Neurážej malého pětiletého Jardu.To je Štancl.Ten se nedá přirovnat k ničemu,protože nic horšího už není.Někde se něco dočetl,hovno tomu rozumí,mudruje a vysvětlit si to nenechá.

MŠ: stačilo napsat tuto větu na začátku mého dotazu
Na začátku Tvého dotazu jsem Ti odpověděl otázkou "Jak dnešní materiály ovlivní vznik transformačního napětí...?", aby ses podíval, co to to transformační napětí je.
O osm hodin později jsem Ti už odpověděl zcela konkrétně "bude jiskřit furt stejně jako ten starej, možná i hůř" - to doprdele nevíš, že motor velikosti trakčáku jiskřit prostě nesmí...?
A to pomíjím, co Ti k tomu napsali ostatní.

Ivo a on stejnosměrný motor s komutátorem nejiskří?

Něco jiného jsou nové mašiny s asynchronním motorem.

Ale ukončeme to.

Mne zajímalo jestli byl nutný systém 15 kV 16,7 Hz.

Původně jsem sem chtěl dát dotaz jestli se cosinus fí dá měnit různými protisměrnými vinutími. Jinými slovy jedna cívka posune fázi druhá jí posune zpět. Ale nechme to mašiny s komutátory doslouží a pak už budou jen asynchronní motory .

MŠ: Ivo a on stejnosměrný motor s komutátorem nejiskří?
No právě že ani zdaleka ne tolik (není tam to transformační napětí) a když má pomocné póly (což trakčáky mají), tak už prakticky vůbec ne.
Vřele doporučuji buď si o tom něco přečíst a nebo někde sehnat toho Jupitera a napájet ho 220 V= a porovnat to s napájením ze zásuvky.

Mne zajímalo jestli byl nutný systém 15 kV 16,7 Hz
Ano, pro trakční motory napájené střídavým proudem byla nižší frekvence jedinou možnou cestou, kudy ven z problémů s transformačním napětím.
Píše se to v každý pořádný literatuře o elektrický trakci...

Původně jsem sem chtěl dát dotaz jestli se cosinus fí dá měnit různými protisměrnými vinutími.
Ne. Z klasiky (bez měničů) jen kondenzátorem a nebo přebuzeným synchronním strojem.
Preventivně rovnou dodávám, že kondenzátory je blbost vozit na mašině a synchronní motor je bez měniče pro trakci nepoužitelnej.

jestli byl nutný systém 15 kV 16,7 Hz
Ano, jak píše Hajnej.
A já dodávám, že (konstrukční) řešení jsou vždycky nějakým zvoleným kompromisem mezi často protichůdnými požadovanými vlastnostmi, cenou, složitostí, spolehlivostí, technickými možnostmi, dostupností konstrikčních materiálů, uzlů, ev. licencí a podobně.

Namíchat z toho rozumný kompromis je práce konstruktéra a dobrých konstruktérů si velmi vážím, jako lidí, co svojí práci dobře umí.

Takže 15kV vyhovělo v době předusměrňovačové v požadavcích na tloušťku přívodních vedení, ztráty, ale i na počty měníren, a na komutaci.

Opravdu tyhle věci najdete v učebnicích el. trakce, přečtěte si něco o tom, pane Štancl, ono byste měl trochu větší rozhled a nesedal na lep laickým šotoušským nápadům a domněnkám.

Totéž možnosti ovlivňování účiníku - to je taková abeceda elektrotechniky.
A dneska stačí si potřebné půjčit v knihovně, ev. základy na netu.

Když už jsme u účiníku, ČEZ obvykle vyžaduje účiník na přípojném bodě VN/VVN 0,95 a vyšší, jinak se platí penále. Dodržují to trakční měnírny a transformovny, nebo radějí platí dráha penále? Jakou formou je tam řešena kompenzace?
Popř. ví někdo, jakých hodnot účiník ve st. napájecí trakční soustavě? (resp. v obvodu sekundárního obvodu trafa?)

U 3kV na menirne mate ucinik 0.9 pokud rekne nekdo 0,92 tak uz s primhourenyma ocima

Vic nez kosinus fiii sejri energetiky rekuperat. Udajne jim "prilis" rozhazuje sit.

Dobre se to da pozorovat ve vetsim na pripojnym bode nejaky instalace tech veci, co mam v avataru. Jak zacne foukat vitr, to se dejou v siti veci. Trva to asi minutu a to se jeden nestaci divit, co vidis na kontrolnim stanovisti trafacky VN/VVN.

Tu základní otázku zda je možné postavit trakční motor na 50 Hz tu nikdo neodpověděl
Ano, lze, ale bude mít tak strašně blbý parametry a tak velký provozní náklady, že se to nevyplatí. A ty hlavní parametry budou stejné (stejně blbé) jako v roce 1915. Možná by mohl mít lepší izolaci, na vyšší teplotu, ale to je tak všechno.

A lepsi loziska

Prosím, co by mohlo být toto na peróně v Úvalech? Základ lavičky či odpadkových košu?


Předem děkuji za odpověď :-)

a taky by na to měli ISO!!!!
jinak napáječky maj compenzaci cos fí pomocí C, včetně dekompenzu, aby to nebylo překompenzovaný.

Jo, je tam FKZ = filtračně kompenzační zařízení, sestava kondenzátorů a tlumivek:

http://tinyurl.com/pklonj5

OlFi: to bude asi držák na tu sestavu košů na odpad - baterie, papír, plechovky aj.


(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

Lavicka k opirani?

Opěračka na stojáka.

E03 (103) DB je stejně stará jako naše laminátka. proč tehdy němci dále stavěli komutátorové motory když už byli usměrňovače?

Laminátka má přece také komutátorové motory. Něco vám zřejmě uniká.
Asi jste se chtěl zeptat na motory napájené střídavým proudem ?

Protože, pane Štancle, používali trakční soustavu se sníženým kmitočtem. Protože 103 má 6,5 MW a laminátka cca polovinu. Protože (a to si podtrhněte) nechtěli zrovna při vývoji dálkové rychlíkové lokomotivy experimentovat s tehdy ještě nespolehlivými polovodiči (1960).
Protože měli výrobu těch trakčáků dobře technicky zvládnutou. Protože jsou na železnici poměrně konzervativní a jde jim v první řadě o spolehlivost vlaků a ne o experimenty.
Mmch u nás se okolo toho 1962 teprve dělaly (neúspěšné) pokusy s ingnitrony na mašině, laminátky jsou mladší.

Vy to stejně koukám odmítáte pochopit.
Víte, co je ignitron ?


(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

Doplním, že Laminátka je na světě tuším čtvrtou sériově vyráběnou lokomotivou s křemíkovými usměrňovači a my byli vždy na světové špičce v aplikaci nových řešení.
Ona německá konzervativnost je jedním z důvodů, proč Bastard má odporovou regulaci.

PS: Jakou má ta řada 103 DB regulaci? Nedokážu přeložit to "W40T von SSW mit Rundwähler und 2 Thyristor-Lastschalter" a "Die Traktionswicklung verfügt hochspannungsseitig über 40 Anzapfungen, die über ein Rundwähler-Schaltwerk und Thyristor-Lastschalter geschaltet werden.", i když z druhé věty tuším 40 odboček, Google překladač mi házi zmatený spletenec slov. xD

Proč to komplikovat?
Motor na střídavý proud musí mít i stator a pólové nástavce složený z plechů, kdežto u vyhlazeného ss proudu stačí na statoru masívní odlitky.

Tamto jsem pochopil jako stupňová regulace s otočným voličem a tyristorovým výkonovým přepínačem odboček.


(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

Takže jsem to pochopil jako že je to klasická odbočková regulace s tím, že klasický kontaktní Jensenův přepínač (umožňuje přepnutí počtu závitů pod zatížením)je nahražen dvěma bezkontaktními tyristorovými přepínači.




(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

Ano, tak. Mechanicky se přepojuje (volí) bez zatížení a tyristory se přepíná v poslední fázi přepojení odbočky ten silový proud.
Tam je výhoda, že tyristor ve střídavém proudu zhasíná sám (nepotřebuje pomocné obvody).

MŠ: proč tehdy němci dále stavěli komutátorové motory když už byli usměrňovače?
Protože ještě nebyly frekvenční měniče.

Mladějov: Mechanicky se přepojuje (volí) bez zatížení a tyristory se přepíná v poslední fázi přepojení odbočky ten silový proud.
A po hafo letech to opráskli autíčkáři a máme tady DéeSGéčko...

Tady je to vysvětlené:
https://books.google.cz/books?id=sptJbbTH4awC&pg=PA78&lpg=PA78&dq =BR103+lastschalter&source=bl&ots=16HtKlWnB2&sig=NhUyi-IyUsBU-3m5 uNIPADHgGD4&hl=cs&sa=X&ved=0CCMQ6AEwAGoVChMIkPO9k-zkyAIVwpQsCh2NI Qcw#v=onepage&q=BR103%20lastschalter&f=false

A me se to nezobrazuje.

Agent: u některých obrázků je napsáno "Obrázek chráněn autorskými právy" a to je vše, co se zobrazí...

a gdyž soudruzy v NDR dostali stranickej úkol, udělat loko s tyristorama, tak to udělali stejně jako E03

Jen pár poznámek:
Za nedodržení účiníku se neplatí penále, nýbrž poplatek. To je rozdíl, jako mezi pokutou a parkovným - výsledek je sice stejný (parkuji, tedy platím), ale cítíme, že tam je jistý rozdíl. Například můžu dojít k závěru, že se mi instalace kompenzace nevyplatí a radějc budu platit - aniž bych se dopouštěl nějaké nekalosti.

A k tématu komutátorů - i dnešní (aku)vrtačky v lepčích cenových kategoriích se vyrábějí s EC motory s permanentními magnety. Komutátor opravdu už nic nového asi nenabídne ani v kategorii do 1 kW....

A otázka k tématu: Jak je vlasttně u lokomotiv vyřešeno natočení kartáčů vůči ose hlavních polů? To mají dvě sady kartáčů pro každý směr jízdy, nebo je to řešeno jinak?

K6S: laminátky či jezeffci (ale i 111-ky) mají listěné statory, páč ten proud je pořád vlnivej. A trvalej shunt (okolo 5%) k tomu.

K tomu přepínači: ten na obrázku propojuje sousední odbočky jen přes 1 odpor (poloha b-c-d a c-d-e). Na mašině je to zrealizované pomocí 4 stykačů, takže jsou sousední odbočky při přepínání stupňů zapojené přes oba odpory v sérii.
Ale pro vysvětlení principu to postačuje.

Tady je to. Stihnul jsem si to naštěstí stáhnout dřív než seto bloklo:


Aleš Liesk: Jestli je proud příliš zvlněný tak jo. U vyhlazeného DC to není potřeba.

(Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.)

Zdravím, chtěl bych se zeptat ohledně reklamního spotu ČD. Proč se tato reklama neobjevuje v televizi ani na internetu, přestože do ní ČD investovali dost peněz ? Reklamu jsem viděl jedinkrát a to na stránce PRIMA PLAY, když jsem sledoval jeden pořad. Díky za odpověď.

Hsl: Jak je vlastně u lokomotiv vyřešeno natočení kartáčů vůči ose hlavních polů? To mají dvě sady kartáčů pro každý směr jízdy, nebo je to řešeno jinak?
Jsou (mají být) přesně souměrně, takže stačí jedny. Komutace (eliminace vlivu příčného pole) se řeší pomocnými póly.
V reálu to tak ideální není, dá se to hezky poznat podle rozhození proudu jednotlivých motorových skupin: když se pořadí proudů se změnou směru otočí, je to pootočením "brejlí", když pořadí pro oba směry zůstává, je to vzduchovejma mezerama (a kombinace obojího je dobrá detektivka).

reklama ČD: Pravidelně ji dávají na ČT2 kolem večerníčku. Kdo jiný by to "žral", než malé děcka.

reklama ČD: Na stream.cz behala minulý víkend pomerne často.

Co si pamatuju z ŽOSky tak nastavení je pevné, veškeré kartáče jsou umístěny na společném kruhovém držáku který má na sobě ozubení a ruční klikou se to celé otáčí, měří se napětí a proudy a po nastavení "neutrály" otáčením se ten kruh zajistí napevno. Dělá se to ve dvojici tak jak je to v podvozku, motory jsou napevno spojeny svými hřídelemi, točí se s tím na obě strany.

Doufám že to nepletu s něčím jiným.

A u těch trakčáků, jejichž brejle se nedají natáčet klikou, nebo ručně a jsou navěky napevno, leze člověk při prohlídce spojené s výměnou kartáčů jako opičák kolem celého trakčáku zasazeného v podvozku. Kde se s brejlema dá točit, třeba ř. 363, tam je taková práce v podstatě leháro. Jen se pak brejle nesmí zapomenout po protočení opět zajistit. S nezajištěnými je jistý přeskok. I to se stalo...

Vikijous, Asdf: Díky, zkusím zapátrat. Každopádně ale ta reklama je podle mě stále neznámá pro obyčejné lidi, kteří jen tak sedí večer u televize a nemají chuť se dívat na internet nebo večerníček. Myslím, že je to škoda, že neplní tu funkci, kterou asi měla plnit a to přilákat lidi do vlaků ČD. Aby se lidem vryla do paměti, tak by jim musela "vymývat" mozky při každé reklamové přestávce jak v komerčních televizích, tak i na ČT v hlavních vysílacích časech, což se bohužel neděje.

reklama ČD- protože jsem teď marod, tak se na TV dívám víc, reklamu jsem už několikrát zaregistroval. A to se dívám hlavně na ČT1, ČT2 a ČT24, občas Nova a PrimaCOOL.
Takže určitě tady někde běžela.

Dotkne se sobotni vyluka na trati Brno-Breclav i vlaku EC/R, nebo se dotkne jen Os? Diky.

Obbbbb: Kuk .

Hledal jsem spojeni na idosu na sobotu a vykouklo tam na me upozorneni na omezeni provozu i u spoju EC/R...Ale na webu CD neni o spojich EC/R ani zminka..

Zpraxe:
Jj, klikou je to u elektrických mašin.

Obbbbb: ono to při výlukách občas chodí trochu jinak, než si plánovači namalují, takže je asi správné, že IDOS zobrazuje tuto výluku i u vlaků, kterých by se oficiálně týkat neměla. Na webu ČD by možná měla být uvedena poznámka typu "ostatní vlaky mohou v daném úseku nabrat menší zpoždění".

Chtěl bych se zeptat ohledně reklamního spotu ČD. Proč se tato reklama neobjevuje v televizi ani na internetu, přestože do ní ČD investovali dost peněz...

Protože půlminuta v primetime na Nově stojí plus mínus 450 tisíc. Teď zdražovali o jednotky procent, takže možná víc. Zaplní to i bez ČD, povinnost dávat prostor nemají. A ta kampaň na Nově by stála mnohem víc než vlastní výroba. Nemluvě o tom, že mnozí velcí inzerenti si určují "sousedy" před/po a v rámci téhož bloku. Taková reklama na nápravu reputace, u které se spousta nespokojených cestujících akorát nas---, odvede pozornost od všech zbývajících reklam v onom bloku, protože se "táta a máma" čekající na novácké zprávy budou akorát hádat, jak dráhy stojí za guvno. A tak.

EDIT: Jo, a ČT1 reklamu nevysílá, takže by se to muselo ošetřit jinak.

(Příspěvek byl editován uživatelem Focus1976.)

Tak to já tu reklamu ČD v televizi vidávám docela často.

Ahoj nevi někdo co se toči za film na 1 nást. V praze hl.n.

ahoj
chci se zeptat...dělal si někdo licenci strojvedoucího u KSPD ? případně celý kurz?

Je kromě 680 v této republice schválené i jiné klopidlo? Myslím třeba 610, 612 nebo další? kdysi měla Arriva Nápad koupit 610 a klopit s ní Kralupy Praha. Proč se to nakonec nepodařilo zrealizovat? Časem to mohlo jezdit třeba Praha - Kralupy - Teplice - Karlovy Vary.

Marcel_Štancl: Arriva nekoupila 610, ale 628.

Koupila 628 viz foto http://rail.phototrans.eu/14,83805,0,D__wag_BR_628_.html s tím, že pokud se provozně udrží nakoupí 610. záměr byl provozovat Kralupy - Praha - Stránčice. Dnes by Hostivař Stránčice a Kralupy -Praha mohla klopit.

Vždyť jste si sám odpověděl. Provozně se neudržela, tak proč by nakupovala ještě 610...

Když to má, Marceli, několik háčků.
Jednak je provoz 610 dražší, jednak je to jeden motorák, takže na větší frekvenci musíte mít na vlaku 3-4, jednak to naklápění nemá na osobák moc cenu.
A taky se to musí vejít mezi ostatní vlaky, na což je přizpůsoben grafikon a vážně nebude 600 lidí v panťáku na 221 čekat někde deset minut, až se prořítí váš Zázrak se třiceti lidma na palubě.
Ježdění po podkrušnohorské magistrále - tak tam jste limitován kapacitou - to byste musel mít čtyři 610 spojené - pěkný naftožrout a od prosazovače elektrické trakce jako vy to zní docela divně.
A ještě byste nikde neměl přípoje, takže byste měl sice šotoorgasmus, že to je (třeba) rychlejší o 10 minut, ale lidem by to bylo dost k hovénku.

Koukám jste se svezl včera či předevčírem Pendolínem přes Ústí a tak požadujete dneska všude naklápění

Kolik jste dosáhli časů Praha-Ústí západ a Ústí-Cheb ?

Jinak s naklápěčkou je hezké svezení po neelelektrizované trati třeba z Norimberka do Chebu, 160 km/h, ale i tam to DB leze do peněz, spojování tří-čtyř motorů (které se ale dělí cestou na jednotlivé směry -Cheb, Hof atd.)

Tak dnes klopil v Bílině Unipetrol. Kralupy - Praha - Stránčice měl být zrychlený vlak. Pokud Arriva jezdila Praha - Kralupy byla rychlejší než ryclík a ještě místy stavěla.

MŠ: Dnes by Hostivař Stránčice a Kralupy -Praha mohla klopit.
A to tam budou vozit rychlíky, aby to klopení bylo k něčemu...?

"Koukám jste se svezl včera či předevčírem Pendolínem přes Ústí a tak požadujete dneska všude naklápění"

Já bych byl hlavně pro, aby se na naklápěčky předělaly Elefanty 471. Vedlo by to ke zrychlení příměstské dopravy kolem velkých měst, a navíc by cestující nahoře v patře měli opravdu skvělý adrenalinový zážitek z jízdy!

MŠ: Pokud Arriva jezdila Praha - Kralupy byla rychlejší než ryclík a ještě místy stavěla.
Hele, Marceli, říká Ti u grafikonu něco pojem "stabilita" a "zotavitelnost"...?
Od hochštaplerů, kteří si pletou jízdní řád s knihou rekordů, máme některý tratě zajebaný až až...

A ještě byste nikde neměl přípoje, takže byste měl sice šotoorgasmus, že to je (třeba) rychlejší o 10 minut, ale lidem by to bylo dost k hovénku
Stavte se v "Jizerskohorských tratích", pan Hajnej vam tam vysvětlí, že přípoje jsou k ničemu, protože se jima akorát přenáší zpoždění.
Klopení by pomohlo třeba na 030, ale to je jen akademická úvaha, protože politicky tam stejně Arriva jezdit nemůže a i kdyby náhodou vyhrála výběrko, tak se najde důvod, proč ho zrušit (viz Plzeň-Most).

Klopení by pomohlo třeba na 030,
Ono je pro klopení dostačující, když tam jezdí Arriva a nezáleží na tom, zda ta trať klopení umožňuje?
Nepíšeš náhodou do diskuzí pod články o dnešní srážce vlaků, že těm zabrání jedině privatizace?

TH: Stavte se v "Jizerskohorských tratích", pan Hajnej vam tam vysvětlí, že přípoje jsou k ničemu
On není přípoj jako přípoj, ale proč nesáhout po příhodném klacku, že...?
Koukám, že na Divokém Severu beze změn, TH čím dál tím nesnesitelnější...

On není přípoj jako přípoj
Jistě, i to se v těch "Jizerskohorských tratích" dá dočíst: nepřípoj je v pořádku, když přípoj nepotřebuje Hajnej.
"Za svoji maličkost dlouhý přípoj v Tanvaldu rozhodně vítám, maje v živé paměti svůj poslední výlet na běžky do Orle, kdy nám lepilo, že nám v Tanvaldu ujede Štrůdl (přičemž tento můj osobní názor je možno násobit cca dvaceti, tolik nás tehdy jelo). Nazpátek to už tak dramatický nebylo, ale oddechli jsme si, když jsme složili lyže a kosti v rychlíku."

TH: nepřípoj je v pořádku, když přípoj nepotřebuje Hajnej
Já někde píšu, že je to v pořádku...?!?
Já tam tedy vidím, že mně jakožto občasnému cestujícímu takové řešení spíš vyhovuje, přičemž zdůrazňuju, že jde o názor můj resp. skupiny osob.
Absolutní nálepkování typu "v pořádku" přenechávám ve věci jizerského gvd všemurozumějícím Jémandům, jako jsi ty.