Diskuse » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 01. 8. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT... do 01. 8. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14337 Registrován: 8-2004 |
Jan_perner: Zjevně se budete divit, ale ano. "Viděli jste někdo, co je v ZÚR? A máte vůbec potuchy o tom, co je a jak funguje územní plánování?" Jan_perner: Ať se zpracovává. A že je snaha se držet koridoru ze schválených ZÚR je chválihodné. "A též bych zdůraznil, že SP se zpracovává mimo jiné i proto, aby se změna ZÚR mohla udělat. A výsledkem SP může být někdy i závěr, že koridor ÚR v ZÚR není použitelný. Pokud použitelný je, tak je naopak snaha se koridoru dle ZÚR maximálně držet." Ale viděl bych rozdíl ve "zpracovávat" a "schvalovat". A nebo dokonce "navazovat" (DÚR). A když už se schvaluje a navazuje, tak by se minimálně nemělo slibovat a divit, že něco buď nebude nebo bude ve zcela jiných termínech. Jan_perner: A to konkrétně kde? Obecně, jak tu vedeme diskuzi, to platí sotva. "A jinak - cpát trasu VRT do současného koridoru ÚR je hovadina a bylo by to asi ještě neprůchodnější, než změna trasy" Jan_perner: Já si při takových kategorických soudech vždy vzpomenu na hlášku z mých oblíbených Hvězdných válek: "Jen Sith uvažuje černobíle." "Jinak s VRT je to teď úplně stejný problém, jako s dálnicemi. Všichni nadávají, že se nestaví dálnice, ale když má vést za jeho domem, tak proti ní protestuje" Mně se osobně žádná VRT netýká. Dovolil jsem si jen poskytnout i jiný možný náhled na věc. Že někdo nejásá ještě neznamená, že protestuje. Schválení změny ZÚR (je-li potřeba) před schválením studie podle mne ani zdaleka není protestování. Nepovažuji ani za šťastné ani za žádoucí ale postupovat stylem: "když to nejde silou, půjde to ještě větší silou", přičemž ale mám dojem (třeba i z iniciativ kolem nového stavebního zákona), že přesně tímto směrem řada lidí uvažuje. Tedy v maximální míře vyloučit veřejnost z možností ovlivnit to, co se jejich okolí týká. Já samozřejmě vnímám, že stavby nejdou vůbec tak rychle, jak by si mnozí představovali. Ale podle mne jsou za tímto veřejným míněním minimálně zčásti naprosto nerealistická očekávání vzbuzovaná slibováním zcela nereálných termínů už od samého provopočátku (a u VRT to platí tedy obzvlášť). A následně se tyto nesmysly honí stylem, jak píšu. Přitom zájem stavět a zájem místních na přijatelný život je podle mne třeba vyvažovat (třeba právní úpravou) na lékárnických vahách a ne razit "buldozerem" (takřka doslovně). A platí to tím víc, čím méně strategicky důležitá ta stavba je. A VRT v tom vidím o řád jinde než kupř. energetickou bezpečnost země.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6409 Registrován: 3-2006 |
Hroch: " Jan_perner: "A jinak - cpát trasu VRT do současného koridoru ÚR je hovadina a bylo by to asi ještě neprůchodnější, než změna trasy"A to konkrétně kde? Obecně, jak tu vedeme diskuzi, to platí sotva. " Pokud myslí kolega diskutující stejný úsek, tak tam zatím VRT z plánů vypadla. |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 287 Registrován: 10-2002 |
Ta debata zjevně nemá smysl. Ale platí toto: Pokud není schválená studie, NELZE žádat o aktualizaci ZÚR. Ve stávajících ZÚR je koridor ÚR, takže aktualizaci ZÚR je nutno dělat i v případě, že trasa je v tomto koridoru ÚR. A nemyslím, že by se problémy při aktualizaci ZÚR lišily s ohledem na to, zda je trasa stejná nebo jiná. Tj. za předjímání výsledku aktualizace ZÚR je možná považovat i projektování ve stávající trase. To, že si v některých případech představuje SŽ aktualizaci ZÚR jak Hurvínek válku je pravda, ale zvolený postup je v podstatě jediný možný. Zahájení prací na DÚR před schválení vyplývá i z rozhodnutí CK MD.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 288 Registrován: 10-2002 |
Stavební zákon, §36, odst1 (stávající varianta) Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochu nebo koridor a stanovit jejich využití, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit (dále jen „územní rezerva"). V územní rezervě jsou zakázány změny v území [§ 2 odst. 1 písm. a)], které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen na základě aktualizace zásad územního rozvoje. Současně s návrhem zásad územního rozvoje se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanovené využití územní rezervy se přitom z hlediska vlivů na životní prostředí a evropsky významné lokality a ptačí oblasti neposuzuje. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíšou a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje. Dle nového znění: § 23b Územní rezerva (1) Územní rezervou je plocha nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit. (2) Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen na základě aktualizace nebo změny územně plánovací dokumentace. (3) Územní rezerva se při jejím vymezení neposuzuje z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí, ani na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti; uvedené vlivy se posuzují následně při aktualizaci nebo změně územně plánovací dokumentace, která má umožnit stanovené využití. (4) V územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Co z toho vyplývá, je snad jasné. Aktualizace ZÚR se musí dělat bez ohledu na změnu trasy, tj. "předjímání výsledku" to bude i bet změny trasy. Na výsledek bude mít velký vliv bod 3. A ta SP je to následné prověření. A tu SP někdo (MD) schválit musí, SŽ si jen tak nemůže podle pracovních materiálů vymýšlet změny ZÚR. S tím je krajský úřad pošle někam.... A že to nebude v uváděných termínech je jasné snad všem. Ale musí se nějaké termíny stanovit, na které je třeba cílit. A do značné míry jsou takové termíny i kvůli politikům, aby mohli něco slibovat. (Příspěvek byl editován uživatelem jan_perner.)
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 289 Registrován: 10-2002 |
Zajímavé je, že se nějak stáhnul jeden diskutér, který se na práci na SP VRT na Drážďany velmi aktivně podílel (i když to nedotáhl do vítězného konce) O této VRT bychom se třeba dověděli více podrobností.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14345 Registrován: 8-2004 |
A to je právě otázka, zda je dobře. Nicméně pokud (už opakovaně) uvazujete debatu slovy jako: "Ta debata zjevně nemá smysl," tak asi nemá smysl nějak dál reagovat.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Jan_perner
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 290 Registrován: 10-2002 |
Hroch A to je právě otázka, zda je dobře. Tak to ovšem není otázka na projektanty, SŽ nebo MD, ale na MMR nebo vládu, případně poslance.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14353 Registrován: 8-2004 |
Jan_perner: Minimálně MD bych z toho nevylučoval."Tak to ovšem není otázka na projektanty, SŽ nebo MD, ale na MMR nebo vládu, případně poslance."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3011 Registrován: 8-2010 |
SŽ, státní organizace vypsala zakázku s názvem Zajištění komplexní komunikační podpory, tvorba marketingové strategie a realizace komunikační kampaně pro výstavbu vysokorychlostních tratí v předpokládané hodnotě 27 000 000,- Kč bez DPH. Předmětné plnění: 4.2. Zajištění průběžné odborné konzultační a poradenské podpory Zadavatele ve vztahu k plánování a zajišťování publicity budování VRT. 4.2.1. Poradenská podpora marketingového týmu se zkušenostmi s poskytováním integrovaných komunikačních služeb bude sestávat zejména z: • vytvoření marketingových strategií a prezentací; • poradenské a strategické činnosti v otázkách plánování marketingové komunikace, sestavení nejvhodnějšího mixu nástrojů marketingové komunikace, jímž cíleně a efektivně osloví zvolené cílové skupiny; • tvorby exekučního plánu a rozpočtu pro jednotlivé roky a konkrétní projekty a cíle; • analýzy komunikačních kanálů, jejich zaměření na cílové skupiny, frekvence a nákladovost; • tvorby ideových a vizuálních komunikačních konceptů (copywrite, grafika, kreativa); • zprostředkování komunikace mezi Zadavatelem a cílovými skupinami, příprava a organizace informačních a popularizačních akcí s vlivem na nejširší skupiny obyvatel; • online a digitální marketingové komunikace; koordinace relevantních subdodavatelů pro oblast placených médií, grafiky, sociálních sítí, online marketingu atd.; • zajišťování public relations pro placená i vlastní média pro podporu strategie výstavby VRT; • mediální komunikace: tvorba tiskových zpráv, tiskové konference, eventy pro novináře atd.; • krizové komunikace; • pořádání eventů a komunikačních projektů pro klienty z veřejného sektoru a veřejné správy: příprava a realizace setkání s veřejností, veřejných projednání, prezentací pro veřejnou správu a obdobné akce. 4.3. Zajištění služeb v oblasti externí komunikace pro podporu konkrétních projektů a iniciativ v rámci přípravy výstavby VRT, realizace dílčích komunikačních kampaní. 4.3.1. Rozsah služeb v rámci dílčích komunikačních kampaní bude stanoven vždy dle rozsahu a věcné náplně konkrétní iniciativy v rámci přípravných projektů a milníků přípravy výstavby VRT na základě konkrétní objednávky Zadavatele. 4.3.2. V rámci realizace dílčích plnění, resp. kampaní budou požadovány po dodavateli následující oblasti činností vztahující se ke konkrétním projektům a milníkům přípravy výstavby VRT: • Kreativní návrh a ideové řešení (vypracování konkrétní strategie, kreativních návrhů, plánů kampaně, kreativních briefů aj.) spočívající zejména v: o rozboru aktuální situace, SWOT analýze, analýze komunikačních kanálů, identifikaci a analýze cílové skupiny, segmentaci na klíčové podskupiny; o návrhu marketingové strategie a dílčích strategií, její implementaci zahrnující návrh podrobného časového harmonogramu přípravy, výběru nejoptimálnějšího komunikačního kanálu nebo jejich kombinaci a realizace komunikační kampaně včetně finančního plánu znázorňujícího efektivní rozdělení rozpočtu na skupiny jednotlivých činností a do jednotlivých období; o návrhu oslovení cílových skupin a odpovídajícího komunikačního mixu; o návrhu a kompletního zpracování kreativního řešení kampaně; o návrhu PR strategie prostřednictvím kampaně. • Realizace (za podmínky dodržování corporate identity Zadavatele) spočívající zejména v: o produkci kreativních návrhů; o psaní textů a tvorbě vizuálů; o produkci událostí (eventů), aj. • Klientský servis spočívající zejména v: o průběžném sledování aktivit a naplňování komunikační strategie; o řízení dodavatelů; o řízení rozpočtů a dodacích lhůt; o jednáních se Zadavatelem; o kontrole správnosti výstupů; o průběžném reportingu, optimalizaci a vyhodnocení úspěšnosti kampaně, aj. • Roční aktualizace komunikační strategie. 4.4. Podrobná specifikace předmětu plnění veřejné zakázky tvoří Přílohu č. 1 Zadávací dokumentace. 4.5. Předmětem plnění veřejné zakázky je také rezervace a následný nákup mediálního prostoru (předpokládá se v objemu do cca 10 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky bez opčního práva/opčního plnění). 4.6. Předmětem plnění jsou rovněž dodávky reklamních předmětů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5316 Registrován: 6-2016 |
Paul_red_adair: Trochu jsem se začetl, a jsem hned klidnější produkci kreativních návrhů produkci událostí (eventů), aj. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3012 Registrován: 8-2010 |
SŽ, státní organizace nedávno též publikovala smlouvu o dílo s názvem "Rozšíření Rezortní metodiky pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů dopravních staveb o širší ekonomické přínosy vysokorychlostních tratí". Hodnota smlouvy činí 1 849 000,- Kč bez DPH. Smluvní protistrana: Deloitte Advisory s.r.o. Předmět plnění: Předmětem díla je zajistit vypracování rozšíření Rezortní metodiky pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů dopravních staveb (schváleno Ministerstvem dopravy dne 31. 10. 2017; dále jen „Metodika“) o hodnocení širších ekonomických přínosů vysokorychlostních tratí (VRT), které neumí současná česká metodologie kvantifikovat, a to v podrobnosti potřebné pro zapracování do výše zmíněné Metodiky a dále prověření použitelnosti metodiky hodnocení širších ekonomických přínosů VRT i pro stavby konvenční železnice. Rozšíření Metodiky bude založeno na reálných zkušenostech s přípravou, výstavbou a provozem VRT v zahraničí a jejich vlivem na HDP, HPH, zaměstnanost a další relevantní ekonomické ukazatele. Širší ekonomické přínosy Správně cílené investice do dopravy zlepšují dostupnost, která se měří změnami cestovních nákladů, které vedou ke zvýšení produktivity, protože činnost lze dokončit s menším množstvím zdrojů. Pokud tyto změny nákladů vzniknou podnikům, bude to mít přímý dopad na ekonomickou výkonnost. Změny cestovních nákladů se přenášejí na sekundární (nepřepravní) trhy, protože domácnosti a podniky mění své chování v reakci na nové příležitosti. Dopady těchto změn jsou popsány níže: Změna hospodářské soutěže – Aglomerační efekt Existuje řada důkazů, že oblasti s vysokou ekonomickou hustotou mají tendenci mít vyšší úroveň produktivity. Tato změna hospodářské soutěže je známa jako aglomerační efekt, který může doprava ovlivnit dvěma způsoby: ─ Investice do dopravy způsobí snížení překážek (nepohodlí) při cestování (např. čas, náklady), což povede k účinnému sbližování firem a zaměstnanců. Dojde k tzv. statickému shlukování, kdy místní firmy a domácnosti se nebudou muset stěhovat z důvodu zvyšování produktivity. ─ Investice do dopravy způsobí zlepšení dostupnosti, což povede k stěhování firem a domácností, které rozšíří ekonomickou hustotu území, neboli dojde k tzv. dynamickému shlukování. Tyto aglomerační přínosy se mohou vyskytovat jak v rámci jednoho průmyslového odvětví, tak i mezi různými průmyslovými odvětvími. Změna hospodářské soutěže – Indukované investice Změna dostupnosti způsobená investicemi do dopravy může změnit atraktivitu místa a ovlivnit rozhodnutí o umístění domácností a firem. Může to také ovlivnit rozhodnutí podniků o intenzitě a objemu výroby. Ve zvláštních případech mohou investice do dopravy vést k odstranění zábran (např. územní plány), které neumožňují uskutečnění nového bydlení nebo komerčního rozvoje. Dopady na pracovní trh – Efekt zaměstnanosti Investice do dopravy mohou povzbudit lidi ke vstupu na nový pracovní trh, a to snížením nákladů na dojíždění a zpřístupněním vzdálenějších (a možná i lépe placených) pracovních míst. Kromě toho mohou změny přístupnosti změnit poptávku po pracovní síle, zejména na místní úrovni. Rozsah změn bude záviset na tom, zda toto zvýšení poptávky nastane v důsledku přemístění ekonomických aktivit z jiných částí země nebo států. Pokud by se celková úroveň zaměstnanosti nezměnila, jakékoli přerozdělení pracovních míst by mohlo ovlivnit aglomerační přínosy nebo přispět k regeneraci ekonomických aktivit. Dopady na pracovní trh – Změnou míst, kde dochází k ekonomické činnosti Doprava má zřejmý územní dopad. Oblasti přiléhající ke stanicím VRT a oblasti s nimi spojené získávají, na rozdíl od jiných lokalit, výhodu lepší dostupnosti. To dává firmám sídlícím v těchto dobře propojených místech konkurenční výhodu. Jiné firmy se mohou také snažit této konkurenční pozice využít a do blízkosti stanice VRT se přestěhovat. Firmy mají samozřejmě na výběr, na které místo na trati se přemístí. Moderní ekonomické teorie naznačují, že pokud jsou náklady na dopravu vysoké až střední, firmy by se přemístily do sídla s největším trhem (např. Londýn), protože tak mohou minimalizovat celkové náklady na dopravu. Jsou-li ale náklady na dopravu střední až nízké, jak tomu je například v zemích s rozvinutou dopravní sítí, firmy se stěhují do sídel podél trati, kde jsou nejnižší náklady na mzdy a pronájem nebo koupi pozemku. V zemích s ekonomicky rozvinutým a vyspělým hospodářstvím mohou proto VRT usnadnit přesun (mobilní) ekonomické aktivity z centra do periferie. Hlavní požadavky na předkladatele návrhů: 1. Na základě studií z Velké Británie, Francie nebo jiných zemí, které mají bohaté zkušenosti s VRT vypracovat podklad pro výpočet širších ekonomických přínosů. 2. Vytvořit specifické schéma, které stanoví přenosové mechanismy, jejichž prostřednictvím budou investice do dopravy ovlivňovat ekonomiku a dosahovat stanovených ekonomických cílů. Definuje to specifický přístup a jeho cílem je zajistit proporcionalitu, zároveň snížit riziko dvojího započítání a posílit vazby mezi dopravními obchodními případy. 3. Doložit zřejmý vztah mezi širšími ekonomickými přínosy (uvedenými výše) používanými při hodnocení (blahobytu) a ekonomickými ukazateli, jako je HDP nebo HPH a zaměstnanosti. Tato měřítka musí být v souladu s Rezortní metodikou pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů dopravních staveb – schváleno Ministerstvem dopravy dne 31. 10. 2017, aby bylo možné je zahrnout do ekonomického hodnocení. 4. Poskytnout větší srozumitelnost, do jaké míry jsou dopady na národní úrovni dodatečné nebo jen redistribuované. 5. Existuje řada empirických studií, které ukazují, že čím vyšší je ekonomická hustota města, tím vyšší je jeho produktivita. Tomuto jevu říkáme „hospodářské výhody aglomerace“ a lze je vytvořit a podpořit jak zlepšením propojenosti území bez změny využití území (statické klastrování), tak stimulací dynamického klastrování (vyžadujícího změnu využití území). Zdvojnásobením velikosti města se očekává nárůst jeho produktivity o 3 až 8 %. Navrhnout výpočet aglomeračních efektů tak, aby byl aplikovatelný pro VRT v České republice. 6. Vypracovat podklady pro kvantifikaci nabídkového efektu a indukovaných investic s tím spojených. Zkrácením doby strávené na cestě do zaměstnání, a tedy prodloužením doby v zaměstnání resp. doby odpočinku, přispívá k nárůstu produktivního výkonu zaměstnanců při zachování nákladů (na mzdy). Podnik tedy v konečném důsledku získá jednotku výkonu zaměstnance při nižších průměrných nákladech. Při nižších jednotkových výrobních nákladech vzniká příležitost rozšířit výrobu a/nebo vstoupit na nové (geografické) trhy. Tento dopad nabídky tak vede k ekonomickému růstu na firemní úrovni. 7. Kvantifikovat přínosy ze zvýšené ceny pozemků v lokalitách se zlepšenou dopravní obslužností díky terminálům VRT. 8. Kvantifikovat benefity pro podniky, které jsou umístěny v blízkosti nově budovaných stanic VRT. Podniky získají výhodu lepší dostupnosti a tím pádem získají konkurenční výhodu bez vlastních investic. 9. Kvantifikovat dopady zvýšení mobility pracovní síly v důsledku zlepšené dopravní obslužnosti. Dosavadní nedostatek spočívá v neexistenci možnosti ocenění ekonomického přínosu vstupu nezaměstnaných jednotlivců na trh práce nebo možnosti ocenění zvýšení úrovně produktivity města přechodem k produktivnějším a lépe placeným zaměstnáním. (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7435 Registrován: 3-2007 |
honzaklonfar: "Paul_red_adair: Trochu jsem se začetl, a jsem hned klidnější produkci kreativních návrhů produkci událostí (eventů), aj." Kreativní návrh je terminus technicus, je to například vizuál reklamy nebo storyboard reklamního spotu. Event je například realizace "dne otevřených dveří" na stavbě, který někdo musí vymyslet a realizovat. Obojí jsou normální služby poskytované komunikační/eventovou agenturou a pomáhají pracovat s veřejným míněním. Že tomu elektromontér na penzi nerozumí neznamená, že by to mělo být něco absurdního. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2040 Registrován: 11-2005 |
shit zůstane shitem, i když se nazve jinak
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7442 Registrován: 3-2007 |
Evidentně je poslední větu třeba rozšířit o další profese. |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3061 Registrován: 10-2009 |
Ad Pikehead: Že tomu elektromontér na penzi nerozumí neznamená, že by to mělo být něco absurdního. ...no, ono je ale poměrně zásadní, zda a jak těm vyprodukovaným kreativním návrhům a eventům porozumí cílová skupina, a to zejména ta její část, které se záměry na výstavbu VRT nezamlouvají a mají potenciál ji úspěšně blokovat. Jinak už mám osobně tip, jak (ne)dopadne VRT z Prahe k Erzgebirgsbasistunelu. Po protestech proti variantě na pravém břehu (s napojením Ústí nad Labem a s provozem nákladní dopravy) se vrátíme zpátky na levý břeh (v trase mimo Ústí a "nejlépe" bez nákladní dopravy), čímž tomu nevyjde ekonomika a nic se stavět nebude. Slovy Švejka: "Po úhybných manévrech jsme se zakopali v předem připravených pozicích." Rád bych se mýlil... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4117 Registrován: 5-2002 |
Na druhou stranu, fakt potřebujeme ze středních Čech tři dvoukolejky do Ústí? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11357 Registrován: 5-2002 |
ad Brr: Pokud chceme jezdit rychle s lidmi, pak ano.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2595 Registrován: 5-2002 |
Brr: Nebo do Brna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4527 Registrován: 12-2007 |
Nemyslím si, že potřebujeme tři dvojkolejky pro osobní železniční dopravu ze středních Čech do Ústí, ale potřebujeme nutně ještě jednu elektrizovanou dvoukolejku pro nákladní dopravu mezi Českem a Německem, která může být použita také pro vysokorychlostní vlaky. Nedávné záplavy u Hřenska, kdy byla po bouřkách delší dobu uzavřena trať podél Labe ukázala jak slabé máme železniční spojení s Německem - jediný elektrizovaný přechod a jediný dvoukolejný. Tak už kvůli nákladní dopravě je potřeba s tím něco udělat. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7444 Registrován: 3-2007 |
Tak ono s ním můžete udělat i to, že eliminujete úzké hrdlo. Nemusíte stavět celých sto kilometrů, kde už čtyři koleje máte... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11358 Registrován: 5-2002 |
Tak ono s ním můžete udělat i to, že eliminujete úzké hrdlo. A až zaprší v Ústí, tak budeme i s tunelem taktéž kdesi...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3062 Registrován: 10-2009 |
Ad Wagon: Nedávné záplavy u Hřenska, kdy byla po bouřkách delší dobu uzavřena trať podél Labe ukázala jak slabé máme železniční spojení s Německem - jediný elektrizovaný přechod a jediný dvoukolejný. Tak už kvůli nákladní dopravě je potřeba s tím něco udělat. To máte recht. Ale je otázkou, jestli Krušnohorský tunel reálně řeší zrovna tento problém. Pokud je mi známo, tak Němci chtějí do tunelu "vyhnat" nákladní dopravu z údolí Labe (kde jim dělá - i po zákazu GG-špalků - hluk), takže zde de facto nahrazujete jednu elektrizovanou dvoukolejku (s ideálními sklonovými poměry a poměrně malými rozdíly v rychlosti vlaků) jinou elektrizovanou dvoukolejkou (vedenou tunelem přes kopec a s velkými rozdíly v rychlosti vlaků). Čili by to patrně chtělo i ty Domažlice... |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7447 Registrován: 3-2007 |
Petr Šimral: Nemá poslední varianta VRT taky jít přes Ústí? (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11360 Registrován: 5-2002 |
Vždyť na to přece upozorňuji...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3840 Registrován: 2-2004 |
až zaprší v Ústí, tak budeme i s tunelem taktéž kdesi Co navrhuješ?
Život můžeme šálit dlouho, ale nakonec z nás vždycky udělá, k čemu jsme byli stvořeni.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11361 Registrován: 5-2002 |
Vrátit se k původní územně chráněné VRT mimo Ústí a postavit jí pro smíšený provoz... Ta by měla být dostatečně vysoko.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4120 Registrován: 5-2002 |
Kudy ta měla vést? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 784 Registrován: 5-2013 |
V ZÚR Ústeckého kraje (pdf, 44 MB) je územní rezerva pro vysokorychlostní trať zhruba ve stopě Bohušovice - Vchynice - Velemín - Rtyně nad Bílinou - Přestanov. V územně technické studii z roku 2015 měla tato trasa tunely délek 13,2 km pod Středohořím, 4,1 km nad Rtyní a pak Krušnohorský tunel. Jak už tu padlo, ani územní rezerva neumožňuje bez překlopení do návrhu (=bez aktualizace ZÚR) v této stopě trať umístit a postavit. Navíc v koridoru ZUR se téměř nedá napojit samotný Krušnohorský tunel v etapě na trať od Ústí, takže i zde by musel být nově vymezen nyní nechráněný koridor. Studie proveditelnosti Praha - Dresden je zde, aktuální návrhy úprav tras jsou tady. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7449 Registrován: 3-2007 |
Tak už od dětství víme, že nemůžeme vyžrat celou cukrárnu, ani že nám nikdo nekoupí všechny hračky v hračkářství. Pokud se z tohoto má něco postavit, tak nejcennějším kouskem je krušnohorský úpatní tunel a nebylo by dobré nereálným bojem o VRT do Ústí (díra) a DDR (co tam?) zazdít ten tunel. Spíš má hodnotu zabojovat za "něco" u Prahy a ok, za řešení odolné proti povodním. Pokud opravdovou VRT, tak na opravdový západ (který je daleko a mizerně dostupný), tj. plnotučnou verzi DMB. Jako bonus se s tím sveze takový, no "český Lyon" což je plzeňská aglomerace, kde dneska funguje i oklikou jezdící konvenční dráha. Ale tady se radši hraje s Ústím, Vratislaví a tvoří se košatá mytologie okolo okresního města na Vysočině... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4528 Registrován: 12-2007 |
Pikehead: Jenže trať mezi Prahou a Berounem přes Řevnice je ucpaná regionální dopravou. A ještě to chvíli potrvá než se vybuduje železniční tunel z Prahy až do Berouna. A pokud se týká VRTky tím směrem, je otázka, zda ji preferují i Němci. A také, jaká ideální trasa by byla pro přepravu zboží v kontejnerech mezi Českem a přístavy na západě Evropy. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7452 Registrován: 3-2007 |
No... asi je jasné, že my Němce potřebujeme víc než oni nás... Tunel do Berouna má úplně stejný horizont jako novostavba VRT do Ústí/vedle Ústí - která má kromě krušnohorského tunelu ještě tunel někde u Prahy. Idealni trasa pro kontejnery je pravobřežka a úpatní tunel, tam to smysl dává. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6444 Registrován: 3-2006 |
Wagon: "A pokud se týká VRTky tím směrem, je otázka, zda ji preferují i Němci. A také, jaká ideální trasa by byla pro přepravu zboží v kontejnerech mezi Českem a přístavy na západě Evropy." Hlavně Němci moc dobře vědí, že když se u nás začne něco stavět oním směrem, tak mají dostatek času na realizaci napojení z jejich strany. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2259 Registrován: 8-2017 |
Tak kdy teda Němec dotáhne dráty do Schirndingu? Že na Skalce už nějaký ten pátek visí. |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3842 Registrován: 2-2004 |
Jak často byl provoz v Ústí ohrožen povodněnmi? Pamatuji nějaké povodňové pendly svého času ... a byl by ohrožen provoz na uvažovaném VRT nádraží v centru Ústí? Co napojení pravobřežní? Tím to nechci shazovat - nejsem příznivce zavádění rychlé dopravy do uzlů, do center měst a mám k tomu důvody.
Život můžeme šálit dlouho, ale nakonec z nás vždycky udělá, k čemu jsme byli stvořeni.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 5-2011 |
Kladu opět otázku: Z čeho se to zaplatí (výstavba, údržba, zabezpečení), když je v ČR i EU jedna kapsa prázná a druhá vysypaná? Tady se stále vyhazují peníze na něco, co nemá finanční zdroje. Nadějí je pouze GESARA a aktivace zdrojů mimo oběh. Jinak zbývá návrat progrese sazby daně z příjmů s opcí vynětí z progrese při složení všeho nad hranicí pásma na účet některého z fondů veřejných investic. Jiná cesta, tedy pouhá stereotypní víra, že se peníze vždy najdou, neexistuje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6446 Registrován: 3-2006 |
M250.0: "Tak kdy teda Němec dotáhne dráty do Schirndingu? Že na Skalce už nějaký ten pátek visí." Elektrifikace není znak kvalitního spojení )přes Plzeń to končí v Berouně a podél Ohře, no snad nám ta trať zase nespadne. Ostatně v tomhle článku co sdílel ministr, je to výstižně napsané. Trať bude do devíti let, jenže jen do Berouna. https://www.facebook.com/photo/?fbid=477888436618099&set=a.398596 291213981 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7375 Registrován: 9-2005 |
Elektrifikace je ale jednou z nutných (asi šesti) podmínek pro praktické využívání nákladními vlaky. I tak se vsadím, že kdyby za Chebem do vnitrozemí SRN dráty byly, tak by to podstatně zatraktivnilo tento přechod i bez jakýchkoliv jiných investic do infra (no, ještě nevím, jaká je v celé trase únosnost trati).
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12664 Registrován: 4-2003 |
Desiro:nejsem příznivce zavádění rychlé dopravy do uzlů, do center měst a mám k tomu důvody. Stanice na VRT kdesi v poli za městem, nejlépe ještě mimo letiště, povede akorát k tomu, že VR vlaky nebudou adekvátně využity. Takže v našich podmínkách VR vlaky zbavíme ve velké míře vnitrostátní dopravy a částečně i mezistátní dopravy. Ostatně proč jezdit někam autem do na VR vlaky, když už mohu autem rovnou zajet na letiště. Viz bejkárna v Brně, kde VR vlak by měl zastavovat akorát v zastávce v Lískovci, která skutečně těsně před poslední zatáčkou před Vídní . Ale klid, ono to vykrystalizuje nakonec do podoby, kde se nejdříve za dvacet let nějak horko těžko postaví úsek z Prahy k Poříčanům a možná za dalších pět až deset let ještě ke Světlé, takže se v Brně bude jezdit po již zmodernizované trati HB - Brno stále na současné brněnské hlavní nádraží, neb to odsunuté nikdo pochopitelně stejně stavět nebude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6458 Registrován: 3-2006 |
Ad Qěcy: To nepochybně. A kdyby jsme pořád neřešili zda Domažlice, nebo Cheb, měl by to i ten Němec jednoduší. Přitom jsme jim ještě tvrdili (před 30 lety), že bude zcela nová trať podél D5, nebo že bude plně aktivován přechod Železná Ruda. Oni nás už prostě mají prokouknuté. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12670 Registrován: 4-2003 |
Mořepetr:Přitom jsme jim ještě tvrdili (před 30 lety), že bude zcela nová trať podél D5, nebo že bude plně aktivován přechod Železná Ruda. Železná Ruda plně závisí na německé straně. Ne na české. Tam je kapacity dopravní cesty (alespoň mezi Klatovami a Železnou Rudou) vyloženě na rozdávání a DB Netz by se chytala za hlavu, kdyby to tam viděla a hned by se to jala redukovat . To, že zanedbávám nezanedbatelně špatné sklonové poměry, snad ani nemusím připomínat . |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7483 Registrován: 3-2007 |
Před 30 lety to tvrdili spíš Němci s nápadem DMB, který se už poměrně dlouho považuje za odpískaný. Přechod Železná Ruda ležící na horské lokálce se aktivuje pro tranzitní nákladní vlaky? Takovou bizarnost čtu poprvé i na K-Repu. Jinak s Německem máme nejdelší hranici a kupodivu i oni s námi, takže - velké divení - by se mezi námi klidně uživily i tři civilizované železniční přechody a snahu polidštit německou stranu za Chebem bych rozhodně nevzdával, zvlášť pokud tam chybí jen ten drát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7376 Registrován: 9-2005 |
Před 30 lety už šla nákladní železniční doprava (socialistického střihu) docela rychle do kopru. A ještě nejméně deset let potom. Dneska by bylo nejlepší z české strany tvrdit a pracovat na elektrifikaci a třeba i nějakém lehkém vytunění přechodu do Schirndingu. A současně s tím rychle pracovat na řádném přechodu pro nákladku místo děčínského a na celé trati přes Domažlice až na státní hranici. Nákl. žel. doprava za posledních deset let zase výrazně stoupá.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7377 Registrován: 9-2005 |
Pikehead: Souhlas, i když ty úvahy o tahání tranzitu přes Alžbětín tu byly. A není to lokálka, nýbrž původně uhelná trať. U nás i v Bavorsku. Dneska by trasováním patřila tak do regionální páteře, nebo celostátní podružné trati bez využitelnosti pro nákladní tranzit ani po modernizaci. Protože hlavně překročené sklony.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6460 Registrován: 3-2006 |
Pikehead: "Přechod Železná Ruda ležící na horské lokálce se aktivuje pro tranzitní nákladní vlaky? Takovou bizarnost čtu poprvé i na K-Repu. " Zřejmě jste nebyl na otevření přechodu 1.6.1991, kde se toho naslibovalo a to i za účasti Helmuta Khola. Tehdy to vypadalo, že tam budou jezdit mezinárodní expresy a nákladní doprava bude v Deggendorfu překládat na lodě. Pikehead: "Před 30 lety to tvrdili spíš Němci s nápadem DMB, který se už poměrně dlouho považuje za odpískaný." A my jsme kývali a slibovali. Mimochodem, pamatujete, jak nám tehdy Němci říkali, abychom si pohlídali pozemky a trasy pro novou infrastrukturu, protože jinak nic nepostavíme? No měli pravdu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12676 Registrován: 4-2003 |
Qěcy:A současně s tím rychle pracovat na řádném přechodu pro nákladku místo děčínského a na celé trati přes Domažlice až na státní hranici. Nákl. žel. doprava za posledních deset let zase výrazně stoupá. Nahrazení trati Elbtálem tunelem pod Krušnými horami přinese "pozitiva" v podobě horších sklonových poměrů a snížení kapacity pro nákladní dopravu, protože osobní doprava pojede výrazně rychleji, než doprava nákladní. Je třeba si toho čistého vína konečně nalít... Nebo pak u Němců vyplakat neuzavření trati v Elbtálu pro nákladní dopravu, ale jen její omezení... |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7488 Registrován: 3-2007 |
Qěcy: Tak uhelná trať byla i kořenovská zubačka, ale díky za upřesnění. Bram: No i kdyby se osobka vytunila na jeden EC za hodinu (a to spíš z politických důvodů než kvůli růstu poptávky), tak za ním může na blok vyrazit štrůdl nákladů. Jo, už to asi nebudou moct tahat dva kocouři s faustovkou na postrku padesátkou, ale zásadnější omezení bych neviděl. Naopak bude bezproblémová vozba v noci, nebude se tam motat německý S-Bahn... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7378 Registrován: 9-2005 |
Bram: Ale to já vím, že sklony trati přes základnový krušnohorský tunel nebudou pro nákladku dost dobré. Tohle víno se tu nalejvalo už několikrát.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12683 Registrován: 4-2003 |
Qěcy:Tohle víno se tu nalejvalo už několikrát. Zjevně to ale nestačilo.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11376 Registrován: 5-2002 |
Tak budeme dále nalévat víno: Základní problém v kapacitě spojení přes Elbtal není kapacita tunelu nebo staré tratě, ale limitem je uzel Drážďany. K tomu se přidává sklonově náročný výjezd z Ústí nad Labem do tunelu a předpoklad rychlých vlaků ve třicetiminutovém taktu. Toto vše bylo v původní CEDOPí verzi řešeno PPS Encovany a průjezdem naprosté většiny nákladních vlaků uzlem Ústí nad Labem s již vystřídanými strojvedoucími. Tudy dnes cesta již bohužel nevede, protože by nákladní vlaky ošoupávaly koleje v tunelu pod Českým středohořím. Takže nyní děláme vše proto, aby opět nákladní doprava byla dražší a organizačně náročnější a přitom ani neušetříme... Po dosažení kapacity uzlu Drážďany (prakticky již dnes) stejně budeme muset řešit další tratě do Německa, kdy trať Praha - Plzeň - Regensburg / Norimberk neodčerpá vlaky z přechodu Děčín, ale budou tam jezdit vlaky nových relací, které jezdí dnes po D5. Zoufalosti typu Uhřiněves - Dresden - Fulda - Wurzburg - Mnichov prozatím vynechme... Takže co potom? Když víme, že potřebujeme trať elektrizovanou a schopnou provozu alespoň pro lehčí vlaky (do 1200 tun) a nesmí ústit do uzlu Drážďany? Vejprty??? Nebo něco od Mostu do hor? A nebo dvacátá SP Praha - Liberec a někam dále???
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12685 Registrován: 4-2003 |
Petr Šimral:Takže co potom? Když víme, že potřebujeme trať elektrizovanou a schopnou provozu alespoň pro lehčí vlaky (do 1200 tun) a nesmí ústit do uzlu Drážďany? Vždyť už to tu bylo, pro vlaky z CZ do DE Vojtanov, pro opačný směr Aš. Nebo elektrizaci trati z Chebu spojkou kolem Marktredwitz do Hofu. Plus na CZ protažení některých stanic mezi Pňovany a Lipovou, aby to nebyla nevýkonná jednokolejka. A třeba ještě tuto tunelovou spojku: https://en.mapy.cz/s/jedavahaje |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1484 Registrován: 4-2009 |
Reálně jsou nyní v nějaké přípravě pouze Domažlice, kde je ještě otázka, co z německé strany DB Netz vybádá, basis tunel je momentálně zmrazen problémy jak na české, tak na německé straně. A nic jiného v dohledné době, kromě MOŽNÁ jakési snahy o vyřešení Chebu a Vojtanova (po posledním jednání ministrů předminulý týden), prostě nevidím. A co se týče Liberce a dál - po osobních zkušenostech ze Všejan jsem ještě větší skeptik. Nic nebude. Nic se totiž nedá projednat. Aspoň v nejbližších 20-30 letech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6464 Registrován: 3-2006 |
Quenya: "Nic nebude. Nic se totiž nedá projednat. Aspoň v nejbližších 20-30 letech." Koukám, že realita překonává můj pesimismus. |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3844 Registrován: 2-2004 |
Bram: Stanice na VRT kdesi v poli za městem, nejlépe ještě mimo letiště, povede akorát k tomu, že VR vlaky nebudou adekvátně využity. Takže v našich podmínkách VR vlaky zbavíme ve velké míře vnitrostátní dopravy a částečně i mezistátní dopravy. V případě bypassu Ústí, Prahy, Brna pojedou s kratší jízdní dobou, tedy dopadem do atraktivnějších cestovních časů a potřeby méně souprav. Ostatně proč jezdit někam autem do [zadnice] na VR vlaky, když už mohu autem rovnou zajet na letiště. Protože do centra města není vhodné s autem zajíždět a ne každý chce do centra města. A kdo chce, pro něj jistě budou existovat pendly do centra nebo vymetáky center (třeba v podobě výchozích vlaků z nich). Především stavby v intravilánu jsou obtížně projednatelné. Nyní je třeba, aby to mnozí mentálně přijali za své. PŠ: A co třeba okolo Prahy - Mostu - za Dresden? S možností kapacitního elektrického napojení od VRT z Vídně, Dřís (bezúvraťově), Neratovic a (třeba jen jednokolejně) Kralup z 092, v Dráždanech napojení na obě dvě hlavní tratě směr sever a západ (byť tam bude trochu problém s niveletou). Pro smíšený provoz 200 km/h (protože němci dál na Berlín a Drážďany stejně víc nemají a mít nebudou). Nám řeší severní čechy, kapacitnost, je to bez uzlů, projednatelnost. Kvůli osobce musíš každou trať z Prahy napojovat na Drážďany s možností sjezdu na Hbf., zde od Tharandt.
Život můžeme šálit dlouho, ale nakonec z nás vždycky udělá, k čemu jsme byli stvořeni.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1487 Registrován: 4-2009 |
Desiro: Nereálné. Především neprodiskutované, cokoliv v nové stopě neprojednatelné, nezadané do žádných příprav a hlavně - neufinancovatelné. Odpor obecenstva k jakékoliv infrastrukturní stavbě je obrovský, nezajímá je ani to, ze je něco v ZÚR, obce najímají přední právníky na sestřelení čehokoliv, co smrdí novou stavbou apod. Tohle se šíleně podcenilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4533 Registrován: 12-2007 |
Quenya: EU má plnou hubu keců, jak elektrizovat dopravu a přesunout část kamionové dopravy na železnici, ale co udělá nejbohatší stát EU Německo proto, aby zlepšilo nákladní železniční dopravu s Českem? |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7494 Registrován: 3-2007 |
Tohle? Nezačal jste chodit s Klonfarem na pivo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6466 Registrován: 3-2006 |
Wagon: "Quenya: EU má plnou hubu keců, jak elektrizovat dopravu a přesunout část kamionové dopravy na železnici, ale co udělá nejbohatší stát EU Německo proto, aby zlepšilo nákladní železniční dopravu s Českem?" Možná to nepamatujete, ale Německo nám nabízelo pomoc již v devadesátkách a to jak technickou, tak finanční a nejen v oblasti železniční dopravy. Jenže strach ze sudetských Němců a také naše hrdost (Jsme na tom hospodářsky dobře dle V. Klause), vedla k odmítání této pomoci. |
Paul2no
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2448 Registrován: 11-2009 |
Odpor obecenstva k jakékoliv infrastrukturní stavbě je obrovský, nezajímá je ani to, ze je něco v ZÚR, obce najímají přední právníky na sestřelení čehokoliv, co smrdí novou stavbou apod. Tohle se šíleně podcenilo. Pak je ale potřeba se ptát, proč jsou zákony nastaveny tak, že strategické stavby celostátního (celoevropského) významu může sestřelit nějaká Horní Dolní. |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3845 Registrován: 2-2004 |
Já k tomu chtěl technické připomínky. Prohlášení, že to nejde, protože byrokracie, to je výmluva a u mě neexistuje. Ano, NIMBY odpor a z něj plynoucí administrativní spory jsou mi známy.
Život můžeme šálit dlouho, ale nakonec z nás vždycky udělá, k čemu jsme byli stvořeni.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7379 Registrován: 9-2005 |
A proč Vojtanov? Není ten Schirnding výrazně výhodnější menšími sklony a většími poloměry? Vím, že je rozdíl ve směřování těch tratí do německého vnitrozemí, vojtanovka má dvojkolejný spodek. Trať do Schirndingu dvojkolejný spodek nemá?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|