| Diskuse » Železnice » Slovensko » Archiv diskuse Slovensko do 17. 2. 2026 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Slovensko do 17. 2. 2026dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4311 Registrován: 12-2007 |
Nie každá CZ odbočka je SK výhybňa. Samozrejme, ale to je odb.=odb. a to nás teraz nezaujíma 😉 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9784 Registrován: 9-2005 |
 Mladějov:"Pike: Tak já se s Púchov - Žilina těšil, že to - konečně- začnou brát na Slovensku zgruntu (byť nesmírně pomalu) a tedy patlání tunelů u Strečna (viz foto a příspěvky) v "nejlepších" socialistických tradicích mne hluboce zklamalo. A to navíc v době, kdy pořád jde dosáhnout na evropské dotace. Zrovna tyhle nejsložitější a stavebně nejdražší a špatně rekonstruovatelná místa se velmi vyplatí mít v richtiku. Oni prostě vedení ŽSR z té soc. mentality nikdy nevyleze, tam se to dědí z generace na generaci - špecifiká, jak říkával Mečiar. Chápu, že jim Fico ubírá, ale strategie (tedy dát do pořádku aspoň koridory a při té příležitosti reelektrizovat) ustoupila v přístipkaření. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)"
♥UA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9785 Registrován: 9-2005 |
Qěcy: "Uzivatel69ax: "Jaký je na Slovensku rozdíl mezi žst a výhybnou se zastávkou? U nás by se výh+zast označovala jako žst?"Ne. I v Česku by se výhybna se zastávkou označovala jako výhybna se zastávkou. Protože od perónu v zastávce i v Česku smí odjet vlak zastavující pro cestující bez ohledu na nepostavení nejbližšího hlavního návěstidla. U perónu, který nemá statut zastávky, musí vlak čekat na výpravu, případně na sjednání posunu." Zkrátka zastávka je to jedině když to má statut zastávky (zastávka Rajská zahrada ve výhybně Skály, zastávka Eden v žst .Vršovice, zastávka Nučice zastávka v žst. Nučice, zastávka Hlubočepy ve výhybně PÚ, aj.), jinak se vždy jedná o peróny stanice (Hoštejn, BnO, aj.). Fírům se statut zastavky vždy indikuje v TJŘ zkratkou "z." za názvem bodu. Například "Nučice zastávka z.". (Příspěvek byl editován uživatelem Qěcy.)
♥UA
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26376 Registrován: 3-2007 |
Qěcy: "Mladějov: "Pike: Tak já se s Púchov - Žilina těšil, že to - konečně- začnou brát na Slovensku zgruntu (byť nesmírně pomalu) a tedy patlání tunelů u Strečna (viz foto a příspěvky) v "nejlepších" socialistických tradicích mne hluboce zklamalo. A to navíc v době, kdy pořád jde dosáhnout na evropské dotace. Zrovna tyhle nejsložitější a stavebně nejdražší a špatně rekonstruovatelná místa se velmi vyplatí mít v richtiku. Oni prostě vedení ŽSR z té soc. mentality nikdy nevyleze, tam se to dědí z generace na generaci - špecifiká, jak říkával Mečiar. Chápu, že jim Fico ubírá, ale strategie (tedy dát do pořádku aspoň koridory a při té příležitosti reelektrizovat) ustoupila v přístipkaření. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)"I když máš pravdu, opomněl jsi ještě Štrba (mimo - Spišské Vlachy (nebo Markušovce,bted nevím přesně), kterýžto celý úsek prochází komplexní modernizací všeho včetně mnoha větších přeložek. No a pak ta akce z Humenného na jih, to je taky docela slušné." Jak opomněl? Já přece nechci nic encyklopedicky vyjmenovávat, já jen poznamenávám, že konzervace té hrůzy, co jsou už mnoho desítek let strečnianské tunely, je velkým krokem zpátky. A bezkoncepčnost - na tom trvám. To nejsou jen tyhle tunely, to je i třeba stavba úplně nesmyslné elektrizace do Moldavy v době, kdy jsou na 1. hlavním tahu takovéhle hrůzy. Neříkám dráty do Humenného a reko, to aspoň má smysl v uceleném vozebním rameni. Nic, nechci tu polemizovat a rozptylovat původní příspěvek zas někam jinam a probudit diskutéry typu VŠ a dalších, co zas budou generalitě ŽSR dělat advokáty atd., to nikam nevede. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9786 Registrován: 9-2005 |
Mladějov: Neprojevil jsem nesouhlas s tvým příspěvkem, nýbrž souhlas. Tys nečetl mou první větu? Jen jsem doplnil druhou nejrozsáhlejší ucelenou stavbu ŽSR, která svými parametry ten úsek výrazně pozdvihuje, a je plně srovnatelná se stavbou Púchov - Žilina.
♥UA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16133 Registrován: 4-2003 
|
Myslím, že takovou stanici je Zvolen, kde staniční perony jsou v obvodu osobné stanice (na Slovensku se nesmí používat slovo nádražie) a v obvodu zriaďovacej stanice jsou perony zastávky. Tam je oboje - nástupiště na Zv. nákladná stanica. Zastávka Zvolen-Bučina je v obvodu Zv. nákladná stanica.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16134 Registrován: 4-2003
|
Jaký je na Slovensku rozdíl mezi žst a výhybnou se zastávkou? Takový, jaký je rozdíl mezi Pršou (s nástupišti) a Holišou (bez nástupišť, se zastávkou v obvodu výhybny).
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 150 Registrován: 11-2019 |
Nie nie, rozdiel je v tom, že výhybňa/zastávka nemá technické vybavenie pre vlaky nákladnej dopravy, slúži teda len ako dopravňa s koľajovým rozvetvením+má vybavenie pre osobku - takmer vždy klasicky viacero nástupných hrán ako v prípade ŽST. (Příspěvek byl editován uživatelem Mrtn.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9787 Registrován: 9-2005 |
Mrtn: "Nie nie, rozdiel je v tom, že výhybňa/zastávka nemá technické vybavenie pre vlaky nákladnej dopravy, slúži teda len ako dopravňa s koľajovým rozvetvením+má vybavenie pre osobku - takmer vždy klasicky viacero nástupných hrán ako v prípade ŽST. (Příspěvek byl editován uživatelem Mrtn.) "
♥UA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16136 Registrován: 4-2003
|
e výhybňa/zastávka nemá technické vybavenie pre vlaky nákladnej dopravy, To "se tak uvádí" jenže to nemá řada ŽST, namátkou třeba Harmanec, či v minulosti Dolný Harmanec a jak se v principu lišily od výh Stará Kremnička nebo výh Prša (před nedávnou reko, teď je perón u 2. koleje na druhé straně)? Ale trochu Vám to ulehčím a zamotám současně, viz ŽSR Z1 str.29, kde se stanice od výhybny liší tím že má stanovený rozsah přepravních služeb. Uvšem výše uvedené dilema to nijak neřeší.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18110 Registrován: 12-2009 |
Letos se může podobné odehrát i tady odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9788 Registrován: 9-2005 |
Definice stanice a výhybny je jedna věc. Druhá věc je, že zastávka (ať je na širé trati, nebo v dopravně s kolejovým rozvětvením (stanice, výhybna, odbočka) má jiná dopravní pravidla, než peróny staniční.
♥UA
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16138 Registrován: 4-2003
|
á jiná dopravní pravidla, než peróny staniční. Však právě proto bych na to šel odsud a nikoliv podle pojmenování kdysi v historii za jiných okolností, které prostě "přežilo" do dnešních dnů.
Do Prahy jsem nepřijel na mopedu, ale dvanáctiválcem Českých drah!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10969 Registrován: 1-2007 |
Ani v Žiari nad Hronom si už cestujúci nemôžu kúpiť lístok na vlak. Samosprávy žiadajú aspoň o automaty, neexistuje však žiadny Regióny pre konsolidáciu prichádzajú o vlakové spojenia. Mnoho študentov aj seniorov stráca možnosť bezplatne cestovať |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15246 Registrován: 6-2004 |
CHYNORANY - už jen jedny mechanické závory? Kvůli nehodě ? A jaká tam byla/nebyla závislost , šlo/nešlo postavit mechanické vjezdy (z obou směrů) jen až byly závory uzamčeny a klíč vložen do stavěcího kozlíku ? Jak to je se závislostmi (mech.závoryXmechanický vjezd) ne celé trati žsr 140 ? Díky za info |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34792 Registrován: 5-2002 
|
Fany: nevím, jak to měli či mají na Slovensku, ale v Semilech to - pokud mě paměť či líčení pamětníků neklame - bylo tak, že závislost byla zřízena až na světelných návěstidlech (pomocí EMZ v "boudě"), kdežto předtím u mechanik závislost nebyla.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15248 Registrován: 6-2004 |
Hajnej: děkuji za odpověď ... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15249 Registrován: 6-2004 |
2010 som odfotil aj tento objekt: tam byla pokladní a čekárna? Kde byl domek hradla s pákami (zajímají mě mechanická odd návěstidla) - naproti ? díky za info |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10420 Registrován: 3-2007 |
Naproti byla (kromě vechtrovny a hajzlíků) ještě jedna taková bouda, ale utopená pod lipou (více zde). To pro výkon služby hradlaře není příliš praktické, lebo na trať nevidno. A vzhledem k tomu, že bouda u koleje směr Púchov má okno i do boku, bych tipoval, že páky byly v ní. Napokon šotúš mohol roku 2010 okrem búdy nájsť aj pôzostatky drôtovodov a záhadu si vyriešiť sám... Pro info původní podoba čekáren na púchovské trati před tím, než i nad nimi zvítězil socialismus. V roce 1989 není v KCP u zastávky Strelienka poznámka Cestovné lístky sa vydávajú vo vlaku a existuje i lepenková jízdenka, tak ten hradlař musel i prodávat jízdenky... Jako bonus bizarní příběhy z výstavby trati zde, to je přesně pro vás. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4312 Registrován: 12-2007 |
Tak konverzia v Žiline sa nám posúva na druhú polovicu septembra… |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15253 Registrován: 6-2004 |
Tak, tak, díky, propracovaná odpověď... plná inspirace... Průzkum nebyl, foceno z osobního vlaku.. (Příspěvek byl editován uživatelem Fany.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2063 Registrován: 3-2018 |
Pikehead, Fany: Já mám pocit, že bouda pro hradlaře byla zděná a byla na severní straně kolejiště, po výstavbě autobloku byla zbourána. Ale paměť je ošidná. Také bych řekl, že snímek čekárny ve Střelné je až porevoluční. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10422 Registrován: 3-2007 |
Strelenku měl hodně rád pan Fišar. Všechny zajímavé způsoby focení vlaku v zastávce ale zakrývají případnou další stavbu na straně obce. Nejbližší je asi tahle nebo tahle a na nich není vidět nic, co by existenci hradla nějak naznačovalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5858 Registrován: 9-2007 
|
Je to teda trochu OT a fotky pana Fišara znám, ale asi jsem si to zatím ještě nikdy neproklikal a je to teda fascinující podívaná, co se osobních vozů týče. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Takový Einstein s vozy SBB CFF FFS, co pak prošly modernizací a dnes jezdí ve žluto-šedé na R8, nebo IC 106 Praha... škoda, že těch informací z přelomu 90. a 00. let je tak málo, ta nátěrová pestrost je fascinující. K tématu mám jeden dotaz – kdy se bude přepínat úsek od Horní Lidče do Púchova? Plánovalo se to tuším už ze Vsetína v rámci té modernizace, co začne v pondělí, platí to, nebo se přepne někdy během roku slovenský úsek a ten český se udělá někdy? |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10424 Registrován: 3-2007 |
Jojo, ty fotky vypadají až neuvěřitelně prehistoricky, a přitom je to relativně nedávno. No ok, 30 let :D Taky je dobré jak většinu osobních vlaků vezou bobiny - kde byly všechny ty esa a peršani co jezdí dnes (protože jedno je jisté - lokomotivy 2. generace žádné nepřibyly); to vozilo náklady, nebo to někde zevlovalo, nebo to trávilo víc času ve správkovém stavu...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2678 Registrován: 3-2013 |
Tak necelých 60 lokomotiv řady 163 převzaly ČSD až v letech 1991/1992. A jestli si dobře vzpomínám, hodně jich šlo právě do Ostravy / Bohumína. Do té doby tam v provozu bobiny převládaly. (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5860 Registrován: 9-2007
|
Podle mě to víc zevlovalo – takových Bpee bylo např. v letech 2001 a 2006 turnusováno cca 25 vozů z 35, dnes jich je 34 (jeden byl zničen v roce 2008 ve Studénce) a turnusované by měly být všechny. A to už v tom roce 2000 jezdilo vlaků víc, takové Beery vznikaly v letech 1992 – 1994 a v GVD 1996/1997, kdy už tedy byly dodávky nějakou dobu kompletní, bylo v turnuse snad nějakých 12 vozů z 34... s lokomotivama to mohlo být stejné. Škoda, že není snaha držet nějaký optimální stav, záloha víc jak polovina nebo záloha nula, ideální není ani jedno. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10426 Registrován: 3-2007 |
Tak to má prosté vysvětlení - žil jsem v dojmu, že barevné skeny jsou až z 90. let, ale on fotil na barvu už v 80. letech - a to jsou ty bobiny všude možně a nemožně, což zapadá do komentáře TMB. K zevlování viz aktuální rozhovor na Sůrawebu, kde se popisuje rozjezd taktu rychlíků na koridorech - což byl několikanásobek vozokilometrů a vyjezdili to bez jakýchkoliv nových vozů (naznačuje efektivitu viz Vantju). |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26408 Registrován: 3-2007 |
Pike: Tak za bolševika (tohle pojmenování doby nemají mentální bolševici vůbec rádi) byla najmě v dálkovce tradiční ramena dep, tradiční vlaky a moc se tím nekvedlalo. K tomu takové ty "národnostní" požadavky, jako že Ostravana (kdysi elitní expres 104/105 s nulkovou bobinou) prostě MUSÍ vozit Ostravák na ostravské mašině, podobně třeba Budvar (taky elita) Budějičák na budějické mašině. Louňáci a Chomutováci si zase leštili své brejlovce, aby s nimi za 12 hodin odvezli jeden vlak do Prahy, maximálně soupravu do Buben a zase zpátky, ale zase měli krásně vyleštěné mosazné houkačky ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") A to byla ta "zlatá dráha", o které básní Džemové a spol., ve skutečnosti úžasná neefektivita už v tomhle. Deska jede Ostravák ráno nějaké to IC do Prahy, tady z toho spadne a jezdí třeba půl dne mezi pražským Hlavákem a Berounem s Elefantem a odpo jede zase s IC domů a na leštění mašiny a houkaček fakt nemá čas Vozy nakonec podobně - Ziki tady rád popisuje, jak jezdili (on jako průvodčí nebo možná vlakvedoucí) pro soupravy posilových vlaků (čtv,pá, letní vlaky) na kolejiště na Krejcárek, co je dneska Nové Spojení. Desítky Béček i horších šrotů tam dělaly rezervu. Takže to fakt víc zevlovalo - ale zase byly rezervy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18127 Registrován: 12-2009 |
odpo jede zase s IC domů a na leštění mašiny a houkaček fakt nemá čas A kdyby jel někdo z Prahy a v Olomouci by si střihnul jeden dva šumperky na panteru, měl by čas na lepení jmen na vektrony? To by asi na odborech neprošlo? ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6837 Registrován: 12-2020 |
A to byla ta "zlatá dráha", o které básní Džemové a spol. Hlavně tahle Zlatá dráha měla ty rezervní lokomotivy, případně zálohy po stanicích. Takže v případě poruchy, byla poblíž téměř vždy jiná loko, kterou ten vlak byl dopraven do cíle, byť se zpožděním. Dnes často vlak zrušen bez náhrady a můžete si jít stěžovat leda na lampárnu. Vlastně ne, ty taky zrušili Louňáci a Chomutováci si zase leštili své brejlovce, aby s nimi za 12 hodin odvezli jeden vlak do Prahy A nejezdily takhle náhodou skoro všechny Os vlaky Praha - Most v klasikách s brejlovci? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18299 Registrován: 5-2004 |
No a mimoto třeba mezinárodní vlaky nejezdily jak k vohni ale měly po cestě pobyty. Takže nejen Balt Orient nebo Mrdián dokázaly jezdit víc včas než dnešní metropolitány z Budapešti, no a v devadesátkách jsem několikrát jel z Děčína Hajnrichem Hajným Paříž - Praha a největší sekera +10. Přitom dnes by mělo bejt pomalu v mimořádnostech když něco z říše jede včas. No a pamatuju na cestu do Brna ráno z Prahy právě tím Mrdiánem. Gorila zdechla v Českým Brodě. Během dvaceti minut se na přípřeži ocitlo šestikolo, v Kutný Hoře vystřídáno dvojičkou laminátek. V Šalingradu z toho byla asi půlhodina. Dnes by se čekalo na další vlak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4512 Registrován: 5-2002 |
podobně třeba Budvar Nechci se hádat, ale Budvar je porevoluční věc. A nejezdily takhle náhodou skoro všechny Os vlaky Praha - Most v klasikách s brejlovci? Asi jo, ale stejně to byly oběhy "ráno na šestou šichťák, pak postávání dopoledne,..." Nejhezčím příkladem byly tanvaldské Sp/Os. Ráno o půl sedmé z Prahy, v Tanvaldě v deset, stání do půl šesté (v sedmdesátkách, pak jen do pěti) večer a odjezd do Prahy (v některých letech si to střihlo i kolečko Tanvald - Liberec a zpět). dokázaly jezdit víc včas A nebo dokázaly mít půl dne zpoždění. Ostatně, v devadesátých letech se elektrifikovala Podkrušnohorská magistrála, Brno - Přerovv i Brno - Třebová a es pořád bylo dost - už tehdy se někde psalo, že nevyrobená poslední série es donutila dráhy k větší efektivitě - a šlo to. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6838 Registrován: 12-2020 |
Hm. A co byste tehdy navrhoval s tím Sp v Tanvaldě dělat? Jet v 10 hodin zpět do Prahy, když všichni v té době zařezávali ve fabrice?![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26409 Registrován: 3-2007 |
PV:Balt Orient dokázal jezdit víc včas? Nezlob se, ale mluvíš naprosté nesmysly. Naprosté. Byl jsem u toho. Že dneska vidíš online každou minutu a dřív jsi usuzoval ze svých výletů Balťákem třikrát do roka, nemluvě. Fakt kecáš, nezlob se. Jezdil jsem i jako brigádník coby topič právě tím Balťákem, Meridiánem, Hungárkou na 350 mezi Prahou a Bratislavou. Taky to občas mělo z Balkánu 12 nebo 23 hodin, ale byly to výjimky, ale tak okolo hodiny byla normálka, a do/ze Žiliny taky. Z Košic běžně 40 minut, to byla taaková klasika. Buď kecáš, nebo si nic nepamatuješ nebo lžeš. Sorry. Kdybys to napsal jednou, ale ty tohle vykládáš pořád a mateš tím lidi, co to nezažili. A koncem osmdesátek jsem do té Žiliny jezdil dvakrát týdně. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2250 Registrován: 6-2006 |
To já jel Meridianem do Prahy jen jednou a měl plus 240min. Časy 120 až 240 pro takové vlaky bylo na cedulích v Brně zcela běžné číslo po celý den. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18300 Registrován: 5-2004 |
No vzhledemk tomu ze treba po vysocine z brna jinyho nejelo a do roku 90 se tam jezdilo sluzebne si pamatuju na jeden exces 60+. Dnes snad neni metropolitan co by jel nacas. Jo, 240 to nebejva, to uz jede ten dalsi. Podobne mi ukaz den kdy jedou z rise vcas vsechny bavorsky a berlinery. U tech obcas nejede dnes nic |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6619 Registrován: 9-2003 
|
O přesnosti jízdy socialistických Meridianů vypovídá i tahle parafráze Balady o smutnom Jánovi: "Ľahli sme si na koľaje dvaja Môj frajer Jano a ja Na konci bieleho domu už nebývam ja ani Ján Veď kto mohol tušiť že pôjde načas Meridián".
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6620 Registrován: 9-2003
|
Kniebohrer 18299: A v konečném důsledku by to bylo do toho Brna dnes rychlejší i s tím čekáním na další vlak, než to socialistické hrdinství.
NOBLE BRICKS
|
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10430 Registrován: 3-2007 |
Já teda můžu s Petrem Vlčkem výjimečně souhlasit v tom, že to furt někde postávalo a mělo to obří vatu, protože lokomotiva se musela vyměnit v Přerově i v Žilině, ale tím končíme, protože to bylo i tak imrvére zpožděné v řádu desítek minut. Vlivem nákladů jezdících v nějakém chaoticko-improvizovaném režimu, vlivem desítek pomalých jízd, jejichž počet i závažnost se denodenně měnil... Cokoliv ze zahraničí navíc stálo na hranicích, i s lidodemo Maďarskem třeba hodinu než ten vlak prohledaj - vlastně těžko říct, co tam reálně hledali. Teda v televizi dávali, že soudružka Mária Tomaševičová našla na vlakovém WC čínského dráčka, ale to beru jen jako dramatizaci. Co mohla ve skutečnosti soudružka Mária Tomaševičová na vlakovém WC skutečně nalézt, je mi poměrně jednoznačně jasné, ačkoliv se to sem ostýchám napsat. Nicméně nápady, které zde dnes padly - a to jak ještě více navatovat jízdní doby nebo osadit stanice záložníma mašinama a záložnímíma odpočatýma chlapama s prsama, kdyby tam nějaký ten RegioShuttle zdechl, zní jako mnohem zajímavější než prostě repasi RegioShuttlů svěřit někomu kompetentnímu. (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
|
Vlarsky
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 346 Registrován: 2-2023 |
Soudružka Mária Tomaševičová prohlížela vlak do Vídně, ne do Maďarské lidové republiky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5861 Registrován: 9-2007
|
topič právě tím Balťákem, Meridiánem, Hungárkou na 350 mezi Prahou a Bratislavou To prosím neber jako kritiku, ale fakt jen jako zvídavý dotaz – topič? Nebo se tak říkalo pomocníkům strojvedoucího? A teda předpokládám, že ti jezdili snad na všem, jak se ti podařilo dostat na tuhle elitní vozbu? Já mám teď občas příležitost vyslechnout zážitky z ježdění pod pražským depem mezi koncem 80. let a počátkem 21. století a poslouchá se to teda moc hezky. Ale teda spíše jen ze sentimentu, jsem upřímně hodně rád, že jezdím zrovna teď, kdy mám všechno v tabletu, mám k ruce ARR a jednou pákou dávám souhlas a brzdím... |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2251 Registrován: 6-2006 |
No, vzhledem k tomu, že MG von Šalingrad tam bydlí od roku 68 s drobnými přestávkami po roce 2000, tak si nedovedu představit, že by PV von Záporno měl ucelenější informace o zpožděních vlaků v Šalingradu. A vokolo Role sem chodil skoro denně, tak proč nenakouknout do haly při přestupu mezi šalinama nebo z šaliny na trajf nebo bas. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10432 Registrován: 3-2007 |
To máte vlastně pravdu, obojí byla Bratislava. Ano. Pomocníkování nebyla nějak zvlášť exkluzivní ani kvalifikovaná funkce a pokud se na ni přihlásil inteligentnější člověk (strojvedoucí v zácviku), určitě ho rádi vzali. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6846 Registrován: 12-2020 |
Fany: Výdejna jízdenek ve Strelence byla v jř ještě 2006. Mechanická oddílové návěstidla tam byla ještě na podzim 1997. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18128 Registrován: 12-2009 |
https://www.zilinak.sk/clanky/39172/video-na-zastavke-zilina-pred mestie-zastavil-prvy-vlak-prisiel-z-minulosti-buducnost-stanice-j e-neista |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26412 Registrován: 3-2007 |
Vantju - tak z legrace jsme tomu říkali někdy topič, bylo to kratší. Jinak podrobnosti radši třeba někdy do SZ nebo osobně, ale jinak jsem, když mi bylo 18, ještě na škole, si normálně složil pomocnické zkoušky a chodil se občas svézt za peníze, občas o víkendech a hlavně o prázdninách a to bylo letmo - jednou na nákladu, podruhé do Žiliny (velmi často), potřetí do Bratislavy. A skutečně na to nebyla potřeba žádná protekce a mne to velmi bavilo. Speciálně přes léto chtěli všichni stálí zamci na dovolenou a brigádníci byli velmi vítaní. Podmínka byla před zkouškami 80 hodin (2 týdny) zácviku, ale zdarma. A to mne chlapi posílali, ať jdu klidně domů, když za to nic nemám a jsem tam navíc a ještě jsme se mačkali vepředu tři. Strojvedoucí v zácviku byla jiná liga a tam byl minimální požadavek na ježdění jako pomocník tuším 6 měsíců, ale většina lidí tam musela zůstat daleko déle, nebyli lidi. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26414 Registrován: 3-2007 |
>To máte vlastně pravdu, obojí byla Bratislava. To byla ta nepříjemná Slovena ze seriálu Ve znamení Merkura (1982)? Bolševik prostě hrozně řešil pašování v malém ale i ve větším - což bylo někdy i těch dovezených 10 kousků digitálek v autě v rezervě, opačně třeba sto doláčů v pumpičce atd - převážet se smělo jen to, co bylo uvedeno v celním a devozovém prohlášeí vč. peněz i s razítkem směnárny (banky). Takže bylo třeba cestující i vozidla značně probrat a to i na lidodemo. Takže stály vlaky na hraničním nádraží klidně hodinu i víc (známé "letňáky" NDR- Balaton/Burgas/Varna třeba). Do kapitalistických zemí tím spíš. Ono byl tím dalším a možná hlavním důvodem zamezení tzv. ideologické diverzi, tedy dovozu knih, časopisů, novin a především "podvratné" literatury, i takový Tankový prapor od Škvoreckého by byl docela problém a pravděpodobně byste už nikdy nedostal výjezdní doložku, o které Babiš ani neví, co to bylo. Natož třeba Tigrida - za toho už byla v pohodě basa, souzi se slova báli jako čert kříže. A samozřejmě cesty pašunku i třeba hledaných osob vedly i přes lidodemo hranice, takže lepší být bdělý a ostražitý více než méně, to už říkal soudruh Džerdžinskij, jehož portrét visel snad v každé úřadovně StB. Dneska se to zdá vážně neuvěřitelné, že výlet do Gmuendu na úzké nebo z Bratislavy do Vídně byl pro většinu občanů ČSSR bez kontaktů a protekce asi jako cesta na Měsíc. Márii Tomaševičové to ovšem okořenili nějakými špióny nebo profesionální bandou pašeráků (mám dojem, nepamatuji si to). Špiónění zásilkami ve vlaku byla v 80s už dost nepraktická blbost, ale naopak zboží se pašovalo docela dost - výhoda byla, že se toho někam třeba pod strop na umyvárce vešlo dost, nevýhoda pochopitelně, že se to odtud muselo nějak nenápadně dostat a to opakovaně. Dneska v podstatě nemá nikdo šanci zachytit třeba ani drogy a taky se to na silnici ani ve vlaku neřeší. Ale že by vám sebrala Tomaševičová i Bravíčko pro dceru, to si pište. Holt jiná doba - a hodně těch, co po ní z křesla obýváku a od klávesice touží, by se z ní posralo - to zcela jistě. Zabavené Playboye a podobná literatura byla vítaným zpestřením a milým bonusem práce celníků i pasováků. Ne, nechci otvírat nesmyslnou "vlčkovskou" diskusi posté, jen vám odpovídám na dotaz, co tam asi hledali a proč. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6803 Registrován: 6-2019 
|
Dneska v podstatě nemá nikdo šanci zachytit třeba ani drogy Odstavený Flixbusy a čuchací psi na droby jsou prý na linkách do Berlína či Norimberku úplně běžné.
Opravdu jsi byl jen tam, kam jsi došel pěšky (Goethe)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15257 Registrován: 6-2004 |
J.M.: ano, díky.... případně za tipy/odkazy na texty na téma mechanická hradla (Milochov, Dubovec, Klobušice apod.) |
|
Priapos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2660 Registrován: 10-2012 |
Jenom upřesnění. Tento původem polský revolucionář, do 17 let přitom až fanatický katolík, se jmenoval Felix Edmundovič Dzeržinskij (Dzierżyński). |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26415 Registrován: 3-2007 |
OK, díky za upřesnění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18301 Registrován: 5-2004 |
A před jedenácti lety jsem byl v Dněprodzeržinsku ve fabrice imeni Dzeržinskovo Ten název asi byl letitá tradice asi jako když se hradecký ZVÚ z února transformovalo na kratke ostravske U a překládalo se to jako závody velkého utrpení |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10434 Registrován: 3-2007 |
A málo se to ví, že ve Vilně na gymnáziu byl jeho starším spolužákem Piłsudski. Zajímalo by mě jak se z Poláka a katolíka stane ruský fízl a vrah, ale klikaté jsou cesty Boží. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 6-2022 |
Hezké odpoledne, možná trochu netradiční dotaz. Neví někdo o ubytování, ze kterého by bylo vidět na trať a zároveň na Vysoké Tatry? Třeba okolí Popradu... děkuji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6445 Registrován: 11-2006 
|
Zkuste naši odborářskou chatu Bobina na Štrbě. Jediný pokoj (dvojlůžko) s výhledem na Tatry má č.6. To jsou ta dvě okénka ve střeše. Kontaktní adresa rezervacia@bobina.sk Pokud upřednostňujete hotel, doporučuji Tatra hotel v Popradě, ideálně 5.-6. patro. Ranní výhledy jsou k nezaplacení. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26423 Registrován: 3-2007 |
Taurus: Co (když tedy předpokládám taky nějaké túry) Tatranská Lomnica, třeba Vila Anna sevřená z obou stran tratěmi, každá jiného rozchodu a nádraží na dohled? Já tedy vůbec netuším ceny ani možnosti, to si jsitě najdete a spali jsme kdysi opodál v Chatě Biela stopa, což je dost honosný název pro v podstatě Tesko barák ze 70. let, ale tam by to zas mohlo být levnější, ovšem vlaky jen slyšíte, je to v lese ale zase stranou, ticho, klid. Ale strategicky - na túry, výlety je to ideální. Na večeře jsme chodili do restaurace Lavina ( ) přímo na nádru, ale to je 20 let. Jestli jste měl na mysli hlavní trať, tak nemohu sloužit, ale v samotných Tatrách je toho ubytování habakuk, ideální je konec srpna či tak první půle září - příroda, přístupnost, není už tam tolik lidí. V červnu je ještě leckde nahoře sníh a v červenci davy. Nakonec zkuste zkoumat na netu. Te Biela stopa je taková jednodušší, ale plně postačující, taková retro klasika. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26424 Registrován: 3-2007 |
E 499.001: Jé, to je klasika, to se mi moc líbí !! Nostalgie jako ![[cunik]](https://www.k-report.net/discus/clipart/cunik.gif "[cunik]") !! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 6-2022 |
Mladějov: Mrknu, moc děkuji! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10094 Registrován: 9-2011 
|
odborářskou chatu Bobina na Štrbě. Vysloveně by to chtělo pod tu ceduli Bobina dát ještě tabulku s číslem "E 499.001". Medvědi by ji snad neukradli
Všichni jste volové. Servít
|
hledání v diskusi | prohlížeč obrázků (odtud | na mapě) | stromové zobrazení | poslední 3 hodiny | poslední den | poslední týden | vzhled | nápověda
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze
odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři | osobní údaje | administrace
diskuse | titulní strana | tiráž | mobilní verze