Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Brně » Archiv diskuse Trolejbusy v Brně do 13. 11. 2020 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Trolejbusy v Brně do 13. 11. 2020dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3230 Registrován: 3-2005 |
9_tr: klidně popiš útrapy s 25. Jako laik a neřidič si rád přečtu zážitky od volantu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6279 Registrován: 6-2005 |
Řezný: a copak si můžu vybírat, když zajímavé kurzy vyžere někdo jiný, protože má čas sedět u PC... Ne, v rámci okolností jsem chtěl 37 a zkusit 22Tr, to SAMOZŘEJMĚ nevyšlo, tak aspoň 25Tr. Jako při zátahu mně bylo i líto, že nejezdím dýl, tak nějak si člověk zvykl. Ale jako příště až za hooodně dlouho. 22Tr by byla lepší. Po dlouhé době jsem dokonce většinou pouštěl auta při výjezdu ze zastávky. Je to celkem líné, byť se to pak i rozjede. Sedačky neřeším,mám jen výjimečně problém se na nějaké usadit. Jen si to dej, ať víš, co je to život ten těžký zadek s tím dost slušně cvičí, jako rozhoupá nahoru a dolů, stopu to drží dobře. Zrovna tady poznáš rozdíl mezi sólem a kloubákem... A ještě se svézt s tím, co má vzadu DA, jak to změní chování. Jako v zatáčkách to byla pohoda, ne jak se tu kdysi popisovalo, že musíš víc najíždět a tak. Nebo jsem měl dobré zatáčky, že mně to nepřišlo. Trochu jinak najet a klid. Prostě po dlouhé době mně bylo v MHD samotnému blbě,jak to díky zadku vepředu houpalo a to jsem řídil. Zlatý Ikarus. Swe: takhle stačí? Těžko se to popisuje. Vycházím z toho, že Rezny má podobné zkušenosti a teď jen se porovnává rozdíl. Když jsem poprvé seděl ve 26Tr, tak to byla z naší až 2. dodávky a byl jsem nadšený,jak se to chová, jede, brzdí. Pak mi byl přidělen vůz z první dodávky a to bylo úplně něco jiného, protože to elektricky dokázalo zabrzdit skoro do 0, rozjezd plynulý, ale svižný. Prostě pořádný trolejbus. Přiblížit to úplně od začátku neumím. Nebo se vždycky stav ať víš na co se zaměřit a příště si udělat vlastní závěr byť jako cestující.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3231 Registrován: 3-2005 |
9_tr: stačí 👍 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 5-2005 |
Tr_man : No já s těm zádama ... asi jsem hypochondr... ,ale po ničem nejsem tak zničenej jak z těchto sedaček. Možná je to o zvyku - s mým občasným ježděním v Pardubicích a při počtu těch sedadel jsem asi neměl kdy si zvyknout... A to jsem se snažil - volant nahoru dolu - já nahoru dolů - sedačka nahoru dolů ... Nic - prostě po 4 hodinách mne začne bolet vždycky ve stejným míste - No v Brně je počet trochu vyšší tak třeba to klapne. Bavil jsem se minule s kolegou na Jírové co jezdí Husovice kloubovou dekádu ( z 95% 31 Tr ) a říkal, že když to před 5 lety přišlo, že si taky myslel, že to nedá, ale nakonec si zvykl. Jo a loketní opěrka tam chybí tu já mám tuze rád ... 9 Tr : No musíš se víc snažit aby si to stihl :-D Já měl dva týdny zpět dělenou z Husovic. Ráno 25/02 a odpoledne 36/16 - samozřejmě vozově bylo vše v pořádku . Neříkej ale, že ty jsi od kurzu ještě trojpedál neměl ? Jestli se 25 Tr houpe ze všech nejvíc tak už vůbec nechci . Jezdil jsem s kamionem s železem z Ostravy po té jejich ´´rovné´´ dálnici. Tahal za Fabií tunu písku na stavbu - takže pohoupanej jsem až až, ale to houpání u trolejbusu mne bude chvíli trvat než si zvyknu. U té 22 Tr mne bylo zase trochu nepříjemný to ´´přibržďování´ na to si budu muset zvyknout - prostě když jede trolejbus z kopečka tak má zrychlovat a ne brzdit - proč to vůbec ONDRO třeba je ? Důvod to určitě má, ale nemůžu přijít na to jakej. Předpokládám že to přibržĎuje elektricky, ale přitom 22 tr neumí rekuperovat ne ? Hele ještě k tomu EBD. K Vám ty Solarisy šli docela za sebou - tím pádem bych si určitě tipnul, že nějakej z 2.série by mohl mít najeté víc než ten z 1. Co nápravy - rozdíly v opotřebení. Nebo třeba jak častěji se u 2. série mění destičky než u první ? Máme nějaký porovnání ? Dnes jsem o tom znovu přemýšlel - vždycky když jsem sjížděl z Jírové na Bartákovu tak se rozjížděla naproti mne Sorka do kopce. Já tak někde kolem 200 A rekuperace max - zbytek už vzduchem... Je to škoda, ale asi to má někdo vypočítané lépe než já laik řidič , že se to takhle vyplatí. |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
22Tr má softwarově nastavenou "přípravu do brzdy". To je terminus technicus ten, že při jízdě vyběhem vůz elektricky přibržďuje a tímpádem nechává všechny komponenty převodovka - kardan - náprava v záběru a minimalizuje tak jejich opotřebovávání. Různě se s tím manipulovalo a hledalo nastavení, protože při malém momentu se ta brzda umí "rozhádat" zadní pohon proti přednímu pohonu, při velkém momentu zase vůz brzdí opravdu hodně. Proti jinym typům vozů se opravdu může zdát (a i to tak je), že to má takovou nepřirozeně malou setrvačnost. |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
Zapomněl: 22Tr je rekuperák. Vstupní obvod je tvořen vlastně Graetzovým můstem, ovšem se vřazenými IGCT tyristory. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6280 Registrován: 6-2005 |
Swe: ještě pro úplnost. Mám větší zkušenost jen s řízením Ikarusu. Kloubové Karosy minimálně a tak si úplně nejsem jist, jak se chová kb bus a jak je cítit ten motor vzadu. Ale ve srovnání s jinými kb trolejbusy, tak 25Tr ten zadek fakt cítíš, že nějak "zasahuje" do jízdy. Rezny: asi jsem splachovací. Ano, mám oblíbenější sedačky, ale v 99% ji neřeším. Tohle lehké přibrzdění snad mají i 24Tr od 30km/h?, právě z důvodu omezení rázů na rozvodovku. A stejně se už měnila i 3x. A Solarisy původní. Ale jo, řídil. Byla to 7Tr v Jihlavě... Porovnání snad by bylo, ale nevím o něm. Ale minulý týden jsem se s p. ředitelem bavil na téma 32Tr a chování EDB a dobíjení baterií. No a došlo i na srovnání s 26Tr, jak mají účinnou EDB. Jsou vozy, co mají i po 10 letech původní kotouče... Stačí takto? A dle mého to budou právě vozy z 1. série. Rozjezd vyroste až na 496A a čistě EDB se mně podařila i 320A. Běžně se pohybuji 260-280A a ten vůz ale brzdí tak, že dost citelně zpomaluje. Pokud to porovnám s dynamikou rozjezdu 1. a 2. série, tak zpomalení odhaduji více jak 1,2m/s, možná i k 1,5. Dávám si to jako závazek spočítat za jak dlouho zpomalím z 50 do cca 15km/h, kdy dost bere EDB. Z 0 na 50 je to něco pod 8 sec. (1,7m/s) a pro rýpaly- není to žádné zrychlení, kdy by padali lidi, ale je nutné samozřejmě počkat, až si důchodci sednou, protože nejhorší je ten moment, když jsou v mezipoloze.
Makrelu neumeješ.
|
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
8 sekund mi teda už docela připadá brutální, takovej čas u nás nedají ani 21TrAC, který se z Hradce přenastavily z "dědkovských" na původní fabrický hodnoty. A tam se dá plná jízda dát opravdu jenom když člověk ví, že sebou nikdo nešvihne na podlahu vozu. To je právě i ten důvod, pokud s nima někdo nejezdí rád; u DC 21Tr se prostě dá plná jízda a ono se to rozjíždí tak akorát. Ty 25Tr jsou omezený na rozjezdu samozřejmě rovněž z důvodu šetření nápravy. Z fabriky to jelo solidně, pak se to ale nastavovalo na menší zrychlení. S těma kotoučema a destičkama, no se SORem si užijete. U nás se NIKDY nedělaly desky a kotouče 25Tr mimo střední prohlídky; myšleno běžné opotřebení. 31Tr s tou idiotskou Wabčí EBS, která drhne desky i při EDB, palí desky jak o život, mrší kotouče a likviduje třmeny, to je dárek. Sežere desky třeba i dvakrát mezi střední opravou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 999 Registrován: 11-2007 |
Nejen 25Tr, ale ciťák jako takový je omyl ve výrobě. I sólo má takový rozvor náprav, že s ním musíte nadjíždět, jako s kloubákem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6282 Registrován: 6-2005 |
Ondra: on ale ten rozdíl nebude moc velký. Záleží, jak se rozjedeš, jestli rovnou dupneš, to pak lidi letí, nebo odbrzdit staničku a plynulý rozjezd. Je to takové ostré, ale pořád se pohybujeme v hodnotách, kdy se lidi zvládají bezpečně držet. 26Tr desky ne, ale kotouče jsou někde i původní. 32Tr on nám to vysvětloval Škodovák, že se to chová jako autobus a EDB si to přebírá jako retardér... Nemůžu říct, že by se mně s 31/32Tr brzdilo špatně, to ne, umí to být dost plynulé, ale štve mne to, že to tam přidává vzduch. Elektrická vozidla se vždy uměla ubrzdit motorem. To samé naše 26Tr. z 2. dodávky, kdy abych dosáhl citelného zpomalení a ne jen lechtání něčeho, tak musím šlápnout brzdu víc a jde to i se vzduchem. To ty starší nedělají a umí jen pomocí EDB. Pepola: Znám jenom Citelis 12M, ale měl jsem pocit, že se mně s tím vytáčí lépe, jak s B 952, nějak nepociťuji výrazný rozdíl mezi Citlisem a 26Tr, oboje je 12m s velým rozvorem. To jsi nezažil Ikarus 412. Ten potřebuje prostoru na vytočení jako
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 354 Registrován: 5-2005 |
A to je prave ta otazka. Napr 31tr - Škodovka to omezí aby to nelikvidovalo nápravy a zákazník tim padem nemohl reklamovat. Ale potom se meni jak pise Ondra logicky vsechno častěji a energie co mela jit do drátu je taky v háji. Proto dotaz do pranice - nevyplatilo by se mit edb tzv na plno a jednou za zivot vyměnit nebo repasovat nápravu ? Obzvláště ale smutne je, ze trolejbusy toto vzdy uměli. Brzdit na plno elektrikou - ja nevim jak ostatni, ale ja proste u 14Tr si s prostředím pedálem vystacim krom dobržděni samozrejme .A ty nove ? tam to EDB ... ano vlastne doopravdy jak retarder a ne brzda...Ale jen aby Skodovka mela klid - jiny duvod byt nemuze |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3635 Registrován: 1-2005 |
To omezování elektrické brzdy jsem taky nepochopil. 24Tr byly trhače asfaltu a dalo se s nimi na elektrickou brzdu zastavit, později došlo k přenastavení, takže u některých vozů vznikala mezi pořád celkem ostrou elektrickou brzdou (která se nedala využít naplno) a záběrem vzduchové skvělá prodleva, kdy elektrická brzda vypnula a trolejbus při rychlosti kolem 10 km/h nebrzdil, dokud řidič neprošlápnul pedál na záběr vzduchu. S lidmi to hezky škublo a při nutnosti rychlejšího zastavení to byla fakt radost. 28Tr do roku 2009 byly rychlé, elektrická brzda byla silná, ale na zastavení už byl potřeba vzduch. Tohle bych považoval asi za ideální řešení. V roce 2011 jsme dostali dva vozy označené BlueDrive, které měly i jiné motory, které vydávaly zvuky takové frekvence, že to vyloženě trhalo uši. Elektrická brzda byla slabší, takže při ostřejším brždění musel člověk hrábnout do vzduchu, který zabíral proti starším vozům dost ostře. Od roku 2012, tedy pro Pardubice poslední dvě 28Tr a první dvě 26Tr, přišlo EBS a odfukování, některé vozy s tím mají problémy, že se s nimi nedá hladce zastavit, ale při určité minimální rychlosti se vůz sám od sebe lehce zakousne. Není to nic hrozného, ale pohodlné to taky není. Poslední dodávka 26Tr z roku 2014 má slabší elektrickou brzdu, která už prakticky nestačí ani na zpomalení do zastávky. Nevím, co ty vozy měří, ale trakční spotřeba vzrostla asi o 0,3-0,4 kWh/km proti předchozím vozům. Příšernou vlastností solarisů je jejich střídavé uvolňování elektrické brzdy, když vůz vyhodnotí, že se klouže. Trolejbus se rozeskáče a nedá se vůbec odhadnout, jestli vůbec zastaví a kde. První tři 30Tr z roku 2016 byly vyloženě sračky, a upřímně nechápu, jak s tím někdo mohl jezdit. Zastávkovou brzdu to dávalo ještě za pohybu, takže v momentě, kdy se lidi už nedrželi, se trolejbus dost razantně zastavil. Na jízdu mi přijdou o trochu živější než 26Tr, elektrická brzda slabší. Vzduchová brzda s EBS byla peklo, s tím se nedalo normálně brzdit, v určitou chvíli EBS vyhodnotilo pohyb pedálu jako nouzové brždění a pořádně tam ten vzduch nasypalo. Při našlápnutí to někdy vzalo ostře, někdy to bylo jak šlápnutí do hovna. Nevím, kolik verzí nastavení jsme vyzkoušeli, ale teď už se s tím jezdit dá. Vím, že jsme to tady kdysi řešili a strašně jsme se divili, že v Brně na Sorky tak nadáváte, než nám přišly a problémy s brzdami jsme pochopili, ale nám se to podařilo vyřešit, vozy z roku 2018 už přišly dobře nastavené z výroby. Účinek elektrické brzdy bych přirovnal k posledním solarisům, i když vzduch se tam cpe celkem brzo. 32Tr je docela živá, ale elektrickou brzdu zná jenom z vyprávění, při rekuperaci vrací do sítě strašně málo, snad jen kolem 70-80 A a na účinku je to poznat. Tam se při normální městské jízdě používá vzduch prakticky pořád. Ale další verze EBS aspoň stojí za to, že brždění vzduchem je fakt radost, i když mi to jako řidiči moc nesedí, když jsem naučený vzduch co nejvíc šetřit a využívat elektrickou brzdu a retardér. Ale výrobce to tak chtěl, dopravci to nevadí, ...
http://pardubickamhd.cz - fotogalerie a informace z MHD v Pardubicích
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6283 Registrován: 6-2005 |
Rezny: A teď co ekonomika, úspora elektrické energie tyristorů se udávala až 30% oproti odporům. Že za životnost vozu ale neušetřila tolik, aby to vynahradilo větší nákladnost se už moc neřešilo. A tady je to samé. Kolik stojí náprava a kolik stojí tyto časté opravy. Úspora energie je diskutabilní, to závisí na rozložení napájení. Jeden čas jsme s plzeňským kolegou si posílali denně zprávy kolik kdo sežral a kolik vyrekuperoval (on si to mohl hravě ověřit, jezdil i u nás). Já rekuperoval pomalu i těch 30%, on tak 5. (čísla už si moc nepamatuji, možná to bylo jinak, ale prostě velký rozdíl mezi městy). Jenže rozdíl byl hlavně ten, že většina Jihlavy je napájena ústřední měnírnou, takže ikdyž brzdím u Motorpalu (2km od měnírny), tak rekuperuji oněch 260A, neboť celé město je ve výsledku napojeno na jediný šroub v usměrňovači a vždy bude zajištěn odběr. A teď spočítat, jestli uspořená energie a úspora brzd vyrovná generálku nápravy... Tr man: naše 26Tr to samé, jakmile jsem přejel z kopce mokrý dekl kanálu, navíc v nerovnosti, tak u označníku byly třeba prostřední dveře. Máme dokonale v jedné zastávce umístěnu kanálovou šachtu. V momentě potřebného dobrzdění na něj najede zadní kolo... 32Tr nám rekuperují více, i ke 200A a navíc dokáží rekuperovat i v oblasti "MR2", kde 26Tr nedá nic, protože měnírna zvládá dokonale zásobovat. Ale byl jsem upozorněn, že výpadek EDB na 31Tr poznám dokonale, protože po sjetí dlouhého kopce budou smrdět brzdy a to ten vůz brzdí primárně zadkem. Celkově mám dojem, že 31 i 32Tr brzdí EDB dost, ale zároveň ta přechytralá krabička do toho ser. i vzduch a tím pádem...
Makrelu neumeješ.
|
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
Tr_man: do toho nastavení EDB / vzduch se hrabalo i u našich 25Tr. Problém u verze, kdy to dobrzdilo elektrikou až skoro do nuly, bylo to, že se vlastně skoro nevyužívaly brzdy a ty pak zatuhly, zarezly, prostě nechodily. Ostatně, opakování problému z 21TrAC, kde se při troše snahy dá odjezdit celá šichta, aniž by někde člověk dobrzdil vzduchem. Ad Solarisy, jiné provozy nemají jako my páčku EDB, pětipolohovou, napravo od volantu? Mělo ji i Acumario. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6284 Registrován: 6-2005 |
Ondra: Ano, tento problém byl i zde a taktéž se upravovaly bezdy, aby více chodil vzduch. U několika vozů se stalo, že řidič na návštěvě vice sešlápl brzdu a trolejbus uvařil za půl kola brzdy... Ale třeba mistr údržby trolejbusů byl proti (vymyslel to bývalý mistr údržby bus, který měl na starosti podvozky) a prosszoval, aby řidiči, když pojedou prázdní, tak párkrát za den pořádně prošlápli pedál. Ne, a máte to i nekomfortně nastaveno. S kolegou jsem čekali, že pedál bude chodit standardně a páčka bude jakýsi nástavek s principem jako u busu retardér. Bohužel realita je jiná. Jako na "páčkovou brzdu", jak to kolega přejmenoval, neb se hledal vhodný výraz se brzdí bombasticky, kdyby ale stejný účinek byl i na pedálu v místech, kde není v provozu vzduch... A páčku máte jako PRVNÍ. Toto řešení jsem začal prosazovat, ať se objednává při prvním nákupu trolejbusů, od roku 2015- viděl jsem to poprvé na trolejbusu HESS a byl úplně mimo, že to vlastně už někdo dělá... Realita je jaká je. Škoda nás poslala do háje, že na 32Tr to není schváleno a čau...
Makrelu neumeješ.
|
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
No, ono je to o tom, jak si to zvykneš používat. Ja tu páčkovou EDB používám jenom na trati - brzdění z dlouhyho kopca, přibrždění za pomalejším autem atd. Na dojezd k zastávce jdu jenom na pedál. I u nás "páčka" podléhala schválení. Po dodání vozů byla aktivní jenom na první zkušební jízdy, pak se musela vypnout a snad po půl roce se definitivně dovolila. |
PAMĚTNÍK
|
|
Neregistrovaný host |
Pánové,i jako Zlíňák velice rád sleduji Vaši Brněnskou diskusi. Po přečtení posledních příspěvků (berte to s nadsázkou) nabývám dojmu jako LAIK, že nebylo nad odporáky TR8 a TR9.Jen by dnešní cestující asi těžko "přežili" odporové brždění,ty skoky. Stačilo mě, jak reagovali mladí tátové při nostalgické jízdě TR7 při DOD. A 30%úspora energie,oproti odporům, no dnes v zimě by se to teplo využilo na vytápění. Možná by to chtělo kombinaci odporu a tyristoru,příp.tranzistoru co by spínal místo odporu, na brždění přidat víc odporů např. El. výzbroj by stála málo, tím by se vyvážila ekonomie,nižší cena vozu,údržby atp. Sice by vůz "žral" víc, což v dnešní době nelze.Ale toto je už fantazie,ikdyž odborník by možná něco vymyslel... Co se týče dnešního stavu, asi by to chtělo lepšího výrobce el. výzbroje? A ještě dotaz na TMB, jak daleko jste s opravou TR8? Rád bych se v ní svezl, léta letí a mě obzvlášť,tož abych se dožil... Dík za odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1031 Registrován: 3-2013 |
Tak na 8Tr je vidět mírný pokrok v mezích možností a je na tom podobně, jako T401. Letos kolegové ve vozovně Komín dost pohnuli s kompletací vozové skříně a bude se pokračovat na postupné montáži interiéru. Ovšem rozhodující je montáž elektrické výzbroje a kabeláže - a tady dostala přednost výzbroj pro Sanos, aby se mohla v DSZO montovat do "301" (resp. budoucí "70"). No, a kdyby byl dotaz na Sanos, momentálně je v lakovně zadní díl, příští rok by měl být dokompletován a možná (podle peněz) se koncem roku 2021 začně renovovat přední díl. |
Diferák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 12-2012 |
Páčková brzda mne především zklamala při přechodu zpět na pedál, kdy jsem například sjížděl táhlé klesání, teď se blížil bod, kde bylo potřeba zastavit, tak jsem našlápl pedál brzdy na cca. odpovídající intenzitu EDB a při deaktivaci páčkové brzdy jsem očekával plynulý přechod na zadaný stupeň EDB pedálem, žel bohu EDB se vypnula a začala znovu nabíhat. Takže frajeřinka je to fajn, ale na plynulé ježdění to furt není.
ŠKODA OSTROV s.r.o
Dolní Žďár 43 363 29 OSTROV Česká Republika |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6287 Registrován: 6-2005 |
Ondra: ano, ale to bylo před jakou dobou. Očekával jsem že když u vás to je schváleno a Škoda to umí, že to bude možné objednat. Ne, není, prostě výmluvy. O důvod více aby konečně dorazil Bohdan. Pamětník: jak v čem. 8Tr prý byla nejjednodušší trolejbus na obsluhu i údržbu. Třeba u 7Tr se mně částečně líbila poloautomatika výzbroje, ale bylo to zase složité na údržbu. Něco podobného mají ZIU 9 a fakt je, že trolejbus na jízdu byl plynulý (ale taky dělo, co s tím v Bp předváděli...) Měl sem možnost si zkusit 7, 8 i odporovou 9Tr (2 polovraky na Ukrajině) a je fakt, že nejlépe se mně osobně jelo s 9Tr. Na střední jsem měl vizi, že by se místo stykačů použilo ke spínání obvodů tyristorů, než jsem pořádně pochopil význam bezkontaktní regulace a jak se tyristory používají. T5C5 by snad měla mít výzbroj na bázi stykačů a je fakt xze jezdí dost plynule. Jenže tam ještě lze různě kombinovat řazení motorů a tak. Ale ano, rád bych viděl nějakou rozumnou odporovou výzbroj dnes. Nebo alespoň, poslední 14Tr měly mít dost vychytanou stejnosmernou a hlavně spolehlivou. Docela by mne zajímalo zapojení na T401. Mělo to být velmi zajímavé. Sice je úspora 30%, ale dnes nám do hry zase vstupuje to, že motory jsou střídavé a celkově na trolejbusu ubylo různých serepetiček, nejlépe z mědi. Cena současné výzbroje je sice "vyšší" ale díky úspoře materiálů by měla být ve výsledku levnější, než adekvátní stejnosměrná. A jen pro porovnání. Motor že 14Tr váží asi 800-900kg, 3f motor na 26Tr 400kg.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1032 Registrován: 3-2013 |
Aktuální ilustrační snímky 8Tr a S200: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1033 Registrován: 3-2013 |
A až na 8Tr dáme originální světla (každou chvíli budou dodány) a na Sanos repliky poziček a třeba přečalouněná sedadla... I volant na Sanos a zároveň druhý podobný na Ik630 se řeší. (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 514 Registrován: 12-2006 |
Hmm ten volant obruč s loukotěmi jako svařenec a následně jako zálitek do hliníku. V době vzniku asi jedno z novějších řešení... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1034 Registrován: 3-2013 |
Horní volant je asi originál ZF (1967), dolní jugoslávská napodobenina(1982). (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6295 Registrován: 6-2005 |
A jaká světla teda byla na 8Tr. Tehdy se to řešilo, ale nedořešilo. Jinak super. Jinak k 26Tr, dneska jsem měl pár služebních přejezdů, tak se dělalo měření. Zrychlení: Při plném nášlapu po zavření dveří z 0 na 50 asi 11 sec, zrychlení je plynulé, ne tak ostré. Pokud po zavření dveří ale dám plynulý nášlap tak to dokáže na mírném stoupání za 8,5 sec na 50, ve stoupání 5% za 9,5 sec. Těch 8 sec. bylo výpočtové zrychlení mezi 10-50km/h. Z 0 na 10 to zrychluje velmi volně, do 30 je to omezené a od 30 pouští plný proud - 496A (to je i max hodnota, i při zapnutém topení není překročena). Plné zpomalení z 50 na 25 za 4 sec (je to fakt brutal, to je využitelné jen v nouzi) Z 50 na 0 při rozumném za 11 sec., EDB bere do 8km/, pak je nutné vzduch.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1035 Registrován: 3-2013 |
Dořešilo - předválečná T87. http://www.ecorra.com/nahradni_dily/detail.php?nd_id=121 Odpovídá vzhledově i průměrem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2391 Registrován: 4-2005 |
9 tr: zajímavé by bylo srovnání měření s 12 m solárkem autobusem. Když do Brna přišly ácéčka 21 Tr, dnešní 3057 a 3058, rád jsem se s nimi vždy svezl. Zvláště s řidičem, který se toho nebál. Stejně ale zažít plnou jízdu...to musí být žrádlo🙂. A na 750 V to musí být hotová formule:-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2392 Registrován: 4-2005 |
Vzpomněl jsem si na asi půl roku starou příhodu z Budějic. Jel jsem ve 27 Tr, vyjíždíme ze zastávky načež nás začne předjíždět auto. Už nevím jaké značky, myslím oktávka 2. Řidič trolejbusu evidentně viděl, že protisměr je volný a rozhodl se, že se nedá:-) Po cca 200 metrech se auto způsobně zařadilo za nás🙂. (Příspěvek byl editován uživatelem Michal Ř .) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6296 Registrován: 6-2005 |
TMB : děkuji. To. Je original, nebo replika? Michal ř: jó to znám. Před lety při zátahu taky se Octavia snažila, nedala... A to byla volná, 4 proudá silnice.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1036 Registrován: 3-2013 |
Samozřejmě replika. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 7-2012 |
Kdyz uz tu vzpominame a probirame osmicky, co tohle (psal se rok 1975) |
PAMĚTNÍK
|
|
Neregistrovaný host |
TMB,moc dík za info, snad se dočkám v budoucnu svezení. TR8 z Ostravy (býv. zlínskou) k nám do ZL už těžko půjčí ze známých důvodů. TR9,tr7 mě moc nebere, to nádherné klapání odporů umí jen tr8 a tr9. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9501 Registrován: 9-2004 |
Jiri_Heracek - parádní fotka z Křenky! Navíc je tam vidět sjížděcí vexle ze Špitálky...a jak koukám, i trolejová stopa do Špitálky...Tehdy tyto vozy měly ještě tři čtyři roky provozu před sebou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6297 Registrován: 6-2005 |
Pamětník: když ony 7Tr měly tu poloautomatiku takovou zajímavou. Ale třeba na brzu to bylo na prd. Právě mně bylo potvrzeno, co je to za trať ale musí se nechat, že Kremnice byly takové nenápadné, na rozdíl od současné produkce. Fotka je to bombastická. Rezny: potěším tě, pochlapil jsem se na příští jizdu, bude 21Tr...
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9502 Registrován: 9-2004 |
Aktuálně z překopávky Brandlovy (konečná trolejbusu Česká). Nově by tu mělo být nástupiště ve tvaru písmene "Y" - tzn. výstupní zastávky jako doteď, nástupní bude jedna společná pro všechny tři linky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3638 Registrován: 1-2005 |
Je smutné, že dráty na fotce z roku 1975 vypadají líp než na fotce z roku 2020...
http://pardubickamhd.cz - fotogalerie a informace z MHD v Pardubicích
|
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
Aby vás ten humor přešel; zítra vyjíždí ven 3615 . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 355 Registrován: 5-2005 |
Ondra : S tim uz se ani nepočítalo ne ? Kdepak se sehnali veci na zprovoznění ? Zase 3615 a kdyby se dali dohromady ty tri odstavené 22 Tr ( jake jsou plany ? ) mozna by se na 37 nemusela honit Karosa 9Tr: Postupuješ správným směrem :D Copak mas hezkeho ? Jelikoz na burze nic neni tak si teď píšu rovnou do Komína... Tak je dost mozny ze tu 37 taky schytám |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9503 Registrován: 9-2004 |
Tr_man - zrovna ty troleje na Křenové se krom odbočky do Špitálky příliš nezměnily. Kdyby bylo k dispozici foto podobného křížení ze sedmdesátek, jak ukazuje fotka z křižovatky Kounicova x Koliště, bys to ještě odvolal . Samozřejmě netvrdím, že Kounicova x Koliště je zadrátována kdovíjak kvalitně. Ale jezdit se tudy dá celkem v pohodě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6298 Registrován: 6-2005 |
Rezny: volat tam telefonem, tak by jsi potřeboval už jinou předvolbu Jeee, to by bylo krásný, aspoň by bylo jiné hodnocení a zajímalo by mne jak moc jiné by bylo. Tr_man: no, jak kde. A upřímně, mnohdy to vedení vypadá šíleně, ale jako, vyjma konkrétních staveb, jezdí se po tom dobře a mnohdy si říkám, že to už musí být mza hranou fyzikálních zákonů. Ale když řekli jeď , tak jedu. Někdy je dobré si nasadit pásku na oči, máš větší klid
Makrelu neumeješ.
|
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
Ty 22Tr čekají na střední prohlídku. Příběh 3615 je dost komplikovaný. Celej vtip je hlavně v tom, že ten vyhořelý kontejner jsme skutečně opravili, ale namontovali na 3617 - on byl totiž kdysi "její". No a ta stojí kvůli sloupku řízení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 1-2013 |
Na chvilku bych se ještě s dovolením vrátil k páčkám EDB. Měl jsem možnost po nějaký čas jezdit s Ekovou, která páčku EDB má. Brždění pomocí páčky je s tímto vozem naprosto bezproblémové, brzda reaguje rychle, jednotlivé stupně jsou dobře odstupňovány a brždění je velmi plynulé. Pomocí páčky se dá zabrzdit až téměř do zastavení, pro úplné zastavení je ale nicméně potřeba nasypat tam trochu vzduchu pedálem. Rozjezdy bez ohledu na to, jestli člověk jede na trakční baterií nebo bere proud z drátů, jsou živé i do táhlého stoupání. Z pohledu řidiče je pro mě výzbroj Cegelexu mnohem lepší než cokoliv od Škody. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9507 Registrován: 9-2004 |
Pár obrázky k dopravnímu omezení v prostoru zastávky Kluchova, které se konečně chýlí ke konci. Dneska se pokládal asfalt, takže s trolejbusy dneškem, případně až zítřkem konečně bez nervů, co snese boční vychýlení fají. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6299 Registrován: 6-2005 |
Co se dělo na mostu u nem. Boh.? Měl se nějak opravovat. Tzn. Oprava nebo úplně jiné provedení, že se konečně tady dá normálně jezdit?
Makrelu neumeješ.
|
Kotas
|
|
Neregistrovaný host |
To tam z toho nemohli udělat jednu zastávku? Vždyť jsou od sebe snad tak 50 metrů. |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4432 Registrován: 6-2015 |
Raisova-Kluchova je cca 150 metrů, opačně cca 220 metrů. Zrušit si žádnou z nich nikdo nedovolí, umístit jednu společnou někam mezi nejde. |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
Na to umísťování středových ostrůvečků musí bejt nějaká speciální škola, to není možný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9509 Registrován: 9-2004 |
Na to umísťování středových ostrůvečků... No jo, tak větší (širší) se nevešly... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2399 Registrován: 4-2005 |
Jaký vůbec mají ty ostrůvky praktický význam? Mně to připadá spíš jako zbytná kravina... Možná se ale v budoucnu v rámci omezení hluku a zpříjemnění pobytu v ulicích města dočkáme oddělení středu komunikace protihlukovou stěnou, která bude po 100 metrech přerušena pro případný vjezd vozidel IZS. Pilotní projekt právě vzniká v ulici Plotní... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9510 Registrován: 9-2004 |
Tak obecně ostrůvek funguje jako zpomalovací retardér (vjezdový ostrůvek do obce, dělící ostrůvek, atd), a pokud je skrze něj veden přechod pro chodce, tak i jako bezpečnější prvek pro přecházení. V případě Rybnické bych funkci oněch ostrůvků viděl jako zpomalovací a jako upozorňovací na jiný režim na vozovce - zastávky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2400 Registrován: 4-2005 |
Samozřejmě to leckde má význam, ale móda všude kruháče, ostrůvky a retardéry, no nevím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9511 Registrován: 9-2004 |
No móda - počet těchto zpomalovacích zařízení roste ruku v ruce s rostoucí dopravou. A co si budeme povídat, na nemalou skupinu "ovladačů volantu" platí jedině fyzická zábrana. Protože čára není zeď. Co se týče kruháčů - a nemyslím těch se dvěma větvemi někde v poli - ty mají význam většinou v citelném snížení nehod s následky. Ťukance budou třeba pořád, ale už se tu nebudou lidi v autech zabíjet. Ostrůvky a retardéry oceníš v momentě, když poblíž někde budeš bydlet a přes silnici často přecházet. Pak budeš docela rád, že tu auta nelítají osmdesátkou, ale třeba díky ostrůvkům zpomalí pod padesát. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2402 Registrován: 4-2005 |
To máš pravdu, jen se mi zdá, že těchto věcí přibývá i tam, kde to vůbec není nutné a v podstatě to komplikuje plynulost provozu. Vždyť i na tom ostrůvku se může za značku schovat třeba malé dítě, které by bylo na klasickém přechodu vidět. A kruháče kolikrát vznikají i z menších křižovatek, skoro bych řekl snad na truc. Ale jinak nejsem samozřejmě proti bezpečnosti, ale s rozumem:-) |
Pajzák
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4436 Registrován: 6-2015 |
Tak kruháč je pro firmu lepší kšeft než pouhá oprava křižovatky, co si budeme povídat |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
Já tady ty ostrůvky a zábrany beru samozřejmě mimojiné z pozice poruch. Vozidlo odstavený v takovýchto místech vytvaří problém násobně větší, než kdyby tam byla normální vozovka. Řeknete - jak často k tomu dojde? Málokdy, ale zato to pak stojí za to. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9512 Registrován: 9-2004 |
Michal_Ř - záleží hodně na stavebním provedení takového kruháče. Když je dobře rozvržen vzhledem k dopravním intenzitám, o záseku do plynulosti provozu nemůže být řeč. Pokud je rozvržen blbě, anebo je umístěn do místa, kde už je doprava nad rámec kapacity kruháče, pak samozřejmě kolony vznikají, viz třeba ve Slatině u Kauflandu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6301 Registrován: 6-2005 |
Kruháče nepatří do města, zpomalují MHD, nelze vytvořit na nich preferenci, málokde lze udělat jejich průměr adekvátním. Buďte rádi, co vytvořili. V Jihlavě se plánuje, že se jedna ulice rozdělí na 2 samostatné pásy rozdělené zeleníse šířkou pro parkující a průjezdný pruh. Jedna taková ulice je i v provozu, resp. před 15 lety povolili na ní parkovat, dříve to byly vždy 2 pruhy jedním směrem. Hádejte, jak to vypadá, když se stane nehoda, zdechne trolejbus... A stejně se to plánuje udělat znovu... Že bude ulice krásná... Tyhle zpomalovací nesmysly mají za efekt jediné- větší podíl emisí. Viz Bosonohy. Několik šikan za sebou, zpomalí to jen náklaďák, nebo BUS (ale i tak jsem tam dokázal 7Karosu protáhnout k 50 bez chytání o obrubák) a blbeček v osobáku tudy proletí i 80... Takže jaký to mělo efekt... Ostrůvky na přechod jsou nutné, pokud je vozovka širší na 7m (myslím, nebo 9) něco na TMB: kdy přišla 7Tr 31 o plátno v transparentu, na foto z předání je vidět nápis na plátně, ale plátno tam dnes už není.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1387 Registrován: 5-2009 |
U nás v jedné vesnici udělali nový průtah na silnici 2. třídy a nezapomněli tam dát "ostrůvek". Naštěstí to je spíš jen retardér. Dopravní značky přikázaný směr objíždění silničáři po asi 5. uražení dali pryč úplně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1722 Registrován: 10-2010 |
Dělící ostrůvky se zřizují zejména kvůli bezpečnosti. Nejčastější použití je v přechodech pro chodce kde umožní zkrátit přechodovou délku. Dle ČSN 736110 je maximální přechodová délka přechodu bez SSZ při rekonstrukci 7 m, což na spoustě míst nelze bez ostrůvku dodržet. Ve stávajícím stavu se to toleruje, ale v případě nově zřizovaného přechodu, nebo přechodu jehož bezprostřední okolí prochází opravou, či rekonstrukcí to úřady už netolerují. Typický příklad je třeba nedávno zahájená oprava ulice Křížkovského I, kde v přechodu u Voroněže bude taky ostrůvek. V dnešní době je navíc trend navazovat přechody bezprostředně na zastávky MHD, což má logiku a je to v pořádku, nicméně ve spoustě případů to s sebou nese nutnost zamezit objetí stanicujícího vozidla MHD, protože část ovladačů IAD jsou pitomci schopní ten autobus, nebo trolejbus stojící před přechodem objet. Pokud je to prostorově možné. preferuje se jako zábrana stavebně provedený dělící ostrůvek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1041 Registrován: 3-2013 |
Tak ještě lepí, čerstvě nastříkáno. |