Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 28. 1. 2022 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Historie železnic do 28. 1. 2022dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Tranďák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 9-2006 |
drake: "Vámos: Výchozí bod v únoru 1930 byl následující: celkem 108118 vozů (z toho 44652 s brzdou) tl. brzdu dostane 28675 vozů tl. potrubí dostane 58185 vozů tl. brzdu má 1598 vozů tl. potrubí má 1716 vozů vyřadí se 17944 vozů. " A jsou/nejsou v tomto i soukromé vozy? |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3691 Registrován: 7-2017 |
drake 616: Pokračovala jejich výroba dál? Kolik jich bylo vyrobeno celkem? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 618 Registrován: 7-2017 |
Tranďák: Jsou tam zahrnuty soukromé vozy drah, které měly ČSD v provozu. hank: V této podobě ne, upravené sériové vozy s plechovými dveřmi se výráběly v letech 1930/31 a pak za války pro SŽ. Celkem skoro 1000 vozů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1114 Registrován: 6-2015 |
Tranďák: Něco sice od věci, ale je to zajímavé: https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,45990.msg360731.html #msg360731 Foto spínací stanice Šutka a transformátorů z TR Praha-Jih Je to prý z knihy "Jiskra která dobyla svět". Nevíte co je to na té fotce z Dluhonic - ty válcové nádoby ze stavoznakem oleje a nahoře se dvěma dlouhými průchodkami, namontované vždy po trojicích na společném rámu? Olejové VVN vypínače??? Díky. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3312 Registrován: 5-2002 |
Výchozí bod v únoru 1930 byl následující: celkem 108118 vozů Máte někdo představu, kolik je na české železnici vozů dnes? } |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 547 Registrován: 10-2020 |
Vámos 6102 - Ručně brzděný osobák určitě v roce 1945 nebyl běžný provoz. jasně že ne, ale vlak JEL ! A možná tehdy dost často... Dnes by tam lidi vyhnali ven a 2 hodiny by čuměli na další, zdali něco pojede... A tohle taky nebyl běžný provoz. ?? Hmmm, jezdilo to jen z PKP přes ČSD do JŽ, MÁV, CFR......“běžný provoz“ byl jen do DR a ÖBB – protože tam už se ručně nebrzdilo......? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 477 Registrován: 11-2005 |
csik: "A tohle taky nebyl běžný provoz. ?? Hmmm, jezdilo to jen z PKP přes ČSD do JŽ, MÁV, CFR......“běžný provoz“ byl jen do DR a ÖBB – protože tam už se ručně nebrzdilo......? " Nejlepší je polemizovat sám se sebou. |
Dj_cargo
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2012 Registrován: 11-2005 |
drake: "Za války to poznali Němci, když si organizovali dopravu uhlí mezi Německem a Itálií a museli "žebrat" po okupovaných oblastech, protože Italové se na instalaci brzdy z cenových důvodů ve 30. letech vykašlali. Brzdaři nebyli a vůz jen s potrubím nebrzdí. Stovky vozů od nás se oddirigovaly právě na tyto relace." A k tomuto by nějaké další informace nebyly? |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6105 Registrován: 6-2002 |
csik 547: Myslím, že z uvedeného nedatovaného výstřižku je zjevné, že v oné (neznámé) době, už u nás provoz ručně brzděných nákladních vlaků úplně běžný nebyl. Jinak by nedostatek průběžně brzděných vozů ve vlaku nebyl takto řešen jako problém.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Tranďák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 9-2006 |
K6S31ODR: "Tranďák: Něco sice od věci, ale je to zajímavé: https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,45990.msg360731.html #msg360731 Foto spínací stanice Šutka a transformátorů z TR Praha-Jih Je to prý z knihy "Jiskra která dobyla svět". Nevíte co je to na té fotce z Dluhonic - ty válcové nádoby ze stavoznakem oleje a nahoře se dvěma dlouhými průchodkami, namontované vždy po trojicích na společném rámu? Olejové VVN vypínače" Děkuji za zajímavý odkaz a ano, ty válcové nádoby zřejmě budou rotační olejové vypínače pro 110.000 V, patent Škoda-Houšť. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 551 Registrován: 10-2020 |
Vámos 6105 - z uvedeného nedatovaného výstřižku je zjevné, že Nedatovaných „výstřižků“ a záznamů je v archivech moc a moc.... Přesto se tam někteří mohou objevit zajímavé věci. Zde rok 30. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1144 Registrován: 10-2007 |
csik: "Nedatovaných „výstřižků“ a záznamů je v archivech moc a moc..." S archivy celkem zkušenost mám a řekl bych, že originál většinou datovaný je. Ale Vaše výstřižky z originálů datované nejsou
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1046 Registrován: 5-2012 |
Našel by se tady někdo, kdo by rozpoznal, o jaký předmět se jedná? Jde o věc, která se velmi pravděpodobně nacházela okolo roku 1970 ve výbavě pomocného dvounápravového (obytného, školícího, ambulantního nebo podobného) vozu v depu Ústí nad Labem, snímek je neostrý, je to výřez ze screenshotu z filmu: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25720 Registrován: 5-2002 |
To skoro vypadá jako svícen...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
jagg
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1047 Registrován: 5-2012 |
Už jsem zjistil více, je to petrolejový tlakový vařič, takové se používaly i v armádě, což do sebe zapadá, protože i ten vůz mohl mít co do činění s armádou. Tím ovšem padá moje teorie, že bych mohl určit účel vozu podle tohoto cajku... :-/ Neměl by někdo v elektronické podobě předpisy D14 ze 60. a 70.let s popisem zkratek na pomocných vozech? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 6-2021 |
Je někomu z místních železničních historiků známo něco o působení pražského železničního úředníka a vynálezce Ing.Josefa Uržidila (1854-1922)? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2912 Registrován: 9-2009 |
Je o něm zmínka při jmenování úředníků c. k. státních drah (tisk ze dne 28. prosince 1913). Byl patrně jmenován inspektorem (dříve revident). Poté je o něm zmínka, že pracoval v době po převratu v roce 1918 u Ředitelství státních drah v Praze v oddělení VIII/3 (pozdější skupina 5) jako inspektor (skupinář). Do penze odešel v roce 1921. A tady Josef patrně bydlel (Husova třída 32, Žižkov): Oddělení VIII (dříve "Oddělení pro službu finanční a účetní"). Skupina 5 (dřívější skupina 3) prováděla kontrolu staničních pokladen, stálou revizi ředitelské pokladny, revizi přepravních úvěrů a kauční službu. Skupinářem této skupiny byl Josef Uržidil. Po jeho odchodu do penze byla jeho funkce téměř rok prozatímně vedena inspektorem Ant. Sirůčkem. Poté byl jmenován skupinářem vrchní revident Bedřich Kupec. Mohu se pochopitelně mýlit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2913 Registrován: 9-2009 |
Údaj z roku 1910: Především je to otec básníka, spisovatele, novináře a historika umění Johannese Urzidila (3. února 1896, Praha – 2. listopadu 1970, Řím). (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2915 Registrován: 9-2009 |
Celkem rychle (hned na třetí stráně) se mi podařilo v matrice vyhledat i úmrtí Josefa Uržidila v Bezdružicích o vánocích léta páně 1922: Výše uvedený syn mu v Bezdružicích na jaře roku 1922 zakoupil dům č. p. 118. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8908 Registrován: 1-2007 |
Ano. V roce 1913 je v Almanachu k.k.St.B. J. Uržidil uváděn už jako inspektor. Byl nositelem Bronzové pamětní medaile pro ozbrojené síly a četnictvo, Jubilejní medaile pro státní zaměstnance a Jubilejního kříže pro státní zaměstnance.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2916 Registrován: 9-2009 |
Policejní zápis Josefa Uržidila, jeho manželky a dětí ze dne 4. března 1910. Je zde uveden i výše uvedený syn Johannes. Také je zde uvedeno povolání otce. V té době byl již vdovcem, neboť matka Johannese zemřela dne 7. ledna 1900. Marii-Annu si vzal v roce 1904. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3395 Registrován: 7-2005 |
jo jo, dnes v některých směrech archivy pomáhají - konskripce, matriky, sčítání...ale jsou to opět jen drobnosti... ale podívejte se na tématický rejstřík V.oddělení řsd Hradec Králové z roku 1930, co má nafocený uživatel csik... co s tím, když skoro všechny spisy byly vyřazeny?....a záležitosti převzetí trati Žitava-Liberec jsou dochovány v ministerských spisech... a to se někde dochovaly i rejstříky starší... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3396 Registrován: 7-2005 |
Uržidlo - almanachy kkStB pro rok 1893 a 1900/1 jméno neznají |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 6-2021 |
Kuřil_p: "Celkem rychle (hned na třetí stráně) se mi podařilo v matrice vyhledat i úmrtí Josefa Uržidila v Bezdružicích o vánocích léta páně 1922: Výše uvedený syn mu v Bezdružicích na jaře roku 1922 zakoupil dům č. p. 118." Děkuji za odpovědi. Údaj z matriky mi byl znám, doufal jsem hlavně v informace ze železničářských zdrojů, takže ostatní příspěvky potěšili. Ještě s dovolením zkusím další dotaz: JUDr.Hermann Stich Oberbahnrat aus Wien 1883 - 1932 byl železničář? |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8909 Registrován: 1-2007 |
Od roku 1911 je uveden v ročenkách Rakouských státních drah. V roce 1917 má u jména uvedeno vyznamenání Zlatý záslužný kříž na stuze - medaile za statečnost. Edit - upřesnění - Stich Hermann, Dr., Bahnkonzipist in Leitmeritz obdržel toto vyznamenání v roce 1915. (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 6-2021 |
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3699 Registrován: 7-2017 |
Kolega Michal Bednář aka Trainmaniak ze Žacléře má na svých stránkách vyvěšený tento obrázek znázorňující historii vývoje kolejového uspořádání stanice (později dopravny D3) Žacléř. Zatím se mi nikde nepodařilo najít přesnější data postupné redukce kolejiště v Žacléři - ani on sám je nezná. Jestli k tomu někdo víte něco víc, můžete to sem prosím dát? A kdy byla dopravna Žacléř zjednodušena na dnešní šturc bez rozvětvení? (Zdroj obrázku: http://www.trainmania.info/trat043/zacler.pdf) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 665 Registrován: 12-2020 |
Podle mojí fotky z ledna 1994 to vypadá jako by tam už tehdy byla jen jedna kolej, ale to byl sníh, tak to mohlo být schované. To ale nesouhlasí s tím plánkem kde to r. 1997 ještě je. Kolem r. 2001 už tam dle mého žádné vedlejší koleje nebyly. Ale mohu se mýlit. |
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3702 Registrován: 7-2017 |
V jiné diskusi to zapadlo, tak se zkusím zeptat ještě tady: Byly u některých lokomotiv na našem území - kromě dovezených východoněmeckých V 60/716 - použity Beugniotovy podvozky? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 462 Registrován: 3-2013 |
"bolo vydané aj pokračovanie (druhá časť) tejto encyklopédie??" ĎAKUJEME |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1771 Registrován: 8-2006 |
Narazil jsem na zajímavý problém. Za éry ČSD v 70. a 80. letech (tedy míněno 1970-1989) mohly vlečkové lokomotivy do přípojové stanice jen tehdy, pokud měly na sobě nápis "přechod na ČSD povolen" a byly udržovány dle předpisu ČD V25. Nevíte někdo k tomu nějaké podrobnosti? Nenašel jsem předpis, který by tuto oblast upravoval. Z praxe vím, že výpravčí vlečkovou lokomotivu nechtěli na koleje stanice pustit, pokud daný nápis a povolení neměla.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7904 Registrován: 3-2007 |
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-126#p16 ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1772 Registrován: 8-2006 |
To s dovolením neřeší otázku. Vlečkař koupil vyřazenou lokomotivu od ČSD (motorová) a používal jí na posunu. Chtěl s ní příležitostně zajet do stanice pro vozy na manipulační kolej a nebylo mu vyhověno. Odkaz zněl na to, že lokomotiva nemá povolen přechod na ČSD bez dalšího zdůvodnění. Předávkové místo bylo na vlečce. Do stanice asi 300m, ale jedna předávková kolej vyloučena z důvodu dlouhodobé nedrážní stavby objektu. A aby se dalo objet, tak by se muselo do té stanice. Řešilo se to asi tři roky a nevyřešilo. Tak mne právě zajímá, jak to dle tehdejšího práva být mělo.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3715 Registrován: 7-2017 |
Motoráček 1771-2: To je docela zajímavé. V papírně ve Šlapanicích jsme si od dráhy (z Hor. Heršpic) na vlečku půjčovali lok. T 444.1046, kterou podnik později (v r. 1986) odkoupil. Všechny "drážní" nápisy na ní zpočátku zůstaly a z absence předmětného nápisu nikdo kovbojku nedělal. A to nás náčelnice žst dnes a denně buzerovala kvůli spoustě jiných hovadin... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4041 Registrován: 5-2002 |
§ 3 Přechod vozidel (4) Lokomotiva vlečkaře může zajíždět na koleje železnice, dovolují-li to provozní poměry, vyhovuje-li předpisům ČSD, je-li v řádném provozním stavu a je-li na ní způsobilost k přechodu na železnici viditelně označena. Podmínky pro zajíždění lokomotivy vlečkaře na koleje železnice stanoví vlečková smlouva; pro jednotlivý případ náčelník stanice.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 7-2011 |
Co bývalo toto za návěst? Odraz? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11692 Registrován: 5-2002 |
Odraz.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 354 Registrován: 7-2011 |
Díky! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 565 Registrován: 10-2020 |
Tady se muselo šetřit vždycky hodně.....stovku ušetříme, i kdyby to mělo stát tisícovku! Covid nebo sníh...hlavně že jsme ušetřili.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3575 Registrován: 4-2014 |
Zdravím. Mám prosím dotaz -sháním informace a podklady k tomuto řídícímu, který byl vyfocen mezi roky 1978 - 1987 v Žst. Zdice. Fotka pochází z této knihy: https://www.trhknih.cz/kniha/3zhxtqnv ovšem u fotky je uveden špatný popisek. Neví někdo prosím, kde by se tento ŘP mohl nacházet, pokud vůbec ještě existuje, ale myslím si že ano. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 12-2021 |
Zdravím, je k dispozici nějaký seznam stanic, kde je točna s rotundou? Vím o Vršovicích, Zdicích, Krnově, Čerčanech, Olomouci, Turnově, Jaroměři - ale co jinde? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1151 Registrován: 10-2007 |
+ Brno hlavní nádraží (poloha)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
dědek_hank
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3727 Registrován: 7-2017 |
Lipová Lázně, Česká Lípa, Lužná u Rakovníka, Benešov u Prahy, Přerov, Č. Budějovice, Ústí n. L., Břeclav... Určitě jich je mnohem víc, ale dnes už to není nikde pohromadě, jak to kdysi bývalo ve služebních pomůckách ČSD. Výkonné jednotky lokomotivního hospodářství dopravců jsou dnes ve vztahu k SŽDC v pozici vlečkařů, takže nejlepší způsob, jak se k těmto informacím dostat, by byl přístup do PPŘ jednotlivých vleček. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 465 Registrován: 3-2013 |
1. depo choceň ďalej: česká třebová, letohrad, Jihlava(iba točňa), Znojmo (iba točňa), šumperk, Plzeň, Cheb, Chomutov, Kolín, Děčín, Klatovy, Havlíčkův Brod (iba točňa), (Příspěvek byl editován uživatelem 310097.) (Příspěvek byl editován uživatelem 310097.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 573 Registrován: 10-2020 |
Vámos 6102 - Ono je potřeba skutečně rozlišovat běžný provoz a mimořádnosti. Byly tu zmínky o průběžných brzdách, tak tady ukázka skutečnýho provozu.....zda byl „běžný“ nebo „neběžný“....to nechám jiným....ale jezdilo to tak dlouhé, moc dlouhé roky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 380 Registrován: 11-2021 |
Pech: Liberec, tanvald(iba) Kořenov. |
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6111 Registrován: 6-2002 |
csik 573: ale jezdilo to tak dlouhé, moc dlouhé roky. Tak tohle je (pravděpodobně) rok 1935 a nějaký "relativně běžný provoz" to asi je. Nicméně zjevně byla snaha, aby už to běžný provoz nebyl. A problémy zjevně působily vozy cizí (MÁV). Zajímalo by mě, jak ten problém viděli u DRB, kde v zavádění průběžné brzdy měli oproti ČSD jistý náskok. Takže pokud datace dokumentu je ten rok 1935, tak díky, za alespoň dílčí, cennou informaci.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 400 Registrován: 11-2021 |
H411, PŠ: odraz, noční znak. Denní znak je 4. (1960) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2463 Registrován: 1-2013 |
Vážení, když už se tady diskutovalo o točnách, tak se dovolím zeptat. Podle ústního sdělení měla být někdy v minulosti točna i ve stanici Střezimíř, údajně v místech, kde jsou kusé koleje traťovky. Nikdy jsem tam žádnou točnu neviděl, ani jsem o ní nečetl, a ani Atlas drah ji neuvádí. Proto se ptám: byla ve Střezimíři točna nebo ústní sdělení bylo mylné? Předem dík za odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9571 Registrován: 5-2002 |
Takto je to na mapě 1:10000 z roku 1965. Točna je tam zřejmá. Zdroj geoportal.cuzk.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11701 Registrován: 5-2002 |
V roce 1953 tam točna evidentně byla a i o hodně později. Tuším, že zanikla až v osmdesátých letech.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
Vámos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6112 Registrován: 6-2002 |
Tak i 1959 je na leteckém snímku krásně vidět 1968 je kvalita mizerná, ale vypadá to, že tam pořád je. Otázka je, do kdy se používala nebo byla funkční.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 575 Registrován: 10-2020 |
Vámos 6111 – ano, název snímku vyjadřuje datum, řešili to od jara, ale jak to dopadlo? Jisté je, že to podobně jezdilo i nadále, viz ta „nedatovaná“ kopie z 30. prosince 2021, kde tedy to nebyl zrovna bauxit do říše, ale uhlí z PKP na Balkán. A tu dataci aspoň přibližnou si znalec železnic odvodí z názvů stanic – tam je Ova hl. a bývala i Slezs a Mor.....v různých dobách. A na DRB s tím asi taky nic nevyřešili, když to tak jezdilo furt.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6296 Registrován: 7-2007 |
Jaroslav_T: Kdysi v minulosti jsem sem dával fotku přefocenou ve Střezi z nástěnky s tou točnou. Kdo to umí, třeba to najde v archivu "K". Já to ani v notesu najít nemohu, už je to několikátý od té doby, takže bohužel.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7149 Registrován: 3-2006 |
Oldcerry: "Jaroslav_T: Kdysi v minulosti jsem sem dával fotku přefocenou ve Střezi z nástěnky s tou točnou. Kdo to umí, třeba to najde v archivu "K". Já to ani v notesu najít nemohu, už je to několikátý od té doby, takže bohužel...." https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=250936.jpg&httpre f= |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3403 Registrován: 7-2005 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3404 Registrován: 7-2005 |
ten rok 1890 by asi mohl sedět, protože podle podkladů Generální inspekce v roce 1890 proběhla politická pochůzka k rozšíření stanice Strupčice (od 15.7.1946 Střezimíř) a dostavbám. Plán staniční budovy, podle provedení, schválili v roce 1894. opis staniční kroniky na webu NA nemá historický úvod..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 103 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: Opravdu se tehdy stanice jmenovala Strupčice ? Na dnešních mapách jsou jen Stupčice. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 772 Registrován: 12-2020 |
To budou spíše ty Stupčice, Strupčice byly na trati Vrskmaň - Počerady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3407 Registrován: 7-2005 |
omlouvám se za překlep... ten revír mám nějak pod kůží víc než jižní oblasti |