| Diskuse » Železnice » Tratě v Karlovarském kraji » Archiv diskuse Tratě v Karlovarském kraji do 28. 11. 2025 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Tratě v Karlovarském kraji do 28. 11. 2025dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6476 Registrován: 12-2020 |
Je jedno čí je to objednávka. Hlavní je, že to bude jezdit a zdroje jsou![]() Říká se tomu zvýšení atraktivity oblasti ![]() |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25756 Registrován: 3-2007 |
Hlavní je, že to bude jezdit a zdroje jsou Nemůžu to nenapsat - vy jste fakt blb. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6481 Registrován: 12-2020 |
Vidíte a zase. Já jsem o tom nerozhodl, rozhodli jiní. Ale já jsem blb, protože napíšu svůj názor (jiný než váš). Jděte už někam. Tomuhle říkáte diskuze? Vždyť tady to dusno děláte každou chvíli...![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3025 Registrován: 11-2005 |
Musíme být soucitní s nemocným, Káčko slouží tomuto pánovi v letech jako kompenzační pomůcka - posíláme písničku od Tap Tap ![]()
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6487 Registrován: 12-2020 |
Popravdě někdy si myslím, že je fakt nemocný. Beze srandy. Někdy má docela rozumné názory a chová se normálně, jindy je úplně někde jinde a chová se nemožně. Jestli někoho vytáčí, že na Káčku někdo něco napíše nebo jestli se nechce někdo učit jazyky, tak to skoro na léčbu je. Bez urážky. Chápu, že dnes hodně stresová doba, hodně práce, nejistota atd., ale tohle mi přijde dost na hraně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 790 Registrován: 1-2019 |
Vlaky do Bochova jsou společný projekt svazku obcí ODORAK a města Bochov. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18129 Registrován: 5-2004 |
Ty vole tak se tam zajeď kouknout. Místo pindů jak to zase bude k hovnu. Když nevíš co tam je, tak buď si vem kolo a jeď podle pásma do Valče (a dál někam dolů) - kraj tam trochu připomíná balkán - a jestli kolo nemáš nebo bys na něm umřel tak jdi z Bochova přes Údrč do Skoků a pak přes Ratiboř do Žlutic... Já toho asi s kolem využiju - po pár letech to vezmu zas přes Valeč a Petrohrad (smí se to ještě tak vůbec jmenovat když jeden stejnej je v Rusku? ) do Rakáče - minule to právě ze Žlutic byla docela štreka, teď se vyvezu "na kopec" |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25766 Registrován: 3-2007 |
???? Já jen odpovídám na dotaz, jaký na to mám názor (a spolu se mnou to má podobně tak 90% populace). Ve Žluticích jsem (na tvou radu) byl, na Vladaři taky, lokálku do Bečova si projel, je tam hezky, ale že by zas nějaký zázrak? Jinak specialista na pindání, jak je něco nového k hovnu jsi ty - s výjimkou vlaku kdekoli v pustině. Mně je to dost jedno, mám k tomu neutrální postoj. Ani jsem nečekal na přímý Sp Praha - Bečov (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6466 Registrován: 6-2019 |
je tam hezky, ale že by zas nějaký zázrak? Je to jedna z posledních oblastí u nás (moderně "regionů") nedotčená masovou turistikou. Další jsou třeba Císařský Les, část (!) Českého lesa, Manětínsko... ubývá to a jsem si naprosto jistý, že při vhodném a silném marketingu by např. CHKO Slavkovský les nebo Tepelská vrchovina skončily úplně stejně jako Krušné hory, Jizerky, Lužický apod. Ono to jednou přijde, ale zatím ne, takže je fajn to vidět ještě jako za Husáka. Něco jako Valbřišský hory, tam je to hezký taky protože tam nezakopáváš o lidi co půl kiláku grupa. Já se tam svezu taky - přinejmenším se nemusím bát, že bych se do vlaku s kolem nevešel. , i když mě trochu odrazuje trojí přestup, ale to není nic co by se nezvládlo. Samozřejmě to může bouchnout už jen na tom, že mě Vidlemont, pardon GWTR, nebo ČD Calatori nevezmou do vlaku už ve Varech nebo v Bečově, ale to riziko tu prostě je.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25769 Registrován: 3-2007 |
No dobře, tak já pojedu taky a projdu se do těch Žlutic.. Na kolo nějak se svou chorobou nemůžu. Co se týče pustin, tak to já umim. Český les, Domažlicko a i ta Šumava někdy v říjnu ve všední den nebo v předjaří je úplně něco jiného, než komerce - ale právě podobné věci, kterým tady tleskáte, tam přitahují lidi a masovou turistiku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6494 Registrován: 12-2020 |
Je to jedna z posledních oblastí u nás (moderně "regionů") nedotčená masovou turistikou. Další jsou třeba Císařský Les, část (!) Českého lesa, Manětínsko Podepisuji. A navíc od prosince se značně posiluje provoz na 161 mezi Blatnem a Žluticemi , takže na výlety to může pomoci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6467 Registrován: 6-2019 |
No, Regionova tou věcí určitě nebude. Ono, tady chybí infra jako hospody a tak (Štědrá je výjimka) takže mladší generaci to nepřitáhne. Škoda, že Spržel stihla likvidaci zastávek, hodilo by se vystoupit dříve (ale takhle je to tady se vším).
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 478 Registrován: 9-2023 |
Co vůbec do toho Bochova bude jezdit? Regionova? Já už to tady psal, že klidně vezmu kolo a pojedu tam vlakem a potom na kole a na zpáteční cestu si ho dojedu někde k Rakovníku, je to parádní kout a klídek tam je
Punk nikdy neumírá. Punk až na věky!
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25771 Registrován: 3-2007 |
Ano. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18135 Registrován: 5-2004 |
Co jsem koukal tak ráno z Raku a k večeru do Raku by to měla být z Protivce dvouregina. Což v hezké letní dny na škodu nebude, minimálně z Jesenice do Raku jezdil šukafon hodně plnej (zažil jem v tejdnu ten na půl desátou v Raku s nejmíň třicítkou lidí. Hospody - inu nejsou. Teda krom pivovaru Chyše, Žlutic, Bochova. A v létě vařil i odpoledne Bílej dům v Blatně. A souhlas s tím, že krásně tam je proto že je to prdel světa kde "nic není" (chce to hledat, třeba u Střely jsou zříceniny několika mlejnů). A to kolo tam dává smysl právě pro dost velký vzdálenosti od míst s použitelnou dopravou. Což je de fakto jen ta 161 (pro nás středočechy, z Varů do Žlutic jezdí i nějaký bus). |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25778 Registrován: 3-2007 |
Co jsem koukal tak ráno z Raku a k večeru do Raku by to měla být z Protivce dvouregina. A to jsi vyčetl kde? Nějaká (šoto)vodka? Nebo jen předpoklad a přímý vůz v KJŘ? souhlas s tím, že krásně tam je proto že je to prdel světa kde "nic není" Nojo, ale to je úplně jiná diskuse než to, že já na dotaz, co si o tom myslím, řeknu, že koukám, že má kraj peněz dost a ty se na mne za to pomalu vrhneš.. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 7-2023 |
"Je to jedna z posledních oblastí u nás (moderně "regionů") nedotčená masovou turistikou." Turisty to krátkodobě přivést může. Přijedou, uvidí kraj plný zdevastovaných památek, pustých vesnic, zanedbaných polí, zarostlých polních cest, s dost prapodivným obyvatelstvem, utrpí těžký šok z toho, že i toto může být Česká republika 21. století, a zase rychle odjedou. Vrátí se možná pár dobrodruhů se zálibou v exotice. ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6469 Registrován: 6-2019 |
HH: hele, dnes je skoro vše o marketingu. V Krušných horách taky čtvrt století po pádu železný opony chcípal pes a dnes se to poměrně rychle mění. Já jsem za ten "skanzen českých Sudet" rád, je to tam fajn a mnoho míst je skoro stejných jako když zde žilo původní obyvatelstvo. Ta paralela s Republikou Srbská Krajina, vyčištěním multietnických oblastí Jugošky docela sedí, ale to není nic nového. Podobné analogie se dají najít leckde na světě. Nemusí to být na furt - polské Sudety se modernizují dost rychle a jestli jim to vydrží, tak oni ten problém mít nebudou (zase mají jiný). Se mi zdá, že to zveličujete - kolik milionů zahučí v tom spojení do Bochova a kolik třeba do golfových aktivit? Jestli to bude nějaký přímý spojení z Prahy, tak je dost možný, že si to svý lidi najde, i když dost záleží na počasí. Letošní léto bylo v tomto zrovna docela vtipný.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 183 Registrován: 7-2023 |
Ahmad_Šáh_Masúd: Vidím dva zásadní problémy, na které bude vždy narážet jakákoliv osobní doprava na lokálce do Bochova: 1) Ta trať vede "do nikam", naprosto ignoruje přirozené přepravní proudy, nenavazuje na žádnou hlavní trať, nýbrž na další lokálku pohybující se na hraně udržitelnosti pravidelného provozu. 2) Trať a všechny tratě navazující jsou prostě beznadějně pomalé. Cesta vlakem z Prahy do Bochova bude se 2 přestupy a potrvá bezmála 4 hodiny, což je už docela masakr a je to zhruba dvojnásobek jízdní doby přímého autobusu. Vhodné to bude maximálně pro cyklisty, protože bus kola nebere. Ale i tak mám docela pochybnosti, jestli se najde dost odvážlivců, kterým se kvůli několikahodinové projížďce vyplatí strávit 8 hodin ve vlaku. Krušné hory bych za příklad rozhodně nedával. Z nich se stala jen kulisa pro turisty, nic víc. Jsou úplně stejně mrtvé jako před 20 lety, možná je to dokonce i ještě horší. Krásně je to vidět v období mimo letní a zimní turistickou sezónu. Ideální by bylo, kdyby se z bývalých Sudet podařilo vytvořit normální živý venkov, jaký známe třeba z Vysočiny nebo v západních Čechách v oblastech jižně od Plzně. Prostě normální vesnice obývané mixem chalupářů a stálého obyvatelstva, které tvoří převážně zemědělci, řemeslníci a drobní živnostníci. Kde jsou dostupné alespoň základní služby typu prodejna smíšeného zboží a hospoda otevřená pár dní v týdnu, takže existuje alespoň nějaké místo k setkávání. Kde funguje alespoň základní spolkový život, jako je vesnický fotbal a dobrovolní hasiči, takže tam alespoň párkrát do roka proběhne nějaká celovesnická společenská akce. Ale samozřejmě mi je jasné, že něco takového už v našich vysídlených končinách asi nikdy nebude... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6504 Registrován: 12-2020 |
Pochopte, že dnes se vám nikdo nebude stěhovat na kraj světa a pak dojíždět autem hodiny do práce. Nejsou tam prac. příležitosti, stejně jako v těch Krušných horách. Všechen průmysl zanikl, JZD taky. V Krušných horách to trochu kompenzuje ta turistika a lyžování (sezónní práce), ale není to na celý rok. Kolem Bochova asi lyžování nikdy nebude, tak tam budou jen důchodci, co už do práce nepotřebují a chtějí klid a nebo ti co už nemají možnost jít jinam. Tak to prostě je a bude i nadále. Takže prodloužit lokálku do Varů a rekoška trati Provivec - Rakáč alespoň na 100 km/h + přeložky na 120 od Lužné Stochova a je to vyřešené Ale rozpočet je prý od Stanjury v řiti, tak z toho nic nebude... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6470 Registrován: 6-2019 |
ad 1, právě proto tam pojede cyklovlak (i když ten skutečný důvod je jiný, ale zůstaňme u veřejné služby) a ne třeba 847 v hodinovém taktu 24/7/365. ad 2, ano, je to zamýšlené pro cyklisty a překvapivě ne jen z Prahy. Mezi Prahou a Bochovem taky někdo ještě žije. A vytváření nějakého živého venkova je fikce z říše snů. vylidňují se i přilehlé země jako Sasko a Bavorsko. To byste musel nejdřív úplně změnit demografií a lidské chování. Prostě je to rekreační oblast a po vyhlášení CHKO bude ještě vyhledávanější (krom ochrany je to cosi jako značka). Že je Vysočina a Morava jiná je dané mmj. vírou a skladbou obyvatel. Poděkujte komoušům, že sem sestěhovali všechno co nechtěli jinde.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18137 Registrován: 5-2004 |
Vloni jsem jel ze Žlutic přes Polom, Skoky, oudolem Střely, nahoru na Smilov a přes Rabštejn do Blatna. Jo, někde jsou zříceniny a někde cikáni, zdaleka to ale není až takovej průser jak se tady píše. Mimochodem po zániku skoro všeho průmyslu i státních statků jsou na tom v porovnání s Krušnejma Krkonoše min ty západní úplně stejně. A jen sleduju jak když někdo mladej vystuduje už se nevrátí neb práce není. Je pax ta pro fandy lyžování. Jinýho tam není nic. Je hnedle škoda že není už zastávka aspoň v Těšeticích pro cestu nahoru. ML: no když v JŘ je poznámka u vlaku do Bečova "přímý vůz do Bochova" tak to dvojmo asi jet bude muset. V Protivci regina nevznikne. Max by v sobotu večer mohla odjet na neděli chrnět do Žlutic... Na druhou stranu v sezoně je kolikrát sobotní podvečer silnější než nedělní, zejména o prázdninách kdy nejezdí učňáky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18138 Registrován: 5-2004 |
Největší potíž u 161 je ale to, že je na ní každej rok aspoň 2 měsíce výluka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 184 Registrován: 7-2023 |
Je ovšem zajímavé sledovat, že někde se ta transformace průmyslu a JZD celkem zdařila, zatímco jinde skončila naprostou katastrofou. Je, ale člověk se občas rád zasní. Nikdo jiný ovšem k dispozici nebyl. Největším průserem byl odsun, dosídlení už byla jen taková neumělá improvizace s dost rozporuplným výsledkem. "Kolem Bochova asi lyžování nikdy nebude, tak tam budou jen důchodci, co už do práce nepotřebují a chtějí klid a nebo ti co už nemají možnost jít jinam. Tak to prostě je a bude i nadále. " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6471 Registrován: 6-2019 |
Největším průserem byl odsun Ne. Odsun byl řešení a jiné lepší nebylo. Opakuje se to v historii mnohokrát a po válce opravdu soužití s Němci možné nebylo. A proto nedává smysl provozovat jakoukoliv drážní dopravu kdekoliv od Blatna na západ. Možná by nebylo od věci místo nekonečných snah o oživení dávno mrtvých pohraničních krajů přiznat, že jsme to prostě nezvládli, přestat do nich investovat, maximálně provádět jen nejnutnější údržbu a nechat tamní obyvatelstvo, ať se postupně přesune jinam. Voliči si evidentně a prokazatelně myslí něco jiného. A obyvatel Žlutic je úplně stejný člověk jako obyvatel Prahy jedna.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 185 Registrován: 7-2023 |
"Odsun byl řešení a jiné lepší nebylo. Opakuje se to v historii mnohokrát a po válce opravdu soužití s Němci možné nebylo. " Otázkou spíše je, jak často ten průměrný obyvatel Žlutic ten vlak využívá. Řekl bych, že moc ne. Nejčastěji se potřebuje dostat do Varů, kam dojede nejsnáze a nejrychleji přímým autobusem. Občas možná jezdí ještě do Toužimi, kam to je to autobusem i vlakem za přibližně stejnou dobu, ale s tím rozdílem, že autobus mu zastaví na náměstí, zatímco vlak kdesi daleko za městem. Navíc ten autobus na rozdíl od vlaku poslouží i těm nemnoha lidem z Pšova nebo Brložce. Samozřejmě ale pokud někoho napadne ten vlak zrušit, tak se zvedne obrovská vlna odporu, a to zpravidla od těch, kteří tím jeli naposledy někdy před 30 lety. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6472 Registrován: 6-2019 |
Ušetřili bychom tím spoustu trápení sobě i těm Němcům. Jo, a přišli o nejprůmyslovější část země. ![]() ![]() Touhle mentalitou přece mohou občané Ukrajiny rovnou vstoupit do Ruské federace. (kupodivu se tam nechce ani jim, ani žádným dalším národům. Otázkou spíše je, jak často ten průměrný obyvatel Žlutic ten vlak využívá. To je irelevantní úplně stejně jako jak často využívá zubaře nebo gynekologa (nebude tam nejspíš ani jeden).
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 7-2023 |
"Jo, a přišli o nejprůmyslovější část země. ![]() ![]() Touhle mentalitou přece mohou občané Ukrajiny rovnou vstoupit do Ruské federace. (kupodivu se tam nechce ani jim, ani žádným dalším národům. " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4476 Registrován: 5-2002 |
Některé oblasti Sudet, které měly nepostradatelný význam z hlediska hospodářství a infrastruktury Ovšem celé Sudety měly tehdy (a asi by měly i dnes) obrovský vojenský význam jako přirozená překážka pro vojska dobývající českou kotlinu. Bez Sudet by Německo, které bylo považované i po 2. sv. v. za hrozbu, mělo volný přístup ze severu až do Prahy. O předání výběžků se snad uvažovalo už v době vzniku ČSR, ale Francie to zamítla, protože poražený stát nesmí mít územní zisky. Navíc je potřeba si uvědomit, že Němcům tehdy nešlo o nějaké spravedlivé vyrovnání obou států, ale o totální germanizaci celých Čech - podívejte se třeba na Lužické Srby. Koneckonců, Němci by mohli vznášet nároky i na Prahy nebo Kutnou Horu, tam to taky kultivovali. Přičemž navíc problémem Sudet je především něco jiného, než výměna obyvatel - a to, že je to okrajová oblast bez přirozeného centra s odjakživa mizerným průmyslem - těžbu hnědého (na nic lepšího, než spálení nepoužitelného) uhlí do toho řadím taky. Podívejte se, jak vypadá Lüneburské vřesoviště, Waldviertel, Massif Central a nebo jižní Itálie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6473 Registrován: 6-2019 |
V jižní Itálii jsem byl nedávno a žít bych tam fakt nechtěl :-), to mám vyšší životní úroveň zde. Massif Central ano - ale on i celá Francie žije na pokraji propasti, sem tam pokus o převrat, bezpečnost v ulicích večer nechcete vidět apod. Lüneburské vřesoviště může být fajn, ale tam lidi nežijí, ti žijí v Lüneburgu. Současné SRN taky ne, oni jsou experti na kolaboraci s Rusáky, zvaní neprověřených osob k trvalému pobytu, nemožnosti zajištění bezpečnosti (v tom už dohnali Francii)... Mně z toho vychází, že si tady žijeme velmi luxusně, vzhledem k tomu, co musíte zkousnout jinde a kolik vás tam život stojí. I ten malebný Waldviertel je napůl pustina, s jednou pomalou tratí do Vídně (abychom zůstali u dráhy). Ohledně Sudet však máte naprostou pravdu, jen bych brzdil ten nihilismus stran KV kraje. Tady se má blbě jen ten, kdo to tak chce. Na to, že statisticky dost významná část dělá v SRN a tady neodvádí skoro nic, je to velmi solidní výsledek.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 187 Registrován: 7-2023 |
"Přičemž navíc problémem Sudet je především něco jiného, než výměna obyvatel - a to, že je to okrajová oblast bez přirozeného centra s odjakživa mizerným průmyslem - těžbu hnědého (na nic lepšího, než spálení nepoužitelného) uhlí do toho řadím taky. Podívejte se, jak vypadá Lüneburské vřesoviště, Waldviertel, Massif Central a nebo jižní Itálie." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4477 Registrován: 5-2002 |
Sedlčany jsou k Praze mnohem blíž, než Žlutice. Mimochodem, i na Sedlčansku proběhlo vyhnání obyvatel, a to už za války, kdy tam vzniklo cvičiště jednotek SS. Rozdíl je v tom, že úbytek obyvatel tam je postupný a trvalé obyvatele můžou nahrazovat třeba chalupáři. Ostatně, žádná katastrofa se neděje ani třeba i v Jizerkách, Krkonoších nebo i okolo České Lípy a Litoměřic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6506 Registrován: 12-2020 |
že i tam ve své podstatě chcípl pes. Bo tam zrušili v osmdesátkáých všechny vedlejší tratě Naproti tomu na Žluticku psi ještě nechcípli, 161 žije a budou i cyklovlaky do Bochova (po 30 letech). Tak si toho važme, jak říká Ahmad... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15868 Registrován: 4-2003 |
A jen sleduju jak když někdo mladej vystuduje už se nevrátí neb práce není. Panebože, i kdyby tam ty příležitosti byly, tak spousta lidí zůstane v Praze, Plzni a Brně protože ty možnosti tam jsou mnohem lepší. To platilo i před 50-60 lety, jen jste to neviděli (dělat kariéru v Praze vs. hnít v nějaký místní firmě s hromadou rádobyjistot pro místní trouby). Mimochodem já ten nihilismus ohledně sudet vůbec nesdílím - hromada lidí tam velmi úspěšně podniká a daří se jim, stačí prostě mít votevřený voči. Je to není pro každýho.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3205 Registrován: 9-2009 |
a to, že je to okrajová oblast bez přirozeného centra s odjakživa mizerným průmyslem - těžbu hnědého (na nic lepšího, než spálení nepoužitelného) uhlí do toho řadím taky. Snad spíše naopak. Od Aše až po Liberec se nacházel jeden průmyslový podnik vedle druhého. Jen v samotné Aši bylo nespočet továren. Německé obyvatelstvo přirozeně považovalo za svá hlavní centra spíše Saskou Kamenici, Drážďany a další německá města. Naopak tam, kde začalo převažovat české obyvatelstvo, bývaly nejvýše pivovary či cukrovary. Už za dob monarchie zde své podniky zakládali i Angličané, Belgičané a další cizinci. Odsun německého obyvatelstva znamenal výrazný úbytek pracovních sil a mnoho podniků proto do roku 1950 zaniklo. Už na samém počátku plánovaného hospodářství bylo zřejmé, že systém nemůže fungovat: výrobu si naplánovat lze, ale pracovní sílu nikoli. Dovršením situace bylo, že zbytku německého obyvatelstva bylo v šedesátých letech oficiálně umožněno vystěhovat se do Německa, což podniky připravilo o další zaměstnance. Prakticky po celé období socialismu si podniky stěžovaly na nedostatek pracovních sil. Z mnoha jiných odvětví, tehdy i z ČSD, lidé raději odcházeli pracovat do dolů, kde získali podstatně vyšší mzdu, byt a možnost dřívějšího odchodu do důchodu (který byl navíc ve srovnání s jinými výrazně vyšší). Uhlí tehdy představovalo v podstatě státní bohatství. Do roku 1996 se z něj vyráběl i generátorový plyn (svítiplyn), který byl dodáván do sítě na území tehdejšího Československa a později České republiky. Právě z důvodu energetických priorit (elektrická energie a teplo) byla v šedesátých letech přijata rozhodnutí o vybudování plynovodu na zemní plyn ze Sovětského svazu, aby se uhlím šetřilo. Ještě donedávna zde fungovala briketárna vyvážející brikety do Německa; dnes se zde vyrábí už jen multiprach (Braunkohlenstaub). Briketáren tu bývalo více a výroba briket byla svého druhu alchymie. Jejich uzavřením zanikla i mnohaletá odbornost a zkušenost. Jenom kolik měla krátká místní dráha z Nového Sedla do Lokte (5,278 km) krátce po svém otevření vleček. O tom si jiné místní dráhy v Čechách mohly jen nechat zdát. Výčet některých vleček a zařízení: Nakládací plocha porcelánového a uhelného průmyslu – spol. Springer & Oppenheimer Helenin důl – šachta a lignitové ložisko Springer & Oppenheimer (část dvoukolejná) Vincenziho šachta – Springer & Oppenheimer Katharina-důl – město Loket Huntebahn – zařízení města Loket Grünlaserská parní cihelna a technicko-chemická továrna Sklárna Friedrich Siemens (dvoukolejná) (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 7-2023 |
Ovšem nejsou Sudety jako Sudety. V jejich severní části od Aše až po Liberec se opravdu před těmi 100 - 150 lety průmysl rozvíjel ve velkém a byla to tehdy v podstatě nejvyspělejší část monarchie. Naopak jižní část Sudet, tedy Šumava, Tachovsko a koneckonců i jižní a jihovýchodní část Karlovarského kraje, tedy i Žluticko, byla převážně zemědělská a dost chudá. Už před válkou byly vesnice na Žluticku poměrně bídné, už tehdy docházelo k vylidňování. Odsun to ale dorazil, protože ta oblast není ani nijak zvlášť zemědělsky výnosná, a proto ani nové osídlence příliš nelákala. Tedy okolí Žlutic ještě jakž takž, ale okolí Bochova, který se nachází ještě o nějakých 100 - 150 metrů výš už rozhodně ne. Přišli tam hlavně osadníci ze Slovenska, ale když za pár let zjistili, že zimy jsou tam tuhé a že se tam pořádně nic neurodí, tak i oni vzali nohy na ramena. Navíc jim režim slíbené statky zase zabral, takže pro ně opravdu nebyl důvod setrvávat v cizí zemi stovky kilometrů od širších rodin. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3206 Registrován: 9-2009 |
Vagon sklárny v Novém Sedle, kterou vybudoval německý podnikatel Friedrich Siemens. V roce 1900 sklárna zaměstnávala přibližně 1500 pracovníků. Vagon byl vyroben ve smíchovské továrně patřící pražské německé rodině Ringhofferů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1980 Registrován: 8-2011 |
tak jdi z Bochova přes Údrč do Skoků a pak přes Ratiboř do Žlutic. Přesně tuhle trasu jsme šli, jenže jsme se trochu zasekli v kostele ve Skocích na komentované prohlídce a už jsme nestíhali do Žlutic na bus z5 do Bochova ,tak jsme ho chytali na zastávce Ratiboř, rozcestí. Překvapený řidič nám říkal, že jsme letos první, kdo tam nastupuje. ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6476 Registrován: 6-2019 |
Pavlovi díky za upřesnění! 👍👍👍
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3207 Registrován: 9-2009 |
K tomu německému obyvatelstvu: Například městská část Karlových Varů „Dvory“ byla údajně založena českými dělníky, kteří v sedmdesátých letech 19. století budovali výlučně privilegovanou Buštěhradskou dráhu. Jelikož zde nebyly české školy, chodili jejich děti do škol německých. Při sčítání obyvatel po roce 1918 se jejich potomci už hlásili k německé národnosti. Také mezi odsunutými Němci se objevovala jména jako Matuschka, Kukacka, Kotek atd. Německý propagační film z roku 1940 o cestě autem z Výmaru do Karlových Varů: https://www.youtube.com/watch?v=_FradZWYGr0 Záběr z filmu: Křižovatka v Jenišově u Karlových Varů. Lom označený šipkou je dodnes v krajině částečně vidět. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4478 Registrován: 5-2002 |
Kuřil_p: moc nesouhlasím. Jo, byla tam fabrika na fabrice, ale jen nějaký lehký průmysl, jako ty porcelánky, sklárny nebo o kousek vedle textilky. Takový průmysl se rozvíjí v dříve zemědělských oblastech jako první, pak byl někdy následován (tehdy) hodnotnějším průmyslem těžkým, hlavně strojírenským - ale tenhle vývoj v Sudetech moc neproběhl, těžiště strojírenství bylo v Čechách v Praze a Plzni (dobře, byly tu válcovny v Chomutově). Jak i sám uvádíte, ten vagón pro sudetskou sklárnu vyrobili mimo Sudety. O hnědém uhlí bych jako o pokladu nemluvil. Ono se z něj dá sice vyrobit přesně totéž, co z uhlí černého (a černé uhlí na přelomu 19. a 20. století skutečně poklad byl; umožnil rozvoj Ostravska a Kladenska), jenže při dostatku černého uhlí není ekonomické s ním dělat nic jiného, než s ním topit (případně i ve formě svítiplynu nebo briket; chemičku v Mostě bych ponechal stranou, ta vznikla až za 2. sv. války). Takže hutnictví a na něj navazující průmysl tu nevznikl, zůstalo jen u dolů. (Srovnejte si to s Německem: černé uhlí udělalo z Porúří nejprůmyslovější část Evropy, zatímco Lužice s jejím hnědým uhlím byla zaostalá až do vzniku NDR.) Mimochodem, ty fabriky s lehkým průmyslem by zanikly tak jako tak, textilky by smetl dovoz z Číny, porcelánky a sklárny pak drahý plyn. Stejně, jako skončil takový průmysl i na Západě. Ostatně, hned za hranicí v Selbu bylo před 40 lety asi 10 porcelánek, dnes tam skomírá snad jediná, ostatní jsou pryč. O vyspělosti Sudet bych teda moc nemluvil - s trochou nadsázky, takhle "vyspělé" je třeba i dnešní Rusko, taky tam umí ze země leccos vykopat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 7-2023 |
Jj, je to pravda. Velká část sudetských Němců měla český původ. Původní německá kolonizace v období posledních Přemyslovců a Karla IV. zahrnovala jen opravdu úzký pás pohraničních oblastí. Konečný rozsah německého osídlení českých zemí, které obývalo témě třetinu současné ČR, je výsledkem až mnohem pozdějších kolonizačních vln a postupné germanizace tamního obyvatelstva. Konkrétně na Karlovarsku byla germánská původně jen centrální pánevní oblast, poté došlo k poněmčení obyvatel Slavkovského lesa, po husitských válkách i Doupovských hor a nakonec někdy kolem třicetileté války i Toužimska a Žluticka, takže se jazyková hranice posunula až téměř k Rakovníku. Sudetští Němci a Češi byli v podstatě jeden národ, který akorát mluvil dvěma různými jazyky. Škoda jen, že mezi nimi nebyla lepší komunikace, že Němci většinově podlehli agresivnímu nacionalismu a že to nakonec zašlo až tak daleko. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 190 Registrován: 7-2023 |
Brr: Ony ty porcelánky a sklárny v Sudetech vznikly hlavně proto, že tam na to byly suroviny, a to především kaolin, ze kterého se porcelán vyrábí, uhlí, kterým se v porcelánkách topilo, a bukové dřevo, kterým se zase přikládalo pod sklářské pece. Textilky tam vznikly zase hlavně proto, jelikož Sudety byly z celé Habsburské monarchie přirozeně v nejtěsnějším kontaktu s Říší, odkud k nám průmyslová revoluce dorazila. A podnikatelé už v 19. století využívali toho, že jsou v Rakousku nižší výrobní náklady než v Říši, v podstatě už tehdy jsme pro Německo sloužili jako taková levná montovna. Co se týká alternativního vývoje v případě neodsunu, tak to je naprostá neznámá a čistá spekulace. Někdo říká, že bychom se tím vyhnuli komunismu, což si nemyslím. I kdyby Němci zůstali, v r. 1946 by těžko měli volební právo a koneckonců ani v NDR se komunismu nevyhnuli. Otázkou je také, jaké by vlastně bylo postavení Němců v poválečné republice, kolik by měli práv, jestli by náhodou nečelili plošným perzekucím (zabavení majetku, znemožnění studia, vyhazovy z práce, tresty pro bývalé nacisty) a jestli by se na to časem většina z nich v socialistickém Československu stejně nevykašlala a nezvolila emigraci. Porcelánky, textilky a doly by určitě časem zanikly tak jako tak, ale pokud by ve společnosti bylo více vzdělaných a obchodně zdatných jedinců, určitě by si s transformací poradila lépe, než jsme si poradili my. Taky by v KV kraji i v samotném krajském městě žilo mnohem více lidí, než jaká je skutečnost, takže by Karlovy Vary nejspíš lépe fungovaly jako přirozené krajské centrum, byly by na stejné úrovni jako třeba Liberec nebo České Budějovice. Nesmíme ovšem zapomínat na to, že o rozkvět Sudet se v 19. století zasloužil nemalou měrou ještě i jeden další národ, a to Židé. Ti nepřežili už ani 2. světovou válku, takže jejich absence by se stejně projevila, i kdybychom Němce neodsunuli. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25796 Registrován: 3-2007 |
Tak koukám, jak si tady zajímavě povídáte.. Dovolím si přidat názor: Jednak to v Sudetech máme jaké máme a z toho musíme vycházet. Alternativní vývoj v případě neodsunu jsou fakt spekulace. Jednak jsme patřili a byli posláni (Jalta) jako země (Československo) jednoznačně do sféry Sovětského Svazu se všemi důsledky ( SSSR podporovaný puč 1948, padesátky, 1968..) a k tomu po válce uzavřená a hlídaná a od padesátých let zadrátovaná hranice s NSR i NDR(!) s vystěhováváním nespolehlivých obyvatel (i Čechů!), ano, nesmělo se zprvu cestovat ani do NDR (ono se dalo před 1961, Berlínskou zdí, totiž tudy celkem bezproblémově utéct na Západ). Třeba kousek od Moldavy (když jsme přátelé železnice) jsou ty průseky dodnes.. Prostě odříznuté celé pohraničí + mizerná veřejná doprava, konec světa. Uzavřený Jáchymov s celým okolím, velké vojenské prostory (nakonec Doupov máme dodnes), bahno, marast.. První republika Němce moc nemusela a dávala jim to znát. Nicméně průserem to začalo smrdět za a po velké hospodářské krizi, kdy současně vzmáhající se německý fašismus obsahující samozřejmě nacionalismus, nabízel i českým Němcům lákavou alternativu. Ano, Áda dal Němcům práci a těm sudetským předváděl německou vyspělost - železničně třeba dráty do Kořenova a rychlík "Rýbrcoul" vedený elektrickou jednotkou, moderní motorové vozy po záboru.. Tak to holt dopadlo jak dopadlo včetně zrady západních mocností (Mnichov). Nechci tady rozvíjet, jak se na tom podepsal Beneš před, za i po válce, na to tady není prostor, ale já úplně chápu náladu ve společnosti, která vedla k odsunu. No tak máme, co máme. Nicméně, jak psal AŠM, ožily Krušné hory, ožije i třeba Žluticko a spol - lidé bohatnou, ceny nemovitostí stoupají a dojde řada i na tyhle zatím levné oblasti. Jasně, zase bude řev, že tam nechtějí novou výstavbu, případně Němce, ale ono to jinak nejde. A říkám to jako přítel dráhy železné nerad, ale dostavěná D6 jim tam přivede nové možnosti, investory. Z obou stran. Tragická lokálka i s odbočkou na Bochov fakt ne. To už je dneska fakticky jen ..atrakce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34353 Registrován: 5-2002 |
ML: Tragická lokálka i s odbočkou na Bochov fakt ne. To už je dneska fakticky jen ..atrakce. Možná by se mohla prodat nějakým muzejníkům (a Bram by tam mohl utéci před modrobílým světem ). Ale obávám se, že by to za dvacet let dopadlo jako s JHMD...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3208 Registrován: 9-2009 |
Brr: Pochopitelně, černé uhlí je kvalitnější palivo. Hnědé uhlí se dnes využívá především k výrobě elektrické energie, přičemž odpadní teplo z tepelných elektráren se často používá pro dálkové vytápění měst. V roce 2024 činil podíl uhelných elektráren v České republice přibližně 37 %. Tento podíl bude v budoucnu nutné nahradit jinými zdroji. Pokud se to nepodaří, Česká republika se může stát čistým dovozcem elektrické energie, a to za předpokladu, že v okolních zemích zůstane stabilní politická situace a tyto státy vývoz elektřiny kvůli vlastnímu nedostatku neomezí. Aby bylo možné elektřinu nebo jiné komodity v zahraničí nakupovat, je zároveň nutné mít co vyvážet. Princip mezinárodního obchodu je v zásadě obdobný jako ve směnném hospodářství. Peníze fungují jako prostředek směny, nikoli jako hodnota sama o sobě. Útlum těžby uhlí v Česku je v posledních dvou letech velmi výrazný a projevuje se i v dopravním sektoru. Zisk společnosti ČD Cargo klesá a v prvním pololetí roku 2025 podnik vykázal ztrátu před zdaněním ve výši 931 milionů korun. Železnice byly přitom původně budovány především kvůli přepravě uhlí. Těžba uhlí přitahovala průmysl – například Cheb měl strojírny. V regionu působí také chemický průmysl. Další zdejší podniky dnes likviduje nebo zlikvidoval levný čínský dovoz. Evropská unie historicky vznikla mimo jiné jako ekonomická ochrana před tlaky amerického a později čínského trhu. Nelze cenově konkurovat čínské firmě, kde pracovník pobírá mzdu srovnatelnou s výdělky horníků v Evropě v 19. století. Jak poznamenal jeden výrobce obuvi, jen samotné náklady na všechny evropské atesty barev a materiálů odpovídají ceně, za kterou se v Číně prodává hotová bota, protože tam se tyto záležitosti neřeší. Evropské podniky, kde si pracovníci za sto padesát let vydobyli určitá práva a standardy odrážející se v nákladech, proto nemohou s podobnou konkurencí soupeřit. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3209 Registrován: 9-2009 |
Kdysi a i dnes známé strojírenské podniky v regionu Karlovarský kraj: Eska Cheb, Stavokonstrukce Plesná, Aritma Aš, STASIS Horní Slavkov, Sokolovské strojírny v Sokolově a Chebu, CHODOS Chodov, Metalis Nejdek, Železárny v Rotavě, Škoda Ostrov, Svatavské strojírny a další. Poznámka mimo téma: U posledně jmenované firmy jsem viděl dokonce svařovat asi dvě skříně lokomotiv, snad pro belgického výrobce nebo dopravce (?). Tehdy jsem neměl čas to vyfotit a získat nějaké podrobnosti (už je to asi dvacet let), takže se mohu mýlit. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3210 Registrován: 9-2009 |
A kolik je dnes v Praze strojírenských podniků? Jako jediná obecně známá firma mi vyšla "Praga", která v současnosti produkuje motokáry, závodní a sportovní automobily. Kromě ní existuje také řada pro mě neznámých firem, které se zabývají výrobou konstrukčních systémů, dopravních technologií a obráběním. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 7-2023 |
"Kdysi a i dnes známé strojírenské podniky v regionu Karlovarský kraj: Eska Cheb, Stavokonstrukce Plesná, Aritma Aš, STASIS Horní Slavkov, Sokolovské strojírny v Sokolově a Chebu, CHODOS Chodov, Metalis Nejdek, Železárny v Rotavě, Škoda Ostrov, Svatavské strojírny a další. " "A kolik je dnes v Praze strojírenských podniků? Jako jediná obecně známá firma mi vyšla "Praga", která v současnosti produkuje motokáry, závodní a sportovní automobily. " Strojírenský ani žádný jiný průmysl na území hlavního města už moc není, nicméně Praha jej ani nepotřebuje, protože žije především právě z toho, že je to hlavní město. Sídlí tam centrály firem, státní úřady, univerzity, výzkumné ústavy, které většinou nabízejí poměrně kvalifikovanou práci s nadprůměrnými výdělky, které potom táhnou další služby typu restaurace, kavárny, obchod a stavebnictví. Nicméně takový ekonomický model nutně vyžaduje přítomnost zbytku republiky, kde se ty věci vyrábí a pěstují. Bez toho, že Mattonka čerpá vodu z útrob Karlovarského kraje a stáčí ji do lahví, by těžko mohla existovat její pražská centrála, kde bílé límečky vymýšlejí marketingové strategie a počítají zisky. Tento způsob fungování je však nepřenositelný na jakékoliv jiné město v republice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17801 Registrován: 12-2009 |
v krajích s kontinuálním osídlením žije více šikovných a podnikavých lidí. Odsun je víceméně dávná minulost a nelze to stále, po výměně generací, považovat za příčinu nějakého jevu. Aby to bylo i od železnice, tak jeden příklad, i když z opačné strany. Úvalno titul obec Moravskoslezského kraje a s tím spojenou odměnu jeden milion korun. Tuto částku pak obec využila na rekonstrukci budovy zastávky, která byla provedena v roce 2020. Z celkového počtu dvou tisíc obyvatel bylo v roce 1938 pouze 45 Čechů, 20 Poláků a ostatní byli Němci. Po skončení 2. světové války obec dosídlili obyvatelé z beskydské obce Čeladné, Hanáci z Kroměřížska a Holešova a slezské obyvatelstvo z Opavska, později obyvatelé z Volyně (dnešní Ukrajina) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 7-2023 |
"Odsun je víceméně dávná minulost a nelze to stále, po výměně generací, považovat za příčinu nějakého jevu. " Nadneseně řečeno jsme tak trochu česká obdoba Haiti, kde se názorně ukázalo, že osvobození z dlouholetého otroctví samo o sobě k prosperitě nestačí. ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17802 Registrován: 12-2009 |
příčinu současného úpadku nevidím v jakémsi "chybějícím vztahu k místu" česká obdoba Haiti, Ano, skladba obyvatel. S jednou, hodně početnou haitského typu asi v nejbližších desetiletích to nebude jiné než v desetiletích uplynulých. Ale ti zbylí by mohli (a jak se ukazuje třeba ve zmíněných Kruškách), něco udělat s těmi penězi pro znevýhodněné kraje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 7-2023 |
"Ale ti zbylí by mohli (a jak se ukazuje třeba ve zmíněných Kruškách), něco udělat s těmi penězi pro znevýhodněné kraje." A co se týká peněz pro tzv. znevýhodněné kraje, tak se obávám, že mejdan pomalu končí. Jsou tu jiné priority. Válka, GD, nemalé investice si žádá energetika a dopravní infrastruktura, náklady na sociální a zdravotní systém pravděpodobně v dohledné době vystřelí do astronomických výšin, hrozí kolaps dalších průmyslových odvětví, což může způsobit další sociální náklady na jedné a propad daňových příjmů na druhé straně státního rozpočtu. Nevím, nevím, jestli se při tom všem ještě najdou nějaké peníze na resuscitaci bývalých Sudet... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17803 Registrován: 12-2009 |
Tak zatím peníze chodí. https://pr.denik.cz/doporucujeme/brusel-ocenil-cesky-program-karl ovarsky-kraj-prechazi-od-uhli-k-inovacim-2025112.html |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34371 Registrován: 5-2002 |
Kuřil: A kolik je dnes v Praze strojírenských podniků? A musí v Praze nějaké být...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 194 Registrován: 7-2023 |
Ohl: Zatím chodí, ale opět je otázkou, za co se vlastně utrácí a jestli z toho bude nějaký hmatatelný výsledek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18141 Registrován: 5-2004 |
" Zatím chodí, ale opět je otázkou, za co se vlastně utrácí a jestli z toho bude nějaký hmatatelný výsledek." Blackout? ![]() |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3211 Registrován: 9-2009 |
Hajnej: A musí v Praze nějaké být...? Nemusí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3212 Registrován: 9-2009 |
HHonza: Největší města Karlovarského kraje podle počtu obyvatel (k 1. 1. 2024): Karlovy Vary – 49 353 Cheb – 32 825 Sokolov – 22 312 Ostrov – 16 275 Aš – 12 783 Chodov – 12 649 Mariánské Lázně – 12 402 Nejdek – 7 776 Kraslice – 6 573 Františkovy Lázně – 5 707 V Karlovarském kraji je všehovšudy deset větších měst, z nichž tři jsou spíše lázeňská. Pocházím ze Sokolova, kde působí nespočet velkých i menších firem. Pracuji ve společnosti, která neustále přichází s novými podnikatelskými aktivitami, a ty bývají úspěšné. Zde se nezdá, že by lidé měli hluboko do kapsy. Ukazatele Karlovarského kraje „kazí“ neexistující údaje o lidech dojíždějících za prací do Německa. Část z nich je patrně zároveň registrována na pracovním úřadu, takže statistiky nezaměstnanosti jsou zkreslené. Mohu se samozřejmě mýlit. Zdejší elektrárny a další energetické komplexy naopak vyžadovaly pracovníky s vysokou kvalifikací a odborností. Žlutice příliš neznám. Loni v létě jsem tudy po mnoha letech projížděl a na první pohled působily jako zapomenuté místo. Není proto divu, že někdo může nabýt dojmu, že se zde zastavil čas. Podobných míst je patrně více. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6486 Registrován: 6-2019 |
Je to sice silně zkreslené pachateli (např. Ostrov rozhodně není tak špatné místo pro život), ale o něčem to přece vypovídá. A taky záleží kde konkrétně bydlíte, i ve Varech se dá žít na mizerném místě. Tachov je poslední, ale kousek za ním můžete hákovat v SRN, to jsou spíš průserové Žlutice, v Lubenci alespoň zastavuje bus na Prahu, ve Žluticích ... však víte.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|