Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 03. 5. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 03. 5. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1046 Registrován: 10-2007 |
Zdepa: Ten fond řsd Brno už nějaký čas procházím Inventář k němu zpracoval pan Bw_Ig. Canfranc: OK, napište mi, něco najdeme, ať už v SJŘ nebo KJŘ.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3283 Registrován: 7-2005 |
ad Joe - také jsem měl možnost písemnosti řsd Brno vidět, ještě v Třebíči. A né každý má to štěstí znát podklady Bw_Ig. Pro archiváře to je však nezajímavé.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1047 Registrován: 10-2007 |
Proč nezajímavé? Bw_Ig ve spolupráci s MZA vytvořil oficiální inventář. Podle něj si vybírám a objednávám věci ke studiu.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 2-2019 |
Nemá někdo výkres s čitelnými kótami než je v příloze časopisu svět železnice a fotografie levého boku, předního a zadního čela parního motorového vozu 1.301 a 1.302/ M 212.001 a M 212.002? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3284 Registrován: 7-2005 |
ad Joe - ano, vznikl soupis materiálu. Také jsem si před časem podle něj v MZA materiál ke studiu půjčoval, ale není to oficiální (schválený) dokument, tak že podle platného archivního zákona je to o tom, zda správce archivního fondu povolí materiál předkládat ke studiu. V důsledku je to vůči archivní legislativě "nezpracovaný materiál bez archivní pomůcky". Když to otočím, tak pokud si to archivář vezme na triko, tak půjčí cokoliv, za co je v archivu zodpovědný. Ale takových odvážlivců je jen málo. V případš ŘSD Brno správce fondu má uvedený soupis (neoficiální) a tak ví, co půjčuje. Toto uvádí oficiální archivní evidence PeVa: Název fondu (sbírky):Ředitelství státních drah Brno Uloženo v archivu:Moravský zemský archiv v Brně Místo vzniku fondu (sbírky):Brno (Brno-město, Česko) Časový rozsah:1919-1949 Metráž:0 bm zpracováno (z toho 0 bm inventarizováno), 317,73 bm nezpracováno Přístupnost:Archivní soubor není přístupný pro nahlížení Původce fondu(sbírky):[Ředitelství státních drah Brno; provozovatel kolejové dopravy]; Rakouské státní dráhy 1919 Ředitelství státních drah v Brně 1949 Provozní ředitelství ČSD, n. p., Brno Tematický popis:Zlomek písemností právních dokladů Společnosti státních drah k výkupu pozemků a vyrovnání škod na majetku a zdraví, registratura ředitelství ve 3 manipulacích obsahuje záležitosti právní a všeobecně správní, osobní, zdravotní a humanitní, písemnosti služby účetní a finanční, komerční, dopravní, vozební a dílenské, doklady ke stavbě a údržbě tratí a v letech 1933-49 též k provozu státní automobilové dopravy. Zlomek stavební dokumentace a fotografie staveb. Dodatky 2008: výkresová dokumentace drážních budov v Zastávce u Brna a Rosicích 1900-49. Dodatky 2017: traťová distance Brno 1849, stavební plány trati Jihlava-Veselí nad Lužnicí včetně zbytku trati Hluboká nad Vltavou 1884-85, staniční plány Brno 1943-64. Archivní pomůcky: Žádné archivní pomůcky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1048 Registrován: 10-2007 |
Zdepa: Chápu. Takže jsem rád, že paní správkyně fondu není tak rigidní
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26752 Registrován: 5-2002 |
Zdepa: "stavební plány trati Jihlava-Veselí nad Lužnicí včetně zbytku trati Hluboká nad Vltavou 1884-85" To je co, ten zbytek trati Hluboká nad Vltavou? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 2-2021 |
Pred pár dňami sa tu preberali Dodatky. Mal by som k nim otázky: Kedy sa zaviedli Dodatky v tej forme ako boli známe po bývalej ČSR? Čo predtým namiesto nich používali zamestnanci v doprave? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 8-2017 |
Promiňte dotaz - německý (nikoliv "rakouský") výraz "kleinbahn" v oficiální dokumentaci označuje místní dráhu jakéhokoliv rozchodu nebo jen úzkokolejku? Případně může označovat i nějakou důlní/lesní atp. neveřejnou drážku? Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3271 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_jk: "Promiňte dotaz - německý (nikoliv "rakouský") výraz "kleinbahn" v oficiální dokumentaci označuje místní dráhu jakéhokoliv rozchodu nebo jen úzkokolejku? Případně může označovat i nějakou důlní/lesní atp. neveřejnou drážku? Díky" Celkem dostačující vysvětlení pojmu die Kleinbahn je ve Wikipedii tady: https://en.wikipedia.org/wiki/Kleinbahn A seznam německých Kleinbahnen viz tady: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_former_German_railway_compa nies#Light_railways (Stačilo mi na to dvakrát kliknout do googlu...) Na netu jsou desítky odkazů na jednotlivé Kleinbahnen, většinou přes stránky spolků zabývajících se historií a muzejnictvím. A skoro ke každé vyšla už i knižní monografie. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 8-2017 |
Omlouvám se, červenám se, já ten odkaz v záplavě různých modelářských stránek přehlédl... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3285 Registrován: 7-2005 |
ad McBain - to je úřední záznam a znamená, že v roce 2017 se k fondu přilepilo něco, co bylo zachráněno/nalezeno od Traťové distance Brno. Nebo to tak bylo označeno. O tom samozřejmě nevím nic. Občas mají archiváři, neznalí původní drážní administrativy, potřebu házet na hromadu vše k danému tématu. V tomto případě vše "od kolejí", ať je od "Franty nebo Lojzi". To že ve fondu ŘSD Brno by měly být písemnosti jen tohoto úřadu z let 1919-1949, protože předchůdce neexistval (v Brně byla provozní správa StEG a tam je to trochu zamotané), a maximálně možná vzít následovníka do vzniku Ostravské / Bratislavské dráhy v roce 1952, asi zaměstnanci MZA nevědí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1049 Registrován: 10-2007 |
Zdepa: Správce tohoto fondu má v MZA na starosti tři skupiny fondů podniků (do roku 1948 / 1948-1989 / po roce 1989), takže je jasné, že to není expert na železnici
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6002 Registrován: 3-2006 |
Projekt nákladového nádraží na Maninách a Rohanském ostrově. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3286 Registrován: 7-2005 |
ad Joe - až na jediného archiváře v NA Praha, který v důsledku nemá archivní vysokoškolské vzdělání, nemají státní archivy žádné odborníky na "technické fondy". V důsledku takový odborný archiv jaký je v NTM, také nemá archiváře-odborníky. Vše to jsou lidé, které má na svědomí naše archivní vysoké školy. Ale aspoň paní z NTM, která má železnici v popisu práce se hodně snaží pochopit, teď tedy má rodičovskou pauzu. "již před válkou jsem o tom diskutoval s panem okresním hejtmanem" Podle toho to vypadá a archiváři se takových fondů "bojí". Vždyť jen SOA Praha a MZA Brno má ve sbírkách takových krásných fondů převzatých z někdejších podnikových archivů strojírenských podniků, z cukrovarů a podobně. A protože dle dnešní legislativy soupisy či pomůcky, které vytvořili před 40-50 lety archiváři někdejších podnikových archivů, nejsou "košer", tak mají fondy doložku "nezpracované / nepřístupné". Už jednou jsem tu konstatoval, že dodnes archivaře na vysoké škole mučí se středověkou latinou, ale pro velkou část "technických fondů" je potřeba čeština, ale hlavně technická němčina přelomu 19/20.století.... "ale, proč by si i skladník ze šroubárny nemohl přečíst Vergillia v originále ?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1051 Registrován: 10-2007 |
Zdepa: Ano, všechna čest panu MK z NA. I když paní VA z Červenky se taky celkem vyzná Jinak ta schizofrenie (archivní vzdělání x praktická znalost) souvisí i s náhledem na celé téma: je železniční historie/archeologie specifický obor? kdo je vlastně "železniční historik"?
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3278 Registrován: 7-2017 |
Joe: "Jinak ta schizofrenie (archivní vzdělání x praktická znalost) souvisí i s náhledem na celé téma: je železniční historie/archeologie specifický obor? kdo je vlastně "železniční historik"?" Tohle je náhodou velice relevantní otázka. V dějinách se vyskytuje mnoho nadšených amatérů, kteří předčili v příslušných oborech profíky. Případ nevzdělaného dobrodruha Heinricha Schliemanna, který vykopal Tróju, je asi všeobecně známý. Ale např. Robert Koldewey, archeolog, který vykopal Babylón, byl taky samouk. Dokončil jenom gymnasium, z VŠ studií architektury, dějin umění a archeologie zběhl a jako pracovník stavebního úřadu v Hamburku byl dobrým znalcem kanalizací, což mu ale později v Babylóně pomohlo rozpoznat zbytky visutých zahrad královny Semiramis podle jejich důmyslného zavlažovacího systému. Nakonec asi platí to osvědčené "po ovoci poznáte je". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24241 Registrován: 5-2002 |
DH: V dějinách se vyskytuje mnoho nadšených amatérů, kteří předčili v příslušných oborech profíky. Však taky dělení na amatéry a profesionály původně znamenalo, kdo to dělá pro radost a kdo za prachy. Vyvozovat z toho cokoliv dalšího je mimo mísu...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5002 Registrován: 6-2016 |
Nemá ten citát znít: "Po ovoci jejich poznáte je"? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1052 Registrován: 10-2007 |
dědek_hank: "Nakonec asi platí to osvědčené "po ovoci poznáte je"." Hezky řečeno - a jinak to asi shrnout opravdu ani nejde. Mě tady ty úvahy napadají hlavně při čtení literatury o železničních tratích, kde člověk narazí na: - různé přístupy ke zdrojům (někdo na základě archivního studia, někdo podle "života" a pamětníků) - různé přístupy ke stylu (odborná studie s poznámkami pod čarou x populární čtivý text) atd...
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3281 Registrován: 7-2017 |
Joe 1052: Ono taky záleží na tom, pro jaké publikum autor píše. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1053 Registrován: 10-2007 |
dědek_hank: "Ono taky záleží na tom, pro jaké publikum autor píše." Jasně, proto netvrdím, že něco je lepší/horší (každý, stejně jako já, na to může mít svůj vlastní názor). Jen mě někdy zaráží ta velká rozdílnost.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3287 Registrován: 7-2005 |
Ad Joe - ano, na paní z Červenky jsem málem zapomněl. Ale to není "běžný" státní archiv, takže dotyčná je stále v horizontu - "podnikový archivář" Jen doufám, že se tam ještě chvíli udrží, protože po reorganizaci a přesunu "na jinou hromádku" je snaha o zrušení podnikového archivu a předání do rukou Zemského archivu Opava. Ten stejně již pár let provádí odborný dozor, protože v důsledku písemnosti do roku 1945 jsou "majetkem státu" (obrazně řečeno). Jinak v případě MK, tak ten měl začátkem 90.let snahu, aby se všichni naši "amatérští železniční historici" (s českými či německými jmény) chytli za ruce a občas se potkávali, a předávali si informace. Jo, byla to velká slezina, ale zbylo jen u té jediné a pochopení, že ty mezilidské vztahy (a různé rozšlapané bábovičky na pískovišti) jsou náročným tématem. A kdo je "železniční historik"? To je také asi téma na "dizertačku".... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14362 Registrován: 8-2012 |
Aspoň se máte komu vysmívat, ne?
電車オタク
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3288 Registrován: 7-2005 |
Proč vysmívat? Tady nejde o škodolibost. Jen občas člověk naráží na problém, že když někam přijde s otázkou, tak protistrana není schopná konstatovat - nevím / neznám - a raději dělá vše pro to, aby se z toho vykoutila. A pak přichází k dobru legislativní rovina a konstatování o oficiální nepřístupnosti. To není o smíchu, ale spíš o pláči... Například správce fondu v Nepomuku si ochotně se mnou poseděl, abych mu vysvětlil o co mi jde. A tak mne při dalších navštěvách zavalil "starým papírem". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 2-2019 |
Neví někdo jaký měli rybákový vozy řady Ci OZVD odstín barvy podle vzorníku ČSN nebo RAL? Do jakého roku u ČSD s tímto odstínem jezdily? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3294 Registrován: 7-2017 |
Jsou nějaké poznatky k provozu kořistních motorových vozů M 150.0 u ČSD před jejich zrušením resp. přestavbou na EM 411.0? Šlo by zřejmě o období 1945 - 1951 v obvodu ŘSD Plzeň. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 607 Registrován: 7-2012 |
Za svůj obvod jen toto: GVD 1946 až 1948 se objevují na vozbě obnovených spěšných vlaků České Budějovice - Veselí L - Jihlava. Zde jeden důkaz: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2790 Registrován: 9-2009 |
M 150.001 a M 150.002 byly tehdy v podslužebně Mezimostí (Řsd Praha). Dle tabulek o spotřebě paliva a maziva byly oba vozy např. v srpnu 1946 47 dní v provozu a 14 dní v opravě. Dále byly např. za celý měsíc leden 1947 v opravě. Atd. atd. Zbylé vozy byly v Plzni. Později přešly do Plzně i oba vozy z výtopny v Táboře, resp. z Mezimostí (později název "Veselí nad Lužnicí"). (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 7-2010 |
Bw__Ig: R 87 Jihlava - Cerekev - Tábor - Plzeň . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3295 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig, Kuřil_p: Děkuji. Ví se i o jiných výkonech než MR a jiných tratích než transversála? Někde jsem zachytil zmínku o provozu na trati Plzeň - Most. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2791 Registrován: 9-2009 |
V lednu a v únoru 1948 byly již oba vozy M 150.001 a M 150.002 v Plzni. V tomto období byly vedeny ve skupině "provozních strojů" čtyři vozy řady M 150.0 (M 150.005 byl tou dobou veden ve skupině neprovozních strojů). Na konci roku byly v této skupině vedeny pouze tři vozy této řady. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 608 Registrován: 7-2012 |
Ony tyto vozy DR č. 137.388 až 392 ani nemohly mít úspěch na trati Tábor - H.Cerekev - tam jsou sklony 18 až 24 promile, nejlepší je úsek Pacov - Leskovice délky cca 7 km v stálém stoupání 22 až 24 promile. Tento vůz měl jen jednu hnací nápravu, hydrodynamickou převodovku a trakční výkon 151 kW. Sice to byly téměř úplně nové vozy, vyrobené DÜWAG roku 1940. Ale byl to vůz stavěný pro německé rovinaté tratě. Ten na 24 promile nemohl uspět. Kdyby jezdil sám, tak snad, ale on tahal přípojný vůz 2 nápravový, protože přepravní poptávka byla obrovská. Původní spojení s německým řídícím vozem VS bylo možné ale u ČSD prakticky neproveditelné. Prostě příděl těchto vozů ředitelstvím ČSD vůbec nerespektoval technické parametry těchto vozidel a dávaly se na výkony a tratě kam vůbec nepatřily. Ale to se vůbec neřešilo - vůz byl provozní tak at jezdí. Kdybyl všechny 137.388 - 392 šly do výtopny v rovinatých tratích, tak by rozhodně měly úspěch. Ne na 24 promile. Tam patřily předválečné M 232.2 nebo M 242.0. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2792 Registrován: 9-2009 |
Vůz M 150.005 zařazený ve skupině "neprovozních strojů" byl již na podzim roku 1948 navržen na zrušení. Bylo uvedeno, že by se musel vyměnit spalovací motor a opraviti převody, v nichž schází válečková ložiska, která není možno opatřiti. Oprava by byla velmi nákladná a trvala by dlouho. Vůz se však hodí na přestavbu na elektrický motorový vůz. Na přestavbu vozu na elektrický motorový vůz bude zapotřebí 2 250 000,- Kčs (9. března 1949). |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 583 Registrován: 7-2010 |
Kuřil p: Data předání do Plzně z Veselí - Mezimostí u M150.001 03.07.1946 a M150.002 20.06.1947 jsou prosím reálná ? |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 584 Registrován: 7-2010 |
Kuřil p: Ještě jsem našel že údajně za M150.001 přišel do Veselí z Plzně M150.005, bohužel odchod už nemám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1683 Registrován: 8-2006 |
K řadě M150.0 toho moc nemám. Koukám tu do naškrábaných poznámek, snad to po sobě čtu dobře. M150.001 - 13.9.1945 v Praze TGM, pak 27.9.45 do Plzně. Zde ve stejný den TBZ. v 11.1945 už v Mezimostí. 1947 v dílnách Nymburk, zrušen 6.5.1950, reko na CDalm 4-6996 M150.002 - 13.9.1945 v Praze TGM, pak do Plzně, kde 27.9.1945 TBZ. Odtud po TBZ do Tábora. 2.1946 Mezimostí, 20.6.1947 do Plzně. Pak tu mám ještě 24.4.1952 zrušen, vyčleněn pro reko na CDalm. M150.003 - 20.9.1945 v Plzni, zde 27.9.1945 TBZ. Dále veden v Plzni, 1950 zapůjčen do Č. Budějovic (info z nějaké brožury) a v Plzni 1.9.1952 zrušen. Reko na CDalm 4-7415 M150.004 - 20.9.1945 v Plzni, zde 27.9.1945 TBZ. Dále veden v Plzni. Zde zrušen 31.8.1953, vyčleněn na reko CDalm 4-6992 dom st. Plzeň. M150.005 - TBZ v Plzni 30.8.1945, z Plzně 7.3.1947 do Praha TGM, pak Plzeň, zrušen 24.2.1949. Pokud mne někdo doplníte, opravíte, budu rád. Nikdy jsem tato kořistní vozidla nesledoval a informace si zapsal jen útržkovitě.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2793 Registrován: 9-2009 |
Radar007: Ten vůz M 150.001 snad přešel oficiálně do Plzně až v roce 1947. Byl sice asi už od srpna 1946 v Plzni, ale pouze v dílnách na opravě. V lednu 1947 byl stále veden u Řsd Praha (Mezimostí). Mohu se mýlit. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26759 Registrován: 5-2002 |
Kuřil_p: "Vůz se však hodí na přestavbu na elektrický motorový vůz. Na přestavbu vozu na elektrický motorový vůz bude zapotřebí 2 250 000,- Kčs (9. března 1949)." Tohle už bylo ve hře v roce 1949, resp. 1948? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 9-2018 |
Mám za to, že ty předělávky pak jezdily na Lipence. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2794 Registrován: 9-2009 |
McBain: Ano. Již při schválení zrušení motorového vozu M 150.005 dne 8. prosince 1948 je psáno, že jest úmyslem jej použíti k přestavbě na motorový vůz pro elektrický provoz. (Podle vyjádření odd. III/2 ze dne 6. listopadu 1948 měl býti vůz prohlédnut oddělením C se zástupcem Škodových závodů, zda je pro přestavbu na elektrický motorový vůz způsobilý. Přestavbu vozu M 150.005 na elektrický motorový vůz pro trať Certlov - Lipno schválila pracovní skupina železniční ve své 35. schůzi dne 11. dubna 1949. Již dříve řsd Plzeň jednalo se Škodovými závody v Plzni, zda jsou ochotny rozšířit objednávku 3 elektrických motorových vozů pro tatranské vicinální dráhy o jedno motorové elektrické zařízení, které by se vmontovalo do výše uvedeného motorového vozu M 150.005. Také se řešilo, zda montáž neprovedou zaměstnanci Škodových závodů v dílnách ČSD v Plzni, v případě nedostatku pracovního místa v závodě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 6-2005 |
Mychal: Dle mých informací je zastávka Nymburk-Zálabí uváděna v km 12,8 u strážního domku č.10. Zrušena byla roku 1922.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 9-2020 |
Kejml: Děkuju moc!!!! "Mychal: Dle mých informací je zastávka Nymburk-Zálabí uváděna v km 12,8 u strážního domku č.10. Zrušena byla roku 1922." |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26760 Registrován: 5-2002 |
Kuřil_p: "Přestavbu vozu M 150.005 na elektrický motorový vůz pro trať Certlov - Lipno schválila pracovní skupina železniční ve své 35. schůzi dne 11. dubna 1949." Tato "pracovní skupina železniční", co to bylo za instituci? A existují k ní nějaké archiválie či jiné informace? |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 585 Registrován: 7-2010 |
Kuřil p + Motoráček : Pánové, děkuji Vám za informace ohledně M150.0 , pomohli mi při skládání střípků historie našeho depa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3296 Registrován: 7-2017 |
Jako iniciátor této diskuse o M 150.0 také děkuji. Teď už zbývá jenom jedna nezodpovězená otázka, a to zda je známo i jiné konkrétní provozní nasazení těchto motorových vozů než na uvedené motorové rychlíky. Nedochovaly se někde poválečné záznamy o turnusech a obězích? |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 586 Registrován: 7-2010 |
dědek hank: Dle agentury jdp ( jeden děda povídal ), že tyto motory byly nasazeny na trati Veselí - Velenice. Turnus ani foto jsem bohužel nikdy neviděl...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1802 Registrován: 12-2006 |
Narazil jsem na zajímavé stránky s historickými jízdními řády z celé Evropy: https://timetableworld.com/ttw-viewer?token=f886c482-5c21-48cb-be 2a-e0c391ec6ea6 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3292 Registrován: 7-2005 |
K M 150.0 si dovolím ještě toto - výnosy MD ze září 1945 naplánovaly rozdělění těchto vozů - M 150.003 a 004 po opravě ve Škodových závodech pro ředitelství Plzeň pro výtopnu České Budějovice. M 150.001 a 002 po opravě v dílnách Nymburk předat pro ředitelství Praha. Koukal jsem se do záznamu vozidel motorové trakce "na Masaryčce" za 09/1945 a tam se M 150.0 nevyskytuje. Stav za 12/1945 uvádí 01 a 02 jako výt.Tábor, podsl. Mezimostí, 03 až 05 výt. Plzeň. To se opakuje i 12/1946. Když v 05/1946 musela 001 do dílen, přišla z Plzně 005 jako dočasná zápůjčka. Ve 12/1947 všech 5 ve výt.Plzeń Ve 12/1950 jsou udávány 002 výt.Plzeň, podls. Nýřany, ale jako neprovozní. 003 a 004 výt.Plzeň V 10/1952 je uváděná poslední (004) stále v Plzni Přímo k přestavbě jsem svého času viděl asi dva spisy v archivním fondu MD I. nebo II. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3309 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: "...002 výt.Plzeň, podsl. Nýřany..." Takže M 150.0 mohly jezdit v obvodu výtopny Plzeň i na lokálky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3293 Registrován: 7-2005 |
spíš bych to viděl jen jako místo jeho odstavení ale ....... to by člověk musel zkusit zapátrat v písemnostech řsd Plzeň a nástupců |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1686 Registrován: 8-2006 |
Zdepa - k M150.0 velmi zajímavé informace. Otázkou je, kde se vozy nacházely na konci války, z toho by se dalo vysledovat mnoho dalšího. Informaci o Masaryčce mám jen z depeší o jejich přesunu, kde jsem si to opsal. Ještě tam mám datum depeše 13.9.45.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3297 Registrován: 7-2005 |
ad motoráček - mnoho depeší v té době bylo vizí nebo se na poslední chvíli změnilo. A nebo se stalo něco dalšího, co už není nijak písemně potvrzené. Protože v 12/1945 vstoupil v platnost nový GVD vím, že existuje výnos MD o použití "velkých" (většinou opravených německých motoráků) na jednotilivých rychlících od této změny GVD. Tam jsou M 150.0 také zmíněny. Někde jsem ho měl opsaný / ofocený... Ale kde. A i on byl částečně nerealizovanou vizí. Takže znám údaj až dle evidence z 12/1945, ale co bylo 09-11/1945 ? Vím jen, že dle dochovalých záznamů o užití hn.vozidel "na Masaryčcee" za 09/1945, tam vedeny nejsou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1687 Registrován: 8-2006 |
Zdepa - nemusely být vedeny, mohly se jen fyzicky vyskytovat. Čistá hypotéza je, jestli nebyly prohlédnuty před organizováním TBZ (TPJ) a to třeba cestou z nymburských dílen. Ale je to jen odhad. V knize vozidel výtopny HK z let 1945-1964 jsem si opisoval, že dva tyhle vozy byly na začátku roku 1945 odstaveny při cestě do Nymburka. (Opisoval jsem si motoráky, čoudy mne moc nezajímaly. Nebyla to oficiální evidence, ale jen asi iniciativa správkárny. Ani netuším, u koho po odchodu vedoucího oprav v 80. letech tahle černá kniha skončila.)
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 6-2009 |
Zdepa: "ad motoráček - mnoho depeší v té době bylo vizí nebo se na poslední chvíli změnilo. A nebo se stalo něco dalšího, co už není nijak písemně potvrzené. Protože v 12/1945 vstoupil v platnost nový GVD vím, že existuje výnos MD o použití "velkých" (většinou opravených německých motoráků) na jednotilivých rychlících od této změny GVD." Jak to, že se tato vozidla nestala kořistí CCCP? |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16440 Registrován: 3-2007 |
Protože tam 1) Měli široký rozchod :-) 2) Byly to jednotky kusů 3) Neuměli to opravovat 4) Přednostní zájem byl na lokomotivách a klasických a nákladních vozech, pro ně to byly naprosté atypy 5) Otázka obstarávání a zbrojení paliva v CCCP (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2801 Registrován: 9-2009 |
I třeba maďarský motorový vůz byl na našem území označen kořistním znakem SSSR. Možná byly zabrány v americké okupační zóně (Cheb, atd.). Také možná nedůslednost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3317 Registrován: 7-2017 |
Řekl bych, že většina vozidel označených trofejním znakem stejně na našem území zůstala. Některá se vracela do sousedních zemí, odkud sem byla v r. 1945 zavlečena, ale většina tu 10 let postávala v kopřivách a pak, když o ně SSSR v r. 1955 oficiálně vyjádřil nezájem, šla do šrotu. Sověti to v r. 1945 brali šmahem a kořistní znaky dostaly třeba i malé posunovací lokomotivy Kö, jejichž použitelnost v SSSR byla taky diskutabilní. Charakter osobní žel. dopravy v SSSR/Rusku vždycky byl a je jiný než tady. Lokálky tam v podstatě neexistují (kdysi jejich úlohu částečně plnily úzkokolejky, většinou neveřejné, které ale mívaly i osobní dopravu). Jedno- nebo dvouvozový motorový rychlík v jejich podmínkách postrádá smysl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2802 Registrován: 9-2009 |
Není to tak. Nic není zadarmo. Kořistní majetek či materiål Sovětského svazu přešel do majetku Československa za opravy vybraných kořistních vozidel do SSSR dle Moskevské smlouvy z roku 1948. Do té doby vozidla označenå kořistním znakem SSSR nesmělo Československo předåvat do zahraničī. Opravy pro Sovětský svaz vycházely nakonec dráž, než ten šrot co tu zůstal. Dle kořistního pråva válečného měl Sovėtský svaz nårok na nėmecký, maďarský, finský, atd. majetek, který se nachåzel na dobytém území, tedy i na čåsti území Československa. V roce 1946 se i předseda vlády Klement Gottwald domníval, že ty tanky, lokomotivy, vagony, letadla, atd. tu Sovětský svaz nechá zadarmo, ale v Moskvě mu to bylo zamítnuto. I za odkoupení lokomotiv ř. 64, 50, 52 a 86 nejprve požadoval Sovětský svaz od Československa dolary. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3318 Registrován: 7-2017 |
Kuřil_p 2802: Já přece netvrdím, že to bylo zadarmo... Na druhé straně bych si ale nebyl jistý, že jsme zaplatili za všechno, co tu zůstalo. Sice jsem napsal, že jich tu zůstala většina, ale když tak o tom přemýšlím - je to někde spočítané? Myslím tím nějaká celková bilance, kolik vozidel si SSSR nárokoval jako kořist, kolik si jich nakonec odebral, kolik a za jakých podmínek jich bylo vráceno do zemí původu (ještě by se to mohlo rozdělit na země vítězné a poražené) a kolik a za jakých podmínek jich bylo sešrotováno. Vagónů už se asi nikdo nedopočítá, ale pokud jde o lokomotivy, snad by mělo být možné nějak se k tomu dopracovat. Jak třeba v tomto ohledu proběhlo předání toho známého konvoje odstavených lokomotiv do Rakouska v r. 1954? |