Diskuse » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 23. 3. 2026

Archiv diskuse Historie železnic do 23. 3. 2026

autor	příspěvek
J.M.	Neděle, 22. února 2026 - 10:38:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6869 Registrován: 12-2020	Ale nikde nebyl zmíněn název podniku či vlečky, ani doba fungování. Alespoň já jsem k tomu nic nenašel.
BmbČ	Neděle, 22. února 2026 - 17:28:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9652 Registrován: 1-2007	J.M.: Ve věstníku plzeňského ředitelství st. drah z října 1905 jsem našel tohle: Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
hradla	Neděle, 22. února 2026 - 19:54:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 4-2025	V roce 1930 je zřejmě majitelem firma Wildsteiner Ton- und Schamottewarenfabriks-A.G. in Wildstein. Tato firma získala v roce 1920 veškerý majetek bývalé Aschwaldgewerkschaft Liebold & Holzapfel ve Fleißen-Großloh (Plesná-Velký Luh). Více v publikaci 10 Jahre Keramik 1920-1930 (dostupné v digitální podobě). Z této publikace cituji: Veškeré zboží vyrobené ve společnosti je nakládáno na čtyři vlečky, z nichž tři navazují na místní železnici Tirschnitz–Schönbach (Tršnice-Luby u Chebu). Čtvrtá vlečka se nachází ve stanici Fleißen (Plesná) D.R.-B. na trati Plauen–Eger (Cheb) a je s závodem v Aschwaldu spojena 2 km dlouhou lanovkou. Všechny závody jsou propojeny úzkorozchodnými tratěmi a materiál je přepravován pomocí tří benzínových lokomotiv a tří parních lokomotiv. Úzkorozchodné tratě mají celkovou délku přibližně 15 km. Na str. 101 výše zmíněné publikace je dole fotografie konečné stanice lanovky a nakládací stanice do železničních vozů v Plesné. V roce 1946 tato společnost měla název Spojené sedlecko-vildštejnské kaolinové a hlinné závody, národní podnik. Byly do ní včleněny i další společnosti. Mimoto byla v Plesné zřejmě ještě kolej (vlečka) do koželužské továrny. Patří to k tomu? Novodobější plánek stanice Plesná zde.
hradla	Neděle, 22. února 2026 - 20:27:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 4-2025	Jenom dodám, že lanovka nebyla kaolinová: Velkoprůmysl Československé republiky, 1923 (digitalizováno, ale přístup jen po přihlášení) Cituji: Další rozšíření vildštejnských závodů stalo se v r. 1920 získáním majetku společnosti Liebold a Holzapfel ve Fleissen-Grossloh. Toto oddělení zabývá se hlavně těžením vzácného křemene z dolů s obsahem až 99% kyseliny křemičité. Dobytý křemen je v zařízení pro úpravu písku několikráte prán a tříděn a lanovou drahou asi 2 km dlohou dopravován na nákladiště. Výkonnost tohoto oddělení obnáší ca 20.000 vagonů ročně. V publikaci 10 Jahre Keramik je na str. 101 nahoře fotka nakládací stanice lanovky u prádla na písek. Pozn. Je tam také fotografie vlečky do továrny na kelímky na sklo asi ve Velkém Luhu.
hradla	Neděle, 22. února 2026 - 21:07:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 4-2025	Poslední dodatek: BmbČ 9652 - Stanice Fleissen-Grossloh (Plesná-Velký Luh) je na trati do Lubů, kdežto stanice Fleissen (Plesná) je na saské (říšské) dráze. Upřesnění mé poznámky v předchozím příspěvku: Pozn. Je tam také fotografie vlečky do továrny na kelímky na sklo asi ve Velkém Luhu. Je tím myšlena publikace Velkoprůmysl Československé republiky. (Příspěvek byl editován uživatelem hradla.)
Zdepa	Neděle, 22. února 2026 - 22:32:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4207 Registrován: 7-2005	Tím, že stanice Plesná/Fleissen byla na "cizí" dráze, neobjevuje se tato vlečka ve statistikách vydávaných ministerstvem železnic. Prošel jsem ty, co mám po ruce (1907, 1920, 1928), a nic.
Hajnej	Neděle, 22. února 2026 - 23:30:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34845 Registrován: 5-2002	hradla: těžením vzácného křemene z dolů s obsahem až 99% kyseliny křemičité To je něco ztraceného v překladu a má jít o 99% (= málo znečištěný) oxid křemičitý, nebo ten křemen opravdu obsahoval kyselinu křemičitou (která je velmi nestabilní, takže prakticky neexistuje)...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
hradla	Pondělí, 23. února 2026 - 00:09:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 4-2025	Situace u Plesné a Velkého Luhu je pěkně vidět na mapě 1:25 000 z 1. republiky. Informace z webu www.sachsenschiene.net: U kilometru 53,65 trati Plauen (Vogtl) ob Bf — Eger je uvedena vlečka Oschwitzer Gewerkschaft [1912-?]. Zřejmě se jedná o zkomolený název težířstva Aschwaldgewerkschaft, nebo to je jiné těžířstvo (předchůdce)? Rok 1912 je pro vznik vlečky možný. V tomto roce byla firma protokolována pod názvem Aschwald-Gewerkschaft Liebold und Holzapfel in Grossloh-Schnecken (Fleissen). Společníci byly z Langebrück (u Drážďan, Sasko) a z Eschwege (Hesensko). V roce 1914 je protokolováno sídlo v Drážďanech. Tato firma byla evidentně orientována na vývoz do Německa. Proto lanová dráha do Plesné, přestože lokálka z Lub byla blíže. Přesun sídla do Drážďan zřejmě souvisí s "optimalizací" cel. Po válce se hospodářská situace v Německu změnila a tak firmu získala "Vildštejnská". Zrušení vlečky a lanovky může souviset s hospodářskou krizí 30. let. Jenom dodám, že vlečka neodbočovala ze širé trati, ale ze stanice Plesná. Na plánku stanice je pod traťovou kolejí směr Cheb těleso bývalé vlečky vedoucí k nákladišti. Na plánku stanice jsou také označena nástupiště směr Adorf a směr Vojtanov, to již bez koleje. Jinak vlečka do koželužské továrny byla pro firmu Joh. Ad. Geipel a syn, továrna na kůže v Plesné. Hajnej: Je to z oficiálního českého textu. Když jsem to přepisoval, tak mi k 99% hodnotě automaticky (v mé hlavě, ne na počítači) naskočil oxid křemičitý. Pak koukám, je tam ale kyselina, tak jsem to tak opsal, abych neporušil historickou věrnost. V německé verzi je Kieselsäure, ale zřejmě je to dobový název pro SiO₂.
dědek_hank	Pondělí, 23. února 2026 - 07:38:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6242 Registrován: 7-2017	hradla: "Toto oddělení zabývá se hlavně těžením vzácného křemene z dolů s obsahem až 99% kyseliny křemičité. Dobytý křemen je v zařízení pro úpravu písku několikráte prán a tříděn a lanovou drahou asi 2 km dlohou dopravován na nákladiště." Ten "křemen" je nejspíš křemelina? A ta "kyselina křemičitá" je učebnicový příklad amfoterní (obojetné) sloučeniny - někdy se chová jako kyselina H₄SiO₄ a jindy jako hydroxid Si(OH)₄, takže chemici obvykle používají zápisu SiO₂.nH₂O, slovy hydrát oxidu křemičitého. Jestli fakt obsahovala 99% hydrátu oxidu, o její vzácnosti není pochyb - obvyklý obsah bývá 60-80% a přimíchané jsou další oxidy jako hlinitý, železitý aj.
J.M.	Pondělí, 23. února 2026 - 07:56:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6873 Registrován: 12-2020	Děkuji moc všem za rozšíření obzorů. Jak bude čas, proberu se tím.
Hajnej	Pondělí, 23. února 2026 - 09:51:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34851 Registrován: 5-2002	hradla: V německé verzi je Kieselsäure, ale zřejmě je to dobový název pro SiO2. Jojo, to je tradiční německý název pro onen hafohydrát oxidu křemičitého zmiňovaný Dědkem Hankem. Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Zdepa	Pátek, 06. března 2026 - 21:13:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4222 Registrován: 7-2005	Tak 1.března tomu bylo 90 let, kdy ministerstvo železnic, na základě technicko-policejních zkoušek tratí a mostů ze 27. a 28.2.1936 povolilo užívání tratě Malešice výhybna - nákladové nádraží Praha-Žižkov. Trať tam ležela už pár let předtím, protože 18.5.1931 povolilo pražské ředitelství jízdy stavebních vlaků. A existuje i datovaný snímek z 3.5.1931, kdy je vlak s vozy, z kterých je rozsypáván štěrk dokončované trati. Budova vpravo za vlakem ještě před pár lety stála na konci ulice Osiková. Na fotomapě z roku 2023 ještě je, ale klasická mapa ho už nezná. Podle vizualiazce, v daném prostoru bude "do roka a do dne" zastávka tramvaje č.5 Sídliště Jarov.
Petropolian	Neděle, 08. března 2026 - 10:00:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 107 Registrován: 3-2015	Nevíte prosím, zda seriál Zaniklé trati v Mladé frontě bude pokračovat? (Příspěvek byl editován uživatelem Petropolian.)
Vagonet	Úterý, 10. března 2026 - 15:20:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1307 Registrován: 7-2017	Jablonec nad Nisou včera & dnes (2009 x 2025).
McBain	Středa, 11. března 2026 - 11:26:50
Administrátor Číslo příspěvku: 27698 Registrován: 5-2002	Zdepa: "Tak 1.března tomu bylo 90 let, kdy ministerstvo železnic, na základě technicko-policejních zkoušek tratí a mostů ze 27. a 28.2.1936 povolilo užívání tratě Malešice výhybna - nákladové nádraží Praha-Žižkov. Trať tam ležela už pár let předtím, protože 18.5.1931 povolilo pražské ředitelství jízdy stavebních vlaků. A existuje i datovaný snímek z 3.5.1931, kdy je vlak s vozy, z kterých je rozsypáván štěrk dokončované trati. Budova vpravo za vlakem ještě před pár lety stála na konci ulice Osiková. Na fotomapě z roku 2023 ještě je, ale klasická mapa ho už nezná. Podle vizualiazce, v daném prostoru bude "do roka a do dne" zastávka tramvaje č.5 Sídliště Jarov." Parádní fotka, dobových záběrů z téhle trati moc není. Pak znám snad jen záběry z filmu Žižkovská romance. A ten zmiňovaný domek nějak souvisel s tratí nebo ne? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
Zdepa	Čtvrtek, 12. března 2026 - 08:21:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4229 Registrován: 7-2005	ad Mc_Bain - protokol z TPZ mluví o strážním dvojdomku v km 0,776. Nemám k dispozici plán celé trati, ale pokud kouknu na "Dvě Prahy", tak je dost možné, že je to on. Jde o solitérní stavbu v drážním pozemku.
McBain	Čtvrtek, 12. března 2026 - 15:49:17
Administrátor Číslo příspěvku: 27700 Registrován: 5-2002	A v té době sloužil strážní domek vlastně čemu? Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Středa, 18. března 2026 - 10:02:53
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6270 Registrován: 7-2017	Chci se zeptat pamětníků jiných časů - cca 60.-70. let. V koncových dopravnách některých lokálek, kde nocovala dieselová hnací vozidla pod širým nebem nebo i v remízách, které ale nebyly sídly strojových/vozebních stanic, se tankovala nafta přímo z odstavených cisteren. Příklady: Vysoké Veselí, Verneřice. (Doloženo to je fotografiemi z posledních dnů provozu před zrušením tratí, kdy poslední Mn nebo MPv vlaky odvážely z těchto dopraven právě ty cisterny.) Mě by zajímalo, jak to tankování probíhalo. Přímo z cisterny hadicí samospádem? Nebo nějakým čerpadlem - ručním nebo elektrickým? Přes nějakou mezinádrž? A jak to bylo řešeno z hlediska přepravního? Nikomu nevadilo, že ty cisterny stály na místě několik týdnů? Byly to cisterny z volného oběhu, z obozu Hospodářské ústředny železnic, která byla jediným dodavatelem trakční nafty pro ČSD, nebo odjinud? Předem děkuji za odpovědi.
mazuťák	Středa, 18. března 2026 - 14:08:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 4-2023	Historie železnic dědek hank.Ve Vysokém.Veslí byla klasická podzemní nádrž a klasický čerpací stojan/na elektriku/ Tedy žádná cisterna zbrojení prováděli sami strojvedocí.
dědek_hank	Středa, 18. března 2026 - 15:20:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6271 Registrován: 7-2017	mazuťák 5: Děkuji. V pamětní publikaci PSHŽD z r. 2017 Lokálkou do Vysokého Veselí (autor Michal Roh) se v popisu stanice/nákladiště se zastávkou/dopravny Vysoké Veselí uvádí např. toto: "Budova výtopny prošla úpravami při motorizaci provozu, kdy v jedné z kanceláří byla zřízena kotelna a ve druhé nocležna. Před remízou vždy stávala železniční cisterna s naftou, ze které se přečerpávala do motorových vozů." A dále popis posledního MPv 90701 z posledního dne provozu 29. května 1976: "...byly k motorovému vozu M 131.1110 přivěšeny[...]krytý vůz a cisternový vůz řady Rh odstavený do té doby na koleji před výtopnou." Jenom k tomu dodám, že parní provoz na trati skončil v r. 1970, ale motorové vozy zajišťovaly osobní dopravu už od r. 1932 a udržely se v provozu i za okupace. Na snímku z poloviny 30. let je nicméně u výtopenské koleje dobře vidět uhelné figury. Naproti tomu se v publikaci píše, že po r. 1945 byla ve Vysokém Veselí strojová stanice (což zřejmě platilo do r. 1953, kdy byla žst Vysoké Veselí degradována na zastávku s nákladištěm) a remíza se uvádí jako garáž pro motorové vozy. Na publikaci se podíleli i někteří zdejší diskutující, např. Zdeněk Hrdina nebo Oldřich Čížek, takže předpokládám, že by se k tomu také mohli vyjádřit.
mazuťák	Středa, 18. března 2026 - 17:16:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 4-2023	Není to pravda.Otec tam sloužil jako výpravčí a já zaním poměrně často jezdil.Klíč od čerpačky byl v dopravní kanceláři a já ho někdy nosil strojvedoucímu.Zbrojení prováděl strojvedoucí a velmi často mu pomáhal výpravčí protože nádrž byla na stanovišti.Jeden držel čerpací hadici v nádrži a druhý byl u čerpacího stojanu.
dědek_hank	Středa, 18. března 2026 - 17:50:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6272 Registrován: 7-2017	mazuťák: "Otec tam sloužil jako výpravčí..." Tzn. před degradací žst Vysoké Veselí na nákladiště (1953) a později dopravnu D3? To s tou cisternou se ale týká až období 1970 - 76.
Němec_z_ova	Středa, 18. března 2026 - 18:42:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5149 Registrován: 4-2009	dědek_hank: Pohled na poptávané místo roku 1971. Mufloni nepatří na koleje
mazuťák	Čtvrtek, 19. března 2026 - 08:52:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 4-2023	Dědek hank.V té době se zbrojilo v CHlumci nad Cidlinou.
dědek_hank	Čtvrtek, 19. března 2026 - 10:02:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6273 Registrován: 7-2017	mazuťák: "Dědek hank.V té době se zbrojilo v CHlumci nad Cidlinou." Celou dobu je řeč o Vysokém Veselí.
mazuťák	Čtvrtek, 19. března 2026 - 11:06:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 4-2023	Děde hank,Celou dobou je řeč o Vys.Veselí takže tuto trať potom obsluhovali strojní čety z CHlumce.Do Smidar se jezdilo na závěsu osobních vlaků CHlumec-Trutnov. Oběh byl takový že se zbrojilo ve strojově stanici CHlumec nad Cidlinou.
dědek_hank	Čtvrtek, 19. března 2026 - 11:16:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6274 Registrován: 7-2017	Mazuťák 8: A ve které to bylo době?
mazuťák	Čtvrtek, 19. března 2026 - 12:23:16
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9 Registrován: 4-2023	Dědek hank. To bohužel přesně nevím jelikož jsem tam potom nebydlel.Předpokládám že to bylo kdy se začalo jezdit podle D3.
Zdepa	Čtvrtek, 19. března 2026 - 13:25:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4233 Registrován: 7-2005	Podle pasportu výtopny/strojové stanice a popisného listu, tedy za období 1942(4) až 1955 uvádí strojová stanice Vysoké Veselí, že má podzemní nádrž na benzín o objemu 200 hl. Nad tou měla stát dřevěná boudíčka s čerpacím zařízením, které poháněl el.motor o výkonu 0,6 kW. Jistou dobu vedle sebe ve Vysokém Veselí byly motorové vozy benzinové i naftové. Takže asi to mohlo být zajímavé, ale pasport výtopny Chlumec nad Cidlinou z první poloviny 50.let nezná nádrž či jiný zásobník na naftu či benzín, kam by se z Veselí jezdilo čerpat. V případě Vysokého Veselí se časem (podle pasportu) z nádrže na benzín stala nádrž na naftu. Spotřeby benzínu a nafty (v litrech) ve Vysokém Veselí - 1951 - 41476/1472, 1952 - 12269/22637, 1953 - 1800 / 40343, 1954 - 205/40468, 1955 - 0 / 30477 Podle stejného podkladu měla ve stavu tyto typy motoráků : 1952 - 1x benzinový, 1x naftový, 1953 - 2x benzinový, 1954 - 2x naftový, 1954 - 2x naftový ještě ve 12/1950 byly ve V.V. vedeny M130.419 a 420, a minimálně jeden zde byl i k 10/1952
Petr_vlček	Čtvrtek, 19. března 2026 - 15:51:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18379 Registrován: 5-2004	A pozdějc byl i nějaký přímý motor CnC (Městec) - VV. Jelo to nějak kolem desátý dopoledne z Chlumce.
dědek_hank	Čtvrtek, 19. března 2026 - 16:27:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6275 Registrován: 7-2017	Zdepa 4233: Děkuji. Soustřeďme se tedy na období 1970-76, kdy už veškerou dopravu na trati Smidary - Vysoké Veselí zajišťovaly motorové vozy M 131.1. Nemohlo se stát, že v tomto období už se z podzemní nádrže netankovalo? Třeba proto, že tu čerpací stanici přestali udržovat? Jenom podotknu, že podle tehdejších GVD se ve V. Veselí nocovalo, takže tankování na místě by mělo svou logiku. Což ostatně platí i o dříve zmíněných Verneřicích. Na modelářském fóru se k tomu jeden uživatel vyjádřil takto: Podobný případ byl na trati Protivec - Bochov. Dopravu kdysi zajišťovala T211, která měla v Bochově svoji cisternu s naftou. Tohle je pro mě úplná novinka. Víte někdo, ve kterém období to tak bylo? A vozila tam T 211.0 i osobní vlaky? Jak vypadaly jejich soupravy?
J.M.	Pátek, 20. března 2026 - 08:48:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6960 Registrován: 12-2020	To snad bylo někdy krátkodobě v roce 1958. Bylo to zmíněno v brožuře o trati. Prasátko + jeden os.vůz. Byla tam i fotka. Musel bych brožurku dohledat.
Motoráček	Pátek, 20. března 2026 - 19:09:08
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2017 Registrován: 8-2006	Ono je to složitější, záleží v jakém období. Jak uvádí kolega - byla zde nádrž na lihobenzinovou směs, což byl nýtovaný kotel (víc nevím). Vysoké Veselí na konci provozu mělo stále k dispozici výdejní stojan u výtopny. Zda se zbrojilo z něj, nebo přímo, to nevím. Ovšem dle ústního sdělení strojvedoucího z lokálky zbrojili hadicí z cisterny při odstavení (rok 1975, 76). V Chlumci byla výstavba zbrojení až v 70.letech, aspoń dle fotek, co byly kdysi v Hradci na nástěnce v depu. Z kolejové cisterny se ale zbrojilo leckde - třeba v Chrudimi, Jilemnici, Skalici nad Svitavou. Cisterna stávala mimo koleje a byla potrubím napojena na normální výdejní stojan Adast. Původní zbrojení se až do 1/2 90.let dochovalo v Sadové, kde už od konce 70.let sídlil elektroúsek a zbrojení bylo mimo provoz. Stojan máme v Rosicích v muzeu, zatímco nádrž likvidovaly ČD někdy kolem roku 2000. Nádrž byla na lihobenzin, po cca 1955 na naftu. Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Motoráček	Pátek, 20. března 2026 - 19:20:54
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2018 Registrován: 8-2006	A ještě jedna fotka, tentokráte z Vysokého Veselí chvíli po vytrhání kolejí. Před vjezdem do topírny je vidět vlevo pozůstatek po výdejním stojanu nafty. Takže si myslím, že železniční cisterna byla napojena hadicí/potrubím na výdejní stojan. přímo z cisterny se zbrojilo jen tehdy, pokud byl stojan v poruše. No a návoz nové nafty spočíval v odpojení a dovozu zásoby nafty v cisterně zpět. Po silnici se to nevozilo. Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
Mořepetr	Pátek, 20. března 2026 - 19:23:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9437 Registrován: 3-2006	V Brožuře je tento snímek. ZUSKA, Vladimír. 100 let tratí Rakovník - Bečov n/T, Protivec - Bochov. V Rokycanech: Železniční spolek Lokálka Group, 1997, s. [30]. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/svkkl/uuid/uuid:e5927ad4-deb0-11 e4-b9b1-005056b5ed69 Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis.
U37002	Pátek, 20. března 2026 - 19:54:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 372 Registrován: 11-2002	Nemohlo se snad jednat o podobnou nádrž na lihobenzín jako na obrázku? Vždycky při tankování mašin přemýšlím, na co asi byly....
dědek_hank	Pátek, 20. března 2026 - 20:34:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6276 Registrován: 7-2017	U 37002 372: Moc pěkná fotka. To je prosím odkud?
U37002	Pátek, 20. března 2026 - 21:02:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 373 Registrován: 11-2002	Jedná se o "velkou" tankovačku v depu v Olomouci. Ostatní fotky co mám jsou spíš hodně dokumentační.
dědek_hank	Pátek, 20. března 2026 - 21:06:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6277 Registrován: 7-2017	K těm způsobům zbrojení z cisteren: Ano, na jednu věc jsem zapomněl, a to na evidenci a účtování spotřeby PHM, které se ve výkonných jednotkách lokomotivního hospodářství vedly na denní bázi až do úrovně jednotlivých hnacích vozidel, takže odběr bylo nutno přesně měřit. Jeden uživatel modelářského fóra k tomu poznamenal: Z železniční cisterny se provádělo zbrojení i v depu v Chebu koncem 90. let během výstavby nového naftového hospodářství. Jednalo se o tehdy běžnou 4osou cisternu, která měla na boku přivařenou konstrukci, na které byl zavěšený výdejní stojan z důvodu měření. Podle potřeby se doplňovala z dalších vozů. A pořád ještě zůstává otevřená otázka, komu ty dlouhodobě odstavené cisterny patřily. Mohu zatím jen spekulovat (i když snad opodstatněně), že z důvodu tehdejší pozornosti věnované urychlování oběhu vozů pravděpodobně nešlo o vozy z volného oběhu; v úvahu přicházejí vozy pro zvláštní účely dráhy, tj. buď pro zásobování (v tehdejší hantýrce dotace) výkonných jednotek, které měla ve stavu tehdejší Hospodářská ústředna železnic, nebo vozy přidělené výtopnám/lokomotivním depům.
Bw_Ig	Sobota, 21. března 2026 - 07:01:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 775 Registrován: 7-2012	Ad nádrže na benzín, liho-benzín či naftu - 1928 až 1949. Už se to tady jednou řešilo i na modely.biz, v dané době všechno jednotné, podle norem MŽ jen se měnil objem nádrží. Dodavatelem čerpací a výdejní technologie byly jen tři firmy v ČSR, například Hamond nebo Rosenthal. Nijak se moc nelišily od obvyklých benzínových pump na silnicích, jen byl rozdíl v té podzemní nádrži. V archivu MŽ k tomu jsou asi tři souhrnné spisy. Vždy to stejné - základem byla podzemní nádrž - pak výdejní stojan. S tím byly vždy problémy, protože "věžáky" měly nádrže na střeše. Tak se udělal úprava na vyvýšený výdejní stojan, na podstavci či kovové konstrukci. Fotek už bylo zveřejněno dost i s detaily výdejního stojanu v motorové remíze. Atd...
Němec_z_ova	Sobota, 21. března 2026 - 07:20:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5150 Registrován: 4-2009	U37002: Osobně to tipuji na nádrže pro olej (pravděpodobně vyjetý - dle přípojné armatury u dna nádrže). Předpokládám, že nový motorový olej (či hydraulický do převodovek motoráků 850, 851) se skladoval v nádržích ukrytých v uzavřené zděné budově. Jednak pro zamezení krádežím, potom omezení teplotních výkyvů. dědek_hank: Volného oběhu určitě ne. Třeba tahle opavská (na motorový olej) měla své inventární číslo. Mufloni nepatří na koleje
dědek_hank	Sobota, 21. března 2026 - 07:35:34
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6278 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 775: Fotek už bylo zveřejněno dost... Mohu prosím požádat o nějaké odkazy?
Bdlm	Sobota, 21. března 2026 - 08:02:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2341 Registrován: 3-2007	dědek_hank. Verneřice ne,ale Úštěk horní.
dědek_hank	Sobota, 21. března 2026 - 08:33:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6279 Registrován: 7-2017	Bdlm: "dědek_hank. Verneřice ne,ale Úštěk horní." Myslím, že se mýlíš. https://www.zubrnickazeleznice.cz/post/z-historie-posledn%C3%AD-s m%C3%AD%C5%A1en%C3%BD-vlak
Bw_Ig	Sobota, 21. března 2026 - 09:01:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 776 Registrován: 7-2012	Za tou karkulí, to podle mě není cisterna na naftu (kapalné uhlovodíky), má šedou barvu a jiné plnící, vypouštěcí a stáčecí otvory.
Bdlm	Sobota, 21. března 2026 - 09:53:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2342 Registrován: 3-2007	dědek _hank. Já jsem se vždy díval jak tankovali naftu z cisterny do M131.1 na horním?😁
dědek_hank	Sobota, 21. března 2026 - 09:55:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6281 Registrován: 7-2017	Ve Světě železnice 1(29)/2009 na str. 20 je v článku K. Breitera Zrod a provoz nejstrmější lokálky v Čechách tato fotografie Bohumila Krivého pořízená ve Verneřicích 25. května 1978 a doplněná textem: Z odstavené cisterny doplňovaly turnusové M 131.1 naftu.
dědek_hank	Sobota, 21. března 2026 - 10:10:23
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6283 Registrován: 7-2017	Bdlm: "dědek _hank. Já jsem se vždy díval jak tankovali naftu z cisterny do M131.1 na horním?😁" Tahle fotka by ti dávala za pravdu: Ta věc na plošině vypadá jako čerpadlo s měřidlem odebraného paliva. Nemohly být cisterny s palivem odstaveny v obou dopravnách? Na snímku z Úštěka je 2nápravová, z Verneřic 4n...
Kpy	Sobota, 21. března 2026 - 10:28:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 260 Registrován: 1-2019	Dědek_hank: pravidlo č.1 Bóďa má vždy pravdu Ta odvážená 4osá cisterna Ra 0770398 z Verneřic byla od čpavkové vody coby hnojiva. Žádná nafta.
McBain	Sobota, 21. března 2026 - 10:30:21
Administrátor Číslo příspěvku: 27701 Registrován: 5-2002	dědek_hank: "pořízená ve Verneřicích 25. května 1978 a doplněná textem: Z odstavené cisterny doplňovaly turnusové M 131.1 naftu." By mě velmi zajímalo jak bylo tehdy zajištěno, že nafta z cisterny končila jen v nádržích motorových vozů ČSD a nikde jinde. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Sobota, 21. března 2026 - 10:36:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6284 Registrován: 7-2017	McBain: "By mě velmi zajímalo jak bylo tehdy zajištěno, že nafta z cisterny končila jen v nádržích motorových vozů ČSD a nikde jinde." Good point.
Bdlm	Sobota, 21. března 2026 - 10:38:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2343 Registrován: 3-2007	Zámeček 😁😁😁
dědek_hank	Sobota, 21. března 2026 - 11:12:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6285 Registrován: 7-2017	Kpy: "Dědek_hank: pravidlo č.1 Bóďa má vždy pravdu Ta odvážená 4osá cisterna Ra 0770398 z Verneřic byla od čpavkové vody coby hnojiva. Žádná nafta." Děkuji. Takže autoři článku i fotek ze Světa železnice se evidentně mýlili.
Kpy	Sobota, 21. března 2026 - 11:36:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 261 Registrován: 1-2019	dědek_hank: 6281 ve vašem příspěvku citujete, že foto je pořízeno ve Verneřicích, ale přiložená fotka je opět Úštěk horní. To je pouze omyl ve vložení fotky, nebo v článku žádná fotka z Verneřic vlastně není.... Bohouš by mohl přijet v červnu do Zubr na oslavu 25let natáčení Rebelů, můžeme dát řeč.
Statistik	Neděle, 22. března 2026 - 11:03:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7846 Registrován: 6-2004	Dědek: reagoval jsem ve skupině o historických NV. Informace jsou od zde citovaného Boba Krivého, který je i autorem fotek z té poslední jízdy.
dědek_hank	Neděle, 22. března 2026 - 12:01:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6287 Registrován: 7-2017	Děkuji všem za vysvětlení a nápravu omylů.
McBain	Pondělí, 23. března 2026 - 08:54:02
Administrátor Číslo příspěvku: 27703 Registrován: 5-2002	Bdlm: "Zámeček 😁😁😁" Jsem samozřejmě nemyslel že by to odčerpával někdo "mimo dráhu". P.S. prosím hlavně ne teorie že v těch dobách se nekradlo. Výpravní budova 16/H Sedmdesát let přepravy silničních návěsů po železnici Nejlepší TV reklama všech dob
dědek_hank	Pondělí, 23. března 2026 - 09:17:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6288 Registrován: 7-2017	Tenkrát ještě osobní auta na naftu skoro neexistovala; naftu potřebovali doma spíš venkovští majitelé všelijakých více či méně sbastlených hospodářsky využitelných samohybů a ti měli k dispozici mnohem dostupnější její zdroje vhodné k rozkrádání - státní statky, JZD, stavební podniky, lesní závody... Ve srovnání s těmito subjekty byla dráha vzorem perfektní péče o majetek.
dědek_hank	Pondělí, 23. března 2026 - 09:21:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6289 Registrován: 7-2017	Jo, ještě jsem zapomněl na armádu. Dneska už se radši moc neví, kolik skutečně velkých majetků bývalých lampasáků vzniklo na základě jejich družebních kšeftů s dočasně umístěnou armádou. Platidlem jejích příslušníků za cokoli byly skoro výhradně pohonné hmoty - v tomto případě nafta i benzín.
Mořepetr	Pondělí, 23. března 2026 - 10:10:17
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9443 Registrován: 3-2006	Tak ono si stačí vzpomenout na parkoviště u depa s dvoutakty. Když se chce tak i na směs s naftou to jede. Jen to smrdělo o dost víc než benzín s olejem. Nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě hůř. Myosotis.