| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš » Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 10. 10. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Otázky - zodpověz, kdo víš a znáš do 10. 10. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9246 Registrován: 8-2012 |
Na velké části našich vlaků žádný takový aparát nemáme k dispozici vůbec A to je problém toho návěstidla? (Krom toho informaci o tom, kde je cca konec vlaku, potřebujete i v mnoha jiných případech - konec pomalé jízdy, minutí obvodu výhybek přilehlých etc.; tam to Jediný Správný Dopravce dělá jak?) No tak si na to vydejte modrogumní směrnici O12 GŘ Opatření k zajištění nalezení debilní výmluvy "to nejde" ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") P.S. Očividně když ten izolák na tom přejezdu neuvolníte, tak se hovno stane; prostě zůstane zavřenej o něco dýl, ale bezpečnostní problém to není. Ale vy se potřebujete točit na broskvovinách, že... (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1581 Registrován: 10-2009 |
Asi jsem použil nějakého neznámého dialektu, jak se zdá. Inu, každý nemá fištróna pod čepicí. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8398 Registrován: 5-2002 |
ad Podroužek: to jsou koukám problémy strojvedoucích dlouhodobě jezdících v osobní dopravě . Ještě v dobách, kdy v našem depu jakékoliv pokusy o automatizaci a ulehčení byly sprostým slovem a nosným typem lokomotivy byl Sergej T 679.1 jsme samozřejmě museli vědět, kde nám vlak končí a to poměrně přesně. A vlaky byly občas i delší než dnes, nezapomenutelné jsou pro mě 55732, 55734, 55736 Česká Třebová - Cheb, které často měly i přes 800 metrů (byly určené pro návrat prázdných vozů na DB). Nejenom abychom věděli, že jsme celí na dopravní koleji, ale hlavně pro výjezdy z odboček pod stoupáním (typicky Sokolov os.n., Karlovy Vary h.n., Kadaň (dnes Prunéřov), Most, Třebušice). Pak samozřejmě pomalé jízdy - byla z toho i jedna mě známá MÚ. Na mostním provizoriu u Perštejna byla pomalá 10 km/h, strojvedoucí začal zrychlovat dříve a vykolejil třetím vozem od konce při rychlosti 17 km/h. Dnes je to již jednodušší. Někde nám to krásně odečítá na displeji v metrech, někde to jen dvakrát pípne na konci měření a někde dodnes čtou rychlostníky. Každopádně strojvedoucí musí vždy mít povědomost o konci svého vlaku, jinak tam nemá co dělat... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5228 Registrován: 7-2011 |
Prosím, měl bych jeden zvídavej, technickej-debilní. V případě, že jsou nějaké předpisy v rozporu, nebo panuje nejasnost, co je "víc"? Předpis SŽDC, či dopravce? Nebo jak se postupuje, podle čeho a proč? Logiku a rozum do toho netahám, vím, že tohle na dráze používat nelze... Dík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5687 Registrován: 9-2011 
|
Podr.: Ty vlak, které jedou podle tabeláru, mají potřebná brzdicí % v záhlaví a jsou platná vždy, ať ten vlak veze cokoli. Jenže debata šla o tom, co dělat, když ta v záhlaví uvedená procenta splněna nejsou. jasně a přesně popsal Apollo17. A17 napsal: "... chybí 25%.Pro strojvedoucího je rychlý výpočet 160-20-25%= 115 km/h" No, moc jasně to nenapsal. 160 je původní rychlost, 20 je co? Konstanta? Je to vždy 20? A 25% z čeho? Z toho předchozího rozdílu? To pak vyjde ne 115, ale 105 km/h. Počítá se to pro brzdění s rozkladem nebo bez rozkladu? Když to vyjde pod 121, tak nemá smyslu uvažovat rozklad. Jinak to, co popsal A17 "zjednodušeně" (byť možná to tak fírové v praxi dělají, aby nemuseli koukat do V15), jsem já popsal "exaktně", aby Honnzok viděl, v čem spočívá princip. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8460 Registrován: 5-2007 |
Bobik: Ono to je trochu zložitejšie. Po právnej stránke, ani jedna z organizácii nemá implicitne navrch. Základom je zákon o dráhach a ním zmocnené vyhlášky MD. Tie tvoria aj základ predpisov, napr. keď si nájdete "Dopravní řád drah" (vyhláška MD č. 173/1995 Sb v znení neskorších predpisov) určite v nej poznáte mnohé pasáže z D1 a ďalších predpisov. Zákon a vyhlášky ďalej zmocňujú buď prevádzkovateľa dráhy (správcu infraštruktúry, väčšinou SŽDC) alebo prevádzkovateľa drážnej dopravy (dopravcu, napr. ČD, ČD-C, Metrans, Regiojet, a mnohí ďalší) k tomu upravovať určité časti, ktoré nerieši priamo zákon/vyhlášky. Vtedy má navrch predpis zmocneného subjektu. No a napokon, správca infraštruktúry s dopravcom uzatvárajú zmluvu o prístupe na dopravnú infraštruktúru. Tá v sebe spravidla obsahuje tiež sama upravuje, alebo zmocnuje k upráve niektorých záležitostí. V realite potom drvivá väčšina vecí vychádza na zákon a vyhlášky a zbytok na správcu infraštruktúry. Dopravca má "predpisovo navrch" len v ozajstnom minime prípadov, drvivá väčšina predpisov, ktoré je zmocnený vydávať sa spravidla dotýka len jeho samotného, správcu infra len veľmi zriedkavo a nepriamo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 389 Registrován: 8-2017 |
Aleš_Liesk. - Pokud se má zábrzdná vzdálenoust rozkládat do dvou oddílů a skutečná br.% jsou nižší, než požadovaná, tak se ještě musí odečíst 20 z výsledku "stanovená rychlost - chybějící % = nově stanovená rychlost". A pokud výsledné číslo je vyšší, než 120, tak mohu jet nově stanovenou rychlostí "stanovená rychlost - chybějící %", přičemž kolem návěstidla s návěstí výstraha smím jet nejvýše rychlostí nově stanovená - 20. Pokud vyjde číslo nižší, než 120, nesmím rozkládat zábrzdnou vzdálenost a nově stanovená rychlost bude rovna: stanovená rychlost - 20 - chybějící %. například, když místo panteru dostanu eso s klasikou a v tabeláru je uvedeno 160/199/148 a souprava má Vmax 140 km/h a 107 br.%, tak se na nějakej přepočet vykašlu a vezmu tabulku 5a pro rychlost 140km/h (140/148/105, páč v tom tabeláru nemám uvedenou hodnotu pro potř. br.% pro rychlost 120 km/h. a nebo, jestli to dělám opět blbě a mám ty chybějící br.% počítat 148-107=41 (chybí mi 41%) a tedy 160-20-41=99 a tedy nová Vmax je 99 km/h? či dokonce jen 140-20-41=79 km/h? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2781 Registrován: 7-2012 |
Podle čeho se rozhoduje které spoje budou/nebudou v IDOSu? Dříve jsem měl jistotu, že tam Flix bus je celý nyní mi tam chybí některé spoje. Nebyl by asi problém natáhnout databázi Red Vožnje? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17639 Registrován: 5-2002 
|
Haan: domnívám se, že měl-li vlak zastavit na jiném, než obvyklém místě, že už dávno platilo, že měl mít označeno místo zastavení. Jenže klasické označení místa zastavení platí pro čumák, kdežto ve Velimi bylo potřeba trefovat se zadkem. Podr: Odometr má svou přesnost. Někdy nevalnou. Kde konkrétně ji má nevalnou...? A čemu vlastně ráčíte říkat "přesnost" ve vztahu k tomu, co vidíte na čemsi na pultě/displeji...? Kde bych mohl vzít jistotu, že už jsem zadkem za tím klacíkem? Jak se tak ukazuje, tak celkem nejefektivnější řešení problému, jak se někam trefit koncem vlaku, je přenechat zastavení nějakému tomu křemíkovi... Kde je obvyklé místo zastavení vlaku na zastávce? To přijde na to. A nejen na zastávce, ale i ve stanici. Tam i tam někdy vyvstává potřeba trefovat se koncem, někdy kvůli přístupu cestujících, někdy kvůli izoláku - na zastávce zpravidla přejezd, ve stanici zpravidla námezník. Obzvláště ty přejezdy na zastávkách je kolikrát výživné vychytat, protože je tam ASE, které má hranici působení o dost méně zřejmou, než klasickej KO nebo PN. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8402 Registrován: 5-2002 |
ad Practicus: ještě chvíli pokračuj a vrátím Českým drahám Bussines kartu ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1582 Registrován: 10-2009 |
Pro pana Bobika Ten dotaz neni vůbec blbej. Rozpory mezi předpisy SŽDC a např. dopravcem ČD existují. Např předpis ČD D2 a ČD V15 nerespektuje platné znění předpisu SŽDC D1. O zkamenělinách předpisů, např. ČD V2, které už jsou v rozporu s realitou, ani nehovořím. Papaláši od ČD obecně říkají, že platí jejich znění a jejich předpisová vysvětlení, ale zásadně to nedávají písemně. Ale i uvnitř SŽDC existují rozpory, viz např předpis o radio provozu a směrnice GSM-R. Pro pana Aleše Apollo to napsal dobře. Musel byste vzít v patrnost, že postupy v případě nedostatku brzdicích % řeší předpis ČD V15. Ten Váš postup jej nebere v patrnost. Pro Practika Totéž co pro pana Aleše. Nemůžeš si vybrat, co se Ti hodí. Tabulka 5a se tady nepoužívá. V případě Tebou popsaném se použije Směrnice KTSM č.2/2013. Podle ní se odečte nová stanovená rychlost vlaku. Pokud bys postupoval podle V15, opravdu bys musel jet jen 99 km/h. Podle směrnice by to mohlo na tu 140 vyjít. Ostatně, z cvičných důvodů si to najdi. Je to v tabletu. Jako "řešení" se ze strany některých kolegů objevuje i řešení, které nebere stanovené brzdicí % za směrodatná. Jsem však toho názoru, že i kdyby pod číslem vlaku R860 jela mašina řady 701 s jedním plošiňákem, v ZOB by v kolonce "potřebná brzdicí %" mělo být 160/199/148%. Dopravci jen zbývá popasovat se nějak s nedostatkem skutečných brzdicích %. Pro pana Hajnýho Obvyklé místo zastavení je terminus technicus. V případě zastávky je to tedy čelem vlaku před tabulkou Konec nástupiště. Ta otázka neměla být primitivní hádankou, na kterou blbý Podroužek posléze (vítězoslavně) odpoví. Jen vlastně návodem k minutí návěsti Hranice izolovaného úseku. A pokud to stačit nebude, pak to řeší ten článek v D1 o návěsti Konec nástupiště. A jsme u sporu Paní Haan a pana Mladějova. Oba mají recht, ale v tomto případě, tedy vlivem umístění návěsti Hranice izolovaného úseku, není důvodu nezastavit Mladějovem popsaným způsobem. Tedy u zvýšeného nástupiště. Návěst Hranice izolovaného úseku je slabší kartou než Konec nástupiště. Pro pana Hajnýho ještě dovětek: Pojal jste to z hlediska své profese, ostatně jako pan Aleš. Takže spíš troška nedorozumění než nějaký, natož zásadní, spor. Pro Petra Šimrala Povědomost o konci vlaku vždy mám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5910 Registrován: 7-2007 |
Asdf,Podroužek: jen k těm vašim přéspěvkům..Nic víc se nestane, než že přejezd zůstane ve výstraze o minutu dýl....On to po Vás asi ani nikto nechce so 100% úspešnosťou. Naozaj sa nestane nič viac, než že bude priecestie dlhšie vo výstrahe. NO...vtipálci a když vám odpovím, že strojvedoucí porušil předpis D1 neb... 1175. Návěst Hranice izolovaného úseku (bílá, na kratší straně postavená obdélníková deska s červeným vodorovným pruhem na horní straně, uprostřed bílé plochy je černý vodorovný pruh) stanovuje místo, za kterým musí vlak, zastavující na zastávce pro výstup a nástup cestujících, zastavit všemi vozidly, pokud to délka vlaku a vzdálenost mezi touto návěstí a návěstí Konec nástupiště, popř. Místo zastavení umožňuje. Kdysi kolega navrhoval, aby byl doplněn předpis smajlíky u jednotlivých článků - tj blijící, smějící a tak pod., aby bylo jednoznačné které musí dodržet, ktré jen někdy atd... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17643 Registrován: 5-2002
|
Podr: Obvyklé místo zastavení je terminus technicus. V případě zastávky je to tedy čelem vlaku před tabulkou Konec nástupiště. Tak to ani náhodou. Kdybych směrem od Prahy dovezl lidi v Tatcích až k tabulce, byl bych (právem) považován za rohaté zvíře. Navíc u vlaků s mašinou není důvod tu mašinu nepřetáhnout, zejména pokud by mi mělo vzadu chybět. není důvodu nezastavit Mladějovem popsaným způsobem. Tedy u zvýšeného nástupiště Ten důvod může být dán. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8461 Registrován: 5-2007 |
Oldcerry: A to si nejako odporuje? Tam kde to vychádza "na milimetre" sa dá bez problémov tvrdiť, že to délka vlaku a vzdálenost mezi touto návěstí a návěstí Konec nástupiště, popř. Místo zastavení neumožňuje. Ale pokiaľ tam mám rezervu 2 vozy, a aj tak ostanem na izoláku, je to už len moja blbosť. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 390 Registrován: 8-2017 |
Petr_Šimral - taky v tom má už člověk maglajz - když by v tabeláru byla hvězdička a napsaný: v případě, že max. dovolená rychlost vozidel zařazených do soupravy je 140km/h platí 140/148/105 tak by nic neřešil |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1583 Registrován: 10-2009 |
Jo Praktiku, to by bylo úplně nejlepší řešení. Do SJŘ, který vydává SŽDC, by to však dopravce ČD musel požadovat. Ale asi by to bylo chápáno jako škarohlídství. Když jsme prezentovali vlak vyšší kvality s rychlostí 160 km/h, přece nemůžeme připustit, že by jelo něco horšího, že? Pane Hajnej, já jsem tím nemyslel nějaký můj názor, jen cituji stále platný předpis SŽDC D1. Že jej neberete příliš vážně, o tom je tak trochu příspěvek pana kolegy Oldcerryho. Měl by v tom předpisu u toho bejt ten smajlík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17647 Registrován: 5-2002
|
Podroužek: Že jej neberete příliš vážně A na to jste ráčil přijít jak...? Máme asi tak tři možnosti: 1) buď je vlak stejně dlouhej jako perón (s přiměřenou rezervou), pak celkem není co řešit. 2) nebo je perón delší než vlak a pak máme určitou volnost volby místa zastavení, aniž bychom čouhali - pak ovšem s tvrzením "V případě zastávky je to tedy čelem vlaku před tabulkou Konec nástupiště" nelze souhlasit (pokud to tedy nemyslíte tak, že 100 m před tabulkou je taky před tabulkou). Rozhodující je v tomto případě poloha příchodů a krytých přístřešků, protože zastavujeme pro lidi. 3) nebo je perón kratší než vlak, k čemuž je před čímkoliv jiným nutno poznamenat, že je to stav, kterej je špatně a kterej má nebejt. Pak ten vlak tak jako tak na některém konci čouhá, přičemž se za výchozí řešení považuje to, že je vepředu zarovnanej a čouhá vzadu. Ale ani to nesmí být nepřekročitelné dogma jak někde v Koránu - ony jsou totiž místa, kde jsou rozumné důvody dělat to jinak, a mělo by tedy taky být možné nařídit to jinak dělat (s tím, že je určeno, kdo má co udělat a za co je odpovědný). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 1-2012 |
Ještě k té hranici izolovaného úseku. V zásadě máte všichni pravdu, jenom v jednom je úvaha chybná - pokud bude vlak přečuhovat za tuto pruhovanou hůl, tak skutečně dojde pouze k tomu, že šraňky budou zavřený dýl. Sice je "ta dráha" za blbce, ale víc se nestane. Výjev se promění, pokud se povede zastavit kolem přímo nad čidlem počítače náprav, neb ten tam je, nejlépe uprostřed toho čidla, pěkně mezi cívky a pak při odbrždění vlaku se o pár centimetrů hne tam a zase zpátky, jak se perou proti sobě pružiny nárazníků a šroubovek. Jev nelze predikovat, neb záleží na hromadě věcí, jak brzdí doopravdy jednotlivé vozy, jak se najelo do zastávky, jakým sajrajtem se mezitím projelo a na jakých nápravách, zkrátka jde víceméně o náhodný jev. Potíž je, pokud dojde k popsanému jevu, tak přestože software počítačů náprav je čím dál lepší, tak s některými věcmi se fakt nevyrovná a jedna z nich je kvrdlání kola nad čidlem, kdy není schopen zjistit, kam teda se ten vlak ubírá. Pak v lepším případě to skončí diferencí jedné nápravy a resetem dopravákem, nebo chybou celé jednotky a zásahem pohotovosti. V obou případech se protáhne zavření přejezdu na desítky minut a "ta dráha" je už za velkého blbce. Proto je tam ten kolík. Ale nemusíte mít strach, moc jich není... Princezna |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17648 Registrován: 5-2002
|
No a přesně tahle legrace s PN je indikací (v lékařském slova smyslu) k aplikaci odchylky od obecného pravidla zastavovat u tabulky, ale přetahovat vlak za tabulku, pokud se nevejde. Tudíž by to mělo být uvedeno v Rozkaze o zavedení GVD a u dopravce by mělo být stanoveno, jak bude zajištěna bezpečnost cestujících v prvním(-ch) voze(ch). Pokud tomuto přístupu říká kolega Podroužek "nebrat D1 příliš vážně", pak nechť si poslouží... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5690 Registrován: 9-2011
|
Pract: například, když místo panteru dostanu eso s klasikou a v tabeláru je uvedeno 160/199/148 a souprava má Vmax 140 km/h a 107 br.%, tak se na nějakej přepočet vykašlu a vezmu tabulku 5a pro rychlost 140km/h (140/148/105, páč v tom tabeláru nemám uvedenou hodnotu pro potř. br.% pro rychlost 120 km/h, a nebo, jestli to dělám opět blbě a mám ty chybějící br.% počítat 148-107=41 (chybí mi 41%) a tedy 160-20-41=99 a tedy nová Vmax je 99 km/h? či dokonce jen 140-20-41=79 km/h? No já se právě snažím dopátrat cesty k těm "zjednodušujícím výpočtům". Pokud mám místo pantera se 160/199/148 eso se 140/148/105, tak tohle odpovídá té V15. Ty "zjednodušující výpočty" ale dávají nesmyslné výsledky. Podr.: Pokud bys postupoval podle V15, opravdu bys musel jet jen 99 km/h. Podle směrnice by to mohlo na tu 140 vyjít. Abych se přiznal, už se pomalu ztrácím v tom, kdo co řekl, jaká data vytáhl a co za metodu preferuje. Nicméně Practic(us)ův vlak "původně panter 160/199/148, nově eso 140/148/105, skut. b% 107" vychází podle V15 na 120 km/h bez rozkladu a 140 km/h s rozkladem, těch vašich 99 km/h tam nějak nemůžu najít. Třeba i proto, že V15 udává rychlosti v rastru 5 km/h! Opravdu teda může vést postup "dle V15" k "nepětkové" rychlosti? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1584 Registrován: 10-2009 |
Jo pane Aleši, je to výpočet s přesností na jednotky km/h. Ostatně, nalistujte si to ve V15 a pak i ten postup dle směrnice KTSM. Ne snad, že byste to potřeboval, jen tak pro zajímavost. Jinak s Vámi souhlasím, že tato problematika je zbytečně složitá, bohužel nejen ta. Já ji neobhajuji, natož abych tohle vymyslel. Jen konstatuji. Ono to bylo ještě blbější, než ta Směrnice KTSM vyšla. V tabeláru R vlaků z Prahy až do Svitav byl jen jeden údaj rychlost/brzdicí %. Přičemž to % bylo dost vysoké jen z důvodu úseku trati Praha hl.n. - Praha Libeň a pro traťovou rychlost 110 km/h, a to pouze na horním rychlostníku, pro tyto vlaky nikdy nepoužitelnému. Stanovená rychlost však byla snižována V rozkazem pro celou trať z Prahy až do Svitav. Proto vznikla Směrnice, dost jsem se v tom angažoval. Jenže, jako vždy, nic nemůže být jednoduché a dokonalé. Takže i tato směrnice potřebuje vykladače, který určí, jak je to myšleno. Nakonec praxe nás stejně učí zkušenosti, že vlak s velkým přebytkem brzdicích % může brzdit mizerně, na rozdíl od soupravy, které vycházejí skutečná % tak tak, nebo je ani nemá a brzdí to velice slušně. Zdraví P. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1585 Registrován: 10-2009 |
Pro pana Hajnýho jen odkaz na články, aby bylo jasno, co jsem myslel. SŽDC D1, čl. 74 a 1161. Pro stanovení postupu u vlaků, jejichž délka je větší, než délka nástupiště, musí být dle D1 čl. 3036 vydat opatření (bez určení, jak se budou jmenovat) dopravce, který je povinen informace o tomto poskytnout SŽDC. Myslím, že Rozkaz o zavedení GVD už vydává SŽDC. Důležité je prokazatelné zpravení členů doprovodu vlaků. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6845 Registrován: 8-2007 
|
A.L:Abych se přiznal, už se pomalu ztrácím v tom, kdo co řekl, jaká data vytáhl a co za metodu preferuje. To není o "preferování metody",ale postupu podle V15/1.V příloze 6 je stať,jak má strojvedoucí ČD postupovat při nedostatku brzdících procent daného vlaku.Nějaká lidová tvořivost je porušování předpisu. No já se právě snažím dopátrat cesty k těm "zjednodušujícím výpočtům". No když tak listuješ tou V 15/1,tak se mrkni na stranu 123. (Příspěvek byl editován uživatelem Apollo 17.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5691 Registrován: 9-2011
|
A17: já i v té V15/1 (čl. 576) vidím dvě možnosti "Novou nejvyšší rychlost vlaku strojvedoucí stanoví: a) podle tabulky snížení stanovené rychlosti vydávané pro vyjmenované vlaky na konkrétní JŘ opatřením ředitele O12, ve spolupráci s O11 GŘ ČD: aa) ... b) použitím alternativního postupu výpočtu rychlostního omezení" Takže (podle mého) jsou dva postupy: buď podle každoročně nově vytvořené tabulky (a)), anebo výpočtem (b)). Otázkou je, jestli to dá stejné výsledky nebo ne. Jen se mi zdá zbytečné to komplikovat dalšími možnými postupy, když "vyhledání v tabulce V15" funguje už skoro 170 let ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . A najít v řádku "rozhodný sklon" hodnotu skutečných b% a pak vyjet prstem nahoru ke stanovené rychlosti mi tak strašně složitý nepřijde. Navíc ta tabulka je jen jedna, obsahuje "všechny vlaky" (nejen ty vyjmenované) a platí dýl jak 1 grafikon (šetříme naše lesy) . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6849 Registrován: 8-2007
|
A.L: A najít v řádku "rozhodný sklon" hodnotu skutečných b% a pak vyjet prstem nahoru ke stanovené rychlosti mi tak strašně složitý nepřijde. Navíc ta tabulka je jen jedna, obsahuje "všechny vlaky" (nejen ty vyjmenované) a platí dýl jak 1 grafikon (šetříme naše lesy). Když sedíš v kanceláři,tak jo. Když vlezeš na rychlík v Olomouci a pojedeš do Košic,odstupojící strojvedoucí Ti řekne,že chybí brzdící procenta (najdeš to na brzděnce),zapíšeš se do knihy předávky,rychloměru a vyjíždíš.Nějaké hledání v tabulce v předpise V15 nepřichází v úvahu protože na tabletu máš jízdní řád.Ale v tom samém tabletu je i ta V 15 a také TTP,kde budeš hledat sklony v jednotlivých traťových úsecích.To vše při rychlosti 100-160 km/h,kdy nemáš "spouštět oči z trati". Za směnu mám třeba 4 různé soupravy,žádné papírové tabulky a střídání za jednu,dvě minuty. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1586 Registrován: 10-2009 |
Pane Aleši, stejné výsledky to rozhodně nedá. Apollo, líp bych to nenapsal. P. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1587 Registrován: 10-2009 |
Byl jsem příliš stručný. Ta zásadní změna se stala v tom, že podle dříve platných předpisů byli za určení nové stanovené rychlosti odpovědni jiní lidé než strojvedoucí. Ten měl jen povinnost zkontrolovat, zda skutečná brzdicí % jsou aspoň rovna předepsaným. Jinak nesměl uvést vlak do pohybu. Dnes, kdy veškerá dopravní a technická odpovědnost na vlaku náleží zaměstnancům dopravců na pozici strojvedoucí by takové nějaké tabulky byly málo operativní. On ten výpočet nové stanovené rychlosti není tak zašmodrchaný, jak se na první pohled zdá. To, co se dále v průběhu let změnilo, mohu taky jako sběratel sešitových jízdních řádů snadno vypozorovat. Ve sloupci tabeláru, kde se udává stanovená rychlost a potř. brzdicí % bývalo těch údajů mnohem víc. To podle měnící se traťové rychlosti a měnících se sklonových poměrů. Dnes si často vystačíme s jedním údajem pro celou trasu vlaku, nebo její značnou část. Je pak samozřejmé, že stanovená brzdicí % jsou vypočtena z nejvyšší traťové rychlosti a největšího spádu v trase vlaku. A platí i do kopce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5692 Registrován: 9-2011
|
A17: pokud se vám fírům líp hledá v "Nařízení o provedení vyrozumění...", pak neřeknu aňiň. Mmch, to "Nařízení" máš v tom samým tabletu, jako jízdní řád, a můžeš v něm ten vyjmenovaný vlak najít, aniž bys spustil oči z trati? (z tohohle pohledu je pak asi nejjednodušší ten výpočet "původní - nedostatek procent - 20") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 392 Registrován: 8-2017 |
no já už se s výpravčím jednou takto dohádal, když jsem si chtěl plnit své povinnosti a přečíst si rozkaz 1,5m dlouhý, po chvíli do jeho čučení se výpravči ozval - je to jako obvykle - to je sice hezký, ale já tu měsíc a půl nebyl, pro mě je to novinka - takže ze 3 minut pobytu, bylo minut 10, protože jsme se ještě střídali a jako vždycky, souprava přijela pozdě, protože vlak jiného dopravce má přednost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2242 Registrován: 8-2010 |
ad Apollo_17, Aleš Liesk: Asi už jdu s křížkem po funuse, ale platí takovej obrázek - jak moc je složitej nebo ne nechávám schválně bez odpovědi ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") : |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 393 Registrován: 8-2017 |
no, nevím, proč se nemůže používat tabulka 5a, když tam je vše podstatný sděleno - stanovená rychlost i potřebná brzdící procenta a vím, že ta tabulka je součástí každého SJŘ třeba u Sp 1972 a následných Os vlaků ten přepočet nově stanovené rychlosti musíme dělat vždy, neb úředníkům asi ještě nedošlo, že pravidelně jezdící soupravy nemají dostatek br.% oproti tomu, co je načmáráno v tabeláru (362+2xBdmtee má 88% - v tabelárech je uvedeno 115/95 a 140/141/98) (Příspěvek byl editován uživatelem Practicus.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 394 Registrován: 8-2017 |
Paul_red_adair - on ten přepočet se dá dost dobře používat do stanovené rychlosti 120 km/h, ale nad 120 už začínají vychátet extrémy díky tomu odečtu -20 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17649 Registrován: 5-2002
|
Podr: odkaz na články, aby bylo jasno, co jsem myslel To přijde na to, jak si v čl. 1161 vykládáte to "před" - jestli "dojet co nejtěsněji k němu", anebo prosté "nesmí přejet, končí tam perón". Já teda preferuju druhej výklad a třeba v těch Tatcích nedovezu lidi až skoro do Peček. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5693 Registrován: 9-2011
|
PRA> nahlédnutím do V15 tam najdu tebou uvedený případ (160 km/h / 188/137 b%), že tohle platí pro rozhodný spád do 2 promile. Když v tom samém řádku (2 prom.) vyhledám hodnotu 110 b% (skutečná b%), tak k ní najdu stanovenou rychlost 125 km/h (interpolací by se dalo najít nějakých 127 km/h, ale nechme těch 125). Z výpočtu "D" v tebou uvedeném příkladu ale vyjde stanovená rychlost 113 km/h. Jasně, je to bezpečným směrem a "všelikého kvaltování toliko pro hovada dobrého jesti", ale přeci jen se mi zdá alternativní návod "najdi v tabulce V15 ve sloupci se stanovenou rychlostí vlaku (dle SJŘ) hodnotu v SJŘ předepsaných b%, pak v témže řádku najdi hodnotu skutečných b% (či nejbližší nižší) a v záhlaví tohoto sloupce pak najdeš novou hodnotu stanovené rychlosti" celkem uchopitelnej, bez nutnosti hledat rozhodný spády atd. (Tuším, že na nás brzy přijde požadavek, aby ARR umělo i nepětkové rychlosti, protože tyhle výpočty se dělají na celé km/h. Jasně, nejdříve se tu sami připravíme o 12 km/h, a pak budeme nadávat na ARR, že neumožňuje navolit těch 113 km/h. Ach jo.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 398 Registrován: 8-2017 |
Aleš_Liesk. - já to třeba dělám tak, že když mě vyjde třeba 118, tak jedu max 115, ať tam mám nějakou tu rezervu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 399 Registrován: 8-2017 |
http://www.fscr.cz/zajmy.php?id=67 doporučuji si přečíst článek "Bonbónky na hořkém dortu aneb Nepodstupujme zbytečné riziko!" jak popisují ETCS ti, co ho na vlastní kůži zažili - dávám to sem proto, že někteří (včetně jistých orgánů) jej vyzdvihují do nebeských výšin, přitom je to jen další zhoršení, už tak špatné situace na dráze |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1232 Registrován: 5-2002 
|
Pane Practicus, vaše názory čtu se zájmem a vážím si jich, ale na tohle se musím zeptat: proč se navážíte do zabezpečovače (notabene na podkladě hodně zkreslujícího článku)? Vždyť chrání zadel v první řadě vám. A případné problémy s propustností přece nejsou problémy strojvedoucího... K tomu Sp 1972: podle dopravce na tom oficiálně jezdí 362 + 3xBdmtee. Na to jsou předepsána br. %. Všechno ostatní je mimořádnost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9279 Registrován: 8-2012 |
je to jen další zhoršení, už tak špatné situace na dráze To že dnes nemáte zabezpečovač a budete ho mít je pro strojvedoucí zhoršení, nebo zas jen FSČR dělá užitečného idiota lobbingu někoho jiného (a že z toho ta tři písmenka čouhají až na druhou stránku)?
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8463 Registrován: 5-2007 |
Practicus: Dobré ráno, stará mama. Raňajky chutili? Prečítajte si vlákno o ETCS, kde sa to už týždeň rozoberá a nemusíte trúsiť jedovaté sliny zbytočne. T.H.: Mne príde, že jediná firma na 3 písmená, ktorá je do toho zaangažovaná je zatiaľ zaangažovaná hlavne ako dodávateľ traťovky toho ETCS (a iné riešenie k dispozícii nemá). Tak to ako lobbuje sama proti sebe? EDIT: Tam tie pamflety v ZS by som sa nedivil, keby bola osobná akcia pána Schröttra, nič proti nemu, ale príde mi, že on je jedným z tých, čo sú schopní obhajovať aj LSku voči ETCS L2 s tým, že LS je plnohodnotne líniový (a úplne odignorovať to, že vlastne nič nezabezpečuje). (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17651 Registrován: 5-2002
|
Asdf: Tak to ako lobbuje sama proti sebe? To neřeš... Vzpomeň si na lékařskou zprávu ohledně hluchého malíře z Černých baronů - akorát v tomto případě zní: "Pacient jeví se býti úplně tupý, reaguje pouze na zkratky ČD, SŽDC a AŽD". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9282 Registrován: 8-2012 |
Tak to ako lobbuje sama proti sebe? Všimněte si, že hlavní "problém" je popisován jako "systém výměny našeho národního zabezpečovače za nic/ETCS" (a stejně tak se p. Schrötter vymezuje proti nepoužití kolejových obvodů). Ono bejt dodavatel ETCS ještě neznamená, že nemáte plný sklady jinejch rovnáků a kanceláře lidí, kteří je naprojektují. Citát z onoho článku: "Zvláště v situaci, kdy máme velice dobrý národní systém zabezpečení, který je například v kombinaci se systémem AVV schopen systém ETCS dokonce překonat." O co tu teda podle vás jde jiného?
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17654 Registrován: 5-2002
|
TH: O co tu teda podle vás jde jiného? Třeba o to, aby někdo nenasadil ETCS natolik "úsporným" způsobem (= bez rozhraní podle Subsetu 130), které pohřbí jakékoliv ATO, lhostejno zda v podobě AVV či AoE. Ono když si přečteš v Mišmaši, že jako jeden z důvodů, proč první soutěž nedopadla, byl označován i požadavek na rozhraní k AVV, tak si to asi JP z vlastního palce nevycucal. Z tohoto pohledu je jedině dobře, že mezitím spatřil světlo světa ten SS-130 (jde tím pádem o rozhraní, které kluci, co spolu chodí, budou muset dříve či později implementovat tak jako tak). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3161 Registrován: 9-2003 
|
Hajnej: Jo, a proto se to prosazuje tvrzením, že LS+AVV>ETCS, že?
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 402 Registrován: 8-2017 |
tak když si člověk přečte, že je x verzí HW a Xn verzí SW a nejsou mezi sebou kompatibilní, že v půli peronu musí jet pod 20, ale i tak to stůj projede, i když ke klacku je to ještě 0,5 km, tak jak myslíte, že to pak vypadá mašina s etcs v rakousku nesmí do němec a naopak - proklamovaná interoperabilita žádná všude se haleká, že ETCS přinese vyšší propustnost tratí, ale realita je taková, že propustnost se snížila o 17%.... to je jako to zlepšení? to je jak s tím mirelem - návěst stůj se změní na výstrahu a já mohu jet celých 40km/h k dalšímu návěstidlu, které je vzdáleno 2 km - když s klasickým LS to na těch 2 km rozjedu na 100 a následně zastavím ještě 100m před návěstidlem - časová úspora 2 min. - takhle to uděláte 10x a máte 20min. sekeru jako, pokud je v zájmu tu železnici zrušit, tak je to na nejlepší cestě - proč by zákazník měl poslouchat že to nejde, když vedle na silnici to jde, a tak půjde tam, kde to jde ono by v prvé řadě se museli sjednotit předpisy, návěsti a návěstidla, normy, a pak na to teprv bastlit zabezpečovač |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3163 Registrován: 9-2003
|
Practicus: Když s klasickým LS to návěstidlo fiknete jako malinu stovkou a o eliminaci tohohle tady jde.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9287 Registrován: 8-2012 |
mašina s etcs v rakousku nesmí do němec a naopak Nepravda (a v případě nikdy fyzicky neexistující balízy nahrané v "mapě trati" má máslíčko na hlavě zase jen ÖBB infrastruktura). ono by v prvé řadě se museli sjednotit předpisy, návěsti a návěstidla, normy Jenže to se právě "extenzifikací infrastruktury" nechce (protože bastlení více zabezpečovačů je větší kšeft než jen jednoho).
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 10-2018 |
Zdravím, tohle jsem našel u kolejí, není tu někdo, kdo by mi prozradil, k čemu to slouží?(to zařízení na sloupku myslím) děkuji pěkně (Příspěvek byl editován uživatelem letters.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 403 Registrován: 8-2017 |
S4991023 - to je pravda, ale fiknete ho tak jako tak a nejvíc problémů vzniká v malých rychlostech na posunu - tj do 20 km/h PS.: od září je u nás (OCP východ) přes 12 projetých návěstidel zakazujících jízdu/posun |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12905 Registrován: 3-2007 |
Praktik - Mně se nechce zatím do téhle diskuse moc pouštět, ale zeptám se - máte teda lepší řešení, než ETCS ? Jaké ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 405 Registrován: 8-2017 |
Mladějov - on ETCS není špatnej nápad, ale zas je to zbastlený, jako všechno ostatní |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12908 Registrován: 3-2007 |
Aha. Takže se vás ptám znovu, protože jste to vyignoroval. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1589 Registrován: 10-2009 |
Pane Hajnej, ve Vašem příspěvku 17649 jste dospěl právě k tomu, co mám na mysli. Vykládat si to může každej jak chce a každý výklad je správný a nezpochybnitelný. Problematiku ETCS neznám, jen z toho, co si přečtu. A názory jsou tak rozporuplné, že nevím, komu dát zapravdu. Obávám se, že názory mnohých, ať už jakékoli, jsou jen otázkou víry. Jedni věří, že je to božský, jiní, že to smrdí peklem. Další mají tu bibli tak nějak mezi. Cennou informací by byly názory dopravců, jak se na ETCS těší nebo se jej obávají. A taky názory kolegů, kteří na tento systém už jezdí. Já se zúčastnil školení o ETCS (ing. Klega - SŽDC). Příliš mnoho informací najednou, plno anglikanizmů a zkratek, kterým jsem nerozuměl. Ale že provoz bude násobně složitější, i předpisově, s tím se přednášející netajil. "S láskou budete vzpomínat na Mirel prvních verzí". Tož jen aby ten provoz nebyl bezpečnější tím, že bude pomalejší. Konkurenční silnice si zpomalovací prahy nepořizuje. A taky by to bylo bezpečnější. Omlouvám se za laický názor starýho pána, který doufá a věří, že mu to jinak může být u ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8681 Registrován: 9-2002 
|
 Petr_Šimral:"ad Podroužek: to jsou koukám problémy strojvedoucích dlouhodobě jezdících v osobní dopravě . Ještě v dobách, kdy v našem depu jakékoliv pokusy o automatizaci a ulehčení byly sprostým slovem a nosným typem lokomotivy byl Sergej T 679.1 jsme samozřejmě museli vědět, kde nám vlak končí a to poměrně přesně. A vlaky byly občas i delší než dnes, nezapomenutelné jsou pro mě 55732, 55734, 55736 Česká Třebová - Cheb, které často měly i přes 800 metrů (byly určené pro návrat prázdných vozů na DB). Nejenom abychom věděli, že jsme celí na dopravní koleji, ale hlavně pro výjezdy z odboček pod stoupáním (typicky Sokolov os.n., Karlovy Vary h.n., Kadaň (dnes Prunéřov), Most, Třebušice). Pak samozřejmě pomalé jízdy - byla z toho i jedna mě známá MÚ. Na mostním provizoriu u Perštejna byla pomalá 10 km/h, strojvedoucí začal zrychlovat dříve a vykolejil třetím vozem od konce při rychlosti 17 km/h. Dnes je to již jednodušší. Někde nám to krásně odečítá na displeji v metrech, někde to jen dvakrát pípne na konci měření a někde dodnes čtou rychlostníky. Každopádně strojvedoucí musí vždy mít povědomost o konci svého vlaku, jinak tam nemá co dělat..." Co si pamatuju z úvodních článků D1: V situacích, které nejsou v tomto předpisu výslovně uvedeny je třeba jednat tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti dopravy. Nebo nějak podobně. A asi to zatim nikdo nevymazal... Poslední moje verze byla načtena před uz docela dost rokama.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17660 Registrován: 5-2002
|
Podr: ve Vašem příspěvku 17649 jste dospěl právě k tomu, co mám na mysli. Předpokládám správně, že to "dospěl" míníte ve smyslu "konečně jsem se pochopili"...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1590 Registrován: 10-2009 |
Pane Hajnej, ano, jsem rád, že tomu chápete. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17663 Registrován: 5-2002
|
OK. Jinak on to s tím rutinním ježděním předkem za konec nástupiště až zas tak častý případ nebývá. Kromě té přímo ukázkové Velimi si na něco takového vzpomínám kdysi ve Velkých Hamrech, když bylo potřeba vzít dřív vlak od Tanvaldu na 1. kolej a zastavit s ním tak, aby odkryl přechody na 1. kolej, kam poté vjel vlak od Brodu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3580 Registrován: 3-2006 
|
letters: Tlačítka uzpůsobená pro ovládání z mašiny. Zpravidla se tím přestavují výhybky.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17665 Registrován: 5-2002
|
TH: v případě nikdy fyzicky neexistující balízy nahrané v "mapě trati" Tou "mapou" myslíš co? Linking info nakoupené z předchozí balízy...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9302 Registrován: 8-2012 |
No prostě ETCS očekávalo balízu někde, kde nikdy nebyla fyzicky namontována, ať už se to anglicky nazývá jakkoli. Jinak pruda mezi DE a AT je kvůli vyšší dovolené brzdné síle v Rakousku (240kN místo 150kN), což ale není nic nového a mašiny mezi zeměmi normálně přejíždějí, takže to je jen šprajc Eisenbahnbehinderndeamtu (opačně s "německým" ETCS problém není, ostatně tak jezdí ICE na Westbahn).
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17670 Registrován: 5-2002
|
TH: No prostě ETCS očekávalo balízu někde, kde nikdy nebyla fyzicky namontována, ať už se to anglicky nazývá jakkoli. OK. Chápu správně, že jde o jízdu z D do A, přičemž posuzováno podle údajů z poslední německé balízy chybí první rakouská balíza...? |