Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » 3. koridor » Archiv diskuse 3. koridor do 13. 03. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse 3. koridor do 13. 03. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7279 Registrován: 8-2003 |
Pokladní ČD již měla při prodeji mít týden v předstihu od SŽDC nějaké hlášení, že SŽDC hodlá v daném termínu provádět výluku. Jaký v tom rozdíl, když pokladní z divize osobní dopravy nedostala echo z divize dopravní cesty? Tam, kde není zájem dělat věci pořádně, je jedno, jestli je jeden velký moloch, nebo dva menší.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 339 Registrován: 11-2004 |
... dnes se to dozvíte z automatického hlášení až když nastal pravidelný příjezd vlaku, to samé platí i o informaci na pragotronu v neobsazených stanicích, do příjezdu vlaku pragotron potmě a teprv těsně před příjezdem vlaku se na pragotronu ukáží příslušné údaje, takže pokud přijdete na nástupiště na které pravidelně vlak přijíždí a to nástupiště se změní, tak pokud nemáte nohy jako kamzík abyste se co nejrychleji přesunul na jiné nástupiště, tak nemáte šanci ten vlak stihnout. Automatické hlášení je někdy fakt super, jak ne/funguje. Konkrétní zážitek z doby cca před měsícem: Stojím na zastávce Plzeň - Zadní Skvrňany, čekám na Regionovu směr Plzeň hl. n. Na zastávce cca 8 lidí. Běžně probíhá automatické hlášení dvakrát - poprvé, když vlak vjíždí zřejmě do Křimic, podruhé, když už je nadohled. V tento zajímavý den bylo hlášení jen jedno, a to to druhé, tedy vlak už byl nadohled. A z hlášení se ozvalo, že vlak přijede mimořádně na 2. kolej. Podotýkám, že v této stanici s dvoukolejným provozem jsou nástupiště vůči sobě posunuta o cca 150 metrů. Takže následoval sprint osmi lidí přes koleje, neboť podchodem by se to nestihlo ani náhodou... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 996 Registrován: 12-2007 |
za necelý týden začíná výluka 2. TK Chrást u plzně - Plzeň hl.n. ihned začíná snášení troleje a demontáž koleje v půli března bude snesena (opět velkým mobilním jeřábem) stará OK mostu Úslava, aby na konci března mohla být osazena nová také dojde na bourání "zastávky Doubravka" a mostů Potoční a Mohylová... v pondělí měla přestrojená Viktorka vyraženo 40m ve spilitech, zbývá cca 900m Noviny Metrostavu: Přestrojení Viktorky Plnoprofilový tunelovací stroj od firmy Herrenknecht, kterému raziči divize 5 důvěrně říkají Viktorka a pracuje na tunelu Ejpovice, byl navržen jako konvertibilní. Do začátku letošního února mu čelbu jistila lubrikovaná zemina, a proto se řadil mezi zeminové štíty. Před pár dny jej pracovníci divize 5 pod vedením Ing. Štefana Ivora začali přestavovat, aby necelý kilometr, jenž mu zbývá do prorážky jižního tubusu, mohl vyrazit v režimu zvaném hardrock. Přestavbu stroje vyvolala geologická odlišnost vrchů Homolka a Chlum, kterými tunel prochází. První kopec tvoří tektonicky porušené a silně zvětralé břidlice zvodnělé systémem zajílovaných puklin. Čelbu zde bylo nutné celoplošně podepřít a ražba tak musela probíhat v tlakově kontrolovaném prostředí. Za razicí hlavou stroje byla proto odtěžovací komora vyplňovaná rozpojovanou zeminou smíchanou s pěnou. Jejich hmotnost vytvářela reakci proti tlaku horninového masivu před čelbou a bránila vnikání podzemní vody do stroje. Tlak v komoře zvyšoval či snižoval pilot Viktorky regulováním rychlosti šnekového dopravníku, který kašovitou hmotu transportoval ze dna komory na dopravníkový pás. Jádro Chlumu je ale z tvrdých spilitů, v nichž není nutné čelbu podpírat. Aby v takovém skalním masivu mohl v práci pokračovat stejný tunelovací stroj, musí se upravit. Zjednodušeně řečeno je nutné odstranit zařízení na dávkování pěny, stáhnout „šnek“ a řeznou hlavu na straně komory osadit ocelovými skluzy – sběrači rubaniny (fota), které rozpojený materiál sesypou na nově doplněný pásový dopravník ve středu štítu. O tom, že se hlava musí přezbrojit většími řeznými dláty, jsme se zmiňovali minule. „Odhaduji, že přestavba Viktorky bude trvat o něco déle než týden. V době, kdy vyjde toto číslo novin, bychom už tedy měli být v plné práci. Prorazit zbylých 973 metrů nám zabere nejméně dva měsíce. Na prorážku se proto můžeme těšit v dubnu,“ říká Ing. Ivor, který ražby řídí. Viktorka narazila hlavou na skálu po asi 150metrové cestě Chlumem a zhruba 31 metrů pod terénem. Nejnižší nadloží, které už podjela, měřilo jen 9,5 metru. Nejvyšší – sedmdesátimetrové – na ni teprve čeká. „Abychom zkontrolovali přesnost ražeb, prorazili jsme přes segmentové ostění z hotového jižního tubusu malý kruhový otvor do propojky číslo 6, kterou jsme razili konvenčním způsobem z technologické šachty. Ověřili jsme si, že se stroj pohybuje s nejvýše dvoucentimetrovou odchylkou od plánované trasy. Vzhledem k tomu, že se tato první ejpovická prorážka (foto upoutávka vlevo nahoře) uskutečnila 2826 metrů od portálu, jsme s přesností ražeb více než spokojeni,“ uzavírá stavbyvedoucí Václav Anděl. –red–, foto Václav Anděl http://metrostav.cz/pdf/noviny/032016.pdf
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Fotky RoPL * Hostivař * web Hostivař.EU * tunel Blanka - mo.ttnz.cz |
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 37.188.230.248 |
Kasme: Zajímavé zpravodajství takhle popsáno to sice vypadá, jakoby se ze sklíčidla vrtačky jen vytáhl vrták na dřevo a nasadil vidiák, ale ono to ve skutečnosti tak jednoduché nebude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1390 Registrován: 3-2007 |
Na mostu u Stašova je opět pomalá jízda v 2.TK a zdá se mi, že těch pomalých jízd ještě pár přibude, soudě podle přikrytých cedulí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 2-2012 |
Ad Junkrs: neví někdo znalý, zda bude někdy v plánu oprava těch mostů a zda to bude hrazeno zhotovitelem v rámci záruky? Děkuji za odpověď |
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 160.218.160.217 |
Jak dlouho se handrkoval zhotovitel s brojektantem o reklamaci, než se řízlo do Kozolup, 3 roky? Další taková trakčně libová a už docela trvanlivá PJ 50, je od Svojkovic k Holoubkovu. Za energii tam promrhanou (130-PJ 50-130 ve stoupání 10promile), mohl být štěrk pozlacený... Posláno z mobilu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 474 Registrován: 11-2007 |
To 749.243-2 : Malinká oprava, ta PJ není 50 ale 90 km/hod. Ale blbá "padesátka" je ve 2.TK mezi Stašovem a Praskolesy. |
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 37.188.128.79 |
Nojo, asi jsem se na slavném koridoru nechal unést rychlíkem vyŠŠí kvality V kvalitním vozidle a na kvalitní trati jsem ponížil 90 na 50. Asi jako když se Railjetem jede 200 a sníží se rychlost na 100, tak to taky budí dojem, že se jede sotva 40. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 12-2007 |
Kasme: takze ted bude ven ze stroje padat sterk misto "blata"? Budou to skladovat nekde jinde? Ve videu o tunelu ve Svycarsku rikali, ze ten material pouzivaji zpet do betonu drobne prace kolem trati: v Rokycanech, Svojkovicich, Holoubkove uz stoji stozary GSMR, v Myte se asi pripravuje misto vedle koleji, proti TNS, v Ejpovicich se obklada bocni svah vedle operne zdi u trojkolejky v Dysine byla zbourana i druha cekarna, misto ni je nova betonova deska v Klabave se boura stara budova u zastavky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 340 Registrován: 11-2004 |
Včera ráno nastalo v Plzni - Zadních Skvrňanech zlepšení. Regionka opět přijela mimořádně na 2. kolej, kvůli nějaké údržbě na trati, ale tentokráte už to hlásili v dostatečném předstihu mimořádným hlášením a i bylo na zastávce vylepeno výrazné upozornění. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 9-2008 |
Z pole pod Chlumem zmizela pásma zakazující vstup a označující postup ražby. Tedy v místě, kde je nízké nadloží už je tunel dostatečně zajištěn a razí se v kopci, kde je bezpečné vysoké nadloží a nehrozí propad. |
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 37.188.133.196 |
Jrjk: některé public transport authority (např z PoveDu, nebo ČSAD) by ti sice vysvětlily, že nemá smysl stížnost psát sem, ale do příslušné obálky e-mailem, ale... Joudatfd: vyrubaná tvrdá hornina by asi po nadrcení do příslušné frakce a propláchnutí od jemnějších částí, jako kamenivo do betonu asi použít šla. Nedá mi ale nevrátit k PJ 90 nad Svojkovicemi...myslíte si, že je úplná náhoda, že PJ 90, kvůli porušené GPK, je zrovna v okolí strážního domku, kde není odvodňovací strouha, ale naopak docela slušná mokřina, sahající až k patě náspu? Že by se ta voda vcucávala do zemního tělesa, ačkoli jí to projektant zakázal? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 797 Registrován: 8-2007 |
Jak dlouho se handrkoval zhotovitel s brojektantem o reklamaci, než se řízlo do Kozolup, 3 roky? ... a stále to není rozhodnuté. |
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 160.218.160.217 |
Ať se HáDaj třeba 5let...z hlediska funkce (koridoru) je důležitější, že probíhá odstranění nežádoucího stavu a že se oprava zřejmě chýlí ke konci. Posláno z mobilu. |
Neregistrovaný host 90.178.3.142 |
Že na Gotthardu asi něco z vyrubaného využily při stavbě bych věřil, ale prý to tam hodně sypali do alpských jezer. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1001 Registrován: 12-2007 |
Opravdu začala výluka 2. TK Chrást u Plzně - Plzeň. První nastoupili ÉŽeti a demontáž trakce... Domeček na Klabavě jde opravdu k zemi... Pár dokumentačních fotek mi dorazilo mailem a předpokládám, že brzy to skouknu i osobně...
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Fotky RoPL * Hostivař * web Hostivař.EU * tunel Blanka - mo.ttnz.cz |
Bugear
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3364 Registrován: 8-2005 |
Byla vypsána soutěž na realizaci Beroun-KD: https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs/Form/Display/626395
»Online výpočet kontrolní číslice« »Výpočet kontrolky na mobilu (Java)«
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1003 Registrován: 12-2007 |
mírně zmatečná zpráva cestou ČTK Nejdelší železniční tunel u Plzně má tři čtvrtiny prvního tubusu "Vyražených je zhruba 3250 metrů z celkových 4150 metrů," uvedl. Koncový portál na Doubravce už je připraven. Dorubáním prvního tubusu očekává Ivor mezi dubnem a květnem. Poté se stroj rozebere a vrátí se zpět na vjezdový portál u Kyšic a druhý tunel se vyrazí ve stejném směru jako první. Většinu nožů na razicím štítu vyměňují stavbaři každých 120 až 150 metrů. Přitom původně počítali s výměnami zhruba po 250 metrech. U vjezdového portálu mezi Kyšicemi a Dýšinou už stavbaři připravují železobetonovou kolébku pro ražbu druhého tubusu, jež by měla začít v dubnu. http://www.financninoviny.cz/zpravy/nejdelsi-zeleznicni-tunel-u-p lzne-ma-tri-ctvrtiny-prvniho-tubusu/1321629
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Fotky RoPL * Hostivař * web Hostivař.EU * tunel Blanka - mo.ttnz.cz |
Ondra_S
|
|
Neregistrovaný host 90.181.57.135 |
Kasme:...pro ražbu druhého tubusu, jež by měla začít v dubnu. Vzhledem k tomu, ze jeste nedavno slibovali prorazku prvniho zacatkem dubna, ted uz mezi dubnem a kvetnem (to je kdy? ono je neco mezi?) tak predpokladam, ze s razbou druheho tunelu mluvi o dubnu 2017 :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 10-2012 |
Ono tam tich problémů s datovými údaji je evidentně víc.... Tunel bude hlavní součástí nové tratě z Rokycan do Plzně, jejíž budování začalo v listopadu 2013. Jeden z posledních úseků na III. železničním koridoru Praha - Plzeň - Cheb přijde na 3,9 miliardy Kč. Úsek Rokycany - Plzeň bude hotový na jaře roku 2017. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2139 Registrován: 3-2007 |
Já bych možná zvýraznil i to "jeden z posledních úseků", protože ten poslední úsek bude pomalu stejně náročný jako zbytek koridoru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1004 Registrován: 12-2007 |
no prostě zase novináři poskládali informace z různých časových období do jednoho článku proto ta úvodní větička a zvýrazněné části citací a Metrostav prý po "novinářském honu" kolem tunelu Blanka nemá zájem zas moc informovat takže buďme rádi alespoň za nějaké informace, které je potřeba trochu si uvést do souvislostí stále cca platí jak psal FAST https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3488717 Odesláno Čtvrtek, 07. ledna 2016 - 09:59:36 Tunel nebude dříve než GVD 2018/2019. Proražení JTT 04/2016 Proražení STT 08/2017 Potom je nutné tunel vyklidit, dokončit propojky, zabetonovat invert, udělat PJD, vybetonovat kabelovody, natahat technologie, trakci, zab zař., upravit předportálí, atd... Takže zapojení tunelu je otázka konce roku 2018.
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Fotky RoPL * Hostivař * web Hostivař.EU * tunel Blanka - mo.ttnz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 10-2012 |
http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-blesk-praha/377460/chaos-ve-vyl ukach-vlaku-na-cestu-z-prahy-do-berouna-v-breznu-radeji-zapomente .html |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 655 Registrován: 4-2014 |
noval - Co je na těch výlukách, pro autory deníku Blesk tak nepřehledného. Výlukový jízdní řád to vše vysvětluje jasně, stačí si pořádně přečíst vysvětlivky pod jízdním řádem, což autor článku Tadeáš Provazník asi neudělal. Jednoduše řečeno - vlaků je moc, jedna kolej nestačí, tak některé vlaky v části trasy nepojedou. Že už by začali probíhat nějaké přípravné práce pro budoucí revitalizaci? (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1007 Registrován: 12-2007 |
nebo se dívat na online jízdní řády nebo odjezdové tabule Včera se kácelo (alepoň z dálky to tak vypadalo) mezi Radotínem a hr. Kosoř RoPL: výluka 2. TK ChrPL je v plném proudu ražba těsně před 3300m koleje vytrhány, na Úslavě rozebírány mostnice trolej pryč, starých sloupů TV zbývá jen pár zastávka Dýšina má novou plechovou budku, samozřejmě jen u 2. koleje, která tu zůstane... patka u odbočky Ejpovice je GSM-R pár fotek hlavně z videa malcait sekeremetenec natočeného asi 1.3.2016 https://www.youtube.com/watch?v=ZtuT28thGjw
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Fotky RoPL * Hostivař * web Hostivař.EU * tunel Blanka - mo.ttnz.cz |
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 37.188.236.80 |
Ad zastávka Dýšina: poněkud nechápu, proč se na místě nemohl nechat předchozí zděný přístřešek, zvlášť když se nedávno docela slušně opravil...to se mohl místo opravy žluťoučký přístřešek zbourat rovnou a plesknout sem tenhle hi-tech plechový výtvor, nebo betonový antivandal. Plechárna má navíc střední šedivý pás z děrovaný, takže když by se člověk chtěl v zimě při zpoždění schovat před větrem, tak to moc nejde. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1595 Registrován: 11-2005 |
Co se bude dít při výlukách v následujících dnech v úseku Karlštejn - Beroun a Plzeň Domažlice? Je to na palici, protože se také mají přidat výluky Bad Schandau - Pirna s NAD. Kudy se pak má člověk spolehlivě dostat do/z republiky.
Donner au train des idées d'avance...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5753 Registrován: 5-2002 |
Má smysl při takhle roze.. tratích dávat eso, na ty mnichováky? Zdržuje přepřah, neprojede to přes Rudnou... |
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 37.188.224.117 |
Karlštejn-Beroun se aktuálně těží dříví , aneb vyřezávání porostu na a u skal. Aspoň něco, v tomhle úseku stačilo trochu sněhu, nebo letní bouřka a akáty si lehly na trolej. |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 666 Registrován: 4-2014 |
Trochu se ve třetím koridoru posuneme, konkrétně do ŽST. BOHUMÍN. - Tak SŽDC už si samo nedokáže opravit ani vyhořelé staniční zabezpečovací zařízení a musí si na to pozvat soukromou firmu, která vyhraje výběrové řízení. viz článek v novinách OBZOR 04/2016. odkaz: http://www.osz.org/index.php/archiv-obzor |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10960 Registrován: 5-2002 |
L321: Tak SŽDC už si samo nedokáže opravit ani vyhořelé staniční zabezpečovací zařízení a musí si na to pozvat soukromou firmu, která vyhraje výběrové řízení. Kdo ví kulový o tom, co to je za průser dělat něco s vyhořelým ZZ (doporučuji vyhledat v archívu diskusi nad vyhořelými Roztokami, které jsou proti Bohumínu nic), ten má pocit, že je to nějaká brnkačka. Po pravdě by bylo spíš na pováženou, kdyby na to SŽDC kapacity mělo - co by dělaly v době, kdy žádný vyhořelý Bohumín potřeba opravovat není...? |
Neregistrovaný host 88.153.6.66 |
L321 a Hajnej: V Nemecku vyhorelo loni stanicní zabezpecovací zarízení v dúlezité zel. krizovatce Köln-Mühlheim. Celé Porúrí a cast Sev. Porýní-Vestfálska byly po radu mesícú postizené odklony, NAD, výpadky vlakú a cetnými zpozdeními. Hajnej má urcite pravdu v tom, ze náhrada vyzaduje nemalé investice a kapacity, které není mozno trvale parkovat ku pr. u SZDC. K tomu se radí jeste problemy operativního resení dopravy behem výstavby nového ZZ. |
Neregistrovaný host 88.153.6.66 |
L321: Hajnej má pravdu. Vyhorelý Stellwerk v dúlezité krizovatce Köln-Mühlheim loni naboural celou dopravu v Sev. Porýní a Porúrí a výstavba nového ZZ trvala vícero mesícú. Operativne je nutno resit behem mesícú mnoho odklonú, NAD a presto docházelo k mnoha zpozdením. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2167 Registrován: 3-2007 |
Tak já nevím, ona je to v podstatě serverovna, je takový problém udělat jí požárně odolnou se SHZ s inertním plynem? Na to přece jsou BCM metodiky a určitě byly i v době rekonstrukce Bohumína. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 724 Registrován: 12-2007 |
Technice moc nerozumím, ale na druhé straně, pokud se něco zničí, jako např. v Bohumíně následkem požáru, tak je myslím v pravomoci vlastníka požádat firmu o provedení opravy bez výběrového řízení, např. na základě jejich zkušeností s touto opravou anebo na základě toho, že zařízení původně instalovala. |
Jeffer
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 709 Registrován: 1-2005 |
Pikehead No, ak chápem dobre, čo sa v Bohumíne stalo, tak po datových kábloch (alebo napájaní 230 V) tam tancovalo 22 kV, čo aj v obyčajných ističoch na 230 V asi vytiahne oblúk a ďalej tečie. Takže inertný plyn je pekný, ale roztavilo by sa to aj tak.
Grrrrrr... Gorrrrr... Gorila! (14.2.2003 v Košiciach na stanici na R604 Dargov do Bratislavy)
|
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 668 Registrován: 4-2014 |
Ještě se vrátím k tomu vyhořelému Bohumínu. Díky za vaše názory, ale když už to nové SSZ v Bohumíně stálo takový majland, tak už se při výstavbě mělo počítat s tím, že se něco takového může stát a podle toho se mělo volit i protipožární opatření a zabezpečení ,aby k této situaci pokuď možno nedošlo a nebo aby při vzniku požáru nevznikla tak velká škoda a obešlo se to s co nejmenšími následky. Není nad starou reléovku AŽD 71, nebo ruskou reléovku. Na Smíchově běží ruská reléovka z 50tých let a do dneška ji červený kohout doposud nenavštívil to samé mohu říci i o unikátní ruské reléovce na Plzni - Chebu, reléovka makala 43 let, také bez návštěvy červeného kohouta, to samé platí i o reléovce AŽD 71 na úseku Plzeň - Beroun, která byla v provozu pouze 22 let, ale také bez požáru. Také se někdy stalo, že některé relátko zkratovalo,nebo se vypálila pojistka, ale nikdy neshořela celá reléovka na popel jak ta nová reléovka v Bohumíně. |
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Luboš_3.21: chtěl bych vidět AŽD 71 rozsahu pro Bohumín, kdyby se do ní "podívalo" 22 kV/50 Hz... O ruských "akváriích" na Smícháči ani nemluvě... |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 669 Registrován: 4-2014 |
honzaklofnar - netvrdím, že by ty staré reléovky přežili návštěvu 22kv/50 Hz, ale v Bohumíně ta reléovka byla skoro fungl nová, takže je namístě otázka proč tato reléovka nejnovějšího typu nebyla proti takovéto události zabezpečena, aby nedošlo tak velkému a rozsáhlému poškození. A také právě na tomto případu je krásně vidět, když nastane takováto mimořádná událost, tak jak jsou najednou potřeba lidé, kteří museli k vůli té nové reléovce opustit svá pracoviště ve stanici. Netvrdím, že je potřeba ve stanicích zaměstnávat 10tky lidí pro obsluhu SZZ, ale také tento případ ukázal jaký je to nesmysl se bezhlavě zbavovat veškeré obsluhy v železničních stanicích, stanice jsou neobsazeny a když se něco takového stane, tak nejsou lidi, kteří by ten provoz zajistili tak aby se to obešlo bez odklonů a NAD. |
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
"v Bohumíně ta reléovka byla skoro fungl nová, takže je namístě otázka proč tato reléovka nejnovějšího typu nebyla proti takovéto události zabezpečena, aby nedošlo tak velkému a rozsáhlému poškození" A to "zabezpečení" proti 22kV do datových spojů (vesměs symetrických vůči zemi) bys chtěl udělat jak? To je stejný požadavek jako ochránit reléovku před "účinky atmosférických přepětí a nadproudů" i při blízkém úderu blesku... Ona totiž stále existuje indukce, takže se při pořádném "nadproudu" v silových obvodech naindukuje do ostatních obvodů dost energie, aby to s nimi udělalo krátký proces. Osobně viděno na přejezdu v Záluží (u Roudnice n/L, 50.4570269N, 14.3257350E) před lety cca 20. Z výstroje tehdejšího výstražníku (relátka, trafa) byla jedna koule spečených kovů, ze které sem-tam čouhal kus drátu... |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1422 Registrován: 5-2002 |
""zabezpečení" proti 22kV do datových spojů (vesměs symetrických vůči zemi) bys chtěl udělat jak?" Ono jde všechno, ale taky za kolik. Nazírání na cenu se ale nyní může změnit. Nabízí se např. data přenášet po optice. Místo celého ústředí by se tak upekla jen jedna z mnoha lokálních krabiček. I to napájení se dá osadit nějakou mohutnou kaskádou bleskojistek, tlemivek a pojistek. |
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 670 Registrován: 4-2014 |
P_v - přesně tak, mohutnou kaskádou bleskopojistek, zvláště pak tlumivek a pojistek, tak byla také zabezepčena ruská reléovka na Plzni - Chebu. Důvod byl jednoduchý při zapínání reléovky v roce 1967 právě vznikalo mnohonásobné množství jalového proudu, který by pravděpodobně způsobil podobný malér jako se to stalo v tom Bohumíně, proto se spuštění reléovky muselo zastavit a musela se vymyslela ta kaskáda jak o ní píše P_v v poslední větě svého příspěvku. Také souhlasím v tom, že se při pořizování těch nových reléovek hledí na cenu a proto také dochází při přestavbě stanic k redukci a zjednodušení kolejiště, aby ta reléovka byla co nejlevnější. Také si myslím, že po tomhle maléru se více začne hledět na zabezpečení releovek, aby se podobný malér s názvem "Vyhořelá reléovka Bohumín" již neopakovala a pokud se tak přece jen stane, aby rozsah škod byl co nejmenší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4514 Registrován: 9-2005 |
Mne by třeba zajímalo, jak jsou chráněna proti přepětí elektronická stavědla v SRN, RSR a Švajcu. A co se stane, až se podobné napětí podívá do CDP SŽDC a CDP v těch zmíněných třech zemích. Poněkud pochybuju o tom, že by byla jejich CDPčka tak málo chráněná, jako bohumínská ESA. A jaká byla příčina požáru v Muelheimu nad Růrem? Já se dopátral jen toho, že nad ránem začalo hořet v rozvaděči. Jinak se domnívám na základě dlouholetých nepřímých zkušeností, že s ochranou proti bleskům AŽD pokročila, protože jejich elektronická stavědla poslední dva až tři roky mnohem méně často chcípají kvůli bouřkám.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Luboš_3.21
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 671 Registrován: 4-2014 |
Qvěci - že by zlepšení v AŽD, to by bylo fajn. Ale stejně ty předešlé reléovky typu AŽD 71 takový to problém s počasím neměli a když tak jen výjmečně. Coby se stalo kdyby takovéto napětí navštívilo CDP Praha a Přerov po jejich úplném zprovoznění se všemi tratěmi. Jsou dvě možnosti buď by nastala totální katastrofa a skoro na celé železniční síťi by se zastavil provoz na neurčito a nebo druhá možnost je ta, že tam už to mají nějak vychytané a potom to maléru s názvem Bohumín se bude ještě pracovat na zlepšení situace aby se tam tak vysoké napětí nepodívalo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6334 Registrován: 5-2007 |
Keby mal byť každý kábel stavadla v Bohumíne chránený proti 22kV (prečo nie 25kV, prečo nie rovno 110kV?), stálo by to stavadlo, tak 5 miliárd. Máme na to? Čo sa týka CDP, tak tam je problém výrazne menší, pretože po optických kábloch sa to prepätie šíri dosť zle. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6335 Registrován: 5-2007 |
Ešte pár poznámok: - Oprava takto vyhoreného zariadenia je rovná nákupu nového. Ak by SŽDC mala prostriedky na opravy takto veľkého rozsahu, nebol by dôvod aby si ZZ kupovala ev. nechala montovať od tretích subjektov. - V prípade zásahu takto obrovským prepätím je akýkoľvek hasiaci systém k ničomu, pretože požiar nie je lokálny, ale v podstate každý kábel sa zmení na "odporovú zváračku" a vzplatnie všetko naraz. Navyše keby to hasiaci systém aj uhasil, tak sa nepodarí odstrániť príčinu, keďže sa netuší aký 22kV kábel treba vypnúť, a zachvíľu to horí znova. - Releovka (a kľudne aj Ruská) a viacmenej aj elemech by horeli prakticky rovnako. - Pokiaľ v stanici ostane jeden človek, môže sa na to v prípade poruchy ZZ beztak len bezmocne pozerať. Takže nejaké pohotovostné obsluhy sú z tohoto pohľadu dosť zbytočné. - Po kábloch z ESAxx v 90% prípadov nevedú dáta, ale sú to len prosté vstupy/výstupy (na žiarovku, na prestavník, zo stykového trafa). To nejde nahradiť optikou bez výraznej zmeny filozofie ESAxx) - Ak už dneska niekde tečú dáta (to sú tie CDP) tak tečú naozaj po optike a tam nič také nehrozí. A v prípade napájania by sa to muselo stať medzi VN rozvodňou a technológiami, čo dosť dobre nie je možné, lebo tá je (na rozdiel od káblov z ESA) priamo v budove. Do tej je zavedených 22kV a keď sa toho dotke 22kV kábel, tak sa v zásade nič nestane... |
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Asdf: vazby na venkovní prvky jsem záměrně nezmiňoval - ty jsou de facto stejné jako u AŽD 71. Ohledně přepěťových ochran asi tolik, že to zabírá místo (jen pro přívod 230V asi 20 cm na DIN liště) a stojí to velké peníze. Proto se to dává tam, kde je to ze zkušenosti nutné. Ještě k AŽD 71 - kabelové formy na stojanech jsou taženy zcela bez ohledu na EMC (snad mimo napájecích). Takže průnik "vysokonapěťové energie" by nadělal mnohem větší škodu než u ESA XX |
uzlik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 2-2015 |
Plzeň 4.3.2016 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1063 Registrován: 5-2007 |
- Releovka (a kľudne aj Ruská) a viacmenej aj elemech by horeli prakticky rovnako. - Pokiaľ v stanici ostane jeden človek, môže sa na to v prípade poruchy ZZ beztak len bezmocne pozerať. Takže nejaké pohotovostné obsluhy sú z tohoto pohľadu dosť zbytočné. Jenže když se tohle stane na elmech. Tak zhasne celá stanice, zavřou se přejezdy, ale vlaky můžou jezdit dál i při ztrátě dohledu nad výhybkama. Přece jen závěr výměn nepotřebuje vnější napájení.... Osobně jsem to zažil, když blesk vpálil do releovky u elmech. Jenže u dálkoviny máte okamžitě fialovou smrt a nevidíte nic, protože se těžko podíváte jak máte "clonky". Proto taky, když myši přehryzaly v Nedakonicích optické kabely, tak se skoro 2 dny mezi Starákem a Břeclaví nehlo ani kolo, protože tam nikdo nikde nebyl a i do Staráku se jezdilo na přivolávačky jen díky tomu, že tam byl pohotovostní výpravčí |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6337 Registrován: 5-2007 |
Spelcr: Akonáhle máte vyťaženejšiu trať a spoliehate sa na "prečerpanie kapacity" autoblokom, tak sa po jeho poruche dostanete zákonite do stavu, že sa síce jazdí, ale újma na kapacite je taká, že sa nastalý stav viacej blíži stavu že sa nejazdí vôbec, než k normálnej prevádzke. |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 371 Registrován: 8-2014 |
I toto je realita českého 3. koridoru.
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
djst: je to humáč, ale nebude to taky tím, že do zbytku průmyslového areálu se jezdí spíš autem? |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 373 Registrován: 8-2014 |
honzaklonfar: Slovo "zbytek" je opravdu dost na místě. Ale jinak tu zastávku využívají docela dost (dnes přijelo vlakem okolo půl čtvrté od Plzně asi 8 lidí) i místní obyvatelé, byť z většiny ti nepřizpůsobiví...
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 374 Registrován: 8-2014 |
Trochu mi to připomíná zastávku Smižany (a pár dalších) na Spiši, kde se ovšem stále v pokladně prodává.
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 37.188.224.219 |
Stav Králováku není daný tím, že se do areálu jezdí auty, ale tím, že koridor začíná až o kousek dál směrem k Plzni. Však se dočkáme, vzpomínka na zatuchlou c.k. železnici a Českou Západní Dráhu, bude po zásluze rozbořena bagrem a nahradí ji úhledná boudička z děrovaného plechu, nebo betonový antivandal. Proč se hrůza místo opakovaného zabedňování a zazdívání, nezbourá rovnou a unifikovaná boudička se při koridorizaci akorát "nepoposadí" na správné místo, toť otázka... Stašov a Svojkovice a Ejpovice vypadaly před koridorizací podobně. Když začíná a končí práce, používá Královák pořád docela dost lidí. |
Energetik
|
|
Neregistrovaný host 94.112.124.87 |
Mám dotaz ohledně zabezpečovacího zařízení, které se tady již nějakou dobu řeší. Zachová si zabezpečovací zařízení trvale (např. 2 - 3 dny) svoji funkci v případě rozsáhlého výpadku elektrizační soustavy na území např. poloviny ČR? Tj. umožní zab. zař. částečný provoz železnice v nezávislé trakci? Je my jasné, že systém má záložní zdroje, ale nevím zda umožní trvalý provoz železnice byť v omezeném režimu po několik dní. Předem dík za odpověď. :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3679 Registrován: 5-2002 |
uzlík: Vítej zpátky . |
uzlik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 2-2015 |
Energetik: To záleží na počtu dostupných dieselagregátů a paliva pro ně. Zařízení samo o sobě vydrží jen to, co má vydržet předpisově, tedy podle stupně přípojky a podle toho, co je ze zařízení napájeno. Přestavníky 15 minut, hlavní návěstidla 3 hodiny, přejezd se závorami 8 hodin. Cílem je stáhnout vlaky z tratí a nezablokovat silnice závorami dole. V případě dlouhodobějšího výpadku zamknout do rovného a jezdit na telefon, dokud poběží. Pak na žezlo? a pro klíčové stanice (+ věci související s ETCS, je-li) sehnat dostatečně silný dieselagregát, což v tom okamžiku asi bude problém. Ano, zařízení na principu pevné páky tak choulostivá nebyla. Ale je to důvodem pro návrat do této epochy? A bude po případném blackoutu co vozit? Honza_o: Nevnímal bych to takto. Jen obecné nekonfliktní fotky z veřejně přístupných míst a soukromých cest + ve velmi omezeném množství. Není důvod pouštět víc a čekat na dalšího blázna, který mi focení otráví svými kecy. Aktuálně mám jen radost z jara v Plzni. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1064 Registrován: 5-2007 |
Akonáhle máte vyťaženejšiu trať a spoliehate sa na "prečerpanie kapacity" autoblokom, tak sa po jeho poruche dostanete zákonite do stavu, že sa síce jazdí, ale újma na kapacite je taká, že sa nastalý stav viacej blíži stavu že sa nejazdí vôbec, než k normálnej prevádzke. Tak samozřejmě, tam by i stav v takovém Bohumíně s 5 výpravčími moc neřešil a opravdu by byli pouze v roli statistů. Energetik: Zab. zař. bude fungovat jen do té doby, dokud bude mít šťávu. Takže v nejideálnějších podmínkách 12 hodin. Tam kde jsou tratě zabezpečené "jen" elektromechanikou nebo klíčovým průmyslem, tak by se jezdilo vesele dál s omezeními(na rozkazy proti stůj/zhaslé návěstidla, OP A a pod.) Tam kde je elektrické zab. zař. tak pokud by byl dieselagregát, tak do doby dokud bude čím to krmit a zbytek prostě po určité době zhasne a konec. Pokud by to bylo opravdu v půlce ČR, tak by se až na pár vyjímek dojezdilo, protože veškeré hlavní uzly jsou přes el. zab. zař a nebylo by jak dostat vlaky z/do depa apod. Ale ono to stačí i lokálně například po bouřce, protože dnes el. zab zař. tvoří asi 80% sítě, možná i více. Takže například i na té 171 byste skončil v Radotíně, Smíchově, hlaváku nebo v Berouně. (Radotín má vlastní diesel, zbytek nevím). Na dálkovině je to téměř okamžitě. |