| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Staré fotografie a pohlednice » Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 01. 04. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Staré fotografie a pohlednice do 01. 04. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
milan ferdián
|
|
|
Neregistrovaný host 82.209.11.222 |
Věděl.MDOK úzkorozchodná tramvajová doprava v ostravsko-karvinské oblasti.Barevné foto z Radvanic je vzácnost.Není ani v publikaci o této dráze. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 522 Registrován: 10-2012 
|
M.F. Díky! a zbylo něco konkrétně z této stanice??? Popř. kdy byla zrušena? |
|
milan ferdián
|
|
|
Neregistrovaný host 82.209.11.222 |
Provoz do stanice Radvanice trval do 30.června 1967.Nádražní budova stála ještě dlouho,kdy ale byla snesena nevím.Existuje z té doby i video do Radvanic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9673 Registrován: 4-2003 
|
.Barevné foto z Radvanic je vzácnost.Není ani v publikaci o této dráze. A není to spíše kolorovaná fotografie ?? Čímž samozřejmě nechci snižovat hodnotu té fotky ... |
|
milan ferdián
|
|
|
Neregistrovaný host 82.209.11.222 |
Jnd Možné to je,ale toto foto z tohoto úhlu skutečně neznám. |
|
Bewek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 307 Registrován: 12-2008 |
Quadrophonia, EM: Vzhledem k terénu na pohlednici, pozici řeky a oblouku tratě bych tipoval spíše pozici v bodu 1 nebo 2 na odkazu níže, pokud teda není fotografie horizontálně převrácena s čímž jsem se u několika starých pohlednic setkal, poté bych souhlasil s lokalitou Sutina https://mapy.cz/s/tQFe |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1121 Registrován: 10-2007 |
tak to je snad jasně vidět, že je to kolorovaná fotografie, ne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2003 Registrován: 5-2008 
|
mám dotaz: K.Beneš ve své knize : Železnice na Pokarpadské Rusi u fotky na str. 19 nahoře v pravo, uvádí , že se jedná o žst. Čop, kdežto článek zde: https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/nejdelsi-trasa-prvni -republiky--rychliky-z-prahy-do-jasini-/-2460/ hovoří o žst. Jasiňa. Co je správně? |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24641 Registrován: 5-2002 
|
hovoří o žst. Jasiňa. Co je správně? No Jasiňa určitě ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") , a že by v těch dobách bývalo v Čopu tak velké nádraží? |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
V Jasini byla jen malá kůlnička, takže jedině Čop, křižovatka tratí do čtyř směrů. Barák původní, nějak tu poslední válku přežil bez úrazu. - a trochu lepší rozlišení není ? |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5557 Registrován: 6-2002 
|
V Jasini byla jen malá kůlnička Tohle mi jako malá kůlnička nepřipadá, ale zjevně je to budova dost výrazně odlišná od té na Parmezanově fotce.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5558 Registrován: 6-2002
|
Ale tohle by to fakt docela souhlasilo:
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Jasina byla za WW1 dost rozbitá, takže tam byly jen nějaké trosky, co se měly opravovat. Dělala na tom nějaká maďarská firma, což jí samozřejmě po čs. obsazení nebylo dál umožněno, a zakázku dostala firma nějaká místní, tuším že z Prahy![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") . Nějaké poschodí se tam stavět mělo, protože kvůli tlaku vody se musela o patro zvýšit vodárna v topírně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2004 Registrován: 5-2008
|
Kniha: je v tom odkazu |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
O Jasini se dá najít hodně blábolů, ale jen málo pravdivých informací. Kdy tam jezdil rychlík z Bratislavy ? V roce 1919 tam ještě rabovali Rumuni, naši jediní „přátelé“ , a proto bylo politicky nevhodné po nich požadovat aby navrátili, co odsud odvezli. A v roce roce 1944 byla Jasina de jure obcí československou, de fakto ale už ruskou. Sice Éda Benešů podepsal se Stalinem 12.12.1943 smlouvu, která „zaručovala“ obnovení Československa v jeho předválečných hranicích, ale když za rok byla Podkarpatská Rus osvobozena, už tam rusáci nepovolili vstup čs. státních úřadů. Vámos vyjádřil pochybnosti o kůlničce v Jasini, a ona tam skutečně byla, dřevěná,a možná v ní byly i VeVerky a k nim také patřící štěnice, jak se píše v dokumentech. Čs. vyslanec v Budapešti doporučoval k dokončení stavby firmu, která na ní už pracovala. Tento návrh byl však odmítnut, přeci nebude demokratický stát podporovat židovskou firmu ! A tak opravdu zakázku dostala firma ze Žižkova, která sice nebyla nejlevnější, ale bylo třeba nějak řešit tu velkou nezaměstnanost v Čechách. Konečná suma pak byla o mnoho vyšší, než plánovaná, ale taková už je tradice, jak ukázal ten soudní palác v Brně, kde místo jedné miliardy to nakonec byly dvě. |
|
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Je to sice "mimo misku", ale musím vzpomenout Tomáše Baťu a jeho plán dálnice, opentlený heslem "Od Jasiny do Aše republika je naše"![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24643 Registrován: 5-2002
|
Kniha - Jasina byla za WW1 dost rozbitá, takže tam byly jen nějaké trosky, co se měly opravovat. To ale zřejmě i za WW2 - nebo kam zmizela ta budova z Vámosovy pohlednice? Dnes je tam tohle: honzalokfar - Je to sice "mimo misku", ale musím vzpomenout Tomáše Baťu a jeho plán dálnice Nevím, jestli je myšlen Tomáš Baťa starší nebo mladší, nicméně hlavní propagátorem stavby dálnice Jasiňa - Cheb (přesněji Velký Bočkov - Cheb) byl bratr/strýc Baťa Jan Antonín. Ach jo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2005 Registrován: 5-2008
|
Kniha: napiš mi na mejlík |
|
EM
|
|
|
Neregistrovaný host 193.86.204.222 |
Bewek, Quadrophonia: Mapa: Mapa s vyznačenými body Upřesňující informace k místu na pohlednici. Vlak vyjíždí z Chocně směr Týniště nad Orlicí (trať Choceň - Broumov), datováno okolo roku 1900, poloha vlaku viz mapa bod 1, foceno z místa dnešní Sutiny bod 2. Ten vymletý svah nad tratí (Homole - Velká Sutina) bod 3 z pohlednice mě původně trochu zmátl, dnes je právě v podobném stavu místo zvané Sutina bod 2. Dnes v místech Velké Sutiny rostou normálně stromy - je možné, že byl obrázek při kolorování značně zkreslen od reality a jednalo se pouze o vymýcený zářez nad tratí (Sutina neustále eroduje a povrch se dost drolí, je tedy skoro nemožné, aby se i za tak dlouhou dobu v tom svahu něco zakořenilo a udrželo). Nicméně cesta na pohlednici mezi řekou a tratí se zahýbá pod mostek vedoucí do lesa (zhruba v místě kde se nachází vlak), dnes už cesta okolo řeky nevede, mostek zůstal, cesta dál do lesa taky. Pohlednice není nijak převrácena ani upravena, viz srovnávací foto z přibližného místa pořízení - původní místo je trošičku níže, ale přes vzrostlé stromy a křoví není skoro nic vidět. |
|
Bewek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 308 Registrován: 12-2008 |
EM: díky za vyčerpávající info a srovnávací foto, nedá se jen než souhlasit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2039 Registrován: 7-2005 |
A proč se na historii stanice Jasiňa nepodívat do staniční kroniky ? http://www.badatelna.eu/fond/2284/zaznam/1043099/reprodukce/ |
|
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
McBain: já tu mapu viděl naposled před cca 22 lety... A tak se mi ti ševci popletli. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24655 Registrován: 5-2002
|
Zdepa - A proč se na historii stanice Jasiňa nepodívat do staniční kroniky ? Zajímavé, ale záhadu rozdílu dnešní a prvorepublikové budovy to moc neobjasňuje...? |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5583 Registrován: 6-2002
|
Na ukrajinské wikipedii se píše "14 жовтня 1944 року після 17-денного бою селище зайняли радянські війська (втратили 413 загиблими )." Takže pokud se o Jasiňu bojovalo 17 dní, tak to celkem vysvětluje stavbu nové budovy po 2.světové válce. Zkouším něco dalšího najít ukrajinsky - narazil jsem na staré pohlednice, kde je taky hezká fotka té prvorepublikové budovy.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5584 Registrován: 6-2002
|
Tady je taky pár obrázků nádraží v Jasini. A tahle fotka bude ještě původní stav před Velkou válkou.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5586 Registrován: 6-2002
|
Tady (fotka cca z polovině stránky) je ta "československá" budova, ale tvrdí se tam, že je to z roku 1907. A popis pohlednice je maďarsky. Bohužel nápisy na vozech přečíst nejdou.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24667 Registrován: 5-2002
|
je ta "československá" budova, ale tvrdí se tam, že je to z roku 1907. A popis pohlednice je maďarsky. Jo, to je docela divné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 312 Registrován: 3-2005 |
Co je divně, ta přízemní folklórní budova je už ze sovětských časů po 2 sv.válce, kterou ta hezká patrová s vysokou střechou bohužel nepřežila.. |
|
drake
|
|
|
Neregistrovaný host 84.113.106.29 |
Tady je to i s potvrzeným datem odeslání pohlednice http://riowang.blogspot.co.at/2014/02/korosmezo-terminus.html |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24668 Registrován: 5-2002
|
Co je divně, ta přízemní folklórní budova je už ze sovětských časů po 2 sv.válce, kterou ta hezká patrová s vysokou střechou bohužel nepřežila.. Na tom samozřejmě není divného nic, Jarissi... Tady je to i s potvrzeným datem odeslání pohlednice Takže československá budova stála nejpozději v roce 1910? Hm. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5587 Registrován: 6-2002
|
Tak teď tedy začínám mít pochybnost, zda na fotce v tomto mém příspěvku je vůbec Jasiňa. (Chybí mi třeba i ten kostel v pozadí) Tady je ta budova už na pohlednici odeslané 1899!
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5588 Registrován: 6-2002
|
Pokud by teda ale stanice byla dost dlouhá a ta velká budova stála už mimo záběr vlevo, tak možná ano. Ty budovy by pak mohly třeba být nějaké rakouské provozní budovy u severního zhlaví. Ta Ясіня je teda čím dál záhadnější. Škoda, že satelitní Google maps tam nemaj pořádný rozlišení.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5589 Registrován: 6-2002
|
Tak asi jo. Tady za tím kostelem v pozadí vykukují stejné objekty s tou vodárnou.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24669 Registrován: 5-2002
|
Pokud by teda ale stanice byla dost dlouhá a ta velká budova stála už mimo záběr vlevo, tak možná ano. Ty budovy by pak mohly třeba být nějaké rakouské provozní budovy u severního zhlaví. Jo, to tak asi bude. A "československá" budova je z 19. století. To je fakt dobrý . Nebo holt ty škody za Velké války nebyly tak zničující...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 3-2005 |
Měl by se zjistit rok postavení "čsl." budovy, myslím že cca 90 léta,,,potom by záhadná pohlednice dokumentovala stav předtím,,,absence kostela na ní je sice zarážející,avšak co když ještě nebyl postaven?? :-) |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5592 Registrován: 6-2002
|
Jariss: Já myslím, že záhada kostela je už vyřešena. Stejně jako velká staniční budova je mimo záběr vlevo.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Kolem Jasini stále jsou k vidění čs.hraniční patníky, nikdo je nevytrhal, asi nikomu nepřekážejí. Na železnici tam přetrvává taky české myšlení - vše vytrhat a honem do šrotu . Koukám na ty fotky z ledna, že ani na Poloninách není vidět sníh, to v Praze ho před týdnem bylo... V kopii 1, odst.2, věta 2. – škrtněte „značně zvětšené“, napište „původní“. A pak to už dává správné údaje. Bláboly jsou nejen na netu nebo v odborných a luxusních knihách, ale někdy i v dokumentech. Nevím, co ty lidi vede k tomu, furt si vymýšlet, to neumí přiznat „nevím“? Jako tady : „pervy_poezd_1894“. |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
tenhle se už nevešel |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 10-2012
|
Nevěděl by někdo kde může být tohle??? Vše je z jedné várky, a je to z konce války. |
|
Neregistrovaný host 82.117.130.25 |
Q:jsou to stavby Olomoucko pražské dráhy, vodárna by mohla být z Běchovic, ta po válce ještě stála a pokud někdo zná číslování strážních domků, tak jistě určí místo podle čísel |
|
drake
|
|
|
Neregistrovaný host 90.183.112.6 |
Vodárna bude spíše ze Záboří nad Labem. Přejezd je ze Zámrsku, dnes už tam není, ale směrování ulic je jasné. Dům stále stojí, byť s pozměněnou fasádou a okny. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 526 Registrován: 10-2012
|
díky! tohle bude tedy také někdě poblíž??? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6642 Registrován: 9-2003 
|
U trati je řeka s loděmi,podjezd pod tratí..dole sypaný peron zastávky,vpravo dole asi podchod..Přijde mi to jako úsek mezi Pardubicemi a Kolínem..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 4-2003 |
Jediné místo, ke trať mezi Pcemi a Kolínem vede takhle těsně u řeky a zároveň jsou tam nějaké kopečky, je úsek Týnec-Kojice. S trochou fantazie by to původnímu trasování odpovídalo. Jenom ta vysoká budova na protějším břehu tam nějak nepasuje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 530 Registrován: 10-2012
|
A teď tu mám něco hlavně pro Alfa!!! Tohle je pohlednice prošlá poštou v r.1906 a to z Dobrušky do Batzdorfu neboli Bartošovic v Orl.horách . Snímek nápadně připomíná budování zářezu pro trať (silnici nebo lom by asi tenkrát takhle nezařízli) Zkoumal jsem na mapách kde to může být, avšak bezvýsledně. Není to ani u té Dobrušky.... (dříve se někdo někde vyfotil na tzv "fotopohlednici" a pak to poslal již z domova) Text je naškrabán v němčině. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6644 Registrován: 9-2003
|
Díky,budu dumat..mám nějaké fotky z lomu Litice a Jablonné,ale tohle je něco jiného..též se objevily k prodeji nějaké fotky z výstavby přehrady Pastviny kde byla síť úzkých drah i s lokomotivami..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24701 Registrován: 5-2002
|
U trati je řeka s loděmi,podjezd pod tratí..dole sypaný peron zastávky,vpravo dole asi podchod.. A co ty úzké koleje tam a ta ochranná zeď kolem koleje? Vypadá to, jako stavba přeložky. Nebylo by datování? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 532 Registrován: 10-2012
|
McBain: měl by to být konec války, ale bez záruky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 95 Registrován: 4-2003 |
Týnecká přeložka (Záboří-Chvaletice) se dělala v polovině padesátých let. Na kontaminaci jsou snímky z r. 54 a ještě se jezdí po staré trati. Ale mohlo by to být. Ten pásový dopravník u vody je cca v místech, kde je dnes "silnice do vody" https://mapy.cz/zakladni?vlastni-body&x=15.3615048&y=50.0392599&z =19&base=ophoto&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9ijcOxX5rj&ud=50%C2%B02%272 2.328%22N%2C%2015%C2%B021%2742.895%22E |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24702 Registrován: 5-2002
|
Ale mohlo by to být. Ano, v popředí je tedy zastávka Týnec nad Labem. Zajímavý je ten podchod. Z jaké doby asi může být? |
|
zajímavé foto
|
|
|
Neregistrovaný host 82.117.130.25 |
tak každý si najde něco. Mě zas zaujala ta foto se str. domkem 261. Hned dvě drezíny na jedné historické foto se často nevidí. Škoda že z obou jen kousek. Z dvoušlapačky kouká jen zadní část se sedly a zadní nápravou a s bednou na nařadi. Wohanka V4 to není, ta na fotce má trochu jiný rám pod sedlem a větší průměr kol zadní nápravy, ale podle jiné foto Wohanka by to být měla, ta má zadní část rámu stejnou a větší zadní kola také. (osobní 4místná) |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24707 Registrován: 5-2002
|
Myslím, že to patří i sem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2719 Registrován: 7-2006 
|
Prosím o informace? Raspenava 1937
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2721 Registrován: 7-2006
|
Přeprava letadel po železnici. foto 1914, popředí Max Thomsen nar. 13.6.1893 Kielu, železný kříž, v roce 1920 Amerika, New Jersey a zemřel v roce 1980.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 540 Registrován: 10-2012
|
Hned po novém roce, přesně 2.ledna jsem sem dával foto nádražíčka Vápenný Podol s tím, že už se tam vlak nikdy nepodívá. K dnešnímu starému snímku náleží úplně stejný popisek. To už by se musel stát fakt zázrak, že by tomu bylo naopak.... |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 85.71.8.157 |
Tempotaxi-2719 zraněných 31, o mrtvých nepíšou, tak asi nebyli. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6966 Registrován: 1-2007 
|
Tempotaxi: O nehodě je zmínka v Národních listech ročník 77, 3.8.1937, č. 210, str.3
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2724 Registrován: 7-2006
|
Kniha + BmbČ Děkuji za infa. Lze někde najít aspoň čísla vozů, které jsou na fotce.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2058 Registrován: 7-2005 |
mrtvý / zranění - to je u nehod stále stejné. Teď jsem řešil nehodu z 28.10.1889, kdy mezi Hlinskem a Skutči sfouknula vichřice zásněžky a jiné zábrany. Smíšený vlak č.205 na tom ráno po 5 hodině vykolejil. Z Německého Brodu byl vyslán záchranný vlak, ale ten to do vykolejeného vlaku zezadu napral, že rozbil dva zadní vozy a mašina taky vypadla. Noviny jeden den píšou, že srážku nepřežil pan Josef Wiesner z Pardubic, aby druhý den vyšla zpráva že z celé nehody jsou jen dva těžce a dva lehce zranění..... Zajímavé je složení vlaku 205. Byl tažen lokomotivou č.14 (ÖNWB), za ní byly 4 nákladní vozy a další 4 osobní, kdy dva byly SNDVB a dva ÖNWB |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2059 Registrován: 7-2005 |
a když jsem u těch nehod - zde je udáno jen datum 29.9.1919.... |