| Autor |
Příspěvek |
Don_salieri
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 194
Registrován: 10-2006
| | Odesláno Neděle, 30. prosince 2007 - 15:04:58 | 
|
Jsem rád, že se diskuze takto pěkně rozjela...
Ani bych možná nepředělával napájení na 600V, celkem by byla škoda trati, přece jen, je to technická památka...
Určitě by to chtělo nějaké lehké vozidlo, ale ať tam dáte cokoliv, tak se zkouškám nevyhnete...
Jinak přirovnání k Eschede mi nějak nesedí... Přece jen, jezdíme na elince 10 ne 300...
Celkem by se mi líbila jednotka co maj na rakušáci na Mariazellbahn...pochopitelně, trošku širší kolečka by to chtělo, ale veskrze to splňuje všechny požadavky... Lehké, má to švih, není to zrezlé... |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 476
Registrován: 7-2007
| | Odesláno Neděle, 30. prosince 2007 - 15:47:32 |
|
Don_salieri:600 V je investice pouze do trafa...vzhledem k tomu že se měnírna nedávno reko tak klidně tam mohou být i trafa na 1500v aby jste si mohli zajezdit s hysterií.
Lehké vozidlo to se shodneme ale jaké...neůměrná investice do nového.
reko něčeho staršího...?
451 nejjednoduší..ale nemůže tam kvůli trati..
100+ řídící vůz ..docela náročná reko a a bude to o váze 70až 80 tun čili blbost
113 + řídící vůz..100 tun..kravina
a pak jedině reko čehosi dieselového...?
a nebo se vyprdnout na el a pustit tam motorový vůz...814 k ničemu,842,3 škoda jich na lokálku 850 možná,ale žádný zázrak to nebude takže zbývá jen 810 (Tak to raději nee) :-((
Jj nemá to Žalud lehké? Co s lokálkama ? |
Barnabáš
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.176.95.200
| | Odesláno Neděle, 30. prosince 2007 - 20:35:39 |
|
Oldcerry:co s lokálkama?Šumavu by měl vyřešit ŠED a lipenku s bechyňkou bych rovněž rekonstruoval,největší problém jsou vozidla,viděl bych to jako Happy na vlakotramvaj a zmiňovaný regiosprinter v elektrice.Soudruzi na SŽDC by měli navštívit Cvikov.Co nejrychleji by se mělo pořídit menší elektrické vozidlo např.typu 843 se smetákem. |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 94
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Neděle, 30. prosince 2007 - 22:49:21 |
|
Happy: ten "běžný" provoz vlakotramvají bych rád viděl. Mám silný dojem, že si pletete vozidla a jejich názvy a technické možnosti. Tramvaj, přecházející do běžného železničního provozu je opravdu technický problém. To, co je vydáváno za "tramvaj" je zpravidla běžné železniční vozidlo, provozované na trati "na způsob tramvaje".V českých poměrech bych to přirovnal řadě 471 s důsledky z toho vyplývajícími....
Oldcerry: Jestliže se provozuje nákladní doprava řadou 742, pak vyvíjet tři soupravy pro elektrickou osobní dopravu je skutečně vyhazování peněz - ale už jsem Vám naznačil - máte šanci v soukromém podnikání...
Don: na elince se desítkou skutečně nejezdí.
Barnabáš: Dveře k podnikání máte, jako Oldcerry otevřené. |
Don_salieri
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 196
Registrován: 10-2006
| | Odesláno Neděle, 30. prosince 2007 - 23:14:52 |
|
Nooo...místy tam jsou... Postavte se do Sudoměřic a podívejte se...vono je to vlastně jedno... koukněte se doprava nebo doleva a vždycky pojedete jako z hnojem. Uznávám, že ta 10 je zrovna to nejhorší, ale na srovnávání obručí kol s VRT to asi není, že?
No, když se budou...jestli se budou... dělat ŠED, tak bych řekl, že by to mohl být impulz pro nová vozidla... Už to tady asi zaznělo, ale tak jako tak bude muset někdy něco přijít. I žehlička někdy dožehlí... |
Oldcerry
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 478
Registrován: 7-2007
| | Odesláno Neděle, 30. prosince 2007 - 23:46:02 |
|
Rudolf_33:No jedině jako JHMD za kačku..pak bych do toho šel hned...
No ale menší pantograf bych řekl že chybí ČD i na ostatní tratě ....něco dvouvozového by se asi dobře uplatnilo na různých tratích,tak eventuelně by se do toho ta Bech mohla máčknout..
njn my to nevyřešíme a osobní doprava mě nikdy moc nezajímala...
ale koukám že jsem docela rozproudil debatu....
|
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 100
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pondělí, 31. prosince 2007 - 00:38:42 |
|
Oldcerry: Jo ten jednovozový, a třeba i nízkopodlažní panťák, s možností řazení do soupravy s přívěsným/řídícím vozem ČD opravdu chybí. Dovedu si ho představit na tratích Žatec - Most - Louka u L. - Teplice, Bílina - Ůpořiny - Ůstí, Ústí-Střekov - Děčín a mnohde jinde, kde žabotlam či Elefant jsou moc. Ale kde vzít a nekrást, že?
Za přání k Novému roku děkuji - nápodobně.Dobrou noc - ráno vstávám. |
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 508
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 31. prosince 2007 - 01:01:10 |
|
Zddravím Vás, kolegové
Čtu to tady rád, ač nejsem místní, proto taky skoro nikdy nepřispívám, ale ohledně tématu vlak - tramvaj si dovolím opravit pár mýtů:
1) Co může po čem jet:
Po běžné železniční koleji může jet úplně stejně vlak i tramvaj, není třeba žádných úprav. To je myšleno technicky. Bokem ponechávám jiné překážky (odlišné poloměry oblouků, únosnost mostů, trakce a zabezpečení a samozřejmě legislativa)
Po běžné tramvajové koleji může jet jet jenom tramvaj, protože kvůli ochraně prostoru pro okolek v silničních vozovkách je tady žlábek, do kterého se železniční kolo nevejde. (respektive to dělá neskutečný bordel- železniční vozidlo nejede po hlavě kolejnice ale žlábkem, vrže skřípe- semtam je to k vidění při opravách tramvajových kolejí železničními podbíječkami)
Dělaly se i tramvajové koleje se zvětšeným žlábkem pro železniční kola, ale byly k tomu ve městech trochu výhrady- cyklisté si na tom semtam rozbili nos, když to šikmo přejížděli, maminky s kočárkama zapadávaly do žlábků a semtam si na tom nějaký chodec vyvrtl nohu.
Dřív tak byla udělaná celá tramvajová síť tramvají v Ostravě, která tak byla teoreticky (i prakticky) sjízdná pro železniční vozy, které ulice Ostravy dřív běžně brázdily.
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 509
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 31. prosince 2007 - 01:15:31 |
|
Výhybky:
Tady je největší problém:
Tramvaj má ůzká kola, která nepřesahují hlavu kolejnice - tam kde je propadená kolejnice nějaký ten centimetr pod úroveň vozovky (což je běžné), by tramvaj nejela po kolejnici, ale po vozovce, což nejde.
Vlak ve vozovce nejezdí, proto má široká kola. Potřebuje je při projíždění srdcovek výhybek, kde je mezi kolejnicí a klínem vždy mezera pro okolek křižující kolejnice. Vlak tím širokým kolem tu šikmou mezeru překlene a tudíž bezpečně přejede. Tramvaj z úzkýma kolama by do té mezery prostě spadla.
A jak projíždí tramvaj svoje výhybky? Po okolku. Dno žlábku se prostě před srdcovkou zvedne, kolo si vyskočí na okolek a jízdní plochou přejede mezeru pro okolek křižující kolejnice vzduchem.
Co by se stalo, kdyby takovou tramvajovou výhybkou projel vlak? De facto nic. De jure by šlo o vykolejení protože u železnice je jako vykolejení definovaný stav, kdy se jízdní plocha kola přestane dotýkat kolejnice (u tramvají tato definice vykolejení samozřejmě neplatí)
Otázkou taky je, jestli by u daleko těžšího vlaku bylo možné přenášet váhu ostrým okolkem, respektive jestli by to materiál výhybky dlouhodobě přežil.
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 510
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 31. prosince 2007 - 01:27:26 |
|
Eschede:
To nemá s problémem absolutně nic společného. Je to otázka tlumení hluku a vibrací tím, že se po obvodu kola oddělí obruč kola od jádra, do kterého se tím chvění a z něj plynoucí hluk od pojezdu kola po kolejnici méně přenášejí.
Jestli tento princip použijete u tramvaje nebo u vlaku je úplně šumák.
Problém byl v tom, že nikoho nenapadlo, že ta gumová vložka se deformuje a s ní i ta obruč za ní. Při jízdě se takto zdeformuje stokrát, tisíckrát, milionkrát, přijde únava materiálu, obruč nakonec praskne a upadne.
První tato kola začal skutečně používat jakýsi tramvajový provoz v Německu (logicky- tramvaje jezdí často a lidem těsně kolem domů, takže ten tlak na odhlučnění je tam větší než u železnice, kde jde použít třeba protihlukovou stěnu)
Německé dráhy to vpodstatě ne moc odzkoušené převzaly. Protože tramvajáci s tím jezdili dýl, tak jim to začlo praskat dřív. Varovali tehdy DB, ale ti by museli všechny ICE naráz odstavit, tak se raději tvářili, že jich se to netýká, a pak přišlo to Eschede...
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Tom_tužín
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 511
Registrován: 6-2005
| | Odesláno Pondělí, 31. prosince 2007 - 01:48:06 |
|
A nakonec Bechyňka:
1) Tramvaje by tu mohly jezdit bez úpravy, kdyby se trať odřízla od železniční sítě, zbavila se nákladní dopravy a fungovala jako normální tramvajová trať. Místo nádraží by se udělaly smyčky, železniční výhybky by se vyměnily za tramvajové a svršek s trakčním vedením by se mohl klidně nechat (mj. viz bývalá trať Ostrava Svinov- Kyjovice, dnes tramvajová trať Vřesinská - Zátiší - mj. tramvaje tam jezdí po běžném železničním svršku krom výhybek)
2)Koupit nějakého už vyvinutého Regiosprintera, pouze s poštelovanou výzbrojí na 1500 V a jezdit normální drážní provoz jako dnes. Podle mě jediné rozumné řešení.
3) Trať prohlásit za tramvajovou, nasadit normální tramvaj s upraveným podvozkem se širokými koly na stávající trať, nebo normální tramvaj s běžnými koly a vyměnit výhybky na tramvajové s tím, že by se nějak povolila jízda nákladních vlaků přes tyto výhybky nějakou extra nízkou rychlostí (5 km/h?). Kdysi to tak asi šlo - viz ta Ostrava, tam jsou sice zvětšené žlábky na vlakový profil kola, ale ty výhybky byly a jsou v pricipu tramvajové, i když po nich jezdil vlak- mj. dnes už jenom výjmečně služební "prasátko" T 21x dopravního podniku)
| Vlaky, kde počet cestujících každý den převyšuje ve většině trasy počet míst k sezení, by MĚLY PŘIJÍT O VEŠKERÉ KRAJSKÉ NEBO STÁTNÍ DOTACE! Cestující nejsou brambory, vlak není tramvaj a do kupé se 8 lidí nevejde, aniž by byli jak čuníci v chlívku |
|
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 38470
Registrován: 4-2003
| | Odesláno Pondělí, 31. prosince 2007 - 19:14:36 |
|
Z Vimperka do Kubovy Hutě dneska jezdila následující souprava (první pár bez posledního Bt, druhý bez hospody):
749.018+WRm (068)+Bt283 (220)+2×Bdt279 (079, 080)+Bt (219) (dom. st. Tábor)
Obsazenost byla slušná, první spoj byl prý značně na stojáka. Pravidelné vlaky taky k prázdnosti měly daleko.
Os 18102 - 810.510+012.376
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid!
Hledáte nejlepší zvuk na síti?   www.danceradio.cz
|
|
Tomt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1812
Registrován: 5-2006
| | Odesláno Pondělí, 31. prosince 2007 - 19:47:52 |
|
Pravidelné vlaky taky k prázdnosti měly daleko.
Jo,sice sme jeli jak sardinky,ale aspoň byla perdel.V naší půlce vagonu kolovala od huby do huby flaša vína(Muller nebo jak se to píše),nějaká kořala a naše meruňa 
Sice sem všechny ty spoluhodovníky viděl poprvý a naposled v životě,ale byla to jak řikám celkem slušná 
dobré pivo,děvče hezké
to jsou dary země české |
|
Predja
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pondělí, 31. prosince 2007 - 22:05:36 |
|
no na Kubovce to bylo taky zajímaví protože tam bylo o jeden vůz víc než se tam vejde tak před 2 jízdou do Vimprerka se tam hejbalo dost zajímavě více podrobností najdete ve článku který připravuji a bude uveřejněn na www.lokalkysumavy.wz.cz asi tak do tejdne.
| jenom: www.lokalkysumavy.wz.cz to je moje |
|
|
Uzavřeno: Další dialogy již nemůžete zahájit.