Diskuse » Železnice » 140 a 141 - bobiny » Archiv diskuse 140 a 141 - bobiny do 05. 1. 2025 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse 140 a 141 - bobiny do 05. 1. 2025dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
MS3
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 12-2021 |
Pokud se na lokomotivě opravdu nic nepřepojovalo proti normálu, tak při polovičním napětí je výkon čtvrtinový. P=(U*U)/R |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3899 Registrován: 6-2002 ![]() |
S tím bych si dovolil nesouhlasit, protože okamžitý proud při jakékoliv rychlosti (s výjimkou V = 0) se neřídí takto jednoduše Ohmovým zákonem, jinými slovy výkon není daný žádnou čistě ohmickou složkou. Takhle se dá počítat příkon topného tělesa, ale ne výkon (mechanický...) trakčního motoru. (Příspěvek byl editován uživatelem boris.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12637 Registrován: 9-2002 ![]() |
Dokážu si to vyložit i takto: Na stálej SP se můžeš dostat už někde ve 35 km/h. Za normálních okolností - na 3 kV se to dá udělat někde kolem 60 km/h.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18246 Registrován: 11-2002 |
V moudré trilogii o bobinách se na téma provozu na pražských spojkách píše, že loko byla hned po přijezdu z Plzně na Smíchov 30.06.1953 nasazena na vlak na hlavní nádraží. Pak postupně vozila těžší a těžší vlaky a v období od 27.7. do 8.8. 1953 probíhala hlavní část zkoušek i s měřícím vozem, kdy už mezitím došlo k přepnutí napájení na 3000 V provizorním spuštěním měrírny Třešňovka. Pokud text dobře chápu, první pokus v rámci těchto zkoušek s vlakem 1200t Vyšehrad - Vršovice probíhal v dešti ještě na 1500 V, rozjeli se s problémy až na několikátý pokus. Další den už bylo přepnuto napájení na 3000 V a pod tím už probíhaly další zkoušky. Ohledně úprav pro provoz na 1500 V se tam bohužel nepíše vůbec, chápu to tak, že krom toho nejnutnějšího (podpěťová ochrana ap.) se s loko nedělalo nic. |
MS3
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 12-2021 |
Boris: Pravda pravda, takhle jednoduché to nebude. Pokud si dobře vzpomínám, odpor točivého stroje závisí na indukovaném napětí v kotvě, intenzitě magnetického pole a dalších veličinách, což jsou věci, které se u sériového motoru neustále mění. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1696 Registrován: 5-2002 ![]() |
Hlavně nás výkon nezajímá: pro potřeby vlakové dynamiky stačí si pamatovat, že výkon je součinem tažné síly a rychlosti, takže pokud nám stačí jezdit pomalu, výkon nepotřebujeme. Tažnou sílu ze sériového motoru dostaneme tím, že skrz ten motor protlačíme proud. A hodinový proud se dá motorem na bobině protlačit i při 1500 V - stačí zařadit menší kus rozjezdového odporníku. Jak potom stoupá indukované napětí na kotvách, musíme pro udržení proudu vyřazovat další a další části toho odporníku - až nám nic nezbyde a už nemáme co vyřazovat. To je teprve ten okamžik, kdy se na háku projeví, že jedeme na poloviční napětí, než na kolik je mašinka konstruována. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3492 Registrován: 8-2008 ![]() |
140.005 Spišská Nová Ves 4.6.2015
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32408 Registrován: 5-2002 ![]() |
MS3: Pokud se na lokomotivě opravdu nic nepřepojovalo proti normálu, tak při polovičním napětí je výkon čtvrtinový. P=(U*U)/R Tohle platí leda pro topení na stanovišti... Pokud si dobře vzpomínám, odpor točivého stroje závisí na indukovaném napětí v kotvě, intenzitě magnetického pole a dalších veličinách, což jsou věci, které se u sériového motoru neustále mění. Pokud Ti někdo prezentoval podíl svorkového napětí a procházejícího proudu jako "odpor", tak raději dále nevzpomínej.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9540 Registrován: 9-2011 ![]() |
Já někde četl, že nejprve (při provozu pouze po Praze) byly upraveny předřadníky trolejového voltmetru, vykráceny předřadníky kompresorů a ventilátorů a upravena podpěťovka. Při "smíšeném provozu" se asi předřadníky vrátily a zůstala jen upravená podpěťovka.
Všichni jste volové. Servít
|
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 603 Registrován: 5-2019 |
jena: Ohledně úprav pro provoz na 1500 V se tam bohužel nepíše vůbec, chápu to tak, že krom toho nejnutnějšího (podpěťová ochrana ap.) se s loko nedělalo nic. Nakonec jsem v literatuře Elektrické lokomotivy E499.0 (1), autor Ivo Raab, našel zmínku, která výše uvedené potvrzuje. Píše se tam, že standardně motory pohonu ventilátorů jsou zapojeny v sérii a motory kompresorů paralelně s předřadným odporem. Nicméně je tam zmínka, že to takto běželo i na 1500V bez úprav, jen že na podpěťové relé byly přidány kontakty na podpětí odpovídající síti 1500V=. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18247 Registrován: 11-2002 |
Díky za doplnění, oba jsme pátrali ve stejných knihách, jen Ty důkladněji... ![]() ![]() ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32411 Registrován: 5-2002 ![]() |
Docela zajímavý myšlenkový experiment je odhadnout, jak se na to poloviční napětí točily ty ventilátory. Rozhodně to bylo rychleji, než polovičními otáčkami, a je proto otázkou, jestli bylo nutné řešit, zda jsou schopny uchladit trvalé proudy, nebo jestli se to řešilo, ale konstatovalo se, že to na tom kousku po pražských spojkách nevadí.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32412 Registrován: 5-2002 ![]() |
Pokud jsem se někde nesekl, vycházejí mi pro kubickou zátěž a bez uvažování nasycení statoru otáčky a proud úměrné odmocnině napětí, tedy pro poloviční napětí "mechanicky" 70% otáčky, 50% moment a 35% výkon a "elektricky" 70% proud a 35% výkon.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
MS3
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 12-2021 |
Hajnej: No tak jsem to zjednodušil trochu moc no...![]() Jaké je tedy správné fyzikální vysvětlení toho, že při stálém svorkovém napětí elektromotoru a zvyšujících se otáčkách klesá proud? (Na vysvětlení toho mého ,,odporu". Vycházím z toho, že s rostoucími otáčkami při stálém svorkovém napětí se zvyšuje indukované napětí v kotvě, které spolu s procházejícím proudem vytváří něco, co by se navenek mohlo tvářit jako ,,odpor". Tedy že motor, který se netočí, má opravdu pouze velmi malý odpor měřitelný ohmmetrem, po přivedení plného napětí proteče velký proud který s rostoucími otáčkami klesá.) |
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 604 Registrován: 5-2019 |
Jaké je tedy správné fyzikální vysvětlení toho, že při stálém svorkovém napětí elektromotoru a zvyšujících se otáčkách klesá proud? Indukované napětí na motoru. Náhradním obvodem motoru (velmi zjednodušeně) jest odpor v serii se zdrojem napětí závislým na otáčkách. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32415 Registrován: 5-2002 ![]() |
MS3: Jaké je tedy správné fyzikální vysvětlení toho, že při stálém svorkovém napětí elektromotoru a zvyšujících se otáčkách klesá proud? Máme-li na mysli sériový motor, pak je správné vysvětlení takové, že pro udržení rovnováhy mezi svorkovým a indukovaným napětím musí klesat budicí tok a tím pádem i proud tekoucí buzením. ŘV: Náhradním obvodem motoru (velmi zjednodušeně) jest odpor v serii se zdrojem napětí závislým na otáčkách. Bez indukčností v obvodu je to zjednodušené až příliš velmi. To už spíš můžeme zanedbat ten odpor...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 605 Registrován: 5-2019 |
zjednodušené až příliš velmi Jednou ze získaných studentských dovedností jest schopnost dát dostatek prostoru učitelům, kterými cloumá silné ego. :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1027 Registrován: 9-2017 |
Když přeruším debatu jestli 140 mohla jezdit na 1500V nebo ne. Prosakuje informace že ta 140.042 má nějakou fatálnější závadu co by mohla znamenat konec. Je na tom něco pravdy?
Není nad řádný štěkot Kylchapu, burácení Zamračené a dunění Brejlovce
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32418 Registrován: 5-2002 ![]() |
ŘV: MS3 se ptal na správné fyzikální vysvětlení a to tvoje je holt méně správné. Ta indukčnost tomu totiž dává dynamiku (diferenciální stavovou rovnici toho motoru bez členu L*di/dt prostě nepostavíš), kdežto odpor kotvy lze úspěšně zanedbat (a začasté se tak i děje při úvahách používajících idealizovaný motor). Jde tedy naopak o ego jednoho vcelku mizerného studentíka, který jsa přistižen při neznalosti se to snaží okecat odváděním pozornosti jinam. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18250 Registrován: 11-2002 |
AnounymTojeFuk: Tak, aniž to myslím zle, i kdyby to byla pravda, své si odjezdila a je otázkou, zda by při stále přibývajících omezeních vůbec měla nějaké smysluplné využití. Na nějaké "cucky" má IDS případně pořád pár 121 (které na tom budou jinak brzy dost podobně) a opravovat vlastně cokoli víc, než prdlou žárovku atp. nemá moc cenu. Leda pronajmout/prodat na Slovensko, ale i tam by ji asi pšenka moc nepokvetla (přepnutí Žiliny klepe na dveře). To samé asi platí i pro zbylé, dosud jezdící stroje. Bohužel, ale jsou chvíle, kdy historie poskočí dopředu o něco ráznějí... |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3900 Registrován: 6-2002 ![]() |
![]() "kdežto odpor kotvy lze úspěšně zanedbat (a začasté se tak i děje při úvahách používajících idealizovaný motor)" No zanedbat... Ty odpory tam ale v určitých okamžicích potřebujeme znát, protože jsou rozhodující hlavně pro určení celkového odporu pro rozjezd (z klidu), i když obecně platí, že hodnota rozjezdového odporu je o jeden až dva řády větší než odpor všech vinutí trakčních motorů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9853 Registrován: 5-2010 |
Tak 140 042 IDSC se prý opravovat bude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32419 Registrován: 5-2002 ![]() |
Boris: Ty odpory tam ale v určitých okamžicích potřebujeme znát, protože jsou rozhodující hlavně pro určení celkového odporu pro rozjezd (z klidu) I tady je můžeme celkem směle zanedbat - podíl odporu vinutí na odporu celého obvodu je stejný, jako podíl ztrát v motorech na celkovém příkonu, tedy jednotky procent. To už nám bude víc lítat napětí v troleji, dost možná i odpor odporníku s teplotou...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 606 Registrován: 5-2019 |
Ad nekonečné ego učitelovo: :-) No on se pan MS3 asi v prvním kole ptal na tuhle rovnici: Otáčky motoru jsou určeny základní rovnicí rovnováhy napětí: U = ui + R × i (U = svorkové napětí, ui = indukované napětí při zatížení, R = odpor motoru, i = proud motoru, kotvy). V druhém kole pak samozřejmě stojí za vysvětlení to ui a jeho závislost na otáčkách. Ale asi nebudu tak špatný studentík, když panu učiteli stojím za neustálou oponenturu. :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9546 Registrován: 9-2011 ![]() |
Boris: Ty odpory tam ale v určitých okamžicích potřebujeme znát, protože jsou rozhodující hlavně pro určení celkového odporu pro rozjezd (z klidu) Naopak, jak správně poznamenáváte, na počátku rozjezdu má odporník nějakých řekněme 20 ohmů, a tedy odpor motoru je zanedbatelný. Ale při jízdě na hospodárném stupni je naopak nutno s ním počítat, jinak rovnice U = ui + R . i degraduje na U = ui a tím "na papíře" přestává motor fungovat, protože není nic, co by donutilo proud k tečení skrz motor.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 7-2024 |
V jakém je stavu ODOSácká bobina 140.087? Údajně se opravuje v DPOV jsem slyšel, ale nevím. Mohla by dostat nějaký nový lak kdyztak? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32421 Registrován: 5-2002 ![]() |
ŘV: No on se pan MS3 asi v prvním kole ptal na tuhle rovnici: Ptal se na to, proč klesá proud. Rovnice s odporem je v tomhle případě docela zavádějící, protože svádí na scestí rostoucího odporu a nedojdeš k tomu, že na hospodárných stupních musí být rovnováha indukovaného a síťového napětí. Viz dřívější diskusi ohledně šuntování na elektrické trakci, kde zpočátku spousta lidí odmítala přijmout tvrzení o tom, že je to způsob, jak u sériového motoru propašovat víc proudu do kotvy tak, aby si ho nevšimlo buzení. A odmítali to proto, že jim to v kurzu říkali jinak. Ale asi nebudu tak špatný studentík, když panu učiteli stojím za neustálou oponenturu. Ty mi nestojíš ani za suchý z nosu, ale ti nešťastníci, kteří by se mohli chytit Tvého matoucího výkladu, mi za to stojí. AL: tím "na papíře" přestává motor fungovat, protože není nic, co by donutilo proud k tečení skrz motor No a to je přesně ilustrace toho, proč je při zjednodušování možné zanedbat odpor, ale ne indukčnost. Rovnice U = ui + L*di/dt totiž funguje i pro idealizovaný motor s nulovým odporem vinutí. Jakákoliv nerovnováha mezi U a ui pak vede k nenulovému di/dt, které začne měnit protékající proud a tím i budicí tok, což v konečném důsledku povede ke srovnání U a ui. A tím, že se to díky té indukčnosti děje v nějakém čase, se to dá i docela věrně modelovat.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9551 Registrován: 9-2011 ![]() |
No vidíš, a já zase při zjednodušování uvažuji konstantní proud (což je jednodušší případ než měnící se proud), takže di/dt je nula. A i ve tvém případě se ten proud musí jednou ustálit, jinak by utekl nade (nebo pode) všechny meze... a pak tvá rovnice přestává mít smysl, protože pokud Us a Ui jsou stejné, tak žádný proud neteče a jeho derivace je nulová (což sice odpovídá tvé rovnici, ale je to triviální nulové řešení, kdy motor nemotoruje). I v ideálním motoru je potřeba s odporem počítat - jinak je proud buď nulový a motor nedělá nic, anebo naopak nekonečný, protože motor je napájený z ideálního zdroje napětí a rozdíl Us - ui dělíš nulou. Jen pokud svorkové napětí nahradíš trolejovým (nebo dokonce "měnírenským"), pak odpor motoru sčítáš s odporem odporníku (případně i troleje), a tady to už většinou zanedbat lze.
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32424 Registrován: 5-2002 ![]() |
AL: pak tvá rovnice přestává mít smysl, protože pokud Us a Ui jsou stejné, tak žádný proud neteče a jeho derivace je nulová To právě není pravda - derivace proudu je nulová, ale proud teče nenulový. A nepočítá se jako podíl nulového rozdílu napětí a nulového odporu, ale jako proud potřebný k tomu, aby při daných otáčkách vybudil to ui. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23450 Registrován: 3-2007 |
Já si teda k stáru nejsem úplně jist, jestli je detailní probírání teorie ss (natož střídavého) motoru včetně šuntování budoucím strojvedoucím vůbec vhodné - vzhledem k tomu, že se na tom výkladu neshodnete ani vy dva po x odborných školách, seminářích a dalších akcích a y letech praxe. Protože i ti lektoři typu strojvedoucí instruktoři to mají od svých předchůdců, učitelů odborných předmětů a tak. Umění učit a naučit je umět své (široké) znalosti podat zjednodušenou a pochopitelnou formou - předvádět se před budoucími strojvedoucími (z nich část vůbec neví, wo co go) nebo zde laiky jako na přednášce na elektrotechnické fakultě umí, sorry, každej ješita. Jakkoli mne osobně to baví ![]() (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12640 Registrován: 9-2002 ![]() |
Jen je nech se dohadovat - je to zábavný.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23451 Registrován: 3-2007 |
Taky nic jiného neříkám - hele, ten mail je fční, resp. lze ho používat k normální komunikaci? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12641 Registrován: 9-2002 ![]() |
Jo, lze mi napsat.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23454 Registrován: 3-2007 |
OK, já dostal tu SZ, tak ti třeba za pár dní něco napíšu - zeptám se, co netřeba ventilovat tady. |
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 607 Registrován: 5-2019 |
A.L.,: Myslím, že se přete zbytečně. Cílem hajného není někomu vysvětlit jednoduše teorii motoru. :-) Kdyby trochu potlačil ego, mohl si to své Lxdi/dt zapracovat v oné rovnici do ui. Prostor jsem mu dal. :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9553 Registrován: 9-2011 ![]() |
My jsme si to nakonec vyjasnili krátkou cestou (ale krev netekla, nebojte se) ![]() Já tedy zastávám názor, že náhrada motoru rovnicí U = Ui + R.i je pro vobyčejnýho člověka pochopitelnější a názornější než Ivova rovnice U = Ui + L*di/dt která pro vysvětlení, proč tam ten proud vlastně teče i když U rovná se Ui, potřebuje pochopení, jak funguje dělení nuly nulou ![]() ![]() ![]()
Všichni jste volové. Servít
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32425 Registrován: 5-2002 ![]() |
No, ono by v té rovnice mělo být oboje, tedy U = ui + R*i + L*di/dt, ale je tam toho vpravo trochu moc, takže vyvstane potřeba to zjednodušit a něco zanedbat - nejlépe tak, abychom proud dostali na jednu stranu rovnice, že se rovná něčemu. První obvykle padne za oběť to L*di/dt, protože přece řešíme ustálený stav, kdy je derivace nulová. Zůstane pak "Alešova" rovnice U = ui + R*i ve které už (zdánlivě) není co škrtat a která svádí k úpravě U - ui = R*i a dále i = (U - ui) / R čímž jsme dosáhli vytčeného cíle a slavně zvítězili. Jenže nezvítězili. Strach z dělení nulou v nás vyvolá pocit, že je tam ten odpor nějak důležitej a že ho zanedbat nelze. Když to budeme chtít počítat dál, zjistíme, že neznáme to ui. Vezmeme tedy vzoreček ui = c*Φ*ω a zjistíme, že pro změnu neznáme to Φ. A když si nakonec uvědomíme, že u sériového motoru je to Φ funkcí proudu, tak zjistíme, že nám ten proud v podobě Φ(i) nějak figuruje na obou stranách rovnice, takže jsme vytčeného cíle "í se rovná" vůbec nedosáhli a žádné slavné vítězství se tudíž nekoná. Zkusme to tedy jinak a upravme rovnici jinak: U - R*i = ui a dosaďme za ui zmíněný vzoreček U - R*i = c*Φ(i)*ω Nemám po ruce parametry trakčáků z Bobiny, tak si pomůžu trakčáky z Brejlovce, které mají typový výkon podobný. Tam mají všechna vinutí jednoho motoru dohromady cca 37 miliohmů, takže při trvalém proudu 590 A je na nich úbytek asi 22 voltů. Je celkem jedno, jestli to budu srovnávat s napětím při trvalém proudu, které bude okolo 500 V, nebo s maximálním napětím, které je skoro 900 V - v obou případech je to pár procent. Úbytkem na odporech zkrátka to, proč (zpět u té Bobiny) máme na hospodárném stupni při dvojnásobné rychlosti poloviční proud, vysvětlit nejde, takže to R*i můžeme zanedbat taky. Zbude nám U = ui = c*Φ(i)*ω Žádné "í se rovná" sice nemáme, ale vidíme, že oním fyzikálním zdůvodněním, na které se ptal MS3, je to, že se sériový motor chová tak, aby udržel rovnováhu mezi indukovaným a svorkovým napětím. To je věc, kterou bychom si z téhle diskuse měli odnést. (pokračování)
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32426 Registrován: 5-2002 ![]() |
(pokračování) Vraťme se teď na začátek, kde MS3 psal, že na polovičním napětí bude mít Bobina čtvrtinový výkon, protože P = U2 / R. Má a nemá pravdu. Ďábel je skryt v tom detailu, že Bobina nemá konstantní výkon. Pokud bychom zanedbali přesycení pólů, bude na hospodárných stupních výkon klesat s rychlostí. Pokud bych tedy při stejné rychlosti snížil napětí na polovinu, spadne na polovinu i proud a okamžitý výkon bude opravdu čtvrtinový. Jenže výkon té Bobiny udáváme při trvalém proudu, a pokud se ten nezmění, bude výkon poloviční, samozřejmě při poloviční rychlosti. Neboli Bobina na 1500 V utáhne stejným proudem stejnou zátěž, jenom holt poloviční rychlostí, tak jako to tu někdo správně zmiňoval. Pokud bych vzal v úvahu i pomalejší otáčky ventilátorů, měl by se trvalý proud o něco snížit, takže by výkon byl přece jen o něco menší, než poloviční, ale pořád o dost víc, než čtvrtinový. Je-li správná moje úvaha o 70% otáčkách, musel by se trvalý proud snížit na cca 85 % původní hodnoty - pokud se ale podíváme na poměr hodinového a trvalého proudu, který je u Bobiny (oproti pozdějším mašinám) docela velký a vezmeme-li do úvahy, jak dlouho se po pražských spojkách dalo na těch 1500 V jet, začne nám být jasné, proč to nejspíš nikdo nehrotil.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32427 Registrován: 5-2002 ![]() |
No a na závěr pár reakcí: ML: vzhledem k tomu, že se na tom výkladu neshodnete ani vy dva po x odborných školách Důvod, proč se na to s Alešem koukáme každý jinak, je to, že ty školy máme různé - Aleš je trakčák, kdežto já mám technickou kybernetiku. A v té je alfou a omegou teorie systémů, která Tě prostě naučí ve všem hledat stavové proměnné a jejich derivace. A ta Tebou zmiňovaná praxe každou chvíli přináší důkazy, že to tak opravdu funguje. Proto mám přirozený blok škrtnout to L*di/dt jako první - proud motoru jeho stavovou veličinou je a indukčnost je prvek schopný akumulovat energii, takže se na chování toho motoru podílí dost významným způsobem. Umění učit a naučit je umět své (široké) znalosti podat zjednodušenou a pochopitelnou formou Samo umění nestačí, je potřeba i zpětná vazba - vidět, co kdo chápe a co je potřeba vysvětlit jinak, a taky vidět, které zjednodušení je vhodné a které je naopak špatné. Já ale elektrické pohony neučím, takže tu zpětnou vazbu získávám až tady. Nejhorší, co můžeš udělat, je právě to přílišné zjednodušení. A bohužel zrovna ta v těch hlavách zůstávají nejdéle - právě proto, že je to tak krásně jednoduché. předvádět se před budoucími strojvedoucími (z nich část vůbec neví, wo co go) nebo zde laiky jako na přednášce na elektrotechnické fakultě umí, sorry, každej ješita Existuje nejen umění učit, ale i umění být učen, které spočívá mimo jiné v tom, že se žák nebojí zeptat, pokud něčemu nerozumí, místo aby kádroval učitele... ŘV: Cílem hajného není někomu vysvětlit jednoduše teorii motoru. Podle sebe soudíš mě...? Kdyby trochu potlačil ego, mohl si to své Lxdi/dt zapracovat v oné rovnici do ui Holinky jako hodinky - oboje je sice indukované napětí, ale každé vzniká jinak: jedno pohybem kotvy v poli statoru a je úměrné velikosti proudu (a otáčkám), druhé vzniká změnou velikosti toho proudu. Je to stejný nesmysl, jako kdybys chtěl zapracovávat rychlost do dráhy (ve stylu Z Prahy do Kolína je 60 km, jedu to stovkou, to je dohromady 160). Prostor jsem mu dal. Budeme doufat, že ten prostor nevyužil nikdo k vytvoření dalšího bludu...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 7-2024 |
![]() "V jakém je stavu ODOSácká bobina 140.087? Údajně se opravuje v DPOV jsem slyšel, ale nevím. Mohla by dostat nějaký nový lak kdyztak?" ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5156 Registrován: 6-2007 ![]() |
140.087 má opravené podvozky a stojí deponovaná na jedné z vleček v Otrokovicích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 7-2024 |
Děkuji a docela by mě zajímalo jestli bude nějaká její oprava pokračovat no :D |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12647 Registrován: 9-2002 ![]() |
Každej ten kompresor má svůj stykač ve strojovně a spínač na panelu. Takže sice paralelně jsou, ale neběží spolu, byť oba ty stykacě spínají - rozpínají stejný tlakáče.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23459 Registrován: 3-2007 |
Ono je to trochu nešťastně (zavádějícím způsobem) původně formulováno. Nicméně jsme to tady, pánové, asi vystopovali, jak to tenkrát měli - i díky citacím z literatury. Díky, to je přesně důvod, proč sem dál chodit. Jinak se to asi dělalo i jinde - například italská pohraniční stanice Ventimiglia (u Monaka, dole na Azurovém pobřeží u F hranic - mimochodem je tam moc hezky) je na styku italských 3kVss a francouzských 25kV 50Hz, dnes tam jezdí dvouproudovky 3/25 kV, ale v 60s a 70s tomu tak nebylo a tak byla ostrovně napájena 1500 V, protože Francouz tyhle mašiny běžně provozoval (1,5 a 25 jsou jeho národní systémy dodnes) a Italovi s 3kV loko to tam taky jezdilo. Takže nic nového pod sluncem - a jistě se různá zajímavá technická řešení uplatňovala i jinde v Evropě či ve světě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32437 Registrován: 5-2002 ![]() |
Já si z nějaké knížky (Atlas lokomotiv...?) pamatuju formulaci zhruba v tom smyslu, že na nepůlených 3000 V byly jen kompresory a to ještě přes předřadné odpory, na kterých mělo zůstávat snad 400 V. Každý z kompresorů byl zapojen zcela zvlášť, takže mluvit o paralelu bylo opravdu poněkud nešťastné a matoucí.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23466 Registrován: 3-2007 |
No klasické řešení v bobině (a v podstatě všech tuzemských klasických ss "tramvajích") je 1500 V motory v pomocných pohonech, ventilátorové motory dva trvale v sérii s rozběhovým časovým stykačem přes další R - pár sekund, kompresové po 1500V s trvale připojeným srážecím odporem, takže se třeba z 3kV žehliček poměrně snadno "vyráběly" jedenapůlkilovoltové a opačně - ba v případě minimálně Bechyňky to takhle jezdilo do tuším Šumperka (nebo až Vrútek jako 150?) - v depu v Táboře to dílna přepojila na tři kila a dotáhlo se to něčím (nebo na osobáku) do benešova a dál to jelo vlastní silou. S tím, že konstrukčně to splňuje 80 km/h a taky se s tím ofiko tolik jezdilo (ač 426.0, tedy 50 km/h). Já se svého času (někdy začátkem devadesátek) zabýval tím, jestli by šly trvale snížit otáčky ventilátorových motorů konkrétně u ř. 123 (a 110) při stání a dobíjení baterií s využitím části rozjezdového odporníku - a šly - jen o tom nikdo nechtěl ani slyšet. Holt doba zlepšováků a zlepšovatelů právě skončila. Jsou totiž velmi hlučné + děsivá energetická bilance. A celkem wopruz byly s tím úplně nesouvisející výpočty, jestli by se to uchladilo třeba při Lv jízdách. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 7-2024 |
Teďka v teoretické rovině...co by se stalo kdyby se náhodou stejnosměrná lokomotiva dostala do úseku kde je střídavina a naopak, kdyby se střídavá lokomotiva dostala do úseku kde je stejnosměr? Díky. PS: chápu že tento dotaz zní tak jak zní, ale docela by mě to zajímalo :D, určitě se stane že lokomotiva klekne a prostě nepojede, to vím, ale má to nějaký ,,vedlejší účinek,, na dráty? (Příspěvek byl editován uživatelem Tornádo460.) (Příspěvek byl editován uživatelem Tornádo460.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 4-2021 |
V Kutné Hoře rozstřelená bleskojistka, na zelené. Pokud mi paměť slouží, tak snad drát bez následků. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23474 Registrován: 3-2007 |
No a naopak jste mohli kvalitně "pokurvit" trafo, protože střídavý HV to nemusel vypnout. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 108 Registrován: 4-2021 |
Tak to nemůžu sloužit, já zažil jen E pod střídavou. Ale prda to byla pěkná. Kolega to chtěl popotáhnout a už to bylo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5918 Registrován: 11-2006 ![]() |
Mladějov: jestli by šly trvale snížit otáčky ventilátorových motorů konkrétně u ř. 123 (a 110) při stání a dobíjení baterií s využitím části rozjezdového odporníku. Jsou totiž velmi hlučné + děsivá energetická bilance. ... což se definitivně podařilo vyřešit až montáží dubnických statických nabíječů na šestikola 183 ZSSKC + 182.166 tzv."ledňáčka" ODOS. A najednou bylo úžasné ticho a nehučely ani větráky, ani dynamo a AKB byla kupodivu vždy bojeschopná. Škoda, že se toho nedožily i bobiny. ![]() (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23475 Registrován: 3-2007 |
Tak jasně - a taky na 130 ČD/ČDC. Akorát na to nejsou ND a s ETCS a klimou to nestíhá a přehřívá se. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5161 Registrován: 6-2007 ![]() |
On si na to hučení ventilátorů člověk zvykne (i když třeba děda jezdil před důchodem 12 let na postrcích na 182 a prý mu z toho zvuku dodnes píská v uších). Mi to po sedmi letech ježdění na 182 moc otravné nepřijde, ale zas je fakt, že dneska se dá celkem dobře dveře a zeď do strojovny odhlučnit, případně jsem na jedné lokomotivě měl i dodělanou protihlukovou zástěnu před motorem ventilátoru směrem od dveří kabiny, což dost pomohlo. Jen EGC.04 občas nepříjemně pískají, což je někdy zvuk horší než monotónní běh ventilátorů ![]() A pak jsou zas takoví, co si ventilátory vypínají při každé příležitosti a pak volají o pomoc, že jim to nejede, a člověk hned tahá z garáže čtyři autobaterie, svazek propojek a jede na pomoc. Ostatně právě pro tyhle kolegy jsem na mašiny dodělal na pult digitální voltmetry napětí akumulátorů, ať to mají na očích pro jistotu. (Příspěvek byl editován uživatelem vojtag.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23477 Registrován: 3-2007 |
>digitální voltmetry napětí akumulátorů, ať to mají na očích pro jistotu. Možná by byl ještě lepší pípák, co spustí při 42V (případně tím spínat ventilátory). Ten lze mít i přenosný (zapojovaný do zásuvky 48V). (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5162 Registrován: 6-2007 ![]() |
Ten nový regulátor nabíjení umí naštěstí rozběhnout automaticky ventilátory při poklesu napětí, ale občas se hodí mít tu kontrolu přímo na očích. Zvláště teď přes zimu, kdy občas někdo nechá zapnuté třeba vyhřívání čelních skel. Pípák je taky, měnič na 230 V co máme na pultech, tak zvukově umí signalizovat nízké napětí. Ale i přes to se někdy nezadaří. Úplně nejlepší byl jeden polský kolega, který měl skoro hodinu při pobytu vypnuté ventilátory, vařil si u toho kafe a pak když se rozjel, tak mu mašina po kilometru na trati prostě zhasla a umřela ![]() (Příspěvek byl editován uživatelem vojtag.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12650 Registrován: 9-2002 ![]() |
Nejmíň jednou sundal Laminošot v KH trolej na zem, když to projel na stejnosměrnou stranu, pravily jistý legendy. Někdy kolem 1991 - to jsem byl eště malej harant.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23478 Registrován: 3-2007 |
>Úplně nejlepší byl jeden polský kolega, který měl skoro hodinu při pobytu vypnuté ventilátory, vařil si u toho kafe a pak Holt každý nemůže být inteligentní ![]() A to šestikola mívala (co tedy já pamatuji za časů ČD) vždycky výborné baterky, celkem tiché ventilátory a super odpružení (dané i vlastnostmi třínápravových podvozků a vzdáleností mezi otočnými čepy). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5163 Registrován: 6-2007 ![]() |
Ty vlastnosti platí dodnes ![]() Jen teda vyžadují řádnou péči, a průběžnou údržbu. Ostatně není divu, že největší provozovatel šestikol (polský Cargounit) předpokládá že se některé jejich stroje dočkají i sedmdesáti let v aktivní službě. |
micek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 424 Registrován: 11-2015 |
![]() "Ty vlastnosti platí dodnes ![]() |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12651 Registrován: 9-2002 ![]() |
Uplně jiná převodovka.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |