| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Tramvaje a metro » Tramvaje Tatra typů T a K » Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 04. 01. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tramvaje Tatra typů T a K do 04. 01. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
T3G: V Bratislave sú to určite pseudo PCC podvozky, dané úzkorozchodnou konštrukciou z dielne ČKD Tatra, nie sú to podvozky B-3. Neverím že by vozy T1 mali rovnaký zvuk ako T3 v tom videu, ale nemôžem priamo porovnať. Všetky T3 mali v BA hypoidné prevodovky. Dvojstupne sa vrátili až s vozmi T6A5 a sú naozaj hlučnejšie, k tomu sa pridáva hluk chladenia trakčákov ktorý stúpa rovnomerne s ich otáčkami, lebo majú vlastné chladenie, nie od MGčka ako na T3. Ostatné napísali už iní. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2896 Registrován: 6-2002 
|
Ještě drobné doplnění... Pražská T1, předpokládám 5002, má pochopitelně hypoidní převodovky, protože na jejích podvozcích už není původního vůbec nic. A jak píše dopravopat, tak naše úzkorozchodné podvozky nemají s PCC společného (až na kola) vůbec nic. Jediný v USA na úzkém rozchodu provozovaný typ PCC podvozku (B-1) měl vnitřní rám a z tohoto řešení se u nás nic nepoužilo. |
|
T3G
|
|
|
Neregistrovaný host 70.31.166.75 |
Dobry den, dakujem za informacie. Ano, ten zvuk od 0:07 az 0:10 som mal na mysli. Dovod, preco som sa pytal, je preto, ze aj PCC elektricky GTL8 z Haagu vydavaju podobny vzuk, ale o nieco tichsie. Je mozne, ze tie pouzivaju taky isty druh trakcneho motora ako naze T elektricky? (2:55) https://www.youtube.com/watch?v=FWXRQv-Ee_g Nevietie ci aj tie 1435 mm podvozky boli pseudo PCC? To bol kompletne novy dizajn, alebo mali len nove suciastky? V tej knihe je uvedene ze podla rekordov Transit Research Corporation, ktora chranila PCC patenty, dostali licencne poplatky za prvych 150 T1ek. Ta kniha je v anglictine. Asi nemali spravne informacie. Dakujem |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2897 Registrován: 6-2002
|
Trakční motory vozů PCC v Belgii a Holandsku byly vyráběny licenčně firmou ACEC podle vzoru trakčního motoru Westinghouse 1432-J, respektive 1432-K. Těmto motorům se podobají i naše TM22, resp. pozdější TE022, ovšem spousta detailů je provedena odlišně a liší se zejména průměr rotoru a parametry vinutí. Pokud mohu posoudit ze svých návštěv USA, tak americké trakční motory mají poněkud méně výrazný zvuk než naše. Pokud jde o podvozky vozů v Haagu, tak současná vozidla již nejsou PCC, ovšem podvozky ještě vycházejí z koncepce PCC; zahrnují řadu domácích konstrukčních změn. Za vozy T1 se skutečně poplatky neplatily; jediné, co v USA dostali, byla platba za poskytnutou technickou dokumentaci. (Příspěvek byl editován uživatelem boris.) |
|
Emil Švec
|
|
|
Neregistrovaný host 84.246.167.35 |
A byly nasmlouvané další poplatky nebo to tak bylo v pořádku? |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2898 Registrován: 6-2002
|
Smlouva jasně říkala, že za každý vyrobený vůz, potažmo pár podvozků měl být poplatek $200.00. |
|
Jarmil
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 235 Registrován: 6-2013 
|
Dvěstě dolarů? |
|
Jarmil
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 236 Registrován: 6-2013
|
Já bych se na ně taky vysral. Smlouva nesmlouva. |
|
Emil Švec
|
|
|
Neregistrovaný host 84.246.167.35 |
To je vidět Tvé ubohé uvažování ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Hlavně že bazíruješ na tom, aby v novinách v článku o trase metra A nebyla fotka z C Bránilo se USA nebo to nechali plavat? |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Boris: Takže 200 USD za pár podvozkov alebo rovno za celý voz? Takže skriňa a el. výzbroj už neboli licenčné? Hlavne tá výzbroj ma zaujíma. Viem že oproti PCC boli zmeny, ale boli dostatočné aby to už nespadalo pod licenciu? Ináč tých 200 USD mi príde smiešne malý poplatok aj na tú dobu. Keby nebolo 1948, tak by pre ČKD Tatra bolo určite dobré tieto poplatky platiť a vozy vydávať ako ČKD - TATRA - PCC. Mohli s nimi uspieť aj na západe. Ale po 1948 to nemalo zmysel. A zaujímalo by ma prečo z bezlicenčných "C" podvozkov na 1435 zišlo. Žeby preto lebo soudruzi zistili že žiadne licencie platiť nemusia a nič sa im za to nestane? A nie je tak náhodou podvozok komfort pre 1435 pod niektorými VárioLF postavený na základe toho bezlicenčného "C" podvozku ktorý soudruzi v ČKD Tatra skonštruovali ešte 1950-tych rokoch? A čo bránilo tomu aby ten podvozok bol už pod vozmi T3? Nič prevratné na ňom z technického hľadiska nevidím a to primárne vypruženie by nebolo na škodu. A aj metrová verzia taká mohla byť od výroby už dávno s primárnym vypružením. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2899 Registrován: 6-2002
|
dopravopat: Velice rád bych to tu napsal, ale nemám úplné informace a až snad někdy budou úplnější, tak by se to mohlo nějak komplexněji zpracovat a třeba i vydat knižně, ale to hned tak nebude. Pokud ale máte jakékoliv užitečné informace na téma "čs. PCC", budu rád, když to budeme moci prodiskutovat někde bokem. Pokud jde o výzbroj, licenční nebyla. Bezlicenční podvozky nemám zatím úplně probádány, protože nemám kompletní dokumentaci, ale dá se asi říct, že byly konstrukčně i výrobně dost komplikované a tak jak tak stejně měly vypružená kola původního provedení (nepatrné rozdíly dané úpravami rozměrů v řádu desetin mm asi těžko mohly sloužit jako argument pro bezlicenčnost), takže vlastně bezlicenční nebyly. Tak, jak bezlicenční podvozky znám, tak měly jen sekundární vypružení, takže vlastně díky jejich komplikovanosti stejně nebyly přínosem a když už se vědělo, že Američanům to je jedno, nebyl důvod si tím komplikovat život. (Příspěvek byl editován uživatelem boris.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1237 Registrován: 12-2007 
|
Boris - T1 ev.č. 5064 by měla mít originální podvozky. Při renovaci se zjistilo, že v Praze všechny T1 mají neoriginální podvozky a nejsou v Praze originální součásti na výměnu nepůvodních součástí. Tak se pod vůz renovovaly podvozky z Plzně, které byly bez úprav. Renovované pražské podvozky, ač zaplaceny, skončily ve šrotě. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2900 Registrován: 6-2002
|
Jmb: Ale to už jsou podvozky z nějakého roku 1956 nebo tak, a ty jsou od těch "ověřovacích" téjedničkových dost odlišné. Jaké to teda byly podvozky, co šly do šrotu? |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Boris: Žiaľ nemám nič nové alebo unikátne čo by som mohol ponúknuť. Nejaké vskutku dobré materiály nie sú. Momentálne aj tak riešim staré GANZy v Prešporku, lebo v literatúre sa uvádzali nezmysly, ale pomaličky sa darí zisťovať kedy ktoré vozy došli, aké mali farby, aké úpravy pojazdu sa robili a na akých vozoch. Dokonca aj vyhorenie vozovne z roku 1913 nastalo až v roku 1915. Celkovo má aj knižka 100 rokov električiek uvedených veľa nesprávnych údajov, o niektorých veciach sa vôbec nezmieňuje. Musíme to dať poriadne dokopy a potom sa to objaví na imhd. Bol by som rád keby to vyšlo aj knižne, nejaký ucelený katalóg... K PCC ani ČKD Tatre toho nemám okrem bežne dostupnej literatúry nič. Môžem poskytnúť A1 výkresy metrového podvozku a pár ďalších vecí, ale myslím že ani tie nie sú až takou vzácnosťou v ex. ČSSR. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2901 Registrován: 6-2002
|
dopravopat: Tak to je škoda, ale pár detailů bychom i tak mohli probrat přes mail. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Boris: Kľudne, mail: tramstefanikova@gmail.com. Teraz idem do garáže, takže odpíšem až večer. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2902 Registrován: 6-2002
|
OK |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1238 Registrován: 12-2007
|
Boris - Jaké to teda byly podvozky, co šly do šrotu? Podvozky, které pod vozem dojezdily. Základ asi podvozek T1 z nějaké T1 (kdoví jaké série) s nepůvodními komponenty z T3 |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2903 Registrován: 6-2002
|
Jmb: Aha, mám pocit, že Praha dávala pod T1 dle okamžitých možností taky hypoidní převodovky místo dvoustupňů, takže to tam asi bylo. Taky tam mohla být řada dalších novějších věcí (podélníky, motorové příčníky, kolébky...), protože nepředpokládám, že každý vůz si v údržbě držel svoje podvozky. Moc víc se už asi nedovíme. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1810 Registrován: 6-2004 |
Boris, dopravopat: Také o PCC nevím vše, ale aspoň něco. Dokumentaci k el. výzbroji PCC dostala ČKD v rámci starší smlouvy o bezplatné výměně licencí s firmou Westinghouse, uzavřené v návaznosti na působení pana Kolbena v USA. Z USA byla vyžádána ještě před válkou. Vozová skříň byla nově konstruována a licence na podvozky se kupovala s tím, že to mělo urychlit vývoj celé tramvaje. A pokud vím, tak přesně podle amerického vzoru byly vyrobeny podvozky jen pro prvních 25 vozů, na dalších už pak byly dílčí změny. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2905 Registrován: 6-2002
|
Mahel: Víme ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") , ovšem i ta ověřovací 25kusová série (myslím podvozkovou část) už měla proti USA originálu mnoho změn, a to nejen v rozměrech, které byly např. na rozdíl od vozů PCC z BN v Belgii, upraveny na přirozené metrické hodnoty. Jedinou výjimkou zůstalo vypružené kolo, kde zůstaly některé rozměry přesně zachovány, ač bylo mírné přizpůsobení možné. Taky je perlička, že z USA dodaná dokumentace k podvozku byla pro širokorozchodnou verzi ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
T3G
|
|
|
Neregistrovaný host 70.31.166.75 |
Dakujem za informacie. Ano, PCC v Amerike boli ovela tichsie, u nas v Toronte sme dostali nove vozidla v 70ich rokoch a tie su ovela hlucnejsie nez PCC. https://www.youtube.com/watch?v=Fqr7I0jz18k dopravopat: Zo zaciatku clenovia skupiny TRC museli platit $40 za jeden voz, a dopravne podniky, ktore k TRC nepatrili, $200. Od 1943 sa zmenila struktura licencnych poplatkov - chceli $125 za jeden voz a $20 za rok na 10 rokov pre nahradne diely, nevadilo ci si patril k TRC alebo nie. V 1950 sa to znizilo na $75 za jeden voz, a $20 sa nahradne diely. Neviem presne ako to fungovalo, ale zda sa mi, ze k tomu este museli platit vyrobcovi za vyrobu tych vozidiel. Este jednu otazku mam o T3 podvozkach. Je dovod, preco sa na 1000 mm podvozkoch nachazdali tlmice od polovice 60ich rokov, ale na 1435 mm podvozkoch neboli tlmice az kym sa nezacali vyrabat KT8/T6 serie? A maju nejake 1435 mm T3ky dnes tlmice, vdaka upravam? Dakujem |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
T3G: Tlmiče medzi rámom a kolískou? V BA ich nemajú historičáky T2 a T3 (T3 je na podvozkoch T2), ale ani prvé T3 nemali tlmiče. Asi chceli zamedziť kývaniu vozov, netuším. V Prahe, Brne a pod. stačí keď ľudia pri nastupovaní "dupú" v tej správnej frekvencii, celý voz sa rozkmitá vo vertikálnom smere, už som to pár krát zažil. Prečo 1435 mm verzie nedostali tlmiče skôr? Dobrá otázka. Tipujem že preto, lebo sa to nikomu nechcelo robiť, resp. snažili sa držať konštrukciu čo najjednoduchšiu, bez zmien, bez zbytočných úprav. Metrový podvozok je tak vlastne jediný sériový na ktorom prebiehal aspoň nejaký vývoj ktorý išiel aj do produkcie, teda pre vozy T3 (K2). |
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host 195.91.6.240 |
T3G, dopravopat: Tatra dávala pod kolísky hrubé gumené prstence, ktoré sú považované za rovnako účinný pružiaci, ako aj tlmiaci prvok. Metrovorozchodné podvozky majú oproti štandardnorozchodným inú kinematiku (lámu sa okolo dvoch osí, nie jednej) a v spojení s výraznejším prenosom nerovností na užšom rozchode sa beztlmičová T3 niekedy rozkymácala do takej miery, že sa v Bratislave ku koncu museli prirobiť na okraje pantografových líšt poistné háčiky proti zošmyknutiu troleja! T3G, Boris: Pokiaľ viem, hypoidný prevod sa použil na orig. PCC práve v naivnej snahe o bezhlučnosť (pôv. údajne vyvinutý pre ponorky). Pri pištiacich motoroch tatroviek je to po tejto stránke asi zbytočnosť. V súvislosti s overovacou sériou "T1" (typové označenie údajne zaviedli až neskôr) by ma okrem podvozkov zaujímalo, či je pravdivá informácia o skúškach prvkov el. výzbroje na niektorom z pražských vozov mevro. |
|
Emil Švec
|
|
|
Neregistrovaný host 84.246.167.35 |
že sa v Bratislave ku koncu museli prirobiť na okraje pantografových líšt poistné háčiky proti zošmyknutiu troleja! Má někdo fotku? Docela by mne zajímalo, jak to fungovalo na křižovatkách atd. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2906 Registrován: 6-2002
|
UT: Nemám pocit, že by snaha o bezhlučnost díky použití hypoidního převodu byla naivní. Dnešní T6 a KT8 s dvoustupňovými převodovkami jsou z hlediska hluku děs, i když je asi nemožné přesně zjistit vzájemný poměr hluku převodovek a ventilátorů TM. To se zkouškami el. výzbroje PCC typu na pražském mevru je pravda. Jeden z účastníků zkoušek mi o tom vyprávěl, ale fotky jsem nikdy neviděl, bohužel. Emil Švec: Předpokládám, že ony háčky byly až na spodních koncích rohů sběrací lišty, takže normálně do styku s trolejí nepřišly. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Emil Švec: To ma zaujímalo aj mňa, nikdy som o tom nepočul ani nič také nevidel. Nepripadá mi to moc vierohodný dôvod. Historičák T2 s vôbec nekýve viac do strán ako novšie vozy. Aj keď vtedy boli trate oveľa horšie. Nečudujme sa, boli dimenzované na ľahké dvojosáky. Pustiť na to ťažké Téčka s ich dynamickými vlastnosťami a máš z toho oranisko. A myslím že to aj bez ohľadu na rozchod. Možno tlmiče na metrový podvozok dostala až K2 v rámci nejakého vývoja (1435 mm verzia ich nemá) a ďalšie T3 ktoré išli do BA (už po dodávkach prvých vlnitých plechov) v roku 1975 ako náhradné diely na papiere vyradených T2 dostali takto upravené podvozky, zdedené z K2. Áno, metrový podvozok má odlišnú kinematiku a "láme" sa aj odlišne, oproti 1435 mm je asi poddajnejší lebo má viac "gumy" (kĺbových spojení). Prvé tlmiče na metrovom podvozku však mali K2, T3 ich dostali neskôr. Neviem či aj prvá K2 v BA z roku 1969 mala od dodania tlmiče, sériové vozy od roku 1972 ich mali určite. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Prebehol som si galériu a žiadne háčiky som nenašiel. Možno sa tým iba mylne označilo rozšírenie, ktoré uznávam mohlo nejaké byť. Možno sa jednalo o širšie lišty ako vidno na tejto fotke: https://imhd.sk/ba/media/gn/00107116/265-269-linka-3-6-Hlavna-sta nica.jpg Dnes také ušaté lišty nemáme V 1990tych sa menili za tie, ktoré sú aj dnes: https://imhd.sk/ba/media/gn/00004926/T3SUCS-7765-7766-v-Dubravke. jpg V dvojlištovom prevedení: https://imhd.sk/ba/media/gn/00140839/7781-7782-prechadza-okolo-re konstruovaneho-useku.jpg Jediná fotka ktorá zachytáva ako trolej takmer skĺza z lišty: https://imhd.sk/ba/media/gn/00005813/7232-a-8131-v-Krasnanoch.jpg A to je vo vozovni a voz nevyzerá byť šikmo stojaci. T3M: https://imhd.sk/ba/media/gn/00003947/Skusobna-jazda-tyristoraku-2 99.jpg Iný typ ušatej lišty: https://imhd.sk/ba/media/gn/00003932/277-II-po-GO.jpg A na historickej T3: https://imhd.sk/ba/media/gn/00144543/Premiera-zrekonstruovanej-hi storickej-elektricky-CKD-Tatra-T3-275.jpg Nie je až taká široká ako vidno na starších fotkách. Možno je to iba optický klam. Takže tie údajné poistné háčiky mohli byť kľudne len obyčajným rozšírením líšt o pár cm. Ja sa domnievam že za týmto možným za rozširovaním líšt bolo nevhodne zavesené trolejové vedenie. To že sa úzkorozchodné vozy kývu do bokov bola iba výhovorka vrchárov. Dnes historická T2 s úzkou lištou nemá žiaden problém s vedením: https://imhd.sk/ba/media/gn/00130193/T2-ako-vianocna-elektricka.j pg |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2907 Registrován: 6-2002
|
Podstatný rozdíl je asi v tom, že vedení kolébek na úzkém rozchodu je pomocí táhel, zatímco na normálním a širokém rozchodu je kolébka vedená pomocí pryžových bloků, které třením o kolébku tlumí její pohyby, takže při dostatečné údržbě pryžových bloků tlumičů netřeba. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2908 Registrován: 6-2002
|
dopravopat: Ale na té fotce 8131 je sběrač stáhnutý mírně dolů, takže se troleje vůbec nedotýká. |
|
vždy
|
|
|
Neregistrovaný host 94.112.12.107 |
dopravopat a zažil jsi někdy jízdu na nekvalitním svršku? To, že se dneska neděje, neznamená, že se tak nedělo. V Blavě i v době nedávné si vzpomínám na několik výživných míst, nejlepší bylo asi u Pionýrské. Trať na Dúbravku, už byl jen slabý odvar, neb BKV neumí ten správný vzájemný propad kolejnic. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Boris: To je pravda, optický klam, som si to vôbec neuvedomil, pozeral som iba na lišty, nie na celé pantografy. Díky. ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") vždy: Ja si pamätám ešte 1980te roky s T2, vtedy už prevažne na linke 10 a začiatok 1990tych nebol odlišný. Pamätám si aj železničné kríženie na Karadžičovej, aj to ako pomaly sa cez neho jazdilo a v akom úbohom stave bolo. Vozy sa kývali do strán viac ako dnes, medzi článkami K2 na nábreží to bola zábava sledovať. Možno si to už selektívne pamätám. Viem že po reko Karloveskej začiatkom 1990tych (reťazovka) v oblúku medzi Nad lúčkami a Segnerovou lišty takmer vypadli z troleja, muselo sa to prerábať. Pamätám si ako som na zadnej plošine predného vozňa súpravy T3 sledoval čo robí pantograf zadného vozňa. Našťastie to iba iskrilo, ale veľa tomu nechýbalo. To trolejové vedenie sa potom ešte upravovalo. A to prosím pekne bola nová trať ktorá do strán vôbec nehádzala, vozy sa na nej nekývali viac než dnes. To bolo jednoducho zle zavesené. Dnes sú také veci už našťastie minulosťou. Okrem toho trieskali plechy krytov dverových mechanizmov, v premávke si pamätám vozy s utrhnutými tiahlami dverí, vystúpil som si na križovatke. Alebo odlomené sedadlo, z podlahy trčala iba hrdzavá noha, dvojsedadlo v K2 aj so železnou základňou ležalo v uličke. Stav vozov bol hrozný. Na zastávke Pionierska som dlhé roky vystupoval a nastupoval lebo som býval na Hostinského sídlisku, takže to moc dobre poznám. Práveže tam problém s trolejovým vedením nikdy nebol. Skôr tam zvyklo vyrážať meniareň ak sa tam nakopili 4 súpravy a všetky naraz plná jazda do križovatky. Áno bolo to tam klopené až moc a zastávka bola v oblúku. Horšie však boli oblúky pri Bielom kríži, poskladané z rovných kusov koľajníc. A možno tam také ešte aj dne sú. Uvidím, dnes idem na Peknú cestu, tak to budem sledovať. |
|
vždy
|
|
|
Neregistrovaný host 94.112.12.107 |
Jenomže tlumiče, nemají za úlohu tomu počátečnímu kmitu zabránit (jen mu tu "znepříjemnit", ale mají za úkol zabránit rozkmitání vozidel do extrému a postupně kmitání utlumit. Takže, když si to pamatuješ v jakém stavu byly koleje tenkrát a víš v jakém stavu jsou dnes, tak přeci nemůžeš konstatovat závěr, že tenkrát dělali něco zbytečně, protože dnes tento jev nepozoruješ. Jinak k pozorování kývání a stavu TT spojené s totální neúdržbou vozidel (zbavení tlumících prvků) doporučuji ve vztahu k vozům T3 návštěvu Charkova či Kyjeva. A perlička, širší lišty PTG byly zvažovány i u 15T, jelikož se uklání daleko více, než ostatní a již došlo k několika "vytrolejení". Ale ono to není sranda, jelikož by jsi narazil na zbytek infrastruktury, tak se to řeší omezením rychlosti . Takže, se vůbec nedivím, že v BA zvolili "dlouhé" uši, a asi není náhodou, že k stejnému řešení dospěli v Mostě. Navíc v BA zřejmě byla většina tratí uložena na "boso", takže k rozkymácení vlivem vzájemných propadů kolejnic muselo docházet neustále. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1239 Registrován: 12-2007
|
dopravopat - Možno sa jednalo o širšie lišty ako vidno na tejto fotke: Na snímku pravděpodobně není uhlíková lišta, ale ještě původní bratislavská sběrací lišta z ocelového plechu s žlábky, do kterých se dávala mazací uhlíková vazelína (v Praze původně na pantografech něco podobného, jen ta lišta byla hliníkový odlitek). |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
vždy: Ja som nikdy netvrdil že by tlmiče na 1000 mm podvozku boli zbytočné. Skôr som uvažoval prečo a ako sa objavili. Okrem tlmenia bočných kmitov skrine vozidla majú pozitívny efekt v tom, že pri vystupovaní a nastupovaní ľudí sa T3 nerozkýve vo vertikálnom smere ako je na 1435 bežné. Z dnešného hľadiska možno tlmiče na metrovom podvozku možno nie sú nutné, ale vtedy to zmysel malo. Len prečo to dostali až K2 a prvé série T3 nie mi je záhadou. Myslím že pridanie tlmičov bolo súčasne s predĺžením tiahla vedenia kolísky, tieto dve zmeny nastali naraz a boli na K2. Jmb: Vazelínovali sa staré lišty na dvojosákoch, neviem či aj na "téčkach" také boli. Možno že boli, to neviem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1240 Registrován: 12-2007
|
neviem či aj na "téčkach" také boli Nevím, z kterého roku je onen snímek, ale tipoval bych, že v době, kdy jezdily T2, se vyráběly u nás pouze rovné uhlíkové lišty. Proto bych viděl onu lištu jako plechovou. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2909 Registrován: 6-2002
|
K lištám sběračů: V Blavě se objevily i ostravské, ale v jaké míře a na jak dlouho, netuším. Bylo to někdy v 70. letech. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1241 Registrován: 12-2007
|
V Blavě se objevily i ostravské Nevím, co si představit pod pojmem "ostravské". ČKD dodávaly pantografy na T1 a první T2 "okopírované" upravené brněnské s rovnou uhlíkovou deskou (tehdy používanou v Brně a asi i Ostravě), pak začaly vyrábět své téčkové pantografy se stejnou lištou. Po zavedení pantografů v Praze dodávaly téčka se dvěma typy lišt, rovné uhlíkové a hliníkové pražské. Občas si zákazník nemohl vybrat, takže dostal pražskou lištu. Většina podniků (hlavně v Rusku) si proto montovala svůj typ lišty. To stejné bylo asi v počátku i v Blavě, později po úpravě trolejového vedení se začaly používat standartní rovné uhlíkové desky dodávané výrobcem. Perličkou bylo v 80. letech, kdy monopolní výrobce z Kremnice nedodával uhlíkové lišty, tak v Brně, když už nebylo s čem jezdit, namontovaly hliníkové pražské lišty, které nepoužité se povalovaly ledaskde v kanálech ve vozovnách. Lišty, které výrobce dodal. ač v Brně nebyly v době dodání k ničemu a které později vytrhly bezplatně Brnu trn z paty, i když následky tohoto činu stály miliony |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Plánované hospodárstvo a bordel v praxi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1242 Registrován: 12-2007
|
Spíš slovenský bordel v praxi, naplánované to bylo správně. Monopolní výrobce ze Slovenska přestal vyrábět, tak to musela zachraňovat jakási přidružená výroba v JZD, která nestíhala, a navíc výrobky neměly původní životnost |
|
vždy
|
|
|
Neregistrovaný host 94.112.12.107 |
Len prečo to dostali až K2 a prvé série T3 nie mi je záhadou. Třeba proto, aby ty tlumiče trošku uklidnily záhul namáhání středního podvozku, v kterém se spojovaly dvě různě kmitající, kolébající a kývající se skříně? |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2910 Registrován: 6-2002
|
K těm uhlíkům: Výroba na Slovensku byla v Topolčanech, ne v Kremnici, tam se dělaly trolejové armatury dříve vyráběné v ČKD. Na T1 a T2 nebyly pantografy s "rovnou deskou", nýbrž s trojbokým uhlíkem (uvnitř byla dutina a v ní stahovací tyč), který teoreticky umožňoval postupné opotřebení ze všech stran, ale prakticky tomu tak nebylo, protože materiál nebyl nic víc než slisovaná tma a po opotřebení z jedné strany už to většinou bylo tak vyhřáté, že při neopatrné manipulaci to prasklo. Tou ostravskou lištou (viděl jsem ji v Blavě i Košicích) myslím plochý uhlík v poměděném rybinovém držáku a s lisovanými plechovými rohy na koncích, v Ostravě se to postupně zavádělo někdy od roku 1972-3 a zmizelo to až koncem 90. let s koncem T2. |
|
Emil Švec
|
|
|
Neregistrovaný host 84.246.167.35 |
Toto je velmi zajímavé téma, nad nimž jsem nikdy neuvažoval. Existuje nějaká stránka s popisem ližin tramvajových PTG? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1243 Registrován: 12-2007
|
Boris - K tzv ostravské liště V Brně, myslím v roce 1931, na zkoušku ještě na troleji pro kladky zkoušen pantograf s uhlíkovou lištou dovezenou z Anglie. Na základě zkoušky rozhodnuto přejít na pantografy a u starých vozů na lyry. Postupně tomu přizpůsobována trolej, hlavní trať prvně, na smíšený provoz, později na provoz pantografů. Při přechodu se používaly lišty z ocelového plechu, podobné lištám bratislavským. Cca v polovině 30. let se přešlo na uhlíkové lišty úplně stejného popisu, jak jsou popisovány coby ostravské. Nevím přesně, kdo postupně tyto lišty vyráběl, ale tyto lišty byly v Brně používány od půle 30. let minulého století do 90. let min. století, kdy se začaly vyrábět obloukové uhlíkové lišty. Na přelomu 70. a 80. let se prováděl experiment s použitím drážních uhlíků zalitých v obloukovém hliníkovém pouzdře, koncem 80 let min. stol. se dělaly pokusy s ohnutou rovnou uhlíkovou deskou zalitou do litého hliníkového pouzdra. Tyto excesy se nedostaly do použití, protože se nenašel výrobce. V Brně nikdy a na žádném typu vozu nebyly použity trojboké uhlíkové lišty (mimo oné zkoušky s uhlíkovou lištou z Anglie). Myslím, že ani ČKD na žádném voze typu T toto nepoužil. S trojbokou lištou jsem se setkal pouze na dvouosých vozech v Liberci, byly-li použity někde na vozech typu T, tak to byl nějaký pokus dopravce použít nevyužité zásoby (Příspěvek byl editován uživatelem Jmb.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 12-2007
|
Boris - k Ostravě a sběračúm na tramvajích normálního rozchodu, téma, které zde již bylo bez odpovědi naneseno Původně v Ostravě používány kladky, ve dvacátých letech přechod na lyry s hliníkovou lištou přesně stejného tvaru jak lyry na úzkém rozchodu. V 30. letech přechod na uhlíkové lišty. Vznesl jsem na Káčku dotaz, zda přechod přímo, nebo zda přechod pomoci plechových lišt. Po dnešní diskuzi rozšiřuji dotaz na typ lišty. V 50. letech dle snímků to vypadá na použití stejných lišt jak v Brně. Odpoví nám někdo? Když tak odpověď v patřičném tématu |
|
T3G
|
|
|
Neregistrovaný host 70.31.166.75 |
Boris - dalo by sa zabranit rozkyvaniu vo vertikalnom smere, ako pisal dopravopat, ak su pryzove bloky poriadne dodrziavane? |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2911 Registrován: 6-2002
|
Jmb: Na "brněnských" pantografech vozů T1 v Ostravě, Mostě a Olomouci byl skutečně z výroby trojboký uhlík. Mám dokonce výkres sběračové hlavice z 2. poloviny 50. let a odpovídá to přesně tomu, co je na fotkách. Podle některých zdrojů se sběrače pro první ostravské T1 vyráběly přímo v Ostravě, což sice není nijak ověřeno, ale je fakt, že se u nás našla dokumentace z Brna a sběrače prvních T1 skutečně byly mírně odlišné a až od vozu 517 se plně shodovaly s Mostem a Olomoucí. Při zahájení provozu T1 v Ostravě snad byly krátce na sběračích plechové lišty, ale není mi znám počet vozů. Ve druhé polovině 50. let se na pantografech ostravských 2-n vozů prokazatelně používaly trojboké uhlíky. K dvounápravovým vozům moc říct nemůžu, ale podle mého názoru byly na normálním rozchodu lišty lyr plechové zaručeně již ve 30. letech a až do náhrady pantografy v letech 50. Svého času (asi za války) lze předpokládat i použití ocelového trolejového vodiče, což by si s uhlíkem nerozumělo. V Brně, pokud si vybavuji, se zřejmě skutečně používal již dávno plochý uhlík v rybinovém držáku, ovšem náběhy byly hranaté, tedy nikoliv jako později na vozech T1. Vzhledem k použití plochého uhlíku byl součástí lišty i ochranný třmen proti jeho překlopení do nesprávné polohy, který u uhlíku trojbokého nebyl a umožňuje to vcelku spolehlivou identifikaci. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2912 Registrován: 6-2002
|
T3G: Při správné údržbě pryžových bloků vedení kolébky je příčné i svislé kývání vozové skříně přirozeně menší, než když jsou mezi bloky a kolébkou vůle, ovšem úplně pohyby vozové skříně nelze eliminovat, to je asi jasné. V USA to na podvozcích B-3 někde řešili tak, že k pryžovým blokům byly nalepené desky z kluzného materiálu, který se opotřebovával podstatně pomaleji než pryž, takže vymezování vůlí v provozu prakticky odpadlo. Na americkém podvozku B-3 ovšem bylo jinak provedené vypružení kolébky, takže sklon k nežádoucímu kmitání vozové skříně, především příčně, byl při volných "kostkách" daleko výraznější. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 480 Registrován: 11-2002 
|
V Rusku a Ex ZSSR majú ešte jeden viditeľný rozdiel, zberačové šmykadlá sú oblúkovitého tvaru. Tie si asi dosadzovali oni po dodaní nového vozidla, kedysi dávno som sa tu na to aj pýtal a domnienka bola, že oblúkovité šmykadlo trocha lepšie našponuje trolej, zrejme ju majú slabo napnutú a týmto to kompenzujú. Ohľadom tej výroby šmykadiel na SK: v Kremnici sa vyrábajú izolátory a tie uhlíky boli teda najskúr z Topoľčian, kde bol (možno ešte je) Elektrokarbon. (Příspěvek byl editován uživatelem Jožo_k.) |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2913 Registrován: 6-2002
|
Elektrokarbon by ještě měl fungovat, kvalita je lepší, než bývala za socialismu, ale jaksi to není ono, pořád tam ještě dávají víc tmy než grafitu. Důvod k obloukovým smykadlům v bývalém CCCP je zřejmě ten, že trolej skutečně všelijak pochybně visí a v místech, kde se vodiče sbíhají nebo kříží, by to s rovným smykadlem asi zavánělo zakousnutím mezi vodiči a průserem. |
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host 95.105.165.149 |
K háčikom - po strašne dlhom gúglení som našiel akurát toto: http://www.philt.org.uk/Tram/Slovakia-SK/Bratislava-SK/i-j37mNFS/ 0/L/7705-L.jpg Je to ten krátky výbežok na konci uší - mám pocit, že bývali aj dlhšie. O funkčnosti tohto zlepšováku mám vážne pochybnosti. Na fotke je už voz s tlmičmi, hoci v tomto období nebolo nikdy jasné, či je v nich naozaj nejaká kvapalina alebo či mal súdruh v dielni nejaký úmysel, keď ich uchytil čapmi s dvojcentimetrovou vôľou. Čo sa týka beztlmičových podvozkov, mal som na mysli tlmiaci účinok samotných stĺpcov navrstvených z gumových a kovových prstencov, nie vedenia kolísky. |
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host 95.105.165.149 |
A predpokladám, že "ostravský typ" lišty je toto: https://imhd.sk/ba/media/gn/00003899/Dvojstovaky-21-a-24-na-Marta novicovej-ul.jpg?1449702385 |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2914 Registrován: 6-2002
|
UT: To je přesně ta lišta, ale na 2-n vozech v Blavě jsem to ještě neviděl! Samozřejmě, že pryžové prstence ze své podstaty pohyb tlumí, a to na principu vnitřního tření materiálu. U vozidla s ocelovými pružinami jsou tlumiče nezbytností a proto je taky vozy jako T6 a KT8 mají. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
UT: Je to tento typ lišty (foto 1981): https://imhd.sk/ba/media/gn/00022383/Suprava-T3-215-204-na-Americ kom-nam.jpg Tu je staršie prevedenie (obe fotky 1979): https://imhd.sk/ba/media/gn/00028491/210-276-linka-2-4-Americke-n am.jpg https://imhd.sk/ba/media/gn/00003846/203-a-224-na-Jesenskeho-ul.j pg Takže zmena bola niekedy okolo roku 1980 a lišty vyzerali takto: https://imhd.sk/ba/media/gn/00004651/T3CS-7715-s-reklamou-Sorea.j pg A v polovici 1990-tych bola ďalšia zmena na lišty ktoré sa používajú dodnes: https://imhd.sk/ba/media/gn/00064866/7702-s-reklamou-Columbex.jpg Opakujem, ja si žiadne háčiky nepamätám. Tá fotografia 7705 čo si poslal je robená asi v prvej polovici 1990tych rokov, ten voz bol zošrotovaný v roku 1998, odstavený zrejme skôr. Ja na tom zábere žiadne háčiky nevidím, je v príliš malom rozlíšení a to čo môže byť háčikom môže byť kľudne aj list toho stromu alebo špina na fotografii. Keby na tých lištách používaných cca. medzi rokmi 1980 - 1995 boli háčiky tak by sme ich videli na rôznych fotkách. Navyše mám pocit že háčiky by sa boli riešili skôr a nie na lištách ktoré sa používali tak neskoro (v porovnaní s vozmi na ktorých boli). |
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host 95.105.165.149 |
dopravopat: Po priblížení toho záberu musím uznať, že je to asi len klam, ale presne takto to vyzeralo. Háčiky som videl iba na tomto type lišty, a to v období okolo revolúcie alebo tesne pred. |
|
UT
|
|
|
Neregistrovaný host 95.105.165.149 |
Tu je to vidieť perfektne: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d7/Bratislava,_T atra_K2,_rok_1993_%281%29.jpg |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Tá fotka 7013 je pekná a vidno tam niečo. Tipujem že bola robená v rokoch 1990 - 1993. Možno že sa s niečim takým experimentovalo, ale nepamätám si že by som to videl na viacerých vozoch. Pôvodné lišty T2, T3 a K2: https://imhd.sk/ba/media/gn/00003891/T2ky-tesne-po-dodani-na-cele -s-215.jpg (1959) https://imhd.sk/ba/media/gn/00131378/Na-zaciatku-prevadzky-elektr iciek-T3-v-Bratislave-sa-pouzivali-ine-celne-linkove-orientacie-n ez-pocas-zvysku-prevadzky.jpg (1965) https://imhd.sk/ba/media/gn/00107117/306-329-linka-6-X-ZST-Nove-M esto.jpg (197x) https://imhd.sk/ba/media/gn/00107118/317-prechadza-este-relativne -utulnou-krizovatkou-Mierove-nam.jpg (197x) https://imhd.sk/ba/media/gn/00022501/330-linka-3-Mierove-namestie -Hodzovo-namestie.jpg (1974) https://imhd.sk/ba/media/gn/00021365/282-odbocuje-zo-Stefanikovej -ul-na-Sancovu.jpg (1975) Tieto lišty vidno aj viacerých na fotkách dvojosákov v rokoch 1965 - 1974, takže sa používali na všetko. Staršie fotky dvojosákov z 1950tych majú ešte lišty takéto: https://imhd.sk/ba/media/gn/00003858/Vozne-11-a-20-na-Jesenskeho. jpg Tieto som na žiadnej fotke "Téčka" nenašiel. Lišty používané na všetkom asi od 1975 (dvojosáky vtedy už dojazdili): https://imhd.sk/ba/media/gn/00003863/Pracovny-voz-214.jpg (1978) Okrem toho je pár fotiek týchto líšt: https://imhd.sk/ba/media/gn/00022377/Kolaj-plna-vyradenych-elektr iciek.jpg (1978) Takže tieto dva typy líšť sa v 2. polovici 1970tych rokov používali súbežne a boli na niektorých dvojosákoch používaných ako pracáky. Druhý typ bol zriedkavejší a našiel som jedinú fotku kde bol na niečom štvor alebo šesťnápravovom. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Pôvodné lišty používané v rokoch 1964 - 1975 (T3 1964 - 1975 a K2 (1969 - 1975): https://imhd.sk/ba/media/gn/00107120/Povodne-obratisko-Detvianska -v-Raci.jpg Nenašiel som žiadnu fotku K2 4. série (1977) ktorá by mala takéto lišty, ani na imhd, ani v literatúre ktorú mám. Lišty používané cca. v rokoch 1975 - 1980: https://imhd.sk/ba/media/gn/00022063/374-a-363-na-Hlavnej-stanici .jpg Je dosť možné že 4. séria K2 s nimi už došla od výroby. Lišty používané od cca. 1980 sú v príspevku s časom 22:14. Niektoré mohli mať, obzvlášť ku koncu ich používania "háčiky", ale nepamätám si to ako bežnú vec. |
|
dopravopat
|
|
|
Neregistrovaný host 62.197.202.11 |
Napadlo ma ešte niečo k lište na fotke 7013 ktorú tu nalinkoval UT. Nemôže to byť nejaká experimentálna ktorá súvisí s tým že v Karlovke bola od roku 1992 reťazovka ktorá bola od výroby zlá? Že na rýchlo upravili pár líšt kým sa upravilo vedenie? Už nebudem spamovať, sem to aj tak asi nepatrí. |
|
Boris
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2915 Registrován: 6-2002
|
Zase něco k lištám. Plzeň svého času používala uhlík zalitý v hliníku. Zavedli to někdy v 60. letech. Důvodem bylo to, že uhlík se v původním plechovém rybinovém držáku vlivem nerovnoměrného sevření a přechodového odporu vyhříval a praskal. V hliníku byl sevřený rovnoměrně a bez přechodového odporu. |