Diskuse » Tramvaje a metro » Tramvaje Tatra typů T a K » Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 04. 7. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 04. 7. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Prazske vozy, kazde mesto to melo jinak... |
čítatel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 393 Registrován: 4-2012 |
jentak: super, díky moc. Je jich tam teda mnohem víc, než bych čekal |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Otázka: Odkedy mali T3 a K2 "polouzavreté" kabíny vodiča? Myslím tým toto prevedenie: https://www.prazsketramvaje.cz/obrazky/vozyosobni/6019-004.jpg http://www.prazsketramvaje.cz/obrazky/vozyosobni/6940-008.jpg Viem že bratislavské K2 4. série z roku 1975 ich asi už mali: https://imhd.sk/ba/galeria-media/23/%C4%8CKD-Tatra-K2-vyh%C4%BEad %C3%A1vanie/4072/7048-vo-vozovni-Kras%C5%88any (aj keď je možné že na fotke je búda už vymenená, upravená) Historická K2 317 je z 2. série a má iba nízke dvierka, takže "otvorenú" kabínu. Neviem ako na tom bola 3. séria K2, ktorá do Bratislavy prišla v roku 1974. Takisto si pamätám že aj bratislavské T3/V z roku 1975 tie polouzavreté búdy mali. Ale neviem dokedy, každopádne už v polovici 90. rokov 20. storočia dostali uzavreté búdy "konštrukcie DPB" spolu s vozmi K2: https://imhd.sk/ba/galeria-media/45941/Interi%C3%A9r-7086 https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/%C4%8CKD-Tatra-T3-vyh%C4%BEad %C3%A1vanie/36427/Interi%C3%A9r-7706-po-skon%C4%8Den%C3%AD-prev%C 3%A1dzky-s-cestuj%C3%BAcimi https://imhd.sk/ba/galeria-media/22/%C4%8CKD-Tatra-T3-vyh%C4%BEad %C3%A1vanie/64874/Sedadlo-vodi%C4%8Da-v-7701 Otázka: Dá sa polouzavretá búda ešte zohnať niekde v ex. ČSSR? A otázky pre pamätníkov tramvají v Bratislave: Kedy dostal vozeň 7602/II súčsanú búdu "posuvné dvere po vzore T3SU, ale vyzerá ako konštrukcia DPB"? V roku 1992 pri prestavbe na T3M, alebo až počas GO v roku 1995? https://imhd.sk/ba/galeria-media/22141/Interi%C3%A9r-7602-II Kedy dostal vozeň 7610/II súčasnú búdu "vzor T3SU z roku 1982"? Jazdil už ako T3M ešte s pôvodnou búdou, alebo nie? https://imhd.sk/ba/galeria-media/22147/Interi%C3%A9r-7610-II |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
ERRATA: S tými polouzavretými kabínami K2 si nie som 100% istý... Či vôbec boli od výroby... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1081 Registrován: 3-2013 |
Z výroby byla vždy nízká dvířka, a to i u série K2YU z roku 1982. Vysoká dvířka si dělaly DP samy. V Brně v souvislosti se zaváděním provozu spřažených souprav od poloviny 70. let. Takže série K2 č. 1118 - 1132 a 1105 byly už velmi neobvyklé. Však u nich nízká dvířka vydržela asi rok, do první SP. Z výroby pak měly teprve T3SU kabiny zcela uzavřené. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
K2 tým máme vyriešené. Otázka je teraz T3/V.CS v Bratislave, konkrétne 7602/II a 7610/II. Úplne prvá T3M 299, pôvodne T3/III.CS z roku 1966, modernizovaná v roku 1978 v Brne, mala po modernizácii už polouzavretú kabínu. Otázka je či ju dostala v rámci modernizácie (ak áno, tak v Brne alebo v Bratislave?), alebo už skôr, ešte počas premávky v Bratislave so zrychľovačom. Vysoké uzamykateľné dvere kabíny možno boli podmienkou aby sa dal vozeň radiť ako zadný v súprave? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2215 Registrován: 12-2007 |
dopravopat: Nevím jak to bylo v Bratislavě. "K2 tým máme vyriešené. Otázka je teraz T3/V.CS v Bratislave, konkrétne 7602/II a 7610/II. Úplne prvá T3M 299, pôvodne T3/III.CS z roku 1966, modernizovaná v roku 1978 v Brne, mala po modernizácii už polouzavretú kabínu. Otázka je či ju dostala v rámci modernizácie (ak áno, tak v Brne alebo v Bratislave?), alebo už skôr, ešte počas premávky v Bratislave so zrychľovačom. Vysoké uzamykateľné dvere kabíny možno boli podmienkou aby sa dal vozeň radiť ako zadný v súprave?" V Praze měly vozy nejprve namontovanou tyč a modré plexi vedle těch nízkých dvířek. V zadním voze se pak dávalo na ta nízká dvířka čiré plexi v kovovém rámu (nahoře to bylo zavěšeno na tyčích co v nich držela ta pevná plexi kabiny). Aby to řidič nemusel rozebírat při přepínání zářivkového osvětlení, byla v tom barevném plexi vyříznuta kruhová díra, kterou řidič protáhl ruku k přepínači. V roce 1978 se poprvé objevily T3, kde byla vyjmuta nízká dvířka a nahrazena vysokými lítačkami (zpočátku šly otevřít na obě strany, později byla přivařena zarážka, aby dveře nelezly k řidiči). Zcela jistě to byly vozy po dílnách. SU kabiny se poprvé objevily až v roce 1982 s příchodem nových vozů. Na starší se dostaly až výrazně později. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Áno, uzavreté kabíny "SU" boli na "domávaej pôde" až od 1982. Detaily dvoch spomenutých bratislavských vozňov teraz bokom, zaujíma ma skôr či sa vôbec ešte niekde dá zohnať pôvodná búda s tými vysokými dverami. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1082 Registrován: 3-2013 |
Provedení dvířek v Bratislavě nápadně připomíná Brno. Takže patrně vůz přišel z Brna s vysokými dvířky a DP Bratislava je "okopíroval" na další tramvaje. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Niečo pre pobavenie publika: |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3618 Registrován: 6-2002 |
Stejná chyba jako jinde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 4-2020 |
dopravopat: A to je čo??? |
vždy
|
|
Neregistrovaný host |
Starou kompletní kabinu, která by šla rozebrat, už nemá nikdo (teda kromě Charkova). fragmenty by se asi dali poskládat ... ale, nebude toho hodně. Problém je, že asi úplně nevíme, jak reálně vypadalo provedení DP Bratislava ..., každé město si to řešilo po svém ... |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Ďakujem. Uvidíme či a aké komponetny budú nutné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1052 Registrován: 1-2015 |
Kdy se začaly objevovat SU kabiny na pražských T3 z let 1970-1976? Mám za to, že až v polovině 80. let
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."
Jan Masaryk Nejdebilnější výrok v historii: "Nevěřte všemu, co je na internetu, to už říkal Masaryk". Jakub Michálek (Piráti) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2235 Registrován: 12-2007 |
Pepan.1981: Řekl bych, že ještě tak o deset let později."Kdy se začaly objevovat SU kabiny na pražských T3 z let 1970-1976? Mám za to, že až v polovině 80. let" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1053 Registrován: 1-2015 |
Já si pamatuju, že to muselo být tak 1994-1995.
"Pravda zvítězí, ale dá to fušku."
Jan Masaryk Nejdebilnější výrok v historii: "Nevěřte všemu, co je na internetu, to už říkal Masaryk". Jakub Michálek (Piráti) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1411 Registrován: 5-2009 |
Reportáž z ČKD z října 1990, z počátku propadu produkce |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Já se celkově divím,jak jsme tím turbulentním obdobím dokázali tak relativně snadno projít. Myslím si,že management byl naprosto neschopný protože se to ani neměl kde naučit. Byli zvyklí poslouchat a dostat noty a jelo se. Vrhli je do vody s nulovým účtem, prezaměstnanou fabrikou a zastaralými technologiemi. |
90. léta
|
|
Neregistrovaný host |
S předchozím názorem naprosto nesouhlasím. Jak známo, lidi dělíme na schopné a schopné všeho. Ti druzí prokázali, jak lze vytunelovat téměř jakoukoliv firmu - ten, kdo se zabývá historií divokých 90. let, ví. Ostatní patrně ani nepochopí. ČKD dopadlo tak jak dopadlo - tedy na hubu. |
Jva
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4594 Registrován: 6-2002 |
No a pak máme takové, kteří nikdy nepochopí, že s výrobkem starým 30 let se prostě na volném trhu (mimo burzy sběratelů) neprosadí. Ale třeba TV s vakuovou obrazovkou by si domů nekoupili.
Cynik - tak říká optimista realistovi...
|
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Nebudu obhajovat krádeže a že se toho ukradlo. Ale brali z potápějícího se gigantu při kolapsu. Stehlík snad vyvedl z Poldiny asi 150 milionů. Na jak dlouho by to stačilo k udržení chodu? Několik dnů? Totéž u ČKD. Dokud byl podnik ziskový, odváděl to státu. Neměli žádné peníze navíc. A známe kvalitu zpracování, ta se za týden do kupy nedala. Mam Esku úroků 92 a je to úplně stejný s..č jako ta bolševická. |
90. léta
|
|
Neregistrovaný host |
Nerozumím relativizaci E. Švece. Doře, tvrdí, že neobhajuje zlodějny. No ještě to tak! Nicméně věty: "Ale brali z potápějícího se gigantu při kolapsu. Stehlík snad vyvedl z Poldiny asi 150 milionů. Na jak dlouho by to stačilo k udržení chodu?" mají znamenat, že rozkradení potápějící se firmy je méně zlodějská zlodějna?!? Na rozkradený majetek nedosáhl správce konkurzní podstaty, nebyly vyplaceny pohledávky dalším firmám (které následně také krachly a nesplatily úvěry) a bankám. Tyto nesplacené peníze nebyly a nejsou nějaké virtuální mínusové položky, nýbrž prachy, které musely být státem (tedy námi všemi) nality z rozpočtu při sanaci bank nebo o ně přišli střadatelé po následném krachu bank. O tyto peníze v konečném důsledku přišli obyčejní občané tohoto státu v promarněných vkladech či snížených výnosech ze vkladů (po snížení úroků) a také my všichni ve vyšší inflaci a růstu cen. I toto mé tvrzení lze opět relativizovat kydama "k inflaci by přesto došlo" atd. Nemám však vyní sílu dohledávat publikovaný fakt, kolik nás všechny (a tedy v přepočtu na obyvatele) stály gangsterské excesy různých estébáků a postkomančů v divokých 90. letech. relativizace tohoto gaunerství je zcela nepřijatelná. |
George
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1785 Registrován: 5-2002 |
90.léta: nejen tyto srandy nás stály hromadu peněz. Hezký sumář jsem nedávno nalezl na FB: |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Mícháš jablka s hruškami. Já neobhajuji ten přerod a jakým způsobem byl veden. Já pouze poukazuji na to,že ty podniky byly i bez rozkrádaček určeny k likvidaci. Vezmi si výrobní portfolio u nás a na západě, prezaměstnaná fabrika a ve videu potvrdili všeobecně známou věc, že tam ještě makaly stroje od Ringhoffera. A celkový stav té fabriky odpovídá 40 letům budování. Ano, rostl komplex na Zličíně, který ČKD nikdy nedokončilo, tudíž opravy byly nerentabilní. Ale chyběla jakákoliv údržba všude,i bytového fondu. Takže zmizelo to a na to bylo zaděláno už v únoru 1948. Že se děly nepravosti, děly. Ale na ty fabriky dolehly úplně jiné věci. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5738 Registrován: 5-2002 |
George : roztomilý příspěvek, přesně spadající do kategorie Fake news. Teda ne, že by něco co v něm je, byla vyložená lež, i když ty čísla by stálo za to ověřit, jak moc jsou vycucaná z prstu; důležitější je zamyslet se nad tím, co na tomto pamfletu není. Připadá mi to jako nějaký výtvor z kategorie "všetci kradnú". 90. léta, Emil Švec : na tom o čem se přete nevidím až tak důležitou věc co se mohlo, mělo nebo nemělo ukrást. Vadí mi hlavně možná legalizace názoru "vždyť je to stejně jedno, takže nějaká ta zlodějina vlastně nevadí". Dokud bude tento názor živý v myslích lidí tak budeme pořád v té ve které jsme. Bohužel mám ale čím dál tím silnější dojem, že tohle umí vyřešit jedině Darwin. Vědomí, že být hajzlem se vyplácí, zůstává v podvědomí zapsané navždy. Bohužel, i na sobě to občas vidím. Diskuze o tom, jestli ten přerod mohl být udělán jinak a lépe, je sice dobrým tématem na dlouhé večery v hospodě, ale tvrdím, že je vcelku zbytečná. Co se stalo se nedá změnit, a hlavně se obávám, že stejně neexistovala reálná alternativa. Snad jen přímých prodejů do rukou zahraničních vlastníků mohlo být víc, ale to bylo v té době naprosto neprosaditelné. A taky by to nakonec mohlo dopadnout špatně, viz osud ex-DDR. Horší je, že s přibývajícím věkem nějak ztrácím vizi, co by se s touhle zemí mělo dít dál. EU už z mnoha důvodů nemá tu přitažlivost jakou měla, ale východní gubernie nebo konfuciánský koncentrák rozhodně nejsou alternativou. Americký sen je také mimo - obdivovatelům USA doporučuji tam pár let pobýt a pak budete sakra rádi, že existuje nějaká střední Evropa a můžete se do ní vrátit. Na podzim zase budu sedět nad hromádkou volebních lístků a přemýšlet, co dát do obálky. Některou dobře zavedenou skupinu pro "dobývání renty"? Digitální svazáky, kteří podle všeho ve rvačce o procenta z kšeftů zatím moc nejedou, ale mají jiné zásadní nectnosti? Některou z ministran vyznávajících svobodu (čímž myslí čiré sobectví) a národní hrdost (s hnědým nádechem)? Vnímám to tak, že věřit nemohu nikomu z nich. To je teda výběr. Stávající civilizační šok v podání Covidu nám opět ukázal, že černé labutě prostě existují. Nedají se předvídat, těžko se na ně můžeme připravit, nemá smysl je popírat. Takže závěrem snad jedinou věc - buďme připraveni na nečekané, ono se sem tam kolem nás objevuje. Ať chceme nebo ne. |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Znovu: proplétáte dvě roviny a to ztráta (krádež) majetku a krach podniků. Já se věnuji tomu druhému a říkám, že i kdyby se nekradlo, byl by konec tak jako tak. Pokud to vyznívá jako obhajoba zlodějin, omlouvám se, ale není tomu tak. I kdyby se Stehlík nesnažil přeorientovat výrobu na do té doby 4% podíl ušlechtilé oceli, výsledek by se dostavil o něco málo později úplně stejný. Jako všude v Evropě. ČKD Tatra nabízelo vysokopodlažní tramvaje s morálně dožívající elektrovýzbrojí, pomineme-li úlet výroby odporových T3 ještě v roce 1990. ČKD Lokomotivka uměla chrlit tisíce Čmeláků, na které neměla následně odbyt. Něco jako ČME-5 je rozhodně spasit nemohlo, i kdyby se jim to povedlo vyrobit. Výrobní haly byly podfinancované, výrobní stroje zastaralé, zaměstnanců bylo více, než bylo potřeba. Osobně pamatuju dědovo vyprávění z Pragovky, jak vrabci prolétávali eternitem a vesele se topilo. V kalírně chlastali takovým způsobem, že celé várky překalených obrobků šly rovnou do šrotu. Pracovali 7,5 hodiny, ale placených měli 8. A nikomu to nevadilo. Sám dělám s několika chlapama z ČKD, průřez celým koncernem. A je zajímavé, že na ty podniky nejvíce s láskou vzpomínají ti, kteří tam nikdy nedělali. A jestli si myslíš, že to je politickou reprezentací, není tak úplně. Neschopná vláda vládne neschopným lidem. V tomhle státě rozhodně nežijí blbci, jen se tak většina chová. Chybí tu morální vzor, již desítky let. Ani nevím, koho bych za něj za posledních 50 let označil. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5739 Registrován: 5-2002 |
A jo, tak to jsme si nerozuměli. Jinak souhlas. Je to smutné čtení, ale je to tak. Na druhou stranu - pokud to někoho utěší - stojí za zmínku, že krachy "velkých hráčů" nejsou nic, co by se nemohlo stát i ve vyspělejším světě. Když zůstaneme u tramvají - kde skončili výrobci jako Düwag nebo AEG? A kdo v devadesátých letech alespoň tušil, že existuje nějaký CAF nebo Stadler, a že by mohl být úspěšný na tramvajovém trhu? A když před 11 lety ve finském Transtechu rozjížděli poměrně specificky zaměřený projekt pro Helsinky asi by je ani ve snu nenapadlo, že s tím prorazí do mnoha jiných provozů - ale až poté, co je koupí jakási Škoda z jakési Plzně... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1412 Registrován: 5-2009 |
Nebudu polemizovat o transformaci ekonomiky. Sametová mě potkala v první třídě, takže si toho ani nemůžu moc pamatovat. Ale přidám odkaz na zajímavý článek na root.cz z brněnské zbrojovky, který vystihuje stav našeho průmyslu v té době: Vzpomínka: prvnímu československému hard disku pomohl i Gustáv Husák |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 10-2020 |
Podstatou problému většiny tehdejších továren byla vnitřní zadluženost způsobená totálním podfinancováním, a to hardwaru( stroje, vybavení, zařízení) tak i softwaru(procesy, organizace práce, vzdělávání lidí). A to vše bylo způsobeno 40 lety vlády komunistů. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Jenki: To čo na sebe občas vidíš si nepleť s cynizmom. Jedna vec je niečo pozorovať, druhá je tak reálne konať a tretia konať to pri plnom vedomí toho, čo konám. Iste sa nájdu ľudia ktorí spĺňajú všetky kategórie, ale tých je dúfam málo. Evolučne najvýhodnejšou stratégiou pre sociálne živočíchy je spolupracovať a odpúšťať chyby, ktoré môžu byť spôsobené vonkajšími faktormi (predíde sa tým menej efektívnej "cyklickej zrade")- to že sa cítime ukrivdený ešte neznamená že nám nieko chcel ublížiť, mohlo ísť o "šum" v komunikácii - nedorozumenie - alebo náhodu, ktorú vnímame ako zradu. Istou nevýhodou toho ako sme "evolučne neprogramovaní" je to, že ten systém sa dá zneužívať a v spoločnosti bude nevyhnutne vždy isté percento "parazitov". Koľko, to závisí od množstva faktorov a tej-ktorej kultúry. Je to neoddeliteľnou súčasťou toho, čím sme. Akékoľvek idealistické utopistické modely spoločenského zriadenia sú nereálnou utópiou. Iste, nietkoré zriadenia sa držia pri moci a nemajú problém terorizovať vlastných ľudí, ale ako spoločnosť ako celok v danom "štáte" upadá a skôr či neskôr bude nasledovať veľký krach. Emil Švec: Pozor, aj na západe sa do roku 1990 vyrábali vysokopodlažné tramvaje so stykačovou výzbrojou. Typ E2 a E6 pre Viedeň vyrábali v dobe kedy ČKD chrlilo posledné zrýchľovačové T3SUCSky. Že Viedeň vyraďovala tramvaje ktoré mali 18 rokov je tiež pravda, rozpredali ich do Utrechtu alebo Krakowa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 4-2020 |
Jenki: Tak pokiaľ ja viem, tak ani Düwag, ani AEG neskrachovali, ale boli prevzaté inými podnikmi. AEG kupíl Adtranz, z čoho sa neskôr stal Bombardier a Düwag prebral Siemens. Oba tieto podniky fungujú prakticky dodnes, len už pod iným menom. Takisto sa to stalo aj s SGP a Lohner vo Viedni - neskrachovali, ale boli prebrané väčšími výrobcami. Stačí sa pozrieť na ich produkty, od Siemensu napr. Combino (pôvodne vyvíjané Düwagom) alebo ULF (pôvodne vyvíjané SGP), keď sa pozrieš aj na Viedenské E2, tak pri posledných kusoch je uvádzaný ako výrobca/dodávateľ už Bombardier, nie Lohner. Takže tieto podniky doteraz fungujú. U ČKD to tak nie je. Nejaká časť ČKD bola síce prebraná Siemensom a aj bolo vyrobených pár súprav metra M1, ale okrem toho zo Siemens Kolejová vozidla už nevyšlo nič a závod na Zličíne sa úplne zavrel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 4-2020 |
Vedel by niekto, čo je toto? Našiel som to medzi zdrapmi papiera. Ako decko som si takéto veci tlačil a potom takto "kvalitne" vyfarbil. Samotný ten obrázok je dosť nekvalitný. Bolo to niečo vôbec oficiálne, alebo to len niekto /ako dopravopat/ zo srandy vytvoril? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1416 Registrován: 5-2009 |
Pochybuju, že to bylo oficiální. Ale před 15-20 lety vytvářel PvvS slušné fotomontáže. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5228 Registrován: 7-2003 |
Jojo, dneska tam vidím tolik chyb.. Ale něco podobnýho vymejšlel ZPRAS to zNOva .
8bity vseho sveta spojte se .
|
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Nebyl by tam stejný problém s kloubem jako u K3? |
Jva
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4597 Registrován: 6-2002 |
Jo, dost hlasitě se o tom uvažovalo v souvislosti s Olomoucí.
Cynik - tak říká optimista realistovi...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1164 Registrován: 3-2013 |
Kloub by nejspíš zůstal v původním provedení, takže problém by nevznikl. (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
To ale neměla být rekonstrukce K2, nýbrž T3, proto se ptám |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 4-2020 |
Tak pri dvojčlánkovom voze by kĺb nemal byť problém, nie? A pri modernizácii T3 podľa mňa už určite nie. Problém je predĺžiť K2 o jeden článok. Stačí porovnať Plzeňskú a Brnenskú K3. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5229 Registrován: 7-2003 |
Hlavně tady by pod kloubem nebyl hnací podvozek. Takže by šlo použít řešení ala K2.
8bity vseho sveta spojte se .
|
Wang
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3523 Registrován: 8-2007 |
Ví se, kdy tady s tím nápadem na KT2 Pars přišel? Zajímalo by mě, do jakého časového období to zapadá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5230 Registrován: 7-2003 |
Tenhle prospekt jsem uveřejňoval 2005. Tak možná o rok dřív ? (Příspěvek byl editován uživatelem PvvS.)
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 4-2020 |
Pvvs: Tam hlavne stredný podvozok nie je pod kĺbom. Teda, aspoň to tak vyzerá podľa toho typáku. Na to som narážal. Takže takýto podvozok by mohol byť kľudne hnaný (čo som si podľa typáku aj myslel, že prvé dva sú hnané a tretí je jalový) aj pri viacčlánkovom vozidle (ako K3 v Plzni alebo Protram 405N v Krakówe) a neboli by s kĺbom také problémy ako pri K3 v Brne. (Příspěvek byl editován uživatelem Kubo.) |
George
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1791 Registrován: 5-2002 |
Kolezi, netušíte někdo podle čeho byl zpracován tento model? Základ byla sice T3, leč přijde mi to jako nějaká praverze. Transparenty nade dveřmi, divný nárazník, světla, střecha, sedačky.... Také by mně docela zajímal autor modelu. Jako by to byla spíš návrhová maketa. Model je v muzeu Crich (Příspěvek byl editován uživatelem George.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 4-2020 |
Autorom modelu by mal byť nejaký Robert Whetstone. To je jediné, čo sa mi podarilo dohľadať priamo na stránke múzea v Crichi. Nikde inde som nič o danom pánovi nenašiel. A vyzerá to, že je to celkom len chabý pokus vytvoriť niečo, čo má napodobniť T3. No podľa mňa to ako T3 ani z ďaleka nevyzerá. Vypadá to odporne. Akoby to robil niekto, kto nevie rozonať českú T3 od nejakého amerického PCC, napísal iba do googlu "električka", pozrel si obrázky a podľa toho zbastlil tento hnus. (Příspěvek byl editován uživatelem Kubo.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 4-2020 |
Prosím vás, vedel by niekto, či sa v ČKD niekde spomínalo aj označenie K6 (nie KT6). Totiž, tu som to našiel a neviem ako to mám brať. KT6 sa spomína hodne, ale K6 som videl len tu. Tak či to náhodou nebolo podobne ako s K4/KT4 ako sa prešlo na nové značenie typov. A tých návrhov podobných KT6 som videl naozaj veľa, tak či sa náhodou tie prvé neoznačovali práve takto. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2927 Registrován: 8-2008 |
ev.č.6914 Praha (Libeňský most) 1.3.2006
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
K2 v Práglu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 647 Registrován: 3-2009 |
Do diskuze "Tramvaje v Praze" jsem dal fotky, jak vypadala ta K2 v roce 2012 (jen zvenku). Zde pár fotek T6 (i zevnitř) v Bratislavě v roce 2012. Líbí se mi, že si zachovaly vzhled tramvají ČKD ze 70. a 80. let (krémovo-červený nátěr, koženkové sedačky, skládací dveře). Bez ohledu na to, že byly vyrobeny později.
Videa z let 1998-2003: www.youtube.com/strassenbahnfahrer1
|
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
https://www.cs-dopravak.cz/praha-a-kloubove-tramvaje-rady-k/ Som zvedavý či Praha kúpi nejaké K2 z Brna/Ostravy za účelom stavby repliky K5. Nabastliť čelo, zberač, dvere. Upraviť výzbroj (riadenie), bočnice. Technicky to nemusí byť replika K5 čo sa výzbroje týka, nemusí mať ani funkčné zásuvky pre mnohočlenné riadenie (aj tak by ju nebolo s čím spojiť), ani napätie 48V. A kľudne by mohla mať piesočníky. Ak to nespravia v Prahe, tak Bratislava by mohla jednu vyrobiť z K2YU 7086. Určite by prilákala šototuristov z Česka a Nemecka. A v Bratislave by sa využila aj jej obojsmernosť. Ideálne na rôzne šotojazdy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5260 Registrován: 7-2003 |
Hm, jelikož K5 měla posunutý dveře o okno dopředu, tak to rozvržením připomíná spíš T3 čumákama xobě
8bity vseho sveta spojte se .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2437 Registrován: 6-2004 |
K článku, na který odkázal dopravopat: Sice nevím, kde proběhlo konečné rozřezání vozu 8004, ale jeho postupné rozebírání se konalo ve vozovně Vokovice. Odtamtud je i můj snímek, pořízený 19. 2. 1977: |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
Já nějak v článku nepochopil ten počet brněnských K2 120 ks, nebo mi něco uniká. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1231 Registrován: 3-2013 |
Je to takové zvláštní hausnumero. Včetně K2YU jich bylo 132 a k tomu "náhradní skříně" 1024, 1046, 1105. |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Proč se přestaly dávat na T3 kulaté směrovky? Zaujalo mě to toho důvodu, že již v 70. letech jsou na KT4 hranaté. To byla nějaká unifikace? Takové KT8 se sdruženými svítilnami by mohlo vypadat zajímavě |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2583 Registrován: 5-2002 |
Řekl bych, že to souviselo s tím, co nějaký národní podnik na výrobu světlometů zrovna měl na programu. Když přišel věk hranatého designu, začaly se dělat hranatá světla a nic jiného už nebylo. Stejná světla se montovala i na autobusy RTO a možná i na jiná vozidla (LIAZ?). Ty oblé sdružené směrovky na tramvajích měly dvě varianty: vzor T3 (foto z T2) vzor RTO (foto z T3 Coupé) Jistě by někdo upřesnil, jak to s tím výběrem tvaru bylo, co je originál z ČKD a co dodatečná montáž... |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Vzor T3 je originální. Vodorovný na zádi. Mně je právě divné, že došlo k několikaletém překryvu toho designu a najednou oblá tramvaj dostala proti estetickým pravidlům hranaté blinkry |
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13239 Registrován: 4-2003 |
Ty původní zadní lampy byly určený pro tatry 603 první generace (tříoký), ty novější měly stejšny (Škoda 1202). Pak se změnily předpisy EHK pro svítivost vnějšího osvětlení (resp. byly zavedeny, do té doby nikoho bludičkovitost asi neštvala), tak někoho napadlo využít blinkry z liazek. Všechno to stejně bastlil Autopal... Největší pí***iny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2442 Registrován: 6-2004 |
Jen tak mimochodem - na T3 se vystřídala minimálně dvě provedení těch oválných svítilen. Ty starší měly kombinaci žlutá-červená-žlutá, později pak žlutá-červená-červená. Úplně stejné svítilny byly i na autobusech RTO i dalších vozidlech. To, co P_v označuje jako vzor RTO, je pak třetí, novější verze. Pokud jsem to správně vyčetl ze starších fotek, byly z výroby na T3 SUCS nižších čísel. |