Diskuse » Tramvaje a metro » Zahraniční provozy » Archiv diskuse Zahraniční provozy do 30. 3. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Zahraniční provozy do 30. 3. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Petr_k
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13182 Registrován: 4-2003 |
Řízení pohonu 15T stále není vyřešeno a nejspíš už ani nebude zájem jej řešit. O hrozícím průseru mnozí věděli už před 15 lety, ale nesměli o tom ani pípnout, bo politika. Největší píčoviny na světě nepocházejí z konspirace, ale z do nebe volající pitomosti aktérů. (Jan Šatava) |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Řízení pohonu 15T stále není vyřešeno a nejspíš už ani nebude zájem jej řešit. O hrozícím průseru mnozí věděli už před 15 lety, ale nesměli o tom ani pípnout, bo politika. Bylo by možné to nějak rozvinout ....?} |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1744 Registrován: 11-2007 |
Taky by mě zajímalo co tím myšlíš? Jako ty škuby při průjezdu obloukem? |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8562 Registrován: 8-2003 |
Ono to řízení 15T nefunguje úplně tak, jak bylo plánováno, ale konvenčněji. |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8563 Registrován: 8-2003 |
Ty právě objednané tramvaje pro Braniborsko jsou typu ForCity Plus, tedy navazují na tramvaj pro Bratislavu, jakkoli pohled třeba na umístění krajních podvozků odkazuje do Finska. Škoda a Transtech... On už pohled na historii Transtechu a na některé tramvaje v Berlíně a potom na tramvaj pro Helsinki napoví kde se ta finská konstrukce vzala. Škodovka má kancelář v Německu, které se podařilo získat objednávku na tramvaje české konstrukce doplněné přes Finsko získanými německými celky. Jak v takové době chcete jednoznačně určit národnostní původ konstrukce? Doby kdy všichni konstruktéři sídlili na jednom patře a bydleli s dělníky na jednom podnikovém sídlišti jsou ty tam. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3513 Registrován: 3-2004 |
Teze (samozřejmě zcela nekonkrétně podané) o řízení 15T bych si taky přál rozvést, jako dispečer a jejich řidič sice o ničem nevím, ale rád se nechám poučit. Jen mě teda trochu mate, že tak nějak bezproblémově všechny jezdí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8873 Registrován: 2-2006 |
Tady je to popsáno myslim celkem polopaticky... Pohon 15T se bohužel i po letech vývoje chová stejně jako vůz z nápravami, není využíváno elektronické řízení individuálně řízených kol, tedy v oblouku dochází ke zbytečnému opotřebení.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! Káemovi 29.10.2020 konečně vyšla věštba. Halelůjá... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3514 Registrován: 3-2004 |
Dobrý, ale nepřijde mi to tak katastrofický. Fungují, jezdí, jistá technologická nadstavba nefunguje dle plánů a je to Škoda, ale nemám pocit, že by to 15T nějak výrazně degenerovalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1745 Registrován: 11-2007 |
Taky mi to nepřijde tak hrozný, provda trochu to škube ale nic co by se nedalo přežít. To znamená, že další 15T už se nabízet a dělat nebudou? |
Trupman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1705 Registrován: 12-2005 |
Škodovka vyrobí co si zákazník bude přát. Výběrka se momentálně vypisují hlavně na cenu a cenu a cenu údržby. 15T z toho nic nesplňuje. 15T je drahý experiment, který vybočil z technologického mainstreamu a který se do Prahy a Rigy podařilo dodat díky, slušně řečeno, nadstandardní spolupráci s městem. Pokud by se našlo nějaké bohaté měst, které by mělo zájem o článkovou 100% NP tramvaj s plně otočnými podvozky a bylo ochotné si připlatit za lepší interiér než má Modertrans, tak pak by se další 15T, nebo nějací nástupci, určitě mohly vyrábět. Nějak mě ale nenapadá, kde by se takový zákazník mohl objevit... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1746 Registrován: 11-2007 |
Tak Praha asi nic jiného mít nemůže,ne? Pokud vím tak proti 14T, potažmo pevným podvozkům, je tu znažná nevole. |
xxxmmm
|
|
Neregistrovaný host |
15T na svou dobu byly nadčasové, ale dnes už se nikam nedají uplatnit. Praha a Chemnitz mají společný pouze způsob pohonu. Jinak obě vozidla absolutně odlišná. Sice Škoda má kancelář v Německu, ale konstrukci tam nemá a navíc Škoda více dělá vozidla, která uzpůsobuje hlavně požadavkům zákazníka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1753 Registrován: 11-2007 |
Prosím, v čem jsou jiný ty do Chemnitz, Karl-Marx-Stadtu? 😀No a co tedy přichází do úvahy pro Prahu, jestli se tedy někdy rozhoupe koupit něco nového? |
xxxmmm
|
|
Neregistrovaný host |
Tak z běžné dostupných info na internetu se dá vyčíst základní data, což je např. šířka, která je 2,65m, dále je tram obousměrná, skládá se z pěti článků, uložení podvozků je odlišné, jsou pevné a nemají žádné otočné ložisko. Kompletní střešní výzbroj je jiná a také motory nejsou úplně stejné s 15T. Dále dopravní podnik v Chemnitz poptává vozidlo s nerezovou stavbou a v někde se dokonce uvádí, že je to stavěno již jako LRV. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1762 Registrován: 11-2007 |
Ok dík. Ale co dál do Prahy když ne 15T? To vypadá, že projekt 15T je něco jako 380? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 342 Registrován: 12-2007 |
Včerejší Górnośląski Okręg Przemysłowy |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host |
Třeba obousměrné 30T ve verzi 1435 mm. Jsou docela pěkné. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Ivoo: O tom dosť pochybujem. Skôr by som videl nejaký klon 30T, krajné články po vzore 30T lebo veľký "oddiel" s rovnou podlahou, uprostred miesto troch (z toho dva s pevnými podvozkami) dva mierne dlhšie s podvozkami bližšie ku krajným článkom, s medzipodvozkovou väzbou (aktívnou - hydraulika/mechanika alebo pasívnou - vypruženie). Búda vodiča by mohla mať vlastné dvere ako na 15T. Oprit 30T by sa musela zmeniž kinematika kĺbov, ale v tom nevidím problém. Nakreslil som tam mechanické tiahla, ale kľudne to môže byť hydraulicky alebo pasívne ako GTxN/M. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Ešte dodám že ten obrázok som nakreslil ešte v roku 2013. Také vozidlo síce nie je 100% NP, ale na rozdiel od GTxN/M alebo Avenia umožňuje nechať v krajnom článku veľa miesta na státie. Jeho usporiadanie od prvých dverí až po kĺb je bez podest. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1124 Registrován: 7-2010 |
Když nyní Škoda Transportation vyhrála zakázku na nové tramvaje pro Frankfurt (Oder), vzpomněl jsem si na svou návštěvu města před deseti lety v roce 2011. Podstatnou součástí tam byly a i dodnes jsou české tramvaje ČKD Tatra řady KT4D z 80. let. Právě ty nahradí nové české tramvaje Škoda ForCity Plus. Na kukačku: Frankfurt (Oder) v roce 2011: xxx.cz/2021/02/25/na-kukacku-frankfurt-oder-v-roce-2011/
► www.MHD86.cz ◄ Dopravní magazín o městské hromadné dopravě. Dopravní akce. Komentáře, názory.
► www.OMH86.cz ◄ Osobní web vašeho oblíbeného komentátora. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Neubránil som sa tomuto nápadu. Čo to je? Je to dlhšia verzia o 17 metrov. Takže jedna 32,5 metrová (ekvivalent 2xT z roku 2013) a jedna 50 metrová (ekvivalent 3xT, 2021). Vonkajšie vybočenie skrine sa zväčilo o 5 cm kvôli "vynesenému" strednému článku. Stredný článok je v podstate to, čo nájdete v GT8N-2 alebo štvor alebo viacdielnom Aveniu. Až na to, že ten "most v dvojkĺbe" je dlhší a sú v ňom aj dvere, lebo to pekne vychádza (dané odlišnou konštrukciou "kurzgelenk" článkov). Celková dĺžka tesne pod 50 metrov. V bočnici 9 dverí, čo je ekvivalent 3xT. Lišta zberača od čela zodpovedá 30T keď ide B-článkom napred. Pod jedným zo zberačov by bol aj pohon. Krabica s meničom pre neho by bola na strednom článku. 100% adhézia aj tak nie je nutná, päť zo šiestich podvozkov stačí viac než dosť (aj 4 by stačili). |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5723 Registrován: 5-2002 |
Technicky pěkné, ekonomicky mimo mísu. S tím nikdo VŘ nevyhraje, pokud nebude od počátku cíleně napsané na tuto koncepci. Dva klouby navíc a k tomu nucené natáčení = vyhazování peněz do luftu. Jó kdyby místo toho byly dva sólo články s otočnými podvozky, to by bylo jiné kafe. Jasně, chápu, že to totálně rozhodí průjezdný průřez a vznikne z toho prolézačka. Třeba to někoho trkne = vezmeme dva střední články z Tampere / Plzně, na ně dáme dva návěsy, a spojíme to něčím krátkým. To by se dalo spáchat. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Súhlasím, bolo by to drahé (ale to bola aj 15T a presadila sa). Je to iba "technická rozcvička", reálne to nevidím, tak isto ako to čo som nakreslil už v roku 2013. Na to by musel byť vyslovene písaný tender, aby to vyhralo. To čo opisuješ by bolo určite lacnejšie a nemyslím si že by to malo výrazne horší profil. V podstate to čo som nakreslil tiež "recykluje" už existujúce komponenty, resp. prvky tramvají ktoré reálne jazdia. Nový je akurát ten kurzgelenk dvojčlen okolo ktorého je to celé postavené. Pričom práve túto časť som nakreslil ešte v roku 2013 (skúšal som viacero verzií, toto bol "vítazný" návrh). Možno v nejakom paralelnom vesmíre to jazdí. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Články s dvoma otočnými podvozkami by boli pre metrový rozchod problematické, ak chceme mať uličku širokú 58 cm. Áno, šlo by to s užšou uličokou a vzdialenosťou otočných čapov asi 5,5 metra. Lenže potom sotva dosiahneme požadovanú kapacitu/dĺžku vozidla. Čo by sa tým reálne ušetrilo? Komplikovaná medzipodvozková väzba a dva kĺby. Bez ohľadu na rozchod by to rozhodilo dvere a bolo by ich iba 8 miesto 9. Multigelenk sa dá urobiť aj so širokou uličkou na metrový rozchod, lenže za cenu pevných podvozkov. Nayvše multigelenk (okrem krajných článkov) so šiestimi podvozkami by mal 8 kĺbov, čo je o dva viac než to čo som nakreslil. Ďalšou nevýhodou je zníženie počtu dverí na 6, čo je ešte horšie. Ak sa bavíme o metrovom rozchode a rozumnom interiéri bez úzkych uličiek, tak to čo som nakreslil vychádza najlepšie. Že to má vhodnejší prejazodvý profil je iba bonus, ktorý priamo súvisí z konštrukčných obmedzení daných úzkym rozchodom. Uvedené porovnanie platí aj pre 32,5 metrovú verziu. Môj návrh kurzgelenk verzie škodovky 30T má pri rovnakej dĺžke 32,5 metra o jeden kĺb menej a jedny dvere viac. Trojčlánková verzia s jedným stredným článkom posadeným na dvoch otočných podvozkoch by nemala potrebnú kapacitu a úzke uličky. Ekvivalent 3xT má oproti kurzgelenku rovnaké výhody ako ekvivalent 2xT. Súhlasím že oba sú komplikovanejšie než vozidlá koncepcie s dlhším článkom posadeným na dvoch otočných podvozkoch. Lenže metrový rozchod... |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
15T na svou dobu byly nadčasové Bohužel s pohonem ve slepé uličce. Motory přímo na kolech jsou neodpružená masa kovu, která mimo jiné způsobuje tak rychlou devastaci kol. To tuším převzali z nějaké lokomotivy. Jednou mi to dílenský ukazoval, nedokážu to přesně popsat. Ale nadčasové byly, to ano. Než stihli narýsovat typák, už jich bylo včas 250 prodaných... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8217 Registrován: 12-2011 |
Dvakrát Lotyšsko. Mám projety všechny pobaltské provozy, Daugavpils hodnotím jako nejlepší - úplné Rusko Pár dojmů z návštěvy najdete na mém blogu níže. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 111 Registrován: 10-2005 |
Emil Švec: Motory nejsou na kolech, ale připevněné na rámu podvozku a jsou tedy odpružené."Motory přímo na kolech jsou neodpružená masa kovu, která mimo jiné způsobuje tak rychlou devastaci kol. " |
Emil Švec
|
|
Neregistrovaný host |
Motory nejsou na kolech, ale připevněné na rámu podvozku a jsou tedy odpružené. Aha, tak to beru zpět. Mně tím vysvětloval důvody padání kol |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2429 Registrován: 11-2012 |
Možná tím myslel, že motory pohání kola napřímo bez převodovky. Tak to měl před sto lety Kalman Kandó, o pár desítek let později Škoda s Asynchronem a pak Siemens Syntegra a Škoda 15T.
Její veličenstvo princezna Ája II. při výuce hraní na klávesy.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1131 Registrován: 7-2010 |
V létě 2020 jsme navštívili s kamarády několik polských města. Prvním byla Toruň a tady je reportáž Reportáž: Městská doprava v Toruni: xxx.cz/2021/03/08/reportaz-mestska-doprava-v-toruni/
► www.MHD86.cz ◄ Dopravní magazín o městské hromadné dopravě. Dopravní akce. Komentáře, názory.
► www.OMH86.cz ◄ Osobní web vašeho oblíbeného komentátora. |
Zde
|
|
Neregistrovaný host |
Omh: to je opravdu nutné upozorňovat na každý nový článek? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5222 Registrován: 7-2003 |
Asi, aby tam tomuhle spammerovi vůbec někdo chodil..
8bity vseho sveta spojte se .
|
PODPANTOFLÁK
|
|
Neregistrovaný host |
Aby se pochlubil že ho stará pustila ven. Není to tak dávno co brečel že šotouši fotili staré tramvaje na lince dvě a on nemohl. |
Philip
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1177 Registrován: 11-2007 |
Görlitz - Zhořelec 2020 euroregion Nisa Navštíveno v době možnosti svobodného pohybu, tak jak bylo dříve zvykem...
SWISSTROLLEY - kvalitní ekologická doprava
HESS musíš se s ním svést Dovolujeme pokroku aby diktoval našemu jednání... |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host |
Nová knížka o MHD či IDS Hamburk: odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1094 Registrován: 7-2017 |
Varšava v první polovině 90-tých let. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1918 Registrován: 11-2007 |
ad Viki59: Koukám Ty "plevelíš" skvostama kdejakou diskuzyAle pokračuj, jentak dál. Moc hezký vzpomínkový fotkyNáhodou MHD v DDR nemáš? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 318 Registrován: 4-2011 |
V Lotyšské Liepāje včera poprvé vyjely nové tramvaje TMK 2300LT. Ty jsou vyrobeny chorvatským výrobcem Končar. Fotky zde: https://transphoto.org/articles/7629/ Informace o kontraktu zde: https://www.cs-dopravak.cz/chorvate-dodaji-do-lotysska-dalsich-se st-tramvaji/ Vozy TMK 2300LT jsou (vylepšenou) obdobou vozů TMK 2300, které výrobce vyrobil v roce 2009 pro Záhřeb, a to pouze ve 2 kusech. K tomu bych měl poznámku, že "LT" je kód Litvy, Lotyšsko má "LV". Dosud bylo v tomto 70tisícovém městě k dispozici 5 vozů KT4SU a 11 KT4D (ojetých z měst Cottbus, Erfurt a Gera). Vypravení je 10 vozů ve všední dny a 8 vozů o víkendech (pokud jsem to dobře pochopil z jízdního řádu). 12 nových vozů (+ možná budou ještě 2 další) by to tedy mělo pokrýt. Každopádně mnoho takto malých měst by kloubové stoprocentně nízkopodlažní (kromě sedadel nad podvozky jsou všechna bez schodů) tramvaje opravdu mohlo závidět... Já tu byl jen v roce 2010, kdy ještě nebyla postavena trať do sídliště na jihovýchodě města (otevřena v roce 2013) a vypravení bylo 7 vozů... Už tenkrát bylo v Liepāje těch zmíněných 16 vozů KT4...
„До Монолита“
|
¤
|
|
Neregistrovaný host |
Adam_z_prahy: LT je v tomto případě odvozeno od Liepājas tramvajs "K tomu bych měl poznámku, že "LT" je kód Litvy, Lotyšsko má "LV"." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 319 Registrován: 4-2011 |
Aha. Díky. Já měl furt v hlavě ty KT4SU a KT4D :-).
„До Монолита“
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 11-2020 |
Historická tramvaj, Švédsko |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host |
V centru ruského Permu otevřeli 16. 1. 2021 novou tramvajovou trať. Trať vede ze zastávky Dinamo do zastávky Dvorets Sporta Orlyonok. Délka trati je 1 km. Aktuálně po nové trati jezdí tramvajové linky č. 6 a 11. Poprvé za 50 let byla v ruském Permu (Пермь postavena a uvedena do provozu nová tramvajová trať. Nový 1,1 km dlouhý tramvajový úsek podél ulice Ulitsa Revolyutsii byl otevřen 16. ledna 2021. Spojuje tramvajové zastávky Dinamo - Dvorets Sporta Orlyonok v centru města. Byl slavnostně otevřen a osobně projet guvernérem Permu Krai Dmitrijem Makhoninem a úřadujícím starostou Permu Alekseyem Dyomkinem. Pokládka trati byla součástí rekonstrukce Ulitsa Revolyutsii (Revoluční ulice), která proběhla v letech 2018 až 2021. Financování poskytl silniční fond Perm Krai (75%) a správa města Perm (25%). Perm má více než 1 000 000 obyvatel a nachází se na břehu řeky Kama, poblíž pohoří Ural, cca. 1150 km severovýchodně od Moskvy. Dříve známý jako Yagoshikha (Ягошиха (1723–1781) a Molotov (Молотов (1940–1957) je Perm nejvýchodnějším městem s počtem obyvatel v Evropě. Tramvaj v Permu byla slavnostně otevřena v roce 1929. První tramvajová trasa (Motovilikha - Razgulyai - Ulitsa Krasnoufimskaya (nyní - Ulitsa Kuybysheva)) byla dlouhá 13,2 km a byla obsluhována 11 tramvajemi F, které se vyráběly v závodě Putilov v Petrohradu (nyní - Kirov) Rostlina). Vývoj tramvajové dopravy dosáhl svého vrcholu v 70. letech, kdy ve městě fungovalo 15 tramvajových linek. Později byly některé linky a původní tramvajová zastávka uzavřeny z důvodu nedostatku finančních prostředků. Provoz trolejbusů byl zahájen v roce 1960. Celková délka tramvajové sítě je dnes 48,8 km. V provozu je 144 tramvajových jednotek umístěných ve dvou depech. V Permu je v provozu 10 typů tramvají, většinou vyráběných závodem Ust-Katav. Denní počet cestujících je 150 000. Více zde: https://www.urban-transport-magazine.com/en/the-opening-of-the-ne w-tram-section-in-perm/ (Anglicky) nebo zde: https://rifey.ru/news/list/id_94756">https://rifey.ru/news/list/i d_94756 (Rusky) Mapa Permské kolejové sítě je zde: http://www.urbanrail.net/eu/ru/prm/perm-tram-map.png V Permu plánují také výstavbu metra: http://www.urbanrail.net/eu/ru/prm/perm-map.gif O nové tramvajové trati v Permu: https://youtu.be/8e2KgOrm3gE Projeďte se nejdelší Permskou tramvajovou linkou č. 11: https://youtu.be/T2OZXLi-37g |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1595 Registrován: 9-2005 |
Ivoo: Hezká informace, ale šlo by to příště bez tý naprosto zbytečný a debilní anglický transkripce? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9413 Registrován: 5-2002 |
Jiří_T - a jakou transkripci si představujete? Jo my se učili ruštinu a tím nějakou "českou" transkripci. Podobně nemusíme uznávat čínský pinyin (Pchin-jin) ale českou transkripci. Jen podle ní dnes na netu nic nevyhledáte. A na druhé straně mapy.cz mají Dvorec Sporta «Orlënok» - to je podle mě hodně debilní transkripce (a hned vedle "Ul. Revolûcii"). Podle mě je docela vhodné se držet oficiální tedy ruské transkripce (podobně v té Číně čínské) a jen v ojedinělých případech užívat tu českou (s háčky). Ta transkripce azbuky s háčky v ostbloku skončila prakticky rokem olympiády 1980, možná bulharské BDŽ se udrželo déle. |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host |
Jiří_T: "Ivoo: Hezká informace, ale šlo by to příště bez tý naprosto zbytečný a debilní anglický transkripce?" Bylo to přeloženo Googlem z toho anglického odkazu a zkráceno. Byl to článek pro dopravní web, kde to ještě nevyšlo. |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host |
Jen je trochu zarážející, že v miliónovém městě je počet cestujících v tramvajích jen 150 000. Teď tam rekonstruují některé koncové úseky tratí, ale za plného provozu jezdí 12 tramvajových linek. Neznám interval a nevím kolik cestujících jezdí trolejbusem či autobusem, ale dost jich jezdí nejspíše autem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1596 Registrován: 9-2005 |
Borovička: Prostě českou. Když umíme pro původní znaky v azbuce napsat v češtině písmenko s háčkem apod.,tak skutečně nevidím důvod, proč by v takovém česky psaném textu bylo nutno louskat složeniny jako "zh" místo "ž", "ts" místo "c" a tak dál. Ono se to fakt nedá číst. Ivoo: Trolejbusem už v Permu nejezdí nikdo, protože je celkem nedávno zrušili. Zato předpokládám, že zásadní podíl na veřejný přepravě tam budou mít maršrutky. |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host |
Jiří_T: "Borovička: Prostě českou. Když umíme pro původní znaky v azbuce napsat v češtině písmenko s háčkem apod.,tak skutečně nevidím důvod, proč by v takovém česky psaném textu bylo nutno louskat složeniny jako "zh" místo "ž", "ts" místo "c" a tak dál. Ono se to fakt nedá číst. Ivoo: Trolejbusem už v Permu nejezdí nikdo, protože je celkem nedávno zrušili. Zato předpokládám, že zásadní podíl na veřejný přepravě tam budou mít maršrutky." Díky za komentář. Přeloženo z toho anglického odkazu a neupravoval jsem ty poangličtěné názvy do češtiny. Neb to byla jen taková krátká informace o nové trati. Možná jsem si měl s tím dát víc práce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1597 Registrován: 9-2005 |
Ivoo: Možná jsem si měl s tím dát víc práce Tak příště |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host |
Jiří_T: "Borovička: Prostě českou. Když umíme pro původní znaky v azbuce napsat v češtině písmenko s háčkem apod.,tak skutečně nevidím důvod, proč by v takovém česky psaném textu bylo nutno louskat složeniny jako "zh" místo "ž", "ts" místo "c" a tak dál. Ono se to fakt nedá číst. Ivoo: Trolejbusem už v Permu nejezdí nikdo, protože je celkem nedávno zrušili. Zato předpokládám, že zásadní podíl na veřejný přepravě tam budou mít maršrutky." Docela by mě zajímalo v čem jsou maršrutky tak zajímavější/oblíbenější (ve východních zemích) než kapacitnější tramvaj či autobus nebo trolejbus. Je pravda, že stav tramvajových tratí není nejlepší. Že by to bylo levnější neb to provozuje někdo jiný než DP? Je pravdou, že je to menší vozidlo a dostane se i do menších ulic. Nevím jaký mají interval a jaké trasy. Dík za vysvětlení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9416 Registrován: 5-2002 |
Tak soukromníci opravdu mnohde doplňují veřejnou MHD. Zažil jsem Koper (Slovinsko), kde vždy dříve přijel soukromý mikrobus než linka a navíc zajížděl k ubytovacímu zařízení (kemp). A pak v Číně, kde před cca 20 lety jezdil v Šanghaji na trolejbusových a autobusových linkách i soukromník (s oficiální licencí). Měl vyšší ceny (1,5x), pohodlnější sedadla a klimošku. V Kunmingu (Yunnan) navíc jezdil mimo rozsah provozu linky. I když jsem první jízdu městem nezvládl a sháněl taxikáře a ještě nepoznal, kde se mám vysadit, tak pak jsem naopak poučoval Číňana, který ukazoval na nějakou ceduli pověšenou na drátech přes ulici, že provoz je do 21.00. Já mu zkušeně řekl, že pojede soukromník a on fakt za pár minut jel a Číňan koukal jak jakýsi Evropan ví víc než domorodec. Takže chápu mhd ve městech s maršrutkami, kdy města udržují základní MHD a soukromník rád vykryje to co na něj zbyde a nezbyde mnohde málo a ještě rozšíří nabídku. |
Pad
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 4-2003 |
Maršrutky jsou dražší, ale to je pro místní asi jediná nevýhoda oproti "klasické" MHD. Jinak to pro ně má jen výhody - kratší intervaly, delší rozsah provozu, jsou rychlejší, zastávky kdekoliv na znamení, hustší síť linek, ... A pro město mají výhodu, že to nemusí platit a vůbec se o to starat, nanejvýš určí koncese mezi jednotlivé maršrutkáře, aby se mezi sebou úplně neporvali. O zbytek se postará neviditelná ruka trhu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4800 Registrován: 4-2003 |
Já u maršrutek vidím jako hlavní rychlost a intervaly. Jednou jsem si ten rozdíl vyzkoušel v Petrohradu - stejný úsek jsem jel jednou tramvají a podruhé maršrutkou. Na tramvaj se 20 minut čekalo a pak se 10 minut jelo - tedy spíše plazilo nízkou rychlostí. Zato maršrutky jezdily jedna za druhou, takže se prakticky nečekalo, a jízda byla tak rychlá, že stejný úsek zvládla za 5 minut. V mnoha městech bývalého SSSR to dopadlo tak, že běžná MHD je jen pro sociálně slabé, důchodce a jiné uživatele slev, zatímco většina pracujících lidí využívá právě maršrutky. Nevýhodou je hlavně stísněný prostor vozidel a taky neexistující plán sítě. Nepřehlednost tras linek maršrutkáři kompenzují velkými linkovými orientacemi s popisem trasy, často přes celé boční okno. Co se týče těch menších ulic, tak paradoxně do těch maršrutky až tak moc nejezdí. Spíše pokrývají směry s největší poptávkou, takže jezdí po stejných hlavních silnicích, co "velká" MHD. |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host |
Díky všem za vysvětlení. Takhle vypadá MHD v Peruánské Juliace, která má cca 225 000 obyvatel a je v oblasti Altiplana severozápadně od jezera Titicaca. Obrázek je z února 2011, kdy jsem navštívil Peru (Fotokniha z putování již není funkční, ale článek ano:odkaz) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1169 Registrován: 1-2007 |
Nebyly kdysi maršrutky taky v Bratislavě? Co vím, tak existoval nějaký pokus o jejich zavedení z Petržalky do centra a ještě nějaká trasa? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1103 Registrován: 7-2017 |
Něco z Berlína. Tramvaje rok 1988 a S-bahn rok 1992. |
¤
|
|
Neregistrovaný host |
Paes: Bylo to v roce 2006 a provozovala to společnost CityLink, která vlastnila 10 mikrobusů Opel. Jak se dalo předpokládat, šlo o fiasko a nikdo tím necestoval - linka do Petržalky (Hlavná stanica - Budatínska) vydržela 2 měsíce, linka na Dlhé diely (Zochova - Majerníkova) skončila dokonce už po jednom týdnu. "Nebyly kdysi maršrutky taky v Bratislavě? Co vím, tak existoval nějaký pokus o jejich zavedení z Petržalky do centra a ještě nějaká trasa?" Jediným slovenským městem, kde se maršrutky dlhou dobu (ilegálně) držely byl Martin, ovšem těžko říct jestli tam ještě stále fungují (na internetu se k tomu nedá nic najít). |
Trupman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1708 Registrován: 12-2005 |
Nový facelift poršetry po Vratislavsku na prvním vozidle hotový https://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/wroclaw-pierwsza-sk oda-16t-po-remoncie-zaprezentowana-68176.html A tady video z "akční" prezentace. Moc se mi to nelíbí, design podle mě tou překopávkou tramvaji ublížil, vypadá starší, jak něco z konce 80. let. YouTube (Příspěvek byl editován uživatelem trupman.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8951 Registrován: 2-2006 |
Zvenku to vypadá mnohem líp než originál, i když linka pod okny mohla být zachována stejně jako horní, ale uvnitř zůstala zachovaná největší slabina - podélný sedačky...
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! Káemovi 29.10.2020 konečně vyšla věštba. Halelůjá... |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Hlavný problém toho vehiklu žiaden facelift neodstráni. Pevné podvozky + megaschod v kĺbe + idiotské pozdĺžne sedenie s veľkou medzerou medzi operadlami a oknami, ale o to užšou uličkou. Už idiotskejšie sa to vyriešiť nedalo. Oproti Pražskej verzii to má aspoň stredný článok síce bez schodov, ale prakticky nepriechodný (úzka ulička) a pre cestujúcich použiteľné prvé dvere. |