Diskuse » Železnice » Nejotřesnější zážitky na železnici » Archiv diskuse Nejotřesnější zážitky na železnici do 13. 5. 2020

Archiv diskuse Nejotřesnější zážitky na železnici do 13. 5. 2020

dolů

autor	příspěvek
RadekŠ	Neděle, 10. května 2020 - 20:53:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10210 Registrován: 4-2003	by bylo účelnější těm jednotkám vozíčkářů A těch vozíčkářů a osob se sníženou pohyblivostí jste se zeptal?? Že jejich zástupci mají zcela jiný názor... obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Paul2no	Neděle, 10. května 2020 - 21:02:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2046 Registrován: 11-2009	RadekŠ: neptal, a ani to není zapotřebí. Ekonomika je jasná. http://www.youtube.com/paul2no
RadekŠ	Neděle, 10. května 2020 - 21:07:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10211 Registrován: 4-2003	A to Vás fakt vážně nepadá nějaký lidský rozměr?? Nemluvě o to, že nemáte pravdu. Ta problematika je mnohem, mnohem širší, než si dovedete představit. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Mořepetr	Neděle, 10. května 2020 - 21:35:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4914 Registrován: 3-2006	Paul2no: "RadekŠ: neptal, a ani to není zapotřebí. Ekonomika je jasná." Jakou ekonomiku máte na mysli? Pokud máte na mysli ekonomiku dopravce, tak koupě vozidel za své a provozování vlaků na vlastní riziko, tak to je spíš bílá vrána. Pokud máte na mysli ekonomiku státu, tak kupodivu většina států se snaží rozvinout poskytování služeb seniorům a ostatním znevýhodněným skupinám, aby nahradila místa v utlumovaných odvětvích. Jinak máte pravdu s tím, že by bylo vhodnější mít pro každého hendikepovaného, nějakou osobu, která se postará (tedy například taxikáře), jenže stát není v současnosti schopen zajistit ani poskytnutí ošetřovného pro příbuzné, které se starají o seniory doma, kterým doporučuje nevycházet. OVšem v místech, kde jsou pohromadě (domovy důchodců, LDN), musí zajišťovat daleko větší pomoc za více peněz a na to peníze má. Ono prostě něco co se na první pohled zdá ekonomicky výhodnější, už na druhý pohled, takové není.
M250.0	Neděle, 10. května 2020 - 21:48:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1669 Registrován: 8-2017	A těch vozíčkářů a osob se sníženou pohyblivostí jste se zeptal?? Že jejich zástupci mají zcela jiný názor... To je asi jako ptát se majitele domu, jestli chce za barákem postavit dálnici nebo starosty, jestli do obce můžou zrušit vlak.
David	Neděle, 10. května 2020 - 21:57:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14984 Registrován: 12-2007	Já to říkám už dávno, že místo složitých, drahých a poruchových plošin např. ve vozech Bbdgmee by bylo účelnější těm jednotkám vozíčkářů raději zaplatit taxík. Kde takový taxík by musel mít dostatek místa pro složení vozíku, dále by příslušný taxikář musel být proškolen pro nakládání/vykládání takového vozíčkáře atd. Mimo tuto skutečnost připomínám (zejména k autorům slov jako Myslím tím ty návrhy, kdy se navrhují udělat úpravy za několik desítek, v součtu třeba v rámci kraje za několik set milionů Kč) takovou samozřejmost, že bezbariérové přístupy + nízkopodlažní vozidla (samozřejmě tedy ne Bbdgmee, která jsou teoreticky bezbariérová, ovšem pouze a právě pro vozíčkáře) slouží lidem s jakýmkoliv pohybovým omezením (kterých je násobně více než lidí na vozíku), lidem s kočárky atd. A vy víte, že právě tento důchodce je držitelem průkazu ZTP či ZTP/P? Invalidní může být třeba jeho žena. Potvrzuji tuto informaci i vlastní zkušeností (moje máma držitelkou průkazu ZTP již od r. 1985, nikdy však nevlastnila řidičský průkaz; vyhrazené parkování pro auto vlastněné + řízené jejím manželem - tedy mým otcem - přesto nebyl problém zařídit). P. S. Co to, že ty plošiny v Bbdgmee jsou (dle tvrzení předřečníka) tak poruchové? Snad by ČD, a. s., mohly být schopny zařídit po 6 letech provozu těchto vozů neporuchovost těchto plošin. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
David	Neděle, 10. května 2020 - 22:32:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14985 Registrován: 12-2007	Doplnění předchozího: Plus samozřejmě další přínos nízkopodlažních vozidel + spolu s tím nástupišť v úrovni nízké podlahy je v podobě rychlejšího nástupu + výstupu cestujících než v kombinaci vagónů se schody + nízkých nástupišť. P. S. Samozřejmě dilema "Bbdgmee nebo taxík" je falešné; další možnosti jsou např. nasazování aspoň jednoho nízkopodlažního vozu i do rychlíkových souprav (srov. s patrovým vozem u vnitroněmeckých Alexů) či u rychlíků z kategorie "zrychlenka objednávaná ministerstvem" nasazování nízkopodlažních jednotek (srov. s Praha - ČT - Brno či Brno - Břeclav - Olomouc). http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Alex7	Pondělí, 11. května 2020 - 03:09:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 292 Registrován: 6-2016	Dotaz: "Teď napíšu něco, za co mne budete chtít kamenovat. Ale je to jen zamyšlení. Jistě, pro invalidní spoluobčany je potřeba toho hodně udělat, hlavně pro vozíčkáře. Ale musí to být za každou cenu? Myslím tím ty návrhy, kdy se navrhují udělat úpravy za několik desítek, v součtu třeba v rámci kraje za několik set milionů Kč, aby pak ve stanici jel vozíčkář třeba jen 10 x do roka?" Souhlasím, důraz na bezbariérovost cestování je zbytečně velký a rekonstrukce stanic jsou kvůli tomu zbytečně drahé. Být na mě, věnoval bych méně peněz na investice do stanic a více peněz na údržbu a rekonstrukce kolejí. Například nechápu, co mají dráhy proti úzkým nástupištím, že jsou téměř všude nahrazovány širokými ostrovními. Pro mě je mnohem pohodlnější jít z nádražní budovy rovnou do vlaku než lézt do podchodu. Dobré jsou i poloperonizace, které kombinují výhody úzkých a širokých nástupišť. Samozřejmě úplně nejluxusnější jsou ostrovní nástupiště s úrovňovým přechodem (např. Turnov, Znojmo, Chotěboř), ale těch v Česku moc není a jsou drahé. Píšu z pohledu mladého zdravého člověka, tudíž můj názor může býti poněkud zkreslený. I úzká nástupiště můžou být ve slušném stavu, viz. mnohá nádraží na Vysočině (Ledeč n/S, Dobronín, Luka n/J, Bransouze). Koneckonců když přijede na malé nádraží nízkopodlažní Regionova, pořád lze s kolem či kočárkem pohodlně nastoupit i z nízkého nástupiště. Co se týče zastávek s 550 mm vysokými nástupišti, tak proti nim nic nemám za podmínky, že nejsou obehnány modrým zábradlím či dokonce protihlukovou stěnou. Na koridoru 230/250 se docela povedly Horky u Čáslavi či Laštovičky, velmi špatný je naopak Havl. Brod-Perknov.
Bram	Pondělí, 11. května 2020 - 06:28:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10722 Registrován: 4-2003	RadekŠ:To taky, ale krom toho představa typu bydlím v paneláku.... a proto mi někdo musí zajistit. Mnohem horší nešvar je rozšířen na vesnicích, tam majitelé domů považují parkovací místa před svým domem za své a běda, když jim na pozemek, kterým jim vůbec neříká pane, někdo cizí zaparkuje. Majitelé vyletí mnohdy z domu a parkujícímu hrozí pěstičkou a zasypávají ho nadávkami. Alex7:Souhlasím, důraz na bezbariérovost cestování je zbytečně velký a rekonstrukce stanic jsou kvůli tomu zbytečně drahé. Být na mě, věnoval bych méně peněz na investice do stanic a více peněz na údržbu a rekonstrukce kolejí. Až se ty bezohledný troubo setkáš se situací, kdy vozíčkář někam chce dojet a nemůže, tak ti to dojde. Nebo také ne . Dřív mohl vozíčkář leda hnít doma, dnes (třeba v okolí Prahy) do té Prahy může vlakem (ale i autobusem) dojet a může si svůj již tak ne zcela lehký život alespoň zpříjemnit. Například nechápu, co mají dráhy proti úzkým nástupištím, že jsou téměř všude nahrazovány širokými ostrovními. Mimo jiné to je i kvůli bezpečnosti, protože na širokém nástupišti mohou lidé přebývat i během jízd vlaků okolo tohoto nástupiště, kdežto na úzkém nikoliv. Krom toho během náledí není problém z úzkého nástupiště sklouznout do kolejí. Když jsem viděl, co SŽ(DC) napáchala v žst. Dejvice, tak jsem kroutil hlavou. Přitom stačilo vyosit první kolej, u ní postavit nástupiště a zrušit zcela zbytečnou manipulační kolej u budovy a na jejím místě postavit jednostranné nástupiště. To, co tam je teď, tam bude strašit minimálně patnáct (ale spíše dvacet) let a nejenže to bude obtěžovat všechny lidi s tělesným postižením, bude to také zbytečně komplikovat situaci zdravým lidem, ale i výpravčím, kteří tu řídí provoz . Pro mě je mnohem pohodlnější jít z nádražní budovy rovnou do vlaku než lézt do podchodu. Protože já, já, já a zase jen já .
David	Pondělí, 11. května 2020 - 07:54:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14986 Registrován: 12-2007	Například nechápu, co mají dráhy proti úzkým nástupištím, Samy dráhy možná proti nim nemají nic, ale normy ano. Dobré jsou i poloperonizace, které kombinují výhody úzkých a širokých nástupišť. Poloperonizace (dnes - resp. posledních cca 12 (?) let - už nepřípustné) to "kombinují" do té míry, že v jednom směru jízdy (tzn. směru jízdy od budovy) ten bezbariérový vstup do vlaku zajištěn NENÍ. Samozřejmě úplně nejluxusnější jsou ostrovní nástupiště s úrovňovým přechodem (např. Turnov, Znojmo, Chotěboř), ale těch v Česku moc není a jsou drahé. Hlavně i do jejich zřizování (přesněji řečeno - do zřizování těchto nástupišť s úrovňovým přechode namísto podchodu) vstoupily normy (i když zrovna v tomto případě říkám do určité míry slovo BOHUŽEL). I úzká nástupiště můžou být ve slušném stavu, viz. mnohá nádraží na Vysočině (Ledeč n/S, Dobronín, Luka n/J, Bransouze). Hezký výčet stanic, kde ve všech se lidé na tom nástupišťátku musejí navzájem různě vyhýbat. O to víc je to vidět teď v Ledči, kdy tam byl zaveden přestup mezi Os vlaky. Mimochodem, v Lukách je to úplně nejzajímavější, kdy nástupiště není u nejzadnější koleje, tzn. jen dvě nástupištní hrany, a to ještě v zákrytu, tzn. křižující se Os vlaky (pozn. od 12/2019 se zde Os vlaky křižují systémově) stojí přímo vedle sebe; lidé jsoucí k zadnějšímu vlaku (či od něj) stojí těsně vedle druhé vlakové soupravy. http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Sants	Pondělí, 11. května 2020 - 08:08:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1454 Registrován: 5-2002	Bram: "...a zrušit zcela zbytečnou manipulační kolej u budovy a na jejím místě postavit jednostranné nástupiště." A pak se o sobě dočtete, že jste vrah železniční nákladní dopravy a placený agent gumokolové lobby
RadekŠ	Pondělí, 11. května 2020 - 08:13:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10212 Registrován: 4-2003	em horší nešvar je rozšířen na vesnicích, tam majitelé domů považují parkovací místa před svým domem za své To není nešvar, ale projev péče o své okolí. Pocit, kteří typický obyvatel paneláku vůbec nezná, protože i kdyby měl přede dveřma vytu hromadu hoven, tak mu to bude jedno. Mimochodem, já občas tu a tam někoho vyhodím. Ten byl vždycky stejný - nějaký tydýt si u nás v ulici postaví auto - třeba na 14 dnů. Popeláři troubí, jezdí po chodníku. A pak se vždycjy zjistí, že to je nějaký příbuzný člověka v vedlejší ulice, kterýho tam ubytujou, ale hlavně ať jim tam s tím vehiklem nestraší před barákem. Tak to postaví někomu pod dům o dvě ulice vedle. PS.: Dtto bezdůvododný postávání. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
RadekŠ	Pondělí, 11. května 2020 - 08:20:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10213 Registrován: 4-2003	žst. Dejvice, tak jsem kroutil hlavou. Přitom stačilo vyosit první kolej, u ní postavit nástupiště a zrušit zcela zbytečnou manipulační kolej u budovy a na jejím místě postavit jednostranné nástupiště. Ano, ale ono by to stálo o několik milionů navíc. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Ahmad_Šáh_Masúd	Pondělí, 11. května 2020 - 08:25:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1050 Registrován: 6-2019	To není nešvar, ale projev péče o své okolí. Aha. Takže ty tisíce aut po českém venkově, která jsou zaparkovaná podélně, nakřivo, či přímo v pangejtech nebo na dosypaných plochách, je vlastně projev péče o své okolí. Zajímavé. doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
RadekŠ	Pondělí, 11. května 2020 - 08:51:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10214 Registrován: 4-2003	která jsou zaparkovaná podélně, nakřivo, či přímo v pangejtech nebo na dosypaných plochách, Ale já v takový obci, resp. v její části nebydlím (a nikdy bych nebydlel). Von je venkov a venkov. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Ahmad_Šáh_Masúd	Pondělí, 11. května 2020 - 09:11:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1051 Registrován: 6-2019	A já teď (zastaven Kovidem) trávím víkendy na českém venkově a chozením po krajině a drtivá většina venkova je fakt ve stylu nakřivo, v pangejtu, podél a na dosypaný ploše nebo i kolmo k silnici. Výjimkou jsou některé upravenější oblasti na jižní a střední Moravě, tam se asi žije trochu jinak. doch liebe keinen von der Eisenbahn doch liebe keine ausm Tagebau
Bram	Pondělí, 11. května 2020 - 09:39:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10723 Registrován: 4-2003	Sants:A pak se o sobě dočtete, že jste vrah železniční nákladní dopravy a placený agent gumokolové lobby Jojo, v Praze Dejvicích, tam těch nákladních vozů je každý den naloženo a vyloženo . Mimochodem, stačilo by manipulační kolej odstranit zhruba v tomto úseku: https://en.mapy.cz/s/pegebefofa Stále by tam bylo ještě dost místa i pro nakládku i vykládku železničních vozů, která v těchto místech se již stejně nikdy realizovat nebude . RadekŠ:Ano, ale ono by to stálo o několik milionů navíc. Aha, takže dalších patnáct dvacet let bude strašit tahle ostuda v podstatě v centru Prahy . To není nešvar, ale projev péče o své okolí. Pocit, kteří typický obyvatel paneláku vůbec nezná, protože i kdyby měl přede dveřma vytu hromadu hoven, tak mu to bude jedno. To je právě velký omyl RadkaŠ. Několikaleté zkušenosti i s mimopražským pobytem v jedné jinak velice upravené obci ve Středočeském kraji hovoří jasně proti. Stačí, když se změnilo vedení obce a přestane na některé věci dohlížet, tak se hned projeví ti, kterým je jedno, že se jim někdo vysere před vrata. A těchto jedinců je i v této obci dost velký podíl na to, aby to bylo vidět . Ale já v takový obci, resp. v její části nebydlím (a nikdy bych nebydlel). Von je venkov a venkov. Je venkov a venkov. Takže v obcích, kde o kterých RadekŠ mluví, proběhl typický jev: Došlo k velké výměně obyvatel, kdy z původních starousedlíků už v obci moc lidí nebydlí a naopak se tam přistěhovali natrvalo lufťáci, kteří obec pozvedli. Typický jev odehrávající se nikoliv jen ve Středočeském kraji, možno je pozorovat i jiných krajích, obvykle nedaleko větších měst . Ve Středočeském kraji, který měl tak ještě před patnácti až dvaceti lety snad nejzanedbanější obce v celé republice, se tento jev projevil velice výrazně . Dtto bezdůvododný postávání. Je li to v souladu s platnými právními normami, tak do toho RadkoviŠ nic není a jediné, co může, je šoupat nohama. Úplně stačí, když to RadkoviŠ připomene nějaký jedinec, který se z pokřikování nějakého vesnického strejdy (tentokrát RadkaŠ) nepodělá . AŠM:Aha. Takže ty tisíce aut po českém venkově, která jsou zaparkovaná podélně, nakřivo, či přímo v pangejtech nebo na dosypaných plochách, je vlastně projev péče o své okolí. Zajímavé. Bohužel, péči o okolí si představují mnozí velice zvláštním způsobem...
RadekŠ	Pondělí, 11. května 2020 - 10:19:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10217 Registrován: 4-2003	myl RadkaŠ. Několikaleté zkušenosti i s mimopražským pobytem v jedné jinak velice upravené obci ve Středočeském kraji hovoří jasně proti. Stačí, když se změnilo vedení obce a přestane na některé věci dohlížet, Já popisuju svoje konkrétní životní zkušenosti, nevím co na tom může být omyl. Maximálně se můžou týkaz malého % lidí. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
RadekŠ	Pondělí, 11. května 2020 - 10:32:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10218 Registrován: 4-2003	plně stačí, když to RadkoviŠ připomene nějaký jedinec Naposledy ten jedinec byl před půl rokem rád, když sisvé mohl po týdenním bezdůvodném postávání odvézt na plaťáku (patrně někam do sběrného dvora, protože náklady na udělání STK by násobně převášily hodnotu toho vraku) a ten plaťák si sám rád zaplatil. A ode mne dostal jen "a doufám, že vás tady vidíme naposled a ukažte se ještě jednou". obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Hajnej	Pondělí, 11. května 2020 - 11:43:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22141 Registrován: 5-2002	TH: Bazala zarobil na zvedacích plošinách Pokud si dobře vzpomínám, tak ten plošinovej Bazala toho už moc zarobit nestihl, bo se zabil v autě. ono je vytáčí hlavně to, že budou muset jít PĚŠKY hróóózitánských sto padesát metrů... ...říká ten, kterýho vytáčí 50 metrů podchodem na plánovanej jičínskej perón v Turnově. Dotaz: Nebylo by v tomto případě vhodnější, aby místa pro invalidy, před panelákama ( před obchody je to něco jiného ) byla vyhražena na "požádání" na SPZ ? Nezkoumal jsem, jak jinde, ale v Praze to tak funguje. Bram: na vesnicích ... majitelé vyletí mnohdy z domu a parkujícímu hrozí pěstičkou a zasypávají ho nadávkami Obzvláště když má parkující značku s Áčkem. dalších patnáct dvacet let bude strašit tahle ostuda v podstatě v centru Prahy Klasický důsledek nadcházející modernizace (lhostejno, zda nadchází zítra, za rok nebo za deset). Je-li to v souladu s platnými právními normami Podle toho, že neprojedou popeláři, pravděpodobně není... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Mladějov	Pondělí, 11. května 2020 - 12:35:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14617 Registrován: 3-2007	Tak RŠ sloupává STK nálepky..nebo jak to teda bylo ? Twe, co se tady nedozvíme..
S4991023	Pondělí, 11. května 2020 - 13:13:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4000 Registrován: 9-2003	All: Podle popisu RadkaŠ ("popeláři jezdí po chodníku") se jednalo o stání automobilu v místě, kde stání není obecnou právní úpravou dovoleno. dotaz+Paul2no: Abyste neskončili na vozejčku sami, sebestředná hovada. Hajnej: Chápu, že iniciály TH na Tebe působí jako rudej hadr na bejka ale on si někdy TH stěžoval na 50 metrů podchodem? On ríkal, že rozrejpávání Turnova je zbytečné a já s ním souhlasím. Parkování na vesnici: Naštěstí v "naší" vesnici to neplatí, já mám před barákem nonstp fůru čužáků, kteří jdou do vedlejšího zdravotního střediska a gumy jim nevypouštím. Dokonce kvůli možnosti vytvořit pro ně parkovací místa byla část ulice zjednosměrněna. A když třeba přijedu autem a mám v plánu za chvilku zase odjet, tak taky nezajíždím do dvora a nechám to tam. Ale když třeba přijedu na návštěvu k prašvárovi do řadovky v malém městě, tak to je hned "ježíšmarjá, před sousedovic barákem to nenechávej, to je jejich místo" - kde by parkovali s druhým, třetím, čtvrtým autem, že? Já jako chápu, že je to blbý, tu ulici nejde rozšířít, protože na druhé straně je koryto regulovaného potoka, jneže to jim nárok na to místo prostě nezavdává. Když jsem bydlel v Holešovicích, tak jsem taky kolikrát před zmodráním objížděl celé okolí, než jsem zaparkoval (a za pár dní pak vzpomínal, kde že jsem to nechal) ale sousedy z vedlejšího vchodu ani návštěvník jsem fakt zpřed baráku nevyháněl. NOBLE BRICKS
Bram	Pondělí, 11. května 2020 - 13:37:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10726 Registrován: 4-2003	Hajnej:Podle toho, že neprojedou popeláři, pravděpodobně není... RadkaŠ sere s velkou pravděpodobností parkování před jeho barákem i v souladu s platnými právními normami. To je právě to, na co narážím . S4991023: Chápu, že iniciály TH na Tebe působí jako rudej hadr na bejka ale on si někdy TH stěžoval na 50 metrů podchodem? On ríkal, že rozrejpávání Turnova je zbytečné a já s ním souhlasím. S panem T. H. dá většinou souhlasit, ale v případě Turnova nikoliv . Tady bude rudý hadr na býka v případě Hajného zcela mimo .
Láďa	Pondělí, 11. května 2020 - 13:47:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3138 Registrován: 7-2006	Ale když třeba přijedu na návštěvu k prašvárovi do řadovky v malém městě, tak to je hned "ježíšmarjá, před sousedovic barákem to nenechávej, to je jejich místo" - kde by parkovali s druhým, třetím, čtvrtým autem, že? No to je léty zažitej názor .. a nemusím daleko chodit .. Moje drahá máti to praktikuje neustále a už ji nezdraví snad celá kolonie nájemníků pod námi .. Proč by platili stání u svých pronajatých bytů,když na silnici je to zdarma ..a že vlastník domečku nemá kam to své IGK dát,je jim šumák .. a mnohdy si ještě stoupnou tak inteligentně,že do vjezdu se skoro nedá dát/zajet .. Mě to taky pak nas@re vždycky,když nemám kam tu moji plechofku dát taky,to se přiznám .. Zklamání změní člověka k nepoznání ..
Alex7	Pondělí, 11. května 2020 - 14:50:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 293 Registrován: 6-2016	Bram: "Až se ty bezohledný troubo setkáš se situací, kdy vozíčkář někam chce dojet a nemůže, tak ti to dojde. Nebo také ne . Dřív mohl vozíčkář leda hnít doma, dnes (třeba v okolí Prahy) do té Prahy může vlakem (ale i autobusem) dojet a může si svůj již tak ne zcela lehký život alespoň zpříjemnit." Vozíčkář možná ne, ale běžný člověk včetně důchodce z úzkého nástupiště do vlaku v pohodě nastoupí. Těch 10 cm mezi nástupištěm a nízkopodlažním vlakem by neměl nikomu dělat problém. Pro vozíčkáře stačí peronizovat nádraží ve větších městech, dejme tomu nad 10.000 obyvatel, a pokryje to většinu jejich potřeb. Na malých vesnicích stačí jednoduchá úzká nástupiště. Bram: "Protože já, já, já a zase jen já ." Zdaleka ne každé nádraží s ostrovními nástupišti je vybavena výtahem nebo rampou, třeba na trati Havl. Brod-Brno je jich menšina. I pro takovou stařenku je pak pohodlnější nastoupit z úzkého nástupiště před budovou než lézt do podchodu dolů a zase nahoru, což jsou desítky metrů chůze navíc. Trochu méně arogance by to chtělo. David: "Poloperonizace (dnes - resp. posledních cca 12 (?) let - už nepřípustné) to "kombinují" do té míry, že v jednom směru jízdy (tzn. směru jízdy od budovy) ten bezbariérový vstup do vlaku zajištěn NENÍ." Zajímavý komentář. Je otázka, jak definovat onu "bezbariérovost"? Zda nástup do vlaku 55 cm nad zemí i za cenu drakonických opatření a zbytečné chůze navíc, nebo co nejjednodušší nástup do vlaku co nejblíže nádražní budově. Docela dobře vyřešené to mají v Neratovicích, kde první nástupiště je "normované" s hranou 55 cm nad zemí a zbylá nástupiště jsou úzká s jednoduchým přístupem od budovy. Takže když vozíčkář objedná jízdu vlakem z Neratovic, tak stačí operativně poslat vlak k prvnímu nástupišti.
S4991023	Pondělí, 11. května 2020 - 15:40:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4002 Registrován: 9-2003	Alex7: Do města pod 10 tisíc obyvatel vozíčkář jet nesmí? NOBLE BRICKS
Bram	Pondělí, 11. května 2020 - 15:50:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10728 Registrován: 4-2003	Alex7:Vozíčkář možná ne, ale běžný člověk včetně důchodce z úzkého nástupiště do vlaku v pohodě nastoupí. Vozíčkář určitě ne a běžný člověk a důchodce bude mít problém, je li náledí a sníh. Takže proč taková nástupiště dělat? Alex7:Zdaleka ne každé nádraží s ostrovními nástupišti je vybavena výtahem nebo rampou, třeba na trati Havl. Brod-Brno je jich menšina. Trať HB - Brno je dílo mnoho desítek let staré a tehdy se výtahy na nástupiště nedělaly. I pro takovou stařenku je pak pohodlnější nastoupit z úzkého nástupiště před budovou než lézt do podchodu dolů a zase nahoru, což jsou desítky metrů chůze navíc. Je daleko lepší po schodech lezoucí funící stařenka, než přejetá nahluchlá a špatně vidící stařenka. Jako sorry, ale rychlosti na trati HB - Brno jsou až 130 km/h, tak to jako bezpečnost budeme ignorovat a spoléhat na to, že vlak vždy zabrzdí?!? Trochu méně arogance by to chtělo. [wink] Trochu méně sobectví, arogance a blbosti by to v případě pana Alexe7 chtělo .
Petr_Šimral	Pondělí, 11. května 2020 - 15:53:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9605 Registrován: 5-2002	Zajímavý komentář. [ok] Je otázka, jak definovat onu "bezbariérovost"? Zda nástup do vlaku 55 cm nad zemí i za cenu drakonických opatření a zbytečné chůze navíc, nebo co nejjednodušší nástup do vlaku co nejblíže nádražní budově. Docela dobře vyřešené to mají v Neratovicích, kde první nástupiště je "normované" s hranou 55 cm nad zemí a zbylá nástupiště jsou úzká s jednoduchým přístupem od budovy. Takže když vozíčkář objedná jízdu vlakem z Neratovic, tak stačí operativně poslat vlak k prvnímu nástupišti. Proč pořád mluvíte jen o vozíčkářích? Maminky s kočárky, lidé o berlích nebo obtížně chodící neexistují? Jak to vyřeší v Neratovicích, když bude požadavek na úrovňový nástup naráz do všech vlaků v daný čas?
Mořepetr	Pondělí, 11. května 2020 - 16:01:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4916 Registrován: 3-2006	Ad Alex7: No ono je to spíš opačně, protože zastávka má 550 peron (jde to laciněji a snadněji), než města, která mají nad těch 10 000 obyvatel. S tím stáním před vlastním domem, ano je to paráda, když to jde. Bohužel třeba já mám problém i s řemeslníky, protože u nás v ulici je zákaz zastavení. Takže se to udělá tak, že opustím garáž, zaplatím si parkování na placeném parkovišti a řemeslníci si nastěhují vše do garáže (přičemž se modlí, aby nebyl v blízkosti nějaký aktivní strážník) a odjedou s dodávkou. Ale aspoň mi nikdo nestojí před barákem
T_._H_.	Pondělí, 11. května 2020 - 16:02:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11766 Registrován: 8-2012	No jo, jaktože v Neratovicích vlastně už dávno nemají podchody? RadekŠ je dezorientován a necítí se příjemně! 電車オタク
honzaklonfar	Pondělí, 11. května 2020 - 16:07:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3996 Registrován: 6-2016	Úzká nástupiště jsou opravdický poklad! Sleduji již 40 let v Radotíně. Jak nositelé francouzských holí, tak matky s kočárky jsou štěstím bez sebe, že mohou takové nástupiště použít. Zejména dřív v zimě, kdy byl sníh a led (s patrnými pokusy o jejich odstranění staničním personálem). V dobách dávno minulých, kdy v Radotíně fungovaly, fabriky bylo míjení vystupujících s těmi, kteří chtěli/museli do Prahy taky dobrá groteska. Moderní podchody s rampou pro kočárky a invalidní vozíky jsou zcela použitelné řešení.
Alex7	Pondělí, 11. května 2020 - 16:10:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 294 Registrován: 6-2016	S4991023: "Alex7: Do města pod 10 tisíc obyvatel vozíčkář jet nesmí?" Může, jen ho z vlaku vysadí zvedací plošina. Od čeho ty plošiny ve vlacích máme? Ve větších městech žije zpravidla více vozíčkářů a je tedy větší poptávka po bezbariérovém cestování. Bram: "Vozíčkář určitě ne a běžný člověk a důchodce bude mít problém, je li náledí a sníh. Takže proč taková nástupiště dělat?" Sníh a náledí je problém na jakémkoli zpevněném povrchu, není-li posypán. Cestující si tak může rozbít držku i na širokém nástupišti. Široká nástupiště jsou samozřejmě mnohem bezpečnější, ale i mnohem dražší. Petr_Šimral: "Proč pořád mluvíte jen o vozíčkářích? Maminky s kočárky, lidé o berlích nebo obtížně chodící neexistují?" Protože mezi nízkým nástupištěm (i ostrovním) a nízkopodlažním vlakem je výškový rozdíl +/- 10 cm a to pro cyklisty, maminky s kočárky a hůře pohyblivé problém fakt není. Problém je jen u vozíčkářů, jimž těch 10 cm brání nástupu do vlaku bez asistence. Petr_Šimral: "Jak to vyřeší v Neratovicích, když bude požadavek na úrovňový nástup naráz do všech vlaků v daný čas?" Nad tím jsem se nezamýšlel. Přinejhorším může Dráha jeden z požadavků odmítnout a poslat vozíčkáře na jiný vlak. Do Prahy jezdí příměsto každou hodinu, takže zrovna Neratovice jsou v tomto celkem řešitelné.
Bram	Pondělí, 11. května 2020 - 16:24:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10729 Registrován: 4-2003	Alex7:Sníh a náledí je problém na jakémkoli zpevněném povrchu, není-li posypán. Cestující si tak může rozbít držku i na širokém nástupišti. Ale jen z toho úzkého se snadno sklouzne do kolejiště. Široká nástupiště jsou samozřejmě mnohem bezpečnější, ale i mnohem dražší. Takže když jsou široká nástupiště mnohem bezpečnější, tak je radši nebudeme dělat, protože jsou dražší. Úchvatná logika . Protože mezi nízkým nástupištěm (i ostrovním) a nízkopodlažním vlakem je výškový rozdíl +/- 10 cm a to pro cyklisty, maminky s kočárky a hůře pohyblivé problém fakt není. Problém je jen u vozíčkářů, jimž těch 10 cm brání nástupu do vlaku bez asistence. Výška těchto nízkých nástupišť je do 250 mm nad TK. Nástupiště, ze kterých se nastupuje v jedné úrovni třeba do řady 471, mají výšku 550 mm nad TK. A 550 - 250 = 250. Takže kde je těch 10 cm, když je to 25 cm?!?
David	Pondělí, 11. května 2020 - 16:35:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14987 Registrován: 12-2007	Zdaleka ne každé nádraží s ostrovními nástupišti je vybavena výtahem nebo rampou, třeba na trati Havl. Brod-Brno je jich menšina. Což je samozřejmě špatně. A naštěstí je to (byť vcelku pomalu) napravováno (z dřívějška již Žďár, Řikonín, Kuřim; nyní realizované Sklené + Křižanov; v brzké době snad i důležitá žst. Brno-Kr. Pole). Mmch. zrovna u této tratě (či obecně u snad jakékoliv dvoukolejky) je nesmysl uvažovat nad jakýmikoliv úrovňovými přechody přes koleje. Do Prahy jezdí příměsto každou hodinu Pro "příměsto" je o to důležitější, aby šlo o dopravu o dostatečných kvalitativních parametrech, mj. s NÍZKOPODLAŽNÍ jednotkou umožňující jednak bezbariérové cestování, jednak rychlou výměnu cestujících (důležitou právě v té příměstské dopravě). http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Alex7	Pondělí, 11. května 2020 - 16:40:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 295 Registrován: 6-2016	Bram: "Takže když jsou široká nástupiště mnohem bezpečnější, tak je radši nebudeme dělat, protože jsou dražší. Úchvatná logika ." Co takhle stavět ostrovní nástupiště jen tam, kde je velký obrat cestující? Přece vysoká nástupiště budou mít největší přínos tam, kde je využije nejvíce lidí. Stavět ostrovní nástupiště s podchody v žst. Horní Dolní, kterou využijí řádově desítky cestujících denně, byť stanice leží na koridoru, mi připadá přinejmenším sporné. A u větších stanic jsem již vyslovil svůj subjektivní názor, že preferuji úrovňový přístup na nástupiště, ať už ostrovní nebo úzká. Bram: "Výška těchto nízkých nástupišť je do 250 mm nad TK. Nástupiště, ze kterých se nastupuje v jedné úrovni třeba do řady 471, mají výšku 550 mm nad TK. A 550 - 250 = 250. Takže kde je těch 10 cm, když je to 25 cm?!?" Těch 10 cm jsem podcenil, to uznávám, že bude více. Nicméně moderní nízkopodlažní jednotky mají ještě vysouvací schůdky, které cestujícím ulehčují nástup do vlaku z nižších nástupišť. S jízdním kolem jsem na nízkém nástupišti nikdy problém neměl, mnohem těžší je cpát kolo do Bbdgmee, a to i když nastupuji z vysokého nástupiště. Protože pokud mám místo pro kolo u plošiny, musím projít labyrintem kolem služebního oddílu a kupé pro vozíčkáře. Ale to už jsem trochu odbočil. David: Souhlasím s většinou příspěvku (kromě třetího odstavce).
RadekŠ	Pondělí, 11. května 2020 - 16:46:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10220 Registrován: 4-2003	e jednalo o stání automobilu v místě, kde stání není obecnou právní úpravou dovoleno. Tak a krom prudění starostky se autíčku stalo to, že mu praskla stahovačka okna, to spadlo do dveří, odjistila se mu ruční brzda, rozjelo se a v malé rychlosti najelo asi po 30 metrech na obrubník, čím mu praskl čep řízení a každý kolo mířilo jinam. A tím se vytvořila překážka na silniční komunikaci bránící jejímu řádnému užívání se všemi důsledky a tím i další právní kategorie. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Bram	Pondělí, 11. května 2020 - 16:49:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10731 Registrován: 4-2003	Alex7:Těch 10 cm jsem podcenil, to uznávám, že bude více. A já bych měl vrátit diplom a zopakovat si základní školu, když napíšu 550 - 250 = 250 . Je to samozřejmě 300. Takže ten rozdíl není 25 cm, ale dokonce 30 cm...
David	Pondělí, 11. května 2020 - 16:49:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14988 Registrován: 12-2007	Stavět ostrovní nástupiště s podchody v žst. Horní Dolní, kterou využijí řádově desítky cestujících denně, byť stanice leží na koridoru, mi připadá přinejmenším sporné. Od toho existují jiná řešení - viz namátkou Krasíkov, Hoštejn, Dynín atd. Bezbariérovost nástupišť (jako takových) i přístupu k nim zajištěna, přesto žádné ostrovní nástupiště + podchod nevznikaly. http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Bram	Pondělí, 11. května 2020 - 16:51:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10732 Registrován: 4-2003	RadekŠ:Tak a krom prudění starostky se autíčku stalo to, že mu praskla stahovačka okna, to spadlo do dveří, odjistila se mu ruční brzda, rozjelo se a v malé rychlosti najelo asi po 30 metrech na obrubník, čím mu praskl čep řízení a každý kolo mířilo jinam. A všechno se stalo samo, že ano?
Bkp	Pondělí, 11. května 2020 - 17:16:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8247 Registrován: 8-2003	Samozřejmě, že pro takovou stařenku je lepší podchod, protože na lezení na rampu/schody/výtah má prakticky neomezené množství času a není tak vázaná stresem, že když nepůjde k vlaku včas tak ho nestihne a když vyjde dřív, tak se může "potkat" s jiným vlakem.
RadekŠ	Pondělí, 11. května 2020 - 17:35:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10221 Registrován: 4-2003	BRam:nestalo, někdo ze sousedů tomu lehce pomohl, aby byl od pitomce pokoj. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Bram	Pondělí, 11. května 2020 - 17:45:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10733 Registrován: 4-2003	RadekŠ:nestalo, někdo ze sousedů tomu lehce pomohl, aby byl od pitomce pokoj. A takhle je to podle RadkaŠ patrně v pořádku. Jako sorry, ale tohle je pád na tu nejnižší lidskou úroveň . Bkp:Samozřejmě, že pro takovou stařenku je lepší podchod, protože na lezení na rampu/schody/výtah má prakticky neomezené množství času a není tak vázaná stresem, že když nepůjde k vlaku včas tak ho nestihne a když vyjde dřív, tak se může "potkat" s jiným vlakem. Asi tak. Ostatně i moje babička se jízdě vlaku radši vyhýbala kvůli těmto stresovým situacím a také kvůli vozům řady B, do kterých se jí velmi špatně nastupovalo a měla velký problém otevřít dveře. Opět stres, vždy s ní musel být někdo další, aby vůbec mohla cestu vlakem absolvovat, byť velice nerada.
T_._H_.	Pondělí, 11. května 2020 - 18:18:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11767 Registrován: 8-2012	někdo ze sousedů tomu lehce pomohl, aby byl od pitomce pokoj Tak to je hustý. A RadekŠ je na to ještě hrdej. Perverzita "úhledné čtvrti"... navrch načančaný hogofogo a samej slušňák, ale co se děje za záclonkama radši nevědět. 電車オタク
Petr_vlček	Pondělí, 11. května 2020 - 18:28:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13246 Registrován: 5-2004	"Samozřejmě, že pro takovou stařenku je lepší podchod, protože na lezení na rampu/schody/výtah má prakticky neomezené množství času" Ano, zejména při přestupu.
Mořepetr	Pondělí, 11. května 2020 - 18:39:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4918 Registrován: 3-2006	Ad Petr_vlček: Když ono je to těžké, při přestupech v menších uzlech, snad řízení provozu soutěží o to, aby nebyl přestup hrana/hrana. A ve větších, kde je peroňák, tak raději chodí přes kleje, než aby šel podchodem a zjistil, zda už všichni přestoupili. Nemluvě o pozdním zveřejňování koleje na IS. Všechno tohle je ale řešitelné a mělo by to být v rámci zvyšování kvality, celkem normální.
M250.0	Pondělí, 11. května 2020 - 20:49:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1671 Registrován: 8-2017	David: Od toho existují jiná řešení - viz namátkou Krasíkov, Hoštejn, Dynín atd. Všechny tyto stanice mají ale jednu společnou vlastnost, která ale podstatné části (řekl bych dokonce většině) stanic vlastní není - poloha na záhlaví je z hlediska docházkové vzdálenosti od obce výhodnější. Zkuste něco podobného navrhnout třeba ve Vlkanči nebo Kostomlatech nad Labem. Kromě toho rozhodující by neměl být ani tak obrat cestujících, jako pravděpodobnost předjíždění osobáku rychlejší vrstvou, které se v zastávkách na záhlaví realizuje poměrně blbě. Bram: Takže když jsou široká nástupiště mnohem bezpečnější, tak je radši nebudeme dělat, protože jsou dražší. Úchvatná logika [crazy]. Je symptomatické, že zatímco ve všech normálních odvětvích spěje pokrok k řešením levnějším a uživatelsky přívětivějším, tak dráha se upíná toliko k řešením maximálně bezpečným, i za cenu, že budou dražší a nepohodlná (a kvůli té drahotě reálně často nebudou vůbec). Pohodlí pro stařenky viz PV.
David	Pondělí, 11. května 2020 - 21:02:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14989 Registrován: 12-2007	Zkuste něco podobného navrhnout třeba ve Vlkanči nebo Kostomlatech nad Labem. Kostomlaty určitě nejsou o (předřečníkem zmiňovaných) "pár desítkách cestujících denně". Pominu-li skutečnost, že zrovna v jejich případě má peronizace skluz už cca 10 let (bývaly doby, kdy jízdní doby rychlíků v tom úseku byly prodlouženy s ohledem na předpokládané pomalé jízdy při výstavbě) a jde o stanici na vytíženém traťovém úseku, kde peronizace je o to provozně-ekonomicky obhájitelnější. zatímco ve všech normálních odvětvích spěje pokrok k řešením levnějším a uživatelsky přívětivějším, tak dráha se upíná toliko k řešením maximálně bezpečným Na příspěvek týkající se výšky a šířky nástupišť reagujete způsobem předjímajícím, že jediným možným řešením u takových nástupišť je mimoúrovňový přístup. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Mořepetr	Pondělí, 11. května 2020 - 22:08:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4920 Registrován: 3-2006	Ad M250.0: Mohu vědět, které odvětví je to normální?
David	Pondělí, 11. května 2020 - 22:10:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14990 Registrován: 12-2007	Kromě toho rozhodující by neměl být ani tak obrat cestujících, jako pravděpodobnost předjíždění osobáku rychlejší vrstvou, které se v zastávkách na záhlaví realizuje poměrně blbě. Pominu-li, že předjíždění Os vlaků kterýmikoliv jinými vlaky jinde než v uzlové stanici je provozně nežádoucí (zdržující) a mělo by být prováděno jen když to nejde jinak, tak připomenu, že předjíždění existuje vícero druhů. Mimo jiné také předjíždění pomalejších nákladních vlaků expresními vlaky. Přičemž v neperonizovaných stanicích automaticky nastává problém v kolejové skupině přilehlé k výpravní budově, kdy nákladní vlak, který by měl ve své kolejové skupině čekat na předjetí rychlým spojem dálkové dopravě, bude bránit možnosti zastavení byť protijedoucího Os vlaku, protože lidi by se skrz ten nákladní vlak vůbec k tomu Os vlaku nedostaly. Druhým úskalím neperonizovaných stanic na dvoukolejkách samozřejmě je, že když ve směru vzdálenějším od budovy zastavuje vlak pro nástup/výstup cestujících, tak po kolejích blíže výpravní budově nesmí projíždět žádný protijedoucí vlak. Z výše uvedeného si mimochodem odvoďte reálný význam zmiňované žst. Vlkaneč, navíc s tamním specifikem, kdy eventuální předjížděný nákladní vlak (ve směru jízdy na Kolín platí i pro kratší nákladní vlaky; ve směru jízdy na HB platí pro dlouhé nákladní vlaky) by v této stanici blokoval provoz na železničním přejezdu umístěném v prostoru stanice. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Nocni_spoje	Pondělí, 11. května 2020 - 22:10:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 291 Registrován: 8-2017	Alex7: "Maminky s kočárky, lidé o berlích nebo obtížně chodící neexistují?"Protože mezi nízkým nástupištěm (i ostrovním) a nízkopodlažním vlakem je výškový rozdíl +/- 10 cm a to pro cyklisty, maminky s kočárky a hůře pohyblivé problém fakt není. Problém je jen u vozíčkářů, jimž těch 10 cm brání nástupu do vlaku bez asistence." To je totalni blbost, roky a roky jsme prestupoval v Tynisti/Usti nad Orlici do Bdmtee a tech vasich 10 cm bych teda chtel videt. Tam mela s nastupem a vystupem problem (diky bohu v minulem case) vice nez polovina kastanu. (Příspěvek byl editován uživatelem Nocni_spoje.)
RadekŠ	Pondělí, 11. května 2020 - 22:42:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10222 Registrován: 4-2003	Perverzita "úhledné čtvrti"... navrch načančaný hogofogo a Pervezita to zcela jistě je - ale že tydýt z Prahy s kámošem z obce odtlačí sousedce několikset metrů před barák kleklý autovrak (protože by ho jinak vyfakovali rodiče a sousedi kámoše). Dokonce bych řekl, že jde o klasický princip fungování zmrda. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Mořepetr	Pondělí, 11. května 2020 - 22:55:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4921 Registrován: 3-2006	Zatím se tady řeší pouze jedna strana problému, tedy nástupiště. Existuje v nějaké normě v jaké největší vzdálenosti od TK, smí být při otevřených dveřích, nejnižší schod?
Hajnej	Úterý, 12. května 2020 - 01:56:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22152 Registrován: 5-2002	S499: a za pár dní pak vzpomínal, kde že jsem to nechal Já si to po čase začal psát... ale on si někdy TH stěžoval na 50 metrů podchodem? No nepřišlo mi, že by to slovy "nově budete tím skvělým podchodem chodit až někam k té 23.SK (a v podání SŽ(DC) to za chvíli bude hnusná černá poch.aná díra). A to je zhoršení" zrovna chválil... Bram: Takže ten rozdíl není 25 cm, ale dokonce 30 cm Tak vidíte, ještě o víc je to víc. Ještě, že umíte tak rychle dělit. (Holzmann) David: viz namátkou Krasíkov, Hoštejn, Dynín atd Taky třeba Podbaba nebo Luštěnice. Řešení je to celkem vtipné, zejména když to zároveň přiblíží perón k obci. Ale taky to má jedno úskalí: nehodí se to pro stanici, kde je taktové předjíždění osobáku - ten pak staví nadvakrát. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
RadekŠ	Úterý, 12. května 2020 - 08:06:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10224 Registrován: 4-2003	docela dobře vyřešené to mají v Neratovicích, kde první nástupiště je "normované" s hranou 55 cm nad zemí a zbylá nástupiště jsou úzká s jednoduchým přístupem od budovy. T. - Situaci, kdy lidi v druhé dekádě 21. století nastupují a vystupují většinově na úzkých sypaných nástupištích bych nenazval "docela dobře". - To nástupiště mělo být vzhledem k dopravnímu programu na opačné straně budovy. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
M250.0	Úterý, 12. května 2020 - 20:51:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1674 Registrován: 8-2017	David: Předjíždění ve stanici, kde předjíždějící vlak nestaví, lze zvládnout velmi rychle (např. Řečany 2,5 minuty), naopak předjíždění v uzlu, kde předjíždějící vlak zastavuje, často vede na naprostou nepoužitelnost průjezdu osobním vlakem z důvodu dlouhého pobytu (např. Nymburk 11 minut). K dalšímu odstavci: Neperonizované stanice nemají v dnešní době vůbec existovat, ale vhodnějším řešením než často předimenzovaná plná peronizace je podle mě poloperonizace. V jisté době rostly poloperonizované stanice jako houby po dešti, čímž se právě Vámi uváděné problémy řešily, bohužel se nestihlo poloperonizovat plošně dřív, než se zjistilo, že to nejde. Plná peronizace postupuje výrazně pomaleji a místo dořešení stanic na dvoukolejkách, kde není ani poloperonizace, se naopak začínají předělávat poloperonizace na plné, nebo dokonce plné s drobnou kosmetickou vadou (nižší hrana, absence výtahu) jsou srovnány se zemí a postaveny znovu, zatímco na frekventovaných dvoukolejkách zůstávají stanice s výhradně úrovňovým přístupem se všemi neduhy, které popisujete.
David	Úterý, 12. května 2020 - 21:22:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14992 Registrován: 12-2007	V jisté době rostly poloperonizované stanice jako houby po dešti, čímž se právě Vámi uváděné problémy řešily Vyřeší se tím jen část z problémů. Zůstával problém v situaci, kdy by nákladní vlak měl být předjet vlakem, který v předmětné stanici zastavuje (ani nemusí jít o Os vlak, ale třebas i o rychlík). Buď by takové předjetí nebylo možné, anebo by nákladní vlak musel přejet do opačné kolejové skupiny (= křížení protisměru + pobyt na koleji, která v tu chvíli nemůže být využita pro "svůj" směr a případné předjíždění v něm). se naopak začínají předělávat poloperonizace na plné Jedině v rámci nějakého konkrétního projektu (Šakvice, Hrušovany u Brna; projekčně Praha - Beroun). Rozhodně ne nijak cíleně. roky jsme prestupoval v Tynisti/Usti nad Orlici do Bdmtee Týniště n/Orl. do roku 2015 byla totální hrůza s prakticky neznatelnými nástupišti. Mmch. Bdmtee mají úskalí i v tom, že nejnižší z jejich schodů svojí (ne)hloubkou připomíná spíš šprušli žebříku než plnohodnotný schod. ---------------------------------------------- K obhájcům nižších užších nástupišť (viz i příklady několika stanic v Kraji Vysočina předložené jedním z předřečníků) přidávám foto jedné lahůdky z jedné rychlíkové stanice (nástupišťátko u 1. SK, umístěné výhradně vpravo od budovy = oficiální přístup na nástupiště vede jen z jedné strany - tzn. všichni jdoucí k vlaku i od vlaku jdou proti sobě, nemají-li seskakovat do/vyskakovat z sousední koleje). Bohužel nevyšla možnost pořídit fotku bez lidí, tak zveřejnění jen ve verzi s "cenzurou" osoby, která je v záběru nejzjevněji vidět. http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Asdf	Úterý, 12. května 2020 - 21:29:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9374 Registrován: 5-2007	M250.0: Lenže to zasa otvára možnosť prestúpiť do toho předjíždějícího vlaku (a naopak), čo môže byť výhodné pre výrazne viac ľudí, než koľko ich absolvuje prejazd uzlu. Poloperonizácia je zlo. Jednak je strašne investične neefektívna, pretože napr. podchod (najdrahšia časť) budujete v celej dĺžke, len ho z polovice nevyužívate. Dvak si po dopravnej stránke si skupinu bližšie k staničnej budove zazdíte pre predbiehanie nákladných vlakov v podstate rovnako ako keby peronizácia nebola žiadna. A musíte riešiť invalidov a fúru ďalších vecí. Z toho takisto vyplýva, že prakticky nie je závislosť medzi intenzitou výstavby a poloperonizáciou/úplnou peronizáciou. Takže keby sa odzačiatku stavali plné peronizíácie, stavali by sa rovnako rýchlo a ešte by sa dnes nemuseli prekopávať. Takisto stanice, ktoré dnes nie sú peronizované vôbec by zrejme neboli peronizované ani keby sa pokračovali v poloperonizácii (pretože to najpodstatnejšie - podchod - musíte postaviť tak či tak).
M250.0	Úterý, 12. května 2020 - 21:59:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1675 Registrován: 8-2017	Zůstával problém v situaci, kdy by nákladní vlak měl být předjet vlakem, který v předmětné stanici zastavuje To jednak nenastává tak často (s osobním vlakem dokáže nákladní držet krok) a jednak ani to bych neoznačil vyloženě za problém - tak prostě zastavující vlak pojede do odbočky blíž k budově a náklad počká na hlavní koleji. Jedině v rámci nějakého konkrétního projektu Všechno, co se staví, se snad staví v rámci nějakého konkrétního projektu, ne? A třeba na levobřežce je záměr vyhubit poloperonizace před zřízením dálkoviny (zatím v přípravě Roztoky a Roudnice). Asdf: Dvak si po dopravnej stránke si skupinu bližšie k staničnej budove zazdíte pre predbiehanie nákladných vlakov v podstate rovnako ako keby peronizácia nebola žiadna. To není pravda, viz výše. Naopak se tím vyhnete oběma z možných špatných řešení, tedy buď kvůli podchodu obětovat jednu dopravní kolej a ještě hnát všechny cestující do podchodu (Olbramovice), nebo mít v jednom směru pouze jednu kolej s hranou (Čelákovice), případně kombinaci nevýhod obojího (Soběslav).
David	Úterý, 12. května 2020 - 23:15:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14993 Registrován: 12-2007	Všechno, co se staví, se snad staví v rámci nějakého konkrétního projektu, ne? Měl jsem na mysli něco jako "projektu zaměřeného primárně na něco jiného, v rámci nějž se coby vedlejší efekt provede přestavba z poloperonizovaného na plně peronizované". případně kombinaci nevýhod obojího (Soběslav). Soběslav má nástupištní hranu u budovy = nejde o "kombinaci obojího". Mimochodem - pro úplnost: z možných konfigurací stanic na dvoukolejce bez existence úrovňových přechodů přes koleje zde ještě nebyla zmíněna varianta Šlapanice (ze zahraničí obdobně např. už cca 8 let Bad Liebenwerda). Nicméně provozní nevýhody takovéhoto řešení jsou zjevné (i když na druhou stranu jde o řešení "lowcost" + bez budování podchodu). Dalšími variantami konfigurací s plnou peronizací mohou být: s nultou kolejí vybavenou nástupištní hranou (např. Praha-Uhříněves) či 4 koleje, všechny s nástupištní hranou (Mosty u Jablunkova). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) http://www.youtube.com/user/DavidDopravniVidea
Asdf	Středa, 13. května 2020 - 00:46:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9375 Registrován: 5-2007	M250.0: Ono to nie je len o predchádzaní Os/R/Ex, občas je nutné nákladný vlak na kratšiu dobu odstaviť (koordinácia činnosti v uzle, striedanie na ose, technické problémy, ...) a to Vám všetko poloperonizácia komplikuje. Buď to trafíte v diere do opačnej skupiny, alebo ho posadíte doboku (a do opačnej skupiny musí osobák), alebo ho necháte v priamej (a doboku musia všetky R/Ex). Od toho neoznačil vyloženě za problém to má fakt ďaleko. Čiastočné riešenie je úplná peronizácia vzor Úvaly, ale len čiastočným a rozhodne nie samospásnym. Inak, keby sa robila úplná peronizácia od začiatku, fúra problémov by nenastala. Mnohé problémy by šli vyriešiť drobnými úhybmi osy a jednotrannými nástupišťami v bližšej skupine, prípadne riešenie ala Mosty u Jablunkova (viď David). V okamihu, keď bude (logická) požiadavka nehýbať ostrovným nástupišťom a podchodom, nastanú problémy, ktoré nemusia byť riešiteľné bez kompromisov. David: Bojím sa, že vykoreňovanie poloperonizácii naozaj bude do budúcna poňaté ako systémovejšia záležitosť, pretože je o.i. objektívnou prekážkou zavedenia ASVC v danej stanici a tiež prekážkou naplnenia TSI PRM akýmkoľvek projektom v súvislosti s danou stanicou. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)