Diskuse » Archiv 2020 » Autobusy a trolejbusy » Trolejové vedení, jeho fotky, výrobci... | předcházející | další |
Trolejové vedení, jeho fotky, výrobci...dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6073 Registrován: 6-2005 |
Dostal jsem se k návodu pro projektování trolejbusových tratí a je tam vysvětlen význam EV a SV. EV je elektrická výhybka, jelikož se přestavuje elektricky. Může být i RV- ruční SV není sjížděcí, ale samostavitelná. Ono totiž nikde není řečeno, že ta samostavitelná nemůže být i rozjížděcí. Využití našla na jednostopé trati, nebo třeba takový triangl pro obracení (ano, trolejbusy se dokázaly otáčet couváním přes výhybky). A pak zbývá mechanická, která je odlitek. Tím, do jakého směru se výhybka umístí se vlastně i rovnou říká, jestli je sjížděcí, nebo rozjížděcí. Třeba taková Kremnice, když vyšla z formy jako odlitek, tak nikdo ještě nevěděl, k čemu bude sloužit. Až následné vrtání a frézování určilo její další využití. Proto se také rozbočení výhybek na levou a pravou určuje vždy proti hrotu, tj. i u sjezdové. Nikoliv dle směru jízdy. A polarita u Neuchatelu: tam si myslím, že je to dáno bezpečností pracovníků PTZ při opravě armatur, aby se zbytečně nedostávali do kolizních míst s opačou polatitou. Mnohdy je vzdálenost mezi polaritami o málo větší, než je rozpětí rozpětí prstů při rozevřené ruce.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 9-2005 |
9_tr Ta trolej je vyjetá pěkně, u nás se podobně taky začíná vyjíždět jeden kus, je tam ťuklá napájecí svorka, kde se to dost vyjíždí a jak to tam nejspíše poskočí tak se kus zatím vyjíždí drát. Akorát se na to musí koukat z boku, ze strany to vidět nejde a to vyjíždění drátu, jde vidět ještě jen z jedné strany. U nákresu výhybky koukám, že dávají bandáž i na opačnou stranu, to jsem snad nikde neviděl, normálně se střihne trolej a dá se tam smyčkový izolátor. Ale párkrát byla ta bandáž na troleji, když bylo blízko těleso výhybky, aby zůstalo "odizolované". S těmi výhybkami je to zajímavé, já si říkal, proč je to tak divně a sjízdná je "opačně". Tu polaritu nevím, přijde mi to komplikované, teď zas nemohu najít to schéma, hlavně mi to přijde dost nepraktické i pro dráťáky, že si musí pamatovat, kde to je přehozené. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6111 Registrován: 6-2005 |
Ale pak by tam měly být ty izolátory 2, bo dvojitá izolace Machruju, ale hazl máme na chodbě.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 9-2005 |
9_tr: A teď už jsem úplně mimo, jaké 2 izolátory, ty smyčkové?"Ale pak by tam měly být ty izolátory 2, bo dvojitá izolace Machruju, ale hazl máme na chodbě." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6112 Registrován: 6-2005 |
Ano.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 137 Registrován: 9-2005 |
9_tr: No ty tam jsou, teda ne že by to bylo kvůli té dvojité izolaci |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 9-2005 |
Před necelým měsícem se v teplické trakční síti objevila novinka, modrá ledková lampa pro zobrazení postavení výhybky na nově zrekonstruované křižovatce U soudu. Původní předpoklad dostal během září reálnější obrysy a Teplice tak jsou dalším městem, kde se barevná signalizace používá pro informaci, pod jakým kódem se přestavuje výhybka. Kromě modré barvy tak přibyla ještě poslední barva, a to bílá, která je např. na výhybkách u divadla (E321), v ulici A.Sochora (E233) nebo na kruhovém objezdu v Trnovanech u Billy směr Anger (E253). U starších výhybek postavených do roku 2015, pak byl nainstalován svodič přepětí, který se dnes běžně montuje společně s výhybkou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 9-2018 |
Příjemné dopoledne, mám pár otázek ohledně výhybek Kremnica. Nevěděl by někdo, do kdy se vyráběly, případně kde se ještě používají? Dále mě zajímá, jestli by se přehodila, pokud ji řidič s novým vozem projede pod plynem, nebo jestli to takhle fungovalo jen u starších vozů? A ještě jedna otázka na závěr: jak se nazývá sjezdová výhybka na fotkách? Případně kdyby někdo věděl, jakou rychlostí se přes ně může jet? Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6371 Registrován: 6-2005 |
Na fotce je Kremnica. Rozjezdová a sjezdová se liší jen tím, že odlitek je více opracován a doplněn o elktročást. Jinak jsou identické. Samozřejmě, že se přehodí, ta výhybka je ovládaná odebíraným/neodebíraným proudem a je jí úplně u jaký trolejbus pod ní jede, jestli 7Tr, nebo 32TrSOR. Přehodit ji dokáže i topení. Předkontakt je oddělen od sítě, drát z kontaktního místa je veden na jednu cívku, na druhou a zpět na výchozí pól, kde je okončen na vodivé části. Tudíž trolejbus musí jen kontaktním místem projet a nezastavit, cívky jsou dělány na krátkodobý odběr, jelikož při odběru veškerý odebíraný proud jde přes cívky. Přes tahové Kremnice se jezdí DO 15km/h, ale většinou spíše méně. Samozřejmě, pokud byla nějaká velmi kvalitně vyrobená a namontovaná, tak zvládala v přímém směru i 40. Namotnovány jsou ve vozovně v DP Jihlavy, v síti DP Mar. Lázně, zbytky v Bratislavě (do 5 kusů) Prokazatelně byly vyráběny ještě v roce 1993 (v Jihlavě byl namontován takový kus po poruše před 3 lety)
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 9-2018 |
Díky za objasnění. Jestli tomu dobře rozumím, u nových vozů mám dvě možnosti, jak výhybku přehodit - buď jí nahodit speciálním tlačítkem nebo projet pod plynem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6373 Registrován: 6-2005 |
Ano, zvláštní tlačítko neudělá nic jiného,než že připojí k troleji odporník, udělá požadovaný odběr, což je min. 80A, ale obvykle dává 130A. Na přehození ale mnohdy stačí i topení s 50A. Tudíž jakýmkoliv způsobem,kterým vytvoříš požadovaný odběr se výhybka přetaví. A na okraj, u trolejbusu se nedává plyn, ale jízda. (Pedál jízdy, pod jízdou,atd.)
Makrelu neumeješ.
|