Diskuse » Železnice » Všeobecná železniční diskuse » Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 06. 10. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 06. 10. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6585 Registrován: 3-2007 |
Starý Ivoš: Kdo to měl do pomíchaného zboží blíž, jezdil pro basu s kárkou, nebo to bral per partes do RVHP tašky. Ale už v 80. letech se větší nákupy (typicky sobota dopoledne) jezdila nezanedbatelná část lidí. A už dávno za komunistů se rozjela modernizace retailových prostor do různých samoobsluh a "nákupních středisek Jednota", což principielně už byl "supermarket" v různých velikostech prodejní plochy. Tohle rostlo za totáče jak houby po dešti od začátku 70. let. Teď nevím, čím jste se z jistot soudruha Husáka ocitl na kraji propasti: že jezdíte autem pro basu piva, protože na base ušetříte 40 korun? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10646 Registrován: 4-2003 |
Nikdo mi už na vesnici neprodá potraviny za stejnou cenu jako v supermaketu, že No tak neprodá, hádejte se dál o korunu na rohlíku a klidně se tím dál užírejte. Co byste taky jinýho na tom venkově dělal, že. Jinak tyhle plačky jsem od prarodičů slyšel v bleděmodrém před 35-40 lety = čistě generační problém.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3923 Registrován: 7-2012 |
Celostátní karanténa? https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesko-ma-za-sebou-rekordni-sob otu-pripadu-pribylo-pres-dva-a-pul-tisice-122689#dop_ab_variant=0 &dop_req_id=rSiIEhMBWfa-202010041054&dop_source_zone_name=zpravy. sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&ut m_source=www.seznam.cz Nějak si nedovedu představit co by se dělo s osobními vlaky pokud by byla celostátní karanténa. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6587 Registrován: 3-2007 |
Tak si vem prasek a uz nekam zalez, vole. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11362 Registrován: 4-2003 |
Pikehead:Tak jasně že to šlo, ale dneska už srovnatelný diskomfort nikdo podstupovat nebude... Už v osmdesátých letech bylo na venkově plno automobilů. Starý Ivoš a Videosen by se mohli společně zamyslet nad tím, proč to tak bylo. Vždyť do roku 1948 bylo běžné, že ten kdo měl chalupu, měl i hospodářství, čili měl i koně a povoz. Stav, kdy po únorovém převratu roku 1948 i o toto málo mnozí přišli a mohli být rádi, že jim komunisti nesebrali i barák, neberu jako normální situaci. Až se to v šedesátých letech poněkud uvolnilo a už bylo reálné (byť stále neskutečně obtížné) koupit si automobil, chtěl ho na vesnici skoro každý. Proč asi... Ve městě se bez něj člověk obešel... Videosen:Vážně? Do města pro stavebniny pojedu deset či dvacet kilometrů s kárkou?!? No potěš koště... Opravdu pochybuji, že Videosen bydlí na vesnici. Nebo možná ano, ale barák mu nejspíš padá na hlavu . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6591 Registrován: 3-2007 |
Videosen bude taky důchodce, který sedí v nějaké díře pod Orlickými horami, kam náhodou jezdí vlak a z toho fabuluje tyhle svoje teorie. Reálnou představu o činnostech přesahujících cestu do konzumu a k doktorovi od něj fakt nečekejte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23006 Registrován: 5-2002 |
Bram: Do města pro stavebniny pojedu deset či dvacet kilometrů s kárkou?!? Pravděpodobně si máš objednat dovoz těch dvou pytlů cimentu u místně příslušného ČSAD za spravedlivě regulovanou cenu...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 5-2019 |
Vždyť do roku 1948 bylo běžné, že ten kdo měl chalupu, měl i hospodářství, čili měl i koně a povoz. Opravdu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11372 Registrován: 4-2003 |
ridic_vlaku:Opravdu? A rozšíří nejen mne ridic_vlaku obzory ve smyslu, že to tak nebylo? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15143 Registrován: 3-2007 |
Twl, kam až to tady dokážete někteří otočit, jen abyste dokázali, že auto není potřeba a jak bylo na vesnici dobře, když měli Jednotu.. Holt když tam lidi nechoděj nakupovat,a když už, tak jen drobnosti, tak to dopadá, jak to dopadá. Logicky. Auťák chtěl (kromě totálních podivínů a starých lidí bez řidičáku) na venkově vždycky každý, otázka byla jeho dostupnost a drahota koupě (aneb kolik průměrných platů stála Škoda 100, Š 120 a dneska fábka model "žebrák" nebo Dáčka ?) (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23013 Registrován: 5-2002 |
ŘV: Opravdu? Při dobovém významu slova "chalupa" (a s důrazem na její vlastnictví) a obvyklém významu slova "běžné" opravdu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 2-2018 |
Milý Brame. Významná většina (myšleno ve fyzických počtech, ne v rozloze obdělávané půdy) předválečných zemědělců v zemi České byli tzv. kovozemědělci, kteří měli tak do pěti hektarů (louka a pole dohromady). Obvykle k tomu měli ještě nějaké zaměstnání (třeba na dráze) nebo živnost (kovárnu, sedlářství, hospodu). K obdělávání obvykle používali jednu až dvě kravky, které zároveň dojily dva-tři litry mléka denně... To na koně opravdu nebylo. Koneckonců staří hospodáři dodnes mají přirovnání - na jednu krávu hektar louky. Kráva je víceúčelovější zvíře, takže koně si mohli dovolit až ti větší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11375 Registrován: 4-2003 |
pilot.pirx:Milý Brame. Významná většina (myšleno ve fyzických počtech, ne v rozloze obdělávané půdy) předválečných zemědělců v zemi České byli tzv. kovozemědělci, kteří měli tak do pěti hektarů (louka a pole dohromady). Obvykle k tomu měli ještě nějaké zaměstnání (třeba na dráze) nebo živnost (kovárnu, sedlářství, hospodu). Jenže museli převézt seno, zrní, sem tam nějaký materiál atd.. K obdělávání obvykle používali jednu až dvě kravky, které zároveň dojily dva-tři litry mléka denně... A co udělaly ty kravky, když je zapřáhl kovozemědělec před vůz? Táhly ho a toto spřežení bylo jedním z historických předchůdců jakéhokoliv většího auta v provedení kombi s přívěsem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23014 Registrován: 5-2002 |
PP: Významná většina Jenže Bram nepsal nic o významné většině, ale o tom, že to bylo běžné. To je přece jen o fous slabší kvantifikátor, než většina, natož významná. Nicméně oba mí dědové koně a vozy měli, jakkoliv si přivydělávali ještě i jinak.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11382 Registrován: 4-2003 |
Hajnej:Jenže Bram nepsal nic o významné většině, ale o tom, že to bylo běžné. To je přece jen o fous slabší kvantifikátor, než většina, natož významná. Asi tak . Nicméně oba mí dědové koně a vozy měli, jakkoliv si přivydělávali ještě i jinak. To bude nejspíš tím, že hranice mezi různými skupinami obyvatel na venkově nebyly tak výrazné, jak se nám tu někdo snaží namluvit... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15149 Registrován: 3-2007 |
Se koukněte, čím ta diskuse začala, pánové Bramovým tvrzením, že "na vesnici či menších městech by to bez auta nešlo", což bylo Videosnem zpochybňováno a kritizovány supermarkety Já bych vážně chtěl vidět jedince, co bych chtěl žít na vesnici jako před 50 lety, bez auta, bez kanalizace, suchým WC u hnojiště a topit v Petrách (a chodit na zastávku 2 km v marastu léto/jaro/podzim/zima). A hlavně jeho manželku a děti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5046 Registrován: 3-2004 |
Bram: Do města pro stavebniny pojedu deset či dvacet kilometrů s kárkou?!? Logistika s kárkou se koncem 80. let prováděla následovně: 1) Ze stavebnin se různými kanály vynesla informace, že bude cement. 2) Cement dorazil jako vozová zásilka na příslušné nádraží a ti, kteří byli informováni (zde se potvrzovalo, že informace mají hodnotu vyčíslitelnou penězi) se dostavili již přímo k vagonu k vagonu. 3) Ti, kteří měli auto, naložili do aut, ti kteří neměli, jako můj drahý otec, se dostavili s dvoukolákem 4) Otec převezl cement dva kilometry k příbuzenstvu, kde ho složil a již s prázdnou károu se vracel 7 kilometrů domů. 5) Následující den sedl otec na pionýra, dojel 3 km ke švagrovi, vyzvedl automobil Škoda 100, dojel k příbuzným, naložil stovečku cementem, odvezl ji domu, složil, odvez auto, vrátil se na pionýru zpět atak dále. Zde vidíte naprosto jasný důkaz, že v 80. letech to bez auta šlo a bylo to jednoduché, operativní, rychlé a časově nenáročné. Pravděpodobně si máš objednat dovoz těch dvou pytlů cimentu u místně příslušného ČSAD za spravedlivě regulovanou cenu... Přičemž doprava se neobjednává někde v kanceláři, ale přímo u řidiče a není potřeba ji platit penězi, ale bezhotovostní prostislužbou, jako například nařezání štůsu dřeva služební motorovou pilou Husqvarna naplněnou služebním benzínem. Lidi k sobě prostě "měli blíž" a "víc si pomáhali". EDIT: Musím se táty zeptat, proč ho nikdy nenapadlo tu káru tahat za pionýrem. Vždyť celá Asie to tak dělá! EDIT2: Výhodné bylo, že ten fasovaný benzín do Husqvarny uživil i provoz toho auta, protože normy spotřeby byly nastaveny asi tak, jak popisuje kniha "Jak jsem vyhrál válku". EDIT3: Zajímavé je, že Státní lesy prostě používaly západní techniku a nijak se netrápily, že ČSSR není soběstačná ve výrobě motorových pil. (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15150 Registrován: 3-2007 |
Hsl: Jo, tohle je hezký DBL. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12802 Registrován: 8-2012 |
Jako vesnický buran jsem jel "naším" autem (Škoda 1000MB) už v prenatálním stadiu do porodnice a v "baráku" vždycky nějaké auto bylo (po "tisícovce" Trabant 601, Škoda 105L). Vlastně až já v dospělém věku zkoušel (trochu donkichotsky, holt šotouš) fungovat bez auta, jen s vesnickou VHD (tolik kilometrů už nikdy v životě nenachodím). A když nebylo auto v rodině, bylo v "širší rodině" (nejdál v sousední vesnici). A když nebylo ani to, byla "sousedská výpomoc" neboli "svézt se s někým" (což se mimochodem u těch šichet, nákupů, doktorů apod. děje i dnes, akorát to objevili i chytrolíni ve městě a říkají tomu v novořeči car-sharing). No a krom toho měl "každý" (hlavně kluci, co ještě neměli na jakýkoli byť polovrak auta, ale i staří fotři na ježdění do kravína nebo do hospody) minimálně nějaký "kozí dech" - pincka alias fichtla nebo aspoň babetu.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6290 Registrován: 7-2011 |
T_._H_.: Oni se to snaží povýšit na ješte vyšší level - dřív to auto někomu patřilo, dneska je/má být "všech" (aneb miliontýprvní důkaz o ne/funkčnosti socialismu). "akorát to objevili i chytrolíni ve městě a říkají tomu v novořeči car-sharing" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5301 Registrován: 3-2006 |
Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo. U prarodičů stačilo, když děda nakoupil, sůl, chleba, mouku a pivo. Měli prase, kozy, slepice a králíky. Na zahrádce zelí a na pešuňku brambory. Byl to tvrdý chleba, děda nejdřív dělal u party a v důchodu v JZD , měl "horské" kolo (po horských myslivcích) a s tím zvládal běžně cestu do JZD a zpět a když jel někam do většího města, tak si nechal kolo na zastávce, nebo ve stanici (když jel rychlíkem). Babička doma šila a cesty mimo domov by šlo za rok spočítat na prstech jedné ruky (většinou k odbornému lékaři). Později když už sil ubývalo, tak postupně odpadl chov prasat a koz, tak se jezdilo i pro krájené máslo a také pro sádlo. Jenže to byla generace, která zažila obě války. My už jsme zhýčkaní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11384 Registrován: 4-2003 |
Mořepetr:Jenže to byla generace, která zažila obě války. My už jsme zhýčkaní. A teď si představ, jak by to vypadalo, kdyby Tvojí babičku a Tvého děda po odchodu do důchodu přenesl pánbůh do dnešní doby a do blízkosti nějakého městečka (kde mají alespoň Lidl či Pennymarket), jak by to vypadalo: Velice rychle by se aklimatizovali, přestali by chovat většinu zvířat a na pěstování zelí a brambor by se vykašlali. Začali by na zahrádce pěstovat něco výrzaně méně náročnějšího na práci a ze zvířat by měli maximálně tak slepice, nebo možná ještě králíky... Na dnešní vymoženosti se totiž zvyká velmi rychle, opačným směrem to jde výrazně hůř . Nevěříš? Podívej se kolem sebe, koho na vesnici uvidíš. Porovnej to se svými prarodiči a zjistíš, že takoví životem a prací ztrhaní lidé tam už dávno nežijí. Hezky je to vidět na komparsu ve filmu Všichni dobří rodáci, kde jsou ti těžkou prací na poli, nedostatkem stravy, ale i životem (zažili první i druhou světovou válku, krizi třicátých let a nástup komunistů k moci) ztrápení staří lidé zachyceni v barvě a nikoliv pouze černobíle... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12810 Registrován: 8-2012 |
Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo No to je takový ten městský romantický obrázek soběstačného venkova, který ale soudruzi právěže zlikvidovali (ona se ta koza taky musela někde pást, to prase mít brambory, šrot, slepice zrní - jasně, pro to se nechodilo do Jednoty). Jenže už se doma obvykle nepekl chleba, nedělal sejra ani máslo, brambory v osmdesátých letech řešilo pár posledních mohykánů... A kdybyste si spočítal, kolik toho odtahaly ženské každodenně v síťovkách z Jednoty, tak to klidně může být podobně jako dnes "velký" nákup v hypersupu jednou za týden - samozřejmě, dnes se toho koupí o něco víc, protože je jednak větší výběr než za soudruhů (kdy se nejdřív poshánělo a pak se teprve vymýšlelo, co se udělá za oběd), jednak lidi relativně proti tomu socíku zbohatli). Ale na "potřebu auta" to nemá vliv - za socíku to "nemít auto" nebylo pózou, ale skutečností vynucenou tím, že auta a) nebyla a b) stála dvacetinásobek průměrné mzdy (dvakrát tolik co dnes, o ojetinách v ceně půldruhaměsíčního příjmu nemluvě).
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4386 Registrován: 6-2016 |
Před 50 - 60 lety byl "kovozemědělec" člověk, zaměstnaný v nějaké fabrice (poznal jsem v ČZM Strakonice), jehož manželka dělala v JZD/státním statku. On dělal od 6 do 14, dojel na motorce/autobusem domů, vzal montérky a šel na záhumenek. Doma/v práci iniciativně opravoval/obstarával pro JZD/státní statek náhradní díly pro zemědělskou/lesní mechanizaci. Milostivá občas přinesla z práce nějaké "produkty", případně krmení pro chovaná zvířata. Králíci a slepice sloužili jako úplatek při obstarávání/opravách obzvláště důležitých náhradních dílů. Koncem 60. let bylo na vesnicích aut relativně dost, protože i přes nijak velké platy se za potraviny moc neutratilo, bydlení ve vlastním domku taky moc nestálo a topilo se dřevem, které "se získalo" buď za naturálie, nebo za symbolickou cenu. Ale ta auta jezdila většinou jen ve svátek, jinak stála ve stodole. Poznatky jsou ze Strakonic a širšího okolí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5302 Registrován: 3-2006 |
Ad T_._H_.: No jasně, proto byl deputát od JZD a od ČSD pronajatý pešuňk. Co mne spíš vždy udivovalo, že babička zapínala ledničku jen na Vánoce. Maso naložené ve sklepě, zelí v sudu. Prostě pro městské dítě to byl středověk Do jednoty to bylo 6 km, nebo jednu zastávku vlakem. Ad Bram: Na lepší se vždycky zvyká rychle. Jinak když si naši koupili auto a než se povedlo jim postavit si garáž, tak auto mělo umístění u dědy s babičkou (22km od bydliště). Když se jelo na výlet, tak se jelo vlakem k nim a pak autem. Ale na to jsem moc mladej, abych to pamatoval. Já už se narodil, když se chodilo do garáže jen na zhlaví stanice, kde jsme bydleli. Jen upozornění děda ani babička neměli řidičák. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15155 Registrován: 3-2007 |
Jinak když si naši koupili auto a než se povedlo jim postavit si garáž, tak auto mělo umístění u dědy s babičkou (22km od bydliště). Když se jelo na výlet, tak se jelo vlakem k nim a pak autem ..no a dneska je auto normální spotřební předmět a maj ho i nezaměstaný. DBL. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15156 Registrován: 3-2007 |
No a kdo nedělal ve fabrice, ale u ČSD, tak měl aspoň režijku, uhelný deputát a rodina chodila doma ve fasovaných nádražáckých hadrech ( podobně Miroslav Donutil, Pelíšky) DBL. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5303 Registrován: 3-2006 |
Ad honzaklonfar: Auto bylo hodno, pomalu posvátné úcty. Když si vzpomenu, že když se vzal nějaký "strejda" do auta, pět minut si čistil boty, aby "nenasl". A to měla tisícovka gumové koberečky. Dnes to toho většina skočí a nějaký bordel neřeší (zvlášť u služebáků, kde se tam ten bordel bere). Ad Mladějov: A pražec za 1 Kčs ..no a dneska je auto normální spotřební předmět a maj ho i nezaměstaný. DBL. To říkám pořád auto je dnes "socka" neboli sociální dopravní prostředek. (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6292 Registrován: 7-2011 |
honzaklonfar: Myslím, žes právě vystihl jednu z "podstat" DBL - "všude" byla práce, byla "relativně kousek" a odpoledne byla fůra volnýho času. To si pamatují všichni (těch fabrik...a co všechno jsme vyráběli...). Že ta fabrika/JZD vlastně jela uměle a v normálním prostředí neměla šanci se uživit (a proto taky skončila) už se vidět nechce. Jenom se vidí, že skončila, za prací se musí "až bůhvíkam" a tolik volnýho času kvůli tomu už není. Takže DBL. "On dělal od 6 do 14, dojel na motorce/autobusem domů..." |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15157 Registrován: 3-2007 |
..no a další podstatnou věcí byla ta, že dneska se ve většině fabrik, resp. profesí podstatně víc maká. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10651 Registrován: 4-2003 |
Ze stavebnin se různými kanály vynesla informace, že bude cement. 2) Cement dorazil jako vozová zásilka na příslušné nádraží Rodiče kdysi prováděli vlastním traktorem návoz škváry na tvárnice na trase Třebusice-Praha. V noci tam (samozřejmě mimo hlavní silnice, asi 5 hodin). Ráno po nakládce v elektrárně se vyskytla extrémní inverze, takže maminka šla s baterkou asi hodinu před Zetórem a ukazovala tatínkovi, kde je silnice.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5304 Registrován: 3-2006 |
Nebyl ještě koncem 60. let, prodej cementu vázán na stavební povolení? Pamatuji tedy, už jen potvrzení od uhelných skladů na stavbu ústředního topení (bylo tam nutná rezervace na 100 metráků uhlí ročně), ale u těch stavebnin bych se tomu nedivil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23016 Registrován: 5-2002 |
Hsl: Zde vidíte naprosto jasný důkaz Podobně jsem "bez auta" pořizoval obrubníky na chatu - nejdřív jsem podnikl na kole průzkumnou výpravu po stavebninách (v první půli devadesátek ještě přece jen nebyly všude) a pak si půjčil tchánovic stodvácu... MP: Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo. Jakožto "favorizovaný" (jezdící na kole Favorit) nákupčí nemohu potvrdit. TH: A kdybyste si spočítal, kolik toho odtahaly ženské každodenně v síťovkách z Jednoty Přesně. Přičemž důvodem každodenního tahání nebyla limitní tonáž té síťovky, ale prostý fakt, že ne každý den bylo vše. HK: Koncem 60. let bylo na vesnicích aut relativně dost... ...jenom to nebylo tak vidět jako ve městě, protože - ký to div - jich bylo mnohem větší procento garážovaných. Přičemž ty garáže, mnohdy reinkarnované ze stodol, byly zároveň dílnami na provozní ošetření... Bobik: Že ta fabrika/JZD vlastně jela uměle a v normálním prostředí neměla šanci se uživit (a proto taky skončila) už se vidět nechce. Nechce. Vždyť ji přece zahubili "lumpové"...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5047 Registrován: 3-2004 |
Koncem 60. zřejmě ano, ja jsem popisoval konec let 80. Jinak tohle byl postup jednoho hloupého poctivého mladika. Na dohled od dotyčných stavebnin probíhala stavba Žamberecké mlékárny, která je známá tím, že se strašně táhla, až byl z výstavby "státní ukol", nebo jak se tomu říkalo a zajímavou vlastností té staby bylo to, že současně s ní probíhala v přilehlé obci Dlouhoňovice výstavba rodinných domů, kde cement rozhodně nechyběl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5306 Registrován: 3-2006 |
Hajnej: "MP: Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo. Jakožto "favorizovaný" (jezdící na kole Favorit) nákupčí nemohu potvrdit. " No dnes bych to na kole vozit nechtěl. Mimochodem ten to výkřik techniky jsem dostal také, sehnáno bylo v Berouně v železářství (dnes muzeum) a byl jsem děsně zklamán, protože nemělo "berany", ale povedlo se sehnat i je, akorát jsem je vezl z Popradu. Ad Honzasl: Aha, jsem se překoukl. Omlouvám se. Ty stavby vůbec zásobovaly, zcela spolehlivě. Taková D5 po průchodu Berounem a Zdicemi, by také mohla mít minimálně šest pruhů, dle materiálu, který byl spotřebován. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10653 Registrován: 4-2003 |
em 60. let, prodej cementu vázán na stavební povolení? Byl i počátkem sedmdesátek, jenže se s tím kšeftovalo. Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo. Základních potravin (maso, mléko, pečivo, ale i pivo) se kupovalo stejně či dokonce mírně více. Spotřeba některých potravin poklesla. Že ta fabrika/JZD vlastně jela uměle a v normálním prostředí neměla šanci se uživit Pro ilustraci - dneska třeba dělá v zemědělství asi šestina (!) lidí.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 233 Registrován: 10-2018 |
Mořepetr: "No dnes bych to na kole vozit nechtěl." Přitom dneska už jsou k mání kola všeho druhu a na některých se i ten pytel cimentu dá odvézt. https://www.cyklospeciality.cz/kargo-kola/nakladni-kolo-christian ia/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5307 Registrován: 3-2006 |
Ad Prag: To se dá uvézt, ale kde seženu dobrovolnického kuliho? RadekŠ: "em 60. let, prodej cementu vázán na stavební povolení? Byl i počátkem sedmdesátek, jenže se s tím kšeftovalo. " A hlavně povolení ke koupi, ještě neznamenalo, že to bylo ke koupi. RadekŠ: "Nesmíte také zapomínat, že se například potravin tolik nekupovalo. Základních potravin (maso, mléko, pečivo, ale i pivo) se kupovalo stejně či dokonce mírně více. Spotřeba některých potravin poklesla. " Celkově ale na obyvatele, například proti 60. letům, spotřebujeme o 100 kg potravin za rok více. A ruku na srdce, kolik lidí si dnes něco pěstuje, nebo chová doma, kromě domácích mazlíčků. Takže většinu potravin kupujeme. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1936 Registrován: 1-2013 |
spotřebujeme o 100 kg potravin za rok více Spíš se domnívám, že se s potravinami plýtvá. V popelnicích u paneláku (ne na vesnici, ale v menším městě) jsou vyhozené potraviny skoro denně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4445 Registrován: 5-2004 |
Bobik: No, to platilo v začátcích Autonapůl. Autonapůl je sice i nadále družstvem, ale když se do něj zaregistrujete dnes, už jste zákazníkem, ne družstevníkem. Pak je tu ještě P2P HoppyGo (půjčování od „sousedů“, kteří ho zrovna nepotřebují a dají k dispozici) a zbytek jsou jen půjčovny s trochu jiným systémem rezervací, půjčování a placení oproti klasickým. "Oni se to snaží povýšit na ješte vyšší level - dřív to auto někomu patřilo, dneska je/má být "všech" (aneb miliontýprvní důkaz o ne/funkčnosti socialismu). " A zajímavý mi přijde, že tu zatím nepadlo nic o DBL vs. eshopy a rozvážkový služby. Prag: kargobajky jsou fajn stroje, ale přijde mi, že u nás pro mizivou skupinu lidí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5048 Registrován: 3-2004 |
Je potřeba si uvědomit, že i když vstup do JZD nebyl úplně dobrovolná záležitost, pořád to družstvo fungovalo podle stejných pravidel jako před soudruhy i po nich a sloužilo tedy i k tomu, že svým členům vyplácelo podíl na zisku. Protože finanční zisk asi moc nevycházel, dostávali členové tzv. naturálie, což byl podíl na "zisku" přímo ve vypěstovaných komoditách, tj. u nás brambory, obilí a maso. (jak to bylo na Žatecku a na Pálavě netuším). Takže vám každý rok přistály na dvoře brambory a obilí "zdarma" a bylo logické je zhodnotit skrz slepice a prasata. Nevím, jak moc byl chov prasat přesně evidován, každopádně v naší rodině (v jzd jednotky ha půdy) se ročně vykrmila dvě prasata, tj. nějakých 300 kg živé váhy ročně mimo statistiku. Tím jen pro vysvětlenou, proč byl domácí chov tak "oblíbený". Koncem 80. let se stalo poměrně výnosné doma vykrmovat býky, fungovalo to tak, že státní statek vám přivezl domů tele a po dosažení váhy si ho opět odvezl a vyplatil peníze podle přírustku. Stačilo usušit seno kolem domu, anglické trávníky se nesekaly. Ad Cargobike: Za tu cenu mám krásnou jedničkovou ofci s tedeíčkem s červeným íčkem f stříbrný metle na hlínách, nebo rovnou Renault Kangoo a benzín na celej rok A vo tom to je. (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 199 Registrován: 5-2019 |
donkichotsky, holt šotouš) A já si pořád říkal, že jste na nás takovej ostříž. Inu odpadlík od víry. Však že poturčenec horší turka, to pořád platí. :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5308 Registrován: 3-2006 |
Jaroslav_T: "spotřebujeme o 100 kg potravin za rok více Spíš se domnívám, že se s potravinami plýtvá. V popelnicích u paneláku (ne na vesnici, ale v menším městě) jsou vyhozené potraviny skoro denně." Ano, je to včetně zbytků. Ale kupodivu ještě o nějakých 20kg na osobu, byla spotřeba v letech cca 1989-1991. Což mi připomíná, že koncem 80. let, byla velká "móda", krmit prasata chlebem. Naopak si vzpomínám, že u prarodičů mne štvalo, že něco jako housky, nebo rohlíky, bylo nemyslitelné. Takže se peklo sladké i slané. Pro městské dítko, které to mělo do sámošky tři minuty, to byla, už tenkrát exotika. Ale dal bych si třeba zeláka, nebo mrkvovou buchtu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12820 Registrován: 8-2012 |
V popelnicích u paneláku (ne na vesnici, ale v menším městě) jsou vyhozené potraviny skoro denně Na vesnici se "plýtvání" vždycky schovalo - dalo se to slepicím, zkrmilo praseti, nebo prostě hodilo "na hnůj". Jinak spotřeba potravin u nás je pod hodnotami z roku 1988, tehdy se opravdu plýtvalo ve velkém.
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11386 Registrován: 4-2003 |
T. H.:Jinak spotřeba potravin u nás je pod hodnotami z roku 1988, tehdy se opravdu plýtvalo ve velkém. A přesto se stále od různých samozvaných myslitelů dozvídáme, že dnes je éra spotřební společnosti (hnusné a místo zabírající supermarkety a spol.), která tu do listopadu 1989 nebyla . Honzasl:Logistika s kárkou se koncem 80. let prováděla následovně: Málem jsem chcípnul smíchem, to fakt nemá chybu . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 171 Registrován: 8-2017 |
Když už je tu pamětnický koutek... My jsme měli v půli osmdesátek v rodině auta hned dvě. Bydleli jsme v Šumperku. Jedno auto měla babička v Brně - leštěnou stopětku, dovnitř bylo nutné se téměř vždy (pře)zout. Po deseti letech měla nájezd asi 30 tis km. Doprava stavebnin byla tímto strojem pochopitelně memyslitelná. Druhé auto měl strýc v Slavkově u B. (na záhumenkovév hospodářství). Dvanáctsettrojku v pískové barvě. Tam se taky přezouvalo, ale do gumáků. Jako dítě mě fascinovala slaměná podestýlka v nákladovém prostoru i s příslušnými pachy. Tento stroj fungoval jako široce rodinné MPV. Pokud tedy fungoval. Vlivem složitých dodavatelsko odběratelských vztahů nebylo totiž náhradních dílů často nazbyt. A to byla naše chvíle! Otcův známý byl v Šumperku velkým zvířetem v tamní Mototechně, čili někdy ani ne za měsíc byl náhradní díl přednostně na světě! Pak už stačilo jen nasednout do brněnského rychlíku a příslušný díl byl za nějakých pět hodin na svém místě. Dva až tři týdny, do další poruchy, bylo pak auto širokému příbuzenstvu na pořadník k dispozici. Běžná logistika, tj. hlavně obsluha pozemku v zahrádkářské kolonii vzdálené asi 5 km od Šumpru se prováděla také onou mýtickou kárkou. Poté, co se vlivem imperialistických rejdů zhroutilo reálně socialistické čučche a obchody se naplnily zbožím, odešla kárka na odpočinek a o pozemek se nějak podělili skalní zahrádkáři - dnes je tam místo brambor a cibule angličan s bazénem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2033 Registrován: 4-2006 |
Logistika s kárkou nemá chybu. To mi připomíná, jak mi mamka říkala, že kdysi coby mladá viděla, jak někdo veze záchodovou mísu tramvají. Prý by se coby puberťačka hanbou propadla, kdyby to měla vézt ona Že ale strýc přivezl k nám do garáže rám Wartburgu městským autobusem - řádně "půjčeným" - nepřekvapí. A MPV nebylo potřeba, když jste pracovali u stavební firmy. "Bylo" auto, "byl" i cement a písek a mnohé jiné věci.
Zlámalíkovy mašinky: tt120.zlamal.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4446 Registrován: 5-2004 |
Ad Cargobike: Za tu cenu mám krásnou jedničkovou ofci s tedeíčkem s červeným íčkem f stříbrný metle na hlínách, nebo rovnou Renault Kangoo a benzín na celej rok [happy] A vo tom to je. Tak ono to smysl mít může, ale musí se potkat aspoň dvě věci: - mám to kam odstavit - nechci nebo nemůžu provozovat auto (kolony, parkování, řidičák, ...) - mám na vysokou počáteční investici Kolega si jedno koupil a nechává to stát zamčený tuším k zábradlí před domem, já bych tedy kolo za 36k před barákem stát nenechal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 110 Registrován: 7-2017 |
Ono je to s tím plýtváním jak kde a jak u koho. Třeba u masa dnes kupujeme podstatně méně,jen pro okamžitou spotřebu, zatímco před 89 to člověk kupoval na kila(pokud bylo)nebo když známej řezník nám narval plnou tašku. S ovocem stejně tak. Pamatuju, jak sem se divil v Belgii nebo Rakousku,v roce 69, 80 atd. kde kupovali jablka na kusy, jedno,dvě, slevy ovoce po 19 hod.večer, ne že to bylo drahý, ale protože si druhej den koupili znovu a nesušili doma. Představa, že sem tady zašel do krámu a chtěl dvě jablka, exot. Chápu, že byl rozdíl ve městě a na venkově, počátkem 80let, když sme koupili chalupu, tak všechny potraviny z Prahy, venku sme nekoupili ani třeba Idu, vodu pro kojence, místní šanci měli. Jedině pojízdná prodejna, tam sme měli šanci, jenže pouze všední dny o dovolené. Takže dnes mohu říci, že máme spotřebu menší, hlavně nemusim kupovat do zásoby, nemusim shánět cokoliv. Milovníci dřív bylo líp jsou blbci a někdy žvaní,bud mají krátkou pamět a nebo viz předešlé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12826 Registrován: 8-2012 |
Ještě by se dalo zavzpomínat na "dřívbylolíp" ve formě různých samodomo sbouchaných dopravních a zemědělských mechanismů, v jejichž útrobách se skrývaly motory, převodovky, řízení atd. z opravdu již doslouživších automobilů... Ale to samozřejmě nebyla záležitost záhumenkářů, tam se spíš kutilo na bázi elektro (sekačky).
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11388 Registrován: 4-2003 |
Zlámalík: To mi připomíná, jak mi mamka říkala, že kdysi coby mladá viděla, jak někdo veze záchodovou mísu tramvají. Vzhledem k tomu, že rodiče si auto nepořídili (jednak na to nebyli schopni našetřit, protože s finanční gramotností to bylo a stále je u nich hodně špatné a za druhé ho otec odmítal vlastnit, byť máma řidičák měla a kdysi i řídila), tak jsme vezli v MHD nejednou velký pytel brambor, skříně (složené i nesložené), matrace, části nábytku a i záchodovou mísu. Tu jsme koupili někde na Kačerově a vezl jsem jí za matčina doprovodu autobusem na konečnou linky 189 Sídliště Lhotka, kde jsme tehdy bydleli. Autobusákům z naší harampádím ověšené famílie občas tekly nervy. Snad nemusím rozvádět, že jsme opravdu budili zasloužený dojem . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7054 Registrován: 9-2011 |
A teď si představ, jak by to vypadalo, kdyby Tvojí babičku a Tvého děda... přenesl pánbůh do dnešní doby a do blízkosti nějakého městečka (kde mají alespoň Lidl či Pennymarket), jak by to vypadalo: Velice rychle by se aklimatizovali, přestali by chovat většinu zvířat a na pěstování zelí a brambor by se vykašlali. Mohu posloužit kontrapříkladem z naší rodiny: tchán, 83+, po operaci břicha, nohy (ještě prý hodinu a přišel by o ni) a ruky, se prostě těch slepic, beranů (kosení - hrabání - sušení - vláčení "na šop" - vláčení "ze šopu" - řezání - kydání...), kedluben, burgině, mrkve, petrželu a brambor nevzdá, nevzdá a ještě jednou nevzdá. Jednotu Coop (velmi slušně vybavenou) má přes silnici, bus mu stojí před barákem a do Lídlu a dalšího supru to má 20 minut a zadarmo.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 172 Registrován: 8-2017 |
Honzasl: Ad kárková logistika s cementem - položme si ještě otázku kolik, popřípadě zda vůbec, se z toho vagonu dostalo cementu do těch stavebnin. Co zmizelo hned na nádraží nebo z Avie (Barkasu, Ify?) cestou? A ještě dál - kolik tam toho zmizelo pod pultem a kolik se vůbec dostalo do "volného" prodeje? Nebo zase zpět - kolik cementu se "ztratilo" už při nakládce ve výchozí stanici? A kolik už v cementárně? Vidíte? Takových možností, kde sehnat cement! Dnes už nám zbyly jen ty stavebniny. DBL |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2034 Registrován: 4-2006 |
No však se to jmenovalo ČSSZ - Československý svaz známých.
Zlámalíkovy mašinky: tt120.zlamal.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23022 Registrován: 5-2002 |
DJ: nechává to stát zamčený tuším k zábradlí před domem Bejt to auto, tak se všichni poserou do vejšky. Ale tohle je ekologický, to projde... TH: ve formě různých samodomo sbouchaných dopravních a zemědělských mechanismů, v jejichž útrobách se skrývaly motory, převodovky, řízení atd. z opravdu již doslouživších automobilů Jojo, oblíbené byly dvě "sériově řazené" převodovky z dvanáctsettrojky. Případně "terciární" řetězový převod z diferáku na polonápravy, aby to jezdilo rozumně pomalu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4447 Registrován: 5-2004 |
Bejt to auto, tak se všichni poserou do vejšky. Seš si naprosto jistej, že se všichni poserou do vejšky z auta odstavenýho na ulici před domem? |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1267 Registrován: 6-2006 |
Exotické přibližovadlo je možno vidět v Adamově přímo z vlaku. V prvním dvoře u podjezdu na sidliště Ptačina (u nádražím směrem k Útěchovu) je Škoda Oktávia šestikolka sklápěčka. Oktávka z dob, kdy byla Oktávka echt Oktávkou. :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1610 Registrován: 3-2006 |
Ono je to asi případ od případu a člověk od člověka, jestli si budu na venkově něco pro sebe pěstovat anebo se budu s každým kouskem zeleniny tahat z města z kaufáče nebo alberta. Bydlíme na malé dědině, do města 10 kiláků, krám před pár roky Jednota zrušila. Pojízdná prodejna jezdí - ovšem v době, kdy jsme v práci - takže je využívaná převážně pár důchodci nebo lidma co jsou doma. Větší nákup děláme tak jednou za tři až čtyři tejdny to co se běžně spotřebuje , mouka, cukr, sůl, nějaký maso, uzeniny, jar , prášek na praní, mejdlo a podobně, jedeme tam samozřejmě autem. Ale na zahradě máme svoje ovocný stromy ( nebyly tam, vysadili jsme si je ) a běžnou zeleninu. Raději si utrhnu rajče na zahradě protože to je rajče a ne umělotina z velkokrámu. Přebytky se rozdají děckám nebo se to zavaří (lečo), zmarmeláduje ( jahody, třešně, meruňky, rebarbora) a stčí do špajzu, nebo na zimu do sklepa - mrkev, brambory, petržel. Ono to zase tolik práce nedá, když nemáme zahrady hektar. Naproti postavili před třemi roky barák nějací učitelé a tak jsme si říkali že konečně uvidíme jak vypadá ten anglickej trávník a starost o něj v praxi. Houbeles. Po roce trávníkování jim to nedalo, kousek zahrady zrejpali a už si taky pěstují svoje rajčata, okurky, maliny a rybíz s angreštem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23023 Registrován: 5-2002 |
DJ: Seš si naprosto jistej, že se všichni poserou do vejšky z auta odstavenýho na ulici před domem? Pokud bude "zamčený u zábradlí" (tj. ze strany chodníku), tak ano.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15162 Registrován: 3-2007 |
No wono je jaksi rozdíl mít v rozumné míře (tak do 10 ks) ovocné stromy (které kromě občasného prořezání a postřiku "fungujou samy") a pár rajčat či jahod pro chuť, a mít domácí zvířectvo (viz AL tchán). To je opravdu pro ty, co pracujou z domu, nebo v té pověstné fabrice 5 minut od baráku 6-14.30, nebo jsou v důchodu a je to jejich hlavní životní náplň. |