Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Praze » Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 19. 4. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 19. 4. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 328 Registrován: 9-2012 |
To jsou dost odlišné mosty. Malšovický most délka 95 m, šířka 24 m. Přemostění Kbelské délka 124 m, šířka 47 m. Těch vysokých stožárů by v Praze muselo být nejméně 6 (2 uprostřed Kbelské – stavební zábor Kbelské) nebo 8. Ale měl jsem napsat cena přes 10 milionů, uznávám. Otázka, proč investovat do tak zbytné stavby ale zůstává. A mimochodem, natrolejování v tak frekventované zastávce, jako je Prosek, je docela ořech. Vzhledem k různým délkám busů a velmi častému stavění dvou busů najednou, by tam muselo být stříšek několik. V podstatě 1 pár v délce 25 m.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6540 Registrován: 6-2005 |
5735 takže o moc více, než bus to není, cca + necelých až 10 l. Martyk: Co pořád tady máte s tím křížením venkovního vedení? To je snad v Praze jiný proud? Brno VN Brno VVN i s cedulkou Ten most je to TENTO? Jestli jo, tak kde je problém. Má šíři cca 25m, navíc to jsou 2 mostovky po cca 12m, nechtěl jsem věřit, že most s šíří 47m bude jednotný... Nevidím problém s nějakým omezením, jen holt chvíli při výstavbě se omezí provoz, když tam bude technika, což lze dělat v časech mimo špičku. Tak tam bude pár vysokých sloupů, a? I s projektem do 5 mil. by vyšlo zatrolejování tohoto mostu. Pokud si to srovnám s náklady na baterie, tak tato investice se vrátí u JEDINÉHO trolejbusu za 2. výměnu baterek... hrozný problém, když se normálně využívá 500mm2 Tak dáš kabely 2, což se stejně dnes dělá, že se dává větší počet párů na jeden NB. Jsou města, která mají jen jednu měnírnu a napájí se tím vše. Dříve byl optimální okruh délky napájecícho kabelu do 2km od měnírny + ještě trolej a to JEDNÍM párem. Pokud se natáhnou kabelyoptimálně proti sobě, tak to lze udělat. Ale reálně od určité délky kabelu+výkopu je levnější postavit měnírnu. takže tady je nutné si to propočítat a hlavně pořešit v souvislosti se rekonstrukcí ulice, aby se to případně sjednotilo. Venkovní elektrické vedení po sloupech dnes asi někdo těžko povolí. Jedině v zemi. Nebo snad někde v Praze je napájení tram po sloupech? Jaroslav T a co teprve Třebíč Stožáry jsou pro TTV, objednavatelka ještě žije a dobře si vzpomíná na tu atypičnost, co tehdy objednávala právě s důrazem na plánované trolejbusy...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2256 Registrován: 12-2007 |
9_tr: "5735 takže o moc více, než bus to není, cca + necelých až 10 l. " No, on ten rozdíl bude spíše menší. Nevím jak bylo natankováno po předchozí jízdě, já vím jak jsem natankoval já. A to bylo maximum dosažitelného. Bavíme se o jednom provozním dnu. A to je na nějaké závěry málo. Až po dlouhodobějším provozu tohodle konkrétního stroje bude moci někdo říci kolik žere. Technologie jdou dál, takže sledovat tohoto veterána nemá valný smysl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 330 Registrován: 9-2012 |
9:tr, diskuze je o tom, proč nezadrátovat Proseckou ulici mezi zastávkami Prosecká a Letňany. Mudrlanti vymysleli, že problémem je vedení 110 kV. Tak se jim snažím vysvětlit, že vedení VVN problém není. Že naopak nedává smysl tahat více, než 2 km napájecích kabelů a stavět troleje nad ulicí s vozovkou a případnými inženýrskými sítěmi ze 60. let a dlouhým a širokým mostem a že je výhodnější rovinatý 1,7 km dlouhý úsek bez napájení projíždět na baterie, když už všechna vozidla baterie mít budou. Měnírny jsou od sebe 5,2 km daleko. Třeba jednou dojde k zatrolejování celých linek a nasazení plně závislých vozidel, v současných plánech jsou ale pouze vozidla s bateriemi. Také se mudrlantům snažím objasnit, že zastávka, kde zastaví více než 40 busů za hodinu není úplně vhodná pro natrolejování, protože tam za sebou velmi často odbavují dva busy různých délek. Ještě jsem jim nenapsal, že případné manuální natrolejování by tam dokázalo vytvořit kongesci a zpoždění několika spojů.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Nippy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 477 Registrován: 7-2012 |
Omlouváme se a slibujeme, že příště nebudeme nad ničím mudrovat a zeptáme se rovnou Vás, Vy nám to vysvětlíte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6551 Registrován: 6-2005 |
Martyk: ok, most není problém. Pokud je reálný výhled na reko sítí, tak teda počkat a stavby zkoordinovat. Pokud ne, tak tahat. Napájení toho kousku je reálné k kabely, navíc vede mezi 2 stanicemi metra, kde skoro každá stanice vlastni měnírnu a každá má přívod 22kV. Ano, kabel nemá moc smysl, rovnou měnírnu, místo na ni je.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5462 Registrován: 12-2007 |
Že Vám něco přijde reálné neznamená že to reálné je. Stačí jeden majitel pozemku a jste s dovolením v ***. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6552 Registrován: 6-2005 |
Gabuliatko: Teoreticky ano, ale v tomto případě opravuji své- že to je reálné, na jednoznačně, že to LZE udělat a to s minimálními majetko-právními problémy. Dokonce je poblíž ještě jedno místo na vhodné umístění měnírny a to prosím úplně dokonalé...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2259 Registrován: 12-2007 |
9_tr: ... a tam také měnírna bude (je-li myšlena vozovna)."Gabuliatko: Teoreticky ano, ale v tomto případě opravuji své- že to je reálné, na jednoznačně, že to LZE udělat a to s minimálními majetko-právními problémy. Dokonce je poblíž ještě jedno místo na vhodné umístění měnírny a to prosím úplně dokonalé..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6555 Registrován: 6-2005 |
5735: myšleno, že z ní by šly natáhnout v pohodě kabely k části trati, kde není TTV a vůbec, a vlastně by to ani kabely být nemusely stačila by trať, která by napájení zajistila.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 332 Registrován: 9-2012 |
Stále zůstává nezodpovězená otázka, proč ten úsek drátovat. DPP dělal mnoho důkladných analýz a vyšlo mu nedrátovat. A mně drátování taky nedává smysl a tak se snažím z lidí s opačným názorem vyrazit nějaké věcné argumenty pro drátování.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2260 Registrován: 12-2007 |
Martyk: věcné argumenty, no nevím, pokusím se: "Stále zůstává nezodpovězená otázka, proč ten úsek drátovat. DPP dělal mnoho důkladných analýz a vyšlo mu nedrátovat. A mně drátování taky nedává smysl a tak se snažím z lidí s opačným názorem vyrazit nějaké věcné argumenty pro drátování." - nasazování sběračů i jejich stahování zabírá čas. I když se tak děje v zastávce, tak tam jisté zdržení je. Patrné to zejména v zastávce s malým pohybem cestujících. Proto se mi jeví jako výhodné mít trolejové vedení v celém základním úseku bez přerušení (je-li to možné). - jízda na trakční baterii je vždy jen na omezenou vzdálenost. Nezatrolejovaný úsek hlavní trati může mít vliv na možnosti využití trolejbusu v koncovém úseku bez trolejového vedení (tedy tam kde je frekvence malá a drátování je ekonomicky neobhajitelné). Vůz se musí vždy dostatečně včas vrátit k troleji (nebo k jinému místu nabíjení). - zatrolejovaná celá hlavní trať umožňuje provozovat vozidla bez trakční baterie. Nejde jen o všelijaké veterány, ale i běžná vozidla, která z nějakého důvodu nemohou používat trakční baterie (závada, po letech provozu snížená až nedostatečná kapacita trakční baterie). |
Nippy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 479 Registrován: 7-2012 |
Podle mě je ta přerušovaná trolej pohrobkem doby kdy se ještě nesmělo naplno říkat, že je to "trolejbus". Těch pár stovek metrů trolejí navíc s napojením na garáž mi přijde jako dostatečně silná a dostatečně jednoduchá strategická výhoda. O tom, jak moc to v reálu bude nebo nebude potřeba, nám poví jen reálné zkušenosti z provozu po několika letech. Že právě baterie, na kterých to celé stojí, se mohou současně stát Achillovou patou celého projektu, se není třeba rozepisovat. Já osobně bych uvítal schéma, ve kterém budou některé páteřní trasy sjízdné i pro trolejbusy bez baterií a bez drátů ponechat jen koncové nebo mimořádně komplikované úseky, což zde není. |
Nippy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 480 Registrován: 7-2012 |
A věcně namítám, že natrolejování v zastávce Prosecká bude obtěžovat obyvatele sousedních bytů, tak abychom neskončili s tím, že budeme na baterky jezdit pod drátama až dolů na Kelerku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6559 Registrován: 6-2005 |
Martyk: Výborně, konečně rozumně napsáno a můžeme diskutovat o problému od jeho základu a ne od jeho Není to jen proto, aby se odůvodnily baterie? Přecijenom plnohodnotný trolejbus by byl na úředníky a "pražáky" silné kafe, tak se to salámovou metodou nějak udělá. Úsek je rovina a tak baterky nebudou tolik zatížené, lehce je podojíme, pak se zase dobijí pro další jízdu a "my" máme kousek, kde se můžeme chlubit, jak úžasné to je. Že ten úsek byl vybrán z logických, technických důvodů, aby se vlk nažral a koza byla celá je druhotné. Trolejbus jede po Praze na baterku, úkol byl splněn. Všichni ví, že to je sice blbost, jezdit na baterky, ale bohužel je to aktuálně trendy... Ten úsek by cenově vyšel na cca 25mil (včetně napájení) a životnost troleje 50let, sloupy 100. 1 baterie stojí 2 mil a vydrží, ať nežeru 50% životnosti vozidla, takže co vůz, to 2 baterie a jsme na 4 mil s životností 15 let. Na linku bude potřeba kolik, nejméně 10 vozů a to je za 15 let 40mil, za dalších 15 už 80... Ikdyby ten úsek stál 40 mil, jakože při výpočtu jsem to nadhazoval jako haur, aby byla rezerva, tak jedna generace vozidel a investice do 1,5km vedení je zpět a mám stavbu, která vydrží desítky let. A pokud to vezmeme kol a kolem, tak ten zbytek do Miškovic by vlastně ekonomicky vyšel na trolej taky a manipulační trať do vozovny Klíčov by pak zvládala napájení zmiňovaného úseku. Původně jsem chtěl napsat, že teda Miškovice na baterku by šly a udělat oběhy na baterkové a nebaterkové vozy, což zrovna zde je problém, vzhledem k vytíženosti. Pak jsem se díval na mapy kudy a jak daleko to jede do Miškovic a zbytek je už popsán výše. I tu konečnou Miškovice jsem si zkusil trolejově navrhnout, abych nepsal bludy že něco jde a ono to nešlo. Ale základ je jasný, musí to je na baterku, ikdyž to je blbost. Tady se totiž ukazuje, že ty batekry jsou k h.... Koukal jsem třeba na 110, která má jen pár spojů protažených a to by už smysl mělo jezdit na baterku. (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.)
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4448 Registrován: 12-2007 |
Pořád si myslím, že nezatrolejované úseky by měly být tam, kde je dráha technicky komplikovaná (nízký podjezd, snad křížení s tramvajovými trolejemi, i když to snad nevadí), anebo na koncích, kdy se svazky trolejbusových linek rozcházejí a frekvence trolejbusových spojů znatelně klesá. |
Smithers
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 762 Registrován: 12-2007 |
Prý je to kvůli postoji Prahy 9. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6561 Registrován: 6-2005 |
Wagon: Podjezdy se stejně dělají vyšší a ta křížení už jsou solidně zvládnutá.Ano, málo vytížený úsek na baterky, ale je nutné se dívat i na další aspekty. Pokud ten úsek bude 500m, tak klidně trolej, když to bude dál, třeba 1,5km, tak pokud jde počet spojů za den pod 50, tak možná uvažovat o baterce. Pokud to je 20 spojů za den, tak samozřejmě baterka vyhrává. A co si představit pod pojmem znatelné klesání spojů?
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4451 Registrován: 12-2007 |
9_tr: Dejme tomu úsek Třeboradice - Teplárna Třeboradice. Nebo Zoologická zahrada - Podhoří apod. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 9-2005 |
9_tr Ohledně těch měníren, tak když jsme se o nich bavili, prakticky stačí vhodný přívod a pak podle potřeby rozdělit úseky. Tady bych se inspiroval třeba tratí v UL na Střekov. Malá měnírna na rozhraní dvou úseků, krátká kabeláž k NB a takto to můžeš opakovat, aniž by se musely tahat kilometry podzemní kabeláže. Výhodou by bylo při odstavení jednoho bloku (nebo třeba požáru), že ty okolní úseky, pokud by byly dostatečně dimenzované, by mohly napájet ty dva vypnuté. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3586 Registrován: 3-2004 |
Dnes vypsáno výběrko na 15 kloubů pro linku 58. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5731 Registrován: 11-2007 |
https://www.cs-dopravak.cz/praha-vypisuje-soutez-na-15-clankovych -trolejbusu/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2261 Registrován: 12-2007 |
9_tr: "Podjezdy se stejně dělají vyšší..." Mnohé podjezdy jsou dané historicky. Pokud vím, tak železniční podjezd mezi zast. Libeňský zámek a U kříže je nízký. Tramvaje tam prý mají nějakou výjimku nebo to možná tehdy norma umožňovala. A zrovna tímto podjezdem má jezdit trolejbus při cestě Prosek. Než začnete psát, že má-li tramvaj výjimku, tak ji může mít i trolejbus, přemýšlejte. Nejde jen o to nacpat tam trolejové vedení, ale i spolehlivost. Nízký podjezd = vysoké riziko častého poškození. Další podjezd, který si může o trolejovém vedení nechat jen zdát je třeba z Jandovy ulice na Vysočanskou estakádu. Tady by pomohlo jedině zahloubení za astronomickou cenu. Tohle jsou místa, která fakt nikdo rozumný drátovat nebude, bo prostě riziko průseru. 9_tr: O tom žádná. Ale zas je není potřeba cpát úplně všude. Do míst, kam ani ve výhledu není počítáno s četností vyšší než pár jízd denně, není nutno stavět opičárnu jen proto, abychom ukázali, že to zvládneme." ... a ta křížení už jsou solidně zvládnutá." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6563 Registrován: 6-2005 |
Storm ice Tohle by byl právě případ při využití obou stanic metra pro instalaci MR, nebo by stačilo i galvanicky oddělit napájení =M=, protože to má také 750V, rozhodně ale problém s přívodem 22kV to řeší a prostor na technologii by se buď v podzemí našel, nebo holt kabel vytáhnout na povrch a tam se kousek místa najde, viz Brno, kde je obvyklá měnírna pod zemí, resp. tam snad byla prvně takto udělána (ale to možná kecám). Nebo stačí postavit manip. trať do Klíčova a netřeba kabel, pošle se to po troleji a pro případ nouze trať uprostřed rozdělit pracovním děličem, který by se v případě nouzového napájení ze sousedních úseků rozpojil. Pořád ale musíš počítat, že měnírna něco stojí a kabel taky. Někdy je lepší postavit měnirnu 1 a táhnout kabel, jindy postavit měnírny 2, to záleží na okolnostech, které u konkrétní stavby vstupují do hry. A napájet je optimální z prostředka. Požár být může, ale kolik si jich pamatuješ? To je opravdu velmi vyjímečný jev. 5735: A hele, Krátkého, to je ta blbá jednosměrka... Ano, také mně někdo něco podbného říkal a že to tam prý sem tam kamion serve. Byť před nedávnem někdo jiný mně tuto info popíral, takže děkuji, že je to pravda. Zároveň tehdy mně bylo řečeno, že se plánuje úprava komunikace i kvůli tramvaji, ale výhledově. Tak ten v Jandově, tam by mne to ani nenapadlo, když je na panoramách vidět, jak je vysoko nad dodávkou strop. Ledaže by statik dovolil vyfrézovat drážky do mostovky, aby se trolej schovala. A blbej dotaz, tudy by měl trolejbus jezdit proč? Ona ta výška... Bál bych se i s plyňákem, natož trolejbusem, co má velkou výšku, byť 3,3m je dostatečných... Tak souhlasím, že je zbytečné dělat složitou křižovatku pro směr, který využije minimum spojů, ale zase viz Brno a jejich přístup, také má svou logiku a je mně více sympatické stavění ucelených úseků, které projede i klasický trolejbus, než něco, co při zdechnutí baterek je pak nepoužitelné. Nejde o stavění ve stylu: "Hele jací jsme borci, že jsme to zvládli", ale pro operativnost provozu. On mnohdy málo využitý směr je využit třeba při odklonu. Kolik má tramvajová síť oblouků v křižovatkách, které často nevyužívá? U trolejbusu bude náklad na podobná odbočení několikařádově levnější. "Doma" nám chybí v jedné křižovatce jediný směr, aby byla 100% "T". Tohle odbočení by využily zatahující spoje, aby nemusely jezdit přes 1/2 města, byť aktuálně zrušený, ale i noční vůz, kterým by se řidiči z největšího sídliště dostali do práce. Ano, odbočení by bylo využito asi 7x za 24h, ale tvořilo by objízdnou trasu pro případ uzavření páteřní trati, která nemá jinou možnost. Při poslední výstavbě se udělaly 2 křižovatky jako 100% "T" právě pro případ odklonu. Ale to je ještě nutné zaučit dispečery a na magistrátě, aby to využívali... A financovaly se větší "blbosti", než je prohloubení podjezdu, zvlášť, pokud by se dalo uvažovat o reko silnice jako takové.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2263 Registrován: 12-2007 |
Jak jsi přišel na Krátkého a jeho jednosměrku? S MHD nemá nic společného. A proč blbá jednosměrka? Zrovna tady je myslím dobře, že se do ní z Jandovy neodbočuje. |
Nippy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 483 Registrován: 7-2012 |
Jezdí tudy linky a-136, 177 a 183, o kterých se svého času hovořilo jako o kandidátských na elektrizaci. Bolavé místo na Vysočanské je známo, škoda že se nic nedohodlo se SŽ, když se teď bude modernizovat trať Vysočany - Lysá, mohlo se to vybudovat najednou. Ne že bych tu ideu ucelených tratí tlačil za každou cenu, ale tady to dává smysl. Edit: teď jsem si povšiml, že na mostovce je tam letopočet 2006, tak je to jasný Leda tam tu trolej vést bokem nad chodníky pro pěší, ovšem to by bylo proklatě nízko nad hlavou, nic moc pocit... (Příspěvek byl editován uživatelem Nippy.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6564 Registrován: 6-2005 |
5735: nemá nic společného, ani neměla, to je jiná historie, jen jsem zjistil, jak se jmenuje. Nippy I tak bych se bál, stačí problémy, které byly v brněnském podjezdu u nádraží a to je mírně vyšší. Ano, to je problém více podobných staveb, rekonstrukce podjezdu v Třebíči je toho další důkaz. Autobusy se zvyšují, ale podjezdy se nechávají stávající.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 977 Registrován: 4-2019 |
Nippy: V Dopravním plánu HMP se v této oblasti kromě 58 (140) žádná elektrifikace autobusových linek neobjevuje."9_tr: " A blbej dotaz, tudy by měl trolejbus jezdit proč?" Jezdí tudy linky a-136, 177 a 183, o kterých se svého času hovořilo jako o kandidátských na elektrizaci." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 9-2005 |
9_tr: "Storm ice Tohle by byl právě případ při využití obou stanic metra pro instalaci MR, nebo by stačilo i galvanicky oddělit napájení =M=, protože to má také 750V, rozhodně ale problém s přívodem 22kV to řeší a prostor na technologii by se buď v podzemí našel, nebo holt kabel vytáhnout na povrch a tam se kousek místa najde, viz Brno, kde je obvyklá měnírna pod zemí, resp. tam snad byla prvně takto udělána (ale to možná kecám). Nebo stačí postavit manip. trať do Klíčova a netřeba kabel, pošle se to po troleji a pro případ nouze trať uprostřed rozdělit pracovním děličem, který by se v případě nouzového napájení ze sousedních úseků rozpojil. Pořád ale musíš počítat, že měnírna něco stojí a kabel taky. Někdy je lepší postavit měnirnu 1 a táhnout kabel, jindy postavit měnírny 2, to záleží na okolnostech, které u konkrétní stavby vstupují do hry. A napájet je optimální z prostředka. Požár být může, ale kolik si jich pamatuješ? To je opravdu velmi vyjímečný jev." Pokud by byla v podzemí, tak ok, ale stavět jí tam mi přijde zbytečně náročné a drahé. Já se bavil o kontejnerových malých měnírnách, viz. to UL. Zabírá to málo místa a stačila by i relativně krátká kabeláž. Jasně, že ideálnější by to bylo do středu úseku, ale od toho jsou výpočty a pak můžeš kalkulovat, co se ti vyplatí nejvíce. To schování troleje by bylo fajn, ale obávám se, že by to musel být nový most, kde by se s tím počítalo a nějak se upravila třeba armatura, jinak by ten beton kolem byl nejspíše jen mrtvá váha. S tím požárem to bylo jen ohledně té výhody, že by vlastně vypadly 2 úseky a ne 1/4 města, jako u větší měnírny. Ale třeba v UL hořelo nedávno v centru a musela se měnírna odstavit, dovedeš si představit, co se v tu chvíli stalo |
Nippy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 484 Registrován: 7-2012 |
pdk, 9_Tr: různých vizí a návrhů alespoň prošuměla celá řada, viz třeba a-154. Tenhle "vysočanský svazek linek" tu byl ještě předtím, než se to začalo vážně a konkrétně připravovat a pozornost se přesunula spíše na levý břeh. Myslím ale, že mrtvá ta myšlenka není, jen čeká na svůj čas. V tom prostoru za mostem směrem k Proseku si dokážu představit vydlabaný zastávkový záliv s možností natrolejení a třeba se časem něco podnikne i ohledně toho nízkého podjezdu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3588 Registrován: 3-2004 |
Ta Vysočanská a podjezd Jandova souvisí zejména s tímto. Toho podjezdu skutečně škoda, no. Každopádně když už ve Vysočanské a návazných oblastech troleje budou, dávalo by následně pokračovat s dalšími linkami v oblasti, které jsou k elektrizaci vhodné... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5466 Registrován: 12-2007 |
To jako že před podjezdem zastaví a stáhne tykadla? Tyhle malůvky fakt miluju. Jinak bych dodal ještě jednu věc proti drátizaci, nezapomente že potřebujem mít nemalou množinu vozidel schopných operativního nasazení jako náhradka za metro. Pokud zadrátujem všechny páteře, zjistíme že jsme v koncích a nejsou stažitelná vozidla na náhradku. (Příspěvek byl editován uživatelem gabuliatko.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3589 Registrován: 3-2004 |
G.: Stáhnout tykadla lze samozřejmě za jízdy. Každý ale asi chápe, že jde o pěkné ilustrační schémátko (pro potřeby zcela dostačující), nikoliv projektovou dokumentaci. Máme tu přes 1200 autobusů a momentálně se mluví o nějakých 10 % z nich v trolejbusech v nejbližších mnoha letech. Byl bych v klidu. Chybějící vozy na náhradku za metro jsou hypotetickým problémem pro nějaké budoucí lidi, kteří dost možná ještě ani nejsou na světě. Nehledejme problémy, kde nejsou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 335 Registrován: 9-2012 |
Já myslím, že měnírny metra nebudou v Praze napájet povrchovou dopravu nikdy, protože bludné proudy. 9_tr, Projekt vznikl v době, kdy vedení města mělo největší starost o to, jak vyškolit zpovykané Pražáky. Je to projekt pilotní, jeho účelem je ověřit různé varianty a možnosti. Z toho důvodu je linka 140 naprosto ideální. Jezdí v podstatě okolo garáží, lze ji elektrizovat tak, že riziko odporu majitelů sousedních nemovitostí je minimální a problematická nebude ani případná výstavba dalších úseků vrchního vedení. To znamená, že DP si zde staví jakousi laboratoř, kde bude relativně snadno schopen změnit poměr mezi úseky napájenými a nezávislými. Projekt se ale poněkud zdržel kvůli havarijnímu stavu kanalizačních sběračů pod Proseckou. Podobná zdržení lze očekávat na mnoha dalších místech. Jiné linky jsou ale od garáží dost vzdáleny (např. z Řep na Bořislavku je to 8,2 km), vozovky a inženýrské sítě jsou stále do značné míry podudržované a tak se s plně závislými busy zatím nepočítá a tento stav nějakou dobu potrvá. Dojezd 10 km na baterie bude tedy požadován zcela jistě pro všechna vozidla. Problematika baterií je velmi komplexní a existuje mnoho druhů baterií lithiových se značně odlišnými vlastnostmi. Tohle je sice o bateriích pro jiný typ nasazení a tabulka cyklické životnosti je o bateriích v článku popisovaných, jiné typy lithiových baterií mají obdobný vztah hloubky vybití a cyklické životnosti. Velmi zjednodušeně lze říci, že bude-li baterie dimenzována na 12 km, pak ji průjezd tímto úsekem vybije o 14 %. Vzhledem k několikanásobné hloubce vybíjení v Čakovicích a Miškovicích je tedy vliv toho úseku na Proseku na životnost baterií vozidel zanedbatelný. Z čistě ekonomického pohledu je nejvýhodnější varianta plně závislého provozu. Když ale souběžně existují jiné důvody (anebo třeba i politické rozhodnutí) pro nákup vozidel parciálních, pak se významně změní i ekonomická kritéria pro stavbu vrchního vedení. Nákup naddimenzovaných baterií se nerealizuje, ceny lithiových baterií v dlouhodobém horizontu stále klesají. Při zohlednění nákladů na energii spotřebovanou díky vyšší hmotnosti vozidla je za výhodnější považována výměna baterií. Googlil jsem výběrko na nové busy a pobavila mě spotřeba 52 l / 100 km. Pod mosty v Zenklově i Jandově je zákaz vjezdu vozidel vyšších, než 3,3 m. Železniční mosty v obou ulicích jsou vysokými vozidly značně opotřebeny, zajímavé je, že ten v Zenklově jen ve směru do kopce. Silniční most v Zenklově je nepoškozen. Trolej pod těmito mosty by byla extrémně ohroženým druhem. Nějaké frézování drážek do konstrukcí z předpjatého betonu je naprosto nemyslitelné.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2265 Registrován: 12-2007 |
Martyk: " ... a pobavila mě spotřeba 52 l / 100 km." Co Tě na tom pobavilo? Na linku jsou nasazovány kloubové autobusy, jsou zde časté rozjezdy, pak ta jízda do onoho velkého stoupání... Prostě mi to číslo nepřijde nějak vybočující z obvyklých hodnot skutečné spotřeby v režimu pražské MHD. Já se moc do nových autobusů nehrnu, ale přesto nabídnu malé srovnání: linka X-S2 Masarykovo nádr. - Lysá n.L.: spotřeba 29 l/100 km; linka X-17/X-2 sídl. Modřany - Podolská vodárna - nádr. Braník: spotřeba 44 l/100 km. Porovnávám neporovnatelné? Správně! Ukazuji na tom jen, jak se spotřeba může výrazně změnit se změnou četnosti zastávek, členitosti terénu a samozřejmě i obsazením vozidla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 337 Registrován: 9-2012 |
Já nějak žil v představě, že od devadesátých let spotřeba klesla. :DDD
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6567 Registrován: 6-2005 |
Storm Ice: ale ten kontejner taky něco stojí, hodně hrubě lze říci, že cca 3km kabelu= malá kontejnerová měnírna. Pokud se využije MR na Klíčově, tak je to rozvaděč navíc a "by voko" 500m kabelu, technologie už bude. Proto píšu, že se musí vyjádřit stati, jak by to bylo reálné, píšu možnosti řešení, ne že se to má dělat. Do všech staveb lze určítým, jasně stanoveným způsobem zasáhnout. Třeba, byť omezený způsob zapuštění, by postačil. Nippy, Ústečák, Martyk Díky, tím se dost vysvětluje. S ohledem na vizi trolejizace meziměsta pak postrádá význam v Letňanech na baterku... Ale jak bylo řečeno, je to dáno "historicky" a třeba se to změní. Gabuliatko neřeš dávno vyřešené problémy a hlavně je nehledej tam, kde nejsou. A nezapomínej, že do určitého data mají být provozovatelé VHD vybaveni určitým počtem autobusů na "elektrický" pohon. Část náhradky zvládá tramvaj, čás musí busy, ale to bude mít Praha pořád k dispozici a s ohledem na četnost, tak proč to nevzít od externích dopravců, kteří by poskytli část záložních vozů, vozů navíc, atd... Martyk prosím o přesné vysvětlení chování bludných proudů v tomto případě. A vlastně i vzájemné ovlivňování metra a povrchové dopravy k bludným proudům. Děkuji. Ten článek je relevantní jen z důvodu srovnání, ale jinak je zavádějící a směřuje čtenáře při porovnání jinam, než je realita ukázaná příkladu Běžná spotřeba na MHD. Pamětníci tvrdí, že ŠM při spotřebě 40/100 už jela na seřízení. Citelis nad 40.. Po r. 2000 byly v provozu u nás jen B X32, 952. Když přišly Citelisy, tak tehdejší mistr údržby nadával, že mají na km provoz draží o více jak 1kč... Není to tím, že podjezd v Zenklově bude uvádět výšku vůči troleji, kdežtov Jandově vůči mostovce?
Makrelu neumeješ.
|
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2546 Registrován: 5-2002 |
Ad bludné proudy: Spíš jde o to, že napájení trolejbusů je záhodno mít izolované od země, aby to při nějakém snížení izolačního stavu vozidla nekopalo cestující když nastupují. Ovšem jak tramvaj, tak metro, má jeden pól v kolejích se zemí spojený. Tam to ale nevadí, protože i skříň vozidla je spojená s kolejemi, ale trolejbus stojí na gumách. Ad zapuštění trolejí do mostovky: Co takhle nějaké bytelné korýtko, na mostovku připevněné? Nebo by v tom místě místo trolejí byl T profil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6570 Registrován: 6-2005 |
P_v: izolační stav je již dost dobře hlídán, v Brně ještě mají podobné propojení, tam se přejíždí z izolovaného úseku do uzemněného každou chvíli, ale toto je nový provoz a galvanické oddělení je podmínkou. Brno prakticky dojíždí historii a jednou i zde budou trolejbusy odpovídat sítím IT. Ale kdy to bude... Mě ale zajímají ty bludné proudy, kde má být problém. Buď jsem blbej, nebo Martyk píše něco, o čem nemá úplně dobré info. A proto se rád poučím, nebo naopak rád vyvrátím nesmyslný argument. Úvaha o zapuštění do mostovky je hlavně z důvodu nízkého podjezdu a udržení minimálního odstupu živé části od střechy vozidel polohou. Navrtat díry pro izolátory je nejmenší problém, to by i prošlo, horší je, že se tím výrazně sníží výška podjezdu ze 3,3 na tak možná 2,5 a to když to bude hodně dobré. Spíš se bavíme o udané výšce 2m na značce. O riziku stržení kamionem nemluvě. Podjezd České Budějovice má 3,4m, ale dle vozidel je vidět, že TV je ve výšce cca 4m+, tzn. více jak 0,6m rezerva, spíše tak 1m tam bude rezerva.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 338 Registrován: 9-2012 |
9_tr Bludné proudy se drátolezů netýkají. Mi to doteklo až teď, nikdy jsem v drátolezové měnírně ani nebyl. Byl to jeden z argumentů proti společným měnírnám metra a tramvají. V metru samotném jsou bludné proudy naprosto minimální. Vznikají de facto jenom v kolejových konstrukcích ve štěrkovém loži. Kolejnice jsou tam v podstatě od země odizolované. Tramvajové koleje jsou ale zahrabány v zemi a tak ne nevýznamná část zpětných proudů pohrdne zpětnými kabely a vypraví se zpět do měnírny vlastní cestou zemí. V ní pak páchají neplechu, hlavně však způsobují korozi kovových inženýrských sítí. Tedy hlavně plynových potrubí. A metro je potrubí buď železobetonové nebo litinové. Koroze armatur v betonu je velmi častou příčinou selhání železobetonových konstrukcí. Napájecí systém metra je dimenzován poměrně přesně na minimální projektovaný interval. Musela by se tam budovat trafa a usměrňovače pro další trakci. A na ty v podzemí jednoduše není místo. Systém napájení 22 kV je smyčkový. Zdaleka ne každá stanice má přívod 22 kV. Sousední stanice jsou vždy propojeny dvěma kabely 22 kV. Jsou tam různé systémy automatických záskoků a energetický dispečink metra může v případě výpadku z jedné rozvodny PRE bez konzultace s dispečerem PRE přepnout zátěž na jinou rozvodnu. Je tam pravidlo, že do dvou minut od výpadku se musí obnovit napájení trakce. Panuje totiž obava že vznikne panika, pokud by vlaky stály v tunelu bez napájení dlouho. Taková možnost je ale velmi stresující pro distribuční síť, pokud dojde k nějaké větší havárii obzvláště v centru města, pak najednou metro začne odebírat násobky běžného odběru z jiných rozvoden. To je nárůst tak významný, že má potenciál šířit blackout. Na straně PRE existují opatření, která zajistí odpojení méně důležitých odběrů, takže blackout nehrozí, ale PRE disribuce si za takové připojení účtuje vyšší ceny a celou síť metra schvaluje. Dokonce za rudofašos existovala možnost, aby PRE ve stanovených případech nejvyšší nouze směla přenášet výkon přes síť metra. Skutečnost, že z metra se nebude napájet povrchová doprava, je nutno přijmout jako neměnnou realitu. Vyloučeno politicky. Ty podjezdy ukáže pěkně panorama na mapy.cz Jsou tam vidět značky i rýhy od vysokých vozidel. V Zenklově jsou převěsy výš, než spodní strana mostní konstrukce ale i tak tam trolej už stržena byla několikrát. Trolej by asi bylo možno vyosit nad chodník a místo drátu použít nějaký T profil. Dvojité izolaci se ale nejspíš vyhnout nepůjde. Jenom tak jsem se rozhlédl po webu a Trolina i KotasHnuSOR jsou vyšší, než 3,3 m.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5467 Registrován: 12-2007 |
Mě nejde o nějaký počet vozidel pro plánovanou výluku, mě jde o aktuální nasaditelnost vozidel pro výluky mimmořádné. Jaože za jízdy (dejme tomu 40km/hod) někde provozně stahujou tykadla? Dá se to prosím někde vidět? A nasazujou také? Ad laboratoř, nepřijde Vám v dnešní době trochu drahé znovu vynalézat kolo? Bateriové trolejbusy minimálně v Budapešti jezdí již 2 roky ... Jen jestli to místo laboratoře nebude jen ukázka jak "tudy cesta nevede". Pohádka o tom jak za to může zlá Prosecká když právě bateriový provoz má být pro možnost použít jízdu na baterie v místě kde to z jakéhokoli důvodu nejde mi přijde úsměvná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6137 Registrován: 2-2005 |
Při stahování za jízdy je vyrobcem u 30Tr dovolena rychlost do 30 km/hod. Vidět to lze v Mariánkách. Bateriové trolejbusy v Plzni už taky pár let fungují, netřeba chodit za hranice. Pro mimořádné výluky je kromě vozidel potřeba sehnat hlavně řidiče. Vozidla budou i na mimořádné výluky vždy, s řidičema budou větší problémy.
MHD je pro lidi ! ! !
|
OKŽ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 79 Registrován: 10-2019 |
Gabuliatko: "Jaože za jízdy (dejme tomu 40km/hod) někde provozně stahujou tykadla? Dá se to prosím někde vidět? A nasazujou také?" Myslel jste tohle? https://m.youtube.com/watch?v=9y8tlTgQT7w |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6571 Registrován: 6-2005 |
Martyk: dobrý, nedokázal jsem si představit, kde mně vznikne bludný proud, když mám vše až k trafu ve dvojité izolaci. Není spíš problém, že metro má 750 a tram 600? Jako problém u nových vozů to je jen SW, u starých legislativní, byť realita napájení je mnohdy úplně jinde... Bludné proudy jsou problém, také jsou požadavky na přechodové odpory sakra tvrdé. Jsem rád, že nemáme tramvaje, protože to je opravdu hodně náročné a to byly předpisy Brna, které má otočenou polaritu, kdy byla idea, že se otočením tečení proudu bludné proudy omezí. Myslím, že očekávaný výsledek to nemělo. Ale to by musel říci někdo, kdo se tímto opravdu hloubkově zabýval, jestli to někdo vůbec dělal. Tak zrovna zmíněné stanice mají možnost být napájeny ze 2 transformoven, resp. klidně každá zvlášť. Odběr pro trolejbus na tak krátkém úseku by byl na VN straně relativně malý. Ano i malý odběr může přešvihnout čtvrthodinové maximum, ale vše je řešitelné. Pořád ale platí, že je tam plno pozemků města a VN kabel je kam připojit i když je NN strana u metra nepoužitelná pro jiné napájení. Jsem zvyklý vycházet z pozice: "tady by se hodila trať a měnírna je daleko, musíme buď kopat kabel, nebo nová měnírna". A do hry vstupuje optimální bod napájení trati, co nejkratší kabely, nejlépe využitelnost měnírny pro napájení ještě jiného úseku a nejlépe ji postavit nad kabel VN. Tady je vše a dokonce si mohu vybírat ze 3 míst. Pořád ale platí, že Klíčov má nejvýhodnější polohu pro napájení jak z pohledu polohy, tak i ekonomiky instalace zařízení. Stanice metra BY MOHLY sloužit jen jako nouzové řešení. Tak snad je pro nouzové případy udělán postup i ze strany PRE, aby síť nelehla a dokázala zabezpečit provoz, tzn. ale že i metro přejde do nějakého úsporného režimu- omezení zrychlení, počtu jedoucích vlaků na trati, atd... Na mapách mně přišlo, že v Zenklově jsou některé převěsy níž, že výše spíš byly (dle rýh na stropě), protože minimálně jedem most má pod sebou převěs a zároveň rýhy. Dvojité izolaci se nikdy ve městě nevyhnu, ale i tak ji lze mít hodně výškově úspornou. Vyšší jsou, ale od uvedené výšky k dotyku je nejméně 30cm, spíše 50. V případě podjezdu s trolejí to pro "nás" vychází lépe, protože výška je k troleji. Gabuliatko: tak se zavede pásmový provoz a NAD bude jezdit jen v krátkém úseku, není nutné obsluhovat celou trať. Tak na nepravidelnost je nutné sehnat HLAVNĚ řidiče. Je to stejný postup jako při mimořádné NAD za vlak. Třeba Pardubice doporučení je do 30km/h kvůli rozktu sběračů, ale na rovné trati to lze i v 50, SW omezení zaatím nikde snad není. Jinak nasadit a stáhnout lze v zastávce. Nasazení trvá cca 20 sec., což je tak doba optimální pro výměnu cestujících. V místě kde byla tvrdá averze proti trolejbusům mně to nepřijde divné, naopak mně přijde divné, že to prošlo tak hladce. V Budapešti využívají baterie již let 16, ale jsou to malé baterie, cca 4km jízdy a u těch starých vozů občas je problém se následně rozjet, prostě elektronika stávkuje. Naopak se ukazuje, hlavně díky zahraničí, že trolejbus je současná cesta na elektropohon, baterie jsou blbost. A chlapi nepředbíhejte, dlouho sepisuji a vy to máte hned. (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.)
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 339 Registrován: 9-2012 |
Napájení čehokoli jiného, než zařízení metra z elektrických stanic metra je neprůchodné. Hlavním důvodem je absolutní priorita požadavků na extrémní odolnost vůči výpadku. Jak už jsem napsal jedním z důvodů je obava z davové paniky. V metru jsou umístěná strategická zařízení pro nouzové ukrytí obyvatelstva a ta rozhodně nejsou deaktivována. Naopak, Ochranný systém metra je součástí všech nově budovaných úseků. Mimochodem v metru jsou stále klasifikované prostory, kam smí vstoupit pouze osoby s bezpečnostní prověrkou. Napájení povrchových sítí z metra nebude prostě nikdy ani zvažováno. Ani k tomu není důvod. Rozvodná síť 22 kV je v Praze tak robustní, že přes ni lze nahradit výpadek celé jedné rozvodny VVN. A při haváriích se to i dělá. Je to jen ďábelsky náročná logistika s přesahem do nadřazené (celostátní) soustavy, proto se v extrémních případech mohou přihodit i několikahodinové výpadky. Přívod 22 kV je prostě dostupný všude. Zpravidla je dostupný i vhodný pozemek nebo objekt. Při otvírání trati v Prosecké lidé z DPP říkali, že očekávané emisní limity EU nebude možno splnit jinak, než plnou elektrizací a že v pražském terénu se jako nejvhodnější jeví dynamické dobíjení z trolejí a hovořili o dynamicky dobíjených autobusech. Systém je tedy koncipován jako systém dynamicky dobíjených bateriových elektrobusů a toho se DPP drží. To až novináři z toho pro veřejnost udělali trolejbusy. DPP a potažmo ani město nastojí ani trochu o plně závislou trakci a to se v dohledné době nezmění. Meziměstské tratě elektrizaci Prosecké v sídlišti nevyvolají, protože po ní ty linky nejezdí. Do Kostelce n. L. se jezdí z Letňan a do Brandýsa přes Kbely. Ve městě, kde byla tak tvrdá averze vůči trolejbusům existuje silná společenská poptávka po lokálně bezemisních vozidlech. Lidé, kteří se v pražské soustavě kaňonů každý rok několik měsíců pod inverzním poklopem doslova dusí, elektrizaci MHD po politicích požadují. Piráti už to uchopili. Ale plně závislý provoz? To chtějí jen šotouši. . Vygooglil jsem výběrové řízení. Technická specifikace je příloha č. 1.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Nippy
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 7-2012 |
"Trolejbus" z toho udělal drážní úřad, protože se "to" pohybuje pod trolejí. O "plně závislém" provozu hovoříte jenom Vy. Meziměstské linky budou dle výše uvedeného schématu přetrasovány. Že se to celé realizuje podle určitých zásad nutně neznamená, že se tyto zásady nemohou v souladu se zkušenostmi z reálného provozu v budoucnu změnit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5468 Registrován: 12-2007 |
Meziměstský trolejbus je stejná utopie jako meziměstská tramvaj. Co píši o náhradce dle mne stále nechápete (nebo spíš nechcete chápat) Klekne-li metro (bo skokan) trvá hodinu až dvě než se to vyšetří. To je prostě realita. Sice by se tomu dalo zabránit instalací mezistěn (které budou stejně jednou pro automat metro potřeba) ale nějak není vůle (stejně jako na turnikety). Takže prostě na hodinu je potřeba odněkud vzít něco málo povrchové dopravy. V současné době se to stahuje z páteřních linek, bo klouby a krátký interval, takže chybějící bus není tak vidět. Představa že páteře zatrolejujem, tyto vozy bude třeba najít jinde. Parciální dobíjení se dá dělat na konečné a nemusí se k tomu stavět dráty po trase. V současné době (pokud je mi známo) stačí 15 minut nabíjení na 2 hodiny jízdy. Nemám nic proti trolejbusům. Jen prostě ty dráty po trase bude třeba udržovat a to stojí dost peněz. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4463 Registrován: 12-2007 |
Gabuliatko: Na jedné straně budete udržovat dráty, na straně druhé zase vozit a měnit baterie. Asi vždy bud vhodné posoudit případ od případu, kdy použít elektrobusy, kdy trolejbusy a kdy parciální trolejbusy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1190 Registrován: 3-2013 |
Tak nabíjení 15 min. na dvě hodiny jízdy - no, možná u elektrobusů. A ani tomu v reálu moc nevěřím. Parcíální trolejbus má dojezd kolem 12 km a poměr jízdy baterie / trolej 1 ku 2. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 340 Registrován: 9-2012 |
Nippy: Já a 9_tr, který začal s tím, že ekonomicky vychází nejlíp zadrátování celé 140 a plně závislé vozidla. On je totiž Pardubák, tam jsou na takové věci zvyklí. "O "plně závislém" provozu hovoříte jenom Vy." Gabuliatko: Když se v Pražském bordelu bus zpozdí, tak buď odjede zase zpožděný nebo cestou lehne. V Praze jsou nasazovány i staticky dobíjené busy. Tam, kde je krpál, vycházejí ale dráty líp. "Parciální dobíjení se dá dělat na konečné a nemusí se k tomu stavět dráty po trase. V současné době (pokud je mi známo) stačí 15 minut nabíjení na 2 hodiny jízdy." Gabuliatko: O jaké údržbě to mluvíte? Trolej je postav a zapomeň. Řeší se jen poruchové stavy. Preventivní údržba se týká jen křížení a výhybek a ta spočívá v rovnání trubiček překonaných podvěsných armatur. 9_tr jakou periodickou údržbu vyžaduje vedení v Pardubicích?"Nemám nic proti trolejbusům. Jen prostě ty dráty po trase bude třeba udržovat a to stojí dost peněz."
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5750 Registrován: 5-2002 |
Parciální dobíjení se dá dělat na konečné a nemusí se k tomu stavět dráty po trase. Jenom taková malá připomínka : nabíjecí proudy stojícího trolejbusu jsou omezeny na cca 80A, nabíjecí proudy jedoucího trolejbusu na cca 200A (plus mínus místní podmínky, typ baterií, nastavení omezení při poklesu U v troleji apod.). Důvodem je zabránění ohřevu trolejového drátu v místě styku s uhlíkem. U jedoucího vozidla se tepelné namáhání rozloží. Takže nejlepší nabíjení je jízda výběhem nebo brzdění. Při akceleraci samozřejmě nabíjení neprobíhá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 341 Registrován: 9-2012 |
Jenki, kdy už sem píšeš, netušíš, jaká je účinnost bezdrátového nabíjení, které snad někdo oořád nabízí?
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2547 Registrován: 5-2002 |
Na dobíjecím stanovišti se dají "dráty" udělat silnější, když to bude jen pár metrů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2455 Registrován: 9-2005 |
Na dobíjecím stanovišti se dají "dráty" udělat silnější, když to bude jen pár metrů. To nepomůže - Jenky píše o "zabránění ohřevu trolejového drátu v místě styku s uhlíkem", tedy o energii vzniklé přechodovým odporem, nikoli o energii vzniklé měrným odporem v vodiči samotném. Jinak už jsem to psal před lety - jestli někdo chcete vidět, jak má fungovat parciální trolejbus, jeďte se podívat do Pekingu. Když jsem tam byl v roce 2016, jezdily kloubové trolejbusy na páteřní lince od Náměstí nebeského klidu kamsi na sídliště na jihu, po trase budoucího metra, které se stavělo, takže průjezd po různých provizoriích. Vozy narvané, ale stále svižně jedoucí, bez jakýchkoliv zdržení, ani já jsem nepoznal, jestli jedeme zrovna pod drátama nebo na baterie. Pravda, bylo to po rovině.
Nabízím seriózní zaměstnání v oboru železniční zabezpečovací techniky v oblasti Praha. Stačí elektrotechnické vzděláni a řidičák, zbytek Tě už naučíme - napiš na mail pod nickem
|
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2548 Registrován: 5-2002 |
Ten silnější vodič bude mít větší plochu k chlazení. Třeba nějaká pásovina nebo T profil. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5751 Registrován: 5-2002 |
Martyk : o bezdrátovém nabíjení se dají najít různé bombastické reklamní materiály, ale konkrétního nic. Už to je první výstraha. Druhá výstraha jsou drby, co ke mně dospěly z jistého západoněmeckého provozu - nejčastěji používaným slovem bylo "Scheisse". Víc nevím. P_v : silnější vodič by byl fajn, ale ještě by to chtělo silnější uhlíky a chlazené botky. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2549 Registrován: 5-2002 |
V tom případě nějaký přídavný sběrač, určený jen pro statické nabíjení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6572 Registrován: 6-2005 |
Wagon tak těch případů vhodných pro čistý e-bus moc nebude. Gabuliatko: víš, co stojí nabíjecí stojan, nebo vytvoření nabíjecího místa někde v ? Ty dráty jsou opravdu tak v 75% případů levnější. A krátkodobé nabíjení je velice náročné na vše a ve výsledku nevýhodné, pokud mám jinou alternativu. Ano, Trutnov nemá trolejbusy, tak jde jinou cestou. Praha má trolejbus a ten jí umožňuje využívat efektivnější způsoby nabíjení. A až bude takový postup trolejizace v Praze, že budou páteře pod drátem, tak i tu NAD zvládne trolejbus, protože se bude mít vždy možnost se někde připojit. Martyk: Já a Pardubák? Proboha od kdy? Celý život žiji na hranici. Leda tak Hraničář jsem a v práci tu hranici i několikrát překračuji. A vidíš, my vlastně máme mezistátní trolejbus OK metro vynecháme, ale koukám, že požadavek na využití napájení z tram MR tam je. Jestli je pod Prahou taková kabelizace, že píchnu do země a ropa, tedy kabel 22kV, to problém celkem řeší. Úplně správně to pochopeno nebylo, ale budiž. Jedno byla prezentace ale druhé realita... Jo a byly to dynamicky dobíjené elektrobusy, ne autobus, jen na okraj. A trolejbus to je tak jako tak. Nikdy to nebude nic jiného, než trolejbus. Legislativa hovoří jasně. Že se vymýšlejí vznešená jména je věc druhá. Dynamicky dobíjený elektrobus je podobná blbost jako Trambüs v Turecku. Tak postav a zapomeň to úplně není. Údržba něco stojí, ale čím větší síť, tím se to rozloží a i počet lidí na údržbě se mění. Třeba ML vlastně nemají přesně definovanou četu. Jsou tam lidi co dělají něco jiného, mají patřičná oprávnění a pravidelně se sejdou, aby udělali i údržbu trakce. Když je porucha, tak samozřejmě jede kdo může a je "schopen" danou práci provádět. Mám dojem, že ani dispečera, jak jsme zvyklí my, nemají. Ale aby Gabuliatko hned nejásal, tak i e-bus potřebuje údržbu a kvalifikované lidi, takže tak jako tak by se náklady zvedaly o speciálně určené lidi. Dobrý je Salzburg, kde zrušili autobusy a tak vlastně mají jenom jednu četu údržby. A zase v případě Prahy lze využít již vyškolené lidi z tramvají. Aktuálně se u nás chystá GO nosné sítě i samotné troleje na úseku, který prošel kompletní GO v roce 1973 a druhý stejně starý úsek stále visí a je navíc nesen stožáry z roku 1948... Takže asi takovou údržbu potřebuje troleje. Občas projet, zkontrolovat utažení spojů, jestli není opotřebovaný drát a případné opotřebení v potřebné délce vyměnit (Někdy ty 2 spojky na trolej vyjdou dráž, jak samotná měněná trolej.) A dneska mají stožáry metalickou povrchovou úpravu, lana nerez, spojmat nerez, nekorodující slitiny, plasty, které drží i po 20 letech (bez UV ochrany, která se aktuálně doplňuje apod. nejčastěji měněnou součástkou jsou ty drátky, když za 30 let přerezl, neb nebyl nerezový, nebo ho někdo urval. Díky Bohu, trubičky jsme zavedli v roce 1984 v sestavě 1x EV, SV, KR, aby po slavnostním servání kříže i s cca 100m vedení, prohlášení daného řidiče ostatními řidiči za národního hrdinu, byly zbytky předány do Pradubic již v roce 1994 výměnou za desetiletí osvědčené tahové Kremnice... Samozřejmě ale věci průbežně stárnou, takže průběžně se něco mění a pod, ale není to už tak nákladné, jak samotná výstavba a ani to není o tom, že by se četa kopala do , pořád je co dělat. Bezdrát je výborná věc, jakýkoliv přenost energie přes vzduchovou mezeru stojí za <|>. Už samotný princip dobíjení baterie, kdy se vloží více energie, než vydá je "efektivní" a tady navíc ještě dalším, zbytečným odporem. P.S. nápověd máš dost, takže si domysli, odkud jsem Nippy Trolejbus z toho neudělal drážní úřad, ten jenom definuje, kdy to je trolejbus a ta definice platí už od R-U. P_v: Ano, větší průřez dobíjecího vedení se dělá, je mnoho způsobů na odvedení tepla, aby trolej vydržela, ale pak se naráží na uhlík, který při jízdě plní svoji funkci dobře, ale při statickém už to je horší a zde je jedné řešení, nahradit ho vložkou z kovu, což by zase hoblovalo vedení. Nejelepší dobíjení je přes trolej, jízdou. Můžou téci celkem velké proudy. Nabíjecí stanoviště není úplně dobrá investice a druhý sběrač, což je dalších cca 50-100kg na střeše je úplně "super" věc.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 112 Registrován: 10-2005 |
Jenki: Tuhle jsem viděl reklamu Kummlera, kde nabízí botku na 400A trvale a až 600A na 10 minut (samozřejmě jen za jízdy)." ... nabíjecí proudy jedoucího trolejbusu na cca 200A (plus mínus místní podmínky, typ baterií, nastavení omezení při poklesu U v troleji apod.)." |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
V_l: Botka to možno vydrží, dajme tomu že aj počas státia znesie 200A po dobu 15 minút. Ale čo uhlíky? To aby ich pred každým nabíjaním, najmä v zime počas námrazy, išiel točvolant meniť? Už vidím ako sa vodiči z toho "radujú" počas sychravého mrznúceho počasia, idálne ešte s vetrom. Výsledok? Zámerne sa budú šuchtať v úseku "pod drôtom" čo najpomalšie, aby čo najviac nabili počas jazdy. A budú sa šuchtať aj v úseku bez troleja, aby šetrili akumulátor. |