Diskuse » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 09. 11. 2020

Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 09. 11. 2020

autor	příspěvek
Wagon	Čtvrtek, 22. října 2020 - 21:15:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4063 Registrován: 12-2007	Tantin27: Některé dlouhodobé účinky, většinou ty, které jste uvedl, se neodhalí ani za 10 let. A tak dlouho nemá cenu čekat. Dejme tomu, že v populaci bude každý stý člověk nakažený covidem a smrtnost bude 2%. To znamená, že z desetimilionové populace 2 tisíce osob zemřou. Pokud budou vážné případy nemoci ve výši 1 promile z očkovaných jedinců, a zemře jedno procento z těch vážných případů, potom po očkování 10 milionů lidí by počet úmrtí byl 100 osob, což je méně než zmíněných 2 tisíce. Samozřejmě se asi při testování sleduje, zda ty nežádoucí účinky po očkování měly jenom přechodný charakter anebo zda znamenají trvalé zhoršení kvality života. Vakcíny se testují na desítkách tisících osob, takže se prokáže, v jak velkém rozsahu měly nežádoucí účinek, a zda zanechává trvalé následky, popř. vede ke smrti.
Tomáš_záruba	Pátek, 23. října 2020 - 01:34:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3960 Registrován: 5-2002	Arthur Hailey o tom už docela dávno napsal jednu moc pěknou knížku...
David_jaša	Pátek, 23. října 2020 - 08:45:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4462 Registrován: 5-2004	Vždyť je to jednoduchá matematika když vakcínu dostanou miliardy lidí, tak i vedlejší účinky postihující promile očkovaných budou komplikovat život milionům lidí, některé možná po celý zbytek života. Proto je testování vakcín tak přísný a nadlouho. Dejme tomu, že v populaci bude každý stý člověk nakažený covidem a smrtnost bude 2%. Tak 100k nakažených už máme (web ministerstva hlásí 130999), smrtnost uvidíme za pár měsíců, podle toho, jak tu vlnu dá zdravotní systém...
Mladějov	Pátek, 23. října 2020 - 09:28:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15241 Registrován: 3-2007	Wagon: "Tantin27: Některé dlouhodobé účinky, většinou ty, které jste uvedl, se neodhalí ani za 10 let. A tak dlouho nemá cenu čekat. Dejme tomu, že..." Ano. Takže vy byste jako politik třeba tu látku nařídil na své triko bez všech testů použít, lidi by vám to hodili ve volbách..akorát by vás nejspíš s nějakými domnělými i opravdovými vedlejšími účinky za pár let tahali k soudu, nazývali doktorem Mengelem a překvapuje mne, že vy vás třeba ty poškozené děti, plody, neplodní atd. nestrašili ve snu. Nojo, to jsou holt ti sociální inženýři, co pořád potřebují dělat pro ty ostatní dobro i porušováním čehokoli. Nakonec máte pravdu, Putin to také udělal a zřejmě spal vždycky dobře. No ještě, že tady zatím nemáme diktaturu, kdy někdo "osvícený" se na nějaké zákony a postupy vykašle ve jménu něčeho, co je jeví jako úžasné, s vizí, veliké a perfektní.
Wagon	Pátek, 23. října 2020 - 10:16:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4064 Registrován: 12-2007	Mladějov: Podsouváte mi to, co jsem vůbec neuvedl. Samozřejmě jsou testy vakcín nutné, zpravidla až na stovkách tisících lidí. To je také důvod, proč zatím nikdo ještě s vakcínou nešel na trh, snad kromě Rusů. Nicméně některé účinky se mohou projevit až za několik let, např. v případě neplodnosti, které uvedl Tantin27. Vakcínu třeba dostane dvacetiletý muž, který chce mít děti okolo 30 let. Do té doby asi moc nebude uvažovat o neplodnosti, ledaže by nemohl produkovat spermie. Podobně je to i s poškozením plodu. Takže abychom měli dejme tomu 99% bezpečnost vakcíny, tak bychom asi opravdu potřebovali na vývoj vakcíny 10 let, což světu zoufale chybí. A pak je samozřejmě nutné dát na misku vah na jedné straně riziko úmrtí na covid-19, a na straně druhé riziko úmrtí nebo poškození života způsobeného očkováním. Jak známo, na vakcíně pracuje řada světových farmaceutických firem, které dostaly zpravidla od státu obrovské peníze nejenom na výzkum, ale také na testování vakcín. Nicméně všeobecně se soudí, že účinná vakcína bude k dispozici příští rok, ne až za 9 let, jak byste asi předpokládal vy (použiju-li styl vašeho demagogického příspěvku).
Mladějov	Pátek, 23. října 2020 - 10:24:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15244 Registrován: 3-2007	Wagon: "Mladějov: Podsouváte mi to, co jsem vůbec neuvedl. Samozřejmě jsou testy vakcín nutné.., " No tak vy tedy neříkáte nic : Napřed, že by se to mělo zanedbat a že zatím umřou tisíce lidí, pak že jste nikdy neuvedl, že nejsou testy nutné a k tomu x řádek "prostopravd", no a napíšete "některé..se neobjeví ani za 10 let", a to tiše vydáváte za dobu, co se to bude schvalovat, protože jinak jste vlastně nenapsal NIC, žádný svůj názor (kromě všeobecných prostopravd) ? Já asi taky začnu přát "je třeba" (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Ythomas_ct	Pátek, 23. října 2020 - 10:26:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2973 Registrován: 10-2009	Ad Mladějov: ...zatím nemáme diktaturu, kdy někdo "osvícený" se na nějaké zákony a postupy vykašle ve jménu něčeho, co je jeví jako úžasné, s vizí, veliké a perfektní. Na tu "dobroserskou osvícenost" ale nepotřebujete diktaturu. Na to stačí schválit příslušné zákony a pak můžete totéž dělat zcela v souladu s nastavenými pravidly. Pravda, v takovém případě je nutnou podmínkou zvolit si (i demokraticky) někoho, kdo takovou změnu legislativy provede. I když, nakolik bylo reálně možné třeba nějakými volbami na úrovni ČR ovlivnit např. vznik Green Dealu, toť otázka...
Mladějov	Pátek, 23. října 2020 - 10:31:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15245 Registrován: 3-2007	Yt: Samozřejmě. Ale je to těžší . Nakonec v Rusku také nemají diktaturu a v KLDR vládne lid.
Wagon	Pátek, 23. října 2020 - 10:44:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4065 Registrován: 12-2007	Mladějov: Já jsem pouze uvedl, že některé negativní dopady vakcíny se neprojeví hned, ale třeba za dlouhou dobu, např. klidně až do 10 let. A tak dlouho na vakcínu proti covidu-19 asi nebude možné čekat. Rozhodně testování nové vakcíny podporuji, čím více bude otestovaných lidí, tím líp. Konečně žádná farmaceutická firma nebude dělat testy celých 10 let, s tím, že až poté by je uvedla na trh. A příslib vakcín v příštím roce dala většina farmaceutických firem z demokratických zemí, jako jsou USA nebo Velká Británie. Nicméně nebudu už dále diskutovat o problémech vakcinace na vláknu Vysokorychlostní tratě.
Mladějov	Pátek, 23. října 2020 - 10:53:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15246 Registrován: 3-2007	Takže je to, jak to je a je to tak dobře - to sem vážně nemusíte psát, to má nulovou informační hodnotu. Ono to vypadalo, že jste chtěl něco zajímavého říct, tak já se omlouvám, to byly jen prostopravdy. Špatně jsem to pochopil.
Hroch	Pátek, 23. října 2020 - 21:49:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13808 Registrován: 8-2004	Mladějov: "Ono to vypadalo, že jste chtěl něco zajímavého říct," Nestrašte. "... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět) "Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Hajnej	Neděle, 25. října 2020 - 20:23:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23157 Registrován: 5-2002	T27: Zvládli jsme s pár bajty doletět na Měsíc Zvládli JSME...?!? Zvládli to fachmani a ne nějací zjančení šotouši. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Hajnej	Neděle, 25. října 2020 - 20:26:59
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23158 Registrován: 5-2002	Wagon" A příslib vakcín v příštím roce dala většina farmaceutických firem z demokratických zemí Slibem neurazíš... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
RadekŠ	Neděle, 25. října 2020 - 20:43:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10714 Registrován: 4-2003	některé negativní dopady vakcíny se neprojeví hned, ale ... před kolika lety jste byl naposledy očkován. Zvládli to fachmani Nejen to, bylo za tím obrovský množství práce. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Petr_Šimral	Neděle, 25. října 2020 - 20:44:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10377 Registrován: 5-2002	Slibem neurazíš... Asi tak... Nechci vidět ten boj o vakcíny. Hodně podobné je to letos u vakcín na chřipku. Náš závodní lékař bohužel oznámil, že přestože již na jaře pro nás řádně objednal vakcíny, tak je na podzim nedostal a nemůže tedy firemní očkování zrealizovat... Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
Mladějov	Neděle, 25. října 2020 - 22:08:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15271 Registrován: 3-2007	No prostě se o vakcínu bude tak cca do léta bojovat a přeplácet a pro vyvolené a tak, a pak v pohodě. Ad Apollo a spol: Ti chlapi z NASA udělali obrovské množství práce (taky to Rusové nikdy nevyrovnali), ale dneska je "opatrná" a taky "nepatriotická" doba a s rizikem první výpravy typu 60% návratu letěl naposledy tak Vladimír Remek.
Tomáš_záruba	Neděle, 25. října 2020 - 23:03:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3975 Registrován: 5-2002	Ono to podle mě bylo hlavně dobou. Nejen tohle. Prostě (kupodivu dost podobně na východě i západě) byl pokrok za 15 let tehdy úplně zásadní, mezi roky řekněme 1952 a 1967 to byl "úplně jinej svět". V technice, kultuře, módě, společenských normách, snad i v tom jídle. Byla to prostě taková doba pokusů o něco nového, objevitelství, s prominutím "víry v/snahy o lepší příští". Zatímco třeba mezi, dejme tomu, 1972 a 1987 bych řekl, že něco podobného nebylo na východě vlastně vůbec a na západě takový jakýsi "mírný pokrok v mezích zákona", v podstatě lineární vývoj. Teprve devadesátky a přelom tisíciletí (v USA teda asi o chlup dřív) zase přinesly podobně velký přelom masivním nástupem počítačů a později mobilů, ale i přesto to podle mě bylo z hlediska dopadů na nastavení společnosti daleko za tím počátkem šedesátek (no v kultuře teda rozhodně). A ochota riskovat tehdy a dnes (resp. už v těch osmdesátkách) s tím podle mého souvisí, i když teda nejsem schopen popsat, jak nebo proč přesně.
Prag	Neděle, 25. října 2020 - 23:31:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 10-2018	Mladějov: "No prostě se o vakcínu bude tak cca do léta bojovat a přeplácet a pro vyvolené a tak, a pak v pohodě. " Vakcíny prostě budou :-D Je asi málokdo kupodivu schopnej se zamyslet nad tim, že u běžnejch vakcín je roční produkce potřeba tak pro 1-2% populace a najednou se má nasekat jak baťovy cvičky za rok pro 70%? A že takový jednorázový vybudování kapacity, která bude po roce nebo dvou letech na zbourání, je pěkně mastná položka? Jestli bude v příštim roce aspoň pro 10% nejohroženější populace a klíčovýho personálu, tak to bude úspěch na levelu novýho letu na Měsíc.
David_jaša	Pondělí, 26. října 2020 - 01:14:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4464 Registrován: 5-2004	Ti chlapi z NASA Chlapi z NASA. (ano, je to hodně hnidopišský )
Karel_II	Pondělí, 26. října 2020 - 07:59:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 203 Registrován: 12-2017	Tak se zkusíme vrátit zpět k železnici https://zdopravy.cz/rychlost-200-km-h-sprava-zeleznic-hleda-proje ktanta-nove-dvoukolejky-z-plzne-do-stodu-64172/ Jsem zvědav, kdy se to skutečně začne stavět... Brno - Přerov je už na papíře docela dlouho. KII.
honzaklonfar	Pondělí, 26. října 2020 - 09:58:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4452 Registrován: 6-2016	David_jaša: Ještě je třeba zmínit účast sekretářek na rozložení ovládacích prvků na panelu přistávacího modulu Apollo! Děvenky postupovaly podle návodu (jazykem letectva). Až když to zvládla i ta "nejblonďatější" (průběžné úpravy HW), tak bylo rozložení schváleno a použito
Honzasl	Středa, 28. října 2020 - 08:17:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5065 Registrován: 3-2004	A ochota riskovat tehdy a dnes (resp. už v těch osmdesátkách) s tím podle mého souvisí, i když teda nejsem schopen popsat, jak nebo proč přesně. No, když to převedeme na sex, tak "ochota riskovat" byla v šedesátkách velká, protože se objevila hormonální antikoncepce (riziko problémů bylo tedy malé) Zatímco v 80. letech se objevil AIDS a s tím určitě ochota riskovat klesla. Teď máme koronáč, kterej se přenáší pouhým dýcháním, takže zatímco nás v 90. učili, že stačí aby se pindík s pipinkou nepotkali, teď už se nedá ani líbat.... To musí bejt neradostná puberta.
Hajnej	Středa, 28. října 2020 - 08:45:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23178 Registrován: 5-2002	Hsl: To musí bejt neradostná puberta Zamilovaným puberťákům jsou nějaké zákazy šumafuk. A to i když pominu efekt "když stojí ocas, stojí i rozum". Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Mladějov	Středa, 28. října 2020 - 10:13:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15277 Registrován: 3-2007	Jj, vzpomínám na nějaký tuším na vojně povinně shlédnutý zapomenutelný sovětský film dějově z 50. let, jak se holka s klukem na ulici k sobě přivinuli a dali si pusu, načež přiskočila "lítačka" (hlídka kázně) a s řevem je rozehnala - značný ohlas mezi publikem. Sovětský svaz byl prostě prudérní asi jako dneska KLDR - a to ani neuvažuju, kdyby ti jedinci byli stejného pohlaví To přijde, Prymula už dumá, každé tři dny je potřeba přijít s novým Opatřením
Mladějov	Středa, 28. října 2020 - 10:18:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15278 Registrován: 3-2007	David_jaša: " (ano, je to hodně hnidopišský )" Hele, já to odeslal, když jsem si ten příspěvek pak přečetl na skle, tak mne napadlo, že bych tam měl kvůli případnému hnidopichovi to "a ženský" dopsat, ale pak jsem si řekl, že mi to snad někdo případně odpustí či aspoň bude tiše tolerovat. Ne.
McBain	Středa, 28. října 2020 - 11:29:49
Administrátor Číslo příspěvku: 26626 Registrován: 5-2002	Tomáš_záruba: "Prostě (kupodivu dost podobně na východě i západě) byl pokrok za 15 let tehdy úplně zásadní, mezi roky řekněme 1952 a 1967 to byl "úplně jinej svět". V technice, kultuře, módě, společenských normách, snad i v tom jídle. Byla to prostě taková doba pokusů o něco nového, objevitelství, s prominutím "víry v/snahy o lepší příští". " Ono to zas tak kupodivu není. Je třeba si uvědomit, že východ i západ v té době čerpaly z obrovského technologického pokroku, učiněného Německem i Spojenci za druhé světové války. Aneb od dvojplošníků k tryskáčům a raketám, a podobně. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Tomáš_záruba	Středa, 28. října 2020 - 11:37:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3977 Registrován: 5-2002	McB: To bude asi pravda. Je fakt, že něco podobného se dá vypozorovat řekněme 1910-1925 vs. 1920-1935 (u nás, jinde nevím).
Mladějov	Středa, 28. října 2020 - 11:42:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15280 Registrován: 3-2007	McB: Tak tak. A technický pokrok a následné zvýšení životní úrovně, HDP apod. má tu zajímavou vlastnost, že jde "po vlnách". Vezměme si třeba multiplikační efekt automobilu dostupného každému dělníkovi i ksždému živnostníkovi (Ford, dvacátá a třicátá léta USA), v západní Evropě to byla právě druhá půlka padesátek a začátek šedesátek. Nebo z let devadesátých mobilní telefon a osobní počítač dostupný každému - to mělo za následek mohutné nakopnutí služeb, rozvoje, snížení nákladů atd. A nepodceňoval bych v devadesátkách v postsoc zemích a v padesátých a šetesátých v Evropě entusiasmus lidí. Ta společenská atmosféra je např. u nás hodně jiná, než třeba v roce 1990. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
Hajnej	Středa, 28. října 2020 - 13:08:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23181 Registrován: 5-2002	McB: Je třeba si uvědomit, že východ i západ v té době čerpaly z obrovského technologického pokroku, učiněného Německem i Spojenci za druhé světové války. No a taky probíhaly závody o "dobývání" vesmíru. Ty už dnes ztratily půvab, takže zbývají jen války a sport. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Brr	Středa, 28. října 2020 - 13:15:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3840 Registrován: 5-2002	Nebo z let devadesátých mobilní telefon a osobní počítač dostupný každému - to mělo za následek mohutné nakopnutí služeb, rozvoje, snížení nákladů atd. Přesně tak, a nesouhlasím s tvrzením, že i přesto to podle mě bylo z hlediska dopadů na nastavení společnosti daleko za tím počátkem šedesátek. Podle mě zavedení internetu byla revoluce srovnatelná se zavedením parních strojů nebo tak něco. Lety do vesmíru byly fajn věc, ale každodenní život to zas až tak nezměnilo.
honzaklonfar	Středa, 28. října 2020 - 14:14:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4458 Registrován: 6-2016	"Lety do vesmíru byly fajn věc, ale každodenní život to zas až tak nezměnilo" Nebyl bych si tak jistý - procesorové vybavení programu APOLLO se velmi podílelo na pozdějším rozvoji mikroprocesorové techniky. Jestli mě paměť neklame (pravděpodobnost jen 49%), tak ty "vesmírné" procesory byly jen 4 bitové.
Hajnej	Středa, 28. října 2020 - 14:33:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23183 Registrován: 5-2002	HK: tak ty "vesmírné" procesory byly jen 4 bitové A nebyly to jen čtyřbitové "řezy" řady 2900, ze kterých bylo sestaveno něco většího? Podobně jako se z dvoubitových řezů řady 3000 skládaly snad až 32-bitové procesory...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Mladějov	Středa, 28. října 2020 - 14:42:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15284 Registrován: 3-2007	-teflon, plastické hmoty,radiokomunikace, robotizace, výpočetní technika, psychologie, medicína, fyzika,astronomie, navigace, geologie..a třeba i ta prestiž. Jaksi ty miliardy narvané do kosmického výzkumu se minimálně v USA vrátily v podobě technologického pokroku a zisků tam sídlících firem (a daní).
honzaklonfar	Středa, 28. října 2020 - 15:08:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4459 Registrován: 6-2016	Hajnej: Je to 50 let, co mi to říkali Přesnější informaci by ze mě nevymlátil ani komisař Boehm!!!
Prag	Středa, 28. října 2020 - 15:43:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 243 Registrován: 10-2018	Myslim že to bylo 16bit, počítat navigaci v double float na čtyřbiťáku bych opravdu nechtěl :-D a paměti si pamatuju že byly feritový, romka natvrdo vyšívaná. Ale na tý to asi neladili, ta se vyšila až v ostrý produkční verzi.
Mladějov	Středa, 28. října 2020 - 16:01:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15285 Registrován: 3-2007	honzaklonfar: "Hajnej: Je to 50 let, co mi to říkali Přesnější informaci by ze mě nevymlátil ani komisař Boehm!!!" Kdoví, jak to s váma vůbec bylo, pane profesore
Borovička	Středa, 28. října 2020 - 16:42:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9171 Registrován: 5-2002	No nás učili 4 bitové procesory a ty řezy. Ono se tehdy muselo tou polovodičovou technikou šetřit, protože se to trochu přehřívalo. Možná se to neprogramovalo ani v asembleru ale v binárním kódu. To sice někteří géniové dali z hlavy, ale byl to takový write only programový kód (na té fotce má ta dokuemtace docela málo metrů řečeno slovy archivářů, takže spíše ten asembler). A druhá světová válka dala světu analogové počítače (počítalo se natočení děl na letecké cíle) a základy architektury moderních digitálních počítačů a také teorii šifrování. Lety do vesmíru pak mikroprocesory, tedy od elektronky a tranzistoru k miniaturní technologii, která už se dala uchladit a nezabírala celý sál a vešla se do čím dál menčí bedýnky, až ji máme v mobilu nebo jen zašitou v čipu pod kůží .-)
Hajnej	Středa, 28. října 2020 - 19:08:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23184 Registrován: 5-2002	Borovička: To sice někteří géniové dali z hlavy Copak kódy instrukcí, ty časem do hlavy vlezly, ale horší bylo dopočítat adresy skoků/volání... Pamatuju takovou "básničku" z PMD85: 3E B2 D3 5F AF D3 5E 3E 05 D3 5E C9 (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Prag	Středa, 28. října 2020 - 20:27:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 10-2018	Já na to hlavu moc neměl, tak jsme si s kolegou dopsali do debuggeru 8080 zpětnej assembler aby to vypisovalo textově. Ale C9 je povědomý, to je asi return Vlastně jsem měl někde na děrný pásce i disassembler kterej dokázal vygenerovat přeložitelnej kód i s labelama skoků pro assembler z hexu. Času bylo ve výzkumáku hafo, to tenkrát nebyl vzácnej zdroj. Ten kompjutr z Apolla je docela podrobně popsanej na wiki: https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Guidance_Computer
Hajnej	Středa, 28. října 2020 - 22:10:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23186 Registrován: 5-2002	Prag: Ale C9 je povědomý, to je asi return Bingo! MVI A,0B2h OUT 5Fh XRA A OUT 5Eh MVI A,5 OUT 5Eh RET Nastavoval se tím jeden z kanálů v časovači 8253 a mělo to nějakou souvislost s nahráváním... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
P_v	Čtvrtek, 29. října 2020 - 13:04:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2478 Registrován: 5-2002	Když už přišla řeč na nahrávání u PMD... https://retro.pecina.cz/all/hardware/proc-nefungoval-magetofon-u- pmd-85-1
Miram	Sobota, 31. října 2020 - 16:41:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1830 Registrován: 11-2005	Smutné je, že s tím přistáním na Měsíci je to takové vachrlaté...viz i Nolanův Interstellar Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild MJ + DM = Black Celebration
honzaklonfar	Sobota, 31. října 2020 - 17:36:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4468 Registrován: 6-2016	Koukal jsem na ZOOMu na pořad o APOLLO 11. V pozemských záběrech bylo trochu té elektroniky vidět. Vyšívaná feritová paměť (resp jednotlivé DPS), patrně I/O desky a pak něco, o čem mluvili jako o "počítači". V záběru byl borec, který letoval ručně soustavu 8 pinových IO na DPS... INTEL 4004 vyšel v roce 1971. Můj osobní dojem je ten, že NASA měla "svoje" procesorové obvody, určené primárně pro "zkřížené meče". Co to bylo já nenajdu, nepatřím mezi nejlepší hledače...
Pikehead	Sobota, 31. října 2020 - 21:32:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6648 Registrován: 3-2007	Byla to náročná rešeršní práce, zabrala asi patnáct sekund. https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_Guidance_Computer Není zač.
honzaklonfar	Neděle, 01. listopadu 2020 - 19:18:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4469 Registrován: 6-2016	Pikehead: Tentokrát opravdu děkuji, bez ironie. Velmi zajímavé, netušil jsem, že s takovým "málem" doletěli na Měsíc a zpátky. "Tkané" feritové paměti si pamatuju, ovíjené spoje taky
Mladějov	Pondělí, 02. listopadu 2020 - 09:15:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15320 Registrován: 3-2007	>Tentokrát opravdu děkuji, bez ironie Tentýž odkaz dal Prag o pět příspěvků dřív . A ano, je to velmi zajímavé.
Pikehead	Pondělí, 02. listopadu 2020 - 11:08:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6656 Registrován: 3-2007	Aha! Tak to jsem si nevšiml ani já!
Xhj	Pondělí, 02. listopadu 2020 - 21:48:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 5-2011	Zdopravy.cz: Správa železnic soutěží studii na rychlovlaky do Polska, povede přes Hradec Králové https://zdopravy.cz/sprava-zeleznic-soutezi-studii-na-rychlovlaky -do-polska-povede-pres-hradec-kralove-64992/
Honzasl	Úterý, 03. listopadu 2020 - 12:09:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5078 Registrován: 3-2004	Vyšívaná feritová paměť To je ta, co se čtením "vybije" a po každém čtení je potřeba opakovat zápis, aby tam informace vydržela na příště?
M_g	Úterý, 03. listopadu 2020 - 13:11:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1287 Registrován: 6-2006	Ano
P_v	Úterý, 03. listopadu 2020 - 15:20:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2482 Registrován: 5-2002	To není nic zvláštního, i obyčejná DRAM se čtením vybije a musí se zas zapsat zpátky.
M_g	Úterý, 03. listopadu 2020 - 15:47:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1288 Registrován: 6-2006	Nikoliv, DRAM se vybije svodem, protože používá velmi malé kapacity v paměťovém elementu, tak se musí pravidelně znovudobíjet (ten kondenzátor). Pokud necháte "feritku" půl hodiny bez činnosti, tak ji potom přečtete (a pokud chcete, znovu dobijete). Pokud necháte DRAM bez činnosti (ale dnes už mají vestavěn refrešovací obvod uvnitř, takže nemusíte procházet adresy z vnějšku) půl hodiny, tak nepřečtete vůbec nic, protože se paměťové kondenzátory s "jedničkou" vybijí. (Příspěvek byl editován uživatelem M_G.)
Hajnej	Úterý, 03. listopadu 2020 - 18:34:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23221 Registrován: 5-2002	PV: obyčejná DRAM se čtením vybije a musí se zas zapsat zpátky Obyčejná DRAM se naopak vybíjí nečtením a připojení ke čtecímu zesilovači ji znovu dotáhne na pořádnou jedničku nebo nulu. Kdysi jsem na měl mechanický analogon s na jednom konci sešlápnutým prkýnkem v řídkém blátě coby paměťovou buňkou a kladivem coby čtecím zesilovačem... Feritka si naproti tomu furt drží jednu nebo druhou polaritu remanentního magnetismu a zkusmý zápis jedné či druhé hodnoty buď udělá impuls při změně, nebo neudělá nic při nezměně. Pokud k té změně došlo, musí se obratem zapsat opačná hodnota, aby se to zas srovnalo. Proto se tomu taky říká "destruktivní čtení"... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
P_v	Úterý, 03. listopadu 2020 - 22:47:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2483 Registrován: 5-2002	DRAM se vybije čtením. Má na čipu pro ten účel SRAM řádkový registr. Při čtení se obsah řádku z DRAM matice přesune do toho registru, z něj ven a současně zpátky na původní místo. Při refreshi se děje totéž, ale neposílají se data ven. Toho principu využívá i rowhammer útok, kdy se velmi rychle za sebou bez cache čte z jednoho řádku, čímž se tento refreshuje o několik řádů častěji, až se těmi opakovanými interními zápisy jeho obsah skrz svody prokopíruje do sousedního řádku, kam by jinak program vůbec neměl přístup.
Hajnej	Středa, 04. listopadu 2020 - 00:52:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23224 Registrován: 5-2002	PV: DRAM se vybije čtením. Má na čipu pro ten účel SRAM řádkový registr. Při čtení se obsah řádku z DRAM matice přesune do toho registru, z něj ven a současně zpátky na původní místo. Při refreshi se děje totéž, ale neposílají se data ven. Nevybije, anóbrž znovu dotáhne na plnou nulu nebo plnou jedničku. Jenom je potřeba pochopit, jak to zapojení funguje, a nepapouškovat nějakej cizí překlad bůhvíodkud. Ten čtecí zesilovač je klopný obvod (čímž jej lze formálně považovat za SRAM buňku), kterej se nejdřív předepne do nestabilního stavu (na obou stranách "půlka") a pak se rychle připne ke čtené buňce. Odchylka jejího napětí od "půlky" je tím klopákem zesílena a tím, že ho překlopí to jedné z "krajních" poloh (do té, ke které měla čtená buňka blíž), se buňka zároveň refreshuje. To, jestli se přitom stav toho klopáku nějak přeposílá nebo ne, na to nemá celkem žádnej vliv. Důležité je, že ta buňka má pořád stejnou hodnotu (akorát se z jedničky vyčáchlý na 0.8 udělá zpátky 1 a z nuly prosáklý na 0.2 udělá zpátky 0. To u feritové paměti musím udělat zkusmý zápis třeba jedničky. Pokud tam jednička byla už předtím, neděje se vůbec nic. Pokud tam ale byla nula, přeskočí feritový prstýnek na opačnou stranu hysterezní smyčky a hodí to napěťový impuls, na jehož základě je pak vzápětí ta nula obnovena. Když půjdeme na ty mechanické analogie, tak DRAM je prkýnko na blátě, do jehož jednoho konce jsem praštil kladivem. Prkýnko se tím praštěným koncem zaboří a tím druhým čouhá, leč vztlak bahna ho pomalu vrací do vodorovna. Proto je potřeba čas od času vzít to kladivo, postavit ho na topůrko kolmo k prkýnku a pustit. Kladivo spadne na tu stranu, co do ní bylo předtím při zápisu praštěno, a praští do toho znova, čímž je šikmost prkýnka obnovena. Naproti tomu je buňkou feritové paměti ležící plechovka, ve které je na jednom konci nějaký předmět. Do té plechovky nevidím a chci-li zjistit, na kterém konci ten předmět leží, musím ji postavit nastojato. Pokud se "předmětový" konec ocitne dole, nic se neozve a já mohu plechovku otočit zpátky naležato. Ocitl-li se však nahoře, ozve se rána, jak ten předmět spadl dolů, a plechovku musím před položením nejprve otočit vzhůru nohama, abych vrátil ten předmět na správný konec. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
P_v	Středa, 04. listopadu 2020 - 02:08:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2484 Registrován: 5-2002	Každopádně ten náboj z buňky se spotřebuje na překlopení čtecího komparátoru, který ho pak musí zapsat zpátky, aby tam nechyběl. Prostě to čtení je destruktivní, i když jen na okamžik a pořeší se interně.
Hajnej	Středa, 04. listopadu 2020 - 10:31:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23226 Registrován: 5-2002	PV: Jenže ten čtecí komparátor se (aspoň v té podobě, kterou jsme se učili - i když pochopitelně nemohu vyloučit, že se to v průběhu času kvůli dosažení něčeho udělalo trochu jinak) nepřeklápí, protože je předem nastaven do "mezipolohy" na rozhodovací úrovni, a napětí na buňce tak přes tuto úroveň nepřechází. Tedy konkrétně: jestli se obnovení z 0.8 na 1.0 zhoupne přes 0.7 nebo ne, je celkem podružné, podstatné je, že se nepřechází přes 0.5 a zpátky. V tom je ten zcela zásadní rozdíl mezi DRAM a feritkou. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Marian_Kechlibar	Sobota, 07. listopadu 2020 - 12:33:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 12-2018	McBain: "Tomáš_záruba: "Prostě (kupodivu dost podobně na východě i západě) byl pokrok za 15 let tehdy úplně zásadní, mezi roky řekněme 1952 a 1967 to byl "úplně jinej svět". V technice, kultuře, módě, společenských normách, snad i v tom jídle. Byla to prostě taková doba pokusů o něco nového, objevitelství, s prominutím "víry v/snahy o lepší příští". " Ono to zas tak kupodivu není. Je třeba si uvědomit, že východ i západ v té době čerpaly z obrovského technologického pokroku, učiněného Německem i Spojenci za druhé světové války. Aneb od dvojplošníků k tryskáčům a raketám, a podobně." Také byla ta populace v průměru o hodně mladší. Dnes má většina západních států průměrný věk nad 40 a tudíž těch mladých, ochotných si "nabít držku" v novém modelu dvojplošníku či rakety, procentuálně dost ubylo.
Z_F_J	Pondělí, 09. listopadu 2020 - 10:01:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 757 Registrován: 7-2017	https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/zeleznice-vratislav-wr oclaw-praha-polsko-hradec-jaromer-trutnov-kralovehradecky-studie- rychlodraha.A201109_580269_hradec-zpravy_tuu
Wagon	Pondělí, 09. listopadu 2020 - 11:36:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4105 Registrován: 12-2007	Z F J: No já bych s tou rychlodráhou byl opatrný. Spíše to bude asi něco jako koridorová trať, jako se buduje např. z Benešova do Českých Budějovic. Pokud je mi známo, tak se má zdvoukolejnit trať z Velkého Oseka do Chocně přes Hradec Králové, včetně vybudování Kanínské spojky, dovedu si představit zdvoukolejnění trati mezi Hradcem Královým a Jaroměří, vybudování vysokovské spojky z České Skalice do Náchoda, a elektrizaci tratí z Jaroměře do Trutnova, a pro potřeby Poláků z Trutnova-Poříčí do Královce, ale klasickou vysokorychlostní tratí bych to rozhodně nenazval. Nevím, jaká by tam byla nákladní doprava, a myslím, že i nějaké expresy z Prahy do Vratislavy s dvouhodinovým intervalem by byly asi přepychem. Domnívám se, že lidé jezdí do Polska zejména do přeshraničních oblastí, buď za nákupem (do Cieszyna nebo Kudowy Zdróje), popř. do pohraničních hor, ale dál už ne natolik, aby se nějaká rychlodráha dobře uživila. Samozřejmě by to pomohlo Královéhradeckému kraji zlepšit spojení z Prahy a Hradce Králové do Trutnova a Náchoda. Ale možná, že se pletu.