Diskuse » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 24. 10. 2025

Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 24. 10. 2025

autor	příspěvek
J.M.	Sobota, 30. srpna 2025 - 21:11:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6239 Registrován: 12-2020	Koukal jsem na letecké mapy a vypadá to, že úzká v Soběslavi se už nepoužívá. Ví někdo více? A co pila v Turnově? Jezdí se tam ještě? Díky za případné info.
J.M.	Sobota, 30. srpna 2025 - 21:12:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6240 Registrován: 12-2020	Neměl by někdo prosím kontakt na důlní úzkou v Hodruši-Hámroch? Předem děkuji.
Honza_o	Neděle, 31. srpna 2025 - 19:01:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6163 Registrován: 5-2002	V Turnově se v polovině letošního července ještě jezdilo:
Hajnej	Neděle, 31. srpna 2025 - 21:12:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33885 Registrován: 5-2002	H_o: Čloooověče, na téhle pile jsem někdy v osmdesátkách byl pomáhat s dřívím... Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
honzaklonfar	Pondělí, 01. září 2025 - 07:12:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8345 Registrován: 6-2016	Pánové, kde ta pila v tom Turnově je? Na mapách to nemůžu najít...
Němec_z_ova	Pondělí, 01. září 2025 - 08:29:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5020 Registrován: 4-2009	honzaklonfar: Koňský trh 205, Turnov Mufloni nepatří na koleje
honzaklonfar	Pondělí, 01. září 2025 - 10:52:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8346 Registrován: 6-2016	Němec_z_ova: Dík! Tam jsem nehledal... Zato jsem Palackého a Soboteckou jel asi tisíckrát
Kiki	Pondělí, 01. září 2025 - 20:34:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 341 Registrován: 12-2008	Žamberk - Vonwillerka 31.8.2025 Práce na železničce neutichaly ani o víkendu. Odpoledne byly uvedeny do provozu oba přejezdy a dva odpolední vláčky tak mohly projet okruh továrnou. Dokumentačně jsem zachytil: Za mě rozhodně malá i VELKÁ železnice Železnice Desná
Anatol_J.	Úterý, 02. září 2025 - 12:40:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 256 Registrován: 4-2019	Soběslav - funkční je, jezdí se, ale už jen na pár desítkách metrů, mezi přesuvnami a tlakovou impregnací, kolejiště expedice je vytrháno, končí hned za křížením... T.
Mladějov	Úterý, 02. září 2025 - 14:10:12
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25054 Registrován: 3-2007	Ten Žamberk jede!
Quex	Úterý, 02. září 2025 - 14:57:31
Administrátor Číslo příspěvku: 9513 Registrován: 5-2002	To je splítka 600/760 mm? "Doba střelců neskončila. A já Vás o tom přesvědčím. A nejen Vás!"
Ivosek	Středa, 03. září 2025 - 11:22:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 417 Registrován: 8-2007	Quex: Ano, na hlavní trati a vjezdu do depa máme v Žamberku splítku 600 / 760 mm (Příspěvek byl editován uživatelem Ivosek.) WEB: www.uzkorozchodky.cz FOTO: www.uzkorozchodky.rajce.idnes.cz
Kiki	Středa, 03. září 2025 - 19:59:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 342 Registrován: 12-2008	Quex: Mám tu pár momentek z trati, některé ještě z počátku budování. Točna chce více pozornosti a správně se trefit s kolejemi malá i VELKÁ železnice Železnice Desná
Mipix	Pátek, 05. září 2025 - 13:19:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1058 Registrován: 10-2011	Kladno 5.9.2025 Kladenské rozhledy
pruban	Pátek, 05. září 2025 - 22:08:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 2-2020	Kladno... a kde je konec té z klipu? Č. 66. https://www.youtube.com/watch?v=XoSdvPSX0bw
Vojtag	Pátek, 05. září 2025 - 22:38:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5451 Registrován: 6-2007	66 byla podle všeho rozpálena v tamním depu, když jsme tam někdy v roce tuším 2009 byli vybírat stroj ke koupi, tak byla myslím zrovna v průběhu likvidace. Někde mám fotku jejich dveří s číslem 66 opřených o zeď. Moje fotogalerie na Flickru
kwasi	Neděle, 07. září 2025 - 07:40:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2103 Registrován: 8-2015	CZ Šumava zrušená lesní železnice Arnoštov 760 mm: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-dil-95-uzko kolejka-arnostov-spalenec-zeleznice-sumava.A250904_215526_po-cesk u_vrja?
Zdepa	Neděle, 07. září 2025 - 21:17:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4098 Registrován: 7-2005	Arnoštov- ve 13 min se objeví fotka lokomotivy s reflektorem a štítkem na boku. Snímek začátkem 90.let vyšel v nějaké tiskovině a na štítku je vidět č.108. Je to z období provozu vojenských lesů a jde o lokomotivu Henschel č.26210 z r.1940, dodanou původně říšské armádě (OKH). Stejně jako dochovaná loko Henschel č.20036/1923, přišla do ČSR jako reparace pro armádu. Jinak na většině snímků je vidět lokomotiva Wilma, která do Arnoštova přišla z pražské pobočky O&K v červnu 1919. Šlo o starší stroj O&K, rok výroby 1913. Od května 1920 do června 1921 zde pomáhala lokomotiva Liesel, což byl stařičký Jung z roku 1887, který v roce 1918 dostal nový kotel a opět skrze pražskou pobočku O&K šel do Arnoštova. Pak odešla do Ševětína. Po něm na výpomoc přišla lokomotiva Ludvík, opět veterán z roku 1893 z lokomotivky Heilbron. Ten zde byl do poloviny 20.let.
BSD	Pondělí, 08. září 2025 - 12:29:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 9-2017	-- je tomu asi 10 let, kdy jsem na K-report dal článek o Lesní dráze Spálenec - Arnoštov - Goldberg (Zlatá). Myslím, že i po létech, je její historie stále zajímavá. Proto se, k němu vracím. --** Lesní dráha Spálenec - Arnoštov - Goldberg (Zlatá). Velká větrná polomová kalamita v letech 1917 - 1918, která postihla tehdejší Schwarzenberské lesní revíry Arnoštov a Křišt‘anov na Šumavě, byla zajímavá nejen svým rozsahem, ale především účelným a racionálním zvládnutím tehdejších lesních hospodářů. Do konce roku 1921 následné silné větry dovršily v poškozených lesních porostech rozsah polomové kalamity na celkových 185 700 m3 dřevní hmoty. Zvládnout takovou přírodní katastrofu v době I. světové války a v složitých letech vznikajícího Československého státu, kdy lidské a materiálové zdroje byly téměř vyčerpány, to byl úkol velmi těžký. Bylo rozhodnuto, aby k rychlejšímu odvozu kalamitního dřeva z lesních porostů byla vybudována lesní dráha. Ještě v době války 3. 9. 1918 byla vytyčená trasa tratě a 4. 9. 1918 byly zahájeny zemní práce lesní správou v Arnoštově a od dubna 1919 stavbu přebrala firma Orenstein a Koppel z Prahy. Veškeré stavební práce při stavbě tratě se prováděli ručním nářadím, kolečky a překlopnými vozíky. Trasy v porostech bylo třeba vyčistit od pařezů a často i odvodnit. Pro trat‘ové těleso byly postaveny s kyklopského zdiva dva můstky s betonovou deskou, ostatní byly dřevěné. Horní část tělesa tratě měla šířku 250 cm, koruna štěrkového násypu 160 cm a výšku 20 cm. Kámen na štěrk se těžil podél trasy v lůmkách a štěrk se z něho drtil, v pojízdném drtiči poháněném lokomobilou. Na štěrkové lože byly pokládány ve vzdálenosti 70 - 80 cm od sebe dřevěné pražce o délce 120 - 130 cm a výšce 15 -18 cm s ložnou plochou, které byly vyráběny z místního dřeva omítáním ložné plochy na cirkulárce poháněné lokomobilou drtiče. Koleje byly v šesti typech o výšce 50 do 120 mm, síly 7 až 17 mm (váze 6 až 35 kg/bm) a byly pomocí hřebů a podkladnic připevněny k pražcům. Minimální poloměr oblouku byl 50 m a max. stoupání 40 %°. Mimo hlavní tratě o rozchodu 760 mm byly též postaveny dvě animální drážky o rozchodu 600 mm pro svážení dřeva k překladišti v Arnoštově na hlavní trati. Již v srpnu 1919 byla trat‘ průjezdná od Spálence - překladiště přes Arnoštov k nádrži Blanice a do 19 listopadu 1922 bylo položeno celkem 14 280 m kolejí o rozchodu 760 mm, a to včetně manipulačních. Kolejové úseky lesní dráhy vypadaly takto: * lokomotivní provoz: -- Spálenec, na překladišti manipulační koleje rozchod 1435 mm, délka 785 m, rozchod 760 mm, délka 1 315 m. -- Arnoštov, manipulační koleje na pile, rozchod 760 mm, délka 2 664 m. -- trat‘ Spálenec překladiště - Arnoštov pila-překladiště, rozchod 760 mm, délka 4 444 m. -- trat‘ Arnoštov pila - nádrž Blanice, výhybna-nákladiště, rozchod 760 mm, délka 3 506 m. -- trat‘ nádrž Blanice - Goldberg (Zlatá, výhybna-nákladiště, rozchod 760 mm, délka 1 048 m. * animální provoz: -- drážka Arnoštov pila-překladiště - údolím Černého potoka (Schwarzbach), rozchod 600 mm, délka 2 266 m. -- drážka Arnoštov pila-překladiště - údolím potoka Puchrovka (Pucherbach), rozchod 600 mm, délka 4 259 m. -- Arnoštov pila, manipulační kolej, rozchod 600 mm, délka 518 m. -- nádrž Blanice, výhybna-nákladiště, Vydří les manipulační kolej, rozchod 600 mm, délka 500 m. -- dočasné přenosné drážky k nákladištím (tratí roz. 600 a 760 mm) z kalamitních ploch,(mohlo se jednat i o systém Dollberg, rozchodu 700 mm), v provozu 1919 - 1923. V Arnoštově k vybavení dráhy byla postavená budova skladiště a kanceláře, studna, dva baráky pro dělníky, kovárna, dílna, dřevěné depo pro dvě koleje stání a sklad uhlí a dřeva. Dále byla postavená v r. 1918 parní pila (pohon pily obstarávaly dvě lokomobily výr. Lanz Mannheim výk. 100 k, Esterr výk. 60k) a překladiště dřeva mezi rozchodem 600 a 760 mm, na které ústily obě animální drážky. Trat‘ lesní dráhy začínala na překladišti ve Spálenci žz.n. kde se napojovala na vlečku normálního rozchodu (1435) přes nakládací rampy, situované ve výši dna normálně rozchodných vozů a součastně ložné plochy vozů les. dráhy. Lesní dráha se na překladišti rozbíhala do tří větví s dvěma objízdnými kolejemi. Normálně rozchodná vlečka s objezdovou kolejí byla uprostřed dvou překládacích ramp, kde po jejich vnějších stranách byla vedena úzkorozchodná překládací kolej s objezdovou kolejí. (Třetí větev úzkorozchodných kolejí byla kusá a zřejmě sloužila k odstavení vozů ?? není prokázána). Trat‘ od Spálence pokračovala podél lesní cesty a po pravém břehu Blanice směrem na Arnoštov. Přet pilou v Arnoštově bylo široké rozdvojení do dvou kolejí v je jichž prostředku se nacházelo depo, pila, překladiště (dvou animálních drah rozchodu 600 mm), dvě objezdové koleje a koleje k napojení depa a pily. Po spojení kolejí, které s obou stran obcházely pilu v Arnoštově, trat‘ vedla podél cesty a říčky Blanice k nádrži Blanice a pod ní byla postavena výhybna-nákladiště Vydří les o délce 122 m. Součástí nákladiště byla manipulační animální drážka o rozchodu 600 mm a délce 500 m. Odtud trat‘pokračovala s lehčím svrškem na Goldberg (Zlatá), kde byla též zřízena výhybna-nákladiště o délce 132 m. V roce 1955 byla postavená odbočka od výhybny Vydří les u nádrže Blanice směrem k cestě Tyrolka pod Knížecím Stolcem, nákladiště Příkopy, (délka odbočky 1 900 m). Od počátku provozu byly v inventáři lesní dráhy na rozchod 760, tři parní lokomotivy a to Wilma (OK 6056 / 1917, Bm2t, výk. 50k), Liesl) (Jung 28 / 1887, Bm2t, výk. 30k), Ludvík), (Heilbronn 295 / 1893, Bm2t, výk. 50k), 82 ks podvozků, z toho polovina byla opatřená ruční brzdou (vždy jeden podvozek s brzdou a jeden bez brzdy tvořily pár, to je 1 truck, nebo 1garnituru o hmotnosti 950 kg a nosnosti 3000kg, v sestavě oplen nebo čtyřnápravový plošinový vůz), 10 ks překlápěcích (neckovitých) vozů, 25 ks manipulačních vozíků a 1 vůz na těžké náklady (např. kotel lokomobily). Na rozchod 600 mm 30 ks podvozků (opleny), 5 ks manipulačních vozíků (pila) a 2 ks vozíků pro převoz kolejnic. Lesní správce v Arnoštově působil jako správce pily, jeho zástupce řídil provoz lesní dráhy s drážkou (600) a nákladiště, kde byl i lesní příručí. Evidenci vedl lesní účetní a účetní příručí s pokladní úřednicí. Na pile byl skladmistr na nákladišti hajný. Provoz zajišt’ovali tři strojvůdci, dva pomocníci a několik brzdařů. Na pile byly dva pilařští mistři s pomocníky a na skladištích dřeva několik manipulantů. Na lesní dráze a obou drážkách, se z polomových porostů na překladiště v Arnoštově a ve Spálenci přepravovala dlouhá kmenovina (až do délky lod’áků), špalky dlouhé 4 - 6 m, palivová polena, vláknina (krátké polenové dříví pro papírny), z pily v Arnoštově řezivo (fošny a prkna s odpadovými krajinkami). Na jednu garnituru se nakládalo asi 7 plm dřeva a jedna lokomotiva svážela do Spálence až 8 garnitur (56 plm), s maximální povolenou rychlostí 12 km/h. Polomové dřevo na drážkách (600 mm) bylo sváženo na vozíkách (dva tvořili oplenovou garnituru nebo čtyřnápravový plošinový vůz), gravitačně po spádu se přibrzďovaly na maximální povolenou rychlost 10 - 12 km/h. Na jednu garnituru drážky se nakládalo 5,8 plm kulatiny nebo 4 - 5,8 m3 řeziva. Prázdné garnitury se po drážce s Arnoštova na nákladiště do lesních porostů tlačily ručně nebo pomocí koňského zápřahu. Kalamitu se plně podařilo zdolat v průběhu roku 1923, (pila v Arnoštově přestala řezat 30. 11. 1922), lesní dráha sloužila dále, ale obě drážky o rozchodu 600 mm byly v době od 17.6 do 3. 9. 1923 demontovány. Celkem bylo lesní dráhou odvezeno 169 416 m3 polomového dřeva, z toho obě animální drážky (roz. 600 mm) svezly do Arnoštova na překladiště a pilu 43 810 m3 dřeva. Za druhé světové války nebyl svršek tratě ani strojový park udržován a chátral. V roce 1948 nastala změna vlastnických poměrů lesní dráhy, ale i lesních revírů. Bývalé knížecí schwarzenberské revíry převzala do správy nejprve krajská správa lesů a od 1. 1. 1953 národní podnik Vojenské statky a lesy Horní Planá. V r. 1950 byla na dráze 1 nepojízdná parní lokomotiva Wilma a 18 garnitur na přepravu dřeva. V té době byla přeprava dřeva z nákladišt‘ prováděna animálně-gravitačně, kdy naložené 1-2vozy (2 garnitury) sjížděly samospádem a jízdu řídil kočí, který stál na prvním vozíku a ovládal brzdu. Koně soupravu jen doprovázeli a podle potřeby ji popotáhli. Po složení dřeva ve Spálenci byla souprava koňmi vytažena do lesních nákladišt‘ nad Arnoštov. V roce 1952 byla opravena lokomotiva Wilma a na trati byly v nejhorších místech položeny a pobity nové pražce a opraveno odvodnění tělesa tratě. Na opravě se podílelo 50 brigádníků z Kamenice nad Cirochou, kteří s provozem lesních drah měli zkušenost. V roce 1955 na lesní dráhu přibyla druhá parní lokomotiva, která neměla jméno, byla modernější, výkonnější a delší, takže měla v obloucích narušovat rozchod (dle vyprávění pracovníků). V té době byly v majetku Vojenských statků a lesů, také dvě parní lokomotivy, které po válce zůstaly na našem území a to, č. 108 (Hen. 26210 / 1940, Dm2t) a č. 222 (Hen. 20036 / 1923, Dm2t, výk. 100k). Tyto lokomotivy byly v roce 1959/60 již v provozu na lesní dráze v Kamenici nad Cirochou, patřící Vojenským statkům a lesům. Lokomotiva č. 222 přežila konec provozu tamní lesní dráhy a je vystavená jako pomník před lesní správou v Kamenici nad Cirochou. Je proto možné, že ta druhá provozní parní lokomotiva v Arnoštově byla jedna z nich ?? Nakládka dlouhé kulatiny na opleny prováděly dvě nakládací čety o 4 lidech, pomocí ručních navijáků. V roce 1956 byl pořízen mobilní dieselelektrický agregát, takže ruční navijáky byly nahrazeny elektrickými. Na překladišti ve Spálenci pracovali 4 zaměstnanci, kteří překládali a upravovali dřevo z lesní dráhy na vozy ČSD. I zde byl v roce 1956 instalován stabilní dieselelektrický agregát k pohonu nakládacích elektrických navijáků a pil. V letech 1955-61 svážela dráha ročně cca 10 000 m3 dřeva. Kolejový svršek lesní dráhy byl po roce 1961 značně opotřebovaný a na mnoha místech bylo třeba vyměnit pražce (cel. odhad až 1 400 ks) , ale i ojeté kolejnice a část jich narovnat. Byly provedeny jen nejnutnější opravy. V srpnu 1964 výkon přepravy dřeva dráhy poklesl na 124 m3 a 8. 11. 1964 byl vydán pokyn k zastavení provozu a následné demontáže tratě a zrušení provozu na dřevoskladě ve Spálenci. Demontáž tratě probíhala až do roku 1967. Lokomotiva Wilma, která zde zůstala do ukončení provozu byla sešrotována. Důvodem ukončení provozu Arnoštovské lesní dráhy byl havarijní svršek tratě a značné opotřebení strojového parku. Náklady na udržení provozu a provedení generální opravy se jevily jako neúnosné. V té době nákladní auta nahradily postupně odvoz dřeva z těchto polesí. Celkové řešení lesní dráhy bylo jednoduché a účelné. Promyšlenost, účelnost a trvanlivost, bez velké údržby prokazuje nejen její výkonnost v době svozů polomového dřeva, ale i následný provoz do jejího zrušení. *) poznámka: lokomotivy Liesl a Ludvík byly zapůjčovány na lesní dráhy Č.Budějovice - Borek - Kyselá Voda; Ševětín - Velechvínské polesí (Kolomazná pec). Kučera Pavel, Bedřichovská soukromá dráha (BSD), určeno přátelům úzkého rozchodu. Podklady: Publikace, Polom na Šumavě v Arnoštově 1917-1918, Hugo Trnka. Zápisky z pátrání v archívu Třeboň, pan RNDr. Václav Mach, České Budějovice, archiv BSD.
Zdepa	Úterý, 09. září 2025 - 12:46:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4099 Registrován: 7-2005	ad Arnoštov - lokomotiva WILMA č.6056 byla podle továrního seznamu O&K dodána v dubnu 1913 pro stavební firmu Karl Corazza v Haliči. Měla výkon 60 PS, rozchod 750 mm a už z Berlína si nesla jméno Wilma na bocích. S ní odešla totožná lokomotiva jména Anna, tov.č.6055, pro stejného objednavatele. Jak se dostala k pražské pobočce O&K ve Vysočanech je otázka, ale díky komunikaci poboček této firmy mezi sebou, je možné že v Praze byla poptávka, tak se optali jinde, co je k dispozici. A na vagóně mohla lokomotiva být v Praze třeba do týdne.... Henschel 26210 byl typu Riesa, tedy s výkonem 70/75 PS. Když v roce 1953 kotelní komisař Ústavu technického dozoru prováděl tlakovou zkoušku kotle lokomotivy Henschel 20036, uvádí, že je k dispozici i lokomotiva s kotlem 26210, ke kterému je k dispozici jen vojenský certifikát a je potřeba vystavit nový. To potvrzuje, že obě lokomotivy Henschel byly v Arnoštově již v roce 1953. V archivu Český Krumlov je rozsáhlá spisová agenda Schwarzenberských velkostatků (panství). Podle hlášení o tlakových nádobách z počátku roku 1946, byl kotel č.6056 (moje poznámka - O&K / WILMA) ve špatném stavu. Je spíš pravděpodobné, že si vojáci přivezli obě loko Henschel. V dané době stejně začala naše armáda rozpouštět své skladové zásoby vozidel úzkých drah, jako něco, co už ve válce nebude potřebovat.
J.M.	Úterý, 16. září 2025 - 08:48:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6255 Registrován: 12-2020	Prosím měl by někdo nákres úvraťového systému odbočky LŽ v Osné dolině na LŽ Topolčianky? Předem díky.
Ahmad_Šáh_Masúd	Úterý, 16. září 2025 - 13:40:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6149 Registrován: 6-2019	Nákres nemám, ale podle vagonetova popisu v TPD a zde v archivech se to dá snadno vystopovat. Já mám zase dotaz k mapě či schematu izolované sítě Rybníkárka u Horných Orešan. Budu se tam teď pár dní toulat. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Pavel_reiser	Středa, 17. září 2025 - 18:38:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3582 Registrován: 5-2002	Vedli jsme u piva debatu o úzkorozchodných lokomotivách a padl zajímavý dotaz. Za kolik se ty lokomotivy tenkrát a ČSSR vlastně pořizovaly. Máte někdo tušení ? Kolik stála taková BN15R, BND30, něco se dováželo z NDR a SSSR... Děkuji za případné údaje
Liberečák2	Středa, 17. září 2025 - 20:06:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 216 Registrován: 7-2017	Posunovací loko 1435 BN 40 ČSR 1950 Kčs 933 983 Posunovací loko 1435 BN 100 ČSR 1950 Kčs 1 231 470 Posunovací loko 1435 BN 100 ČSR 1951 Kčs 1 380 640 Dieselelektrická loko GEBUS BNE 50 v. č. 52 pro cukrovar v Syrovátce (600 mm) ČSR 1951 Kčs 369 881 Posunovací loko 1435 BN 150M (T 211.0) ČSR 1955 Kčs 395 000 Posunovací loko 1435 BN 60 ČSR 1955-57 Kčs 196 722 Posunovací loko 1435 BN 60, t.č. 3567 ČSPLO ČSR 1955 Kčs 196 962 Pozn. do 1953 stará měna, po r. 1953 nová měna (cca 5 : 1)
Liberečák2	Středa, 17. září 2025 - 20:10:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 217 Registrován: 7-2017	Dotaz byl jen na úzkor. stroje, omlouvám se za rozchod 1435 mm, ještě přidávám: Dieselhydraulická loko BN 60 H (700 mm) ČSSR 1965 Kčs 102 500
Plzenecká_ž	Čtvrtek, 18. září 2025 - 00:39:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 12-2010	LŽ Topolčany zakreslená na mapě.
Plzenecká_ž	Čtvrtek, 18. září 2025 - 00:46:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 12-2010	LŽ Topolčany, staženo z internetu lokomotiva O&K 6013/1912 a překladiště
Zdepa	Čtvrtek, 18. září 2025 - 21:46:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4116 Registrován: 7-2005	V roce 1956 loko BN30 - 36200 Kčs, BN60 (MD4Š) - 87768 Kčs V roce 1959 loko BN15R - 43000 Kčs, BN30R - 55700 Kčs (v případě BN30R znám výrobní náklady z 06/1959: materiál byl za 34594 a mzdy za 4960 Kčs)
Pavel_reiser	Čtvrtek, 18. září 2025 - 22:14:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3583 Registrován: 5-2002	Děkuji!!! V roce 1960 byla průměrná mzda 1.300 Kčs. Škoda Octavia stála 38.500 Kčs. Škoda Felicia stála 42.000 Kčs. (Příspěvek byl editován uživatelem Pavel Reiser.)
Zdepa	Neděle, 21. září 2025 - 21:47:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4118 Registrován: 7-2005	19.9.1979 ve Frýdlantě TU 47.020, 008 a M 152.0244
Mladějov	Neděle, 21. září 2025 - 23:33:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25246 Registrován: 3-2007	Nádhera! Setkávání generací a správně zasraný výdejní stojan nafty, samozřejmě bez střechy.
pudr.kolsky	Pondělí, 22. září 2025 - 09:59:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 7-2017	Pavel Reiser: Pokud si dobře pamatuji, tak do roku 1962 bylo také možné získat auto tak zvaně na poukaz za podstatně nižší cenu. Ale již neznám podmínky - zda musel člověk pracovat v nějakém oboru, či snad býti úderníkem. Ale v každém případě zájemce o koupi vozidla byl v nějakém pořadníku a musel ve spořitelně vinkulovat určitou finanční částku na nákup auta. Rodiče - kantoři na ZDŠ - v tom pořadníku též několik let byli, zbytečně, a po jeho zrušení kupovali Octavii za vámi uvedenou sumu a museli si na ní vypůjčit od příbuzných.
Mladějov	Pondělí, 22. září 2025 - 10:31:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25248 Registrován: 3-2007	Ono to bylo spíš opačně: Do 1959 byla auta jen na poukaz a skládala se nejprve celá cena, 1959-60 zavedli soudruzi tzv. volný trh - auta podstatně dražší (ofiko), ale pořád na pořadí. Pak to zase zrušili (nebylo dost aut) a obnovili okolo 1967. Auta také začal prodávat Tuzex a to jak levnější západní, tak tuzemská. Bony (tuzexové koruny na tuzexové konto) byly za práci v zahraničí (jak montéři tak třeba zpěváci..) ba i za práci v Sovětském Svazu. Nebo výměnou v bance za valuty. Bony (papírové) měly omezenou platnost (3 roky??), takže se musely utratit (v Tuzexu, kde jinde). Do něj soudruzi kupovali levnější západní zboží, často formou barterů. Měli to celkem, díky uzavřeným hranicím a nemožnosti konkurence, celkem chytře vymyšlené, protože tak stát k sobě stahoval i tvrdou měnu, která k nám pronikla jinak - třeba dar od západních příbuzných, platby přímo valutou turisty - každý taxikář si radši nechal zaplatit markami- a samozřejmě veksl. No a kdo měl prachy, tak se na tom dalo dost dobře žít - koupit nové auto v Tůzu nebo v Mototechně, pár let s nám jezdit a pak ho střelit za víc, než nové a koupit si další. Tohle začalo zanikat až se "stovkami" a později "stodvacítkami", kterých už bylo dost. Ceny byly ovšem na tehdejší platy velmi vysoké. Taky si ta auta většina obyčejných liďí dost šetřila. (Jasně že jako pamětník většinu toho pamatujete, já jen na doplnění) Doplnění: Platnost papírových bonů byla 1 rok. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)
pudr.kolsky	Pondělí, 22. září 2025 - 11:51:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 7-2017	Mladějov: Díky.Neškodí občas připomenout co vše bylo a nebylo, pro osvěžení paměti nás starších a pro údiv těch mladších.
J.M.	Úterý, 23. září 2025 - 13:30:37
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6264 Registrován: 12-2020	Ahmad: Nákres nemám, ale podle vagonetova popisu v TPD a zde v archivech se to dá snadno vystopovat. Já mám zase dotaz k mapě či schematu izolované sítě Rybníkárka u Horných Orešan. Budu se tam teď pár dní toulat. No to Osno mi právě není jasné. Kdysi byl nějaký plán na výstavě o LŽ, ale já ho nemám. Rybníkarka je složitá. Mapy nejsou jen nákres z knihy Marko Englera, udělaný dle pamětníka. Mohu ofotit.
Ahmad_Šáh_Masúd	Středa, 24. září 2025 - 14:06:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6178 Registrován: 6-2019	Díky. Já se tam toulal o těch parných dnech minulý týden a byl, jako obvykle, spokojený. - odbočka Buková - pozůstatky mezi lomem a vápenkou: násep a opěra úzké před vjezdem do vápenky - odbočka pod Veterlínem - nic, rozježděno lesáky - Sklené hutě - nic, ale pěkný výšlap k zaniklé samotě, dole u Parné krásné ocúnové louky - odbočka Polomy pod odbočkou kolem Dlhého vrchu: začátek nic moc, ale pod těmi křoviskami s nálety (= jelení říje) je docela hezký nakládací platz, s výhledem na horní trasu - Kolovrátek/Waldleute - tipuji spíš na původní konec parní šestistovky, je na to terén, zatímco na širší úvraťové odbočce by to vedlo přes boční hřbet - pod Klokočem jsem dopadl stejně jako jste už popsal a to na obou zakončeních - našel jsem a doprošel trasu ze sedla Priehyba nad Rybníkárkou kolem hřebene, rozvinutou v mnoha obloucích a přechodnicích a mezipřímých, na dvou místech stále pražce i s hřeby, pěkné... skončíte pár set metrů nad konečnou odb. Polámané - a dál jsou jeleni - odb. Kamenné mlieko - nic - odb. Zabité - nahoře ani dole nic, ale v místech, kde se úzká klikatila výše nad potokem je dobré odejít ze silnice a jsou tam zářezy v oblouku přecházející dál k silnici 3 odbočky Gulkové a Široké jsem nestihl... Celá síť až po Kátlovce je podle mě minimálně na 6 - 7 dní pochodu a to i za urychlení přesunů na kole. Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Ohl	Středa, 24. září 2025 - 21:48:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17552 Registrován: 12-2009	https://www.mojekysuce.sk/spravodajstvo/podte-do-vychylovky-a-zaz ite-neopakovatelne-dobrodruzstvo-na-vikende-lesnych-zeleznic
adambarbuscak	Středa, 24. září 2025 - 22:00:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 182 Registrován: 9-2015	Lesná železnica Obyce-Peklište (Osná dolina): Iniciátorom výstavby bola firma Albert Petö, úč. spol. Administratívna pochôdzka úzkorozchodnej železnice o rozchode 600 mm bola vykonaná dňa 19.08.1930. Výstavba prebiehala od augusta 1930 do augusta 1931. Technicko-policajná pochôdzka a kolaudácia sa uskutočnila 15.10.1931. Pôvodný projekt počítal s dĺžkou 5,935 km. Prvých 240 metrov však vybudovaných nebolo. Výsledná stavba dosahovala dĺžku 5,571 km (bez dĺžky výťažných koľají štyroch úvratí). Najmenší polomer oblúkov bol 25 m a maximálne stúpanie 35 promile. Oproti pôvodnému zámeru bola v km 0,4 (nové kilometrovanie) do ľava zriadená odbočná koľaj na sklad dreva. Výťažné koľaje v úvratiach Mlýnska, Osno, Dolná a Horná Stupka boli dlhé 67, 71, 43,5 a 31 m. Prevádzku zabezpečovala motorová lokomotíva O&K Montánia v. č. 4070/1930 (typ RL 1a) a 10 párov oplenových vozňov (Příspěvek byl editován uživatelem adambarbuscak.)
J.M.	Čtvrtek, 25. září 2025 - 06:29:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6273 Registrován: 12-2020	To je paráda. Děkuji moc za pomoc
Zdepa	Úterý, 30. září 2025 - 08:25:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4120 Registrován: 7-2005	ještě k ceně lokomotiv - mám kopii převodu bateriové lokomotivy Metalist (z NDR) v roce 1984 od Uranových dolů Zadní Chodov na n.p. Výstavba dolů uranového průmyslu Praha. Lokomotiva je uváděná jako rok výroby 1973 a pořizovací cena 169.122 Kčs. S tím, že odpisová procenta byla 10%. Životnost tohoto typu byla 15 let.
Zdepa	Úterý, 30. září 2025 - 17:02:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4121 Registrován: 7-2005	a tady je faktura na loko U 41 z roku 1908
600_mm	Středa, 08. října 2025 - 11:03:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 296 Registrován: 7-2017	Parní lokomotiva Henschel v.č.12311/1913 po vývazu náprav, nápravy poputují do Žamberka na osoustružení profilu jízdní plochy a přebroušení nápravových čepů na ložiskové domky.
J.M.	Pátek, 10. října 2025 - 13:30:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6325 Registrován: 12-2020	Po stopách bývalé kolejové lanové svážné Žitavany - lom Kamenné Vráta (Benát): Rozchod dráhy mi není znám. Ani provozní období. Trasu uvádí mapa z 50 let. V šedesátých letech již na mapě zakreslana není. Probíhala zde těžba andezitu a výroba kostek pro dláždění. Provoz lomu skončil kolem roku 1955. Podle stránek obce Machulince se v 50 letech zkoušel i odvoz andezitových kostek lesní lanovkou. Délka dráhy byla cca 2,3 km. Dolní stanice se nacházela ve výšce cca 295 metrů, horní stanice v lomu cca 630 m. n. m. Od dolní stanice lanovky vedla úzkokolejka na nádraží do Topolčianok, údajně bez pozůstatků.
J.M.	Pátek, 10. října 2025 - 14:23:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6326 Registrován: 12-2020	Další bývalá svážná u Lehotky pod Brehmi. Vedla z údolí 255 m. n. m. do kamenolomu ve výšce cca 355 metrů. Délka cca jen 300 metrů. Stanice, stejně jako v předchozím případě, se nedochovaly. Rozchod? V dolní části zachováno těleso a větší zářez hloubky cca 5 metrů. Ve střední části těleso chybí, je zde jakási výsypka. Nad tímto místem pokračuje vysoký kamenný násep délky cca necelých 100 metrů, pak těleso končí rozšířeným lomem. Sklon je výrazně větší, než u Žitavan. Krom toho doporučuji okruh po bývalých lomech na Bralcích (zelená značka)
BSD	Sobota, 11. října 2025 - 11:13:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 9-2017	--ad J.M. Žitavany, obec Machulince, andezitový kamenolom Kamená vrata, pozemní nákladní lanovka.Historie/popis: Vysoko nad obcí Machulince, na Benátu, byl ve 30. letech 20. století. Toto lokalitu nazývali místní občané Kamenná vrata, jiní ho nazývali Kočičí vrch nebo Patrovice. Kamenolom byl v katastru obce Machulince a patřil i Antonu Fabišovi ze Zlatých Moraviec. Ručním štípáním kamene zde dělníci dělali andezitové kostky různých rozměrů, které se používaly pro dlažbu cest a chodníků. Byla to velmi namáhavá a těžká práce, která vyžadovala spoustu dovednosti. Cesta přes náměstí ve Zlatých Moravcích je ještě i v současnosti vydlážděná andezitovými kostkami vyrobenými v tomto lomu. Jistým problémem byl odvoz vyrobeného materiálu. Majitel kamenolomu to chtěl řešit pozemní lanovou dráhou a úkoroz. železničkou, kterou k tomuto účelu vybudovali ve 40. let 20. století. Železnička byla dlouhá asi 2 300 m a poměrně značným stoupáním vedla lesem, zčásti katastru Machulinec, ale i katastrem dnešních Žitavin, až na okraj lesa. Na horské lokalitě Prielohy byla výhybna se dvěma výhybkami. Zde se obě dráhy setkaly a vzájemně vyhýbaly vozíky. Ty, které byly naloženy, se pouštěly pozemní lanovkou dolů a nahoru se táhly lanem prázdné vozíky. Tažné lano vedlo po ozubených kolečkách přes střed kolejnic, proto někteří nazvali tuto železničku zubačkou. Pohyb vozíků byl pod dohledem dělníků, kteří v případě potřeby zasáhli. A museli zasahovat často, neboť železnička byla velmi poruchová. Na okraji lesa, nad dnešními Žitavany, v katastru Pirte, byla skládka, odkud se andezitové dlaždice odvážely úzkokolejnou železničkou na Železniční stanici v Topoľčankách, případně povozy přímo na stavbu silnic. Úzkokolejná lomová železnička vedla podél opatoveckého hřbitova na Žitavskou ulici, tam procházela mostem přes Žitavy a pokračovala na topolčianskou cestu, kde se napojovala na lesní železnici. Pro velkou poruchovost byla pozemní lanová železnička v roce 1950 rozebrána a andezitové kostky se začaly svážet lesní visutou lanovkou. Konzoly na lano byly upevněny na stromech, ale i tato lanovka byla poruchová a pracovala velmi krátce. Kolem roku 1955 byl lom zavřený. Na jeho provoz si pamatují jen starší občané. V lese se dá ještě najít trasu, kudy vedla pozemní lanová dráha a pozdější lesní lanovka. Byla to náročná stavba, vždyť bylo třeba upravit stromy a upravit terén, udělat pevné podloží, štěrkové lůžko a položit pražce s kolejemi. Technicky upravit umístění lana, které táhlo vozíky, které lanovkou překonávaly výškový rozdíl, bylo složité. Vždyť kamenolom byl ve výšce 692 m. n. m. a skládka ve 280 m. n. m. Celý projekt byl určitě finančně náročný a když, po roce 1945 a hlavně v roce 1948 vznikla nová politická situace, projekt se musel úplně zastavit. Ve 40. letech 20. století byly na horním Požitaví tři zajímavé technické stavby: již zmiňovaná lesní úzkolejná železnička, visutá lanovka a také pozemní lanová železnička. Dnes by to byla obdivovaná zařízení a turistické atrakce, škoda by bylo na tyto stavby zapomenout. Přístup na Benát: po trase bývalé pozemní lanové železničky od Žitavian, Pirte na louky Prielohy vede žlutá turistická trasa na Benát. Rozchod úzkorozchodné dráhy, která byla napojena na lesní dráhu Zlaté Moravce-Topolčianky-Žiare byl 760 mm a dá se předpokládat, že stejný rozchod byl u pozemní lanovky. (Ondrej Valach Portál Zitava. SK, archiv BSD).
Zdepa	Neděle, 12. října 2025 - 14:50:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4125 Registrován: 7-2005	V LD Klatovy byl 23.4.1979 vyfocen BZ tento zajímavý "parní přívěs" Jako základ posloužila lokomotiva 900 BS 200 tov.č.3470/1954 s kotlem č.476, kterou si takto upravili silničáři, když jí koupili od HDBS
hetzer	Neděle, 12. října 2025 - 20:51:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 812 Registrován: 8-2014	To teda čumím, něco takovýho a ani tomu podobnýho jsem v životě neviděl.
Kuřil_p	Neděle, 12. října 2025 - 22:41:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3194 Registrován: 9-2009	Zdepa: Pěkný. Podle výrobního čísla by mělo jít o lokomotivu č. 23, která od podzimu 1954 patřila podniku „SR, důl Pohraniční stráže, n. p., Svatava“. Tento podnik měl od roku 1955 dva závody zabývající se povrchovou těžbou, a to Medard I a Medard II. Lokomotiva č. 23 patřila závodu Medard I. Zde jezdila na úseku Medard I – skrývka. Generální opravu údajně prodělala v roce 1958 v podniku „SR, ústřední dílny, n. p., Sokolov“. Při této opravě patrně neobdržela kompresor, na rozdíl od jiných lokomotiv, které později jezdily s vagony typu LH 2,5 m3. Ještě v květnu 1959 byla lokomotiva přečíslována na č. 117. Od 1. 8. 1959 byla převedena do rezervy. V té době byla údajně zapůjčena podniku „Armabeton, n. p., Praha, závod Sokolov“, který na dolech prováděl výstavbu pevných kolejí apod. V pátek 9. 10. 1959 se navždy rozloučila se svým působištěm a byla odeslána do Chebu, kde setrvala až do svého vyřazení jako rezerva. Podle plánu z roku 1960 měla být vyřazena v roce 1961 jako přebytečná. Na konci roku 1960 činila její zůstatková hodnota ještě 84 165 Kčs (pořizovací cena činila 180 500 Kčs), což bylo pochopitelně kritizováno. Nedalo se však nic dělat, neboť musela ustoupit moderním elektrickým lokomotivám. Lokomotiva byla definitivně vyřazena k 1. 7. 1961. O prodeji této lokomotivy není nic uvedeno; patrně byla prodána pouze jako kotel.
Kuřil_p	Pondělí, 13. října 2025 - 07:01:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3195 Registrován: 9-2009	Oprava věty v předešlém příspěvku: V té době byla údajně zapůjčena podniku „Armabeton, n. p., Stavební správa ve Svatavě“, který v závodě Medard I prováděl výstavbu trolejového vedení.
kwasi	Pondělí, 13. října 2025 - 18:25:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2115 Registrován: 8-2015	Návštěva Zahradní železnice Zásmucka 4. 10. 2025 https://youtu.be/9nmZEQ4zGQ8
J.M.	Úterý, 14. října 2025 - 19:26:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6330 Registrován: 12-2020	BSD: Dík. Odhadoval jsem to na 40 léta, to se potvrzuje. Poruchovost byla možná způsobena i několika lomy nivelety.
J.M.	Čtvrtek, 16. října 2025 - 16:55:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6343 Registrován: 12-2020	Lesní železnice rozchodu 600 mm v Osné dolině se 4 úvratěmi: Současný stav. Od konce trati u Kopanice začíná zarostlé těleso hned vlevo vedle lesní cesty, po cca 200 metrech začíná být schůdné a pokračuje ke 4. úvrati. Spojka ke 3. úvrati je velmi pěkně zachovaná, samotná úvrať zanikla v asfaltové lesní cestě. Pokračuje opět pěkné těleso s krátkým přerušením v boční rokli (občasný tok), později zatáčí vlevo stejně jako dolina a po chvíli zarůstá až do neprostupnosti. Dále je novodobý lom (už netěží), který těleso zničil. 2. úvrať zřejmě existuje, ale je nevýrazná, částečně zarostlá, dole u cesty je ještě kousek tělesa u bývalé 1. úvratě, ale zarostlé. Dále už nic, drážka zřejmě zanikla asfaltkou až k ústí doliny.
Martin_zlivský	Úterý, 21. října 2025 - 09:47:36
Administrátor Číslo příspěvku: 75368 Registrován: 4-2003	Čtu to správně, že úvratě jdou tedy přes lom zhruba takto? Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Zdepa	Úterý, 21. října 2025 - 11:17:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4136 Registrován: 7-2005	bylo 19.5.1979 a bratislavská ČSVTS uspořádala výlet na ČHLŽ... turistický vlak tahala kolbena č.1 opět tam fotilo a filmovalo mnoho zájemců
J.M.	Úterý, 21. října 2025 - 11:23:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6371 Registrován: 12-2020	Martin Zlivský: Ano, přibližně tak nějak to bude...
Zdepa	Středa, 22. října 2025 - 15:23:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4137 Registrován: 7-2005	a když jsme u těch "krutwigu", tak jeden mostecký posloužil jako topička při stavbě panelového sídliště v Liberci nebo Jablonci (viz tramvajové koleje), foto tamní významný dopravák E.Cettineo
kwasi	Středa, 22. října 2025 - 17:54:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2117 Registrován: 8-2015	posílám Vám odkaz na své video z Lubochně, pomník lesního vláčku a přejezd úzkého mostu přes řeku Lubochnianku Škodou 120. https://youtu.be/P6m9RYjJom4 Ať se Vám líbí.
Stokr556	Čtvrtek, 23. října 2025 - 17:41:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1351 Registrován: 11-2007	Kdyby měl někdo ambice a chuť, je k mání krytý vůz. Škoda že není více fotek. Gerade bei #Kleinanzeigen gefunden. Wie findest du das? https://www.kleinanzeigen.de/s-anzeige/alter-eisenbahn-waggon/320 9181001-242-7798?utm_source=sharesheet&utm_medium=social&utm_camp aign=socialbuttons&utm_content=app_android KAROSA ŠD11.2036 - královna silnic
Ahmad_Šáh_Masúd	Pátek, 24. října 2025 - 16:11:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6311 Registrován: 6-2019	DIOSS Nýřany a jeho úzkokolejky (? - rozchod neznám): Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
Sey	Pátek, 24. října 2025 - 19:53:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1097 Registrován: 5-2013	Jo, na "Tesle" je to výživný, na stránkách města Nýřany je k historii bývalé muničky k dispozici zajímavá prezentace.