektrické vozy, aby elektrizace lokálky neznamenala automaticky nasazení předimenzovaného vozidla. Kouty budiž odstrašujícím příkladem.
Petr_Šimral	Sobota, 22. února 2020 - 09:51:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9359 Registrován: 5-2002	ad M250.0: Nesehnal? Spíše myslíte neobjednal? To žití z podstaty tu železnici jednou zabije i tam, kde má smysl
M250.0	Sobota, 22. února 2020 - 09:57:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1541 Registrován: 8-2017	A vyrábí je vůbec někdo?
Petr_Šimral	Sobota, 22. února 2020 - 10:19:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9360 Registrován: 5-2002	Když bude poptávka, bude nabídka. Socialismus je pryč a kapitalismus má tyto věci relativně vyřešené...
David_jaša	Sobota, 22. února 2020 - 10:28:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4271 Registrován: 5-2004	Jsou tu minimálně dva výrobci kusovek. Jeden v Plzni a druhý ve Švýcarsku. Ten druhý má v nabídce i vlakotramvaje splňující EN 15227. Další možnost je taková „slovenská“ - postavit něco na vhodných podvozcích od Siemensů (viz onen starý katalog, kde je hned několik typů s provozním poloměrem pod 120 m a rychlostí 100 km/h a víc). Mimochodem jsou v Česku další tratě s perspektivou provozu, kde je poloměr pod 150 m?
Miloš_jonák	Sobota, 22. února 2020 - 10:43:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 358 Registrován: 12-2007	A vyrábí je vůbec někdo? Bombardier ET 2010 by se parametricky jevila docela dobře.
Schmitz	Sobota, 22. února 2020 - 10:51:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 9-2017	David_jaša: Lipenka, i když tam by ty oblouky na 150 m asi předělat šly. Je jich jen asi 5, poloměry kolem 145 m a ne moc velký středový úhel. Nejhorší je složeňák s R 133 m u mostu přes Vltavu pod Vyšším Brodem, tam by musel být nový most, stávající je však památkově chráněný a má se opravovat.
M250.0	Sobota, 22. února 2020 - 11:34:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1542 Registrován: 8-2017	Miloš_jonák: To je proti RS1 pořád skoro dvakrát větší vozidlo, navíc pomalejší. Petr Šimral: Dobře, tak budu jinak formulovat otázku: Vyrobí to někdo za přijatelnou cenu? Ony ani jednovozové LINTy nejsou žádný kasovní trhák.
T_._H_.	Sobota, 22. února 2020 - 11:46:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11091 Registrován: 8-2012	Vyrobí to někdo za přijatelnou cenu? Tramvají se i v této zemi vyrobí desítky kusů ročně (zřejmě za přijatelnou cenu, když to zákazník kupuje). Bohužel nejen šotokomunita prostě žije v zajetí teze "vždycky se to tak dělalo", takže tam prostě musí jezdit nějaký vlak, přitom je to úplně ideální trať pro novou kategorii "místní dráha" dle ZoD... Jenže místo toho budete vynalézat "pantera na 150 m" a Záhuba to rovnou bude tahat do perónů "velké" stanice v Táboře (které kvůli tomu nejenže bude muset půlit cesťákem, ale neudělá tam tím pádem skrzové vlaky). Zoufalci, fakt. 電車オタク
David_jaša	Sobota, 22. února 2020 - 12:08:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4273 Registrován: 5-2004	T.H., kdyby se to zadání vzalo jako elektrický vůz nebo 2-článková jednotka s R <=>= třeba 120 km/h, uživily by se kromě dvou bechyňských kousků další dva pro lipenku a možná i další pro tratě typu 225 nebo VnL-ČV, kde i 2vz panter bude ve špičce prázdný.
mot	Sobota, 22. února 2020 - 12:45:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2193 Registrován: 7-2017	Jenže na 25kV tam budete muset mít někde vložený trafo. Takže už to takový drobeček nebude.
Sants	Sobota, 22. února 2020 - 12:55:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1422 Registrován: 5-2002	Jak se tak zhruba rozměrově liší při stejném výkonu trafo na 25 kV 50 Hz od trafa na 15 kV 16,7 Hz..? To druhé se do tramvaje prokazatelně vejde. (Příspěvek byl editován uživatelem sants.)
David_jaša	Sobota, 22. února 2020 - 12:56:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4274 Registrován: 5-2004	mot: Vzhledem k pravidelnému provozu tramtrainů a úzkých vozidel na 16,7 Hz bych si to troufal označit za řešitelný problém.
M250.0	Sobota, 22. února 2020 - 13:13:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1543 Registrován: 8-2017	TH: Očividně já o koze a vy o voze. Moje reakce byla na elektrizaci Lunchcrowna. S tramvají do Bechyně souhlasím. David_jaša: VnL-ČV, kde i 2vz panter bude ve špičce prázdný Jasně, proto tam ještě loni bylo potřeba kvatro s vlekem nebo dokonce brejle s patrama.
Hajnej	Sobota, 22. února 2020 - 13:35:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21374 Registrován: 5-2002	Sants: To druhé se do tramvaje prokazatelně vejde. A to první může být i menší. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
mot	Sobota, 22. února 2020 - 13:48:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2195 Registrován: 7-2017	Akorát jsem teda vyčetl, že v případě přestavby tratě na TrTr tam asi už není možnost pustit klasické vlaky (u Bechyňky by běžnému provozu nevadilo, historický by asi skončil): (z Wiki) Technické podmínky[editovat \| editovat zdroj] Základní podmínkou je shodný rozchod kolejí. Významnou roli však může hrát i geometrie kolejí a kol, zejména ve vztahu k výhybkám, ale i obloukům, žlábkovým kolejnicím atd. Okolky tramvajových vozů nejsou vhodné pro železniční tratě, navíc v různých městech mají různou geometrii: zatímco v Ostravě jsou okolky podobné železničním, v dalších českých městech jsou okolky příliš úzké a na železniční výhybce by přídržnice nezaručovala správné vedení kola a může působit problémy i na srdcovkách. Železniční kola zase nelze použít v tramvajových kolejích (s výjimkou ostravských) pro nedostatečnou hloubku i šířku žlábků kolejnic, zejména na srdcovkách výhybek.[1] Další podmínkou je vyřešení pohonu, zejména elektrického napájení. Pokud vozidlo odebírá energii sběračem na trati (z trolejového vedení apod.), musí být uzpůsobeno pro příslušný systém (stejnosměrný nebo střídavý proud, napětí, způsob zatěžování sítě odběrem, rekuperace atd.). Akcelerace a brzdné vlastnosti vozidla musí odpovídat i provozu s krátkými mezizastávkovými úseky. Trakční zařízení by přitom neměla ve vozidle zabírat příliš místa na úkor přepravy cestujících. Výška trolejového drátu na české železnici je obvykle minimálně 5,1 m, u tramvají minimálně 4,7 m. Vozidlo musí mít patřičná označení a signalizační zařízení k silničnímu i železničnímu provozu a musí být kompatibilní se zabezpečovacími a komunikačními zařízeními a způsoby organizace dopravy v obou systémech. Vozidlo musí být odolné proti nárazům přiměřeně železničním standardům, avšak v městské dopravě by jeho náraz neměl mít nepřiměřeně ničivé účinky na ostatní účastníky provozu.[zdroj?] Na tramvajových tratích je přípustný vyšší sklon. Musí být dořešena odpovídající výška nástupní hrany a její vzdálenost od osy koleje, i s přihlédnutím k možnosti bezbariérového nástupu. Tramvaje jsou stavěny pro výšku nástupišť několik cm, nástupiště na síti SŽ mají výšku standardně 55 cm nad temenem kolejnic, u sypaných nástupišť nejméně 25 cm. Tramvajová vozidla jsou široká 2,5 m, maximálně 2,65 m, železniční kolem 3 m, rozdíl v optimální vzdálenosti nástupních hran od osy koleje je kolem 30–35 cm.
Wagon	Sobota, 22. února 2020 - 15:52:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3705 Registrován: 12-2007	Domnívám se, že podstatou problému Bechyňky je to, že to je první elektrizovaná dráha u nás, a jako taková asi požívá ochrany. Jinak samozřejmě frekvence cestujících je dost nízká, takže v současné době by takovou trať už nikdo nestavěl. Nejsem si jist, že řešením je přeměnit ji na tramvaj s protažením o 900 metrů jako v Táboře, tak i v Bechyni. Ani Tábor nemá tolik obyvatel, aby se ta prodloužená trasa vyplatila, přičemž vzhledem k jednokolejné trati by asi byl interval té tramvaje 60 minut, no možná by se třeba podařil i 30minutový, ale i tak by tu tramvaj lidé moc nepoužívali. Z okraje Tábora v Klokotech jezdí ve špičkách pracovních dní v 30minutových intervalech do Plané nad Lužnicí autobusy, a mezitím jezdí autobusy do Sezimova Ústí a sídliště nad Lužnicí. Takže v Táboře by to prodloužení bylo k ničemu, natož v mnohem menší Bechyni. Nevidím proto jako řešení přeměnu Bechyňku na tramvaj, a to, zda opravit současný napájecí systém nebo přeměnit je na střídavý, nejsem schopen posoudit.
David_jaša	Sobota, 22. února 2020 - 15:55:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4275 Registrován: 5-2004	mot: - profil kol by se použil železniční. Kdyby došlo na pouliční prodloužení načrtnutá Davidem, použily by se stejné žlábkové kolejnice jako v Ostravě - geometrie drátu by zůstala stejná - železniční - poslední várky tramtrainů splňují požadavky na odolnost při nárazu Jediná zbývající otázka je poloha nástupištní hrany. Tady by se možná dalo s výhodou použít to, že železniční profil se směrem ke koleji zužuje a nástupiště s hranou 300-350 mm nad kolejí pro 2,65 m široký vůz by do profilu nákladních vozů nijak zasahovat nemuselo (nicméně hrabat průjezdný profil se mi kvůli tomu nechce. ).
Sants	Sobota, 22. února 2020 - 16:29:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1423 Registrován: 5-2002	Wagon: "samozřejmě frekvence cestujících je dost nízká, takže v současné době by takovou trať už nikdo nestavěl." Přesně tak. On ji vlastně kvůli cestujícím nikdo nestavěl ani tenkrát za Křižíka: takovéhle dráhy se stavěly kvůli přepravě zboží, přeprava osob byla příjemným bonusem, nikoliv však prvotním cílem. Musíme si uvědomit, že železnice tenkrát neměla na souši konkurenceschopnou alternativu: výroba automobilů už sice najela na exponenciální růst, ale pořád to byly spíš výstřelky bohatších vrstev, než použitelný způsob dopravy. A tehdejší cesty také nebyly na automobil nějak moc připraveny. Po válce (první) už bylo všechno jinak, ale tady jsme ještě před válkou - a asi nikdo ještě netušil, že stačí pár let počkat a celá ta drtivá investice do stavby dráhy se stane zbytečnou...