Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 29. 12. 2017

Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 29. 12. 2017

dolů

autor	příspěvek
Raspi	Středa, 27. prosince 2017 - 10:45:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1919 Registrován: 8-2005	Právě že já jsem se nikde v literatuře nedočetl nějaké podrobné technické srovnání tří a čtyř šroubového pohonu. Ale když jsem předloni jako melouch doma kreslil detailní výrobní výkresy trupu plovoucího bargu, svou délkou cca 12m a konstrukcí trupu zcela jinde než Bismarck , tak jsem s projektantem hodil řeč na podobné téma. Říkal, že celá sranda je v tom sladit velikost a tvar trupu spolu s pohonem (otáčky a tvar šroubů) na konkrétní rychlost, kdy to jako celek bude mít nejvyšší účinnost. Pak se do toho ještě bere v potaz celková stabilita nebo tvar přídě pro překonánání vln atd. Ale základ je v tom, že "zákazník" musí mít nějaké konkrétní požadavky co od toho očekává. Jirkaxxxl: A teď si představ, že během WWII existovaly lehké křižníky, které byly těžší (větší výtlak), než některé těžké křižníky. Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
Miloslav_kolář	Středa, 27. prosince 2017 - 10:49:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 291 Registrován: 6-2002	Hajnej: Bitevní křižník v britské podobě byl výmysl Fishera, který ho pak dovedl do absurdity v podobě "bílých slonů" Glorious a Courageous - konstrukcí trupu lehký křižník s výzbrojí 4 x 381 mm - divím se, že se z toho někdo vůbec odvážil vystřelit salvu - já bych se bál, že se mi to rozpadne pod (a taky by mě zajímalo, co se dalo čtyřdělovou salvou trefit, když se celá loď kroutila vlivem slabosti konstrukce jak had). Bitevní křižník měl lovit pancéřové křižníky - pak byla jeho koncepce správná, jenže takhle byl použit v podstatě jen jednou u Falkland. Pokud se používal v sestavě bitevní floty, pak britský konstrukční přístup byl totálně mimo. Němci naopak od začátku počítali s využitím bitevních křižníků jako předzvědné skupiny pro bitevní uskupení a počítali s jejich přímým zapojením do boje bitevních lodí - proto šli vlastní cestou a svoje křižníky stavěli od počátku jako rychlé bitevní lodi. Vždyť třeba Derfflinger je pancéřovou ochranou minimálně na úrovni třídy Colossus, výzbrojí moc nezaostává - 8 x 305 vs 10 x 305, ale dalo se z něj vyrazit 28 uzlů. Vždyť Němci svému výtvoru taky říkali velký křižník, ne bitevní, názvosloví se sjednotilo až po první válce. (Příspěvek byl editován uživatelem miloslav_kolář.)
Miloslav_kolář	Středa, 27. prosince 2017 - 11:05:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 292 Registrován: 6-2002	Raspi: Je pravda, že i dneska v době počítačových simulací je sladění těch parametrů stále trochu alchymie a jak to bude fungovat se někdy ukáže, až když to plave... Ono je i zajímavá otázka vzájemného ovlivňování jednotlivých šroubů (z hlediska kavitačních jevů při vysokých otáčkách), což může snižovat celkovou účinnost pohonu a i účinnost kormidla.
ROMMEL	Středa, 27. prosince 2017 - 11:59:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 1-2014	chlapi výborná debata keď by som mohol,mal by som otázočku...a to sa týka torpéd a obrany(ochrany) proti nim.Zaujímalo by ma že ktoré lode(námornictvo) malo najlepšie prepracovanu konštrukciu (prepážky,pancierovnie,...)voči ponorkám a ich "kopijám" ďakujem
Hajnej	Středa, 27. prosince 2017 - 12:29:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15374 Registrován: 5-2002	Docela slušnou ochranu měly německé lodě - viz zde zmiňovaný umlčený Bismarck, co bylo obtížné ho definitivně potopit. Ale jestli byly nejlepší, to si říct netroufám. Ono také záleží na tom, kdy ta loď byla postavena a kolik zkušeností se zásahem torpéda bylo k mání v době prací na projektu.
Johny11	Středa, 27. prosince 2017 - 12:55:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2702 Registrován: 5-2002	Tak nelze odpovědět nějak všeobecně. V úvahu je třeba vzít třídu lodi - na torpédoborce či lehké křižníky obvykle stačilo jedno či dvě torpéda. Totéž většina letadlových lodí stavěných před válkou. Yorktownu(I) či Hornetu (I) stačila taktéž maximálně dvě torpéda. Naproti tomu taková monstra jako Bismarck, Tirpitz, Jamato, Šinano... byla konstruována s tlustou pancéřovou obšívkou tak, aby vydržela 8 - 10 zásahů torpédy v krátkém čase. Samozřejmě za předpokladu funkčních a uzavřených vodotěsných přepážek mezi jednotlivými oddíly. U letadlových lodí, i těch s pancéřovými trupy, byl problém v obrovských otevřených plochách hangárových palub a množství leteckého benzínu, který několikrát zafungoval jako sekundární nálož. U všech lodí byla samozřejmě kritickým místem záď - nejen Bismarck byl ochromen zásahem kormidla nebo lodních šroubů. Důležitým prvkem v odolnosti byl také způsob zásahu - náraz torpéda do boku a jeho odpálení kontaktní roznětkou byl obecně méně nebezpečný než výbuch pod kýlem odpálený roznětkou magnetickou. V takovém případě došlo obvykle ke zlomení kýlu, což byla fatální záležitost. Jenže magnetické roznětky nefungovaly pořádně ani Němcům, ani Američanům. Britové a Japonci je snad ani bojově nenasadili, alespoň si nevybavuji, že bych na to v literatuře někde narazil. Ostatně - problémy měli někteří i s kontaktními. Němci okopírovali v roce 1940 nárazové roznětky britské a Američané museli v roce 1942 překonstruovat doslova na koleně svoje nárazové roznětky poté, co zjistili, že při kolmém (tedy správném) zásahu dojde k rozdrcení jejich mechanismu dříve, než iniciuje výbuch vlastní nálože... O problémech s fungováním mechanismu udržujícícho správnou hloubku torpéd ani nemluvě. Němci například skutečnou příčinu toho, proč jim ponorková torpéda plují asi o dva až tři metry hlouběji než bylo nastaveno, přišli v lednu nebo únoru 1942, tedy 2,5 roku po zahájení války a vystřílení tisíců torpéd. Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Miloslav_kolář	Středa, 27. prosince 2017 - 13:13:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 293 Registrován: 6-2002	ROMMEL: Myslím, na japonská kyslíková torpéda vzor 93 (dlouhé kopí) ráže 610 mm nebyla z hlediska konstrukce připravena žádná loď, aspoň na počátku druhé války - nikdo prostě nepředpokládal, že někdo vyvíjí takové hovado - japončíkům se parametry torpéda (a hlavně hmotnost bojové hlavice) podařilo výborně utajit. První lodě, které měly zapracovány protitorpédové výdutě (bulge) přímo do konstrukce, byla britská třída "R" - např. Royal Oak - té právě výdutě moc nepomohly, když ji Prien poslal ve Scapa ke dnu. Mezi válkami se pro změnu Italové chlubili svým systémem "pugliese", dosazeným mimo jiné na prvoválečné lodě třídy Conte di Cavour v rámci rekonstrukce, ale nakonec se ukázalo, že jim to moc "neseje" - naopak italské lodě se ukázaly jako extrémně náchylné na poškození pod čarou ponoru. Protože při každém zásahu torpédem nebo minou z principu dochází k porušení celistvosti trupu, tak asi nejlepším řešením je rozdělení vnitřního prostoru na co největší počet vodotěsných oddílů a jejich rozvržení s ohledem na rozmístění kotelen a strojoven. V tomhle ohledu byly asi opravdu nejlepší Němci, a to i u osobních lodí - že by pověstná německá důkladnost? Vždycky to ale bylo o štěstí, kam se ten "úhoř" trefil...
Miloslav_kolář	Středa, 27. prosince 2017 - 13:34:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 294 Registrován: 6-2002	Johny11: U Jamata byl problém ve vodorovném spojení dvou tlouštěk pancéřových pásů provedeném svařováním, kdy mohlo dojít při zásahu torpéda k prasknutí svaru ve značné délce vlivem pnutí při výbuchu. Pak se voda dostala mohla dostat do mnoha vodotěsných oddělení, aniž by došlo k průrazu pancíře. Navíc třída Jamato měla v poměru ke své velikosti poměrně málo vodotěsných oddílů.
Jirkaxxxl	Středa, 27. prosince 2017 - 15:03:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3618 Registrován: 3-2010	japonská kyslíková torpéda vzor 93 (dlouhé kopí).... =============== No, myslím, že většina těch sebevražedných japončíků se naštěstí v "kaitenech" utopila nebo udusila, takže k žádným velkým škodám nedošlo...to Taliáni se svými "vepříky" nadělali více škody a většinou přežili, i když v zajetí...
Priapos	Středa, 27. prosince 2017 - 15:41:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1376 Registrován: 10-2012	Hajnej: "To vše nic nemění na tom, že Viribus Unitis nebyl žádný křižník, ale bitevní loď. Dokonce by bylo možné mít výhrady k převozu ostatků následnické rodiny - aspoň podle Ivanova na něm převáželi jen Ferdinanda, kdežto Žofie na to neměla dost nóbl původ a tak ji vezli na něčem menším - ale hledat to (zatím) nebudu." Viribus Unitis přistála v Terstu 1. července 1914 večer. Obě rakve zůstaly přes noc na palubě. Druhý den ráno je odvezl zvláštní vlak na vídeňské nádraží Südbahnhof.
Raspi	Středa, 27. prosince 2017 - 16:14:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1920 Registrován: 8-2005	Jirkaxxxl: Tohle právě byla torpéda odpalovaná z torpédoborců. A Japonci je navíc uměli na moři hodně rychle přebíjet. M. Kolář: Japonci to měli s utajováním trochu jednoduší, neboť to k nim bylo přes oceán daleko, internet, kde by se hned každý pochlubil se selfíčkem ještě nebyl a hlavně to celkové podcenění Japonska prakticky ve všem. Rommel: Úplně nejlepší, co se týká pasivní ochrany, je vyplnění volných prostor v protitorpédové obšívce něčím jako pingpongové míčky. To se pak blbě zaplavuje vodou, ale prakticky to je těžko realizovatelné. Ty prostory se dají z části využít např. jako sklady něčeho postradatelného. Každopádně pokud si kdekoliv na internetu přečtu něco jako která bitevní loď byla lepší, tak to jsou všechno články založené na pouhém srovnání čísel, kdy se vůbec neuvažuje, k čemu vlastně ta loď byla primárně určená, popř. že během války prošla několika modernizacema. No nic, jdu si zapnout World of Warships, kde se mi jednou s Bismarckem podařilo na dvě salvy poslat ke dnu americkou North Carolinu. To pak bylo nadávek v chatu. :-) Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
Miloslav_kolář	Středa, 27. prosince 2017 - 16:52:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 295 Registrován: 6-2002	Jirkaxxxl: Dlouhá kopí, torpéda vz. 93 byla klasická, ne sebevražedná (vzor je podle datování klasického japonského kalendáře). Byla primárně určena jako výzbroj torpédoborců (prvotně od Fubuki dál, i když tam si nejsem jistý, zda původní výzbrojí nebyla paroplynová torpéda ráže 533 mm a k přezbrojení nedošlo později), pro ponorky existovala jejich zmenšená verze ráže 533 mm, i když taky kyslíková. Kaiteny jako sebevražené prostředky vznikly jako konstrukční úprava dlouhého kopí, když už i samurajům bylo jasné, že to směřuje... - až tam
Miloslav_kolář	Středa, 27. prosince 2017 - 17:34:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 296 Registrován: 6-2002	A propos, teď u paroplynových torpéd nevím přesně, nikdy jsem to do detailu nezkoumal - na jaké palivo vlastně fungoval ten paroplynový motor - byl tam metylhydrazin (nebo dimetyl - nejsem chemik...), pokud ano, tak to vlastně fungovalo podobně jako Walter HWK 501? Tedy ne přesně, plyny nešly do trysky vyvozující tah, ale šly do turbínky pohánějící šrouby úhoře - ROPA hadr
Jirkaxxxl	Středa, 27. prosince 2017 - 18:27:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3619 Registrován: 3-2010	Pokud si pamatuji, četl jsem, že pro pohon kaitenů vypouštěných z ponorek byla jako pohonná směs hydrazin a peroxyd vodíku nebo tekutý kyslík a benzin. Raspi, kaiteny nebyly odpalovány, ale spouštěny z paluby lodí nebo vypouštěny z paluby ponorek, kde byly umístěny ve zvláštních kontejnerech..
Jirkaxxxl	Středa, 27. prosince 2017 - 18:33:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3620 Registrován: 3-2010	M k. Pardon, nepsal jsem o torpédech vz.93, ale o K1 až K4.
Miloslav_kolář	Středa, 27. prosince 2017 - 18:59:30
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 297 Registrován: 6-2002	Jirkaxxxl: Hydrazin a peroxyd vodíku by odpovídal studenému spalovacímu procesu podle profesora Waltera (HWK 501, letoun ME 163 Komet), tekutý kyslík a benzin by vypadal na původní kyslíkový pohon dlouhého kopí (a v podstatě pohon V2 (ovšem tam to byl kyslík jako okysličovadlo a špiritus jako samotné palivo) - ovšem každopádně u obou systémů muselo být zajímavé přebíjet torpédomety na rozbouřeném moři - oboje pohonné směsi jsou docela pěkný sajrajty, takže kdyby se to z toho úhoře vylilo, tak bych se snažil utéct co nejdále.
Mladějov	Středa, 27. prosince 2017 - 19:04:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11757 Registrován: 3-2007	Hajnému : Jj, Priapos mne předběhl, opravdu vezl V.U. obě rakve. Možná sis to spletl se zákazem přístupu Žofie na manévry.
Miloslav_kolář	Středa, 27. prosince 2017 - 19:29:29
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 298 Registrován: 6-2002	Z pár pilotů ME 163 Komet zůstala po nepovedeném startu, případně přistání, nebo technické závadě krásná vybělená kostřička, a to měli gumové ochranné obleky - to palivo je svinstvo, které člověka sežere za pár minut.
Miloslav_kolář	Středa, 27. prosince 2017 - 19:51:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 299 Registrován: 6-2002	Šmarjá, peroxyd s "y". No jo, jsem ve vleku latiny - kyslík/oxygenium - peroxyd! Mea culpa maxima.
Marcel_Štancl	Středa, 27. prosince 2017 - 19:58:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2534 Registrován: 7-2012	Další kombinace vlak/letadlo? http://zdopravy.cz/nejlevnejsi-cesta-do-ruska-pobeda-zacne-letat- z-karlovych-varuzacina-pod-2000-kc-6011/ na ty Karlovy se bude muset vlak taky asi časem z prahy urychlit. Holt jedno velké letiště na všechno nestačí. Ceny letenek z Prahy jsou astronomické.
Hajnej	Středa, 27. prosince 2017 - 20:00:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15379 Registrován: 5-2002	ML: Priapos mne předběhl, opravdu vezl V.U. obě rakve. Možný to je, já už si to nepamatuju. Až naše "koťátka" uklidí obaly od pelíšku, přes který se neodstanu do knihovny, tak se podívám, co tam Ivanov psal. Možná to bylo nejdřív s kecama a to mi uvázlo v hlavě víc než finální stav...
Bobik	Středa, 27. prosince 2017 - 20:30:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4390 Registrován: 7-2011	Mladějov: "...o šoférovi, co v Sarajevu špatně odbočil a de facto mohl za to, co se pak stalo " Kdepak, Lojka za to nemohl, selhala mu "navigace" - nějak se pozapomnělo zrovna jeho informovat o změně trasy.
Marcel_Štancl	Středa, 27. prosince 2017 - 20:41:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2535 Registrován: 7-2012	Lojka zachránil Ferdinanda již někde u školy a Ferdinanda varoval, aby nejel znovu na rynek. jenže mocný následník trůnu prohlásil mně lid nadšeně vítá..... Jinak krátký výlet do Budapešti a Sarajeva není problém. jediné pro co zírám na Vizzair je ta jejich operativní změna letového řádu. Koupil jsem si letenku z Budapešti na 10 hodinu , abych pohodlně přijel nočním metropolem z Prahy a let operativně přesunuli na 6 hodinu ráno. Pokud budu nucen být na letišti 2 hodiny před odletem tak je to příjemné..... bohužel fakt nic přes noc po zemi do Sarajeva nejede.
ROMMEL	Středa, 27. prosince 2017 - 23:46:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 1-2014	chalani Ďakujem mne ani neišlo o to že ktorá konkrétna loď je podľa čísel nejaká naj-naj-naj....ale skôr ma zaujímalo že u koho najviac konštruktéri používali hlavu (v rámci vtedajších možností) a ešte jedna otázka..možno aj dosť trápna..ale v tých dobách sa na zváranie používala elektróda alebo už mali nejakých pra-pra predkov nejakej MIG-ovej zváračky ?
Arctia	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 03:01:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1129 Registrován: 6-2010	Co se tady clovek vschno nedozvi. Parada. BTW proc to teda Nemcum plavalo o tri metry hloubeji? "Já to viděla!" Karma
Hajnej	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 06:42:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15381 Registrován: 5-2002	Arctia: proc to teda Nemcum plavalo o tri metry hloubeji? Možná bylo čidlo hloubkoměru nevhodně umístěno, takže bylo ovlivněno prouděním vody...?
Hajnej	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 06:45:40
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15382 Registrován: 5-2002	Rommel: ale skôr ma zaujímalo že u koho najviac konštruktéri používali hlavu (v rámci vtedajších možností) To nezáleží ani tak na tehdejších možnostech, jako spíš na tehdejších (ne)znalostech - a to se zpětně posuzuje dost obtížně (neb vzniká efekt "po bitvě je každý frajtr generálem").
Johny11	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 08:04:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2703 Registrován: 5-2002	Arctia, Hajnej: Ale kdepak. Vysvětlení je docela zajímavé. Celá konstrukce byla navržena a otestována logicky pro normální atmosférický tlak. Jenže v uzavřené a ponořené ponorce je tlak vyšší než atmosférický. Ne o mnoho, ale na ovlivnění mechanismu regulujícího hloubku to stačilo. Čili při nastavení určité hloubky podle stupnice se kormidelní mechanismus nastavil ve skutečnosti na větší. Jakoby jiný převodový poměr. Tolik podle Blaira, Hitlerova ponorková válka. Schéma německých ponorkových torpéd jsem zatím nikde nenašel. Stejný autor v publikaci Tiché vítězství uvádí, že stejný problém měli Američané, ale příčinu neuvádí. Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 09:04:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 300 Registrován: 6-2002	ROMMEL: Technologie svařování takových "špalků" oceli, ještě k tomu pancéřové, tak aby to bylo řádně provařené a drželo to při namáhání trupu pohromadě, je pro mne taky dost záhadou. Nic kloudného se mi k tomu ale nepodařilo najít.
Mladějov	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 09:06:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11761 Registrován: 3-2007	Střílím - a natupo by to nešlo ?
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 09:20:19
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 301 Registrován: 6-2002	Johny11: U Američanů byl hlavně problém v neuvěřitelně zfušovaných a možná i podmáznutých zkouškách. Jejich torpéda nedržela nejen hloubku, ale i směr. Viz případ Tangu, jedné z nejúspěšnějších jejich ponorek, který byl potopen vlastním torpédem, které po opuštění torpédometu změnilo směr a začalo ve zmenšujících se kruzích ponorku "obkličovat" (jako kdyby bylo samonaváděcí).
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 09:26:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 302 Registrován: 6-2002	Mladějov: Jak dobře provařit spoj natupo dvou plátů o tloušťce třeba 200 mm a víc, to mi není jasné, navíc s tehdejší technologií.
Johny11	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 10:50:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2704 Registrován: 5-2002	Něco ke svařování pancířů v současnosti jsem našel zde: www.oos-data.army.cz/cos/cos/343907.pdf Samozřejmě, že před 80 lety se používaly jiné materiály, ale asi je to tak, jak píše Mladějov - natupo. Hledal jsem v rychlosti i nějaké fotky, ale našel jsem jen jednu ze stavby lodí Liberty (čili nic pancéřového :-)), kde paní Cownerová opracovává svar https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Liberty _Ship_scaler_HD-SN-99-02466.JPG/800px-Liberty_Ship_scaler_HD-SN-9 9-02466.JPG. Vývoja výroba amerických torpéd v Newprotu byla zjevně smutná historie politického lobbismu a také nemožné personální politiky Personálního úřadu US Navy. Bohužel se důstojníci, kteří na tom měli podíl dostali do vedoucích funkcí u ponorek v Pacifické flotile, takže hodně dlouho blokovali i provedení jednoduchých testů. Nejen Tang na mizerná torpéda doplatil. Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 11:41:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 303 Registrován: 6-2002	Johny11: V tom standardu se mluví o lehkém a přídavném pancíři, tam to beru. Liberty je v poměru k bitevní lodi taky plechovka, tam klidně. Ale při představě vaření více než dvaceticentimetrových plátů se s tím pořád nemůžu vypořádat. Na škole jsme nějaké předměty okolo toho měli, sice jsem technologa nikdy nedělal a taky jsem toho dost za ty roky zapomněl, ale říkám si - nahřívání takového hovada, pak čím to vařit, když je to pancíř a tedy poměrně dost legovaná ocel, následné dochlazování, případně vyžíhání, aby nevznikala vnitřní pnutí (navíc v loděnici v půli boku třeba ve výšce okolo 20 m nad zemí), v tom musel být nějaký fígl. Navíc na bitevní lodi je takových svarů strašné kvantum - a pokud to byla loď s integrálním pancířem, tam to byla i nosná část trupu a při pohybech lodi na vlnách ty svary musely dostávat příšerně na , proto mi to hlava moc nebere.
Mladějov	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 12:00:41
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11773 Registrován: 3-2007	>nahřívání takového hovada, pak čím to vařit, když je to pancíř a tedy poměrně dost legovaná ocel Já měl na mysli natupo - teplem vznikajícím působením elektrického proudu na přechodovém odporu mezi oběma díly - takle se svařují třřeba kolejnice. K tomu nepotřebujete jiný kov, elektrodu ap. "Jen" zdroj, který vám dá třeba pár tisíc či víc ampér a nahřívá se to přesně tam, kde potřebujete, nataví a spojí (oba díly se stahují k sobě mechanickými pomůckami).
Johny11	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 12:36:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2707 Registrován: 5-2002	Aha...přiznám se, že, nejsa strojař, mne ani nic jiného než to, co píše Mladějov, tj. elektrické odporové svařování, nenapadlo. Asi je to správná stopa, protože v souvislosti s opravami Yorktownu po bitvě v Korálovém moři a před bitvou u Midway se v literatuře uvádí, že téměř celý výkon městské elektrárny byl nasměrován do loděnice kvůli svařování. Zase - nebyla to bitevní loď, ale také ne úplná plechovka na konzervy. Ten standard jsem zmínil proto, že se v něm uvádí právě svařování natupo jako metoda pro svařování pancířů. I s vědomím toho, že jde o neskonale menší rozměry. Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 12:44:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 304 Registrován: 6-2002	Mladějov: Odporové svařování - taky mne to napadlo, ale nevím, jestli to bylo tehdy k dispozici a hlavně jestli by to bylo vzhledem k hovadnosti plátů reálné - jestli by k tomu nebyl potřeba menší Temelín a hlavně jak to stahovat k sobě na stavebních lešeních v loděnici v těch třeba 15 metrech. Teď se mi vybavila ještě jedna možnost - v zemi, kde zítra již znamená včera přece zkoušeli svařování kolejnic a trolejového drátu výbuchem. Ale to asi ne, to zkusili na Hoodu a tam se nějak neosvědčilo...
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 14:53:05
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 305 Registrován: 6-2002	Mladějov, Johny11: Docvakla mi jedna věc -je to divný, ale to spojování muselo být klasickým obloukovým svařováním, protože to stykové odporové si dovedu představit při stavbě lodi, ale těžko při opravách po poškození - když stavím loď, tak můžu pláty při stykovém odporovém svařování do sebe presovat postupně třeba od přídě, nebo od kýlu pěkně jak Lego, ale když mám díru v trupu, tak tam těžko budu pasovat plát, aby stykové plochy přesně seděly, jak se při stykovém odporovém svařování sluší, to bych to musel přeplátovat, pak bych měl ale na trupu vystupující bradavici...
Johny11	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 15:01:22
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2708 Registrován: 5-2002	To máte pravdu. Ale je otázkou, zda takový záplatovaný trup pak měl stejnou pevnost jako původní, ale na to už si nikdo nehrál. Amíci se snažili poškozené a provizorně opravené lodě co nejdříve dostat na generálky do loděnic. Při záplatování bych si dokázal představit i vaření plynem. Při rychlých opravách na moři zcela určitě. Mám pocit, že se o tom zmiňuje Hubáček v souvislosti s bitvami u Midwaya v Leytském zálivu. Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Rudolf_33	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 15:03:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4980 Registrován: 11-2007	Nechci se moc mýlit, odborník nejsem, ale nebyly námořní lodě až do třicátých let m. st. stavěny na předem snýtovanou kostru, na níž dalším nýtováním byly přichyceny železné, později ocelové pláty? Lodě Liberty byly sice v podstatě svařované, ale ty byly stavěny až ve válečných letech čtyřicátých. A tehdy již éra bitevních lodí končila.
Raspi	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 15:36:36
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1921 Registrován: 8-2005	Odporové svařování kolejnic? Myslím si, že ocelová konstrukce trupu Yorktownu byla v zásadě stejná plechovka jako u Liberty. Ony ty letadlové lodě moc pancíře neměly a odolnost proti potopení byla řešena spíše větším množstvím přepážek. A zrovna u toho Yorktownu před bitvou u Midway se jednalo o provizorní opravy, které se dělají lépe svařováním a to i když by se jednalo o nýtovanou konstrukci trupu. Já si jako strojař nedovedu představit tepelné zpracování něčeho tak velkého jako trup lodi. Ta pancéřová ocel má nějaké chemické složení a předepsaná tvrdost, která dělá pancíř pancířem, se dosáhne následným tepelným zpracováním. Ta ocel má úplně jiné vlastnosti (chemické i mechanické), než ocel na obšívku a vnitřní část trupu. Docela by mě zajímala výkresová dokumentace a hlavně technologický postup stavby trupu s integrovaným pancířem u japonských křižníků tř. Furutaka - viz. wiki https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADda_Furutaka Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
RadekŠ	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 15:51:06
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7668 Registrován: 4-2003	U Jamata byl problém ve vodorovném spojení dvou tlouštěk pancéřových pásů provedeném svařováním, Jejích hlavní "problém" ten, že na její stavbu a provoz bylo vyplýtváno obrovské množství prostředků a poté se řešilo "aby nám jí nepotopila letadla". Ty technické aspekty jsou nepochybně zajímavé, o tom žádná, ale konflikty to většinou nerozhoduje. obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum. citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý."
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 16:15:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 306 Registrován: 6-2002	Rudolf 33: Je třeba rozlišovat mezi závěsným a integrálním pancířem - u závěsného pancíře se na základní "šlupku" upevňovaly na podklad, dlouhou dobu tradičně teakový (fungoval jako tlumení při zásahu), pláty pomocí takových zvláštních "nýto-kotev" - něco podobného bylo u našeho předválečného opevnění u spojení pancéřových zvonů s jejich podkladovými prstenci. Mělo to výhodu v tom, že někdy při zásahu se zdeformoval, prasknul nebo odpadl plát nebo jeho část, ale trup (šlupka) zůstal (někdy) skoro neporušený - v něčem výhoda, ale bylo to ve výsledku těžší a taky hydrodynamicky nevýhodnější. Integrální pancíř je už od názvu součástí nosné konstrukce trupu, šetří to hmotnost, ale každé porušení pancíře znamenalo průnik vody do trupu. Integrální pancíř a svařování trupů přišlo do módy v souvislosti s omezeními danými Washingtonskou dohodou a taky omezeními danými Němcům po první válce. Každý se snažil vyrazit z daného limitu výtlaku co nejvíc, postavit co největší šíf, tak se začalo svařovat - průkopníky byly Němci s kapesními bitevními loděmi třídy Deutschland a Japonci s těžkými křižníky (Čókai, Maja,...) a "speciálními" torpédoborci nového typu (typ Toku-Gata) - jenže samurajové to dovedli trochu do krajnosti a nějaká ta loď se jim rozpadla, případně díky kombinace malého výtlaku s přetíženými nástavbami převrátila(Tomozuru), takže museli pracně upravovat a zesilovat. Pak se začaly integrální pancíře používat v už širší míře a i svařované, jenže o technologii stavby takovýchto trupů se obecně moc nepíše - jen že bylo ve velké míře používáno svařování...
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 16:26:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 307 Registrován: 6-2002	Raspi: No a jsme u toho, já jsem už dnes jako strojař značně zaostalý, ale taky by mne zajímalo, jak to vůbec stavěli (taky především to tepelné zpracování) a hlavně, jestli to selo, tedy nepraskalo při plavbě nebo při zásahu, případně selo-li to vůbec, což je jak známo u secího stroje celkem podstatná závada.
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 16:40:43
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 308 Registrován: 6-2002	Raspi: Odporové svařování kolejnic? Stykové odporové svařování kolejnic se u nás používalo už v 80. letech (prskavky - sovětské svařovny PRSM), dnes se technologie vrátila v podobě dvoucestných strojů na podvozku nákladního automobilu (např. firma Pirell z Č. Třebové má nedávno dodanou svařovnu od fy. Plasser). Na stránce o traťových strojích se lze dozvědět víc.
Raspi	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 20:45:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1922 Registrován: 8-2005	Pro modeláře detailisty: http://maritime.org/doc/plans/bb63.pdf Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 21:19:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 309 Registrován: 6-2002	Raspi: Jo to je výživná stránka - zatímco pubertální synek hledá na netu "joo myslíte kozy, tak to asi takhle", otec se prohrabuje tímto - taky jsem strávil nad tím i celé odpoledne, ty scany z výkresů stojí za to...
Pavel_Večeřa	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 21:59:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1747 Registrován: 11-2012	A hele, Missouri. Od prvního shlédnutí "Přepadení v Pacifiku" má "dětská láska" mnohokráte kreslena v každé hodině od základky na jakýkoliv kus papíru. Dodnes pamatuju, jak se všeci divili, že při kresbě tak velké lodě začínam někde uprostřed papíru prvním dělovým trojčetem a kolem toho dokážu nakreslit zbytek lodě... Klidně zaprodám svou duši peklu, pokud budu moct do konce života dělat jen na Kocourech a Škodovkách II. generace. To jsou mašiny, pro které se do práce těším. Okolí neustále prudím tím, že mluvím pravdu, ale jinak su moc hodný...
Raspi	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 22:06:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1923 Registrován: 8-2005	Teď zrovna koukám na South Dakotu a tam jsou rozkresleny i detaily jako uchycení bočního pancíře pomocí dřevených klínů a nýtů. https://maritime.org/doc/plans/bb49.pdf Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
Hajnej	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 22:12:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15391 Registrován: 5-2002	PV: se všeci divili, že při kresbě tak velké lodě začínam někde uprostřed papíru prvním dělovým trojčetem a kolem toho dokážu nakreslit zbytek lodě No co, v Boleslavi takhle dělali Škodovky - položili na zem lanko od plynu a obestavěli ho auťákem...
Arctia	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 22:40:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1130 Registrován: 6-2010	Hajnej: Co vsechno se neozyvalo od garaze, kdyz ho muj cteny otec u 105 menil... :-D Johny #2703: Diky. "Já to viděla!" Karma
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 22:55:01
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 310 Registrován: 6-2002	Raspi: Něco z loňského výletu za Tirpitzem: a ještě odskok do Rjukanu do továrny na těžkou vodu při téže výpravě: Je to stanice Mael, odkud vedla po jezeře trajektová linka elektrizované trati (vlastně vlečky, byl to majetek firmy Norsk Hydro, i když s veřejnou i osobní dopravou) do stanice Tinnoset. Doporučuju film "Hrdinové z Telemarku" z roku 1965 s Kirkem Douglasem o sabotáži trajektu převážejícího těžkou vodu do Německa na výrobu atomové bomby, poznáte i tohle molo, nic se v těch místech nezměnilo - na poslední fotce je jeden z původních trajektů - loď Ammonia, která si ve výše uvedeném filmu zahrála sabotáží potopený trajekt Hydro.
Hajnej	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 23:08:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15395 Registrován: 5-2002	MK: Je to stanice Mael Jo, v té jsou k vidění zajímavý věci... Doporučuju film "Hrdinové z Telemarku" z roku 1965 s Kirkem Douglasem Někdy na podzim šel na ČT cca třídílný seriál o sabotážích v Rjukanu.
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 23:15:27
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 311 Registrován: 6-2002	Raspi: Tohle právě jako strojař nechápu, že tam byly dřevěný klíny, svařování, nýtování, všechno dopatlaný dohromady, při plavbě na rozbouřeném moři se to kroutilo a klepalo jako drahej pinčl, vibrovalo od pohonu, střílelo se z toho (a to musela bejt pro kostrukci taky hrozná darda), a přece se to nerozpadlo - to holt my jako příslušníci suchozemských národů asi nikdy nepochopíme - jak je možný, že to plave: to je jak citace z Copak je to za vojáka - Cože, von ještě plave? - Jo, plave do Černého moře.
Mladějov	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 23:16:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11808 Registrován: 3-2007	Mk : naprostá paráda, o výletu do Rjukanu jsem při návštěvě Norska uvažoval, ale tehdy to bylo dost z ruky a jen moje přání. Díky za prezentaci, něco z elektrárny by nebylo ?
Raspi	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 23:18:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1924 Registrován: 8-2005	Rjukan, tam jsem byl v roce 2008. Jak je tam ta lanovka na Gvepseborg, tak to jsem si vyšlápnul na kole. Takže místo těžké vody si pamatuji těžký kopec. A tím Tirpitzem si říkám, že nemuseli být tak důslední. Už stejně nebyl schopný plavby, tak z něj mohl být zajímavý památník. Ale tehdy to viděli jinak. Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-)
Miloslav_kolář	Čtvrtek, 28. prosince 2017 - 23:48:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 312 Registrován: 6-2002	Hajnej: Právě na tenhle seriál jsem se po této výpravě těšil, ale musím říct, že mne to dost zklamalo, asi nejsem na tyhle hraný "reáldokumenty" stavěný - to už jsem se spíš s potěšením podíval na ten Telemark, porovnával a při sledování jsem si říkal - "hele vole, dyť vo deset metrů stranou si loni stál, vono je to stejný, jen ta borovice trochu vyrostla...". Je fakt, že vlečka od Rjukanu k Vemorku je docela pěkný krpál, zajímalo by mne, kam až za rjukanskou stanici se dá dostat směrem nahoru k fabrice: V samotném areálu fabriky koleje jsou, ale zalité asfaltem: Těžkou vodu jste si přivezl?
Miloslav_kolář	Pátek, 29. prosince 2017 - 00:00:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 313 Registrován: 6-2002	Mladějov: Zatím jenom to, co bylo teď v příspěvku pro Hajného, mám z interiéru elektrárny, z muzea, doprkanc v Maelu i stanici v Tinnosetu, zítra dám víc, ale už mi padají klapky, spíš bych to víc zvrtal než vložil... (Příspěvek byl editován uživatelem miloslav_kolář.)
Mladějov	Pátek, 29. prosince 2017 - 00:03:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11809 Registrován: 3-2007	Ok, díky. Stačí i později, než zítra.
Hajnej	Pátek, 29. prosince 2017 - 00:51:50
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15397 Registrován: 5-2002	MK, ML: taky mám nějaký fotky z Vemorku, ale spíš než na vkládání bych to viděl na nějakej ten žejdlík - co třeba naproti Karlínskýmu divadlu...?

Přejít z archivu 2017 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru