Diskuse » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Brně » Archiv diskuse Trolejbusy v Brně do 02. 1. 2021 | « předcházející | další » |
Archiv diskuse Trolejbusy v Brně do 02. 1. 2021dolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6360 Registrován: 6-2005 |
TMB: to sice ano, ale u nás se i 30t rozvažuje, jestli to je nezbytná investice. 300t může být pro DPMB dobrá úspora. Phd: ano, bavili, ale pořád trolej pro pantograf je jednodušší, než pro trolejbus. Ptg. max odskočí a pokud není drát mimo vymezené území, tak se nic nestane, jen se bude hoblovat trolej a proudové rázy budou působit na elektrovyzbroj. Ale pořád šalina většinou pojede těch svých 30-40,protože situace více nedovoluje. A na tuto rychlost "prádelní šňůra" víceméně stačí. Samozřejmě samostatné těleso je o něčem jiném. U trolejbusů jeden špatný oblouček a je celý oblouk v háji, pro uživatele. Sloupy by šly vyměnit v místě, ale to už je jiná částka. A domovních závěsů, volných, by se pár našlo. Kondra: tak minimálně byla chyba zadavatele, že nechtěl nízký/nájezdový obrubník, případně projektant měl toto řešení navrhnout s odůvodněním. Pak je otázka jak moc se mohl DPMB vyjádřit a hlavně kdo se vyjadřoval. Ne vždy ta žádost o vyjádření přistane na správném stole. Mimochodem, zůstala ta dodělaná sestava na manipulační točce pro možnost jet do Kounicovy nebo rovně na Koliště?
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9539 Registrován: 9-2004 |
Mimochodem, zůstala ta dodělaná sestava na manipulační točce pro možnost jet do Kounicovy nebo rovně na Koliště? Zůstala. A bez náznaků, že by se tady mělo něco měnit. Kromě stálého napojení tv v křižovatce Kounicova x Slovákova, stopa od Žerotínova náměstí je kuse ukotvena v blízkosti oblouku od Slovákovy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6361 Registrován: 6-2005 |
To napojení je pochopitelné, ale mohli to udělat tak, aby se mohla zavěsit podvěsná výhybka, nebo ten přejezd, o tam byl. Prostě operativní možnost.
Makrelu neumeješ.
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 801 Registrován: 2-2007 |
9_tr: Jednodušší je. Ale se zbytkem nesouhlasím. Ty prádelní šňůry vadí trolejbusu mnohem méně než tramvaji. A taky si spočítej, kolikrát byla stržena tramvajová trolej. I případ zničeného pantografu by se našel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 969 Registrován: 2-2007 |
Mám dotaz ohledně této fotky: jak to bylo udělané, že jedou na stejné stopě? Já myslel, že to nelze. Díky za upřesnění. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1730 Registrován: 10-2010 |
9_tr: V Brně se obecně přikládá dost velká důležitost ochranné funkci zvýšených obrubníků, takže si celkem živě dokážu představit, že snížení obrubníků chodníkových ploch mimo přechodů pro chodce, či míst pro přecházení by narazilo na nesouhlasná stanoviska dotčených orgánů."Kondra: tak minimálně byla chyba zadavatele, že nechtěl nízký/nájezdový obrubník, případně projektant měl toto řešení navrhnout s odůvodněním. Pak je otázka jak moc se mohl DPMB vyjádřit a hlavně kdo se vyjadřoval. Ne vždy ta žádost o vyjádření přistane na správném stole." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2487 Registrován: 4-2005 |
Jenda: fundovaně jistě odpoví povolanější, ale jízda trolejbusu na protisměrné stopě je možná. Nedávno jsem se k tomuto nachomýtl v ČB u vozu 25 Tr. |
-OndraS
|
|
Neregistrovaný host |
Jenda: sice nevím, co je to za situaci, asi nějaký objíždění stavby mebo co, ale předpokládám že jde o elektrické řešení problému? No taktoť: Odporákům je to jedno, 14Tr na snímku mají na vstupu Greatzův můstek (součást silového bloku), novější 14Tr mají mechanicky přepojovač polarity (a vstupní diodu, aby se opačná polarita do vozu vůbec nedostala). 21Tr mají čtyři polaritní stykače (a taky vstupní diodu), 22Tr dva vstupní bloky, který jsou jakoby Graetz, ale s tyristorama, aby to umělo rekuperovat. Modernější vozy mají všechno řešeno IGBT prvky, principelně ovšem obdobně - opět aby to umělo rekuperovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6362 Registrován: 6-2005 |
Phd: v rovině ano, ale taková volná trolej v oblouku trolejbusu... Viděl jsem i servanou trolej trolejbusem. Pantograf je na to náchylnější, stačí, že se uvolní závěs a bude viset pod úroveň troleje a je zaděláno. Technicky vzato je trolej pro pantograf v městském provozu méně náročná. Trolejbus je vice náchylný na boční vyhnutí, ostrost oblouků atd. Kondra: to u nás taky, ale na problémových místech zvláště pro MHD je snížen. Jenda: staré odporové trolejbusy se ss sériovým motorem to neřešily, motor se vždy točil stejným směrem. Pro zpátečku bylo nutné přepólovat mezi sebou stator a rotor. Tyristorové, právě kvůli tyristorum měly buď diodový můstek, nebo mechanický měnič polarity. Současné, jelikož stejně mají stř. 3f motor, tak je jim to jedno a měnič je na tyto případy uzpůsoben. Ondra byl rychlejší, to je tak, když se píše po konečných. (Příspěvek byl editován uživatelem 9 tr.)
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3654 Registrován: 1-2005 |
S tím ale souvisí jedna věc, která tu nezazněla. Liší/lišily se nějak výzbroje vozů pro různá města, tedy pro různou polaritu? Ne všude je stejně + a -, byly tomu třeba 14Tr a 15Tr přizpůsobeny, aby měly páku polarity vždy v základní poloze nebo se prostě v některých městech jezdilo na věčně otočenou páku? 9Tr: Měnič je sice uzpůsoben, ale i tak to neznamená, že ten trolejbus po protisměrné stopě pojede. Jedna 24Tr by mohla vyprávět, jak nemohla jezdit po uzavírkách a v době, kdy se opravovala část vozovny
http://pardubickamhd.cz - fotogalerie a informace z MHD v Pardubicích
|
Svoboda
|
|
Neregistrovaný host |
Bylo ukončeno výběrové řízení na dodávku 40 kloubových nízkopodlažních trolejbusů? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6367 Registrován: 6-2005 |
Tr man: vozy se dříve vyráběly "na sklad", takže nějaké změny moc ne. Ale to známe také, vůz 66 svého času neměl jet na obrácené polaritě, nebo delší dobu být na vyzkratovaném místě. Obvyklý problém byl při jízdě do jedné smyčky, kdy lze jet dlouhou výhybkou v izolovaném směru a nejednou tam vůz "zdechl" a nejednou to bylo natahač. Ale to je abnormalita, která nemá existovat.
Makrelu neumeješ.
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 802 Registrován: 2-2007 |
Tak jsem se byl osobně podívat na Brandlově ulici. Musím říct, že skutečnost je mnohem děsivější, než jak na fotkách vypadá. Jeden by řekl, že se s přibývající praxí zlepšuje, ale tady má montérské "umění" sestupnou tendenci. Až začínám mít podezření, že je to záměr nebo dokonce sabotáž naší profese. Od kdy mají trolejbusy zase jezdit na tu Brandlovu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 8-2005 |
PhD: obávám se, že není nikdo v podniku schopen říct, že tohle a tohle je špatně a má to být takto a takto. Každý jen nadává a diví se, jak je co pověšeno, ale pokud nikdo konkrétně neřekne jak to má být správně, nic se nezmění. Pokud člověk jde do konfrontace s pracovníky, tak jejich hesla jsou: nejsou na to sloupy, je špatný projekt... atd. U těch projektů bych se nedivil, co vím, tak projekty dělá pro DP duo Hobza & Valníček (pokud to řeknu slušně, lidé nad hrobem) u toho druhého víme jaký to byl ředitel... Pokud je udělán projekt správně a dobře (trať na Jírovu projektoval Elektroline) a ve finále ta trať podle projektu není, tak co říct? Já tomu říkám, že si generace traťáků předává zkušenosti z generace na generaci, ale bohužel není rok, kdy začaly jezdit trolejbusy. Je to tu prostě trolejový skanzen. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3655 Registrován: 1-2005 |
Sedlo: To je prostě všechno dohromady - projekt, přístup firmy, dělníci a materiál. K problémům stačí, aby něco z toho nebylo správně. Stačí se třeba podívat na pardubické tratě, které stavěla EŽ, v tom úplně nejhorším případě ještě s použitím naprosto otřesných armatur. Fakt by mě v životě nenapadlo, že na prehistorické podvěsné armatury budeme ještě s láskou vzpomínat...
http://pardubickamhd.cz - fotogalerie a informace z MHD v Pardubicích
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 803 Registrován: 2-2007 |
Sedlo: Tak Jírovu jsem sledoval bedlivě, snažil jsem se tam být aspoň jednou týdně. V poslední dny při věšení trakce jsem tam byl častěji. Projekt je veřejnosti dostupný, takže jsem si jej stáhl a šel porovnávat do terénu. U přímé trati asi není co řešit, ale jinak skutečnost neodpovídá projektu. Místo jednoduchých závěsů do roviny měly být použity závěsy "delta", v obloucích na trati delší, dvouúchytové svorky, na obratišti Novolíšeňská vypadá nosná síť úplně jinak, na Jírově neodpovídá ukotvení tahových výhybek, u jedné výhybky chybí nosná síť. Že je to pověšeno špatně, je věcí montérů, ale kam se poděl ten materiál? Proč tam visí něco jiného? Během té doby jsem mimo jiné zjistil, že nepracují s vhodnými nástroji nebo že těch pracovních nástrojů je málo. Nevšiml jsem si, že by měl při montáži obratišť někdo v ruce výkres. Ty se válely za sklem v autě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6368 Registrován: 6-2005 |
Jak to řekl kdysi Havlík v Teplicích, když při zkušební jízdě po nové trati v roce 1998 vypadl a začal tepat dráteníky, co to je oblouky. Ti mu řekli, že jsou dle projektu, načež on pronesl něco ve smyslu že dle projektu který je evidentně blbě, staví jen debil. Projekt není dogma. Projekt nám říká, jak by to mělo asi vypadat, aby zatížení bylo takové, co unesou kotevní body. Jenže na místě se přijde na lepší řešení a už jsem držel několik projektů které nesly razítko: "Zakresleno dle skutečnosti" a pod tím podepsaná a orazítkovaná poznámka projektanta: "Souhlasím se změnami". Chtěl bych někdy vidět dle čeho teda usuzují nosnost bodů, když to od oka dokáží tak rychle posoudit.
Makrelu neumeješ.
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 804 Registrován: 2-2007 |
9_tr: Ta poznámka projektanta, který souhlasí se změnami, je dost zásadní. S názorem p. Havlíka souhlasím. Ne všechno se dá v projektu zohlednit. To se mi stalo třeba v tom Ústí nad Labem na Severní Terase, kde byl jeden stožár špatně zakreslený a nosná síť musela být změněna. Obvykle se projekt dodrží asi tak na 80 %. Jestli je projekt blbě, na tom nese vinu i ten správce trakčního vedení, který projekt schválil. Projektant totiž není jediná instituce, která se na tvorbě projektu podílí. Projekt dogma sice není a obecně nejsem proti změnám, ale ty změny je podle mě nevyhnutelně nutné řešit s projektantem. Některá lana pověsíš jinak a schéma mechanického namáhání se může změnit tak, že stožár nemusí vyhovět. A tím pádem nemusí vyhovět ani základ stožáru. Do každé zprávy pak dávám poznámku, že všechny změny musí být projednány s projektantem. Protože silové rozložení zná jen on. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2494 Registrován: 4-2005 |
Další věcí je i estetická stránka věci. Já chápu, že nejdůležitější je správně funkční trakční vedení, ale na to se zpravidla dá i koukat. Jenže ta Brandlova a skoro celé Brno jsou nesourodé dráty různě zohýbané, je to strašný pohled i pro laika. Pak vystoupíš třeba v Plzni na nádraží a koukáš, jak by to mohlo a mělo vypadat. Nebo ta Severní Terasa v Ústí, jak dělal Phd. Vše souměrné, soudobé materiály, prostě funkčně i esteticky "čisté" dílo. Je mi velmi líto, že to v Brně takto bastlíme. Avšak i přes tuto skutečnost je někdy až s podivem, že se jezdí s trolejbusy na tomto zbastleném vedení u nás velmi svižně, někdy snad až na samé hranici možného udržení botky na troleji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9541 Registrován: 9-2004 |
Michal_Ř - svižně se jezdit dá, ale ne všude. Po síti jsou typická místa, kde se musí jezdit krokem, jinak vylítneš (výjezd ze smyčky na Mendláku linky 37 třeba i zdi kláštera, pevný oblouk za zast. Kristenova, oblouk u přechodu na Veslařské, atd..). O těch místech se ví, v určitých intervalech se to vnitropodnikovou komunikací posílá dál, v lepším případě ti odpoví, že materiál se objednává (viz tahové armatury v křižovatce Přívrat slibované v půlce roku 2019), nebo ti neodpoví vůbec. Jak se v Brně věší nové tv, viz Brandlova, jsi viděl. Já myslím, že chlapi to mají totálně na salámu. Tam nějaká vize je posunout v téhle profesi dál selhává, jestli vůbec nějaká je. Bohužel. Sice se i tady před měsíci objevily náznaky toho, že podnikové vrchnosti dochází v téhle věci trpělivost, že trolejbusové tv vykazuje poměrně dost chyb, ne-li přímo prasáren, ale stále se nic neděje. Řidiči nevím, jak to často řeší, ale mně už to moc nebaví někam posílat dál, protože to nemá valnej efekt. Samozřejmě když je nějaká závada na tv, kterou nahlásíš na dispečink, to pak je fofr. Ale zase dispečinku nebudeš hlásit rozhozenou rozteč vodičů vůči sobě (v Kohoutkách třeba na třech místech) a tak podobně. (Příspěvek byl editován uživatelem janatak.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6369 Registrován: 6-2005 |
Phd: to samozřejmě. Jen mne mrzí, že současné výhybky nedovolují to, co stará Kremnica. A to je montáž prakticky kamkoliv, kde je silnější stožár. Ty výhybky byly lehké a tak geniálně primitivní a když se udržovaly, tak i celkem spolehlivé (zvláště při zapnutém topení ) Michal: nezatracoval bych staré komponenty. Takové izolátory vzoru K-M (to co je v Brně všude) železo a porcelán jsou nejen dlouhověké, ale i odolné a i ekologické. A i dnes procházejí inovacemi a vývojem. Mnohé plastové z doby před 20 lety na vyhození. Ano, je otázka jak se zachovají ty současné. Nerezová lana jsou snad i v Brně standard. Ano, líbí se mně třeba ty dražší, soudkové od Elektrolinu. Když soudek doslouží, tak ho lze vyměnit a jedeme dál. Kotevní prvek bronz, ten se neošoupe, soudek teda nějaký plast/polymer či co to je, nerezové šrouby a brejle na drátky zase bronz, snadná výměna. Vše sešroubované. Jako hezčí je má EŽ, jenže ti používají soudkový izolátor MEP Postřelmov, vzor někdy 1980. Takže kotevní prvek je estitcký, ale zabijou to tím soudkem. To není na hraně. To je opticky daleko za hranou a mnohdy nechápu jak je to vůbec možné, že to snese víc jak 30 a přítlak v obvyklých mezích, ne žádný extrem. Janatak: to najdeš všude, ale celkově se dá jezdit svižně
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2495 Registrován: 4-2005 |
Janatak: no je to smutné. Ale nechápu, proč vedení DP rázně chlapcům drátenickým nezvedne mandle s tím, že takhle se to prostě dělat nebude. Vždyť dobře udělané TV je investice na dlouhá léta ne-li desetiletí. A stejně i blbě udělané vedení stojí investice. Copak to vrchnost nevidí? Neměl jsi 23. 12. 31 Tr na 25/26?🙂 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3656 Registrován: 1-2005 |
Michal Ř.: Vrchnost po těch drátech zpravidla nejezdí
http://pardubickamhd.cz - fotogalerie a informace z MHD v Pardubicích
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 805 Registrován: 2-2007 |
9_tr: Nerezová lana tady standardem nejsou. Všechno je pozinkované železo. Michal_Ř: Ano, i špatně zhotovené vedení stojí nějaké investice. Problém je v tom, že špatně zhotovená trolej je na údržbu náročnější, protože si musí po sobě jezdit opravovat svoji špatnou práci. A to je spousta promrhaného času i peněz. Přitom ten tým lidí by byl užitečný jinde. Vůbec bych se nedivil, kdyby svoje úkoly nestíhali. Nechápu, že je to pořád baví. Kdyby aspoň měli snahu nechat si poradit, zajít za někým, kdo to zvládá lépe... Proto si myslím, že je to nějaká forma sabotáže nebo protestu nebo... Neexistuje racionální důvod dělat to tímhle stylem. Fakt je mi z toho smutno. Chtěl bych jim poradit, chtěl bych se nějak podílet na tom zlepšení, ale když oni sami nemají motivaci, nebudu se vnucovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 8-2005 |
Jsou tu samozřejmě i jiné problémy. Trvalý podstav lidí a díky tomu co se všechno musí dělat, tak pak nestíhají. Je tu taky problém s materiálem, protože je neustále slyšet, že není materiál. Pokud se dělá nějaká plánovaná výměna, tak tři měsíce se vybírá dodavatel a další tři měsíce má dodavatel na výrobu. Další věcí je, že se u nás posuzuje jen a jen cena, tak je jisté, že vyhraje Esko. Občas se nahoru asi nedá "vše" co má a díky tomu zbyde nějaký ten potřebný materiál na případné opravy jinde. Je to asi začarovaný kruh, pokud ale se do toho nedá potřebný obnos peněz a nezmění se přístup lidí, tak se obávám, že se nezmění nic. Mě jako z pohledu řidiče a laika strašně štve, že není využitý potenciál pro tahové výhybku. Ono se na některé nedá jet ani 30 km/h. Když se podívám v jiných městech nevidím tak velký úhel na rozjezdové výhybce doplněný po jednom metru od kříže pevná svorka, ta co dokáže s těmi sběrači udělat je neuvěřitelný. Třeba je to normální - nevím nejsem odborník, ale ty pevný svorky jsem viděl snad jen tady. Dá se na tom vedení lítat, v podstatě jezdím jen 25/26, mám to najetý, takže už mě nic moc nepřekvapí. U "starého" Antrhopusu se mi nikdy nestalo, že bych při jízdě do vozovny vyletěl, asi respekt k tomu jak to tom bylo, ale hned po výměně jsem na "novém" vyletěl při první jízdě do vozovny. Tak tam jsem si až všiml, že žádná změna nenastala, vlastně nastala k horšímu. Oblouček z přímé před křížením byl nahrazen (no jak to nazvat ?) zlomenou svorkou... o obloučku nemůže být řeč. Pravděpodobně se tam asi s tím ještě bude něco dělat, protože tam jsou pod dvěma sloupy několik zamotaných nevyužitých nosných lan. Asi čekají na sloup. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2496 Registrován: 4-2005 |
Já nevím, ale třeba v Ústí se udělá víkendová výluka TR provozu a udělá se komplet křižovatka vymazleně, stejně tak za víkend Hraničář. Opět jeden víkend a výsledek? Někteří řidiči na dobře provedených tahových výhybkách vůbec nebrzdí. A to tam jen tak pozoruju jako mimiděk, když tam občas jedu... Druhá věc je stav vozidel. To zase jsme, myslím, na špičce. Ale je krásně vidět, že 14 a 15 Tr jezdí fakt skoro do "roztrhání těla". Když jsem v Husovicích koukal na už odstavenou 3506, tak jsem si v duchu říkal, že by v Ústí byla hvězdou:-) |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 806 Registrován: 2-2007 |
Sedlo: Jsem přesvědčený o tom, že kdyby se ta trolejová síť udělala pořádně a s kvalitním materiálem, byla by jízdní doba na linkách 25 a 26 dle mého odhadu o 10 % kratší. Možná to není moc, ale kratší jízdní doba znamená vyšší cestovní rychlost a kratší dobu oběhu. To může vyvolat i menší množství vozidel, takže dopravní podnik jen ušetří. |
Mour
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 444 Registrován: 4-2007 |
On je rozdíl mezi tramvají a trolejbusem. Tramvaj sundá pantograf: zkontroluje se lišta a pokud je OK je to vina drátařů. Trolejbus udrhne botku popřípadě to potrhá: většinou vina řidiče trolejbusu, neb má oči a vidí že to stojí za h**** a má tomu přizpůsobit rychlost a optimální průjezdnou stopu a drátaři jsou z obliga. Výsledek je: nějak se jezdí řidiči většinou ví kde je to špatně a jezdí tam automaticky pomalu a zpomalují provoz, popřípadě pro ostatní účastníky provozu nelogicky kličkují. Phd:Určitě než Trolejbus přeskáče armatury v křižovatce tak má dalším semaforu červenou, autobus je mezitím o dvě křižovatky dál. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9542 Registrován: 9-2004 |
Michal_Ř - Neměl jsi 23. 12. 31 Tr na 25/26?🙂 Ne e, neměl. Jezdil jsem na 03201. Mour - Určitě než trolejbus přeskáče armatury v křižovatce tak má dalším semaforu červenou, autobus je mezitím o dvě křižovatky dál. To bylo hodně vidět o prázdninách, kdy na na 34 jezdilo několik posilových busových kurzů. Můžu říct, že takovou křižovatku Kounicova x Nerudova jsem si s busem pokaždé vychutnával jízdou atakující pro trolejbusové TV smrtících 50 km/h...přitom trolejově tu potenciál jet rychle je. Phd - já bych řekl, že na linkách 25/26 se to o moc zrychlit nedá. Největší brzdy provozu - přejetí křižovatky Svatoplukova x Rokytova ve všech směrech, oblouk Svatoplukova x Provazníkova, tady jsou ty oblouky dost na hovno, a pak Úvoz x Údolní směrem ke Konečného náměstí. Jinak se to dá projet v celé délce poměrně svižně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9543 Registrován: 9-2004 |
Sedlo Jsou tu samozřejmě i jiné problémy. Trvalý podstav lidí a díky tomu co se všechno musí dělat, tak pak nestíhají. Je tu taky problém s materiálem, protože je neustále slyšet, že není materiál. Pokud se dělá nějaká plánovaná výměna, tak tři měsíce se vybírá dodavatel a další tři měsíce má dodavatel na výrobu. Další věcí je, že se u nás posuzuje jen a jen cena, tak je jisté, že vyhraje Esko. Občas se nahoru asi nedá "vše" co má a díky tomu zbyde nějaký ten potřebný materiál na případné opravy jinde. Je to asi začarovaný kruh, pokud ale se do toho nedá potřebný obnos peněz a nezmění se přístup lidí, tak se obávám, že se nezmění nic. Určitě tohle všechno má vliv na dílo taky. Ale materiálem určitě nebude to, že drátaři neřeší rozteč vodičů vůči sobě, nepřemýšlí nad vykroužením obloučků, užitím pevné svorky za rychlou tahovou vexlí, a obecně styl věšení tv jako takového. Ono taky bude problém v tom, že mezi drátaři není jedinej řidič trolejbusák. |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 807 Registrován: 2-2007 |
Janatak: Tak díky za upřesnění. Předpokládal bych, že vzhledem k tomu množství výhybek to bude větší časová úspora. Co se týká té další odpovědi, v tom máš pravdu. Zajímalo by mě, jestli je v každém trolejbusovém provozu nějaký řidič trolejbusu, co ty troleje zároveň věší. A taky by mě zajímalo, proč je jim to v Brně tak lhostejné. Nemají motivaci? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6372 Registrován: 6-2005 |
Sedlo: podstav lidí nevysvětluje nekvalitní výsledek práce. Že se nestíhá je jedna věc, ale že se práce ojebe je druhá. Co manipulační stopa od Mendláku na Nerudovu, už je křížení a sjížděcí v. opravena, aby to tam nepadalo? A to je zde oprava, která zabere 20 minut a z krizového místa sice nebude hitparáda, ale bude se moci celkem bezpečně přejet, aniž by bylo nutné něco měnit. Čím větší akce, tím více se do ní dá schovat materiál "navíc", záleží jak odpovědní jsou schopni toto využít. Pevná svorka může být vynucena místem, kdy je nutné trolej tlačit dolů, nebo se jiný převěs moc blíží k živé části. Ale vždy to lze nějak pověsit, aby nedělala bordel. ESKO není vždy nejlevnější. Jsou věci, které mají dražší, byť pomineme objektivní důvody proč, tak pro mne jako zákazníka nemusí vyjít nejlevněji. Proti čemu se ale tvrdě ohrazuji, je pomluva jejich kvality. Esko vyrábí kvalitní a trvanlivé věci (minimálně s vizí, že budou dlouho sloužit), kdo třeba dělá laminátové týče sběračů a jak ty týče jsou už mnohdy staré? Málokdy se stane, že laminát praskne, většinou je to spoj, který ale lze levně opravit (když nebudeme počítat případnou dopravu do výrobního závodu a zpět). K tomuto tématu se ještě níže vrátím. Michal ř: jak jsem psal výše. Kvalita údržby vozů je na vysoké úrovni, byť to je možná daň z nutnosti a tvrdé bazírování na dodržení všeho je možná v tuto chvíli nevhodné, ale je to i nebezpečné, protože slevit z něho by mohl zneužít nějaký politik a... Je to dilema. Mour: a co se zkontroluje, že není štíplý uhlík? Co když ho štípla uvolněná svorka, která nebyla vidět. To snad vyjma stavu, kdy by trolej visela, musí být vína dráťáků vždy, mnohdy není uvolněný závěs vidět, nebo se řidič musí věnovat sledování dění kolem vozu... Tady asi šalinář moc neovlivní. U trolejbusů stačí uvolněná příložka, co se zhoupne do osy vedení a může být stejně vymalováno. Takhle jsem viděl UA křížení 4/25/38 uvolněnou trubku o kterou zakopla botka. Že byla uvolněná trubka jsem si všiml na fotce na monitoru, na místě to nebylo skoro vidět a snadno to šlo přehlédnout, hlavně to bylo v ose drátu. Celkem nedávno to bylo. Phd: tam už nejde krátit jizdní doba kvůli vedení. Její délka odpovídá provozu a TV v tom hraje naprosto marginální úlohu. Zmíněné useky: oblouk Svatoplukova x Provazníkova jako celkem ujde, ale je hezké, jak se 3 úchytové svorky daly jen na jeden úchyt a zbytek svorky pak tvoří brusnou část, aby trolej byla ušetřena a měnila se jen svorka. Možná je i důvod kompenzace vedení, aby se trolej mohla hýbat. I tak je to ale na h... Kdyby se to udělalo jak má, tak by tam nemuselo být výrazné omezení rychlosti, trolej by se neotirala a byl by klid. K ESKU. opravdu má ESKO nekvalitní výrobky, nebo tu špatnou reklamu dělá konečná montáž? Obávám se, že v 99% to je ta montáž a případně výběr sestavy. Omezení na 30 přes výhybky je celkem pochopitelné, když ani rozjezdové nemají v místech na volné trati elektricky stavitelný křížek, ale jen mechanický. Sice ten mechanický má u E-L psanou rychlost až 50, ale v reálu tomu mnohdy nebývá a těžko říci proč. Máme 2 stejné, ale naprosto stejné a kdybych Vám o jednom z nich řekl, že je z USA... Pardon, zpět k tématu. Jeden zvládá 50 ani nemrkne a ten druhý je nebezpečný nad 35. Na důvod jsem dodnes nepřišel. Celkem mne dostala situace, kdy jsem dorazil k Anthroposu a byl problém s výhybkou 25/37. Jazyky byly pro 37,ale křížek pro 25. Já zastavil s 37 těsně před izolací a dispečer se mě ptal, proč jsem zastavil, když se už dostatečně nerozjedu. Tak jsem ukázal na křížek s tím, že stejně bych vypadl a je nutné přeložit sběrače (křížek byl v poruše). Odjel jsem s myšlenkou, proboha, co to je za lidi na dispečinku, když neidentifikují viditelnou závadu. A nyní nastává ten rozdíl pohledů. Já zvyklý na stavitelné křížky si neuvědomil že v Brně to není standard, na mnoha místech je to opravdu zbytečný luxus a stačí mechanický. Až jiný kolega mně vysvětlil, že takové výhybky jsou v celém Brně asi 3. Pak toho dispečera chápu. Má to sice vědět, ale jsme lidi a jestli je něco tak atypické, tak ho to v daný moment nemuselo vůbec napadnout. Elektroline sice má tyto křížky vychytané, ale aktuální model má jako mantinel frézovaný plast a když se jazyk malinko přiohne, tak se do drážky zasekne a smůla. ESKO má jako mantinel pro botku plech a jazyky tak mají volné pole pohybu, což je dle mého lepší (a Elektroline to míval taky) Naváděcí stříšky má ale ESKO jednoznačně nejlepší ze všech výrobců na trhu. Chtělo by to jejich výhybky odborně namontovat a pak by se vědělo, na jaké úrovni jsou. Do té doby veškeré soudy bych nechal jako zavádějící. Co mne ale vysloveně ser... jsou výhybky na Údolíčku a u Zimního stadionu. Vždy je trolejbus rozjetý z kopce a najednou toto. Navíc na na Údolíčku na SO kolik? Tak 15-20. Tam by se hodila Symetrická se stavitelným křížkem. Jo a pak ten oblouček v z. Svatoplukova, ten je také libový.
Makrelu neumeješ.
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 808 Registrován: 2-2007 |
9_tr: K mé části: nesouhlasím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1069 Registrován: 3-2013 |
Řekl bych obecně, že DPMB je proti jiným trolejbusovým provozům příliš velký moloch s víceúrovńovou strukturou řízení (generální ředitel - technický / dopravní / ekonomický ředitel - vedoucí provozu (tramvaje / trolejbusy / autobusy / měnírny a TV), takže to rozhodování je komplikovanější. T.j. přesvědčíme o situaci technického ředitele, ale schválí to generální ředitel? Uvolní na to ekonomický ředitel peníze? V menších podnicích je pouze ředitel a třeba konkrétní vedoucí (provozu, údržby, TV) takže takového ředitele lze jednodušej přesvědčit o problému. A samozřejmě ten vedoucí musí být odborně erudovaný a mít snahu danou situaci zlepšit. Kdo může v Brně ty montéry TV motivovat, aby to dělali jinak? Je někdo, kdo jim zfušovanou práci může nechat předělat - nebo ji nepřevzít? Kdo převzal tu Jírovu, když není v souladu s projektem? |
Mour
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 445 Registrován: 4-2007 |
9Tr:Máš pravdu poruchost TV je v každém provozu, já to spíš myslel na špatně provedené trakční vedení kde oficiálně můžeš do 30 km/hod a i 15km/hod je moc. Výsledek je pak jak se psal ví se o tom a nějak se jezdí. Když začala tramvajová dvouletá výluka do Komárova kontaktoval jsem tehdejšího vedoucího drátařů zda by u viaduktu nešlo dočasně zrušit křížení tramvaj trolejbus s výhledem investice do křížení pro obě trakce pod proudem. Příslib byl že se ten izolovaný úsek dočasně odstraní. Výsledek je že je to tam úplně stejně a ve špičce kdy v křižovatce zůstávají řidiči individuální dopravy tam řidiči trolejbusu kolikrát počitají milimetry aby přejely ten odizolovaný úsek a díky tomu že je tam trolej od sebe tak se tam významně snižuje možnost stojící auta v křižovatce objet. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9544 Registrován: 9-2004 |
Mour - to můžu potvrdit, od onoho vedoucího drátaře jsem měl taky dost akcí přislíbeno - např. zmiňovaný prasooblouček s kotvou nad zast. Svatoplukova, že se trochu předělá, při připomínce zvlněných podvěsných armatur v křižovatce Přívrat, že se to předělá komplet na tahové (slíben termín k září 2019). Zajímavý byl případ křížení trolejbus x tram při výjezdu ze smyčky u Hlavního nádraží. Tam jsem urgoval dost šílené zvlnění podvěsného křížení s tramkou, pár dní na to jsem dostal avízo, že spraveno. No nezměnilo se nic. A takhle bych mohl pokračovat dál. Z toho si lze udělat obrázek, že v tomto oddělení to tak úplně nefunguje, jak by mělo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6047 Registrován: 2-2005 |
TMB: V Plzni máme podobný systém řízení, jako popisuješ a jde to. Myslím, že je to obecně o přístupu lidí. Nějak se jezdí, řidiči se naučili a chybí motivace posouvat se dál. Ale místa, kde se může oficiálně víc, než kolik se tam ve skutečnosti jezdí, máme taky. Tři a vždy v oblouku. Pak se zvykově jezdí pomaleji přes většinu velkých křižovatek, což podle situace zpravidla znamená místo 40 třeba 30 nebo 35.
MHD je pro lidi ! ! !
|
X-Host
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1854 Registrován: 7-2009 |
Jo, jo, to je služba cestujícím, když řidič trol. vozu 3023 na Silvestra ráno dojede na Vlhkou současně s tram. , která ho pod viaduktem pustila těsně před sebe, ale on na zastávce (vešly se oba spoje zároveň) odjede aniž by nechal cestující přestoupit. Pak není divu jak je na řidiče MHD nahlíženo... Tak PF2021 !!!
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
není
|
|
Neregistrovaný host |
X-Host: TOTO NENÍ ODDĚLENÍ STÍŽNOSTÍ! |
PhDr. Jan Teplý
|
|
Neregistrovaný host |
Prosím vás soudruzi. Žádné spory na Nový rok. |
Pro kokota
|
|
Neregistrovaný host |
Trolejbus byl v čase odjezdu, nikdo do něj v dané chvíli nenastupoval, takže není důvod na něco čekat. Přestupní návaznost tam není. Tak si jdi fňukat do peřin. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4487 Registrován: 8-2002 |
Spíš si říkám, jaký by byl důvod přestupovat z šaliny na trolejbus, který jede ve stejné trase jako šalina (obojí na Hlavní nádraží)... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6375 Registrován: 6-2005 |
Petr Nosek: je to obráceně, šalina ho pustila před sebe při jízdě z nádraží. Osobně raději jedu za šalinou, respekt z ní je stále velký. Mour: to je pravda, pravda je, že nejhorší místo u nás jedu 25, méně snad není nic. Neberu kříže v oblouku, tam stejně jedeš pomalu a obvykle do 20. Ale včera jsem se celkem děsil, jak se rozhodí sběrače za viaduktem v izolovaném úseku. Je to tam už celkem zvalchované. Trollino: a dneska by ta křižovatka těch 40 v rovném směru reálně? X-host: ač tam ten trolejbus jezdí celkem často, tak těch pár vteřin už nic nevytrhne, počkat mohl.
Makrelu neumeješ.
|
Jva
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4580 Registrován: 6-2002 |
Jezdí často, není důvod čekat. Těch "pár vteřin" se může na nejbližších semaforech protáhnout na cyklus, kdy se z vedlejšího směru vecpe něco, co vás zdrží v další zastávce a o pět zastávek dál tak nevyjde mnohem důležitější přestup.
Cynik - tak říká optimista realistovi...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9545 Registrován: 9-2004 |
Důvod čekat je jak kde. Mimo garantované přestupy je poptávka po přestupu třeba na zast. Klusáčkova mezi d-12 a t34/36. Anebo na Anthroposu mezi a-44 a t-37. Tam vyčkat není zase takovej problém. Jestli si pak odvezu minutu dvě zpoždění mě nijak netrápí, vo co gou... V případě Vlhké bych popravdě někoho, kdo chce přeskočit ze šaliny v trolejbus nečekal, pokud předpokládám, že tak mohl učinit už na Hlavasu. Pravda, zase tam to není hrana/hrana. (Příspěvek byl editován uživatelem janatak.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 7-2015 |
No já teda zase nevidím důvod z 8 z Lískovce nebo ze 12 z Technologickýho parku přestupovat na 31/33 na Hlavním nádraží, kde to je (relativně) daleko a ještě ne zrovna ve vábném prostředí... Když můžu přestoupit o zastávku později naprosto komfortně hrana/hrana. Osobně by mě při této jízdě nenapadlo přestupovat na Nádraží, ale většinový cestující je na tom nejspíše jinak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6378 Registrován: 6-2005 |
JVa: jízdní doba +- odpovídá a všechny semafory chodí na něco, ne na preferenci (vyjma asi šalin), takže stihnout zelenou třeba na Tržní je nemožné a rozhodí to jízdu. Několikrát jsem k němu dojížděl, byla zelená, ale dle ostatních semaforů bylo vidět, že ji nestihnu. Spíš dojedeš na začátek červené. Ale viz začátek, jízdní doba nějak s tím počítá. Další přestup Vlhká z busu (pokud je do minuty, tak to lze), další na Tržní je stylem náhody (když má do minuty dojet něco, počkám, většinou někdo přistoupí, nejč. 44), Dál stylem hrana/hrana nic ač na Krejčího se 78, pokud je garantovaný, tak o tom j.ř. hovoří. Ale nestalo se, aby tímto čekám ujela. Pokud ujela, tak to bylo vlivem kolon, které tam všude jsou a naruší mnohem více. Pokud někdo na Krejčího dojíždí, tak ten druhý počká, v tomhle je Brno geniální, že i většina řidičů to dodržuje. V Jihlavě nezájem a odjezd. Takže i ta 33 mohla na šalinu počkat, když mu jel na , ta chvilka fakt nic nespasí. Já ji naopak raději nechám jet před sebou, protože chápu, že na hl. se přestupuje blbě. Samý podchod a daleko. A zase směrem na hl.n. se snažím dostat před šalinu. Já tam končím, ale ona jede dál a ať dobře vidí, jestli mu někdo přestupuje. Janaták: ještě na Provazníkově (prostě tam, kde sejmula T6 14Tr), tam dost lidí z poza rohu přebíhá a i v zácviku jsem byl upozorněn, že je lepší na červenou čekat v zastávce, že většinou dojede šalina a lidi přestupují. Ondrah: asi by jsi se divil, ale také jsem několikrát viděl, že přestupovali, nebo na Masné z busu taky přeběhli, když jsem na něj vysloveně vyčkal. Celkově mne Brno překvapilo, jak se "hraje" na přestupy a že i většina řidičů to respektuje. Cestovat po Brně MHD je opravdu smysluplné, protože je to rychlé.
Makrelu neumeješ.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1734 Registrován: 10-2010 |
Vzhledem k nadcházející realizaci trolejbusových tratí z Provazníkovy na Kohoutovu a ze Slatiny po Bělohorské a Jedovnické na Novolíšeňskou, bude i letošní rok dost zajímavý. Je ovšem celkem otázka jak se drátaři popasujou třeba se zapojením Bělohorské do slatinskýho kruháče. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2511 Registrován: 4-2005 |
9 tr: to se hezky čte:-) Ale já mám podobnou zkušenost. Obecně si myslím, že je doprava v Brně na dobré úrovni. I celkově IDS JMK. Vše provázáno, návaznosti autobusů na vlaky apod. Jsem teď zrovna v jižních Čechách a tady je velké NIC. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9546 Registrován: 9-2004 |
Kondra89 - Je ovšem celkem otázka jak se drátaři popasujou třeba se zapojením Bělohorské do slatinskýho kruháče. Já se toho dost děsím. Pochybuju, že kvůli napojení vozovny s Novolíšeňskou, dojde k posunutí stávajících výhybkových armatur v kruháči tak, aby došlo k plnohodnotnému napojení Bělohorské coby čtvrté trolejové větve, to už by drátaři mohli servat celý. Spíš to bude tak, že směrem na Novolindu povede tv z vozovny mimo napojení na kruháč. A směrem do vozovny postačí jedna sjížděcí vexle v kruháči navíc, do vozovny se bude jezdit přes Vlárskou. 9_tr ještě na Provazníkově (prostě tam, kde sejmula T6 14Tr), tam dost lidí z poza rohu přebíhá a i v zácviku jsem byl upozorněn, že je lepší na červenou čekat v zastávce, že většinou dojede šalina a lidi přestupují. Jojo, tam taky, Tam se mi lidi do vozu dobývali i přes to, že jsem stál na červenou jako první . Když jsem teda s ježděním začínal. A třeba ještě na KPN a negarantované přestupy, Husitská, Pionýrská, ono by se toho našlo. |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 809 Registrován: 2-2007 |
Janatak: V jednom jsem si jistý. Jako plzeňský Mrakodrap to vypadat určitě nebude, protože budou mít tuny výmluv, proč to nešlo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9547 Registrován: 9-2004 |
Phd - přesně o tomhle - slatinský kruháč vs plzeňská ok u Mrakodrapu - jsem měl před časem debatu s vedoucím drátařů. A problém podle něj byl v tom, že zatímco Mrakodrap je jednoduchá okružní křižovatka byť se čtyřmi trolejbusovými směry, tak ve Slatině se jedná o turbínovou ok, kde je potřeba s trolejbusem jezdit z pruhu do pruhu a byl celkem problém podle toho pověsit výhybky a tv. Což jsme viděli v první verzi TV po otevření křižovatky, kdy se to teda fakt nepovedlo. Výhybky naprosto mimo osu vozidla a jízda krokem. Současný stav je výsledkem x-té předělávky. Taky jsem slyšel zase odjinud, že chyba byla už v projektu. Asi od každého něco. Takže pokud se na slatinský kruháč bude napojovat čtvrtý směr, tak buď dojde k zásadní překopávce TV v rámci celé ok (pochybuju) anebo se to s minimálními zásahy do ok nabastlí do současných trolejí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6049 Registrován: 2-2005 |
My ale máme i kruháč u Makra. Ten je tedy násobně větší co do průměru než ten Slatinskej, ale trolejbus tam najíždí celkem do/ze třech větví a také přejíždí z pruhu do pruhu. Vždycky se ty dráty dají udělat tak, aby to nějak vypadalo a než výmluv
MHD je pro lidi ! ! !
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 810 Registrován: 2-2007 |
Janatak: Pravda, neuvědomil jsem si, že je to turbookružní křižovatka. Nebude to tedy vypadat jako u Mrakodrapu, protože tam je hlavně jeden pruh, ale i tenhle slatinský kruháč je uspokojivě řešitelný. Asi by mi na první pohled nedělalo problém tohle vyřešit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9548 Registrován: 9-2004 |
Phd, Trollino_15 - já si myslím taky. Šlo by to líp udělat. Tady je mimo průměr křižovatky problém, že se trvalo na spojení sjezdová/stavěcí vexle. Nevím, jestli to tak ESKO nabízí, ale jednotlivé výhybky by lépe kopírovaly tvar křižovatky a tím i pohybu vozidla. To, co tam je teď, není normální......kulantně řečeno. |
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 811 Registrován: 2-2007 |
Janatak: Ty řídíš trolejbus? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6382 Registrován: 6-2005 |
Janatak: na té provazníkově bych řekl, že je to mnohem viditelněji využívané. Turbo neturbo, ta křižovatka má poloměr cca 25m. Ikdyž trolejbus jede z pruhu do pruhu, tak s ohledem na rozměry a rychlost lze bezpečně podjíždět oblouky. Jihlava poloměr 17m, tady lze jet tak, že vidím na výhybky v levém zrcátku, ale i tak, že je podjedu, vždy v rychlosti 20km/h, takže vlastně jak kdyby 2 pruhy. Víc fakt nemá smysl, to už pomalu padáš ze sedačky. Původně ta křižovatka měla mít výhybky mimo a v kruháči jen křížení. Pokud pomineme neoperativnost řešení, tak bylo i dražší a změť drátů by byla drsná. Výhledově to vypadá, že se osadí i 4. výjezd, ale to je opravdu výhled závisející na předcházejícípřestavbě města. Sestava EV+SV je velice praktická, protože se i sama kotví , zabere i málo místa. Jediné kompaktnější řešení je angličan, ale to je křížení, EV a SV navíc a možná stále v tahovém provedení nerealizovatelné, ač možná ESKO by to už zvládlo, Elektroline nevím, ti mají určitě EV pro úhel 0°/20°, ale SV jsem neviděl. pokusná studie proveditelnosti, ale je to fakt jen náčrtek, než nějaká realita. Ale asi bych se toho nebál. Rozhodně se ale bavíme o totální přestavbě kruháče, aby to bylo konečně pořádně. Nabastlení si nemyslím, že by bylo do sočasného proveditelné, teda rozumně, víme, čeho jsou někteří schopní, že....
Makrelu neumeješ.
|
Phd
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 812 Registrován: 2-2007 |
9_tr: Mám za to, že by se měly využít všechny pruhy v tom kruháči. Na dvojice sjezdových a rozjezdových výhybek bych to viděl v místě, kde je více prostoru, tedy mezi Olomouckou a Řípskou. Jinde ne právě z toho důvodu, že trolejbus bude používat ty vnitřní pruhy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6383 Registrován: 6-2005 |
Jedeš tam do 20, při dobře vytvarované troleji to můžeš "podjet" a nic se nestane a ty pruhy stejně využívám už teď a sám jsi viděl, že to je úplně jedno, trolej je od vozu do 2m, ale chce ji to mít nad dělící čárou. A i dnes se ten kruháč vyuýžívá všelijak např. výjezdu z vozovny do Slatiny, tak vlastně se držíš na vnitřním pruhu.
Makrelu neumeješ.
|
3503
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 6-2011 |
Škoda , že na těchto stránkách Historická vozidla MHD TM Brno nejsou další fota z renovace ŠM 11 , která je již mimochodem hotova a také další fota z renovace Š 8 Tr , Tatra T 401 , Jelcz 272 MEX , přívěsu Jelcz , Ikarusu 630 a o renovaci Sanosu tam není ani zmínka . (Příspěvek byl editován uživatelem 3503.) |