Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 10. 7. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 10. 7. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2388 Registrován: 7-2017 |
Belinea 1762: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1763 Registrován: 2-2005 |
Ještě jsem zapomněl přiložit jedno schéma stanice Rozsochy...váže se nejpozději k roku 1916 a je tam krásně vyznačen onen sklad tyu 48/H: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 1-2010 |
Prekladiste TEZ Poprad: po stanicnej vyhybke pokracovala kolaj esickom tesne vedla budovy restauracie smerom na prekladiste, kde z nej dalsou vyhybkou odbacala doprava kolaj do stareho depa. Kus kolajnice hned za odbockou do depa je tam este stale zakonzervovany v asfalte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2389 Registrován: 7-2017 |
Belinea: Já nerad otravuju, ale když už jsme u takové diskuse, nenašel by se prosím plánek původního provedení toho skladištního přístavku, tj. z dob, kdy byl ještě dřevěný? A rozumím tomu dobře, že jiné veřejné skladiště v Rozsochách nebylo? (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1764 Registrován: 2-2005 |
dědek_hank: No neotravujete, ale z čeho tak pramení zájem zrovna o Rozsochy, to by mě trošku zajímalo? Co se týče přístavku, tak ten byl typově označen jako 501a/H. V archivu mám plánek jen díky jistému Vaškovi Horáčkovi, který je mimochodem autorem oné diplomky, na kterou jste dával odkaz. Takže poděkujme jemu, strávil stovky hodin po muzeích a archivech. A abych nezvěřejňoval jen cizí věci, pustím do světa jednu fotku z mého archivu, kterou mám oblíbenou (mnoho starých fotek bohužel nemám). Je na ní krásně vidět dotazovaný sklad ještě v původní podobě. Myslím, že sklad traťové dištance u přejezdu a další menší u výpravní budovy bohatě stačily. Navíc byl ještě drobný sklad i v budově záchodků vedle lampárny. Dokážete mi prosím někdo říct, z jakého období může fotografie nádraží být? Kde by se daly dohled informace o přestavbě výpravních budov? Velmi by mě zajímalo, kdy se vzhled budovy změnil ze tří původních oken na současná dvě. Poradíte? Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1752 Registrován: 1-2013 |
Aklman: jestli jsem to dobře pochopil, tak překladiště bylo někde tady https://mapy.cz/turisticka?vlastni-body&x=20.3003626&y=49.0595679 &z=17&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9umaNxTE0R&ud=20%C2%B018%270.340%22E% 2049%C2%B03%2734.065%22N |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 1-2010 |
Presne tam. Depo bolo tu https://en.mapy.cz/turisticka?vlastni-body&x=20.3003626&y=49.0595 679&z=17&ut=Nov%C3%BD%20bod&ut=Stare%20depo%20TEZ&uc=9umaNxTE0Rfi -F2&ud=20%C2%B018%270.340%22E%2049%C2%B03%2734.065%22N&ud=49%C2%B 03%2732.685%22N%2C%2020%C2%B017%2754.005%22E |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 10-2017 |
Zdravím, máte někdo ve sbírce výkresy KkStB (používané na lokálních tratích). Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2394 Registrován: 7-2017 |
pechat: "Zdravím, máte někdo ve sbírce výkresy KkStB (používané na lokálních tratích). Díky" Výkresy čeho? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 10-2017 |
dědek_hank: Teď momentálně sháním výkresy popelové jámy a vodního jeřábu (nejlépe typový výkres 39/2c). Díky"pechat: "Zdravím, máte někdo ve sbírce výkresy KkStB (používané na lokálních tratích). Díky" Výkresy čeho? " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2395 Registrován: 7-2017 |
pechat: "dědek_hank: "pechat: "Zdravím, máte někdo ve sbírce výkresy KkStB (používané na lokálních tratích). Díky" Výkresy čeho? "Teď momentálně sháním výkresy popelové jámy a vodního jeřábu (nejlépe typový výkres 39/2c). Díky" Zkus modelářské fórum http://diskuze.modely.biz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1753 Registrován: 1-2013 |
Aklman: Dík. Co se Popradu týká, už mám jasno. Ale co mi jasné není: ve Velké (ještě na původní trati) kromě Velké zastávky a Velké měla údajně existovat i výhybna. Rovněž někde měla být i zastávka Poprad sídlisko. Prosím znalé o odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2396 Registrován: 7-2017 |
V olomouckém archívu jsou výkresy vodárny vytvořené architektem Josefem Dandou (který u ŘSD Olomouc v letech 1936 - 39 pracoval) roku 1937 pro žst Heřmánky. Byla vodárna realizována? |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 544 Registrován: 7-2012 |
Prosím pánové, dokázal by někdo (třeba místně příslušný bytem, nebo okruhem regionálních zájmů) přesněji identifikovat tato místa, lokace na trati, km, úsek dráhy a případně dnešní stav, těchto mostů. Ano vím co je Prudník-Zlatý potok, co je Zlaté Hory, co je Mikulovice, ale nějak se nemohu zorientovat v místě a i místních německých názvech. Třeba někdo poradí a doplní dnešní lokaci. Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22243 Registrován: 5-2002 |
Měl bych dotaz, který spíš než železničně-historický je cihelnově-historický, ale protože cihelny mívaly vlečky, tak to spolu trochu souvisí a snad tu tolik nehrozí zapadnutí jako ve Všeobecné neželezniční... Pustil jsem se teď doma do nějaké zedničiny a po shození omítky jsem odkryl zeď ze čtyřkomorových dutých příčkovek 29x14x14, na jejichž hraně je patrný nápis Slovenská akciová cihelna v Hodoníně. A tak mi vrtá hlavou, proč cihly na činžák ve Vršovicích musely z místa svého vzniku vážit cestu více než 300 km dlouhou. Napadly mě (mezi ranami do majzlíku) asi tak tři možnosti: * investor domu měl v portfoliu akcie té cihelny, * měly takový poměr cena/výkon, že se to vyplatilo i na takovou dálku, * jiné cihelny tehdy takové cihly ještě moc nedělaly (tady mě napadá relativní blízkost Zlína, kde se tyhle betonové rámáky stavěly doslova "jako Baťa cvičky"). Našel by se tu nějaký znalec cihelen, který by do mého tápání vnesl trochu světla...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2411 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 544: a) a c) jsou zřejmě silniční mosty... Položka c) je s největší pravděpodobností některý z mostů na dnešní silnici I/44 v údolí Bělé (Bielaflus) v úseku Bělá pod Pradědem-Domašov (od křižovatky se silnicí II/450 z Karlovy Studánky přes Vidly) až Jeseník-Bukovice (po křižovatku se silnicí II/453 směr Zlaté Hory). Rothenberg nebo Rotenberg je Červená hora, takže zmíněná bývalá říšská silnice Rothenberg - Zuckmantel je pravděpodobně úsek dnešních silnic I/44 a II/453 od Červenohorského sedla po Zlaté Hory. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2412 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 544 - položka a): Miserichbach je v dnešních mapách veden jako Zlatý potok a pramení nad místem středověkého dolování pod Příčným vrchem (Panna Maria Pomocná). Silnice II/445 (jedna ze dvou možných tras od Bruntálu/Freudenthal) sestupuje do jeho údolí až před Zlatými Horami (křižovatka s II/457 od Janova - po Biskupskou kupou) a ve městě jsou na ní dnes přes Zlatý potok dva mosty; může s tím ale být potíž, protože koryto Zlatého potoka se ve městě v minulosti překládalo, takže pro bližší identifikaci by to chtělo starou mapu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2413 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 544 položka b): Ramzovská dráha v úseku Mikulovice - státní hranice nepřekračuje Bělou nikde, překračuje ji jenom lokálka do Zlatých Hor ještě na území Mikulovic. Zato je v Mikulovicích přes Bělou opět silniční most na I/44... Ve zprávě se mluví o Teilstrecke, těžko říct, jestli jde o železnici nebo silnici. A taky tenkrát mohly vodní toky i silnice vést jinudy, ale pokud jde o bývalé říšské silnice, většinou se jejich trasy od dob Marie Terezie nezměnily, aspoň ne v tomto bohem zapomenutém kraji, a silnice I. i II. třídy jich využívají dodnes. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 545 Registrován: 7-2012 |
Ad Hank - děkuji. Prostě jsem to textově špatně vyhodnotil (ztraceno v překladu), že se jedná o silnice. Omluva za špatně a nevhodně vložený příspěvek. K tomuto mě vedla zcestná myšlenka a záměna podkladů. Jedná se mě o dohledání železniční mostní konstrukce kterou jako první pro železnici vyrobila Královopolská strojírna roku 1903. Výroční zpráva akciové společnosti Královopolská strojírna za rok 1903 uvedla jen krátkou informaci, která však není příliš přesná v lokaci: První železniční most byl přes řeku Tichou Orlici u Vítkova na trati Hanušovice – Lipová Lázně – Mikulovice – Glucholazy (?). Ale co to byl za železniční most a kde (trať a km poloha) nemohu přesně dohledat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2414 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 545: Tak to je taky nějaký zmatek. Trať Hanušovice - Glucholazy určitě nikde údolím Tiché Orlice nevede. Na moravské straně vede údolím Branné a po překonání rozvodí sestupuje na slezské straně do údolí Bělé. Vítkovů je v ČR 6, pět jich je v Čechách (místní části Chrastavy, Sokolova, Tachova, Č. Lípy a Štěkně - od Tiché Orlice je to všechno hodně daleko...) a jeden Vítkov (německy Wigstadtl) ve Slezsku, na trati Suchdol n. Odrou - Budišov n. Budišovkou, leží na rozvodí mezi údolími Odry a Moravice. Můžeš sem dát tu informaci z výroční zprávy KPS v původním německém znění? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 459 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig: Jediný most, který se v roce 1903 na trati z Jeseníka ke státní hranici měnil se nacházel v km 41.197. V popisu je uvedeno, že se jednalo o výměnu železné konstrukce "beim Durchlass u. Durchfahrt". Světlost konstrukce byla 5 m, byla lehce šikmo, celk. rozpětí 5,53 m. Vychází mi to na přemostění potoku Žlebník, schvalování ve Vídni proběhlo na 30. září 1902, kolaudovalo se v roce 1903. V letech 1902 až 1904 na trati z Hanušovic do Ziegenhals došlo k více výměnám různých propustků a mostků, protože se tehdy snažilo ředitelství státních drah v Olomouci zbavit všech dřevěných konstrukcí na této trati, které tam zanechala ÖLEG. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 546 Registrován: 7-2012 |
Zde to je, je to z knihy "Die Geschichte der Königsfelder Maschinenfabrik A.G. 1890-1943". Můžete číst, a pak napsat. Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2415 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 546: Aha... To jsem netušil, že Rádio Jerevan vysílalo už v roce 1903. Jára Cimrman se může jít před tímhle mystifikátorem schovat. Takže: V údolí Tiché Orlice je Wichstadtl, dnešní Mladkov. Ten, kdo to zapisoval, nejspíš podezíral mluvčího, že mluví dialektem, který "g" artikuluje jako "ch" a snažil se psát spisovně, tak to zaměnil. (V němčině se dodnes rozeznává asi 35 nářečních skupin a snad 250 dialektů, tak kdo se v tom má vyznat...) A když to zapsal, tak se asi fakt domníval, že jde o Wigstadtl, a navíc neznal přesný průběh moravsko-slezské hranice, jenže Vítkov byl skutečně v rakouském Slezsku a nikoli na Moravě, i když na dostřel od její hranice... Navíc dotyčný neznal ani drážní zeměpis, protože Moravská pohraniční dráha z Hanušovic končila v Dolní Lipce, to je hned vedle Lichkova, a stanice Lichkov se v těch dřevních dobách v jízdních řádech jmenovala Wichstadtl-Lichtenau, asi proto, že Lichkov v té době býval přifařený k důležitějšímu a většímu Mladkovu. Navíc v některých jízdních řádech za císařpána končily vlaky z Hanušovic až v Lichkově. Takže Wichstadtl měl s Moravou společný název koncové stanice MGB a to, že tam zajížděly vlaky z Moravy... Tak nám to ten starý písař všechno parádně pomotal dohromady a byl to opravdu výkon hodný Rádia Jerevan. Přikládám kousek současné turistické mapy. Je na ní vidět, že v traťovém úseku Mladkov - Lichkov je jeden most přes Orlici a druhý přes silnici II/312. Jeden z nich to tedy asi bude. Ten most přes silnici je tady [50.0967°N, 16.6553°E] a vypadá dnes takhle: Street view na most přes Orlici tady [50.0964°N, 16.6312°E] jsem nenašel, ale z leteckého pohledu na google.maps vypadá jako kamenný nebo betonový, takže to asi nebude on. (Ledaže by ho po povodních v letech 1997 - 2002 zgruntu přestavěli.) Edit: Teď koukám, že tam píšou "über die Stille Adler", tak to by ukazovalo na ten most přes Orlici. Otázka je, čemu se ještě v tom textu dá věřit. V tom kraji je doma Aleš Filip, který sem chodí jako Alf, tak třeba to upřesní. Snad by aspoň mohl vědět, jestli ten most v Mladkově dřív skutečně býval ocelový. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2416 Registrován: 7-2017 |
A ještě dodatek. V knize Aleše Filipa 130 let železnice pod Orlickými horami je na str. 83 tato fotografie: Dále v textu je na str. 85 - 86 uvedeno, že výměna mostní konstrukce proběhla 30. srpna 1913 a že v době psaní publikace byla stále v provozu, jenom prošla v roce 2002 rekonstrukcí v rámci předelektrizačních úprav. Podle TTP by ten most měl být v km 108,77. Víc toho od stolu a PC nezjistím. Jestli se v něčem mýlím, přivítám opravu nebo upřesnění. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4089 Registrován: 4-2009 |
V Mladkově by mělo jít o tyto mosty. Most je nyní zelený. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2417 Registrován: 7-2017 |
Němec_z_ova: "V Mladkově by mělo jít o tyto mosty." Z jakého zdroje je ta první fotka? |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4090 Registrován: 4-2009 |
Onen pověstný švýcarský archiv |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2418 Registrován: 7-2017 |
Němec_z_ova: "Onen pověstný švýcarský archiv" Nevím, který švýcarský archív... |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4091 Registrován: 4-2009 |
On je tak známý, že jsem na něj zabordelil odkaz. Po chvíli hledání ovšem zase našel. Odkaz na foto mostu. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 547 Registrován: 7-2012 |
Prvně pro kolegu Hank: zde je ten odkaz, už jsem to sem asi dával před 2 lety, když skončila autorská práva: https://www.e-pics.ethz.ch/index/ETHBIB.Bildarchiv/ETHBIB.Bildarc hiv_Ans_05446-044-AL-FL_96540.html stačí se posouvat vzad na přední fotka a dál na celá tři alba ÖNWB. Dá se samozřejmě stáhnout v nejvyšší kvalitě (JPG, nebo TIFF). Ted zpět Tichá Orlice. Musím se všem omluvit, neboť nejen díky Vám jsem přišel na to, že jsem "debil" (i s tvrdým "Y") neboť jsem 30 let věřil ofiko zápisu o výrobě prvního železničního mostu KPS (který jsem nemohl potvrdit z jiného zdroje). Díky vám už vím že to roku 1903 asi nebyl železniční most ale silniční most. Prostě úředník něco špatně přečetl, špatně pochopil, neznalý zeměpisu, a pak udělal chybný zápis a dál to nikomu nevadilo a dál se to opisovalo. V té době prostě vzal expediční knihu KPS odd. mostárna-jeřáby a opsal údal o výrobě mostů roku 1903, kde tento most považoval, za první železniční most KPS postavený na Tiché Orlici, a on to byl silniční most o trochu vedle. Ten Adler železniční most ÖNWB, ale KPS asi? roku 1912 rekonstruovala. Píšu asi? Ještě jsem nenašel potvzení o výsledku výběrového řízení. Ale který tedy byl první železniční most KPS. To budu ještě dlouho hledat. Ale to se stejně nedozvím, neboť první expediční kniha KPS odd. mosty-jeřáby - není! Tím jsem používal tento jediný zápis jako bernou minci. Ted se vše snažím dohledat novým způsobem (čímž se mě ten silniční most opět potvrzuje) i s těmito odkazy: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2419 Registrován: 7-2017 |
Němec_z_ova, Bw_Ig: Děkuji. A mně je zase trapně, že jsem z toho leteckého snímku hned napoprvé nepoznal, že v Mladkově jde vlastně o dva mosty vedle sebe - přes Orlici a přes cestu. Vlastně bych si to měl z mládí pamatovat, ale naposledy jsem tam jel vlakem asi před 35 lety... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2420 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 547: Ten vyznačený odstavec ve druhém dokumentu vztahující se k 7. červenci 1912 a okresnímu hejtmanství Žamberk se ovšem týká stavby úseku silnice z Mladkova (Wichstadtl) do Vlčkovic (Wöllsdorf), dnešní II/312. |
Polabský
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1215 Registrován: 10-2010 |
Hajnej: Hodonínské cihelny dodávaly kvalitní cihly do Prahy celkem běžně. Většina lícovek užívaných ve dvacátých a třicátých letech pochází právě odtud. Domy na Hanspaulce a na Ořechovce jsou právě z nich. Jednalo se o plné vylehčené cihly (svislé eliptické díry) ale dokonce i dvoudírové lícové duťáky, užité na fasádě. Hezký den. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 5-2012 |
Rychlý dotaz - strojopis Ladislava Bartoně "Kronika žel. tratí novojičínského okresu" (asi 120 stran textu), bylo to někde publikováno? |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4094 Registrován: 4-2009 |
Ten Adler železniční most ÖNWB, ale KPS asi? roku 1912 rekonstruovala. Tady nešlo o rekonstrukci. Byla vyměněna konstrukce mostu, včetně příslušných úprav mostních opěr. Což je vidět na mém "soudobém" snímku - rozdíl mezi hrubě tesanými původními kameny a těmi jemně opracovanými z probírané doby. V příspěvku dědka hanka 2416 je stará konstrukce podepřená a mostní opěra vypadá již částečně rozebrána. Jinak smekám klobouk (spíše kšiltovku) před Vaší mravenčí prací |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 6-2005 |
Pořád mi vrtá hlavou, jak se v drážní prehistorii předávaly signály optického (praporového, košového) telegrafu přes úseky s tunelem. Jisté indicie, například na dráze Pardubice-Liberec, konkrétně mezi Malou Skálou a Turnovem, napovídají tomu, že strážní domky mohly stát nad tunelem a zprávy byly předávány prostě "oklikou" přes kopec. V tomto smyslu hovoří i známý obrázek tunelu pře Bratislavskou stanicí, kde je domek s košovým návěstidlem na kopci nad tunelem přímo vidět. Nicméně třeba v tunelovém úseku Brno - Blansko se mi v žádných zdrojích nepovedlo najít jakoukoli stopu po podobném řešení.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3115 Registrován: 7-2005 |
V případě SNDVB to Kohnova ročenka udává jasně. Ale je to až za rok 1866. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 946 Registrován: 5-2002 |
Reichenberg. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/dalnice-tunel-j ested-liberec_2005311150_pj |
RAILcz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 5-2013 |
Zkoušky kolejového autobusu „Micheline“ na tratích ČSD |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 875 Registrován: 10-2007 |
Koho zajímají strážní domky, hlásky, hradla... v Brně a okolí, jejich seznam (a fotky) najde na webu BRŇÁK.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3128 Registrován: 7-2005 |
\ Nemá někdo pojetí o fotkách z této akce v Hořicích z června 1962 ? Kronika uvádí filmování, novináře, ČTK, ... ale všechny pokusy jdou do ztracena |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3129 Registrován: 7-2005 |
oprava - samozřejmě mělo být "ponětí" A jinak "historická souprava" předtím filmovala na nádraží Praha-Těšnov (fotil Wagner-Horský) pro titul Horoucí srdce, kde sloužila jako křoví při odjezdu filmové Boženy Němcové. Nešlo však o lokomotivu řady 310, i když byla také třínápravová. Filmaři si půjčili a upravili vlečkový stroj cukrovaru Ovčáry, který nosil cedulku s evidenčním číslem 96-08. Ale zapůjčením na oslavy do Hořic se stalo něco, co asi nikdo neplánoval. Na koleje komerciálek se dostala původní lokomotiva BCB. Pod vlečkovým čísle 96-08, což bylo zkomolené číslo 96.08 ex kkStB, se schovávala lokomotiva Krauss z roku 1881, někdejšího jména MODŘAN (a dříve SADOVÁ) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2541 Registrován: 7-2017 |
V modelářské diskusi padla otázka, na kterou neumím odpovědět: Jakými odstíny barev byly natírány tyto petrolejové lampy kkStB? |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 552 Registrován: 7-2012 |
Někde jsem někdy našel toto, dva odstíny deklarovane u c.k.státních drah a pro dráhy místní: tmava cervena tz. cerven cihlova, tmava zelena tz.zeleň listova, Zajímavé, ale pravdivost a pouziti nemohu potvrdit ani doložit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2542 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 552: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 737 Registrován: 8-2017 |
Tak mám tu objev z doby prvních železnic u nás. Náhodou se mi podařilo najít mapu se zákresem variant tratí zvažovaných pro spojení Vídně a Prahy! Sice to není moc kvalitní rozlišení, ale lepší než nic. Mapa Například jedna varianta měla vést z Čáslavy do Chotěboře a Žďáru a pak Přes Nové město údolím Bobrůvky na Tišnov, jak to tak vypadá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 10-2007 |
K.S.: Není to tohle?
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1474 Registrován: 5-2002 |
Jenomže rozvodí u Chotěboře je překvapivě o nějakých 100 m výš, než ÖNWB realizovaná trasa přes Vlkaneč. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 738 Registrován: 8-2017 |
Joe 882: Je i není. Sice tam trať přes Chotěboř je, ale nejsou tam všechny, to co jsem odkazoval se váže k situaci 1830-1850, zhruba. A je samozřejmé že tou dobou kdy se tratě v 60. letech 19. století plánovaly tratě, taak se šlo i v již zkoumaných stopách. Sants1474: Absolutní výška nemusí být problém, pokud sklony jsou příhodnější. A jak se na to dívám, tak oblast Velkého Dářka je tak příhodná že voda neví vlastně kam chce téct. Tam by byly sklony asi do 8 promile. Vím že na tom mám hrby, ale ta trasa by šla asi takto a využila "kaňony" řek a tam právě lze projít s poměrně příhodným sklonem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22415 Registrován: 5-2002 |
Sants: rozvodí u Chotěboře je překvapivě o nějakých 100 m výš, než ÖNWB realizovaná trasa přes Vlkaneč... ...jak ví každý, kdo jel někdy na kole od Vilémova do Chotěboře a nejvíc funěl od Červeného potoka nahoru. K.S.: měla vést z Čáslavy Fuj...! Absolutní výška nemusí být problém, pokud sklony jsou příhodnější Na množství spotřebovaného uhlí a vody to vliv mít bude určitě, a to je problém vždy. Jo, pokud to nebude dolů moc po spádu, tak si oddychnou brzdy, to je ale vše. Navíc pokud nebudu mít možnost začít stoupat výrazně dřív (což si v případě vlkanečské rampy začínající hned za Čáslaví nějak neumím představit), tak z toho kouká zajížďka jak , což je další uhlo a delší jízdní doba. oblast Velkého Dářka je tak příhodná že voda neví vlastně kam chce téct... ...výsledkem čehož bývá promáčený terén, což stavitelé železnic obzvláště milují.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 739 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 22415: Překlep, stane se. Asi jsem si řekl že se to skloňuje stejně jako Břeclav, která se pořád ještě občas mezi lidmi skloňuje postaru podle vzoru žena. í každý, kdo jel někdy na kole od Vilémova do Chotěboře a nejvíc funěl od Červeného potok Nemyslím že by šli podél silnice, spíš kolem Doubravy. Myslím by to udělali spíš nějak takto, ale je to jenom rychloodhad udělaný za deset minut, takže tam budou asi lítat sklony a vycházet nesmyslné poloměry. Možná by se zatočili do Chotěboře, nebo tam je možná nějaká jiná trasa do ní. Ta mapa je tak mizerná že jenom hádám a na těch profilech, kdy by mohly být stanice nepřečtu nic. V současnosti ale nesmysl, možná tak by byla k něčemu část mezi Žďárem a Ždírcem, ale to taky pochybuji. To by do Hradubic musela být elektrifikovaná dvojkolejka na nějakou vyšší rychlost. Ale v nějakém návrhu VRT z minulosti jsem viděl tuto trasu částečně využitou. Pokud by někdo chtěl tahat rychlíky Brno-Pardubice horem, tak by bylo lepší zrychlit současnou trať a ty minuty dát dolů na ní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 2-2018 |
Asi jsem si řekl že se to skloňuje stejně jako Břeclav, která se pořád ještě občas mezi lidmi skloňuje postaru podle vzoru žena. Kapitán Domkář hadr.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3130 Registrován: 7-2005 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 755 Registrován: 3-2005 |
Pilot.p: pořád v tom někdo dělá bordel,,,,mě taky sepsuli za Břeclavu, proto se jezdí do Břeclavy, Čáslavy, Chropině :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 883 Registrován: 10-2007 |
Ten výraz Břeclavy se mi nějak nezdá Protože když se používalo Břeclava, tak skloňování bylo Břeclavě (viz např. Týnec u Břeclavě). (Příspěvek byl editován uživatelem Joe.)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 756 Registrován: 3-2005 |
Z jaké doby je ten název? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2563 Registrován: 7-2017 |
Protože když se používalo Břeclava, tak skloňování bylo Břeclavě... To je ovšem omyl. Kdo používá Břeclava, tak ve 2. pádě skutečně musí napsat Břeclavy. (Vzor žena.) Jenže ta Břeclava nejspíš vznikla v podlužáckém nářečí a byla to vlastně Breclava: Za starú Breclavú, za starú Breclavú, u tej boží muky... Takže tudy cesta nevede, protože gramatika v nářečí není nic než jedna velká cochcárna. Autoritativní vyjádření Ústavu pro jazyk český ke kolísání ve 2. pádě mezi vzory píseň a kost (zdaleka se netýká jen Břeclavi/ě) je zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=372 Nechci to tu tapetovat, račte si to přečíst celé. Takže když se říká Břeclav, správně je Břeclavi i Břeclavě. A jak doporučuje ÚJČ, kdo neví, ať to opíše dvouslovnou vazbou a má vyřešeno: Do města Břeclav. Případně se můžete vrátit k německému názvu Lundenburg. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 884 Registrován: 10-2007 |
OK, Břeclavi i Břeclavě beru, ale Břeclavy fakt ne
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2564 Registrován: 7-2017 |
Joe: "OK, Břeclavi i Břeclavě beru, ale Břeclavy fakt ne " To je jen zvyk... Když napíšeš do Vltavy, taky ti to připadá divné? Mezi jmény Vltava a Břeclava a jejich skloňováním není z mluvnického hlediska vůbec žádný rozdíl. |
Trolleybus
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3055 Registrován: 5-2002 |
Čeština je nádherný jazyk komplikovaný neuvěřitelným množstvím výjimek a odchylek od základních pravidel. A vlastní jména, to je kapitola sama pro sebe, tam se kolikrát člověk bez jazykové příručky neobejde. Moc pěkná je třeba situace, kdy Vratislav můžeme ve 2. pádu skloňovat podle dvou vzorů: Vratislavi/Vratislavě, zatímco Wrocław už smíme ve stejném pádu skloňovat jen v jedné variantě: Wrocławi. Nebo kupříkladu věta: Cestou k hranicím jsme projeli Ašem. Co myslíte, je to správně?? Ano je, Aš totiž může být v mužském i ženském rodu.
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum.
Leonardo da Vinci |